Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

a znjictan

3

n se stee a

4

V Praze, ve čtvrtek 8. července 1909.

Praha

5

ebs) sotikna dl o

6

Číslo 186.

7 article

Haranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou: Mah na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt ietá : . . . 9 K 8n s dvoji zásilkou měsi na čtvrt iota : . . k d

Praha

8 title

Vecerní

9 article

daní. V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za sh večerni . . . za lh Ve fliálkách na venkově ranní člslo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . 6b lnseráty platí se hotově napřed Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů Rukopisy se nevraosjí.

10 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Situace v parlamentě. Z Vídně, 8 července. »N. Wr. Tgblit.« oznamuje: V zejtřejší schůzi dokončí se debat o pilnosti návrhu dra. Metelky ve příčině če- ských škol menšinových. Promluví jenom ještě oba generální řečníci a navrhovatel. Po vyřízení této věci došlo by na vlastní obstrukční návrhy českých agrárníků, ze kterých místo přední má návrh posl. Václava Kotláře na zřízení české vysoké školy zvěrolékařské v Praze. K tomu však nedojde na žádný způsob, neboť vláda jest odhodlána, nebude-li dnes uzavřen kompro- mis, zasedání uzavříti. Z Vídně, 8. července. »Frmdbltt.« uveřej ňuje o situaci v parlamentě na čelném místě stať, kterou zakončuje těmito slovy: »Slane se snad ještě pokus ukliditi překážký dělnosti par- lamentu. Bude to snad posledni. V době nej ktatší budou musiti prohlásiti Slovinci a češt vgrárníci, zdali setrvati chlějí v obstrukci proti monarchii a proti obyvatelstvu nebo ne. Potom rozhodne se také neprodleně osud dalšího zase- dání sněmovny.« Dalši jednání a porady. Z Vidně, 8. července. V mramorovém vesti- bulu parlamentního paláce bylo dnes dopoledne již od 6. hodiny ranní až do 1. hodmy s po- ledne jako na mraveništi. Poslanci všech stran sešli se v této krásné dvoraně ku poradám, jež vedly se ve skupinách klidně a tiše. Všeobecně přetřásána možnost, že zejtra nebude již ple- nární schůze sněmovní, nýbrž bude říšská rada ještě dnes večer odročena, což by se vyhlásilo v zejtřejší „Wr. Ztg.“ v části neúřadní. Před- seda dr. Pattai tázán, je-li tomu tak, odvětil, že sám plenární schůzi na zejtra svolanou odvolati nemůže, že však není přavdě nepodobno, že se schůze (é sejde na základě nejvyššího rozhod- nutí, kterým se říšská rada odročuje. O 12. ho- dině stihly do sloupoví zprávy, že bar. Bienerth

N Wr Metelka Václav kotlář Frmdbltt doktor Pattai Bienerth Vídeň Praha

11 article

vyzval dra. Pattaie, aby svolal na 4. hodinu od- polední konferenci předsedů klubovních; poně- vadž o 5. hodině večerní musí viděti jasně, zdal bude dělnost sněmovny zajištěna. Dr. Pattai žá- dosti té vyhověl a zaslal předsedům klubů, jež podaly pilné návrhy, přípis, který je vyzývá, aby mu do 6. hodiny večerní prohlásíli, zdali svoje pilné návrhy odvolávají, kdyby tak neuči- nili, že považovati to bude za odepření dělnosti sněmovny. Zprávy o tom způsobily mezi poslan- cí veliký rozruch. Hned potom odebrali se Slo- vinci k dru. Pattaiovi a prohlásili mu, že tak zhola, jak si představuje věci on a bar. Bie- nerth, to nejde. Na konferenci jím svolanou že by zástupeové obstrukčních stran nepřišli a kdy- by přišli, na žádný způsob odpověď na dotaz Pattanv by tam nedali. Dr. Pattai odejel k bar. Bienerthovi a vrátiv se, odvolal konferenci před- sedů klubů. V kruzích polských zastávají mi nění, že bar. Bienerth byl by povinen odebrati se k panovníkovi a prohlásiti mu, že nynější vláda vyčerpala svoje prostředky k zjednání děl- nosti sněmovny a zůstavuje rozhodnutí koruně. U dra. Pattaie konala se potom porada, kte- ré se zúčastnili ministr obchodu dr. Weiskirch- ner, dr. Gessmann a předseda kola polského prof. dr. Glabiňski. Dr. Gessmann a Glabiňsk odebrali se do místností českého člena v před- sednictvu, u kterého konala se porada ministrů dra. Bráfa, dra. Žáčka a dra. Weiskirchnera se zástupci stran obstrukčních za přítomnosti dra. Glabiňského a dra. Gessmanna. Napětí ve sněmovně jest ohromné. Vše obecný jest dojem, že situnce se ocitla na ostři nože, že však rozhodnuti neni daleké. Z řad slovinských poslanců dostali jsme zprávy, že bar. Bienerth pozval k sobě zástupce stran oh struujících.

doktor Pattai Bienerth Weiskirch Gessmann profesor Glabiňski Glabiňsk Bráf Žáček Pattanv nost sněmovna

12 article

dal je, aby, pokud možno, neuveřejňovali přípis jeho předsedům skupin obstrukčních, poněvadž se situace zatím změnila. Připis ten zní: „Vaše Blahorodi! Žádám Vás, abyste mě laskavě zpra- vil, zdali pilné návrhy, Vaším klubem podaně. budou vzaty zpět. Pokládám si za čest doložiti. že, kdyby se nedala do 6. hodiny večerní dnes předsednictvu odpověď, vykládalo by se to za odmitnuti. V úplné úctě oddaný dr. Robert Pallai, předseda poslanecké sněmovny. Dr. Patlai zdráhal se dodati, v čem a jal se situnce změnila. V parlamentě jest napjetí ohromné. Jsou tam rozšířeny četné pověsti, kte- ré vůbec nezaznamenáváme, poněvadž zdají se nám předčasnými a v nynější chvili bezpod- statnými. Z Vídně, 8. července. Listy dra. Pattaie, vyzývající obstrukění skupiny, aby odvolaly svoje pilné návrhy, byly připraveny pro předsednictvo klubu českých agrárníků, předsednictvo klubu slovinsko-klerikálního, pro klub staroruský, peo klub růský a socíální demokraty.

doktor Pallai Patlai Vídeň poslanecký sněmovna

13 article

»Vyjednavač bez legitimace«, Z Vídně, 8. července. Velmi pozoruhodnou stať o situaci uveřejňuje »Zdit«. Nadepsána jest: »Vyjednavač bez legitimace«. Timto vy- jednavačem jest nejen miněn, nýbrž též udán ministr obchodu dr. Richard Weiskirchne na kterého se v »Zeitu«, všeobecně pokládaném za list vládní, vznáší žaloba, že jedná o s ve újmě, nemaje plné moci k slibům zárukám, jež dává. Praví se tam: »Dr. Weiskirchner jest ve smyslu svéko resortu nejvíce zůčastněn při předlohách obchodně poli- tických, avšak forma, stejně jako horlivost, s kterou bojuje o dělnost poslanecké sněmovny. způsobuje domněnky velmi dalekosáhlé. Pro slýchá se z bezpečného pramene, že podklad, na základě kterého by dr. Weirkirchner byl ochotan uzavřiti pakt s oposicí, jest nejmenšo svojí částí hospodářský, většinou politický. Pollže situace jsou povahy politické. Celá oposice, k které se připojil také Stapiňskí — pokračuje

doktor Richard Weiskirchnout Weiskirchner Weirkirchner Vídeň poslanecký sněmovna

14 article

»Zeit« — žádá záruky, že stanou se změny n podzim v parlamenté i v kabinetě ve smyslu jednomyslně přijaté kolem polským resolue Stapiňského, ve které se žádá vybudování pra- covní většiny na základě určitého programu praeovního a zastoupení parlamentních stran ve vládě podle poměru jejich. Zdá se, že dr. Weis- kirchner jest velmi povolným naproti požadavkům oposice a že není v slibech lakomým. Ale sliby dra Weiskírchnera oposice nepokládá za plno- cenné dolud, dokud bar. Bienerth sám neza- sáhne do jednání a nedá závazné prohlášení. Dr. Weiskirchner jedná beze vší legilimace. takže všechny dosavadní porady měly ráz toliko nezávazných rozhovorů. Vi se dobře, že ve chvili, ve které by bar. Bienerth chtěl smlouvati se s Čechy a Slovinci, vznikla by neprodleně největší nedůvěra u Němců a zjednala by se takovým způsobem možnost rozkolu mezi ba- ronem Bienerthem a Němci. Bar. Bienerth padl by mezi dvěma židlemi na zem. Očekávání to ukáže se lichým, bar. Bienerth nedal dosud se vylákati ze své reservy, dobře věda, že jeho posice byla by ztracena při nejmenším pokusu smlouvati se s oposicl. Némci dali vládě na srozuměnou, že nejmenší úmysl s oposicí jak- koliv se smlouvati by pokládali za casus belli.« Bienerth ujal se řešení. Z Vídně, 8. července. Bar. Bienerth od- hodlal se tedy k vyjednávání. Zahájil je již v po- ledne. O 2. hodině dostavili se k němu členové předsednictva klubu českých agrárníků poslane Udržal, Staněk a český člen předsednictva sně- movního a jako zástupcové klubu slovinsko- klerikalního poslanci dr. Šusteršič a P. Korošee společně. Na 3. hodinu odpolední zváni jsou sociální demokraté. Později bude míti bar. Bi nerth poradu s poslanci ruskými.

doktor Weis Weiskírchner Bienerth Němec Udržal Staněk Šusteršič P Korošee Čechy Vídeň

15 article

kovského, který referoval o včerejší poradě Slovanské jednoty. Klubu sděleno bylo nové na- řízení poštovní, kterým zakazuje se české do- pisování. Referát podán byl na základě zprávy „Národních Listů“. Bylo usneseno, vznésti na ministra obchodu dra. Weiskirchnera dotan ústní, jsou-li zprávy o tomto výnosu podstatny. Posl. Kratochvíl referoval o potřeb okresního soudu v Kralupech. Posl. Neuman o zákazu stavby v obci Jezvinách vzhledem n tamější prachárnu. Záležitostí touto pověřen byli češti členové delegace.

Posl Kratochvíl Neuman Kralupy Jezvina

16 article Afěra ryt. Abrahamowicze.

Afěra ryt. Abrahamowicze. Ze Lvova, 8. července. »Gazeta Codziennae vyvěsila po celém městě plskáty, vyzývající, aby se obecenstvo v redakci přesvědčilo o přípisu bývalého ministra ryt. Davida Abraham- wicze. Zároveň ohlašuje, že uveřejní facsimile tohoto listu. Tento list byl adresován redaktoru. ale tomuto nebylo dáno zmocnění list uveřejniti- »Gazela Narodowa«, dřívější orgán ryt. Davidu Abrahamowicza a nynější orgán dra. Kozlow ského, věří v pravost listu a vyslovuje nejhlubš politování nad postupem ryt. Davida Abrahamo- wieze, který poškozuje nejen kolo polské, nýbrž celou polskou politiku. Ministerstvo Wekerlovo opět polvrzeno. Z Pešti, 8. července. (K. k.) Úřadní lis uveřejňuje tyto nejvyšší vlastnoruční listy: Milý dre. Wekerle! Se zřelelem na Své rozhodnutí ze dne 27. dubna t. r. jmenuji Vás opětně Svým uher- ským ministerským předsedou, ev. potvrzuji Vás v tomto úřadě, jejž jste též dosud zastával. Ve Vídni, dne 7. července 1909. František Josef v. r. Wokerle v. r.

Abraham Abrahamowicza Abrahamo Wekerle František Josef Wokerle Lvov Pešť Vídeň Gazeta Codziennae

17 article

K návrhu Svého ministerského předsedy jmenují opětné Svým ministrem a latere hrab- Aladara Zichye, avým ulerským ministrem vnitra hr. Julia Andrasse, Svým uher ským ministrem obchodu Františka Košuta. Svým uherským ministrem orby dra. Hynku Daranye, Svým uherským ministrem kultu vyučování hr. Alberta Apponye, Svým uherským ministrem spravedlnosti dra. Antonina Günthera, Svým uberským ministrem honvédů Jekelfalusse, Svým chorvatsko slavon- sko dalmatským ministrem bez portefenillu Gézu Josipoviče, ev. potvrzuji je v jich úradech. jež též dosud zastávali. Správou svého uher ského ministerstva financí pověřuji opět Svého uherského ministerského předsedu. Za účslem dalšího opatření připojují Své vlastnoruční listy dotyčným osobám svědělcí. Ve Vídní, dne 7. července 1909. František Josef v. r. Wekerle v. r. Následují jednotlivě vlastnoruční listy, svěd číel svrehu zmíněným ministrům, kteří se opěln jmenuji na svá místa, jež dosud zastávali, ev se v nich potvrzují. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 8. července. (K. k.) »Wiener Zlge oznamuje: Cisař propůjčil bezplatně ředitel pražského školního knihoskladu, clsařskému r dovi Bertholdu Windtovi, titul a hodnos vládního rady.

Aladar Zichy Andrass Košut Hynk Darany Appony Antoninus Jekelfaluss Josipovič František Josef Wekerle Wiener Zlge Cisař Windt Vídeň

18 article Vyznamenání

Vyznamenání Z Vídně, 8. července. Člen panské sně movny a bývalý poslanec za velkustatkářskou kurii libereckou svob. pán Ludwig Oppen helmer vyznamenán byl velkokřižem řádu Františka Josefa. Bar. Oppenheimerovi byl již udělen jiný řád za příčinou 60letého jubile cisařova, Oppenheimer však řádu toho nepřijal poněvadž se mu zdál tuze malý. Nyní dosta většl.

Ludwig loupen František Josef Oppenheimer Vídeň

19 article

hodnutí se nařizuje, aby osoby 4. hodnostní třídy ve skupině vojenských duchovních, auditorů vojenských lékařů a vojenských úřadníků, po kud jim nebyla propůjčena hodnost tajného rady, byly oslovovány příslušným jim titulem. Král Eduard do Marianských Lázní. Z Vídně, 8. července. Z Mariánských Lázní telegrafují, ze došly tam zprávy, podle kterých krá! Eduard přibude k léčení třinedělnímu 12. srpna. Proces proti vyzvědačům. Z Vídně, 8. července. (K. k.) V přelíčen- pro vyzvědačství, jež konalo se po tři dny pře rozhodovacím senátem zdejšího zemského trest- ního soudu, byl včera večer vynesen rozsudek Dyrez byl pro zločin vyzvědačství odsouzen do těžkého žaláře na 3 roky, Miodra go vicz pro spoluvinu na tomto zločinu do těž kého žaláře na 3 měsíce. Nástupce kanoléře Bülowa. Z Borlina, 8. července: „National-Ztg.“ do- vídá se, že nástupcem knížete Bülowa stane se státní tajemník říšského úřadu námořníh Tirpitz. Jubileum bernské university. Z Bernu, 7. července. (K. k.) Slavnosti pořádané na památku 350. výročí založení uni- versity, byly dnes odpoledne zahájeny. Rekton a senát přijímaly zahraniční delegáty. Na slav nosti jest zastoupeno 210 universit a vědeckýeh společností svými delegáty. Uherští delegátí ode- brali se dnes do Terriletu, kde položí věnec n pomník císařovny Alžběty.

Eduard Bülow Tirpitz Alžběta Vídeň mariánský lázeň Bern Terrilet NationalZtg Borlina

20 article

Nové podmořské lodi. Ze Rěky, 7. července. (Uh. tel. kor. kane. Námořní správa zadala před časem továrně n Witheheadova torpéda dodávku tři podmoř- ských lodí, jichž stavba byla v těchto dnech skončena. Továrna sdělila na to přístavnímu úřadu, že příští týden bude možno vykonat zkoušky s potápěním těchto lodí. S jednou z těchto lodí byla vykonána ostatně již včer pokusná plavba mezi Rěkou a Opatil. Vejenská reforma v Belgii. Z Brusselu. 7. července. (K. k.) V dnešn schůzi frakce pravice ze sněmovny a senátu sdělil ministerský předseda Schol laert, že vojenská reforma vlády spočívá na zásadě, že z každé rodiny bude odváděn jeden voják, že losování bude odstraněno, že však soustava náhradníků zůstane v platnosti. Při slušná zákonnů osnova bude sněmovné nepro dleně zaslána. Ke hlučné schůzi italské sněmovny. z Říma, 7. července. (K. k) Všechny listy odsuzují rázné slova, jichž užil v dnesn sněmovní schůzi posl. Colajanni proti mi- nistru pošt dru. Schanzerovi. List úslavní oposice »Giornale d'I alia« prohlašuje, že ani stoupenci Colajanního netajili se mu svou ne- libostí. Srbská půjčka. Z Pařiže, 8. července. (K. k.) Dle „Tempsu“ jest srbský státní rada Paču, jenž sem odjel, zmocněn uzavříti půjčku v nejvyšším obnosu 150 mil. franků nominalu. Zápůjčkový syndikát skládá prý se většinou z francouzskýcl a několika anglických a hollandských bank Obnos, určený pro srbské ministerstvo vojen- ství, jest prý již nezměnitelně staneven, bez ohledu na definitivní číslici půjčky. Povstání v Kolumbii.

Witheheadův Opatil Schanzer Rěky Belgie Brusel Řím Kolumbie Pač Pařiže

21 article

Konvence o mezinárodním rozhodčím soudu. Z Londýna, 8. července. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že jest nepravdivou časo- pisecká zpráva, jakoby vláda byla změníla své úmysly o podepsání londýnské deklarace ze dne 26. února. Stanovisko vlády se nezměnilo, pokud jde o podepsání oné deklarace, a odro- čení debaty v parlamentě vysvětluje prý se jen přetížením parlamentu v tomto zasedání. Revoluce v Persii. Z Teheranu, 7. července. (Reuter.) Angli- cký a ruský diplomatický zástupce se usnesli přerušiti styky s vojenskými vůdci nacionalistů. Třebas že jest možným, že zpráva, dle niž ruský oddil vytrhl z Baku a táhne do Tehe- ranu, zaslaví pochod nacionalistů, jest přec Ljachov každou chvili připraven na útok. Branná moc šachova sesiluje se o 100 mužů nepravi- delného vojska. Z Cařihradu, 8. července. (K. k.) Turecké listy rozapisují se hojně o událostech v Persii a sympatisují s revolueionáři. »Sabah« praví, že neodvislost Persie jest spojena se zevní bez- pečnosti Turecka. Vytýká Portě, že vůči angli- cko-ruské dohodě nic neučinila, a navrhuje. aby byla uzavřena rychle dohoda nebo spolek, čímž míněna jest Anglie. List »Tasviri Eíkiar útočí na Rusko a doufá ještě v odpor Anglie.

Ljachov Londýn Persie Angl Bak Tehe Cařihrad Sabah Turecko Anglie Rusko Reuterův kancelář Reuter Tasviri Eíkiar

22 article

Řecké hnutí v Turecku. Z Cařihradu, 8. července (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí podal včera u řeckéh vyslance Gryparice rozklady pro pohyby řeckých čet. Vyslanec jej ujistil, že řecká vláda uči- níla veškerá opatření, aby pohybům čet z- bránila. Z Athén, 8. července. (K. k.) »Agence d' Athěnes« sděluje: Ze Soluna a z různých jiných tureckých měst se sděluje, že na zá- kladě nepravdivých zpráv, v nichž Řekově líčí se jako hlavní podněcovatelé nepřátelství proti nynějším poměrům, nastalo hotové pronásledo- vání a stihání řeckého obyvatelstva. Řekové jsou prý nevinně žalářováni, stiháni libovolnými tresty a chikanováni domovními prohlidkami. Tato taktíka, podporovaná mluvou fureckých místních listů, má za následek, že na některých místech, zvláště v Solunu, v Rodostu, Mytile nách a ve Smyrně jest siluace velmi znepoko- jivou. Nic neoprávňuje však k tomuto jednání vůči mírumilovnému řeckému obyvatelstvu. Bez- podstatny jsou veškeré zprávy o domnělých agi- tacích všeřenké propagandy mezi řeckým oby- vátelstvem. Řečti předáci snaží se všude uklid- niti své krajany, těmito úloky pobouřené. Avšak Turci maří svým nesmířlivým jednáním tuto je- jich akci. Rozechvění, jež následkem těchto po- měrů počíná se jeviti ve zdejším veřejném mí- nění a v tisku, působí zdejším úřadním kruhům nemalé obavy.

Athěnes Řekův Řek Turek Turecko Cařihrad Atény Soluna Rodost Smyrna

23 article

Z tureckého parlamentu Z Cařihradu, 8. července. (K. k.) Ve vče- rejší sněmovní schůzi žádala vláda pro generála-plukovníka sv. pána Goltze, který příští týden sem přibude, úvěr 1000 liber. K uvítání uherské deputace, jež sem zavítá, byl zřízen výbor. Pohraniční srážka. Z Cařihradu, 8. července. (K. k.) Černo- horský diplomatický jednatel podal Portě přá- telské rozklady pro poslední událost na hrani- cích, při níž byli dva Černohorci zastřeleni. Za mladotureckého režimu. Z Cařihradu, 8. července. (K. k.) V Drino- poli bylo oběšeno 7 poddůstojníků, protože podněcovali zpátečnické hnutí loňského červen- ce. Jeden vícemajor a jeden vojenský duchovní byli degradováni.

svatý . pán Goltz Černo Cařihrad Drina

24 article

Změna v situaci? Z Vídně, 8. července. O 1/42. hodíně od- polední přispěchal president dr. Pattai do slou- poví parlamentního paláce k žurnalistům a žá- Český klub. Z Vídně, 8. července. Český klub kona dnes schůzi za předsednictví posl. dra. Čela- Z armádního věstníku. Z Vídně, 8. července. (K. k.) Císař nařídil, aby osobám 4. hodnostní třídy v důstojnickém sboru auditorském dostalo se názvu generáln chef auditor. S ohledem na toto učiněné roz-

doktor Pattai Vídeň Český klub Český klub kona

25 article

Z Nového Yorku, 7. července. (Něm. kab spol) Ve zprávách z Colonu se sděluje, že re voluce, vypuknuvší v Kolumbii, znamená semknut se všech politických stran proti vládě presidenta Rayesa, moškajícího nyní v Londýně. Povstale obsadili Baranguillu a Savadyllu, jež kladly jen nepatrný odpor, a zabrali prý též místo Sani Martha. Vláda nařídila, aby telegramy v Colonu byly kontrolovány. Očekává se sem příjezd ame- rieké dělové lodice,

Rayesa Baranguilla Savadylla Martha Nový York Německo Kolumbie Londýn

26 article

Turecké loďstvo do Soluna. Ze Soluna, 8. července. (K. k.) Dle zpráv listů sdělila admiralita zdejším úřadům, že do Soluna bylo zasláno 10.000 tun uhlí, protože v nejbližší době připluje sem turecké loďstvo.

Soluna Soluna Soluna

27 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. O. Wilde proti kritice. V posledním svazku německého časopisu »Nord und Süd« publikovány jsou velmí zajímavé »Listy k tisku« Oscara Wilda. Listy tyto psány byly bezprosiředně po vyjítí Wildova románu »Obraz Dori ana Grave«, který anglickou kritikou žur nalistickou byl přijat velmi nepřátelsky. Wilde, sám tou dobou redaktor nevelkého žurnálu, od- hodlal se proti recensentům vystoupiti řadou filipik, velmi vlipných a duchaplných. Tak na adresu literárního recensenta »Daily Chro- nicle«, který mu hlavně vylýkal okolnost, že »autor románu se snaži přílišně moralisovati«, napsal Wilde velmi rozhodně: »Když jsemse rozhodl spracovati literárně myšlenku, jak hrdina prodá svou duší za věčnou krásu (idea je dosti stará v literatuře, a dal jsem ji pouze novou formu), pochopil jsem, že se stanoviska umě- leckého nazírání bude velmí těžko, postaviti morálku na druhé místo, jaké ji náleží. A ještě posud nejsem si docela jist, že se mi to poda- řilo Ale vy, pp. kritikové, ji nevidite tam, kde opravdu jest, ale shledáváte jí v tom, že když odhalující svoji čistotu má vyběhnout na ulici a stropiti poplach. Pravá morálka měho románu je v tom, že každá zbytečnost, každé přehánění zrovna tak, jako každá zdrželivost vleče za sebou trest, a talo morálka vůbec o sobě ne- Iřičí, nýbrž uplalňuje se v životé individua takovým způsobem prostě tvoří jeden z drama- tických elementů uměleckého díla, ale nikol jeho celek.«

O Wild List Wild Wildův Daily Jethro Nord und Süd obrazit Dori an Grave

28 article

Proti jiným kritikům stejně houževnatě há- jil Oscar Wilde svého hrdinu Graye, když je nazývali chladným, vypočitavým, nesvědomitým Ujišťoval a dokazoval s bystrotou a horlivosti. že naopak jeho hrdina je neobyčejně impulsivní. až do směšnosti romantický a má svědomi tak eitlivé, že tím až trpí po celý svůj život, že mu až otravuje všecky radosti životní. Na ko nec pak, snaže se zabiti svoje svědomí, ničí svůj portrét, toliž sebe samého. Tato vlastní a tedy nanejvýš autentická charakteristika zamilovaného hrdiny Wildeova románu (měl jej nejraději ze všech svých děl) znova zdá se potvrzovati, co se tak často namilalo a hádalo, že má velmí mneho podobného se záhadnou povahou básníka samotného

Wild Gray Wildeův

29 article

V Moskvě vyšla poučná statistika o řá- dění censury: podrobný rejstřík všech knih žurnálů, od 17. října 1905 (vydání carského manifestu o ústavě) do 1. ledna 1909 zab ve- ných. Pouhý seznam jmen autorů a titulů knih (bez statistiky časopisecké) zaujímá 160 stránek šestnácterky. V Kijevě (na Rusi) obírají se předn architskůi a znalci starých slohů obtižnou otár kou podstatné rekonstrukce kathe drálního chrámu sv. Sofle. Chrám sv. Sofie, vystavěn původně v nejčistším slohu byzantském, byl pozdějšími přistavbami, pře- stavbami, opravami a adaplačemi silně poško- zen, ba zkažen, posléze i byzantské kupole jeho zničeny a nahraženy »jihoruskými«, Iniciatot restaurace přes to doufají, že se podaři dle starého půdorysu přikročiti k opravě od základ a krásnou, bohatou členitost celé rozsáhlé by zantské stavby chrámové, zbavenou všech zne švařujících přídavků, obnoviti. Německý poručik-spisovatel Bilse, kter před několika lety mnoho šumu nadělal svým sensačním románem »Aus der kleine Garnison«, v němž osvětlil málo vábné stránky důstojnického života v provincii a by za to suspendován i propuštěn z armády, vyda nedávno nový román, zase z důstojnickéhoži veta, nazvaný »Lieb' Vaterland«. Kniha byla ihned skonfiskována, takže možno snad připojiti: »magst ruhig sein !« V Tiflise uspořádala tamní společno pro šiření osvěty (gruzinské) výstavu, znázor ňujíeí od počátků vývoj a dnešní vzrůst ti s ku gruzinského. Výstava usporádána jest na paměť 200. výročí první tišténé knihy gru- zinské v Tiflisu. První tiskárnu založil r. 1709 gruzinský car V achtang IV. Zvaný Zákono dárce.

Sofle svatý . Sofie Bils Zákono Moskva Kijev Rus Tiflis Lieb ' vaterland

30 title

Různé zprávy.

31 article Nejjižnější národ na zemi.

Nejjižnější národ na zemi. Na malé chilské yachtě podnikl anglický geo gral Charles Wellington Furlong jen se čtyřmi pro- vodci výpravu do Ohnivé Země. Na malých ostro vech na jižní straně Sierra del Fuego žil několik ne děl mezi laghany, nejjižnějším to národem na ze mi a sděluje zajímavá pozorování o tomto, rychle záhuhě zasvěcenému kmenu v „Harbers Magazine“ Ještě před 28 lety prohánělo se asi 3000 laghanů na svých člunech po vodách mezi ostrovy, dnes čítá tento kmen sotva 175 hlav a také tento malý zby tek potirá se v krvavých bojích o živobytí a několil málo žen. Drsné, chladné podnebí a chudičká antar ktická flora tráví životní sílu od světa odloučeného nárůdku, jenž do nedávna neznal jiného oděvu kro mě tuleních nebo několika vydřích koží, jež se vuln závěšovaly na tělo a obracely se proti chladnému větru. Vysedlými lícními kostmi, tmavýma, šikmo po- loženýma očima, bezvousým, přihnědlým obličejen a malou postavou připomínají laghanové na prvn pohled Japonce. Dle četných měření jest průměrná výška těla asi 1.55 m a ženy jsou ještě menší. Tiic malí lidé bydlí v primitivních chatrčích, zbudovn ných z kmenů a listí; již z daleka slyší cizinec ště kot a vytí psů, jediných to domácích zvířat laghanů jež s nimi sdílejí chudobu a osamělost. Je to neklid ný nárůdek, jenž se rád stěhuje a živí se bídně je levem tuleňů a ryb. Všude je viděti stopy opuště ných sídel, neboť touha po dobrodružstvích pudí lag hany často s místa na místo a na novém místěs primitivní chatrče rychle zbuduji.

Wellington del Japonec Harber magazín

32 article

Zatím co mužové vycházejí na lov, chytají že ny, které umi výtečně plovati, ryby, hledají mušle pletou koše, vydělávají kůže, na výpravách veslují a doma ošetřují děti a obstarávají „domácnost“. Jag hanové žijí v mnohoženství. Starší mužové berous obyčejně mladé dívky a přenechávají starší ženy mladým mužům, kteří dle jejich mínění ještě ne- vědí, jak se s ženou zachází a při tom své mal zkušenosti mohou obohatiti zkušenostmi staršich žen. Tyto podivné názory jsou následkem nedostatku žen, mladí mužové musí se často spokojiti, nalez- nou-li vůbec nějakou družku a mnozí laghanov zůstávají starými mládenci. Neobyčejně zajímavy jsou výsledky Furlongovu studia řeši tohoto zvláštního kmene. Řeč Iaghanů ne- zná žádných psaných písmen nebo značek, přest však překvapuje její bohafství, neboť její slovní po klad obsahuje nejméně 40.000 slov. Při tom jet řeč velmi výrazná, mající mnoho samohlásek. Podiv- no jest, že při velkém bohatství výrazů souborné ro dové pojmy skoro úplně scházejí. Tak nemá ře žádné slovo pro souborný výraz „listí“, za to všal má četná slova pro jednotlivé druhy listů. Také vše obecný pojem ryba nebo plák nelze v řeči Iaghanů

hanová Furlongův

33 article

vyjádřiti, ačkoli mají pro ptáky pozemské, pobřežní a vodní zvláštní slova. Nápadno je také velké bo- hatství příslovci, kdežto číselný systém je skoro úplně nevyvinut a končí slovem „muttan“ — tři. Anglický geograí byl také svědkem urputného boje mezi domorodci. Mnohými cestujícími líčená di- vokost se při tom úplně rozpoutala, odpůrci útočili na sebe vesly, kopími a klacky, v rostoucím zápalu boje chápali se těžkých kamenů, jimiž si navzájem tloukli do hlav: „Jak tito zuřící stoikové takové rány a nárazy vůbec mohli přežíti, přesahuje moje pojmy a mehu jen souditi, že jejich bohatý černý vlas prudkost nárazů zmírňoval. Konečně dostali se protivníci do křížku: se- vřenýma rukama cbytí se šíje protivníkovy a hledí přitlačiti koleno k jeho prsům; na to trhnou silně rukama a je-li trhnutí dosti prudké, zlomi se nepříteli vaz. Po divokém boji následovalo lkání nad mrtvý- mi. Z chatrčí ozýval se jednotvárný smuleční zpěv. protažený tón, jenž počíná nejjemnějším pianisimnem vzrůstá v hlasitý křik a seslabuje se pak, až skoro neslyšně deznívá. Truchlící pozůstalí odírají si mu- šlemi nebo ostrými kameny vlasy uprostřed lebky a pomalují tváře smutečními barvami, černou bílou.

34 article

Druhého dne viděl pak Furlang pohřební tanee. jehož se obyčejně zúčastňují obě pohlavi. Onoho dne však skoro výhradně ženy zpívaly pohřební zpěv a s dlouhými kůly v rukou pomalu se otáčely v širokém kruhu stejnoměrným pohybem, tlukouce při krocích pravidelně kůly o zem. Později se kruh sevřel, rozčilující účinek tance počal se jeviti a slav- nost skončila ztýráním jednoho soukmenovce, jenz byl v podezření, že zavraždil dva jině. Ženy tloukly jej svými holemi za stálého zpěvu a tance, až byl polo mrtev. Podivno jest, že Jagbanové nemají žádné kme- nové organisace, ani náčelníka, ba i náboženské představy leží, jak se zdá, mimo obor jejich fantasie, Demoní a zlí duchové hrají u nich sice jakousi úlohu. ale pro pojem bůh, stvořitel nebo modlitba není v jejich řeči žádného výrazu. Také živol posmrtný se v jejich představách nevyskytuje. Smrtí končí vše, ba ani památka na zemřelé se nezachováva,

Jagbanová polo mrtvý