ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9f917380-6687-11dc-b87e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 74, place 61, org 13, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. ledna 1900.
4 masthead
Císlo7.
Císlo
5 article
rod celý zanechal by opposice a umožnil opěe práci centrálního parlamentu. Naopak národ náš, jehož i my jsme členy, nepřistoupí na jiný ústu- pek menší, než úplnou a na- prostou rovnoprávnost a sice nejen v království českém, ale i ve vše ch zemích našeho státu, korun svatováclavské, tedy i na Mo- ravě a ve Slezsku, an jinaký ústu- pek, ohraničení okresů dle národnosti, či vy- nětí celé země, bylo by zradou stát- ního práva našeho, jež je s požadavkemnaším nejsvětěj- š í m Varujeme dále své poslance, aby za cenu zavedení úřadní češtiny jen v českých okresích neupustili od taktiky nyní za- vedeně a zejmena od obstrukee. Žádáme také, aby poselstvo české jen pod tou podmínkou vytrvalo v pravici, když tato požadvky národa českého uzná a je pod- porovati bude proti každé vlád až do konečného jich uskuteč- nění. Se sousedy Němci cheeme smířiti se upřímně a trvale, ale s podmínkou, že z základ smíření položeno bude rlo v n právo obou kmenů ve všech o bo- rech veřejné správy. Konečně ještě žádáme své poslance, aby častěji přicházeli mezi lid, jej poučovali, naši samosprávu všude podporovali, národní vědomí a hrdost lidu vštěpovali a jej v joho opposici utvrzovali a po- silovali, aby směle pak mohli postaviti se tomu lidu v želo a zvolati: Ve j men a pro státní právo české v boj Pak vitězství jest n a šle. (Výborně Hlučná pochivala u potlesk.) Post. Dostal prohlašuje, že nenamít proti znění resoluce ničeho, ale z ohledů takti- ekých žádá, by místo slova obstrukce vložilo se »od nejostřejší opposice«. Tomu opírá se pan dr. Lachmann praví, že jest třeba, by ve Vídni se poznalo, že míníme to s obstrukcí upřímně.
Němec Lachmann Slezsko Vídeň
6 article
Resoluce schvaluje se pak ve znění, na- vrženém p. Malým jednomyslně, načež schůze doslovem předsedy skončena. Účastníci schůze opouštějí dvoranu Soko- lovny za zpěvu hymny »liej Slovaně !«, jejíž mohutné zvuky hlaholí i po ulici. Od Soko lovny odebral se zástup za zpěvu národních písní na náměstí, kde dlouho ještě zazníva jeho zpěv. Veřejná schůze v Nových Benátkách.
Malá na náměstí Nová Benátky
7 article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Nižádným rušivým momentem nezasažena, plným úspěchem od začátku do konce prová- zena byla veřejná schůze lidová, kterou na vče- rejší dopoledne do velkého sálu hostínce »u Šnajdrů« v Nových Benátkách svo- lal »Politický spolek pro Nové Be nátky a okoli«. Účastníci, jichž bylo přes 500, náleželi obyvatelstvu města, jehož representace se staro- stou města p. Valtrem, taktéž se dostavila, i občanstvu ze všech téměř obcí samosprávného okresu novobenáteckého. Z této kurie přítomni byli okresní starosta a zemský poslanec p. Jos. Šule, členové okresního výboru, členové ředi- telstva okresní hospodářské záložny, více než dvě třetiny veškerých obecních starostů a mnoho nejváženějších rolníků z okresu. Hojně zastou- pena byla též strana národního dělnictva. Thematy schůze byla nynější situace poli- tická a situnce národohospodářská. Za nahodilé nepřítomnosti předsedy »Poli- tického spolku pro Nové Benátky a okoli«p Ferd. Valtra zahájil sehůzi jednatel téže kor- porace, okresní starosta novobenátecký a zem- ský poslanec pan Josef Šule. Úvodem pouká- zal na politickou vážnost doby nynější a na potřebu, by občanstvo okresu projevilo právě nyní, nedlouho po urážce, jež se českému ná- rodu stala zrušením jazykových nařízení, ve- řejně své přesvědčení a svůj soud o politiekých záležitostech. — Ve formaliích pak sdělil, že jeden z přihlášených řečníků, zemský poslanee pan Prášek je nemocen a proto dostaviti se nemohl. Z řád národního dělnietva přijel pan Šeplavý na místě p. Frosta.
Šnajdr Valter Josef šulit Prášek Frost Nová Benátky spolek pro Nová Be nátka okresní výbor
8 article
Položiv se souhlasem řečníků výklad o po litické situaci na místo první, udělil pan před sedající slovo p. posl. Teklému Říšský a zemský poslanec p. Vil. Teklý živě přátelsky uvitán, navázal svou řeč na vý rok předsedajícího poslance pana Šulce, kto- rak vážná je nynější politická situace. Na to vyličil, jakým způsobem právě mi- nulých polilických dějův účastno bylo české poselstvo. Hr. Clary uvodl se v ministerský úřad svůj zrušením jazykových nařízení. Ti vzal nám kus práva, nám příslušícího a krá lovskými přísahami zaručeného. Cešti poslanci pak nemohli než zasaditi se o svržení tohot ministerstva. Kdyby se nebyl zvedl proti Claro v vládě tnk mocný a vytrvalý odpor, jako se stalo, byl by nářod náš pozbyl úcty u všech ostatnich národů. Český národ však pochopil tehdejší si- tuaci a svému smýšlení dal průchod známým způsobem, nelekaje se četníků ani vojáků. Auto- nomní korporace zastavily veškerou přenosenou působrfost, již vykonáváti nemusí. Taktéž čeští poslanci zahájili taktiku řádné opposice, uposlechnuvše hlasu lidlu. Počalij úsnesením, nepovoliti vládě Claro v ě ni jediné předlohy, ani rozpočet, ani zákon o přikazéván potravních daní ani zákon kvotový. Hr. Clary také ni jeden ze jmenovaných úkolů, jemu ur čených neprovedl. Doslo jedině k volbám do de- legací, jichž zmaříti nelze.
Šulc Claro uvodl Claro jítlegace Hradec
9 article
Naproti tomu snažil se hr. Clary osa motiti českou delegaci, trvavší ve spolku pra vice, sám však měl pouze podporu levice, men šiny poslanečké sněmovny. Kombinace hr. Cla ra spočívala na akci koruny, na jejíž zakročen strany pravice slibily odhlasovati t. zv. stální nezbytnosti, tim doufal hr. Clary rozbiti pravici. Pravice pak opravdu v ten čas prodělal zkoušku ohněm. Byla ve svých základech po- vážlivé otřesena, když Poláci, katolická strana lidová, konservativní velkostatkáři i Slovinci se prohlásilí oro státní nezbvtnosti, neboť takto přestala vlastně opposičnost pravice jako celku. neboť důsledně opposičnímí zůstali pouze poslanei čeští a chorvatšíl. Co bylo činiti v tomto nad jiné kritickém okamžiku českým poslancům? Ti nemohli hla- sováním pro předlohy vlády osvědčiti jí dů- věru, třeba i k vůli zachránění pravice a tím zapříti svou hrdost a důstojnost českého ná- roda. Proto byli odhodláni raději z pravice vystoupiti, než by se byli podvolili. Jinak po urážkách se strany vlády jednati nemohli. Jali se tedy prováděti rozhodnou opposici. Nespou- štějíce z mysli politickou opatrnost, pokud byla nezbytnou, zdržovali dlouhým řečněním projed- nání vládních předloh v plných schůzích po- slanecké sněmovny na sklonku lhůty, ve ktere hr. Clary oněch předloh nezbytně potřeboval, pak jali se provozovati ve výborech obstrukci. Tak vládní předlohy zmařili přes přímluvy pra- vice i kroky povědomých kruhá. Jednání a postup českých poslanců měly svou oprávněnou příčinu. Bylo třeba hleděti také na to, by pravici nebyla vzata možnos exištence. Řečník konstatuje, že nenáleží k těm. kteří pravici pokládají za idealní politický útvar.
Claro Polák
10 article
Pravice má slabiny, které jsou známy, ale má nepopíratelný význam jakožto většina. Proti většině nelze vládnouti, jak osud hr. Clar zřejmě dokazuje. Nyní má se opět řešiti jazy- ková otážka; při tom většina dojde své plat- nosti a postavení Čechů bude příznivějším, budou-li se nalezati ve většině, než kdyby byl osamoceni nebo v menšině. Řečník dokládá, že by českou věc velice poškodilo, kdyby v takové politicky napjaté době čeští poslanci stáli o sa- moceni, beze spojenců. (Souhlas.) Většina bez Čechů sotva by respektovalu přání českého lidu. Zachování pravice považuje tedy řečník za důležitý akt, který se stal. Tím však není už řečeno, že by čeští poslanci byl s celou pravicí spokojeni. Některé její frakc chovají se obojetně k jejímu programu, čeští po- slanci však musejí žádati, by pravice svého pro- gramu energicky hájila a aby si nikdy nepočínal zbaběle. Jinak by jim nezbývalo, než aby pod- nikli boj proti společnému nepříteli třeba sami. Hlas z pozadí sálu« To se mělo dávno Posl. Teklý: Ne tak! Jen v nejzazším případě můžeme k tomu přistoupiti! Zákony dávé většina; na nás jest, bychom s ní udržovali pří znivé soužití (Výborně!), ale zároveň od ní žá dali, by i ona konala svou povinnost. (Výborně My ovžem, prošedše školou utrpení, dovedemo podniknouti a také provésti boj za svá práva- (Výborně!) Řečník mluví pak o nynějším ministerstvu Wittkově. Tato vláda uzákonila § 14. pře lohy, jež neprovedl parlament. Jinak tento kabi net nemá žádného programu. Úkol svůj již vy konal. (Hlas: A může jítl) Již také se mluví o novém, zase úřadni ckém kabinetu, v jehož čelo má býti postaver ministr dr. Körber. Je nápadno, že úřadnický kabinet je opětně vystřídán ministerstvem úřad- nickým. Což nežijeme v ústavním státě? V ta- kovém má přece vládnouti parlamentní vláda.
Clara Čecho Wittkův Hlas Körber
11 article
Ta však by se musila vziti z pravíce; proto dosazuje se raději kahinet úřadnický, by se tam naši zástupcové nedostali. Děje se tak pa- trně — z bázně před německou revoltou. Budoucí vláda má zjednati česko-německý smír. Řečník pochybuje, že se to zdaří dru. Körbrovi, témuž muži, který nedávno řekl dotazujícímu se žurnalistovi, že se v Rakousku nesmí vládnouti proti Němcům. To je patrně jeho program. (Pohnuti.) Mimo to dr. K örben není mužem velkých zásad. Nejprvé byl v mini- sterstvu, jež na jazykových zařízeních trvalo, potom v jiném, které je zrušilo, a nyní chce odporné strany smířiti! Z toho je patrno, že zásady dru. Körbrovi nejsou zásadami, a že on jedná tak, jak si nejvyšší pán v Rakousku přeje. Než dejme tomu, že by se mu zdařilo — o čemž dlužno pochybovati — rozřešiti otázku jazykovou. Pak zbývají ještě ostatní integrujíeí součásti otázky české, a český lid právem chiee by i ty byly dle práva a spravedlnosti rozřešeny. My chceme smíru a to brzkému, by se mohlo pak přikročiti k řešení otázek hospodář- ských a sociálních, v nichž jsme u přirovnání se sousedy Němci a i Maďary pozadu. Ale smi ton musí býti čestný, musí se jím zavésti úplná a naprostá rovnoprávnost, jazyk český nesmí býti podružným. Na základě německého svato- dušního programu smír možným není, a nebude ho takto dosaženo. Rozdělení Čech připustit nemůžeme, po ofcích jsme zdědili zemi celi stvou, a celistvou ji musíme odevzdati svému potomstvu. (Výborně! Hlučný souhlas.) Řečník vypočítává pak všechny další, pro český národ nepřijatelné požadavky svatodušníh programu německého.
Němec doktor Nejprvá Maďar Rakousko Čechy
12 article
Smír česko-německý může se prověsti jen na sněmu království českého; na říšské radě lze a to vzhlédem ke Slovincům připustiti toliko zákon o ochraně menšin. Řečník pak opětně praví, že ke smír českoněmeckému sotva dojde; diví se tém, kteří, jako na př. bývalý mínistr financí dr. Kaizl, ve zdar smíru věří, nyní, kdy Něme hlásají hr. Stürgkhem užití moci a sily proti českému národu, a Wolřem, že Čechové museji býti přitlačeni ke zdi. (Hlučné projevy nevole.) Kdo praví, jako dr. Kaizl, že Němce nás děli od sebe pouze papírová stěna, patrně nezná naše soupeře Máli se jeďnati o smír, je pře- devším třeba, by napřed bylo ná- roďu českému vráceno to, co m bylo vžato: úřadní čeština. (Vý- borně! Hlučný souhlas.) Vedle otázky jazykové trvá český náro na splnění ostatních svých požadavků, autono- mie a státní samostatnosti. Proto musíme usi- lovati, by byla změněna nynější ústava, největší to překážka našeho státního práva. Naší vzá- jemnou povinnpstí jest, bychom se k tomu eíl politicky, hospodářsky a národně posilovali. (Hlučný souhlas.) Dobrým příkladem mohou nům býti Uhry. Státopřávní požadavek náš odůvodněn je historicky a královskými reskripty potvrzen. (Souhlas.) Jesť naším právem. Z něho kyne dy- nastii prospěch, kdežto z německých rejdů ny nějších hrozí Rakousku nebezpečí. Česká delegace nynější nehlasovala pr
doktor Kaizl Nout Čecho Němec Uhry Rakousko
14 article
žádny zákon, na kterém zálezelo jen vládě
15 article
Zaujímala stanovisko vyčkávací. Ani hrabě Badeni, ani hrabě Thun neslučoval se s pravicí; chtěl se jen o ni opírati. Je velikou otázkou, mohl-li i za takových okolností počítati na naši pomoc. Řečník pojednává na konee o způsobu, jakým domohla se úspěchu německá minorita. Konstatuje, že tím utrpěla státní auto- rita velikou pohromu. Nyní nastal stav na dlouho neudržitelný. Je nejvyšší čas, aby na pově- domých místech prohlédli, uznali a provedli spravedlnost vůči všem národům a pro dobro a blaho všech, tedy i pokročilého, vyspělého, obětavého českého národa. (Výborně! Výborně Dlouho trvající potlesk a volání »Na zdar l«) Po poslanci p. Teklém promluvil řeční strany národné-sociální, p. Šeplavý, o ny nější situaci národohospodářské. Úvodem poukázal na soulad této schůze, společně pořádané národním dělnictvem a při- slušníky národní strany svobodomyslně, kterou někteří nyní přímo nenávidí. Stráně, k níž řečník náleží, jde o věc; strana tato je samostátná. ale v olázkách státoprávních je za jedno se všemi stranami státoprävními. Dotýkaje se vývodů posl. Teklé ho, uznává řečník, že bez spojeneů nelze po- slancům českým dobýti vítězství. Poněvadž však v pravici jsou také živlové pochybní, jestsi přáti, by čeští poslanci byli v pravici říšské rady stranou veďoucí, nikoli tou, která by se dala vésti jinýmí V dalším vyslovuje řečník souhlas s tím že autonomní orgánové odepřeli vykonávati pře- senou působnost, dodává pak přání, by se tak stalo všeobecně a bez výjimky.
Baden Thun
16 article
Je-li politická situace neutěšenou, ješla méně utěšenou je situace národohospodářská. Tvrzení své dokládá řečník přiklady z přečetných oborů hospodářského života, vycházeje od pro gramu své strany a odbočuje stále k jejím po litickým a hospodářským požadavkům, vrcholí cím v úplné státní samostatnosti zemí koruny české při všeobecném hlasovacím právu do všech sborů representativních. I řeč p. Šeplavého doznávala souhlasu a byla na konec odměněna potleskem. Předsedající pan poslanec Šule vyzva pak přitomné, by činili dotazy nebo k prone- seným řečem přičiňovali své úsudky, by všichni také přítomný vládní zástupce, znova se př svědčili o nynějším smýšlení voličstva. Pan Sojovský z Tuřice podotkl pak že nejlépe a nejjasněji mohou se v této schůz vysloviti ti, kteří požívají immunity; souhla shromážděných pak vládnímu zástupci poví jaké smýšlení panuje v kruzích českého vo- ličstva Když byli pp. Gregor a po něm Ur dil podali dotazy ve příčině § 14. ústavy, jež p. poslanec Teklý za souhlasu přítomných zodpověděl způsobem, celou věc úplně vyčerpá- vajícím, povstal předsodající p. posl. Šulea srdečnými slovy projevil řečníkům dík za jich výklady. (Na zdar! Hlučný, trvalý potlesk.) Na to přednesl resoluci, ve které shromáž- dění prohlašuje, že nezvratně a neoblomně trvá na samostatnosti království českého a jeho ne- dilnosti, na státním právu zemí koruny české úplné národní rovnoprávnosti v zemích koruny svatováclavské.
Sojovský Gregor Teklý Ur
17 article
Projevuje úplný souhlas poslancům na šim s jich opposiční a obstrukční taktikou kterou přivodili pád nenávidéné vlády hr Clara a vyzývá je, aby i nadále proti ny nější i každé následující vládě selrvali v ob strukčním postavení potud, pokud úplná rovno právnost a rovnocennost národní ve všech třech zemích koruny české nebude provedena. a dokud nebudou položeny aspoň základy ku spravedlivému vyrovnání s národem českým Schvaluje opposiční taktiku, zastavení pů sobnosti přenesené a slibuje, že v opposičnín boji poselstvo své i samosprávné úřady naše vytrvale podporovati bude. Srdečným děkovacím doslovem předseda jícího p. posl. Šulee byla schůze skončena Sjezd Národní jednoty severočeské v Mladé Bolaslavi. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Bězměrné útisky a násilí, páchané v po- sledních letech na českých menšinách hlavně na severu českého království, měly za následek, že úkoly obranné naší Národní jednoty nepo- měrně vzrostly a že nyní činí se na ní poža davky, kterým dostáti nemůže. Scházejí jí k tomu v první řadáě prostředky hmotné, kterými naš nepřátelé v nadbytku oplývají, protože hrnou se jim hojně se všech stran a z celé oblásti ná- roda německého, bez ohledu na říšské hranice Ústřední výbor Národní jednoty severo české, který tuto tíseň ve své pokladně nejlépe pociťuje a zná všechny potřeby našich, pro ná- rod u nedilnost tohoto království tak důležitých českých menšin, snaží se proto všemožně, aby činnost jednoty vzpružil tak, by poslání svému mohla řádně vyhověti.
Claro národní jednota
18 article
Hledí toho docíliti hlavně dvojím způsobem doplněním organisace a na základě jejím pal vzbuditi pro Jednotu a české menšiny v naš veřejnosti větší zájem, který širokých vrstvách lidu jest dosud nepatrný, ba namnoze rovná se nule. Za tím účelém pořádá ústřední výbor Jed- noty v různých částech království sjezdy, ktere konaly se loňského roku na př. v Jičíně, Ná- chodě, Žamberce a Litomyšli. V letošním roee bude v akcí této ústřední výbor pokračovatia svolal první sjezd na neděli dne 7. t. m. do Mladé Boleslavi, jehož protektorát převzali měst ská rada a okresní výbor. Sjezdu předeházel v sobotu přátelský večen v hotelu »Vysoký«, kterého zúčastnili se sta- rosta města pan Kreábich se členy zastupí- telstva, okresní starosta p. P apoušek s ně- kterými členy okresního výboru, četní delegát místních odborů N. J. S. atd., jejíž ústředn výbor zastupovali místopředseda p. Jindřich. Ne- ehanský, jednatel p. dr. S tul mpí a člen eu výboru J. Přinda. Pražské hosty a delegůty odborů? uvíla nejstarší člen místního mladoboleslavského od boru městský radní p. Matoušek, jemuž od- pověděl místopředseda p. Nechanský. Účast- níci večírku setrvali pak za čilého rozhovoruo záležitostech menšin dlouho pospolu. O hudebn část jeho pečovala zdařile hudba p. Modřického
Kreábich Jindřich J Přinda Matoušek Nechanský Modřický Jičín Ná Žamberk Litomyšl Mladá Boleslav Jednota
19 article
Vlastní sjezd rozdělen byl na dv schůze. dopolední důvěrnou rázu pracovního a odpo- lední veřejnou schůzi manifestační. Důvěrné schůze, která konala se v hotelu »Vysoký«, zúčastnili se starosta města pan Kreibich a okrosní starosta p. Papou šek se členy obou zastupitelstev, zástupci ústř výboru, výbor a členové mladoboleslavského od- boru a delegáti místních odborů z Kosmonos, Proseče, Turnova, Malé Lhoty, Stražiště, Vodě- rad, Hlavic, Penčína, Vinařic, Kněžmostu, Chlomku Rozkovu, Lobče, Řepína, Mnichov Hradiště atd. Z Turnova dostavily se též zá- stupkyně damského odboru. Schůzi zahájil o 1410. hod. dopol. místo předseda Ústředního výboru N. J. S. p. Jindř. Nelchanský a sděliv účel sjezdu, děkoval jmenem Jednoty městské radě mladoboleslavské a okresnímu výboru za převzetí protektorátu načež představil a uvital obec. starosty, býv. posl. pana Düricha z Klášterce a ostatní účast níky sjezdu, Jednatel mladoboleslavského místního od boru p. adjunkt Vincík podával po tom zprávu o činnosti místního odboru. Pravil, že odbon vybíral příspěvky a správně je odváděl, avšak činnost jeho byla přece jen takového rázu, jako činnost celého okresu ve prospěch menšín, vrcholícív nepořozumění a nepochopení úkolu Jednoty. To se zajistě nyní změní a okr mladoboleslavský postaví se po bok okresů, v nichž jeví se větší činnost. K tomu třeba jest místních odhorů, jež jsou v okrese dosud jenom čtyři: v Mladé Boleslavi, Dolním Celně Kosmonosích a Hrdlořezích. Řečník vyzývá zá- stupce okresu, by přičinili se o jich zřizování i v ostatních obcích. Pan Dürich z Klášteree poukazuje k snadněmu zřízování odborů, které na základě svých stanov mohou vykonávati úkoly i jinýeh spolků na př. Čienářských besed a doporučuje zástupeům obcl, by je zakládali.
Kreibich Chlomek Rozkův Jindřichův Nelchanský Dürich Vincík Kosmonosy Proseč Turnov Malá Lhota Stražiště Vinařice Kněžmost Lobeč Řepín Mnichov Hradiště Klášterec Mladá Boleslav Hrdlořezy ústřední výbor
20 article
Pan Znjíček z Kosmonos sděluje, žese v obci této odbor Jednoty osvědčil mnohem lépe, nežli čtenářská beseda. Vylíčiv důležitos odborů, podotýká, že jsou povzneseny nad oby- čejné spolkaření a žádá, by v příští výroční zprávě Jednoty bylo to výslovně vytknuto a po ukázalo se k tomu, že odbor zřiditi jest povin ností každé obee. (Výborně! Potlesk.) O zabezpečení hmotných poměrů českýeh menšin pojednal místopředseda p. Jindřich Ne- chanský. Pravil, že práce národních jedno jest velká, avšak prostředky k ní poskytované že jsou nepatrné. Ústřední výbor dospěl k pře- svědčení, že nutno doplniti organisaci Jednoty zjednati jí určitého pevného kapitálu. Zmíniv se o známých v příčině té po daných návrzích konstatuje, že svatováclavský sjezd pražský vyzněl na prázdno a že české finanční ústavy chovají se k činnosti Jednoty celkem netečně a nehybně. Jak jinak počínaj si peněžní ústavy, na př. litoměřická Volk banka. Ani naši mecenáši nekonaji vůči Národním jednotám, co se od nich očekává. Jeden ze- mřel bez testamentu, druhý odkázal jen 10.000 zl., ač zanechal milliony atd. Co jest proti nim dělník, který dá do pokladničky denně 1 k To jest kavalir. Spíše, nežli hýčkaní mecenáši vzpomenou si na obranné naše spolky plu kovníci (Bradka), setníci (Maloušek), professoři a policejní komisař! (Výborně!) Když záložny v jistém případě nechtěly vyhověti, učinil tak jednotlivec p. Strejcovský. Řečník dovozuje znovu důležitosť českýeh menšin a nutnosť, by se jim účinněji po máhalo.
Znjíček Jindřich Maloušek Kosmonosy
21 article
Jednatel ústředního výboru p. dr. Stump pojednal o zorganisování místních odborů sborů důvěrníků. Sdělil, že sjezd má na zře teli bojiště, rozprostírající se v okres. hejtman- stvích v Mladé Boleslavi, Mnichově Hradišti Turnově, České Lípě, Liberci a Jablonném, z nichž jest 5 ryze českých, 4 smíšené a německých, v nichž žije — ovšem dle úřad- ního sčitání — 162.633 Čechů a 208.26 Němců. R. 1650 byly smíšené nyní okresy Český Dub a Bělá zcela českými, okresy Česká Lipa a Mimoň většinou českými, Bor, Jablonné a Liberec většinou německými. Vylíčiv zevrubně národnostní poměry v okresích těchto, poukázal řečník, že na jedei místní odbor připadá obyvatel: Český Du 900, Mnichovo Hradiště 2500, Turnov 3300, Mladá Boloslav 6000, Bělá 9000 Okresý Sobotka se 16.000 a Nové Benátky se 39.000 obyv. odboru vůbec nemajíl Z 21 záložen a úvěrních ústavů a 3 spo- řitelen s úhrnným obnosem 13,348.078 zl vkladů, 584.146 zl. fondů a 66.825 zl. pře- bytku obdržela Národní jednota severočeská pouze 90 zl., tudíž 0.14 proc. jejich zisku Z roční odvedené oběti připadá na jednotlivce v okresu: Mladá Boleslav 12 4 kr., Liberee 10 kr., Mnichovo Hradišté 5 kr., Bělá 4.4 kr., Český Dub 4 kr., Nové Benátky však jen 2.5 kr., Sobotka 2 kr., tudíž průměrně 5 25 k Z číslic těchto vyvozuje řečník, že třeba jest zejmena doplniti siť odborovou a rozdělit přiměřeně národní daň, přikázati ohrožené obee některému českému místu a uslaviti sbory dů věrníků. Řeč tato, protkaná velkým počtem zají mavých a překvapujících číslic, vyslechnuta byl se všeobecným zájmem. Slova ujali se ještě pp. dr. Šol c Dürich, kteří poukazovali na velikou úzko prsosť českých peněžních ústavů, načež schůze o 1. hodině odpolední skončena. (Dokončení.)
doktor Stump Čecho Němec Šol Dürich Mladá Boleslav Mnichov Turnov Liberec Jablonné Mimoň Jablonná mnichův Hradiště Bělá Nová Benátky Liberee mnichův Hradišta Český lípa Český Dub a Bělá Český Lipo Okresý Sobotka Český Dub 4 Boloslav 6000 kr
22 article Z Černé Hory.
Z Černé Hory. uojer Na Cetyni, v prosinci. (Pův. dopis »Národních Listů«.) Kallay a Goluchovský, Goluchovský a Kallay na chvíli nedávají pokoje Černé Hoře a knížet Nikolovi. Málo jim jest, že územi slovanskýeh Burův opásali se tři stran pevnostmi a četnými posádkami. Oni vypravují na Černou Horu legiony vyzvědačů, kterí špehují knížete, ministry úřadníky, ano i prosté sedláky. Špehují a pro vokují. Třeba míti na paměti, z čeho a jak vzniklo napjetí mezi Černou Horou a Rakouskem. Na jaře r. 1897 c. k. důstojníci dubrov- nické posádky seděli při snídani, a tu jeden chopil se čiše a zvolal: »Kamarádi, brzy budeme snídat na vidličku na Cetyni! Urál« Když o tom přišla zpráva na Černou Horu nespůsobila ovšem dojem přijemný. Dne 1s. dubna, kdy prohlášena válka řecko-turecká černohorští důstojníci shromáždili se před ko- nakem knížecím a zpívali jeho píseň »Onamo onamo« tak, že místo slova »Prizren« vkládali v ni »Mostar« a »Sarajevo«. Tehdejší rakousk resident Kučinský běžel zadními vrátky do konaku a oblit smrtelným potem prosil knížete, aby demonstrující důstojníky upokojil. » Kníže, vyloživ mu příčinu demonstrace a vysloviv poli- tování, že byla dubrovnickou beztaktnosti vy- volána, poslal k demonstrujícím důstojníkům jednoho ze svých pobočníků, aby jim vyřídil rozkaz, že se mají zticha rozejíti. Ale důstojníci zahlédli Kučinského a tím hněv jejich znova byl podpálen. I neutišili se dříve, dokud k nim nepřišel následník Danilo a neporučil jim jako velitel stálého vojska, aby přestali zpívat rozešli se.
Kallay Goluchovský Nikolov Kučinský Kníže Danila Černá Hora Rakousko Mostar Sarajevo
23 article
Tím mrzutost mohla býti dobře odbyta. Dubrovnický důstojník měl býti za svůj nedů- stojný výpad po zásluze pokárán a černohorské vládě měla o tom býti podána zpráva s vý- razem politování, načež Černá Hora byla by učinila totéž a bylo by všecko v pořádku. Ale se strany rakouské nebylo dáno Černé Hoře žádné zadostučinění a Černá Hora jako strana provokovaná nemohla je dáti prvá. Když brzy na to kníže Nikola odebral se na cestu do Loa- dýna, bylo v rakouských a uherských, vládé blízkých listech zahájeno proti Černé Hořea knížeti Nikolovi zjevné novinářské nepřátelství, jež dosud trvá. Zároveň rozpoutala se prot Černě Hoře a knížeti ohromná agitace a přitužen dozor na hranici. Černá Hora už před tím byla sevřena kru- tými ely, kterými ji Rakousko hubí hospodářsky. V Boce Kotorské vybírají z černohorského vol 15 tolarů ve zlatě a z krávy 12 tol. zl. cla. Naproti tomu Černá Hora vybírá z rakousko- uherských tovarů pouze 6 pet. udané ceny. To všechno Kallayovi a Goluchovskému nepostačo- valo k udolání Černé Hory. V Dubrovníce zřízema agitačná kancelář proti Černé Hoře. Instrukc dostává ze Sarajeva, od rakouského resident na Cetyni, od c. k. konsula ve Skadru a vrchní řízení její nalezá se ve Vídni. Kancelář tato pracuje ústně i písemně. Vymýšlí všelijaké klepy a klevety, někdy i nesmírně hloupé. Nyní n příklad rozšiřuje o knížeti Nikolovi, že se zbláznil.
Nikola Kallay Goluchovský Nikolov Černá Hora Loa Rakousko Sarajevo Vídeň
24 article
Současně denuneuje dalmatské Srby, že jsou v spojení s Černou Horou, a to je nyní něco velezradného. Bude tomu brzy rok, co přibyl na Cet jakýsi Alexandr Kutschbach, jenž se vydával za agonta jistého obchodního domu hambur- ského, jehož jmenem učinil černohorské vládé nabídku na exploataci čerhohorských lesů. Černé Hoře, hospodářským bojem rakouským k smr umořené, zdálo se to jasným paprskem, ale jenom na chvíli. Politická opatrnost, jež j Černohoreům vrozena, poradila černohorské vládě, aby vyhledala informace o nabide Kutschbachově, a příliš brzy zjistila, že t pán není agentem hamburského domu, nýbri sarajevské vlády. Podezření, nutno podotknouti, vzniklo v černohorské vládě z toho, že nabízie kladí si za podminku,žek poräzení Tesůr užívati bude cizích dělníků, kdežto černohorská vláda stála na tom, aby všichni dělníci podniku byli Černohorci, jimž tak obmýšlela zaopatřit výdělek. Když Kutschbach žádným způsobem nechtěl ustoupiti, černohorská vláds pojala pode- zření, že by na Černou Horu přišli rakoušt vojáci, za dělníky převlečení. Černohorská vláda vyjednávání přerušila. Po několika měsících rakouský erár nalehl na ředitelstvo černohorských pošt, aby zaplatilo, co je mu dlužno za poštovní poukázky. Affér je přiliš dobře známa a netřeba ji opakovati.
Srba Kutschbach Černohorec Černá hoře Černá Hora
25 article
Podobné účty má Rakousko také s jinými bal- kánskými státy, zejmena s Bulharskem, ale žád- nému z nich neukázalo se dosud tak krutým věřitelem, jako Černé Hoře. Když ji vehnalo do největší tisně, když byl kníže Nikola nepřátel- skou žurnalistikou vylíčen jako podvodný bank- rotář, — aj, zase z Vídně pomocl Jako spasný anděl objevil se pan Wiener, bývalý rabín ve slavonském Oseku. Rabínství se vzdal už před delší dobou a nyní se baví ve Vídni »vysokou politikou«. Vím bezpečně,že Wiener ve srozumění s Goluchovským telegraficky nabídl černohorskému ministru financí Matano- vičovi, že zřídí na Cetyni banku. Matanoviě telegraficky nabídnutí odmrštil. Ale Wiener se nevzdal a zase vnucuje černohorské vládě své služby, aby ji přivedl pode jho rakouského ka- pitálu, pod nímž těžce úpí Bulharsko a duši vy- dechuje Srbsko. Matanovič se po druhé s ním dal do vyjednávání, ale jen proto, aby agenta Goluchovského přiměl k odkrytí karty. Ku charakteristice tohoto pana Wienera po vím historku, jak svého času »pomohl« Mila- novi. Přišel k němu a řekl: »Vy potřebujete peněz. Dostanote jich, pojistíte-li svůj život n několik millionů. Dejte prvou splátku a já vaši polici přetvořím v hotovost a budete mít peně dost.« Milan sedí na lep, dal se pojistiti, za- platil prvou splátku a vlce platit nemohl. Wiener za Milana obdržel 100.000 fr. provise a banka prohlásila smlouvu o pojištění za neplatnou, když Crapoepo. nedostávala dalších splátek.
Wiener Matanovič Mil Milan Crapoepo Rakousko Bulharsko Vídeň slavonský Osek Srbsko Cetyně banka
26 article Projevy českého lidu.
Projevy českého lidu. Obecní výbor města Brandýsa na Orlicí dav výraz svému roztrpčení nad urážkou, jež stala se národu českému zrušením jazyko- vých nařízení a v uvážení, že většina úkonů správních, které obce dosud pro c. k. státní správu v oboru přenesené působnosti obecní vykonávaly, obcím těmto značná břemena ukládá, kterých však za nynějších trudných poměrů hospodářských více něsti nemohou, že dále ob- starávání těchto úkonů dělo se dosud dobro- volně, aniž by platného ustanovení bylo, které by obce k ním zavazovalo, usnesl se jedno- hlasně na tom, že zastavuje vykonávání přene- sené působnosti, jež zákony platnými obelm uložena není a že v důsledku toho, počínaje dnem 1. ledna 1900, městský úřad žádné státní daně vybírati nebude. Konečně usneseno, že v úřadování zdejší obce výhradně jen českých tiskopisů použito býti smí a že jiné než české dopisy vyřizovány býti nemají. Z Litochovic. (Původní zpráva.) Obecní výbor spojených obcí Litochovic, Neu- služic a Stříteř usnesl se jednomyslné
Brandýs Litochovice spojený obec Litochovice obecní výbor Neo