2
masthead
V Praze, v pondělí dne 12. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v adminislrael
na nuěsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
na mněisíe
Ba čtvit leta . . . . 7 K 50h
ve flialkáchi aK 30
na měsíc . .
Poštou:
na měsíe
Praha
5
article
.. Keni
.. Keni
na čtvrt leta . . . .
s drojí zísilkou
na měsle
na čtvrt la . . . : K o
Keňa
6
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
L. Z Petrohradu, 11. prosince. (Pův
tlgrm. od zvl. zpravodaje »Nár. Listů. «) Dnes
ve dvě hodiny před kazaňskou kate-
drálou davy studentů i obecenstva
žádaly za návrat eskadry a útočily i na
vojáky. Ozbrojené zakročení, zvláště
i policie, způsobilo veliký zmatek
Mnoho bylo raněných a potlučených
Zatčeno hojně osob.
K potopení japonského křižáku
»Sayena«.
Z Londýna, 11. prosince. Japonské vysla
nectví obdrželo tento úřadní telegram z Tokia
Velitel třetiho loďstva oznamuje, že křižák
»Sayen« o 1344 tunách dne 30. listopadu
narazil u Port Arturu na ruskou minu a potopi
se. Posádka až na kapitána Tajimu a 38 muže
byla zachráněna. (L. A.)
Otázka ruského loďstva černo-
mořského.
Z Londýna, 11. prosince. V petrohradskýeh
diplomatických kruzích se proslýchá, jak »Ce
tral News« sděluje, že Rusko nabídlo
Turecku odpuštění zbývající ne-
zaplacené válečné náhrady za
dovolení proplutí ruského loďstva
černomořského Dardanellami.
Ke zničení ruského loďstva port-
arturského.
Z Londýna, 12. prosince. Zdejší vyslane-
ctví prohlásilo, že úsilí japonské, s mě-
řující ke zničení ruského lodst va
port-arturského, mělo ten účel
aby admirál Togo se svým lod
stvem byl volným a mohl nyní op-
rovati proti bližícímu se loďstvu
baltickému.
Port
Artur
Petrohrad
Londýn
Tokio
Rusko
Turecko
Togo
7
article
Veliké nebezpečí z Číny.
Čím bude Čína po válce rusko-japonské
táže se pařížský dopisovatel petrohradského oíl-
ciósního »Journalu de St. Pétersbourg«, i od-
povídá na otázku tu delšími výklady a sděle-
ními, jež tuto v podstatě uvádíme. Ze žádné
otázky jiné, odpovídá dopisovatel, jenž při sty-
cích tohoto listu jistě není dalek kruhův diplo-
matických — nevyplývá pro Evropu tak
veliká nutnost konečného a úpl-
ného vítězství Ruska na Dálném
Východě, jako z otázky této, Mž do ne-
dávna nejlepší znalci »říše středu« prohlašovali,
že Čína nemůže se nikdy státi vojenskou mocí.
Poukazovali tu na zkušenosti dlouhých staletía
ukazovali, že filosofické závěry civilisace činské
utvořily dnešní stav, jenž znamená hluboké
zbrdání veškerým vojenstvím. Přisloví čínské:
»Pro hřeblky nevolí se dobré železo, na vojsko
nevoli se dobrý člověk!«, znázorňuje nejlépe
tento dnešní stav. Nedostatek bezprostředních
stykův Číny s velikými dobyvatelskými státy, jimž
bylo by třeba odolávati moci, umožnil pacif-
stům činským dlouhé toto období triumfů jejich,
aniž proto lid příliš měl užitku z těchto theori
humanitních. Ano třeba se tázati, zdaž man-
darini a krvavá plenění, jež se opakovala ne-
přetržitě v Cině právě následkem nedostatku
pravidelných sil vojenských, jež by je potlačo-
valy, nebyli by skutečně lidu čínskému škodli-
vějšími, nežli výbuchy válečné, ale do jisté
míry obmezené, dle pravidelných válek Západu.
jít Stanislav
Čína
Evropa
Rusko
dálný východ
8
article
Buď jak buď, Čína až do poslední doby
odmítala nutnost zorganisované síly vojenské
mandarini ode vždy rádi snižovali moc manda-
rinů vojenských, nechtějíce nikdy uznati, že
armáda řádná jest skutečně v zájmu státu i ná-
roda. Až konečně nešťastná válka s Japonskem
v r. 1895, zřejmě prestiž mikádovy vlády, jakéž
nabyla svým vítězstvím i vůči Evropanům, pře-
svědčila některé Čiňany vysoce postavené o jich
dlouhém omylu. Nemohli ovšem zříci se oka-
mžitě zakořeněných předsudků svých, ale hledí-li
se na věkovité trvání těchto, dlužno uznati, že
nebešťané pokračují nyní velmi rychle. Již Li-
Hun-Čan přes vysoký věk svůj pokusil se o vo-
jenské obrození své země. On dal zříditi moderní
tvrze v Taku při ústí Peje; on dal i započíti
s opevňovacími prácemi v Port Arturu. Po jeho smrt
v díle jeho pokračoval místokrál pečilský Juan-
šikaj. Mandarin tento, jenž dovedl tak včasně
Evropan
Hun
Čína
Japonsko
Port Artur
9
article
zachovati život císařovny, když byla ohrožena
reformisty, jest nyní nejzajímavějším člověkem
z celé Činy. Jsa v Pečilsku, provincii o 34 mil-
lionech obyvatelů, všemocným, Juanšikaj, jenž
dovedl obratně zjednati respektu Evropanům,
nikoli z lásky k nim, nýbrž aby nevyvolal přília
brzy nové zakročení západu, pracuje nyní co
nejenergičtěji na tom, aby opatřil zemi svou
výzbrojí válečnou.
Ale jestliže místokrál pečilský přes činnost.
kterouž vyvíjí od tří, čtyř let, mohl dáti vo-
jákům svým výzbroj výtečnou a zdatné instruk-
tory, nepodařilo se mu přece ještě opatřiti dů-
stojníky v počtu dostatečném a utvořiti generální
štáby, jež jsou nezbytny pro účinné využití celé
massy ozbrojené. K tomu jest zapotřebí času.
Juanšikaj neoddává se ostatně illusím, v
velmi dobře, že vada jeho armády jest v nedo-
statku kádrů. Protož právě praeuje na zřízen
akademie štábu generálního a prohlásil sám, že
jest zapotřebí nejméně ještě minima tří let, aby
reorganisování armády čínské pokročilo dosta-
tečně, by dovolila kooperaci vojen
skou ve shodě s Japonskem prot
Rusku. Okolnost ta vysvětluje dostalečně
zdrželivé a neutrální chování se officiálních Č
ňanů ke stranám válečným, ale musí býti zároven
pro Rusy výstrahou pro budouenost velmi blízkou
Vzhledem na obrovské objednávky materiálu
válečného, kteréž nebeská říše činí v Evropě, na
zřejmý už rozvoj vojenského výcviku, na důstoj-
níky, jež Japonci zajisté neopomenou dáti k di-
sposici nebešťanům, dlužno přiznati, že ve4
neb 5 letech armáda čínská může
čítati šest set až sedm set ti síe
mužů dobřě vyzbrojených, dobře
zdiseiplinovaných, jež bude lze
dobře říditi. A číslo to jest věru velmi
malým vzhledem k tomu, na jakéž může vzrůsti.
Juanšikaj
Evropan
Rus
Japonec
Pečilsko
Japonsko
Rusko
Evropa
10
article
Obyvatelstvo obrovské říše čínské páčí se sku-
tečně na 300 až 350 millionů lidí. Jaký t
obrovský zdroj mužstva ! Namítne se: to je ale
lid náboženství navzájem se potírajíeích. Argu-
ment ten nemůže ale nijak upokojiti, neboť již
za nepokojů boxerských mohlo se konstatovati,
že mohamedáni činšti objevili se velmi dobrým
obránci Činy.
Namitne se dále ještě: jediní Číňané severu
jsou způsobili skýtati dobré vojáky; ale to jest
rovněž omyl. V Tonkině jsem zvěděl, že úřady
francouzské utvořily vedle vojů annamitských
čety vojenské, sestavené výhradně z pravých
Číňanů z Tonkinu neb z Kuansi, tedy z Číňanů
jinakých. Tak byly utvořeny zvláště dvě setniny
střelecké v Tonkinu i vím z pramene bezpeč-
ného, že důstojníci francouzští, kteří mohli bez-
prostředně posouditi tento materiál válečný, byli
jimi úplně uspokojení.
Jistě tedy podmínek, potřebných pro sky
tání výtečných vojáků prostých v Číně nescházl,
ano, lze tu konstatovati dokonce pozoruhodné
schopnosti. Největší však jest potiž, opatřiti
dobré důstojníky. Není skutečně pochyby, že
synové vzdělanců, kteří z atavismu rodinného
neb národního nenávidí a zhrdají vším, co s
týče vojenství, musí nejprve důkladně změniti
svůj směr duševní, nežli budou moci býti serios-
ními vůdci mužstva na bojišti. Nezapomeňmež
ale, že potíž tu lze — obejíti. Není-liž skutečně
Japonsko hotovo poskytnouti říši nebeské in-
struktory a důstojníky?
Arga
Číňan
Tonkin
Čína
Japonsko
11
article
Avšak, namilne se na konec ještě, maj
Číňaně dosti peněz, aby vlastními silami, třeba
za opory Nipponu mohli provésti velmi náklad-
nou obnovu své vojenské moci?
Také na otázku tuto třeba odpověděti
pravděpodobně ano. Všichni, kdož byli v Čině
překvapeni byli zajisté mocí a bohatstvím vel-
kých bankéřů, kteří se nalezají ve všech mě-
stech »říše středu« a kteří s pozoruhodnou
obratnosti obchodní oddávají se nejdalekosáhlej-
ším operacím. Nuže, finančníci tito jsou úplně
s to v den, kdy by pochopili, že zájem reformní
souhlasí se zájmem jejich vlastním, uskutečniti
úspěšně velké půjčky, jež mohou representovati
snad i několik set millionů taelů. Ostatně, je-liž
vyloučeno, že Japonsko v zápětí nerozhodného
zakončení války s Ruskem, obrátilo by se, aby
obnovilo svou armádu a své loďstvo, k finanč-
níkům čínským raději, nežli aby appellovalo na
kapitalisty americké a anglické, od nichž bylo
musilo už přijati drakonické podmínky?
Nemylmež se tedy: Čína pokrývá se nyní
železnicemi na nalehání Evropanů, ale za ne-
dlouho tyto prostředky obchodu mohou se státi
dalším prostředkem k zápasu proti dáblům
západu. Jest to více než hypotesa, jest to
nebezpeči hrozivé a vzejde zajisté
z čínsko-japonské alliance hospo-
dářské i vojenské zároveň, z alliance,
jež, nebudeme-li na stráži, rozvine zajisté zejtra
již definitivně síly Číny. Toto nepopíra-
telné nebezpečí jediná věc mohl
by odvrátiti bezpečně: vítězstv
Ruska tak úplné a dokonalé, aby
vojsko carské proniklo až ke břehům korejské
užiny.«
Evropan
Japonsko
Rusko
Čína
12
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Po audienci.
Z Vídně, 12. prosince. Slyšení dra. Körbra
u císaře včera odpoledne trvalo celou hodinu
Chef vlády podal panovníkovi zevrubný referá
o situaci, jež nastala poslední kampaní po-
slanecké sněmovny a jejim koncem, pro vládu
nejnepříznivějším. Patrně panovník z ůsta vi
si rozhodnutí, sice by dr. Körber byl je dal
neprodleně na veřejnost. Ujišťuje se ostatně, že
tento znaven pracemi a rozčilením u něho p-
chopitelným stráví nějaký čas na venkově, od-
kudž by mohl každý den zajížděti do Vídně.
Vláda není prý nucena svolati zase říšskou radu
Z Vídně, 12. prosince. Officiosní »Montags-
Presse« prohlašuje, že mylný je názor, jako by
skoncování obchodní smlouvy rakou-
sko-německé, které se záhy čeká, mohlo
býti rozhodujícím pro brzké svolání říšské rady
Stačí konstatovati, že tato smlouva, dojde-li kní
nemůže nabyti platnosti před 1. lednem 1905
a že tudíž na termin svolání říšské rady ne
působí.
Körber
Vídeň
MontagsPresse
13
article
Vládní mluvčí o české obstrukci.
Z Vídně, 12. prosince. »Montagsrev uee
zabývá se situscí v druhé polovině říše
při tom však činí exkursi do Cislajtanie a praví
V politickém životě obou národů nastávají ně-
kdy chvíle, ve kterých nuceni jsou k zachován
exislence užíti zbraně poslední a nejnebezpeč-
nější: obstrukce. Ale jenom v takových krajních
chvílích jest dlužno ji užíti, jinak vždy je fri
volním argumentem a ve většině případů za-
krývá toliko chudobu myšlenek, duševní ne-
schopnost nebo osobní rejdy. Známe v Rakou
sku obstrukci tak dobře, jako v žádné zemi
Stalať se u nás bohužel již endemickou a třeb
škoda jí způsobená je nezměrnou, ba, možnol
tvrdit, že v posledních pěti létech neměla vlastně
oprávněnosti, tož dlůžno Čechům doznati, že
provozovali svou politiku, věcně chybnou, přece
s tuhou opravdovosti čelné strany politické.
Proto hledají Češi nyni také, poznavše svů
omyl, hlubší argumenty, jimiž by odůvodnit
mohli obrat a kdo jim při tom bude nápomocen
prokáže největší službu nejenom státu, nýbrž
také českému národu.«
Čecho
Čech
Vídeň
Cislajtanie
14
article
Dr. Fořt o situaci.
Z Vídně, 12. prosince. Spolek rakouskýeh
velkoobchodníků s umělými hnojivy, pícninam
a osevem konal včera dopoledne za předsednictv
svého presidenta p. Jaromíra Pragra z Prahy
velmi četně navštivenou výroční schůzi. Dostavil
se k ní zvláště četní delegáti z Čech a Haliče
Po vyřízení pokladniční zprávy, kterou podal
pan Emil Heller z Prahy, měl říšský poslane
dr. Fořt velmi zajímavou přednášku o našem
železničním tarifu, ve které se také na konee
zmínil o nynější politické siluaci. Pravil;
»Od některé doby pohlíží se na otázku sestátnění
se stanoviska národnostních bojů. Nechci zkou-
mati, pokud zde působí umělé poměry. Jakkoli
toho litujeme, jsem přesvědčen, že násled-
kem železné síly potřeb přijde
den, kdy nastane ozdravění na šich
poměrů. Nynější doba je dosti chmurna, ale
nezapomínejme, že před červánky je
vždycky temno největší. Nebuďme
malomyslni a konejme svou povinnost, která
spočívá v tom, abychom poučovali veřejnost, by
pracovala ke konečnému cíli. Řeč přijata byla
s bouřlivým potleskem.
Pragr
Heller
Fořt
Vídeň
Praha
Čechy
Halič
15
article
Demonstrace proti hr. Tiszovi.
Demonstrace proti hr. Tiszovi.
Z Máros Vasarhély, 12. prosince. Včerejší
demonstrace proti hr. Tiszovi měly průběl
velmi bouřlivý. Dav lidu byl podněceván oppo-
sičníky a již pri příjezdu ministerského předsedy
bylo naň potupně voláno. Když hr. Tisza příšel
na hlavní náměstí, byla vyzvednuta do výše
černá rakev s nápisem: uherská ústava. S domů
četných opposičníků vlály černé prapory. Po
Tisz
Tisza
Máros Vasarhéla
hlaveň náměstí
16
article
dobu trvání liberální schůze obstupoval velky
dav lidu místnosti, které byly střeženy vojskem
Když začínal banket, bylo rozčilení tak veliké
že vyrukovavší vojsko musilo býti sesíleno
jízdou, která vyklídila ulice. Když o 4. hodině
odpoledne hr. Tisza jel na nádraží, demon-
stranti protrhli vojenský kordon a chtěli pod
niknouti útok na vůz minister
ského předsedy. Přicválali však husaři
rozptýlili výtržníky. Když padly dvě
střelné rány, vojsko energicky za-
kročilo. Několik osob bylo zatčeno. Výtržníei
převrhli také vůz pouliční dráhy. Rozčilení se
teprve potom uklidnilo, když hr. Tisza městc
opustil
Tisza
Výtržníei
17
title
Telegramy „Národních Listů.
18
article
Císař a korunní princ dánský.
Císař a korunní princ dánský.
Z Vídně, 11. pros. (C -B.) Císař učinil dne
odpolednedánskému korunnímu prin
covi delší návštěvu. Záhy na to přijel korunn
prine do dvorního hradu a odevzdal tam svoj
navštívenku.
Dr. Körber u císaře.
Z Vídně, 11. prosince. (C.-B.) Ministerský
předseda dr. Körber měl dnes o 3. hodin
odpolední u císaře audienci, jež plnou hodinu
trvala.
Vylončení studenti.
Z Vídně, 11. prosince. (C B.) Pro účas
tenství v pálečních výtržnostech na zdejší uni
versitě byli dosud dva studující zví
deňské university navždy vyloučeni.
Hrabě Tísza a ministr Nyiri v Maroš-Vasarhely
Z Pešti, 11. prosince. (C.-B.) Ministersk
předseda hr. Tisza přibyl včera v průvod
ministra honvedů Nyira a čelných liberálních
poslanců do Maroš-Vasarhely, kde ve shromá-
ždění liberální strany promluvil řeč, ve kterě
prohlásil, že každý dopouští se zločinu na své
národnosti, kdo chce sílu její třištiti v době,
kdy nejvíce jí potřebí. Řečník vyslovil dále, že
chová zbožnou úctu k těm, kdož založení uher-
ského parlamentarismu zpečetili svou krví. Tato
pieta bouří se prý v něm, když čte, jak někteř
členové opposice na svých kortešských cestáeh
vedou průvody k ověnčení pomníků padlých
honvédů, aby tak znesvěcovali nejsvětější ideje
národní k politiekým reklamním účelům. (Živý
souhlas.) Kdyby ti, kdož krev svou za vlast
prolévali, vstali z hrobů, musili by pažbam
ručnie rozehnati komedianty kolem svých po-
mníků. (Živý souhlas.) Ministerský předseda pro-
hlásil, že vláda jeho je konstituční a národní
a že nedovolí, aby minorita usurpovala si řídii
osudy národa. Má-li některý národ uhájiti své
doktor
Körber
Tísza
Nyiri
Maroš
Nyiro
Vídeň
Pešť
Maroš
Tisza
Vasarhet
19
article
nejdražší, svobodu a samostatnost, pak nesm
býti řízení veřejných otázek v rukách demagogů
a dobrodruhů. (Bouřlivý souhlas.) Ministr hon-
vedů Nyiri přirovnal obstrukci ke stávce, jež
v parlamentu jest státu tím nebezpečnější. Pra-
vil, že provádí národní politiku, dává-li zaznít
pravé maďarské komando na půdě národohospo-
dářské slovy: »Ku předu na cestě pokroku
rozvoje!« Shromáždění přijalo pak resoluci, v
které se vyslovuje vládě důvěra. Během schůze
došlo před místnosti, kde se shromáždění ko
nalo, k nepokojům. Policie rozehnala však záhy
výtržníky
Zalímné upravení obchodních styků s Italií
Z Pešti, 12. prosince. (C.-B.) Úřadní věst
ník uveřejňuje schválený zákon, kterýmž se za
tímně upravují obchodní poměry mez
Rakousko-Uherskem a Italií.
Schůze Košutovců.
Z Prešpurku, 12. prosince. (C.-B.) Spojená
opposice konala zde včera protestní shromáždění
jehož zúčastnili se hr. Apponyi a Košut
První promluvil posl. Košut, jenž akcentoval
že jedná se o uhájení svobody, jež v Uhrách
kotví v právech minority. Mluvil o obstrukci
kterou sice odsoudil, ale doznal jí nicméně
úspěchy. Posléze promluvil o rozšíření práva
volebníko a vyzval neodvislé občanstvo ku pod-
poře opposice. Hrabě Appony i vykládal, že
by bylo lépe, kdyby Tisza přidržel se svého
prvotného přiznání, že totiž dne 18. listopadu
stalo se porušení práva. Co se stalo, může se
napraviti jen tím, když Košutovci zůstanou na
stanovisku passivní resistence tak dlouho, dokud
nebude jednací řád, provedený násilím, annul-
lován.
Z Pešti, 11. prosince. (C.-B.) Uherská
telegr. a korresp. kancelář oznamuje : V Paksu
Apponyi
Košut
Appon
Tisza
Košutovec
Pešť
RakouskoUhersko
Prešpurk
Uhry
Paks
Italia
20
article
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
od dpolední
. . . . za 2h
Ve fllalkách na venkově
ranní číslo. . . .
vdpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíná ndmini
strace v Marianské ulici č. a.
30h
Tamnacházejí ne tež redskee
tiskárna a ezpedice „Národních Listá“
Rukopisy se nevraceji.
národní Listat
21
article
a v Šoproni konaly se dnes schůze tamější
liberální strany, na kterýchž vládě proje-
vena byla důvěra.
Schůze liberální skrany uherské v Iglo.
Z Iglo, 11. prosince. (Č.-B.) Na zdejší schůzi
liberální strany dostavil se ministr vyučování
Berzeviczy s četnými poslanci liberální
strány. Na nádraží byl vřele uvítán. Na schůzi
promluvil delší řeč, ve které doporučoval ochranu
parlamentu proti hrozicí parlamentní anarchii.
Poukázal dále k tomu, že vzdor obnovené zgi-
taci spojeně opposice se nepodařilo v zemi způ-
sobiti bouři. Řeč svoji končil tím, že vláda za-
hájila tento boj ku zachránění práva.
Srbští a bulharští studenti.
Z Bělehradu, 11. prosince. (C.-B.) Dnes
dopoledne konaly se na podnět zdejších studu-
jících vysoké školy v sídelním chrámu smu-
teční bohoslužby za vojiny padlé
v srbsko-bulharské válce r. 1885.
Přitomna byla také deputace bulhar-
ských studentů. Z téhož podnětu od-
jela do Sofie deputace studentů srb-
ských.
Šoproň
Bělehrad
Sofie
Iglo
22
article
Nové srbské ministerstvo.
Z Bělehradu, 11. prosince. (C.-B.) Pašičovo
ministerstvo bylo vstoupením dosavadního pre-
sidenta appellačního soudu Michala Jovano-
viče doplněno. Jovanovič převzal ministerstvo
spravedlnosti.
Demonstrace v Petrohradě.
Z Petrohradu, 11. prosince. (C. -B.) Dnes
odpoledne shromáždilo se na Něvskem pro-
spektu velké množství lidu, jež se chystalo pro-
věsti domonstraci. Avšak sto jízdných
žandarmů udrželo veřejný pořádek. Řada
lidí, ponejvíce studentů, byla
zatčena.
Proti anarchistům.
Z Madridu, 11. prosince. (C.-B.) Senát
schválil včera zákon na potlačení anarchismu
Rozdělení ceny Nobelovy.
Ze Štokholnu, 10. prosince. (C.-B.) Letošní
rozdělení ceny Nobelovy konalo se za ob-
vyklých okázalostí. Král O skar osobně ode-
vzdal professorům Rayleiglovi, Ram-
sayovi a Pavlovu diplomy a udělené
zlaté medaille. Pro básníky Mistral a
člena španělské akademie Joséa Echegara-
vaye příjali vyznamenání konsulové francouz-
ský a španělský. Cena Nobelova obnáší v tomto
roce 140.858 korun
Pašičův
Michalus Jovano
Jovanovič
Nobelův
Rayleigl
Pavlův
Mistral
José Echegar
Bělehrad
Petrohrad
Madrid
Štokholn
Rama
23
article
Věci finské.
Z Helsingforsu, 11. prosince. (C.-B.) Čle-
nové duchovního stavu v zemském sněmu po-
dali petici, ve které žádají za zrušení vládního
nařizení ze dne 15. ledna 1903, jež obsahuje
opatření na zachování státního pořádku ve Fin-
sku, jakož i císařského nařízení ze dne 3. ledna
1904, dle něhož z Finska vypovězení lidé zba-
vováni jsou veřejných práv politických a spole
čenských.
Anglie a její kolonie.
Z Londýna, 11. prosince. (C. B.) Řídíeí
ministr Balfour přijal včera v zahraničním
úřadě deputaci politického spolku »Imperial
Federation Comitee« a pronesl k ní řeč, ve
kteréž pravil: »Pokud věci posoudili lze, nen
tendence doby, ve kteréž jsme se dožili
neblahých změn v dřivějším stavu výzbroje ce-
lého světa, klidnému rozvoji říše
méně nebezpečna než bylo dříve.«
Baifour upozornil pak deputaci, jak málo
kolonie anglické k obraně říše
přispívají a prohlásil, že jest povin-
nosti těchto kolonil, aby na se
vzaly větší podíl společných říš-
ských břemen. Kdyby, jakož je žádoueno,
konference kolonil byla svolána, ne-
směla by se jednání její omeziti jenom otáz-
kami těsnějšího obchodního spojení.
Portugalský král v Paříži.
Z Paříže, 10. prosince. (C.-B.) Portugalský
král dnes v noci sem přijel a byl na nádraží
uvítán ministrem zahraničních záležitostí, členy
portugalského vyslanectva a čelnými portugal-
skými osobnostmi.
Noví svatí.
Z Říma, 11. prosince. (C. B.) Ve slav-
nostně vyzdobeném chrámu sv. Petra prohlášen
dnes slavnostním způsobem za svaté blahosla-
vení Alessandro Sanili a Gerardo
Ma jella. O půl 9. hodině vešel papež s kar-
Balfour
Nový
Petro
Alessandra Sanit
Helsingfors
Finsko
Anglie
Londýn
Paříž
Řím
Gerardo Ma
Imperial Federation Comitee
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Stálejará a svěží.
(Momentka ze života paní Otilie Sklenářové)
Paní Sklenářová-Malá doplňuje dnešním
dnem své šesté decennium. O jejím životě, v pře-
bohatém jeho obsahu, o velkém jeho významu
pro české divadelní umění, pro národní živo
náš, mnoho se již právem napsalo a ještě na-
píše! Den jejích narozenin — pozdních již,
pravda, tak pozdních, že málo jest těch, jimž
přáno bývá dožíti se jich — připomíná intim-
nějším jejím přátelům více než jindy, jak naše
slavná tragédka věkem postupuje, jak množící
se léta nese. Pravím, že obdivuhodně. Čeho
jinému jest vzdáti se dávno před tím, než pře-
kročil rozhraní lidského věku, to shledává ona
v nezdolnosti svých sil, v nevyčerpatelnosti své
životní energie, v neúmorné lásce svojí ku prác
snadným, do toho žene se s rozmachem, jenž byl
by ke eti vševítěznému mládí. Nevěřite snad.
majíce za to, že nadsazuji. Chcete důkazů. Nuže.
povím vám, jakým způsobem minulo jí v nedáv-
ném čase posledních čtyřiadvacet hodin ve služ-
bách české scény strávených.
Poslední den! Co všecko tají v sobě dvě ta
slova a co obsahovala pro ni, jež srostla s českým
Sklenář
Sklenářová
25
article
divadlem, jehož byla po řadu let hlavní oporou,
zastírajíc svým nevyrovnatelným uměním ne-
dostatky okolí, jichž bylo tak mnoho, ach, tak
mnoho, vábíc pod skromničkou střechu Pro
zatímního váhavce, netečníky a divadelní gour-
many, plníc prostory, jež by byly často zely
pustou prázdnotou, shromažďujíc, získávajíc
tvoříc české obecenstvo. Bylo to loučení krá-
lovny s její říší, loučení, jehož tíha byla by
krušila a drtila mysl méně něžnou a citlivou.
Nadešel!
Víme, ce bývá oslavenci podstoupiti, jaký
obrovský úkol podobné chvíle přinášejí. A pani
Sklenářové-Malé, vždy ochotné, do krajnosti obě-
tavé a nezištné, zavázáno bylo k povinným pro-
jevům uznání, pocty tolik sdružení, tolik osob
jednotlivých a co více, paní Sklenářové - Malé
letělo stále ještě vstříc tolik vroucí lásky, tolik
upřímného obdivu a zbožňování! Ti všichni, již
k ní spěli, musíli býti vítáni, vyslyšeni, všem
musilo býti poděkováno, odvděčeno láskyplným
pohledem, milým slovem. Jak často dělo se tak
palčivou, bolestně vyroněnou slzou, jak často
selhal její hlas, plnozvukem svým pověstný. Ne-
bylo však dosti na rozrušující a unavující po-
vinnosti přijímání nekonečně střídajících se
hostí, den představení přinesl jí nemilým nad-
bytkem zkoušku. Nepochybuji o tom, že by se
26
article
byl mnohý jiný této vzepřel. Vždyť za obyčejných
poměrů vzdaluje se nejeden umělec před vý-
znamnějším výkonem vůbec každého rozptýlení
sbíraje v zátiší studovny všechny svoje síly, sou-
středuje tyto k vypjetí za vytčenou metou. Avšak
jak měla odepříti, přisvědčujíe ochotně ke
každému požadavku, svolujíc bez odmluvy ke
každému výzevu po celý svůj život.
Krátké hodiny odpolední samoty, jež zbyly
oslavenkyni na zotavení, byly v očekávání chy-
stané události, nepochybujeme, chvílemi těžké
duševní trýzně. Není života, aby neměl svoji
Gelgoty.
27
article
Přiblížil se večer, přátelům slavné paní tak
bolně památný. Komu bylo přáno, aby vydobyl
sobě místečka ve Zlatém domě, jehož prostory
na veliký stesk vyděděných pojaly sotva desátý
díl těch, kdož toužili býti přítomni, musí do-
svědčiti, že paní Sklenářová-Malá kráčejíc jako
královna Hermiona v Shakespearových „Pohád-
kách zimního večera“ po čtyřicetileté nejzásluž
nější činnosti naposledy po české scéně, vyrov-
návala se zjevem kterékoliv z mladších kollegyň.
oslňujíc ušlechtilou, produševněnou, klassickou
svojí krásou, okouzlujíc půvabem a něhou ryzi
ženskosti své, Na sličné tváři stopy nebylo po
přemáhání celodenního krajního napjetí, hluboké
výmluvné oko plálo nestlumeným ohném. O ceně
Sklenářová
Hermiona
zlatý dům
28
article
výkonu budiž pomlčeno; stál na výši nejpřísněj
ších požadavků.
Minuly opojné chvíle oslavných projevů
poct, za nichž předstihoval druh druha na vzájem
Umlkly hlaholy rozjařeného obecenstva. Noha
její překročiti měla naposledy práhy zlatostanu
českých Mus. Mnozí z nadšenců, toužíce shléd-
nouti ji ještě jednou, čekali jejího odchodu
u branky divadelní. Předeházeli oslavenky i
mnozí z jejich kollegů, pospíšivších si před ní
Brali se pružným krokem, hlavu vztýčenou
mnohý popěvek na rtech, měříce s jistým podi-
vením tisnící se dav. Konečně vynoříla se jej
postava. Šla s hlavou skloněnou, ničeho již ne-
čkkajie, bez jakéhokoli přání, jakékoli myšlénky
Po všem!
Zanícení obecenstva zjednalo si, jak známo,
ještě jednou průchod, ten poslední. Obratem
ruky odstraněni byli koně a tažen neobyčejnou
přípřeží, ujížděl povoz tryskem liduprázdnými
jiz třídami. Projev podobný často se neopakuje.
Paní Sklenářové-Malé, jež za dlouhou řadu čtyři-
ceti let divadelní činnosti zažila nejvzácnějšía
ne jokázalejší oslavy, vzdána byla pocta taková
před tím, tuším, jen jednou, daleko od Prahy.
za pohostinských her v bratrském Záhřebě.
Ještě se nevzpamatovala, neprobrala z pře-
kvapení a úžasu a již octli se u cíle. Přes veškeré
Noha
Praha
Záhřeb
Musa
29
article
rozrušení ozvalo se v ní to její zlaté srdce,
mající stále na paměti zdar, blaho jiných. Když
vystoupila z povozu, bylo první péčí její vybíd-
nouti dobré jinochy — rozumi se, že lví podíl při
spontanní ovaci připadl studující mládeži —
aby se opatřili v rozehřátí svém proti nočnímu
chladu. Nespokojujíc se sliby, neustála, až učinili
jí za laskavé její pomoci skutečně po vůli.
Lze si mysliti, jak sobě oddechla, vidou
se mezi čtyřmi stěnami svého příbytku. Avšak
ani teď ještě nekynul jí žádoucí klid, nečekal
ji potřebný odpočinek. Proti všemu nadání bylo
jí uvítati hosta. Naše umělkyně, i nejslavnější,
nedisponují služebnictvem, jež by je zbavovalo
všedních starostí. A tak slovutná paní neleníc,
ujala se hospodyňského žezla, shánějíc, chy-
stajíe, konajíe vlastníma rukama domácí práci,
aby hostu pod její střechou dobře se odpočívalo.
A druhého dne?
Kdo chtěl, mohl ji zříti, kterak dojate sice
a rozrušena, ale čilá a zdráva, již mezi sedmou
a osmou hodinou ranní kráčí hřbitovy, uštědřu-
jíc z květinových triumfů zemřelým miláčkům,
věnčíc rovy jejich i ony někdejších slovutných
přátel svých, jako byli Barák, Neruda, Hálek
a jiní.
E. R.
Barák
Neruda
Hálek
E R