ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9fe02fd0-71f8-11dc-8864-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 29, person 59, org 13, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 13. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 344.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp lácí ne v Praze v administraei a měsle na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou z K no na měsí n čtvt lota . . . . 7 K 50 ve flislkich 2 K 9oh na naěsíe a Pošton na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s drojí zisilkou na měsín n čint láta . . . .1 K eo
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 12. prosince. (Pův telegram zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Dopisovatel »Rusi« z Mukdena sdě- Iuje, že v armádě mandžurské užívá se s úspěchem projektorů proti úto- kům nepřítele, jenž mívá v osvětleném pásmu velké ztráty. Z Tokin, 12. prosince. (C.-B.) Ofüieiální zpráva od obléhací armády před Por Arturem praví: Čtyři ruské řadové lodi, dva křižáky, jedna dělová loďa jedna minonoska jsou úplně k boji nezpůsobilými. Další střelba na lodi jest zbytečná. Nyní střílí se na město a působí se mu těžké škody. (Dlužno ve příčině japonských tvrzení o zkáze ruského loďstva portarturského vyčkati přece jen ještě sdělení ruských, protože poloha dobytého 203m. pahorkového, na vyvýšeném konci úzké dost rozsedliny, terrainu ku přístavu vedoucího, nevy- světluje napořád, jakže by mohli Japonci ovlá- dati z této tvrze celý přístav — tím méně město — a proč že by ruské lodi neuchýlily se do chráněných částí přístavu, leda, že by tyto mělké byly: okolnost to, kteréž ovšem nasvěd- čoval by i fakt, že v depeších japonských ne- mluví se nic o zasažení torpědovek japonským střelami. Pozn. red.) Z Londýna, 12. prosince. (C.-B.) Dle úřadních zpráv japonských obnášely ztráty Japonců za útoků na Port Artu v posledních dnech měsíce října 5000 mrtvých a 10.000 raněných, kdežto ztráty za posledních útoků byly značně (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.) větší.
Rus Artur Japonec Petrohrad Tokin Londýn Port Art
7 article
Nové dějství v Uhrách počiná . .. Kdežto cislajtánský »Curtius« Körber tuhé- mu boji s opposicí dvou třetin zástupcův ná rodních čile se vyhnul prostým — přibouchnu- tím dvatí parlamentu vídeňského, troufalejsí jeho maďarský kollega hr. Štěpán Tisza hraje si na hrdinu: svolal dnem 18. listopadu odro- čený sněm uherský k novému (čtvrté mu) zasedání již na dnešní den, aby si do Vánoc na něm vymohl indemnitu, t. j. dodatečné schválení svých nezákonných skutků. Na pohled patří k tomu notná dávk smělosti. Avšak Tisza je předně neobyčejně smělým hráčem, za druhé spolehá na ostří širo- činy nového jednacího řádu a konečně — ne- smi dlouho otálet, aby se mu drolící se jeho vládní většina prodlením pod rukama nerozdro- lila naposled — v menšiny. Kdežto Körber jen od průtahů a prodlení spásu pro sebe čeká- Tiszovi naopak každá chvilka je drahá: musí kouti své železo, dokud je žhavým. Svým ná- silnickým kouskem z 18. listopadu zahájil proli silně národní opposici nad míru urputný ústavní boj, v nějž vrhl se jako fanatik, odhodlaný buď nepřítele rozdrtit, nebo sám s rozdrcenou hlavou padnout. Ježto však na straně opposice
Curtius Körber Štěpán Tisza Uhry Tisza
8 article
tolikéž jsou muži tvrdých hlav a ohnivých srdcí, neblednoucí před bojem o velikou věc, dojde nyní na sněmu uherském pravděpodobné nevídaně rozhořčeným sečím, ano k bitvám tak tuhým, že snad podobných ještě novodobé dějiny sněmů uherských nepoznaly. Tak aspoň jeví se po třínedělních ostrých přestřelkách na táborech a voličských schůzíeh dnes v předvečer nové kampaně sněmovní oba- polná nálada duchův a myslí. Tu i onde vy- soko hárající bojovná, nesmířitelná zášť soka proti soku, jitřená krvavými urážkami, prozrazu- jícími žhavost i hloubku starých hněvů a ne- návistí osobních. Mladý, energický a ctižadostivý předseda ministerstva uherského hr. Štěpán Tisza, jenž osvědčil se vůči Vídni jako velmi obratný žnec zralé úrody na poli vojenském, počiná s ve svých řečech jako nějaký »božským poslá- ním« nadšený bojovník a spasitel vlasti uher- ské. Tvrdí, že prý nebyla ústavní svoboda, ano celá politická existence Uher snad nikdy hůře ohrožena, nežli jest dnes svými vlastními ne- zdárnými zástupci, provozujícími obstrukci na sněmu uherském, tomto palladiu veškeré bu- douenosti Maďarstva. Uložil prý si tedy za úko života svého osvoboditi vlast uherskou od tétc zhoubné saně stůj co stůj, všemi možnými, třeba i násilnými prostředky. Neustoupí prý o tohoto předsevzeti svého do posledních sil
Štěpán Tisza Uher Vídeň ministerstvo uherský
9 article
Nejvydatnějším prostředkem jeví se mu být zostřený jednací řád sněmovny- Poněvadž mu však obstrukce znemožnila. aby ho uzákonil cestou řádnou, ústavní, musi prozatím na čas jednoho roku násilně promrska přechodní, co nejostřejší řád, mocí kterého lz vzdornou opposici lámat »po záhřebsku«. Tot prý celá jeho vina. Sleduje veliké cíle, chee zachránit vlasť před jistou škodou ba neštěstím a proto si nedělá z porušení formy ničeho. Účel posvěcuje prostředky. — Tolik Tisza na svou obranu. Slyšme ale nyní opět žaloby opposice a to žaloby mužů tak vážných a populárních, jako Fr. Košuta, hr. Vojt. Apponye a Jul. Andrássya. Všiehni ti prohlašují tvrzení Tiszovo o vážném nébezpečí, hrozícím svobodě a budoucnosti Uher z posavadní obstrukce za blud a šalbu, které sehopen je toliko buď fanatický přepjatee opanovaný utkvělou myšlenkou, aneb etižádostivý a slavomamem opojený pletichá jenž hledí se zavděčit rozhodujícím kruhům lím, že spoutá opposici v parlamentě uherském pr budouenost, aby nemohla se nikdy více opřit požadavkům vojenské správy tak důra z ně. jako letos,
Košut Jula Uher Francie Tisza
10 article
Když však již chtěl Tisza provésti změnu posavadního jednacího řádu, dovozuje spojená opposice dále, neměl toho přece co živ učiniti hrubým porušením práva, sveřepým násilím vět šině proti menšině. Neboť tím sáhl na základní princip ústavnosti uherské, zaručující i menšině právo svobodného slova ve starobylém sněmu uherském. Cesta násilí je nedozírná. Nikdo neví kde skončí, kam dovede. Prošel-lí by tento pří pad nezkárán, mohla by se kterákoliv příští zlo- vláda odvolati na příklad ten a osměliti ještě k těžšímu porušení svobody uherské. Nutno tedy opříti se zlu ihned, jakmile se prvně pro- valilo. Nutno zrušit a v nic obrátit ten nezá konný jednací řád, zplozený násilím a dlužno smésti oba hlavní škůdce, Tiszu i předsedu sněmovny Perczela: tak jen může se na vrátit mír ve sněmovnu i do vlasti. — Slovem, spojená opposice nehodlá naprosto podrobiti se novému jednacímu řádu, a le trvá na starém, jako jediné platném a pro ni závazném. Rovněž nechce více uznati autoritu předsedy sněmovny Perczela, jejž viní z věrolomnosti a porušení jednacího řádu, nad tož aby vyslala do 21členného výboru. jejž chce Tisza zříditi, k vypracování nového definitivního jednacího řádu, i jen jediného z členů svých. — Zahájí tedy nejméně 160 po- slancův dneškem ve sněmu uherském proti jeho většině, proti jeho předsednictvu a vládě Tiszově nejtužší trpný odpot, jenž asi vyspěje do velice dramatických koncův!
Tisza sněmovna Perczel
11 article Co dále?
Co dále? Nechť si kdo soudí jakkoli o významu hla sování, jež v pátek provedeno bylo v rozpočto- vém výboru vídeňského parlamentu, nepopíra telné faktum je, že touto episodou přivoděna byla situace, která, i když poprou se ji všechny ostatní příznaky, zajímavou zůstane v keždém případě. Vládě nebyla způsobena porážka v věci vládní machanice snad podřizené, vládě nebylo odepřeno pouze sesílení kasovních hoto- vostí o 69 millionů korun, vládě odepřena dů věra většinou tak eklatantní, že za poměrů nor- málních by dnes již žádné vlády Körbrovy nebylo. A většina sestávala právě z oněch stran jež nejprudší vedou boj ani ne tak proti kabi netu, jako proti sobě. Strany, jež té doby nie nemají společného, než bojiště, na němž se potýkají, spojily se tentokrát proti vládě nad stranami, aby jí daly na jevo, že zavrhují děravou její neutra litu, že dost již mají vášně prosté vytrvalosti která v obecnou mluvu přeložena, neznamená nic, než snahu co možná hodně dlouho se udrže na účet práva a zákona, na účet spokojenost. a štěstí národů, na účet zdravého rozvoje státu. Je pravda, že vláda Körbrova nebyla dosa- zena z členů parlamentu, ani ne ve srozuměn s jeho většinou, že je to vláda úřadnická, jejíž první povinností je ne vládnout, ale admini- strovat. Však i vláda taková, ztrpí-li ji parlament nemůže se udržeti proti němu a jeho eventuál- nímu odporu. Vláda úřadnická má určité povin- nosti, jež jí diktuje ústavnost a pokud konstitu- cionalismus — byť i jen formálně — zůstává v platnosti, nesmí vláda s lehkým srdcem bezohledně přeněsti se přes vůli zastupitelstva lidu. To činiti může jen vláda absolutní.
Körbrov
12 article
To asi samolnému dru. Körbrovi tanulo na mysli, když po hlasování v rozpočtovém vý- boru se zvedl, aby proslovil řeč, z níž nikdo nebyl moudrým, jež ale v každém, kdo ji vy- slechl, zůstavila dojem, že chef vlády odhodlán je vyvoditi z události té důsledky. Však stačilo k tomu, jak se zdá? jediné pouze vyspání, abý vrátil se dr. Körber do své pohodlné reservace, z níž právě tak ignoruje vůli zástupeů lidových, jako živolní interessy tohoto státu. Dr. Körber zůstane starým Körbrem a po- něvadž dle všeho koruna se rozhodne pro jeho názor, že dnes jiná vláda než vláda »ne- stranná«, ovšem že s »blahovolnou neutralitou« naproti Němcům, není možna, zůstane asi vše při starém. Filosofle Körbrovy vlády, pocho- pitelná v kruzích, v nichž chtěji míti pře- devším pokoj a které, jak známo, dobu experimentů pokládají za definitivně ukončenou, je velmi jednoduchá a měla by cosi do sebe. kdyby neopírala se o názory zcela falešné, jež vylučují ke všemu to, co na světě je každo vlády povinností — hájit zákon a právo. Körbrova vláda takto kalkuluje: Čechové a Němci se rvou. Ponechme je při tom, chraňme ale status quo, jenž Němcům poskytuje všechny výhody a odepírejme Čechům, oč usilují Vyčkejme, až rozvadění donuceni poměry sam se smíři, jinými slovy až Čechové Němcůmse
Körbr doktor Körber Němec Körbrův Čecho
13 article
podrobí. Potom teprve objevíme se na jevišti počneme vládnouti. Nepodají-li se Čechové Němci nesleví, co na tom? Vyčkáme, třeba zatím stát zavlečen bude na pokraj záhuby. Co stane se tedy dál? Dr. Körber bude čekat a provádět zatím svou. Stará státnická moudrost největšího škůdce této monarchie Antonína Schmerlinga opět obživla a co stalo se v pátek večer v rozpočtové komisi pokládati bude nynější ředitel politických osudů království a zemí na říšské radě zastoupených za nepříjemnou pouze episodu. Tím spíše bude moci tak kalkulovati že ti, kteři pomohli české a jihoslovanské oppo- sici, Körbrovi porážku způsobiti, že strany ně mecké, jak se zdá, ponenáhlu sice, ale dnes již patrně k podobnému názoru o věci se při bližují. Je zajímavo na příklad, že vídeňský tisk až na nepatrné výjimky stojí vesměs na straně Körbrově a proti německým stranám, jež 69 millionovou refundaci nepovolily. A také něme- cký tisk pražský bolestně pociťuje, že němeči poslanci zapřáhnouti se dali do triumfalníh vozu dra. Kramáře. »Neue Freie Presse« la- mentuje nad neprozíravostí německou, »Deutsche Ztg.« sprostě spílá těm, již hlasováním pateč- ním způsobili vládě porážku, antisemitický »Deutsches Volksblatt« marně se namáhá pocho- piti, co vedlo Němce podati proti vládě ruku Če- chům a »Neues Wiener Tagblatt« pojednává o parlamentním intermezzu tak, jako by nebylo ničím jiným, než německým poličkem za slezské parallclky a za Inšpruk. Teď prý účet vyrovnán a na vládě je, aby sblížila se opět s Němci kteří prý jsou a zůstanou ne pouze zakladateli, nýbrž i »obětavými« udržovateli tohoto státu.
Čecho Němec doktor Körber Schmerling Wiener Deutsche Ztg Neue Frei Presse Deutsches Volksblatt
14 article
Jediná »Zeit« hude jinou, ovšem jen z té příčiny, že pokládá za svou povinnost, mluvit vždy opak toho, co vykládá speciální orgán dra. Körbra »N. Fr. Presse« . . . Tak se věci mají a přes nepopíralelnou pravdu, že pátečním hlasováním v rozpočtové komisi zasazena byla vládě rána v týl, po níž by každá jiná byla se se sedla skácela, politik střízlivý, uvažuje podivuhodné poměry v tomto státě, v němž všechen veřejný život hned o počátku založen byl na lži a klamu, nebude ani na okamžik v pochybnosti, že skončí také zmí- něně již intermezzo — po rakousku. Nechů se nikdo neklame: panstvo právě proto, aby opět dokázalo, jak tradicionelní má despekt pře parlamentem a přede vším, co s ním souvisí, nedá se k rozhodnému kroku donutiti ani lo- gikou události, tím méně pak nátlakem veřejného mínění. Co dále se stane? Jakkoli minulý pálek proveden byl důkaz že není to pouze obstrukce, jež dru. Köbrov překáží, neboť utrpěl porážku dělným apparáten parlámentním, jakkoli nade vši pochybnost zji štěno, že do duše lhostejna je dru. Körbrovi tíseň zemědělců našich, postižených v tomto létě ranou nad jiné krutou; jakkoli nemůže být nejmenší pochybnosti o tom, že zároveň s nou zovou předlohou chtěl dr. Körber svézti nej- vlastnější zájem, vynucenými totiž milliony umožniti další kuratorství své, nelze — prozatím aspoň — víry přikládati pověstem o jeho blíz kém pádu
Körbr doktor Körber
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 12. prosince.
Praha
17 article
Pověsti o smrti Syvetonově. Vládní listy francouzské hledí uvaliti nyní na Syvetona podezření, že sám si na život sáhl ale nespokojují se ani konstatováním tohot
18 article
V drobném prodejii ranní čísle o sobě . . . za 8h od polední . . . . za 2h Ve slialkách na venkovš ranní číslo, . . . . . . . 30 odpolední . . . . . . . . 5h Inserá ty platí se hetově napře Předplacení a innerty přijímá ndmini- strace v Marianské ulicl č.3. Tam nacházejí se t4ž redakee tiskárna a ozpedicn „Nárednich Listá“ Rukoplsy so nevracejí
Nárednich Inserý
19 article
mínění svého, jež by ovšem neměnilo nic na šlechetnosti Syvetonově, nýbrž hledí jej i přímo zhanobiti: tvrdí o mrtvém, že zapředl důvěrný poměr s nevlastní dcerou svojí, vlastní dcerou pani Syvetonové, a že když poměr tento nezůstal bez následků, spáchal zločin druhý, jehož předmětem stala se opětně nevlastní dcera jeho. Zločin ten odhalen byl, když se dcera provdala a měl býti prý uveden na přetřes při ličení porotním, pro spolíčkování gen. Andréa proti Syvetonu nakázaném. Ovšem prý zeť Syvetonův telegrafoval vyšetřujícímu soudci: »Nemluvte o věci té. Nechte mrtvé spáti v pokoji, ale listy v zájmu veřejné mravnosti budou musit přece mluviti, i bude rozvinut obraz, jenž bude zkázo- nosným pro celý nacionální antisemitism.« Jak vidno, již sám text depeše zní velmi podezřele. A dlužno »odhalení« ono přijati opětně z jiného důvodu.
Syvetonová
20 article
Jest podivno, že vláda, kdyby věc, z ni dnes smrtí umlčený Syveton se viní, byla pra- vdiva, že by nebyla pohnala pro zločin onen před soud muže, jenž náležel k nejnebezpečněj- ším jejím odpůrcům a že by nebyla hleděla tak jeho veřejné činnosti a jeho straně za- saditi ránu nad jiné strašlivou. Takové vy- tahování zločinu po smrti obviněného zavání tuze ale známými praktikami dreyfusardů. Nejprve tvrdilo se, že je Syveton ve finančních nesnázích, když se opak toho dokázal, přichází se nyní s ob- viněním jiným a dokládá se také, že Syveton ohlížel se dlouho po společnosti, jež pojišťuje pro případ úmrtí i když toto nastane sebevraž- dou. Avšak právě vědomí, že se proti němu ob- vinění takové chystá, bylo by musilo Syvetona hnáti k tomu, aby se opřel tvrzení takovému při veřejném líčení a nemohl si přáti zemříti ne- očištěn. Tím podivnějším byla by ale sebevražda Sevetonova den před líčením, o němž věděl, že skončí jeho naprostým úspěchem. Nyní je známo již, že přihlásila se za svědky k líčení Syvetonovu řada důstojníkův s generálem Jouventem počí- najíe, kteří i s obětováním svého postavení byl odhodláni odbaliti celou pravdu o denunciačním systému v armádě a že řeč obhajce Roberta měla býti ne obhajobou klienta, ale obžalobou jeho odpůrců. Den před svým líčením obviněný nezabijí se dobrovolně. Ale právě proto smre jeho zůstává tím — záhadnější.
Syveton Sevetonův Syvetonův Jouvent Robert
21 article
Revoluční propaganda ve vojsku italském. Policie italská objevila v Miláně skladišt 50.000 proklamaci k vojsku, vyzývajících vn- jáky, by nestřileli v žádném případě do lidu. Policie zatkla prý tři osoby; další zatýkání ještě prý kyna. Od delší již doby jeví prý se známky silného vzmáhání se revoluční propagandy v ital ském vojsku. Krvavé bitky s klerikály španělskými. Procesl, pořádané včera na paměť Nepo- skvrněného početí Panny Marie, mělo průběh velmi krvavý. Antiklerikálové napadli procesí došlo i k střelbě z revolverů. Brzy byla řež vše- obecnou. Četnictvo nevědělo si rady i zakročilo vojsko. Množství osob bylo raněno a ještě více zatčeno. Teprve o 7. hod. večerní obnoven byl pokoj Po vílězství republikánské strany v Unii. Prvým důsledkem velikého úspěchu strany této ve Spojených státech bylo, že se jak v se- nátu tak ve sněmovně poslanecké opřela všeli- kému pokusu k obmezení trustových výstřelků a že Roosevelt přes veškeré mnohoslibné pro- klamace před volbou najisto již tomu se pod-
Roosevelt Milán Nepa spojený stát početí pannus Marie
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Starořímská tvrz. Z bavorského výletu. Podává Jaroslav Hašek. Trochu se mně již ta bavorská jména ves nie a městeček pletla. Maiting, Grosmehring Menning, Vohburg, Wöhr, Niederwöhr, Münze- münster, Schwaig, Neustadt, Einig. Prošel jsem je všecky za krásné srpnové dopoledne. Až n Einig, nic zvláštního. Nedaleko všude zelený Du- naj, v každé vsi a městečku kostel, všude tlustí Bavoráci a v „Neustadtu nad Dunajem“, ačkolie Dunaj je na půl hodiny vzdálen, spokojené domy s arkýří, a za městečkem jakési lázně se sirna- tými prameny. Několik lázeňských hostí se tu trousí, ale jinak nie pozoruhodného od Ingol- stadtu až k Einigu. Leda, že by vás zajímal u Schwaigu vesnice nápis na modrobílém sloupu: Schwaig, ves, Schwaig, soudcov- ský úřad: Schwaig, politický úřad: Schwaig. zemský soud: Schwaig, okresní velitelství- Schiwaig. Trochu si to spletli. Ve Schwaigu nejsou příliš chytří lidé. V Neustadtu dojal mne svým zjevem ohromný Bavorák, oblečený do modrého oděvu, přes který táhly se zlaté pruhy. Zlatý límeca klobouk třírohý s pérem pštrosím. Lépe si nechodí ani bavorský prine regent. Je to generál či potentátek některého z ně- meckých vévodstvíček, který se tu snad odněkud vzal? Bohužel, illuse netrvala dlouho. Vyšňo- řený pán vylezl na kozlík, ale žádného gigu, ani automobilu! Vůz byl sprostý poštovní dostavník. Generál a kniže sevrkl se na postilliona. „Kam jede?“ „Do Einigu,“ povídá sedlák v dlouhém, černém kabátu se stříbrnými kno- „Tam, co jest stará římská pevnost?“ vy zvadám. „Nevím,“ zase sedlák, „ale dnes má ta mější učitel pohřeb.“ Sedl jsem si též do dostavníku. Bylo třeba spolucestujícím několikrát vyložit, že nejedu n pohřeb, nýbrž za starožitnickou zvědavostí. Pomalu klusali koníci, ačkoliv to nebyl flíky
Hašek Wöhr Niederwöhr Münz Schwaig Einig Vyšňa Neustadt Einig Neustadt nad Dunaj Tama Grosmehring Menning Vohburg Schwaig
23 article
hubená zvířata. I dostavník měl velmi oblou formu, jako všecko v Bavorsku. Silnice jde přes nevysoké vršíky. Na pravo pole, něco bramborů, řádky žlutých turků, pruhy chmelových tyčía na konci obrysy mladého jehličnatého lesíka. Na levo svah a dole nehluboko Dunaj mezi vrbami a lukami. Za Dunajem vesnice, zas pole brambory, jako nahoře. Nudný pohled! K tomu sedí nás deset ve voze pro pět osob. Na měm koleně sedí koželuh z Neustadtu. Zapalujesi sirku o vaše: „Mir san roh' aber gutmütlich, vykládá. Na kolenou kupce z Neustadtu houp se ramenatý řeznický tovaryš ze Schwaigu. Na- proti hezká slečinka na kolenou nějakého hru biána, jako je hostinský z Einigu, který stále šňupá. Nesnesitelné vedro srpnového dne a ho vory o spálených bramborech suchem Ačkoliv jedeme už půl druhé hodiny, kra- jina nezměnila tvářnost. Rád bych vylezl z dostavníku, ale pro kože- luha nemohu. Ostatně za hodinu budemev Einigu. Pěšky byl bych tam jistě o hodinu dřive. Pomstím se. Vykládám o původu římských tvrzí. Že byly postaveny proti nájezdům germán- ských kmenů podél Dunaje. Důležité posice há- jeny pevnůstkami, zvanými „eastellum ro- manum Jednu vykopali v Einigu. Pak povídám, že Bavoři jsou smíšeninou starých Gothů a Marko- manů, jak nasvědčují zvláštnosti jazyka i jiné Šváby mezi to nepočitám.
Bavor Goth Bavorsko Dunaj Neustadt
24 article
„Víte, pane,“ ozval se koželuh, nacpávaje si dýmku, „všechno má zvláštní význam. Víte, škely jsem prochodil“ jen tak, abych řek' n zdař bůh. Ale všechno má svůj význam, co po- vídáte. Já tomu nerozumím. To víte, člověk, který nic jiného nedělá, než že močí kůže ve třísle, zůstane hlupákem až do smrti. To jsem chtěl říct. Nechcete si šňupnout? Šlápl mně na nohu a přidržel krabici s „bra- silským“ šňupavým tabákem mně u nosu. Postillion na kozlíku zatroubil a vykřikl „Slation Einig!“ Kam teď? Rozhodl jsem se napřed schladi žízeň. Přidal jsem se k hostinskému, který držel na klině hezké děvčátko. Zárlil jsem na ně po celou cestu. Děvčátku bylo asi osmnáct let. Nyní zdál se mně nejlepším mužem v celých Bavořích. Byl jediným hospodským v Einigu. A děvčátko byla jeho dcera. Dceruška hostin- ského! Rozšafná a milá, nosí dobré bavorske pivo v litrových džbánkách bez porty, v Bavo- řích něco naprosto nepochopitelného. Pivo dobre a také hostinský, jménem Hans Lindauer, dobrý- „Dejte si ještě jednu,“ nutí dobrácky „Clotildo,“ volá na dcerušku, „dones páno ještě máz! Pán hned dopije! . .. Pivo z pivovaru Ludvíka Märtha v Neu- stadtu je výborné, nahořklé chuti Přišel průvodce, který má vás provésti sta- rou pevností. Královský bavorský průvodce po římsko pevnosti. Jmenuje se Otto. Sloužil u jedenáetéh pluku bavorských kyrysníků a má hodnost pod- důstojníka. Kromě průvodcem, jest též kostel- níkem, strážníkem a v noci ponocným. Take hlídá chmel a pomáhá při zabíjení vepříků.
bůh Hans Lindauer Märth Otta Bavory Bavo Neu Slation Big
25 article
Jinak muž mírumilovný, vzezření neobyčejně truchlivého. Na svůj truchlivý výraz v obličeji velmi hřeší. I řeč má truchlivou. Připadá vám, že se dá každou chvíli do pláče. Přišel, přisedí ke stolu a ptá se, smíli vypit na můj úče litr píva. „Milý pane,“ povídá, „také jsem chodil v světě, na vojně člověk dnes tu, zejtra jinde- To víte, u kyrysníků. Ach můj bože!“ Svěsi smutně hlavu. „Byly to časy, ty se nevrátí.“ Díval se do vyprázdněného litru. „A nyní člo- věk jako pes. Chodí, dívá se, jak lidé pijí, ach. můj bože!“ Byla nevyhnutelná mravní potřeba poručit druhý litr. „Prosím vás,“ ptám se, „musil jste děla zkoušky na své průvodnictví?“ „Ovšem,“ velectěný pane, „dali mně seši díla, vychází to v Mnichově, jsou tam všechoy starožitnosti a staré hrady, vykopaniny! V se- šitě bylo o Einigu, pevnosti římské, kam půjdem. To jsem se naučil nazpaměť a třikrát jsemje prolez'. Pak jsem šel do Kelheimu dělat zkoušku na okresním úřadě. Odřikal jsem o starých legionářích, jednoho jsme vykopali, říkají kostře legionář. Má přilbu a zbytky suknice na sobě O meči jsem také vyprávěl. Pak o tom, že pev nost leží na malém návrší nad Dunajem a děl se ve dvě části. Čásť na straně západu jes méně zachována a byla dříve obehnána zdí Z kamenů vystavěli zeď kolem hřbitova. Ještě před rokem potřebovali ve vsi kamení a jezdili tam. Čásť na straně východní jest vykopána úplně. To je nádvoři! Tam se utíkali, když jim bylo nejhůře! Provedu vás chodbami. Uvidite vězení, kde Římané věznili zajatce, nežli je po- pravili. Popraviště také uvidíme. Pak siň sel níků a lázně s mramorovou plotnou. Drahý pane! To všechno jsem odříkal a dostal pak vysvědčení jako královský průvodce v Einigu.
Svěsi Říman Mnichov Dunaj
26 article
Víte, pevnost náleží zemi; zem to opravuje. Potom jsou ještě pravidla, jak se chovat vůči návštěvníkům. V § 12. káže se, chovat se uctivě. Milý pane! Řekněte mi upřimně, nechovámse uctivě a zdvořile? Můj bože! Byl jsem na vojně. poroučel jsem a toď? Můj pane! Není to smutné? Člověk se nadře a chodí žizniv .. Ovšem stává se, ale velmi zřídka, přijde dobr pán a řekne: Pane Hans, nalejte panu Ottovi ještě litr... Můj bože! Člověk sestárne a každý s ním nakládá, jak se mu líbí, uznání žádně.- Dal jsem panu Ottovu, rozumí se, nalit ješte litr . Ve vyhlášce okresního policejního velitel ství v Kelheimu stran návštěvy vykopané řím ské pevnosti čtu paragrafy: § 4. Každý ná- vštěvník jest povinen všímati si jen toho nač upozorňuje průvodce. § 7. Brát ssebou likéry a opojné nápoje, ja kéhokoliv druhu, se přísně zakazuje. § 9. Přelézání zdiva bez svolení průvodc jest přísně zakázáno- § 11. Zakázáno jest chovati se násilně vůč- ostatním návštěvníkům § 14. Pouštěti se do hádky s průvodcem,se přísně zakazuje. „Ano,“ vykládal pan Otto, „k poslednímu paragrafu jednou mně jeden z pánů řekl: Jste starý osel, na pevnost útočili Gothové, ne Ško tové.“ Účinek piva byl pozoruhodný. Pan Otto roz jasňoval pomalu svoji tvář, sesmutněl všal znova, když jsem ho konečně vyzval, aby- chom šli.
Hans Ott Ottův Otta Goth Kelheim
27 article
Za návštěvu platí se dvě marky Do údoli Dunaje skláněl se večer, hasil jsme tedy žízeň dobrých šest hodin. Cestou měl pan Otto slovo. Kdyby byl ži v době, kdy pevnost byla rozbořena, byl by býval... Náhle pan Otto mezi řečí klopýtl. Na- táhl se přes příkop. Pomáhal jsem mu na nohy. „Kdybych byl římským legionářem,“ bru- čel, „já bych ukázal Gothům nebo jak se ti da- rebáci jmenovali. Byla to krásná pevnost, jako ze škatulky a tak ji zničit. Byl jsem, drahý pane u kyrysníků ... Pevnůstka leží u silnice, ohražena kolem dokola plotem. Celkový dojem zvláštníl Pan Otto klopýtá přede mnou po schůd- kách, drže v ruce hoříci svíčku. „To jest sklep,“ vykládá, „sem římští vo- jáci ukládali své zásoby. Ja, ja! To je pevnost Caštelum rorarum.) „Castellum, romanum,“ opravuji. „Ja, ja,“ povídá průvodce, „trochus pletu!“ Kráčíme dále spletí podzemních chodeb. „Tak na mně přichází nějaká dřímota,“ povídá pan Otto, náhle usedaje na patník skle- penní. „Ja, ja, už jsem starý, ale — kdybych byl býval, víte . .. Svíčka vypadla panu Ottovi z ruky. Když jsem svíčku rozžal, seznal jsem, že královský bavorský průvodce spí tak klidně, jak se sluší na člověka, který vypil šest litrů bavorského Nepodařilo se mi jej probudit. Potomek vítězů gothských spal hrozně tvrdým spán- kem... „Přejete si asi knihu stížnosti?“ vítal mne hostinský Hans Lindauer, když jsem se vrátil do vsi bez průvodce. „To dělá pan Otto často. Jistě vám tam někde usnul. Páni v Kelheimu mají z toho velkou švandu ... Než se probudí a vystřízliví, bude ráno . ..“ Téhož dne, vlastně v noci cestou do Ingol- stadtu jsem se už nenudil. Vzpomínal jsem na římskou tvrz v Einigu a na královského bavor- ského průvodce, pana Ottu Kettenfa. piva.
Otta Goth Svíčka Ott Hans Lindauer Dunaj Kelheim Ingol