1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 173. ze
2
masthead
dne 25. června 12ol.
3
article
= Z denníku žebračky. V Londýně byla
těchto dnů zatčena 38letá bývalá vychovatelka, Alice
Mary Huntova, jéž žebrala ve čtvrti Clapham. Při
problídce nalezli u ní několik zápisníků, jež obsaho-
valy každodenní poznámký o jejím konání a jejích
zkušenostech. Tyto poznámky dosvědčovaly, že po
leta provozuje žebrotu systematicky s největším
úspěchem a ve velkém. Cestovala rychlíky po celé
zemi, od místa k místu a vyprošovala si a ve většině
případů také dostávala hojné dary od lidí všech
stavů. Její denníky čteny byly před soudem. Tu praví
se na příklad: »Ve škole jsem se velmi rozčilila.
Dostala jsem všemožná poučení a nic mi nedali.« —
»Učitelka, sklenici červeného vína a koláče.« — Ma-
sopustní úterý. Jedla několik znamenítých svítků. Šla
do Worcester- Parku; roztomilé místo, roztomilý den.
Příroda byla líbezná. Na faře dostala jsem 5 shillin-
gů. — »Hon. Mrs. Shaw Stewardova byla ke mně
velmi laskava a dala mi sovereigu.« — Mezi oso!
bami, k nimž se s úspěchem obracela, byly zejmena
mnohé šlechtičny a dva biskupové. Mezi jejími pa-
píry nalezá se dopis, psaný podplukovníkem sirem
Fleetwoodem Edwardsem, jmenem královny Viktorie,
jenž vyslovoval politování, že její veličenstvo není
s to uděliti žadatelce podporu pro »přečetné nároky
na soukromou dobročinnost jejího veličenstva.« Jeden
z úřadníků »Charity Organisation Society« udal, že
zná Huntovu od r. 1899 a že společnost pozoruje ji
od roku 1884. Soudce prohlásil, že po prohlídce je-
jich zápisníků a listin nelze si pomysliti promyšle-
nějšího provozování žebroty ze řemesla. Huntova
byla odsouzena na měsíc do vězení.
Maro Huntův
Mrs
Shaw
Stewardův
Edwards
Huntův
Londýn
Ma
Worcester
Organisation societa
královna Viktoria
4
article
= Záhadná afféra. Z Montrealu v Canadě se
oznamuje: V Ottavské pance udál se těchto dnů vý-
jev, jenž sotva kdy se přihodil a o němž na kone
bude rozhodnuto před soudem. Do banky přišel jakýs
muž, jenž podal pokladníku k výplatě chek na 600 doll.
Chek byl v pořádku a pokladník chtěl pravě podati
peníze majiteli cheku — měl je tedy ještě v ruce —
když muž stojící vedle majitele cheku vzal je po-
kladníkoví z ruky a vstrčil je do kapsy. Pokladník,
domnívaje se, že má před sebou smělého zloděje,
zhopil se revolveru stále přípraveného a namířil.
ate nevystřelil vida, že domnělý zloděj zůstal klidně
stát. Neznámý legitimoval se jako soudní vykona-
vatel a prohlásil, ze muže, jenž stojí vedle něho,
dlouho již sleduje s platebním rozkazem, že šel za
ním do banky a že se mu teď konečně podařilo do-
stati část peněz. Pokladník a majitel cheku však ne-
byli spokojeni tímto prohlášením. Povolání na ry-
chlo ředitel a právní zástupce banky, meškající ná-
hodou v bankovních místnostech a po dlouhém vy-
jednávání mohl soudní vykonavatel za protestu
banky i majitele cheku odejít se svou náhle získa-
nou kořistí. Nyní však nastává choulostivá otázka:
Kdo jest vlastné poškozený, banka či majitel cheku?
Majitel cheku prohlásil rozhodně, že se bude domá-
hati náhrady u banky, neboť nedostal odejmuté pe-
níze vůbec ani do ruky, nemohl se jich ani do-
tknout, poněvadž exekutor sáhl po nich příliš rychle.
Banka naproti tomu tvrdí, že majitel cheku měl ry-
chleji sáhnout po penězích, pak by se nebyla ne-
hoda přihodila, neboť na tělo nesmí sábnout ani
soudní vykonavatel. Nyní o celém tomto záhadném
případě bude muset rozhodnouti soud.
Pokladník
Montreal
Kanada
Checa
právní zástupce banka
5
article
Rüzné zprávy.
Rüzné zprávy.
= Usmrcen plynem. Jistý Alonzo T. Scott
městský výpomocný dozorce v Novém Yorku,
byl onehdy ráno usmrcen plynem v podzemním
otvoru na nároží Fayette a Paca streetu. Zemřel
na chodníku za několik minut, když ho byli z otvoru
vynesli. Mimo to dva jiní dělníci a dva hasiči byli
plynem přemoženi; oba dělníci, P. Brogdon a T.
Cooper byli odvezeni do Marylandské nemocnice.
Stav jejich zlepšil se tou měrou, že jim více nebez-
pečí nehrozí. Neštěstí stalo se při pátrání po uchá-
zejícím plynu.
= Žurnalistické počátky Alfreda Capusa
O Alfredu Capusovi, jenž se v poslední době s úspě-
chem pokusil v oboru Jiteratury dramatické, vypra-
vuje Adolf Brisson v »Tempsu« následující rozmar-
nou historku: Když opustil s diplomem v kapse báň-
skou školu, měl se vlastně odebrati na venkov. Ale
tisíceré neviditelné pásky poutaly jej k Paříži. Zu-
stal tedy, odložil svůj odjezd a poněvadž prostředky
jeho byly dosti skrovné, hleděl si přivydělati peníze
a jal se hledati nějaké sociální postavení. Než je na-
lezl, chtěl si vydělávati chléb jako žurnalista. Dal se
představiti pánům Edwardsovi a Cornélyovi, kteří
tehdáž vydávali časopis »Clairon«. Cornély přijal jej
přívětivě a vlídně. Právě byl dostal jakous depeši.
Fayette
Paco street
P Brogdon
Cooper
Capus
Brisson
Edwards
Cornély
Nový York
Paříž
6
article
»Co byste rád psal, milý příteli?« — »Humoristické
věcí.« »Výborně.« — »Mohl bych psáti veselé cau-
serie.« — »Výborně!« — »Anebo vtipné dialogy o den-
ních událostech.« — »Znamenitě.« — »Tedy, milý
pane kollego, napište mi honem 300 řádek o Darwi-
novi.« — »0 Darwinovi?« — »Ano, o Darwinovi;
právě zemřel, zde jest telegram...« Capus tvářil se
skorem zděšeně, ale Cornély, nedávaje se mýlit, po-
kračoval: »Což pak nejste učenec? Cos podobného
přece musíte dovést.« — Capus ze msty napsal člá-
nek pět sloupců dlouhý. Bylť četl knihu »O původu
druhů« a vyvinul ve svém článku učenost, až z toho
bylo Cornélyovi horko. Považoval od té doby nováčka
za takového učence, že mu svěřoval vědecké cau-
serie a nekrology slavných mužů. Jen s největším
namáháním podařilo se Capusovi emancipovati se
z veškeré té učenosti a státi se opět humoristickým
a aristofanským. — Toť právě osudem mladých žur-
nalistů, že takřka z pravidla nedosáhnou zaměstnání
v oboru, v němž by se nejlépe mohli osvědčit. Mnohdy
ovšem nováček také sám se klame o vhodném vy-
užitkování svého talentu a teprve později pozná, že
může dosíci největších úspěchů v oboru, na nějž
z počátku hleděl s patra,
Ted
Darwin
Cornéla
7
article
= Panika v soudní síni. V Perugii koná se
po třetí trestní líčení pro vraždu statkáře Pezzia
z Bassana u Víterba. Jak jsme svého času obšírně
oznámili, byl as před rokem objeven jakožto pravý
původce této vraždy syn Pezziův, kněz, jenž byl pod-
platil několik osob, aby křivě svědčily proti třem vá-
ženým občanům, kteří byli uznáni vinnými a odsou-
zení do žaláře na mnoho let. Následkem tohoto odha-
lení konán proces proti křivým svědkům, kteří spolu
s duchovním Pezzím byli odsouzeni. Těchto dnů za-
počal v Perugii třetí proces, jehož účel jest úplná re-
habilitace tří nevinně odsouzených. Minulého pon-
dělka vznikla v soudní síni následkem neočekávané
příhody všeobečná paníka. Zatím co zapisovatel četl
žalobní spis, sřítil se velký kus omítky se stropu, ale
na štěstí nepřišel při tom nikdo k úrazu. Toliko je-
den soudní sluha a jeden z porotců byli zasaženi
kusy vápna, avšak třesk padající omitky a mraky
Víterba
Pezziův
Perugia
Bassano
8
article
prachu způsobily všeobecnou paniku, jež, nebýt
hrozného postrachu přítomných, byla by působila
komicky. Nedbajíce své důstojnosti vyskočili soud-
cové, státní zástupce, porotci a obhájci se svých
míst a o překot dali se na útěk. Státní zástupce,
přehodiv si talár přes ruku, vrhl se s biretem v týle
do zamřížené prostory pro obžalované, chtěje se
odtud dostat k východu. Židle, stoly a lavice překo-
ceny; se stolu lítala akta a vše, co na něm bylo,
do síně. Na štěstí netekla krev, nýbrž toliko inkoust.
Když se poplach utišil, shledáno, že škoda není
valná a odpoledne mohlo být v líčení pokračováno.
= Zajímavý proces o nedělní klid. V Yon-
kers, New York, byl souzen jakýs majítel kolo-
toče, poněvadž v neděli svou živnost provozoval a
tamější omladinu na dřevěných konících vozil.
New York
9
article
Obhájce namítal, že, když majítelům půjčoven po-
vozů se dovoluje, že mohou v neděli živé koně půj-
čovati, jest nepochopitelným, proč by nesměli dře-
vění koníci jezditi. Soudce Kellogg upozornil porotu,
že tu jde o zřejmé porušení nedělního zákona a po-
žadoval, aby byl obžalovaný uznán vinným. Porotci
setrvali v poradě několik hodin, načež oznámili, že
se nemohou dohodnouti. Soudce je propustil s podo-
tknutím, že obžalovaný bude ještě jedenkráte souzen,
avšak sotva as se nalezne v Yonkers porota, která
by majitele kolotoče odsoudila.
= O dvou neštěstích ve Francii se ozna-
muje: Při osudném výbuchu v továrně na patrony
blíže Issy-Moulineaux přišlo o život 17 osob a
mnohé, jež životem vyvázly, zůstanou po celý život
mrzáky. Jakožto příčina výbuchu udává se nedosta-
tek opatrnosti při správce plynového vedení v jedné
z dílen, kde plněny patrony. — Několik dnů potom
udála se nová katastrofa blíže Chaillandu, nedaleko
Lavalu. Dělnický vlak o pěti vagonech, na němž se
nalézalo 60 dělníků, následkem poškození stroje ne-
mohl býti náležitě brzděn a vagony v divém zmatku
nakupily se jeden přes druhý. Sedm dělníků bylo
usmrceno a velký počet těžce raněn.
Kellogg
Laval
Yonkers
Francie
Issa
Moulineaux
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze,
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo
V úterý 25. června.
245. hra v předpl
1. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Po třetí vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec
Po třetí vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec
Vilém H eš.
Kouzelná flétn a.
Zpěvohra o 4 dějstvích. Složil W. A. Mozart. Nový
text napsal V. J. Novotný. Režisér: Robert Polák.
Dirigent: Moric Anger.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
H eš
Mozart
V J Novotná
Robert Polák
kouzelný flétn
Moric Angra
12
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
V úterý 25. června.
Začátek o půl 7. hedině.
Ve prospěch režiséra pana Karla Liera
Novinka. — Poprvé.
15586
Doktorka Rixyova.
Hra z lidu o 3 dějstvích. Napsal Anonym.
Lier
Smíchov
doktorka Rixyův
13
article
Pistékovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pistékovo divadlo na Král. Vinohradech.
úterý 25. června
Začátek o 1/27. hod.
Kdo zvítězí?
Král
Pistékovo divadlo
14
title
Veselohra o 3 jednáních od Václava Riegla.
Riegl
15
article
S mozkem rozpáleným a těžkou hlavou naslouchal
Ruf Dawes dalšímu hovoru. Zdálo se, jákoby horečka,
jež jím zmítala, byla zachvátila jen hrubší jeho ústrojía
za to zbystřila jeho sluch.
Byl si toho vědom, že jest churav.
Kosti jej bolely, ruce jeho jen hořely, v hlavě mu
bušilo, ale mohl jasně slyšeti i mohl o všem tom, co
slyšel, přemýšleti.
Gabbett pokračoval:
»Ale bez ženy té nemůžeme nic dělati! Musí se po-
starati o stráž a dáti nám znamení.«
Bledá tvář »krkavce« oživla poněkud i zasmál se
zchytrale. Odtušil:
»Slyšte jej, toho starého lapače lodí! Jakoby byl
pochytil všechnu moudrost Šalamounovu! Vizte tedy !«
I ukázal zašpiněný papírek, k němuž soudruzi jeho
schýlili ihněd hlavy.
»Odkud to máš?«
»Včera odpoledne stála Sara na palubě a házela
rackům drobečky. Tu shlédl jsem, že se ostře, na mne
podívala. Konečně přišla až těsně k barikádě a hodila
drobty do výše směrem k nám. Té chvíli přilétla až k nám
kulička z chleba smačkaná, kulatá a dost veliká; padla
zrovna před mé nohy. Rychle jsem ji schoval. Uvnitř byl
tento lístek.
Gabbett prohodil:
»Ach, to bylo obratné! Čti, Jammy.
Písmo psáno bylo zřejmě rukou ženskou, ale nie-
méně pevně a jasně.
Sara nepochybně měla na paměti stupeň vzdělání
přátel svých a psala tak, aby se při čtení nemátli.
Šalamounův
Jammy
Gabbett
16
article
Tři z těchto »zkušených« hovořili právě za oným
oddělením, v němž Ruf Dawes spočíval.
Jak již řečeno, měly kajuty pět stop čtvereč ných
plochy a v každé z nich spočívalo šest mužů. Číslo deset,
v němž Ruf Dawes spal, bylo právě v rohu mezi pravým
bokem a středními odděleními a za ním byla malá pro-
stora, v níž se nalezalo okno.
Ruf Dawes měl nyní právě již jen tři soudruhy,
neboť John Rex a krejčík byli dopraveni do nemocnice.
Tři zbylí soudruzi byli právě třemi muži oněmi, kteří
uchýlili se v prostor před okno a zde tichý, ale živý
hovor zapředli.
Obr, jenž včera byl zjednal ticho, zdál se býti
hlavou.
Jmeno jeho bylo Gabbett.
Byl to trestanec nenapravitelný, jenž nyní nastupoval
druhý už trest pro lupičství.
Druhými dvěma byl muž jménem Sanders, jemuž
přezdívali »čenichal« a trestník Jemmy Vetch, »krkav-
cem« zvaný.
Šeptali spolu, ale Ruf Dawes, jenž hlavou těsně při
dřevěné stěně ležel, mohl rozuměti mnohému, co mluvili.
Nejprve hovořilo se o hořící lodi a o možnosti, za-
chrániti mužstvo. Potom vyprávěli, co zažili i dobrodruž-
ství při stroskotání lodi; konečně prohodil Gabbett něco,
co poslouchajícího z jeho podřimování a jeho snů vyděsilo
k úplnému vědomí a bdění.
Vysloveno bylo vlastní jeho jmeno a sice společně
se ženou, s kterouž byl se včera na palubě setkal.
Obr zaklev, pravil:
»Viděl jsem ji včera s Dawesem mluviti. Nesmí ale
Ztracen pro život.
Dawes
Rex
Sanders
Vetch
Obr