1
masthead
Nr »Národní Listy«
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. června.
Praha
5
article
ranní a odpolední
s přil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20b
s dvojí zásilkou
Praha
6
article
NAR
NAR
na měsíc 3 K 80
Nara
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 27. června. Za příčinou
dnešního odhalení pomníku hr. Agenora
Goluchowského ve Lvově, zřízeného
sbírkami, jež se konaly od jeho úmrtí,
uveřejňuje dnes v »Neue Freie Presse« bý-
valý ministr financí, spolupracovník Schmer-
lingův a člen panské sněmovny Plene
starší své paměti na autora říjnového di-
plomu. Pan Plener st. posunuje se při tom
do popředí sám a snaží se vzbuditi zdání,
jakoby byl on tvůrcem ústavních poměrův
Rakousku.
Pozoruhodných momentů v jeho memoi-
rech není skoro žádných. Snad jen jediný,
který se týká doby mezi říjnovým diplomem
a mezi únorovkou. Pan Plener st. píše po
té stránce:
»20. října 1860 převzal hr. Golu-
chowski jako statní ministr vedení kabi-
netu a ještě téhož dne vydán říjnový diplom.
Očekávané účinky však na polepšení stát-
ních poměrů se nedostavily. Nepodařilo se
státní úvěr zlepšiti.
Snahy Schmerlingovy, zjednati
ústavu centralistickou a vymoci pro ni sou-
hlas císařův, měly záhy úspěch. Dlouho byly
hledány jiné důvody pro rychlý přechod od
říjnového diplomu k únorovému patentu. Ve
skutečnosti rozhodovaly jenom zřetele státní
a finanční.
Agenora Goluchowský
Plener
Gola
Schmerlingův
Vídeň
Lvov
Rakousko
panská sněmovna
Neue Frei Presse
8
article
Hr. Goluchovský sám byl příliš
přívržencem jednotné myšlénky státní, aby
byl odporoval tomuto obratu. Byl mužem
poctivého přesvědčení a bez hněvu ustoupil
4. října 1861 od vedení kabinetu, vida, že
dílo svoje uskutečniti nemohl.
Z Vídně, 26. června. Oznámili jsme
v pondělí, že cesta císařova, ustano-
vená na zítra 28. června na několik dní se
odloží. Dneš oznamuje se úřadně, že císař
odjede do Išlu na 2 měsíce 2. července.
Z Vídně, 27. června. Bývalý poslanec
P. Stojalovský omlouvá vstup svých
přívrženců na říšské radě do kola pol-
ského dlouhým prohlášením, ve kterém
praví mimo jiné: »Dříve byl klub polský
první stranou na říšské radě. Za poslední
doby však Němci a Čechové zaujali toto
první místo a »vykořistili« postavení toho
proti požadavkům, jež činil polský klub jme-
nem své země.
Mimo to bylo vyhrožováno klubu pol-
skému, že kdyby došlo k rozpuštění říšské
rady, bude většina polského kola smetena
opposicí. Sedláci pochopili, že kořistí z roz-
poru v polském táboře činitel třetí, že všichni
Poláci, jednáli se o jejich poměr naproti
Němcům, třeba i jednotlivé frakce polské
měly ještě vzájemné účty nevyrovnané, musí
postupovati jednotně.
My se svého stanoviska vítali jsme po-
krok, který se stal v koncentraci haličsko-
polského zastupitelstva na říšské radě.
Nicméně co nejrozhodněji protestovati
musíme proti výrokům býv. posl. P. Sto-
jalovského právě uvedeným, protože jsou
v nejkřiklavější protivě ke sku-
tečnosti. Není pravda, naopak jest ne-
pravda, že by Čechové se byli postavili
proti některému požadavku, který byl
tlumočen polským kolem jmenem Haliče.
Goluchovský
P Stojalovský
Němec
Čecho
Sedlák
Polák
Hradec
Vídeň
Išlu
Halič
9
article
Takové tvrzení zvláště po zdařené akci na
prospěch regulace řek jest troufalostí,
která zasluhuje odbytí co nej-
rozhodnějšího. Čechové to byli,
kteří svým energickým vystoupením v této
věci přivodili regulaci řek ha-
ličských, které se zastupitelstvo Haliče
marně domáhalo. Bylo to také kolem
polským uznáno.
Ob den hledá P. Stojalovský mo-
tivy pro vstoupení svých přátel do polského
kola, tam kde jich najíti nelze.
Důvody ty byly prostě následující: P. Sto-
jalovský a jeho soudruzi se báli, že jako
při říšských volbách také při nastávajících
volbách zemských propadnou. Vstou-
pením do kola polského zajistili
si mandaty. To bylo třeba mu nepokrytě
pověděti.
Z Pešti, 26. června. Gabriel Ug-
ron vrátil se z Kološe a prohlašuje, žev
zejtřejší páteční schůzi poslanecké sněmovny
odpoví na útoky Gajaryho.
Z Brna, 26. června. Poslan
staročeští konali předevčírem zvláštní
schůzi za předsednictví dra. Žáčka, jak se
mají zachovati stran obsazení uprázd-
něného mandátu zemského vý-
boru. Usneseno zůstaviti rozhodnutí plenu
českého klubu.
Kromě toho konala se schůze klubovní,
ve které podával dr. Žáček referát o nyněj-
ším stavu vyrovnávací akce, pak
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Čecho
Ug
Kološ
Žáček
Halič
Pešť
Brno
Praha
poslanecký sněmovna
10
article
ve příčině zemského řádu a volebního řádu.
Usneseno vzíti na vědomí některá usnesení,
týkající se dalšího jednání jmenovaného
výboru.
Potom usneseno podati v plenu zem-
ského sněmu návrh, kterým se vláda vyzývá,
aby podala neprodleně osnovu zákona
v příčině úpravy řek morav-
ských.
Z Brna, 26. června. Bývalý ředitel
brněnských přádelen Edvard Ballatsch,
který byl v sobotu zatčen pro zpronevěru
160.000 K a dodán k zemskému soudu, byl
včera propuštěn na svobodu, dav slib, že
neužije jí k útěku.
Ballatsch
Brno
11
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 27. června. (C.-B.) Císař
sprostil po návrhu ministra zahraničních zá-
ležitostí mimořádného vyslance, splnomocně-
ného ministrresidenta a generálního konsula
první třídy v Tangeru Gilberta hr. Hohen-
warta z Gerlachsteinu tohoto úřadu;
propůjčil mu při té příležitosti velkokříž řádu
Františka Josefa a jmenoval jej mimořádným
vyslancem a splnomocněným ministrem v re-
publice mexické.
Císař propůjčil po návrhu ministra cí-
sařského a královského domu a zahraničních
záležitostí legačnímu radovi první třídy Ka-
jetánu Méreyovi z Kapos Mére titula
hodnost mimořádného vyslance a splnomoc-
něného ministra a jmenoval správou generál-
ního konsulátu v Tunisu pověřeného legač-
ního radu první třídy Viktora hr. Folliota
de Crenneville Posetet, propůjčiv
mu zároveň titul a hodnost mimořádného
vyslance a splnomocněného ministra ministr-
residentem a generálním konsulem první
třídy v Tangeru.
Z Vídně, 27. června. (C.-B.) Ministr
kultu a vyučování jmenoval inženýra První
česko-moravské strojírny v Praze Josefa
Trunečka učitelem v IX. hodnostní třídě
na státní průmyslové škole v Praze.
Z Pešti, 26. června. (C.-B.) V dnešní
schůzi obecního zastupitelstva přijat byl
návrh, dle něhož podána bude císaři
adresa s prosbou, aby ve Vídni se
nalezající a Uherska se týkající
předměty, jež uměleckou a historickou
cenu mají, hlavnímu městu Buda-
pešti byly postoupeny.
Gilbert
František Josef
Viktor
Crenneville Posetet
Truneček
Vídeň
Tanger
Kapos
Tunis
Praha
Pešť
Buda
Hohen
státní průmyslový škola v Praga
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nevlídník a jeho konec.
Črta od Josefa Šmahy.
Býval písařem. Človíček s normálním vzdě-
láním, chování vlídného, příjemného, vůči před-
staveným dokonce i otrockého. Klonil, usmíval
se a Štěstěna se naň usmála též. Jako když
velký los vyhraje. Přes noc téměř stal se mocnou
protekcí, navzdor svému mládí, velkým, samo-
statným pánem, zaujímajícím ve společnosti vy-
nikající místo, spojené s brillantním hmotným
postavením.
Rázem změnila se situace. Sta jiných,
kteří si ho dříve nevšímali, klonili se nyní před
ním. Naučil se trochu francouzsky a »podíval«
se do světa.
Vrátiv se, abonoval si loži v divadle, vy-
jížděl v elegantní ekypáži, již sám řídil, měl
vlastní revír, psy, holdoval sportu, zkrátka
snažil se zjednati si zkušeností, aby v nejlepší
naší společností s dobrým svědomím mohl hrát
úlohu všestranně vzdělaného člověka. Průvodčím
jeho na ulici, na cestách, na výletech, byl mu
novofundlandský pes. Věrné to zvíře oddaně
střežilo velitele svého a se zlou byl by se po-
tázal, kdo by se mu byl v nepřátelském úmyslu
chtěl k tělu přiblížiti. Nejoblíbenějším ze sportů
mladého velmože bylo veslování ve vlastní
Šmaha
13
article
lodičce. Usedal do ní bezpečně, bezstarostně,
se svým psem. Jen proto snad, aby vzbudi
pozornost, třeba k tomu sil scházelo, vesloval
se zálibou proti proudu v místech nejnebezpeč-
nějších. Rukou nezkušenou zavadil o jedno
z vesel silněji — a lodice se převrhla. Byl by
zahynul, leč pes ho vytáhl šťastně na břeh. Vy-
týká se mu neopatrnost, zbytečná bravúra
velmož odpovídá výbojně, uráží v pravo, v levo,
hádka, křik, již i hole se zvedají proti němu,
leč nikdo si netroufá přiblížiti se, nemůže se
odhodlati k ráně — při pohledu na vyceněný
chrup věrného zvířete. Tato a podobné příhody
posílily mladého sportsmana tak, že se odva-
žoval s loďkou i v rozvodněnou řeku — —
sám, že zanechal psa na břehu. Konečně ne-
jenom přítomnost oddaného tvora, i ta jeho
blízkost zdála se mu zbytečnou, ba obtížnou, i
nechal psa doma a vycházel vůbec sám. Věrné
zvíře nevycítilo ani v nejmenším, že sevšednělo
a při první příležitosti vyhledalo pána.
Bylo zle. Rána na jeho hlavu byla jenom
rukou vedena, ale tak prudce, že zvíře bolestně
zakňučelo. A druhá rána, třetí. Zvíře, stáhnuvši
ohon, obrátilo se poslušně k domovu. Pán
vsedá na loďku, vesluje, pes se vrací, natahuje
krk a sleduje bedlivě každý pohyb svého ve-
litele.
Ten syčí vzteky. Nesnesitelnou jest mu
drzost nozemského tvora, ať psa či člověka,
14
article
drzost, domnívati se, že by neměl sil odolati
nejprudšímu proudu, přemoci i nejlitější vlnu.
Radostí, že nestihla odvážlivce pohroma, lísá se
k němu ve své oddanosti zvíře — — marně.
Velmož odpovídá kopnutím. Zapotácelo se, za-
vrčelo a vycenilo zuby. To rozlítilo milostivého
pána. Zasvištěl bič ve vzduchu, dopadla rána.
Ze strachu před druhou pozvedlo věrné zvíře
nohy, leč zpupník v domnění, že v úmyslu mu
ublížiti tak se staví, vede druhou ránu bičíkem
přes hlavu. Z oka věrného zvířete vytryskl
proud krve. Zaskučelo a kleslo k zemi. Znova
pozvedá pán bič, leč zvíře, vycenivši zuby,
zdvihlo se, skok a zakouslo se veliteli svému
do hrdla. Nastal zápas, krutý, příšerný. V mžiku
octli se u břehu. Úpění, řev, volání o pomoc,
výkřik a pes i pán zmizeli v divých vlnách
rozvodněné řeky . ..
Na břehu sběh lidí, ochranné pramice,
křik . ..
Po chvíli vynořila se z vln hlava psova.
Pak tělo celé, ne bez největší námahy, ocitlo s
na břehu. Schlíplé, třesoucí se, stojí okamžik,
oklepává se, stírá nohou řinoucí se z oka krev,
zas se otřepává a po chvíli, jakoby se roz-
myslilo, loudavým krokem jde — — v opáčnou
stranu, odkud přišlo ..
Po místě, kde marně se snaží vyloviti
utonulého velmože, pes více se nechlédl.