1
masthead
Ročnik XXXXIII
2
masthead
V Praze, ve středu dne 29. dubna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
předplání se:
v Praze v administrai
na měeí
na čtvzt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čenáškoe
naýt. . . . 7K 50 h
ve slis lkáchn
na něk . . . . . . 2 K 30h
Poštout
navr ieta . . . . 9 K o0
s droji zísilkou
s: . . ke
Praha
5
article
Rusko na postupu ve východní
Asii.
Rusko na postupu ve východní
Asii.
Válka Burův s Angličany vzbudila interes
celé Evropy pro Afriku, a válečná výprava šesti
evropských velmocí proti Číně učinila celou Asi
interessantní pro celý náš díl světa. Všechny tř
veliké pevniny, shrnuty pod jménem Starého
svéta, od řečených dvou válek tvoří jaksi už je-
diný obvod společných otázek, společných obav.
společných tužeb a společného nepřátelství.
Dávno, dávno minuly časy, kdy v Evropě roz-
šířeno bylo mínění, že v Africe jižní nikdo nemá
co mluvit, než Anglie, v severní pak Franciea
Italie; v Asii že hlavní, rozhodující slovo přísluší
Anglii. V Africe Německo, sjednocené v pěsti
pruské, za několik jen let, posléze minulých,
nabylo na Kongu postavení velmi pevného;a
v Asii Rusko, proniknuvši Sibiří svou železnicí
až k břehům Tichého okeánu a záhy vstoupivši
v politické i obchodní smlouvy s Čínou, jejímžtc
přímým sousedem po celé severní hranici její
se stalo, šťastně závodí o moc a vliv s Anglií,
která na jižních poloostrovech východoindických
mimo to má proti sobě obratného soupeře:
Francii.
Rusko ve válečné výpravě česti velmocí
evropských proti Číně, podniknuté na podnět
Pruska, objevilo se spíše jako ochránce Číny.
než jako její mstitel. Jeho dobré vůli a upřím-
nému přičinění Čína má co děkovati, že z hrozi
vého nebezpečí, jež přihnalo se na ni po zná
mých hunských řečech berlínských, vyvázlo
pohromou poměrně nepatrnou. Rusku jedinému
ze všech účastníkův společné výpravy evropské
proti Číně upřímně záleželo na tom, aby nebeská
říše i po porážce své zůstala asijskou velmocí.
Prospěchy ruské v Asii nesly se jen po nabyt
severovýchodního kraje veleříše čínské, po opa-
nování Mandžurska, kde už dávno před tím vliv
ruský nabyl pevné půdy stavbou železnic, na
ji hžto ochranu tam mělo i vlastní posádku vo-
jenskou.
Angličan
Italia
Rusko
Asie
Evropa
Afrika
Čína
Anglie
Německo
Sibiř
Francie
Prusko
6
article
Dne 13. t. m. dle výkladu časopisův angli-
ckých a německých tato ruská posádka měla
cpustiti Mandžursko. Toho dne prý vypršela lhůt
pro její setrvání na území císařství čínského dle
úmluvy ze dne 8. dubna roku minulého. Ze-
jmena v listech anglických oznamovalo se velmi
dčrazně, že Rusko dne 13. dubna musí z
Mandžurska odvolat brannou moc svou do po-
sledního muže. Rusko nemeškalo proti tomuto
tvrzení svých protivníkův angliekých ohlásiti
podmínky, za nichž opravdu by bylo ochotno,
vyvésti vojenskou posádku svou z Mandžurska.
Mozi těmito podmínkami nejhlavnější byly
všechny přístavy mandžurské musejí býti uza-
vřeny všem i obchodním i válečným lodím mim
ruské; železnice ruské, v Mandžursku už vysta-
vené, musejí destati přímého připojení k želez-
nicím čínským tétéž kolejné šíře; vojsko čínsko
musí v Mandžursku chrániti úřadníky a zřízene
ruské na tamějších dráhách.
Čína k těmto podmínkám ruským ještě ani
neodpověděla, ale v listech angliekých už zabu-
rácela proti nim bouře a sháněly se protesty ostat-
ních velmocí evropských, jež byly podepsaly mín
s poraženou Čínou. Hlavním předmětem úrazu
připadal politikům a státníkům anglickým poža
davek ruský, aby všechny mandžurské přístavy
byly uzavřeny pro lodi mimo ruské. Proti tomu
prý musejí opříti se i Francie, i Německo, i Ra-
kousko, i Italie, a zvláště Spojené státy severo-
americké co nejdůrazněji. V tom požadavku ru-
ském prý obsaženo jest nejen nejhrubší poru-
šení miru, jenž pro všechnu budouenost prohlásil
pro obchodní styky s Čínou zásadu „olevřených
dveři“, ale i největší nebezpečí pro samostatnost
a velmocenské postavení říše čínské samv.
Ruska
Mandžursko
Rusko
Čína
Francie
Německo
spojený stát
Italia
7
article
Několik dní čekalo se obecně, odkudse
ozve nějaký protest proti podmínkám, na jichžto
vyplnění Rusko učinilo závislým odvolání vojska
svého z Mandžurska. Den mijel za dnem; v di-
plomatických vrcholcích všude hluboké lieho.
Patrno, že protiruská agitace anglická nadobro
st lhala.
Však potkala ji nehoda ještě větší. Severn
Amerika, na jejížto účastenství v protestech proti
politice ruské v Mandžursku byla se spolehala se
vší jistotou, už se vyslovila úřadně, že k ně-
jakým protestům v tom směru se nepřipoji
a že v té otázce bude postupovati cestou svou.
Rusko
Severn Amerika
8
article
Pri tom ovšem prohlásila, že jest proti tomu,
oby Čína Rusku se zavázala, že do přístavův
mandžurských nepustí žádné jiné lodi obchodní
mimo ruské. Takový slib Čína prý nemůže uči-
niti proto, že právě vyjednává o zjednání a uza-
vření čínsko-americké smlouvy obchodní, dle
níž Mukden a Takušan v Mandžursku mají býti
prohlášeny za přístavy svobodné. Z ostat-
ních podmínek, jež Rusko vyznačilo pro vyve-
dení své vojenské posádky z Mandžurska, vláda
Spojených státův severoamerických opírá se ješte
té, dle níž v Mandžursku ze všech cizincův ne
mají býti ustanoveni za úřadníky leda Rusové
Tím časem anglický časopis „Daily News
dovídá se z Petrohradu, že ruský vyslanec v Pe-
kiu už dosáhl ještě následujících, velmi důleži
týeh změn v psavadní obehodní smnlouvě čínsko-
roské: 1. dovoz zbraní čínských do Mandžurska
záviseti bude na rozhodnutí celních úřadův ru-
ských; 2. Čína zřídí v Kalganu továrny na zho-
tovení potřebného materiálu pro vystavení dráhy
do Pekina; 3. inženýři ruští, kteří toho času
spravují zlaté doly, mají býti v Charbinu stře-
ženi a chráněni zvláštním oddělením vojska čín-
ského; 4. dovoz zboží ruského do střední Číny
jest prost všelikého cla; a 5. plodiny jiných zem
nesmějí do Mandžurska se dovážeti.
To znamená, že Rusko svůj postup
Mandžursku provádí velmi do opravdy a ve
stránkách velmi praktických: slavem: že po-
kládá Mandžursko už za kraj svůj
že všeliké protesty, k nimž Anglie ostatní vel-
moci evropské v té příčině vybízí a podněcuje,
nepůsobí mu velikých starostí. Severní Amerika
Rus
Čína
Rusko
Petrohrad
Kalgan
Charbin
Anglie
severní Amerika
Daily News
9
article
už se vyslovila, že nezúčastní se v žádném spo-
lečném vystoupení proti němu; Francie a Italie
na výzvu anglickcu nereagovaly ani slovem a
Německo?
To už se ozvalo, ale nikoliv, aby Anglii
způsobilo radost. Ozvaloť se právě v otázce
mandžurské už před dvěma léty. Už tehdy pro-
hlásil v říšském sněmě němackém říšský kanelét
a po něm všechen vládní tisk německý se vši
rozhodností, že Německa příští osud Mandžurska
vůbec se netýká. Toto vyjádření stalo se, když
politikové a diplomati angličtí se dovolával-
smlouvy, zjednané dne 16. října 1900 mezi Ně
meckem a Anglil. Článek první této smlouvy sta-
novil pro Čínu zásadu „otevřených dveří“, a
druhý vyslovil závazek všech velmocí, které
podepsaly poslední mír s Čínou, že za cíl a ob-
sah své politiky pokládají neztenčené zachování
posavadního území císařství čínského.
Proti vyjádření, jež před dvěma léty v angn
cké sněmovně poslancův učinil Cranborne, že
Německo se zavázalo a jest povinno, chn ánit
i setrvání Mandžurska v držení čínském, se
strany německé bylo odpověděno, že Man-
džursko nespadá do hranic společ-
ného územíčínského, a že Německo
nehodlá překážeti nárokům, jichž
Rusko nabylo v Mandžursku už zří-
zením tamějších železnic.
Na tomto stanovisku Německo v olázce
mandžurské trvá i dnes a může poukázati k ně-
nu, očekává li Anglie nějaké účastenství jeho-
protestech proti dalšímu postupu politiky ruské
na severovýchodním břehu asijském.
Francie
Německo
Anglie
Čína
Rusko
10
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
Česká spořitelna oeitla se zase jednou na
denním pořádku — ovšem, že nikoli zásluhou
českých poslanců. Byl to posl. dr. Schücker
soudruzi, kteří použivše známé interpellace posl.
Březnovského s domnělou »proskripění listinou«
hořkou vzpomínkou o runu na »Českou spoři
telnu« podali nám vítanou příležitost k novému
osvěžení aktuality povinností českých interesso-
vaných kruhů k nejvznešenějšímu a nejmocněj
šímu německému úvěrnímu ústavu v říši. Poně-
vadž Schückrův dotaz se odnáší k celkové ná-
rodnostní situaci v Praze a okolnosti »Českou
spořitelnu« obtáčející ličí jako jeden z těchto
dotčených poměrů, podáváme především doslovné
jeho znění:
doktor
Schücker
Schückrův
Praha
Český spořitelna
11
article
»Posl. Březnovský podal ve schůzi ze dne 21
dubna t. r. interpellaci, ve které se táže pana před-
sedy ministerstva, zda-li je mu známa agilační čin-
nost c. k. universitního professora dra. Řauch berga
a ve kteréž jej vyzývá, aby nedovolil c. k. místo
držitelství pro král. české, tuto činnost, která směřuje
proti klidnému spolužití obou národností v Praze.
ještě podporovati. Tato interpellace, jejíž tendenční
komolení skutečnosti jasně na jevě jest a která má
za účel, aby se Němeům ke škodě těměř každodenně
na nacionální a hospodářské existenci trpěné dostalo
ještě posměchu, tvoří článek dlouhého řetězu utla-
čování německého obyvatelstva Prahy z příčin ná-
rodnostního zášti. Dokud Praha jest hlavním městem
země české, obývané národními kmeny Čechůa
Němců a dokud Němci poukázání jsou k tomu, vy-
hledávati ústřední místa zemská i pro ně rozhodu-
jici, náleží městu Praze i kdyby se ne-
hledělo k významu bohatého dušev-
ního a hospodářského života něme
ckého tamže, zachovávati karakte
dvojjazyčnosti i rovnoprávnosti obou
národností i jest povinností vlády.
zasazovati se o zachování tohoto karakteru plnou
antoritou státní. Nelze nikterak ospravedlniti, že
Posl
Březnovská
Němec
Praha
12
article
Němcům samým zůstavuje se, aby si uchránili
svou existenci proti nesmírným útokům tak, jak
dovedou, i aby trpěli úhony a těžké poškozování
statku a majetku nejinak, než jakoby to bylo
jich nezměnitelným, státní mocí nepřekonatelným
osudem. Neustále proti Němcům vedené štvanice a
podezřívání národních, k sebezachování směřujících
jich snah jakožto národní vypínavosti a nenavist-
ného zatlačování češslví, měly vedle přemnohých
pronásledování jednotlivých osobností a spolků ně-
mecké národnosti v zápětí násilné skutky hrůzy-
plných dnů v listopadu a prosinci 1897 a run na
Českou spořitelnu v r. 1903, nejopovržli-
vějšími prostředky vedený a podně-
covaný nesvědomitým tiskem. Ve všech
těchto případech bylo postrádáno výdatné státní po-
moci a ochrany, na jakouž Němci jakožto příslušníci
tohoto státu zajisté nárok mají; buď se jim této
ochrany naprosto nedostalo, aneb jen v míře nedo-
statečné, že odvaha národních protivníků k dalším
násilným skutkům jenom musila vzrůstati a že v nich
musilo býti vzbuzeno domnění, že Němci jsou vy-
dání jejich zvůli bez pomoci. V interpellaci shora
dotčené pokračuje se za tupení státních příslušníků
židovského vyznání, kteří se k obcovací německé
řečí přihlásili, ve štvanici i proti Ceské spoři-
telně s průzračným ůmyslem, aby vkla-
datelé české národnosti byli zdržo-
váni od vkladů do tohoto všeužiteč-
ného ústavu... a to záštiplným obvi-
ňováním z nacionální agitace.
Němec
Český spořitelna
13
article
Než nedosti na tom, zamýšlí se i interpellací fouto
prostředkem zjevného zneužívání úřadního účasten-
ství v komisi ke sčítání lidu a znalostí takto naby-
lých těžké poškození oněch obchodníků israel-
ského vyznání, kteří se při sčítání přiznali k německé
obcovací řeči. Interpellace shora zmíněná obsahuje
hotový proskripění seznam těchto obchodníků a české
listy pečují vydáváním zvláštních otisků tohoto se
znamu jakož i kolportováním jeho o možné nej-
úspěšnějsí uskutečnění úmyslu, aby tito obchodníci
v obyvatelstvu české národnosti jakožťo nepřátelé
českého lidu byli podezřívání a boykotu vystaveni.
Při tom vyskytlo se vedle tohoto tak zřejmého ne
návistného zneužívání tolik drzosti, že byl německý
universitní professor, jehož odborným studiem jest
věda statistická a který následkem toho z povolání
zaměstnává se výsledky sčítání lidu a jich působení
na hospodářské a společenské poměry v obyvatel-
stvu, podezříván, že k agilačním účelům žádal na-
hlédnutí do sčítacích listin a když mu to od českého
pražského magistrátu odepřeno bylo, že vymohl
u c. k. místodržitelství dovolení toto, nikoli však
aby těchto spisů použil k vědeckým účelům.
Vači tomuto bezpříkladnému porušování pravdy
a neustálým štvanicím činí interpellanti ku předsedovi
ministerstva následující dotazy-
1. Jest předseda ministerstva ochoten s veškerým
důrazem zakročiti proti zřejmému zneužívání úřadní
moci, na němž spočívá interpellace posl. Březnov-
ského a soudrubů?
2. Jest dále ochoten učiniti rozsáhlá opatření na
ochranu německého obyvatelstva v Praze a energicky
vystoupili s plnou státní autoritou proti neustálému
osočováoí Němců v Praze a proti pokusům boykotem
postavení jich v Praze podkopati re
Němec
Praha
14
article
Nadšení, s jakým se němečtí političtí bar-
víři oddali malování čerta na pražskou stěnu.
jest v pravdě hodno obdivu. Interpellace posl.
Březnovského, statistika amatéra, nebyla přece
ničím jiným, leč ovšem velice zdařilým důkazem.
že vědecko-slatistické poznatky domnělým vědcem
prof. Rauchbergem předstírané, jsou vědomou
nepravdou, sestrojenou výhradně k účelům
politického štvaní proti českým
sčítacím komisím, proti praž-
skému magistrátu, že umělým
násilným způsobem zmenšují německé
sčítací výsledky. I pláme se, kdo je štváčem
politickým lhářem, zda prof. Rauchberg, klerý
tvrdil, že se pražským Němcům, témto ryzím Baju-
varům, děje při sčítání křivda, anebo posl.
Březnovský
profesor
Rauchberg
Němec
15
article
Březnovský, který dokázal německo-nacionálním
spolkům v Praze, že za výdatného přispění
České spořilelny vedly sčilaci agitaci a že ža-
lostný výsledek této agitace ukazuje k lomu, že
pradávní předkové pražských. Germánů přešli
suchou nohou přes Rudě moře, není-li Starý
zákon pouhým výmyslem ?l
Kterakým důvodem smí býti zakázáno členu
sčitací komise, aby použivaje znalosti při sčitání
ziskaných, hájil komisi tuto proli bezdůvodnému
sočení domnělého učence, když se tomuto dovo
luje nejširší používání úřadních listin sčitacích
ke shromažďování štvavého materiálu? Ačkoli se
jedná, jak řečeno, o politický anebo nejvýše
vědecký spor, v němž český živnostník prokázal
mnohem větší znalost skutečných poměrů, než
německý universitní professor, Němci mocí mermo
nutí do seznamu Březnovského význam pro
skripění i nepřestanou, až své snahy nejdoko-
nalejším prospěchem uplatní. Nebudeme míti
ničeho proti tomu, ale němečtí štváči nebudou
pak moci tici, že nebyli varováni. Tupá bez-
hlavost včerejších interpellantů jeví se ostatně
i v bezedně komickém požadavku — energického
zakročení proti posl. Březnovskému jakožto
sčitacímu komisaři za »násilí«, které spáchal
uveřejněním 400 německých obcovatelů praž-
ských. Co se asi může od předsedy ministerstva
za to přihoditi ?!
Březnovská
Germán
Němec
Tupá
Ruda
nacionální spolek v Praga
16
article
Než — dotaz Schückrův obsahuje také
několik tučných míst přímo proti nám v příčině
»České spořitelny«. V německé hrdlo svén lhal
Schůcker, řka, že se nedostalo České spořitelné
výdatné státní pomoci vůbec, aneb jen v mite
nedostatečné. Dvé setniny státní policie pražské
měly by právo odpověděii na toto tvrzení hluč-
ným výsměchem, kdyby nebylo škrtnutých
10.000 K mimořádné spořitelní odměny mužstvu
za mimořádné výkony před i uvnitř spořitelny
po čas runu konaně. Což nezakročovalo se proti
»násilníkům« českým, kteří si činili velice zlo
činná sdělení o tom, že si lidé do České spoři-
telny chodí pro peníze, plnou přísnosti zákona
Nebyl národní tisk český stihán konfiskacemi
při dost nepatrné příležitosti, jak nasvědčují
processy o tyto konfiskace v nejednom případě
zrušeně? Nechť se dr. Schücker utiší a uklidní,
osnovatele a podněcovatele runu nemine nej-
krutější pomsta zakona. Onehdy oznamovala
»Bohemia«, že už ho maji v osobě jakéhos
Pokorného, který způsobil run listinou s padě-
laným podpisem vicepresidenta mistodržitelství
a s falešnou místodržitelskou pečetí. Jen že
může na veřejnost lehce vyjíti, nejen kolik z
to Pokorný dostane, nýbrž kolik za to už —
dostal!
doktor
Schücker
Pokorný
Český spor
Schückrův
Český spořitelna
Bohemia
17
article
A co se týče konečně a jmenovitě nás,
myslí si posl. Schücker anebo některý z jeho
soudruhů, že kdyby bylo i jen slůvka nepravdy
v našich vývodech o »České spořitelně«, jen
stínu lživého osočování a podezření, že by
nebyla na nás dopadla plná tíha následků zá-
kona? Kdybychom nebyli s to v případném
procesu dokázati zevrubně každé naše tvrzen
o České spořitelně a jejích šmejdech napsané
domnivá se dr. Sehücker, že by byl tiskový
úřad pražský, zajisté naplněný intencemi i před-
sedy ministerstva i místodržitele stran České
spořitelny, propustil naše články, obviňující člen-
stvo i ředitelstvo České spořitelny všeobecně
zvlášť ze skutků nesrovnávajících se ani se
soukromou ani s kupeckou počestností ?l
Naše vítězství a nedotknutelnost našich
spořitelních článků jest vítězstvím a nedotknu-
telností zářivě pravdy, oslepující německé
a vůbec veškeré škarohlidné oko, tak že se ani
neodváží do ní pohlédnouti. Nepomůže však už
nic, oči tyto budou násilím ku pravdě obráceny.
neboť jak se nám sděluje, použíjí i češti
poslanci svého interpellačníh
práva, aby konečně zjednali úplne
jasno o České spořitelné z úst nej
kompetentnějších a to o nejzají
mavějších jejích poměrechl
doktor
Sehücker
Český spořitelna
19
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 213.
Z Vídně, 28. dubna.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Situace v parlamentě nezměnila se sjezdem
důvěrníků národní strany svobodomyslné. Pro
dra. Körbra zvlášť a pro další vývoj vnitro-
politických věcí vůbec nejsou výsledky shro-
máždění nedělního pražádným ziskem. Kdoto
čekal, byl špatným znalcem skutečnosti, kdo
rokování a resoluci schůze té vykládá na pro-
spěch politických a hospodářských plánů vládních
je špatným diagnostikem.
Pravili jsme v těchto listech před sjezdem.
že nemůže státi se tam žádné vyjasnění, ještě
méně pak rozhodnuti o cestách, kterými brát
se má poselstvo české na říšské radě, a pro-
středeích, kterých užiti má ku potření nynějšího
kabinetu a protičeského systému, jehož je mini-
sterstvo představitelem. Dodali jsme, že rozře-
šení to vykonati mohou toliko zodpovědní po-
slanci ve Vídni a náprava povážlivého a kriti-
ckého stavu, v němž potácí se parlament mezi
životem a smrti, že jest úkolem dra. Körbra.
Po sjezdě opakujeme: taktický postup podle
vůle důvěrníků českých určí sobě naše delegace
sama. Urči si jej podle chování vlády. Určí si
jej se zřetelem na okamžité poměry a na pro-
spěch národa. Imperativního mandátu klubu dů-
věrníci nedali v rozmyslném a moudrém pře-
svědčení, že strategické disposice dělají se nej
účelněji na bojišti samém.
Körbr
Vídeň
poslanecký sněmovna
20
article
Ale bez direktivy, bez pokynů, bez výstrah
do budouena nevyzněl sjezd nedělní. Hlásá
krajní odpor Vídni a káže zástupeům českým.
osvědčovati jej pevně, nekolísavě. Staví poslance
české do posice nejválečnější, zároveň však vy-
zývá je k opravdovosti, k upřímnosti a k usta-
lenosti na dvě fronty: naproti kabinetu Körbrovu
a naproti voličstvu. Toto chce opravdovosta
pravdu ve všem vystupování poselstva svého ve
sborech zákonodárných. Chce, aby zápaseno
bylo na určité postati s nepřátelskou exekuti-
vou a přestaly všechny zjevy, které znepokojily
českou veřejnost v době poslední. Chce, by
nebyla vyhlašována napřed hlavní bitva, potom
však se nesvedla. Chce, by nebylo vyhlašováno
splnění konkretních požadavků národních a kul-
turních neodbytnou podmínkou přechodu z ob-
strukce k normální opposici; potom pak aby
členem presidia jazykový postulát byl odstavo-
ván a hned zas aby děl se opak a tak snižo-
valy, ba unifikovaly se nároky oba. Od vážných
mužů, kterými mají býti poslanci, žádá český
lid vážnost a setrvačnost. Žádá seriosnost, po-
elivost a rozšafnost, které vylučují zamlklost
při nejpronikavějších obratech a které jsou nej-
lepší zárukou dobrých a srdečných styků mez
poslanci a národem.
Vídeň
21
article
České voličstvo žádá však zároveň nejsvě-
domitější konání povinností dobrovolně převza-
tých, žádá, by poslancovalo se ve sněmovně
vždycky a stále do muže. Žádá nepokrytost
k sobě a nejpečlivější zachování tajností o zá-
myslech a usneseních vůči jiným činitelům.
Sjezd udělil absolutorium za minulost, ale
vznesl důrazný appell do budoucnosti. Ozvaly
se hlasy veskrze hodné pozornosti uvážení, ná-
sledování. Vedle výtek slyšeli jsme apostrofy,
jichž býti pamětlivu, doporučujeme poslancům
nejdůtklivěji v zájmu strany a národa.
Dnešní schůze, která se konala po celo-
týdenní prázdni, byla zajímavou nikoli roko-
váním, nýbrž dlouhým, celohodinným bojemo
schůzi příští a její jednací pořad. Úsilí něme-
ckého a konservativního velkostatku, postaviti
do popředí nejaktuálnější práci poslanecké sně-
movny, změnu jednacího řádu, ztro-
skotalo úplně. Skončilo dokonalou poráž-
kou hlavně dra. Grabmayra.
22
article
Poslanci dr. Schücker a dr. Pergelt
podali na vládu dva dotazy, které jsou jednak
polemikou proti známé interpellaci poslance
Březnovského ve příčině soupise oby.
vatelstva král. hlav. města Prahy.
jednak polemikou proti českým novinám.
konečně pak dožadováním se pomoci státní
na posilu německé menšiny praž-
ské. Nechceme o tom rozhodovati, je-li vůbee
přípustno, vystoupiti proti nějaké interpellaci po-
lemikou. Taková methoda mohla bý vésti věc do
nekonečna. Co však říci můžeme s celou urči-
tostí, jest: nejméně povolanými k roli soudce
ve věci boykotu jsou pání z německého tábora.
Kdyby odtamtud nikdy se nebyly prováděly per-
sekuce proti Čechům ve smíšených městecha
v tak zv. uzavřeném území, kdyby nikdy se tam
nebyla v novinách, tudíž bez tribuny sněmovní.
könala prioskripce českých živno st-
níků a obchodníků, zkrátka, kdyby na
straně německé byli vždy zachovali se k Čechům
snášelivě a spravedlivě, mohli by pp. Schücker
Pergelt a soudruzi posaditi se na stolec roz-
hodčí. Musíme jim však dle minulosti a přítom-
nosti veškeru legitimaci k takové funkci odepříti
co nejrozhodněji.
Schůze skoro šestihodinná vyplněna byla
po velké většině jednáním o návrzích na výpověd
obchodních smluv rakousko- srb-
ských. Všeněmecký navrhovatel Kliema n
mluvil zcela krátce. Za to tyrolský P. Schöp-
fer mluvil přes 2 hodiny. Největší zájem vzbu-
dila však řeč dra. Lechra, jemuž nikdo ne-
upře, že v otázkách obchodních jest kompelent-
ním znalcem. Dr. Körber jménem vlády vy-
stovil se ku požadavku tomu naprosto zamitavě.
doktor
Schücker
Pergelt
Březnovský
Čecho
P Schöp
Körber
Praha
23
article
Nikoliv pouze z důvodu komerciálního, nýbrž
— což pozorováno všeobecně — z motivu za-
hraniční politiky, poněvadž nynější si-
tuace balkánská nedovoluje Rakousku vystoupiti
agrešsivně proti státu, jenž jest ve věci makedon-
ské interessován co nejpodstatněji. Rozpravao
pilnosti návrhu toho nebyla dnes dodělána. Stane
se tak teprve ve schůzi budoucí. Předseda hr.
Vetter navrhl ji „vzhledem na pilné a důle-
žité práce výborové“ pro úterek dne 5. května
s tímto jednacím pořadem: 1. volba kvotové de
putace; 2. zpráva rozpočtového výboru o zru-
šení kaucí úřadnických; 3. zpráva sociálně-poli-
tického výboru o klidu nedělním; 4. zpráva že-
lezničního výboru o výstavbě a zaručení sedmi
lokálních dráh; 5. zpráva zvláštního výboru o
změně jednacího řádu.
Zápas, který nastal o datum příští schůze
i její program, byl tuhý, prudký, bouřlivý. Skon-
čil nevýslovnou blamáží všech fedrovatelů zkrá-
cení práv poslaneckých, k nimž dlužno po-
čítati v první řadě velkostatkáře
německé a historické, kteří tu postupo-
vali ruku v ruce svorni a za jedno proti po-
slancům lidovým. Dr. Grabmayr vy-
vstal a způsobem rozhorleným žádal, by pro
změnu jednacího řádu vyhradila se priorita ta-
ková, že by se položil jako třetí předmět na jed-
nací pořad. Došlo mezi ním a sociálními demo-
kraty ke scénám nad míru vášnivým, za kterých
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpeledni
. . . . za 2 h
Ve filislkách na venkovět
ranní čálo. . . . . . . . 10k
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se kotově napřel.
Předplacení a Inserty pěljímá adminl-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nackázejí sa t45 redakne.
tiskárna a eapedico „ Miárodních Listá“.
Eakoplny so navracsjí.
Vetter
Grabmayr
Rakousko
Marisnský ulice
Miárodne Listat
24
article
stavičně voláno bylo na něho poslancem Per-
nerstorferem, Daszyňskim, Schuhmaierem, ko-
lik má voličů a vytýkáno mu zároveň, že
nemá práva, mluviti jménem lidu, poněvadž není
volen lidem. Tyrolský velkostatkář navrhl, by
příští schůze nekonala se teprve v úterý, 5. květ-
na, nýbrž v pátek, 1. května. Tolikéž pro pátek
vyslovil se Fr. Stein, naléhaje však, aby ko-
nečně se dalo na jednací pořad první čtení císař-
ských výnosů, vydaných: na základě § 14. již
před 2 léty. Poslanec Pernerstorfer ovšem
horlil proti schůzi 1. května, navrhuje přímo,
aby se konala ve čtvrtek, s výhradným progra-
mem: prvním čtením císařských nařízení. Posl.
Schuhmaier
Stein
Pernerstorfer
Posl
25
article
Kaftan navrhl, aby před jednacím řádem vy-
řídila se zpráva železničního výboru ve příčině
postátnění dráhy severní, severozápadní a společ-
nosti státních dráh, poslanec dr. Lad. Dvořák
pak, aby před jednacím řádem projednala se
zpráva ústavního výboru, také dnes tiskem vy-
daná, v záležitosti § 14. O všech těchto návrzích
byla sněmovna rozbita. Pokaždé objevila
sejiná většina. Bylo to v ní jako v kaleido-
skopu, ve kterém každým pohybem se utváři jiná
kombinace, jiná konstellace. Čechové, kteří byli
hojným počtem přítomni, hlasovali ovšem pro
schůzi páteční, poněvadž nemají žádné příčiny,
aby uspíšili a urychlili panu dru. Körbrovi, o kte-
rém bylo dnes vyprávěno, že jednací pořad,
ohlášený předsedou hr. Vettrem pro schůzi bu-
doucí, jest jeho dílem, rokování výboru vyrov-
nacího a celního, naopak, mají důvodnou při-
činu, by nebyla oddálena debatao
činech arcibiskupa dra. Kohna proti
jeho duchovenstvu. Ovšem hlasovali Čechové
také pro všecky návrhy na odstranění změny jed-
nacího řádu s jednacího pořadu. Konec velmi
rozechvěného hlasování byl: Příští schůze
bude v pátek s jednacím pořadem:
1. volba 10 členů kvotové deputace; 2. zákono
zrušení kaucí úřadnických; 3. zpráva o klidu
nedělním; 4. zákon o dráhách lokálních; 5.
Kaftan
doktor
Lada
Dvořák
Čecho
Kohn
26
article
zpráva železničního výboru o postátňovací akci;
6. zpráva výboru ústavního o zrušení § 14.;
7. zpráva o změně jednacího řádu. Reforma jed-
nacího řádu tudiž posunuta na místo sedmé. My-
slíme, že se neklameme, pravíme-li, že jest po-
sunuta do takové dálky, že zmizí úplně.
Jednotlivá vota sněmovny jsou velmi po-
zoruhodna. Pro návrh poslance Pernerstor-
fera, by změna jednacího řádu vůbec se vzala
s jednacího pořadu, hlasovali Čechové, V še-
němci, sociální demokraté, Bian-
kini a z levice posl. dr. Lecher, Soukup,
Primavesi, Auspitz a Peschka. Men-
šina činila 76 hlasů, většina 133. Návrh posl.
dra. Grabmayra, aby změna jednacího řádu
byla dána na třetí místo jednacího pořadu příští
schůze, byl zamítnut 95 hlasy proti 15. Když
se konalo hlasování o návrhu tom, ozvaly se vý-
křiky: „Tohoto třetího místa se mu nedostanel
Pryč s velkostatkáři! Pryč s polskou šlechtou!
Pernerstor
Čecho
doktor
Lecher
Soukup
Primavesi
Auspitz
Peschek
Mena
27
article
Chcete zase obstrukei? Pryč s Grabmayreml
Oběste ho! Pane Grabmayře, sedněte si k Abra-
hamowiezovi. Jste druh druha hoden! Pane
Grabmayře, jděte zvoniti umíráčkem.“ Pro ná-
vrh Kaftanův hlasovali Čechové, Po-
láci, antisemité, Vlachové, Slovin-
ci, Chorvaté, Všeněmci a sociálne
demokraté. Byl přijat 120 hlasy proti 98.
Musíme s největším politováním, ba nevoli kon-
statovati zarmucující faktum, že vyjma je-
diného hr. Bedřicha Deyma hla so-
vali konservativní velkostatkáři
všichni proti Čechům a proti po-
státnění zmíněných dráh, že hla so-
vali ve spolku s německými stra-
nami, které vyhlásily, že jmeno-
vané dráhy nesmějí býti postát-
něny, poněvadž to není vinteressu
Němeů. Tak položili konservat i v ni
velkostatkáři na novo své hlasy na pro-
spěch německým interessům — na-
proti národním a hospodářským interessům če-
ským. Konečně návrh dra. Lad. Dvořáka
přijat 115 proti 90 hlasům.
V největším rozčilení rozešla se sněmovna.
Levice tvářila se nad míru kysele. Pocifovala, že
poskytla dnes veřejnosti obraz naprosto rozhára-
ných poměrů ve svém nitru a složení a nej-
smutnější ze všech odešli němečtí velkostatkáři.
Dr. Bárnreither byl odstaven. Po něm za-
llačen do pozadí hr. Stürgkh. Nyní také dr.
Grabmayr bude tichým mužem. Chtěl uká-
zati, že dovede sněmovnu přivést ke změně jed-
nacího řádu. Při tomto experimentu však ne-
pochodil.
Čechové dnes svými hlasy několikráte roz-
hodli. Vyšlo tak na jevo, že úplná praesence
jejich jestíaktem, se kterým všechny
strany a vláda zvláště musí vždy-
cky počítoti.
z Vídně, 28 dubna. (C. B.)
Grabmayra
Kaftanův
Čecho
Vlach
Chorvat
Deym
Dvořák
doktor
Bárnreither
Stürgkh
Grabmayr
Slovinsko
Vídeň
28 duben
28
article
Předseda hr. Velter zahajuje scbůzí o 11. hod.
15 min.
Mezi došlými spisy je dolaz poslance
Pergelta a spol. po výkonu povolení, uděleného
universitnímu professoru v Praze dru. Rauchbergovi
místodržitelstvím v Praze nahlédnouti do spisů praž-
ského magistrátu o posledním sčítání lidu a zave-
dení vyšetřování pro protizákonité výsledky sčítání
lidu u pražského magistrátu.
— Heilinger a spol. pro nedo pravování
nebo nesprávnou dopravu německy adresovaných listů
do Uher nebo v Uhrách a po maďarském přípisu za-
slaném bez překladujvídeňskému »Kikeriki«, — Ry ba
a spol. po chování se berního inspektora Cykharla
v Jindřichově Hradci při zkoumání přijmových při-
rážek, — Choc a spol. po zastavení kutných prací
v Kutné Hoře a neobnovování kutacích prací v ostat-
ních Háních českých a po škodách, jež mají miynáři
na kolešovickém potoku u Rakovníka z cukrovaru
hospodářské úvěrní banky pro Čechy, — Holan
ský a spol. po požadaveích živnostenské rady bu-
dějovické složených v pelhřimovské resoluci, po úpravě
starobního a invalidního poj šťování živnostnictva
a rozšíření příslušné předlohy a po konfiskační praxi
politických úřadů, — Fresl a spol. po vyměřování
osobní příjmové daně v obvodu okresního hejtman-
ství rokycanského, po odepřené podpoře členu bratr-
ské pokladny mirešovské, stavhě železnice z Tábor
Pergelt
Choc
Holan
Fresl
Praha
Uhry
Jindřichov Hradec
Kutná hoře
Rakovník
Čechy
Tábor
Cykharla
hospodářský úvěrní banka