1
masthead
Románová přiloha „Nároanich Listů“ k číslu 169. ze
2
masthead
dne 21. června 1901.
4
article
= O hladu mezi dělníky v Portugalsku
oznamuje se z Lissabonu: Jest to obraz vskutku
srdcervoucí, jaký vídáme nyní zde až příliš často.
Zástupy hladovících dělníků továrních a zemědělských,
muži, ženy a slabé dítky, táhnou všemi směry po
městě, hledajíce chleba. Zástupy tyto v severní části
království, zejmena v Oportu, páčí se na mnoho
tisíc. Časně z rána, již před východem slunce, bý-
vají jatky těmito nebožáky přímo oblehány, ne že by
tam hledali maso, nikoliv, tak daleko se neodvažují.
prosí toliko, aby jim dovolili, ukojiti zuřivý hlad na
čerstvé krvi zabitých zvířat. Usoužené ženy podávají
řezníkům džber a celá rodina vrhá se pak chtivě,
jako šelmy na odporný mok. Děti se mezi sebou há-
dají a perou; každé chce se napít první a čerstvá,
ještě teplá krev potřísňuje jim tvář a ruce. Chleba
může k tomu jísti málokdo; jest pro ně příliš drahý
a spokojují se tudíž tím, že žebrají buďto o kůrky
chleba a odpadky anebo kupují je v některých krá-
mech po několika centimech. Soukromá dobročinnost
nestačí, aby této bídě odpomohla a stát jest dosud
nečinný, nehledaje nijakých prostředků. Stále víca
více továren zastavuje práci, takže počet hladových
a nuzných čím dál tím více vzrůstá. Jiné továrny
zase snižují mzdu na minimum. Jsou otcové rodin
se šesti a sedmi dětmi, kteří jsou rádi, vydělají-li si
za týden 6 až 71/2 franku. Ženy pracují po celý den
po 60 centimech. Děti dostávají na místo mzdy
mnohdy toliko mísu špatné polévky a trochu suchého
chleba. Na venkově panuje na mnohých místech po-
dobná nouze, poněvadž vinařství, hlavní bohatství
země, leží ladem a mimo to krupobití, povodně atd.
zpustošily úplně mnohá pole a zničily veškeré čáky
na sklizeň. Neodhodlá li se vláda záhy zakročiti
rázně na pomoc nebožákům, mohou nastati zlé
konce.
Chlebo
Portugalsko
Oporto
5
article
= Výjev z římské ulice. Na Via delle
bottegne oscure dala si minulé noci hezká Giovanna
Morbitelliova dostaveníčko se svým milencem Brutem
Hasim. Párek stál nedaleko jakés kavárny, zabrán
v hovor. V tom šel tudy, provázen dvěma neznámými,
bývalý milenec dívčin, Bernardo Conti. Když minuli,
dal se párek do jizlivého smíchu. Opuštěný milenec
se obrátil a odpověděl děvčeti nadávkou. Na místě
odpovědi vytáhia ze záňadří dýku a podala ji svému
novému milenci. Hasi vrhl se na svého soka, avšak
Bernardo Conti se uhnul, přiskočil k dívce a bodnul
ji poblíž srdce. V nejbližším okamžiku měl také
ochránce dívčin v zádech dýku. Mezi oběma muži
nastal němý zápas na život a na smrt. Každý z obou
zápasníků utržil as 12 bodnutí dýkou. Pojednou vo
láno polohlasně: »Policie jde!« a všichni přítomní
okamžitě se rozprchli. Jen dívka zůstala ležet; byla
mrtva. Oba její milenci byli druhého dne ráno
zatčeni.
= Pěkné poměry v nemocníci. Zdravotní
úřad v Patersonu, N. J., konal onehdy večer tajnou schůzi
a vyslechl zprávu výboru, který vyšetřoval poměry
v hospitále pro nakažlivé nemoci v Town distriktu.
Výbor navštívil hospitál minulou neděli a vyslechl
několik osob, mezi nimi též správce Josefa Durota
a vrchní ošetřovatelku nemocných sl. Woodruffovu.
Zvláštní pozornost věnoval výbor případu malého
hošíka majitele »Opera House« Johna Oetchiouse.
Minulého měsíce onemocněl spálou a byl dopraven
Morbitelliův
Brutus
Conti
Paterson
Durota
Woodruffův
Oetchious
HOSPITÁLU
6
article
do hospitálu. Nemoc nebyla vážná a všeobecně se
soudilo, že se hošík záhy pozdraví. Brzy na to vy-
skytly se však známky difterie a chlapec zemřel.
Nyní se proslýchá, že se správce přiznal, že chlapec
byl do hospitálu přivežen ve voze, v kterém se krátce
před tím natezal nemocný difterií. Na zprávu výboru
byl správce ihned propuštěn a slč. Woodrufova po-
dala resignaci, která byla ihned přijata.
= Mučenník. Z Athén se oznamuje: Těchto
dnů byl kapitán Kuzios po 20leté vazbě propuštěn
tureckými úřady z podzemních žalářů v Janině a
mešká nyní v Trikale, jakožto 77letý, schvácený
stařec. Kuzios vyznamenal se r. 1877 jakožto vůdce
250 povstalců v Makedonii, Epíru a Thessalii. Když
po spojení Thessalie s Řeckem udělena mu amnestie.
odvážil se vrátit se do Makedonie, byl však s 48
soudruhy zatčen. Z těch zemřelo ve hrozné vazbě tu-
reckých žalářů 27. Kuzios, obtěžkán řetězy, vážícími
80 ok, byl po 40 dnů vězněn v tak zvané »polici«,
jakési kleci, posázené všude hřebíky, kde se nemohl
hnout. Každého druhého dne dostával krajíc suchého
chleba. Po dvou a půl letech byla mu váha pout
zmenšena o 50 ok. Po ústupu řeckého vojska r. 1897
byla mu pouta k nemalému jeho překvapení úplně
odňata. Kuzios a 21 dosud živých spolutrpitelů dě-
kují konečné svoje osvobození několikerému ráznému
zakročení italského a anglického vyslanectva v Caři-
hradě. Byl již učiněn návrh, aby vlasteneckému mu-
čenníku pro poslední leta jeho života povolena byla
státní pense.
Kuzios
Thessalie
HOSPITÁLU
Atény
Trikale
Makedonie
Epír
Řecko
7
article
= Neblahé léčení vírou. Víra v »křesťanskou
vědu« vyžádala si už zase v Baltimoru svoji obět.
Maud Knightova, velmi vzdělaná svobodná dáma,
50letá, jež byla po 10 roků vládní učitelkou Indianů
v reservacích v Dakotě, zemřela onehdy ráno v bytě
svého bratra. Byla nemocna několik týdnů, avšak
rozhodně nechtěla připustiti k sobě lékaře, ježto vě-
řila pevně pouze v léčení vírou. Když pak konečně
se nemoc zhoršila tak, že byla bez vědomí, byl po-
volán lékař, bylo však již pozdě. Prohlásil, že ne-
moc její, otrávení krve, jež vzniklo následkem žalu-
dečních nepravidelností, snadno byla k vyléčení
kdyby byl býval v čas lékař povolán.
Maud Knightův
Indian
Baltimore
Dakota
8
article
= Krvavá katastrofa. Z Paříže se ozna-
muje: V Nancy zastřelil těchto dnů lékárník Ray
mond Four ředitele farmaceutické školy Bleichera,
načež se sám zastřelil. Bleicher, jenž po několik let
byl učitelem přírodních věd na farmaceutické škole,
stal se teprv před nedávnem ředitelem školy a, jak
se zdá, počínal si ve správě svého úřadu přísněji,
než jeho předchůdce. Jako u všech lékárníků ve
městě, dal provésti inspekci též u Foura a při této
příležitosti dal provésti analysu ukázky chininového
prášku, jejíž výsledek byl tak povážlivý, že Fou
den na to dostavil se ke Bleicherovi, aby podal
bližší vysvětlení a vyvaroval udání. Avšak nepocho-
dil valně. Po bezsenné noci chystal se Four k vy-
cházce. Byl tak rozčilen, že ho manželka chtěla
zdržet a když se jí to nepodařilo, sedla se svou
matkou k němu do kočáru a jela s ním až k far-
macentické škole. Dámy čekaly dlouho před branou
ústavu a konečně se tázaly, proč se pan -Four ne-
vrací. Sluha radil jim, aby se vrátily domů a zde
dověděly se smutnou zprávu o krvavémi činu. Ma
se za to, že Bleicher nedal se obměkčiti lékárníkem,
jemuž hrozila zkáza a že lékárník usmrtil nejprve
jeho a pak sebe. Bleicher byl vojenským lékařem
Ray
Bleicher
Fa
Paříž
Foura
Bleicher
9
article
a opustil před 24 roky vojenskou službu, aby se vě-
noval povolání učitelskému. Pocházel z Colmarua
byl od r. 1895 členem Académie de médecins. Ray-
mond Four byl as 35letý, studoval v Paříži a usadil
se před 12 lety v Nancy. Matka jeho bydlí v Cha-
tonu u Paříže.
Zemřelí v Praze.
Dne 16. června 1901: Čížkova Anna, dcera
posluhovačky, 31/2 roku, 85—I. Černá Josefa, man-
želka maj, realit, 46 roků, 779—VII. Dvořáček
Václav, syn truhláře, 5 měsíců, 32— VI. Kohnová
Esther, manželka správce továrny, 50 roků, 859—I.
Nápravník Jan, syn obchodníka, 4 dny, 565—VII. —
Ve všeobecné nemocnici: Cikhartová Emi-
lie, dcera mlynářského, 15 měsíců. Píša Josef, ná-
denník, 59 roků. Putré Josef, architekt, 42 roky.
Mojžíšová Terezie, nádennice, 47 roků. — U mi-
losrdných bratří: Mrázek Antonín, ozdob-
nický učeň, 16 r. — U milosrdných sester:
Hotový Josef, ovčák, 86 roků. Janatka Alois, zříze-
nec, 35 roků.
Ray
Four
Josef
Dvořáček
Kohnová
I Nápravník
Jan
Mojžíšová
Janatka
Académie jít médecins
Paříž
Nancy
Praha
Čížkův Anno
Cikhartová e
Mrázek Antonín
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
241. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
V pátek 21. června.
Psohlavci.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou od Karla Kova-
řovice. Text dle stejnojmenného románu Aloisa
Jiráska napsal Karel Šípek. Režisér Adolf Krössing
Dirigent Karel Kovařovic.
Po druhém dějství přestávka.
Konec po 10. hod.
Začátek o 7. hod.
242. hra v předpl.
Karel Kovo
Jirásek
Šípek
Krössing
Kovařovic
12
article
V sobotu 22. června
13
article
2. čtvrtka.
Podruhé vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec
Vilém Heš.
Heš
14
title
FAUST a MARKÉTKA.
Faust
Markétka
15
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 3/47. hod.
V pátek 21. června.
Hotel u pěti strašidel.
Fraška o 3 jednáních. Napsal G. Faydeau. Pře-
15288
ložila Olga Nápravníkova.
Fraško
G Faydeau
Nápravníkův
Smíchov
16
article
Pištékovo divadlo na Král. Vinohradeoh.
Pištékovo divadlo na Král. Vinohradeoh.
Začátek o 1/27. hodině.
V pátek 21. června.
Ve prospěch pana Václava Spurného.
15276
Po prvé:
Hugenotti aneb: Noc sv.-bartolomějská,
Dramatický obraz ve 2 odděteních a 5 jednaních.
Dle Alex. Dumasa (otce) napsal J. Š.
Král
Spurný
Alex
Hugenotti
Pištékovo divadlo
noc svatý
Dumas
17
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Ohoře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Ohoře.
15267
Ředitel V. Suk.
Začátek o 1/27. hod.
V pátek 21. června.
Ve prospěch slečny Emmy Jeřábkovy.
Poprvé: Fačík.
Dramatická báseň o 5 jednaních od Halma.
V Suk
Jeřábkův
Halm
18
article
»Tiše — není tomu tak. Nebojte se jen. Sylvia
nezemře a vy také ne.«
Pojal ruku její do ruky své.
»Snad tím třicet trestancův zahyne, neboť jsou tam
dole přespřiliš stěsnáni, ale —«
Vytrhla mu prudce ruku svou, ale pak vzpamato-
vavši se opět, mu ji podala.
»Co jest vám ?
»Nic — náhlá bolest! Nespala jsem této noci.«
»Ano, ano, jste přemožena vším tím napjetím —
to vidím. Jděte jen a vyspěte se.«
Sara pohlížela, míjíc jej zrakem, na moře, jakoby
pohroužena v myšlenky.
Tak utkvěle pohlížela k hladině, že i Blunt bez-
děčně v směr ten zrak obrátil.
Tím vzpamatovala se i Sara.
Svraštila obočí své a pak opět vzhlédla zrakem
svým z široka na něj, jako myslitel, jenž se pro něco
byl rozhodl.
»Bolí mne zuby,« pravila a přidržela ruku ke
tváři své.
»Zkuste landanum,« pravil, a pomyslil na to, jak
matka jeho léčivala takové bolesti. »Starý Pine mohl by
vám nějaký lék dáti.«
K úžasu Bluntově vytryskly Saře slzy z očí.
»Co jest vám? Neplačte, drahá. Proč pláčete ?e
Dívka otřela si blýštivé krůpěje a pohlédla na
Blunta s úsměvem i důvěrou.
»Nic mi není. Jsem tak sama, tak vzdálena domova
a doktor Pine mi udělal takovou bolest, rameno mi stisknuv.
Pohledte.«
Blunt
Sar
Bluntův
slza
Sara
19
article
»Co míníte tím, Pine? Snad neponecháme nešťast-
níky ty jich osudu !«
Lékař namitl však :
»Snad by nám nebyli ani vděčni za to, kdybychom
je přijali na svou lod !«
»Nerozumím«
o »Tyf vypukl na lodi.«
Vichers vyvalil oči. Nerozuměl valně věcem takovým,
ale pochopil ihned, že příčinou nemilé události té jest
přeplnění dolejšího vězení; pro sebe nebál se ničeho.
»Jest to veliké neštěstí, ale vykonáte zajisté taková
opatření...«
Pine přerušil jej se zvláštním důrazem.
»Až dosud řádí nákaza jen ve vězení, kdo může
ale říci, na jak dlouho se na ně obmezí. Tři muže dal
jsem již dopraviti do nemocnice.«
»Dobrá, pane, od vašeho rozhodnutí vše závisí. Co
si přejete, stane se. Ať nařídíte jakákoliv opatření, přiči-
ním se, aby byla provedena.«
»Děkuji, především musím ale míti více místa pro
nemocnici. Vojáci musí si vypomoci, jak budou moci .. .«
»Uvidím, co se dá dělat !«
»Vaše paní a vaše dceruška měly by zůstávati pokud
možno na palubě.«
Vichers zbledl, když Pine se zmínil o dcerušce jeho.
»Můj bože, myslíte, že jest opravdové nebezpečí?«
i »Ovšem že hrozí nebezpečí nám všem, ale budeme-li
opatrni, můžeme mu uniknouti. Ano, ale vaše komornál
Nařiďte jí, aby se hleděla více osamotiti. Pobíhá všude
po lodi. To se mi nijak nelíbí. Nákaza šíří se snadnoa
děti vydány jsou jí více na pospas než dospělí.«
Ztracen pro život.