ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9fd3fad0-71f8-11dc-a71c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 59, person 54, work 5, org 5
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 12. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 343.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v adminislrael na nuěsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou na mněisíe Ba čtvit leta . . . . 7 K 50h ve flialkáchi aK 30 na měsíc . . Poštou: na měsíe
Praha
5 article .. Keni
.. Keni na čtvrt leta . . . . s drojí zísilkou na měsle na čtvrt la . . . : K o
Keňa
6 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. L. Z Petrohradu, 11. prosince. (Pův tlgrm. od zvl. zpravodaje »Nár. Listů. «) Dnes ve dvě hodiny před kazaňskou kate- drálou davy studentů i obecenstva žádaly za návrat eskadry a útočily i na vojáky. Ozbrojené zakročení, zvláště i policie, způsobilo veliký zmatek Mnoho bylo raněných a potlučených Zatčeno hojně osob. K potopení japonského křižáku »Sayena«. Z Londýna, 11. prosince. Japonské vysla nectví obdrželo tento úřadní telegram z Tokia Velitel třetiho loďstva oznamuje, že křižák »Sayen« o 1344 tunách dne 30. listopadu narazil u Port Arturu na ruskou minu a potopi se. Posádka až na kapitána Tajimu a 38 muže byla zachráněna. (L. A.) Otázka ruského loďstva černo- mořského. Z Londýna, 11. prosince. V petrohradskýeh diplomatických kruzích se proslýchá, jak »Ce tral News« sděluje, že Rusko nabídlo Turecku odpuštění zbývající ne- zaplacené válečné náhrady za dovolení proplutí ruského loďstva černomořského Dardanellami. Ke zničení ruského loďstva port- arturského. Z Londýna, 12. prosince. Zdejší vyslane- ctví prohlásilo, že úsilí japonské, s mě- řující ke zničení ruského lodst va port-arturského, mělo ten účel aby admirál Togo se svým lod stvem byl volným a mohl nyní op- rovati proti bližícímu se loďstvu baltickému.
Port Artur Petrohrad Londýn Tokio Rusko Turecko Togo
7 article
Veliké nebezpečí z Číny. Čím bude Čína po válce rusko-japonské táže se pařížský dopisovatel petrohradského oíl- ciósního »Journalu de St. Pétersbourg«, i od- povídá na otázku tu delšími výklady a sděle- ními, jež tuto v podstatě uvádíme. Ze žádné otázky jiné, odpovídá dopisovatel, jenž při sty- cích tohoto listu jistě není dalek kruhův diplo- matických — nevyplývá pro Evropu tak veliká nutnost konečného a úpl- ného vítězství Ruska na Dálném Východě, jako z otázky této, Mž do ne- dávna nejlepší znalci »říše středu« prohlašovali, že Čína nemůže se nikdy státi vojenskou mocí. Poukazovali tu na zkušenosti dlouhých staletía ukazovali, že filosofické závěry civilisace činské utvořily dnešní stav, jenž znamená hluboké zbrdání veškerým vojenstvím. Přisloví čínské: »Pro hřeblky nevolí se dobré železo, na vojsko nevoli se dobrý člověk!«, znázorňuje nejlépe tento dnešní stav. Nedostatek bezprostředních stykův Číny s velikými dobyvatelskými státy, jimž bylo by třeba odolávati moci, umožnil pacif- stům činským dlouhé toto období triumfů jejich, aniž proto lid příliš měl užitku z těchto theori humanitních. Ano třeba se tázati, zdaž man- darini a krvavá plenění, jež se opakovala ne- přetržitě v Cině právě následkem nedostatku pravidelných sil vojenských, jež by je potlačo- valy, nebyli by skutečně lidu čínskému škodli- vějšími, nežli výbuchy válečné, ale do jisté míry obmezené, dle pravidelných válek Západu.
jít Stanislav Čína Evropa Rusko dálný východ
8 article
Buď jak buď, Čína až do poslední doby odmítala nutnost zorganisované síly vojenské mandarini ode vždy rádi snižovali moc manda- rinů vojenských, nechtějíce nikdy uznati, že armáda řádná jest skutečně v zájmu státu i ná- roda. Až konečně nešťastná válka s Japonskem v r. 1895, zřejmě prestiž mikádovy vlády, jakéž nabyla svým vítězstvím i vůči Evropanům, pře- svědčila některé Čiňany vysoce postavené o jich dlouhém omylu. Nemohli ovšem zříci se oka- mžitě zakořeněných předsudků svých, ale hledí-li se na věkovité trvání těchto, dlužno uznati, že nebešťané pokračují nyní velmi rychle. Již Li- Hun-Čan přes vysoký věk svůj pokusil se o vo- jenské obrození své země. On dal zříditi moderní tvrze v Taku při ústí Peje; on dal i započíti s opevňovacími prácemi v Port Arturu. Po jeho smrt v díle jeho pokračoval místokrál pečilský Juan- šikaj. Mandarin tento, jenž dovedl tak včasně
Evropan Hun Čína Japonsko Port Artur
9 article
zachovati život císařovny, když byla ohrožena reformisty, jest nyní nejzajímavějším člověkem z celé Činy. Jsa v Pečilsku, provincii o 34 mil- lionech obyvatelů, všemocným, Juanšikaj, jenž dovedl obratně zjednati respektu Evropanům, nikoli z lásky k nim, nýbrž aby nevyvolal přília brzy nové zakročení západu, pracuje nyní co nejenergičtěji na tom, aby opatřil zemi svou výzbrojí válečnou. Ale jestliže místokrál pečilský přes činnost. kterouž vyvíjí od tří, čtyř let, mohl dáti vo- jákům svým výzbroj výtečnou a zdatné instruk- tory, nepodařilo se mu přece ještě opatřiti dů- stojníky v počtu dostatečném a utvořiti generální štáby, jež jsou nezbytny pro účinné využití celé massy ozbrojené. K tomu jest zapotřebí času. Juanšikaj neoddává se ostatně illusím, v velmi dobře, že vada jeho armády jest v nedo- statku kádrů. Protož právě praeuje na zřízen akademie štábu generálního a prohlásil sám, že jest zapotřebí nejméně ještě minima tří let, aby reorganisování armády čínské pokročilo dosta- tečně, by dovolila kooperaci vojen skou ve shodě s Japonskem prot Rusku. Okolnost ta vysvětluje dostalečně zdrželivé a neutrální chování se officiálních Č ňanů ke stranám válečným, ale musí býti zároven pro Rusy výstrahou pro budouenost velmi blízkou Vzhledem na obrovské objednávky materiálu válečného, kteréž nebeská říše činí v Evropě, na zřejmý už rozvoj vojenského výcviku, na důstoj- níky, jež Japonci zajisté neopomenou dáti k di- sposici nebešťanům, dlužno přiznati, že ve4 neb 5 letech armáda čínská může čítati šest set až sedm set ti síe mužů dobřě vyzbrojených, dobře zdiseiplinovaných, jež bude lze dobře říditi. A číslo to jest věru velmi malým vzhledem k tomu, na jakéž může vzrůsti.
Juanšikaj Evropan Rus Japonec Pečilsko Japonsko Rusko Evropa
10 article
Obyvatelstvo obrovské říše čínské páčí se sku- tečně na 300 až 350 millionů lidí. Jaký t obrovský zdroj mužstva ! Namítne se: to je ale lid náboženství navzájem se potírajíeích. Argu- ment ten nemůže ale nijak upokojiti, neboť již za nepokojů boxerských mohlo se konstatovati, že mohamedáni činšti objevili se velmi dobrým obránci Činy. Namitne se dále ještě: jediní Číňané severu jsou způsobili skýtati dobré vojáky; ale to jest rovněž omyl. V Tonkině jsem zvěděl, že úřady francouzské utvořily vedle vojů annamitských čety vojenské, sestavené výhradně z pravých Číňanů z Tonkinu neb z Kuansi, tedy z Číňanů jinakých. Tak byly utvořeny zvláště dvě setniny střelecké v Tonkinu i vím z pramene bezpeč- ného, že důstojníci francouzští, kteří mohli bez- prostředně posouditi tento materiál válečný, byli jimi úplně uspokojení. Jistě tedy podmínek, potřebných pro sky tání výtečných vojáků prostých v Číně nescházl, ano, lze tu konstatovati dokonce pozoruhodné schopnosti. Největší však jest potiž, opatřiti dobré důstojníky. Není skutečně pochyby, že synové vzdělanců, kteří z atavismu rodinného neb národního nenávidí a zhrdají vším, co s týče vojenství, musí nejprve důkladně změniti svůj směr duševní, nežli budou moci býti serios- ními vůdci mužstva na bojišti. Nezapomeňmež ale, že potíž tu lze — obejíti. Není-liž skutečně Japonsko hotovo poskytnouti říši nebeské in- struktory a důstojníky?
Arga Číňan Tonkin Čína Japonsko
11 article
Avšak, namilne se na konec ještě, maj Číňaně dosti peněz, aby vlastními silami, třeba za opory Nipponu mohli provésti velmi náklad- nou obnovu své vojenské moci? Také na otázku tuto třeba odpověděti pravděpodobně ano. Všichni, kdož byli v Čině překvapeni byli zajisté mocí a bohatstvím vel- kých bankéřů, kteří se nalezají ve všech mě- stech »říše středu« a kteří s pozoruhodnou obratnosti obchodní oddávají se nejdalekosáhlej- ším operacím. Nuže, finančníci tito jsou úplně s to v den, kdy by pochopili, že zájem reformní souhlasí se zájmem jejich vlastním, uskutečniti úspěšně velké půjčky, jež mohou representovati snad i několik set millionů taelů. Ostatně, je-liž vyloučeno, že Japonsko v zápětí nerozhodného zakončení války s Ruskem, obrátilo by se, aby obnovilo svou armádu a své loďstvo, k finanč- níkům čínským raději, nežli aby appellovalo na kapitalisty americké a anglické, od nichž bylo musilo už přijati drakonické podmínky? Nemylmež se tedy: Čína pokrývá se nyní železnicemi na nalehání Evropanů, ale za ne- dlouho tyto prostředky obchodu mohou se státi dalším prostředkem k zápasu proti dáblům západu. Jest to více než hypotesa, jest to nebezpeči hrozivé a vzejde zajisté z čínsko-japonské alliance hospo- dářské i vojenské zároveň, z alliance, jež, nebudeme-li na stráži, rozvine zajisté zejtra již definitivně síly Číny. Toto nepopíra- telné nebezpečí jediná věc mohl by odvrátiti bezpečně: vítězstv Ruska tak úplné a dokonalé, aby vojsko carské proniklo až ke břehům korejské užiny.«
Evropan Japonsko Rusko Čína
12 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Po audienci. Z Vídně, 12. prosince. Slyšení dra. Körbra u císaře včera odpoledne trvalo celou hodinu Chef vlády podal panovníkovi zevrubný referá o situaci, jež nastala poslední kampaní po- slanecké sněmovny a jejim koncem, pro vládu nejnepříznivějším. Patrně panovník z ůsta vi si rozhodnutí, sice by dr. Körber byl je dal neprodleně na veřejnost. Ujišťuje se ostatně, že tento znaven pracemi a rozčilením u něho p- chopitelným stráví nějaký čas na venkově, od- kudž by mohl každý den zajížděti do Vídně. Vláda není prý nucena svolati zase říšskou radu Z Vídně, 12. prosince. Officiosní »Montags- Presse« prohlašuje, že mylný je názor, jako by skoncování obchodní smlouvy rakou- sko-německé, které se záhy čeká, mohlo býti rozhodujícím pro brzké svolání říšské rady Stačí konstatovati, že tato smlouva, dojde-li kní nemůže nabyti platnosti před 1. lednem 1905 a že tudíž na termin svolání říšské rady ne působí.
Körber Vídeň MontagsPresse
13 article
Vládní mluvčí o české obstrukci. Z Vídně, 12. prosince. »Montagsrev uee zabývá se situscí v druhé polovině říše při tom však činí exkursi do Cislajtanie a praví V politickém životě obou národů nastávají ně- kdy chvíle, ve kterých nuceni jsou k zachován exislence užíti zbraně poslední a nejnebezpeč- nější: obstrukce. Ale jenom v takových krajních chvílích jest dlužno ji užíti, jinak vždy je fri volním argumentem a ve většině případů za- krývá toliko chudobu myšlenek, duševní ne- schopnost nebo osobní rejdy. Známe v Rakou sku obstrukci tak dobře, jako v žádné zemi Stalať se u nás bohužel již endemickou a třeb škoda jí způsobená je nezměrnou, ba, možnol tvrdit, že v posledních pěti létech neměla vlastně oprávněnosti, tož dlůžno Čechům doznati, že provozovali svou politiku, věcně chybnou, přece s tuhou opravdovosti čelné strany politické. Proto hledají Češi nyni také, poznavše svů omyl, hlubší argumenty, jimiž by odůvodnit mohli obrat a kdo jim při tom bude nápomocen prokáže největší službu nejenom státu, nýbrž také českému národu.«
Čecho Čech Vídeň Cislajtanie
14 article
Dr. Fořt o situaci. Z Vídně, 12. prosince. Spolek rakouskýeh velkoobchodníků s umělými hnojivy, pícninam a osevem konal včera dopoledne za předsednictv svého presidenta p. Jaromíra Pragra z Prahy velmi četně navštivenou výroční schůzi. Dostavil se k ní zvláště četní delegáti z Čech a Haliče Po vyřízení pokladniční zprávy, kterou podal pan Emil Heller z Prahy, měl říšský poslane dr. Fořt velmi zajímavou přednášku o našem železničním tarifu, ve které se také na konee zmínil o nynější politické siluaci. Pravil; »Od některé doby pohlíží se na otázku sestátnění se stanoviska národnostních bojů. Nechci zkou- mati, pokud zde působí umělé poměry. Jakkoli toho litujeme, jsem přesvědčen, že násled- kem železné síly potřeb přijde den, kdy nastane ozdravění na šich poměrů. Nynější doba je dosti chmurna, ale nezapomínejme, že před červánky je vždycky temno největší. Nebuďme malomyslni a konejme svou povinnost, která spočívá v tom, abychom poučovali veřejnost, by pracovala ke konečnému cíli. Řeč přijata byla s bouřlivým potleskem.
Pragr Heller Fořt Vídeň Praha Čechy Halič
15 article Demonstrace proti hr. Tiszovi.
Demonstrace proti hr. Tiszovi. Z Máros Vasarhély, 12. prosince. Včerejší demonstrace proti hr. Tiszovi měly průběl velmi bouřlivý. Dav lidu byl podněceván oppo- sičníky a již pri příjezdu ministerského předsedy bylo naň potupně voláno. Když hr. Tisza příšel na hlavní náměstí, byla vyzvednuta do výše černá rakev s nápisem: uherská ústava. S domů četných opposičníků vlály černé prapory. Po
Tisz Tisza Máros Vasarhéla hlaveň náměstí
16 article
dobu trvání liberální schůze obstupoval velky dav lidu místnosti, které byly střeženy vojskem Když začínal banket, bylo rozčilení tak veliké že vyrukovavší vojsko musilo býti sesíleno jízdou, která vyklídila ulice. Když o 4. hodině odpoledne hr. Tisza jel na nádraží, demon- stranti protrhli vojenský kordon a chtěli pod niknouti útok na vůz minister ského předsedy. Přicválali však husaři rozptýlili výtržníky. Když padly dvě střelné rány, vojsko energicky za- kročilo. Několik osob bylo zatčeno. Výtržníei převrhli také vůz pouliční dráhy. Rozčilení se teprve potom uklidnilo, když hr. Tisza městc opustil
Tisza Výtržníei
17 title
Telegramy „Národních Listů.
18 article Císař a korunní princ dánský.
Císař a korunní princ dánský. Z Vídně, 11. pros. (C -B.) Císař učinil dne odpolednedánskému korunnímu prin covi delší návštěvu. Záhy na to přijel korunn prine do dvorního hradu a odevzdal tam svoj navštívenku. Dr. Körber u císaře. Z Vídně, 11. prosince. (C.-B.) Ministerský předseda dr. Körber měl dnes o 3. hodin odpolední u císaře audienci, jež plnou hodinu trvala. Vylončení studenti. Z Vídně, 11. prosince. (C B.) Pro účas tenství v pálečních výtržnostech na zdejší uni versitě byli dosud dva studující zví deňské university navždy vyloučeni. Hrabě Tísza a ministr Nyiri v Maroš-Vasarhely Z Pešti, 11. prosince. (C.-B.) Ministersk předseda hr. Tisza přibyl včera v průvod ministra honvedů Nyira a čelných liberálních poslanců do Maroš-Vasarhely, kde ve shromá- ždění liberální strany promluvil řeč, ve kterě prohlásil, že každý dopouští se zločinu na své národnosti, kdo chce sílu její třištiti v době, kdy nejvíce jí potřebí. Řečník vyslovil dále, že chová zbožnou úctu k těm, kdož založení uher- ského parlamentarismu zpečetili svou krví. Tato pieta bouří se prý v něm, když čte, jak někteř členové opposice na svých kortešských cestáeh vedou průvody k ověnčení pomníků padlých honvédů, aby tak znesvěcovali nejsvětější ideje národní k politiekým reklamním účelům. (Živý souhlas.) Kdyby ti, kdož krev svou za vlast prolévali, vstali z hrobů, musili by pažbam ručnie rozehnati komedianty kolem svých po- mníků. (Živý souhlas.) Ministerský předseda pro- hlásil, že vláda jeho je konstituční a národní a že nedovolí, aby minorita usurpovala si řídii osudy národa. Má-li některý národ uhájiti své
doktor Körber Tísza Nyiri Maroš Nyiro Vídeň Pešť Maroš Tisza Vasarhet
19 article
nejdražší, svobodu a samostatnost, pak nesm býti řízení veřejných otázek v rukách demagogů a dobrodruhů. (Bouřlivý souhlas.) Ministr hon- vedů Nyiri přirovnal obstrukci ke stávce, jež v parlamentu jest státu tím nebezpečnější. Pra- vil, že provádí národní politiku, dává-li zaznít pravé maďarské komando na půdě národohospo- dářské slovy: »Ku předu na cestě pokroku rozvoje!« Shromáždění přijalo pak resoluci, v které se vyslovuje vládě důvěra. Během schůze došlo před místnosti, kde se shromáždění ko nalo, k nepokojům. Policie rozehnala však záhy výtržníky Zalímné upravení obchodních styků s Italií Z Pešti, 12. prosince. (C.-B.) Úřadní věst ník uveřejňuje schválený zákon, kterýmž se za tímně upravují obchodní poměry mez Rakousko-Uherskem a Italií. Schůze Košutovců. Z Prešpurku, 12. prosince. (C.-B.) Spojená opposice konala zde včera protestní shromáždění jehož zúčastnili se hr. Apponyi a Košut První promluvil posl. Košut, jenž akcentoval že jedná se o uhájení svobody, jež v Uhrách kotví v právech minority. Mluvil o obstrukci kterou sice odsoudil, ale doznal jí nicméně úspěchy. Posléze promluvil o rozšíření práva volebníko a vyzval neodvislé občanstvo ku pod- poře opposice. Hrabě Appony i vykládal, že by bylo lépe, kdyby Tisza přidržel se svého prvotného přiznání, že totiž dne 18. listopadu stalo se porušení práva. Co se stalo, může se napraviti jen tím, když Košutovci zůstanou na stanovisku passivní resistence tak dlouho, dokud nebude jednací řád, provedený násilím, annul- lován. Z Pešti, 11. prosince. (C.-B.) Uherská telegr. a korresp. kancelář oznamuje : V Paksu
Apponyi Košut Appon Tisza Košutovec Pešť RakouskoUhersko Prešpurk Uhry Paks Italia
20 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8h od dpolední . . . . za 2h Ve fllalkách na venkově ranní číslo. . . . vdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíná ndmini strace v Marianské ulici č. a. 30h Tamnacházejí ne tež redskee tiskárna a ezpedice „Národních Listá“ Rukopisy se nevraceji.
národní Listat
21 article
a v Šoproni konaly se dnes schůze tamější liberální strany, na kterýchž vládě proje- vena byla důvěra. Schůze liberální skrany uherské v Iglo. Z Iglo, 11. prosince. (Č.-B.) Na zdejší schůzi liberální strany dostavil se ministr vyučování Berzeviczy s četnými poslanci liberální strány. Na nádraží byl vřele uvítán. Na schůzi promluvil delší řeč, ve které doporučoval ochranu parlamentu proti hrozicí parlamentní anarchii. Poukázal dále k tomu, že vzdor obnovené zgi- taci spojeně opposice se nepodařilo v zemi způ- sobiti bouři. Řeč svoji končil tím, že vláda za- hájila tento boj ku zachránění práva. Srbští a bulharští studenti. Z Bělehradu, 11. prosince. (C.-B.) Dnes dopoledne konaly se na podnět zdejších studu- jících vysoké školy v sídelním chrámu smu- teční bohoslužby za vojiny padlé v srbsko-bulharské válce r. 1885. Přitomna byla také deputace bulhar- ských studentů. Z téhož podnětu od- jela do Sofie deputace studentů srb- ských.
Šoproň Bělehrad Sofie Iglo
22 article
Nové srbské ministerstvo. Z Bělehradu, 11. prosince. (C.-B.) Pašičovo ministerstvo bylo vstoupením dosavadního pre- sidenta appellačního soudu Michala Jovano- viče doplněno. Jovanovič převzal ministerstvo spravedlnosti. Demonstrace v Petrohradě. Z Petrohradu, 11. prosince. (C. -B.) Dnes odpoledne shromáždilo se na Něvskem pro- spektu velké množství lidu, jež se chystalo pro- věsti domonstraci. Avšak sto jízdných žandarmů udrželo veřejný pořádek. Řada lidí, ponejvíce studentů, byla zatčena. Proti anarchistům. Z Madridu, 11. prosince. (C.-B.) Senát schválil včera zákon na potlačení anarchismu Rozdělení ceny Nobelovy. Ze Štokholnu, 10. prosince. (C.-B.) Letošní rozdělení ceny Nobelovy konalo se za ob- vyklých okázalostí. Král O skar osobně ode- vzdal professorům Rayleiglovi, Ram- sayovi a Pavlovu diplomy a udělené zlaté medaille. Pro básníky Mistral a člena španělské akademie Joséa Echegara- vaye příjali vyznamenání konsulové francouz- ský a španělský. Cena Nobelova obnáší v tomto roce 140.858 korun
Pašičův Michalus Jovano Jovanovič Nobelův Rayleigl Pavlův Mistral José Echegar Bělehrad Petrohrad Madrid Štokholn Rama
23 article
Věci finské. Z Helsingforsu, 11. prosince. (C.-B.) Čle- nové duchovního stavu v zemském sněmu po- dali petici, ve které žádají za zrušení vládního nařizení ze dne 15. ledna 1903, jež obsahuje opatření na zachování státního pořádku ve Fin- sku, jakož i císařského nařízení ze dne 3. ledna 1904, dle něhož z Finska vypovězení lidé zba- vováni jsou veřejných práv politických a spole čenských. Anglie a její kolonie. Z Londýna, 11. prosince. (C. B.) Řídíeí ministr Balfour přijal včera v zahraničním úřadě deputaci politického spolku »Imperial Federation Comitee« a pronesl k ní řeč, ve kteréž pravil: »Pokud věci posoudili lze, nen tendence doby, ve kteréž jsme se dožili neblahých změn v dřivějším stavu výzbroje ce- lého světa, klidnému rozvoji říše méně nebezpečna než bylo dříve.« Baifour upozornil pak deputaci, jak málo kolonie anglické k obraně říše přispívají a prohlásil, že jest povin- nosti těchto kolonil, aby na se vzaly větší podíl společných říš- ských břemen. Kdyby, jakož je žádoueno, konference kolonil byla svolána, ne- směla by se jednání její omeziti jenom otáz- kami těsnějšího obchodního spojení. Portugalský král v Paříži. Z Paříže, 10. prosince. (C.-B.) Portugalský král dnes v noci sem přijel a byl na nádraží uvítán ministrem zahraničních záležitostí, členy portugalského vyslanectva a čelnými portugal- skými osobnostmi. Noví svatí. Z Říma, 11. prosince. (C. B.) Ve slav- nostně vyzdobeném chrámu sv. Petra prohlášen dnes slavnostním způsobem za svaté blahosla- vení Alessandro Sanili a Gerardo Ma jella. O půl 9. hodině vešel papež s kar-
Balfour Nový Petro Alessandra Sanit Helsingfors Finsko Anglie Londýn Paříž Řím Gerardo Ma Imperial Federation Comitee
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Stálejará a svěží. (Momentka ze života paní Otilie Sklenářové) Paní Sklenářová-Malá doplňuje dnešním dnem své šesté decennium. O jejím životě, v pře- bohatém jeho obsahu, o velkém jeho významu pro české divadelní umění, pro národní živo náš, mnoho se již právem napsalo a ještě na- píše! Den jejích narozenin — pozdních již, pravda, tak pozdních, že málo jest těch, jimž přáno bývá dožíti se jich — připomíná intim- nějším jejím přátelům více než jindy, jak naše slavná tragédka věkem postupuje, jak množící se léta nese. Pravím, že obdivuhodně. Čeho jinému jest vzdáti se dávno před tím, než pře- kročil rozhraní lidského věku, to shledává ona v nezdolnosti svých sil, v nevyčerpatelnosti své životní energie, v neúmorné lásce svojí ku prác snadným, do toho žene se s rozmachem, jenž byl by ke eti vševítěznému mládí. Nevěřite snad. majíce za to, že nadsazuji. Chcete důkazů. Nuže. povím vám, jakým způsobem minulo jí v nedáv- ném čase posledních čtyřiadvacet hodin ve služ- bách české scény strávených. Poslední den! Co všecko tají v sobě dvě ta slova a co obsahovala pro ni, jež srostla s českým
Sklenář Sklenářová
25 article
divadlem, jehož byla po řadu let hlavní oporou, zastírajíc svým nevyrovnatelným uměním ne- dostatky okolí, jichž bylo tak mnoho, ach, tak mnoho, vábíc pod skromničkou střechu Pro zatímního váhavce, netečníky a divadelní gour- many, plníc prostory, jež by byly často zely pustou prázdnotou, shromažďujíc, získávajíc tvoříc české obecenstvo. Bylo to loučení krá- lovny s její říší, loučení, jehož tíha byla by krušila a drtila mysl méně něžnou a citlivou. Nadešel! Víme, ce bývá oslavenci podstoupiti, jaký obrovský úkol podobné chvíle přinášejí. A pani Sklenářové-Malé, vždy ochotné, do krajnosti obě- tavé a nezištné, zavázáno bylo k povinným pro- jevům uznání, pocty tolik sdružení, tolik osob jednotlivých a co více, paní Sklenářové - Malé letělo stále ještě vstříc tolik vroucí lásky, tolik upřímného obdivu a zbožňování! Ti všichni, již k ní spěli, musíli býti vítáni, vyslyšeni, všem musilo býti poděkováno, odvděčeno láskyplným pohledem, milým slovem. Jak často dělo se tak palčivou, bolestně vyroněnou slzou, jak často selhal její hlas, plnozvukem svým pověstný. Ne- bylo však dosti na rozrušující a unavující po- vinnosti přijímání nekonečně střídajících se hostí, den představení přinesl jí nemilým nad- bytkem zkoušku. Nepochybuji o tom, že by se
26 article
byl mnohý jiný této vzepřel. Vždyť za obyčejných poměrů vzdaluje se nejeden umělec před vý- znamnějším výkonem vůbec každého rozptýlení sbíraje v zátiší studovny všechny svoje síly, sou- středuje tyto k vypjetí za vytčenou metou. Avšak jak měla odepříti, přisvědčujíe ochotně ke každému požadavku, svolujíc bez odmluvy ke každému výzevu po celý svůj život. Krátké hodiny odpolední samoty, jež zbyly oslavenkyni na zotavení, byly v očekávání chy- stané události, nepochybujeme, chvílemi těžké duševní trýzně. Není života, aby neměl svoji Gelgoty.
27 article
Přiblížil se večer, přátelům slavné paní tak bolně památný. Komu bylo přáno, aby vydobyl sobě místečka ve Zlatém domě, jehož prostory na veliký stesk vyděděných pojaly sotva desátý díl těch, kdož toužili býti přítomni, musí do- svědčiti, že paní Sklenářová-Malá kráčejíc jako královna Hermiona v Shakespearových „Pohád- kách zimního večera“ po čtyřicetileté nejzásluž nější činnosti naposledy po české scéně, vyrov- návala se zjevem kterékoliv z mladších kollegyň. oslňujíc ušlechtilou, produševněnou, klassickou svojí krásou, okouzlujíc půvabem a něhou ryzi ženskosti své, Na sličné tváři stopy nebylo po přemáhání celodenního krajního napjetí, hluboké výmluvné oko plálo nestlumeným ohném. O ceně
Sklenářová Hermiona zlatý dům
28 article
výkonu budiž pomlčeno; stál na výši nejpřísněj ších požadavků. Minuly opojné chvíle oslavných projevů poct, za nichž předstihoval druh druha na vzájem Umlkly hlaholy rozjařeného obecenstva. Noha její překročiti měla naposledy práhy zlatostanu českých Mus. Mnozí z nadšenců, toužíce shléd- nouti ji ještě jednou, čekali jejího odchodu u branky divadelní. Předeházeli oslavenky i mnozí z jejich kollegů, pospíšivších si před ní Brali se pružným krokem, hlavu vztýčenou mnohý popěvek na rtech, měříce s jistým podi- vením tisnící se dav. Konečně vynoříla se jej postava. Šla s hlavou skloněnou, ničeho již ne- čkkajie, bez jakéhokoli přání, jakékoli myšlénky Po všem! Zanícení obecenstva zjednalo si, jak známo, ještě jednou průchod, ten poslední. Obratem ruky odstraněni byli koně a tažen neobyčejnou přípřeží, ujížděl povoz tryskem liduprázdnými jiz třídami. Projev podobný často se neopakuje. Paní Sklenářové-Malé, jež za dlouhou řadu čtyři- ceti let divadelní činnosti zažila nejvzácnějšía ne jokázalejší oslavy, vzdána byla pocta taková před tím, tuším, jen jednou, daleko od Prahy. za pohostinských her v bratrském Záhřebě. Ještě se nevzpamatovala, neprobrala z pře- kvapení a úžasu a již octli se u cíle. Přes veškeré
Noha Praha Záhřeb Musa
29 article
rozrušení ozvalo se v ní to její zlaté srdce, mající stále na paměti zdar, blaho jiných. Když vystoupila z povozu, bylo první péčí její vybíd- nouti dobré jinochy — rozumi se, že lví podíl při spontanní ovaci připadl studující mládeži — aby se opatřili v rozehřátí svém proti nočnímu chladu. Nespokojujíc se sliby, neustála, až učinili jí za laskavé její pomoci skutečně po vůli. Lze si mysliti, jak sobě oddechla, vidou se mezi čtyřmi stěnami svého příbytku. Avšak ani teď ještě nekynul jí žádoucí klid, nečekal ji potřebný odpočinek. Proti všemu nadání bylo jí uvítati hosta. Naše umělkyně, i nejslavnější, nedisponují služebnictvem, jež by je zbavovalo všedních starostí. A tak slovutná paní neleníc, ujala se hospodyňského žezla, shánějíc, chy- stajíe, konajíe vlastníma rukama domácí práci, aby hostu pod její střechou dobře se odpočívalo. A druhého dne? Kdo chtěl, mohl ji zříti, kterak dojate sice a rozrušena, ale čilá a zdráva, již mezi sedmou a osmou hodinou ranní kráčí hřbitovy, uštědřu- jíc z květinových triumfů zemřelým miláčkům, věnčíc rovy jejich i ony někdejších slovutných přátel svých, jako byli Barák, Neruda, Hálek a jiní. E. R.
Barák Neruda Hálek E R