3
masthead
8. ledna 1900.
5
article
rod celý zanechal by opposice a umožnil opěe
práci centrálního parlamentu.
Naopak národ náš, jehož i my jsme členy,
nepřistoupí na jiný ústu-
pek menší, než úplnou a na-
prostou rovnoprávnost a sice
nejen v království českém, ale i ve vše ch
zemích našeho státu, korun
svatováclavské, tedy i na Mo-
ravě a ve Slezsku, an jinaký ústu-
pek, ohraničení okresů dle národnosti, či vy-
nětí celé země, bylo by zradou stát-
ního práva našeho, jež je s
požadavkemnaším nejsvětěj-
š í m
Varujeme dále své poslance, aby za cenu
zavedení úřadní češtiny jen v českých
okresích neupustili od taktiky nyní za-
vedeně a zejmena od obstrukee.
Žádáme také, aby poselstvo české jen pod
tou podmínkou vytrvalo v pravici, když tato
požadvky národa českého uzná a je pod-
porovati bude proti každé vlád
až do konečného jich uskuteč-
nění.
Se sousedy Němci cheeme smířiti se
upřímně a trvale, ale s podmínkou, že z
základ smíření položeno bude rlo v n
právo obou kmenů ve všech o bo-
rech veřejné správy.
Konečně ještě žádáme své poslance, aby
častěji přicházeli mezi lid, jej poučovali,
naši samosprávu všude podporovali, národní
vědomí a hrdost lidu vštěpovali a jej v
joho opposici utvrzovali a po-
silovali, aby směle pak mohli postaviti
se tomu lidu v želo a zvolati: Ve j men
a pro státní právo české v boj
Pak vitězství jest n a šle. (Výborně
Hlučná pochivala u potlesk.)
Post. Dostal prohlašuje, že nenamít
proti znění resoluce ničeho, ale z ohledů takti-
ekých žádá, by místo slova obstrukce vložilo
se »od nejostřejší opposice«.
Tomu opírá se pan dr. Lachmann
praví, že jest třeba, by ve Vídni se poznalo,
že míníme to s obstrukcí upřímně.
Němec
Lachmann
Slezsko
Vídeň
6
article
Resoluce schvaluje se pak ve znění, na-
vrženém p. Malým jednomyslně, načež schůze
doslovem předsedy skončena.
Účastníci schůze opouštějí dvoranu Soko-
lovny za zpěvu hymny »liej Slovaně !«, jejíž
mohutné zvuky hlaholí i po ulici. Od Soko
lovny odebral se zástup za zpěvu národních
písní na náměstí, kde dlouho ještě zazníva
jeho zpěv.
Veřejná schůze v Nových
Benátkách.
Malá
na náměstí
Nová Benátky
7
article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Nižádným rušivým momentem nezasažena,
plným úspěchem od začátku do konce prová-
zena byla veřejná schůze lidová, kterou na vče-
rejší dopoledne do velkého sálu hostínce
»u Šnajdrů« v Nových Benátkách svo-
lal »Politický spolek pro Nové Be
nátky a okoli«.
Účastníci, jichž bylo přes 500, náleželi
obyvatelstvu města, jehož representace se staro-
stou města p. Valtrem, taktéž se dostavila,
i občanstvu ze všech téměř obcí samosprávného
okresu novobenáteckého. Z této kurie přítomni
byli okresní starosta a zemský poslanec p. Jos.
Šule, členové okresního výboru, členové ředi-
telstva okresní hospodářské záložny, více než
dvě třetiny veškerých obecních starostů a mnoho
nejváženějších rolníků z okresu. Hojně zastou-
pena byla též strana národního dělnictva.
Thematy schůze byla nynější situace poli-
tická a situnce národohospodářská.
Za nahodilé nepřítomnosti předsedy »Poli-
tického spolku pro Nové Benátky a okoli«p
Ferd. Valtra zahájil sehůzi jednatel téže kor-
porace, okresní starosta novobenátecký a zem-
ský poslanec pan Josef Šule. Úvodem pouká-
zal na politickou vážnost doby nynější a na
potřebu, by občanstvo okresu projevilo právě
nyní, nedlouho po urážce, jež se českému ná-
rodu stala zrušením jazykových nařízení, ve-
řejně své přesvědčení a svůj soud o politiekých
záležitostech. — Ve formaliích pak sdělil, že
jeden z přihlášených řečníků, zemský poslanee
pan Prášek je nemocen a proto dostaviti se
nemohl. Z řád národního dělnietva přijel pan
Šeplavý na místě p. Frosta.
Šnajdr
Valter
Josef šulit
Prášek
Frost
Nová Benátky
spolek pro Nová Be nátka
okresní výbor
8
article
Položiv se souhlasem řečníků výklad o po
litické situaci na místo první, udělil pan před
sedající slovo p. posl. Teklému
Říšský a zemský poslanec p. Vil. Teklý
živě přátelsky uvitán, navázal svou řeč na vý
rok předsedajícího poslance pana Šulce, kto-
rak vážná je nynější politická situace.
Na to vyličil, jakým způsobem právě mi-
nulých polilických dějův účastno bylo české
poselstvo. Hr. Clary uvodl se v ministerský
úřad svůj zrušením jazykových nařízení. Ti
vzal nám kus práva, nám příslušícího a krá
lovskými přísahami zaručeného. Cešti poslanci
pak nemohli než zasaditi se o svržení tohot
ministerstva.
Kdyby se nebyl zvedl proti Claro v
vládě tnk mocný a vytrvalý odpor, jako se stalo,
byl by nářod náš pozbyl úcty u všech ostatnich
národů. Český národ však pochopil tehdejší si-
tuaci a svému smýšlení dal průchod známým
způsobem, nelekaje se četníků ani vojáků. Auto-
nomní korporace zastavily veškerou přenosenou
působrfost, již vykonáváti nemusí.
Taktéž čeští poslanci zahájili taktiku řádné
opposice, uposlechnuvše hlasu lidlu. Počalij
úsnesením, nepovoliti vládě Claro v ě ni jediné
předlohy, ani rozpočet, ani zákon o přikazéván
potravních daní ani zákon kvotový. Hr. Clary
také ni jeden ze jmenovaných úkolů, jemu ur
čených neprovedl. Doslo jedině k volbám do de-
legací, jichž zmaříti nelze.
Šulc
Claro uvodl
Claro
jítlegace
Hradec
9
article
Naproti tomu snažil se hr. Clary osa
motiti českou delegaci, trvavší ve spolku pra
vice, sám však měl pouze podporu levice, men
šiny poslanečké sněmovny. Kombinace hr. Cla
ra spočívala na akci koruny, na jejíž zakročen
strany pravice slibily odhlasovati t. zv. stální
nezbytnosti, tim doufal hr. Clary rozbiti pravici.
Pravice pak opravdu v ten čas prodělal
zkoušku ohněm. Byla ve svých základech po-
vážlivé otřesena, když Poláci, katolická strana
lidová, konservativní velkostatkáři i Slovinci se
prohlásilí oro státní nezbvtnosti, neboť takto
přestala vlastně opposičnost pravice jako celku.
neboť důsledně opposičnímí zůstali pouze poslanei
čeští a chorvatšíl.
Co bylo činiti v tomto nad jiné kritickém
okamžiku českým poslancům? Ti nemohli hla-
sováním pro předlohy vlády osvědčiti jí dů-
věru, třeba i k vůli zachránění pravice a tím
zapříti svou hrdost a důstojnost českého ná-
roda. Proto byli odhodláni raději z pravice
vystoupiti, než by se byli podvolili. Jinak po
urážkách se strany vlády jednati nemohli. Jali
se tedy prováděti rozhodnou opposici. Nespou-
štějíce z mysli politickou opatrnost, pokud byla
nezbytnou, zdržovali dlouhým řečněním projed-
nání vládních předloh v plných schůzích po-
slanecké sněmovny na sklonku lhůty, ve ktere
hr. Clary oněch předloh nezbytně potřeboval,
pak jali se provozovati ve výborech obstrukci.
Tak vládní předlohy zmařili přes přímluvy pra-
vice i kroky povědomých kruhá.
Jednání a postup českých poslanců měly
svou oprávněnou příčinu. Bylo třeba hleděti
také na to, by pravici nebyla vzata možnos
exištence. Řečník konstatuje, že nenáleží k těm.
kteří pravici pokládají za idealní politický útvar.
Claro
Polák
10
article
Pravice má slabiny, které jsou známy, ale má
nepopíratelný význam jakožto většina. Proti
většině nelze vládnouti, jak osud hr. Clar
zřejmě dokazuje. Nyní má se opět řešiti jazy-
ková otážka; při tom většina dojde své plat-
nosti a postavení Čechů bude příznivějším,
budou-li se nalezati ve většině, než kdyby byl
osamoceni nebo v menšině. Řečník dokládá, že
by českou věc velice poškodilo, kdyby v takové
politicky napjaté době čeští poslanci stáli o sa-
moceni, beze spojenců. (Souhlas.)
Většina bez Čechů sotva by respektovalu
přání českého lidu. Zachování pravice považuje
tedy řečník za důležitý akt, který se stal. Tím
však není už řečeno, že by čeští poslanci byl
s celou pravicí spokojeni. Některé její frakc
chovají se obojetně k jejímu programu, čeští po-
slanci však musejí žádati, by pravice svého pro-
gramu energicky hájila a aby si nikdy nepočínal
zbaběle. Jinak by jim nezbývalo, než aby pod-
nikli boj proti společnému nepříteli třeba sami.
Hlas z pozadí sálu« To se mělo dávno
Posl. Teklý: Ne tak! Jen v nejzazším
případě můžeme k tomu přistoupiti! Zákony dávé
většina; na nás jest, bychom s ní udržovali pří
znivé soužití (Výborně!), ale zároveň od ní žá
dali, by i ona konala svou povinnost. (Výborně
My ovžem, prošedše školou utrpení, dovedemo
podniknouti a také provésti boj za svá práva-
(Výborně!)
Řečník mluví pak o nynějším ministerstvu
Wittkově. Tato vláda uzákonila § 14. pře
lohy, jež neprovedl parlament. Jinak tento kabi
net nemá žádného programu. Úkol svůj již vy
konal. (Hlas: A může jítl)
Již také se mluví o novém, zase úřadni
ckém kabinetu, v jehož čelo má býti postaver
ministr dr. Körber. Je nápadno, že úřadnický
kabinet je opětně vystřídán ministerstvem úřad-
nickým. Což nežijeme v ústavním státě? V ta-
kovém má přece vládnouti parlamentní vláda.
Clara
Čecho
Wittkův
Hlas
Körber
11
article
Ta však by se musila vziti z pravíce; proto
dosazuje se raději kahinet úřadnický, by se
tam naši zástupcové nedostali. Děje se tak pa-
trně — z bázně před německou revoltou.
Budoucí vláda má zjednati česko-německý
smír. Řečník pochybuje, že se to zdaří dru.
Körbrovi, témuž muži, který nedávno řekl
dotazujícímu se žurnalistovi, že se v Rakousku
nesmí vládnouti proti Němcům. To je patrně
jeho program. (Pohnuti.) Mimo to dr. K örben
není mužem velkých zásad. Nejprvé byl v mini-
sterstvu, jež na jazykových zařízeních trvalo,
potom v jiném, které je zrušilo, a nyní chce
odporné strany smířiti! Z toho je patrno, že
zásady dru. Körbrovi nejsou zásadami, a že on
jedná tak, jak si nejvyšší pán v Rakousku
přeje.
Než dejme tomu, že by se mu zdařilo —
o čemž dlužno pochybovati — rozřešiti otázku
jazykovou. Pak zbývají ještě ostatní integrujíeí
součásti otázky české, a český lid právem chiee
by i ty byly dle práva a spravedlnosti rozřešeny.
My chceme smíru a to brzkému, by se
mohlo pak přikročiti k řešení otázek hospodář-
ských a sociálních, v nichž jsme u přirovnání
se sousedy Němci a i Maďary pozadu. Ale smi
ton musí býti čestný, musí se jím zavésti úplná
a naprostá rovnoprávnost, jazyk český nesmí
býti podružným. Na základě německého svato-
dušního programu smír možným není, a nebude
ho takto dosaženo. Rozdělení Čech připustit
nemůžeme, po ofcích jsme zdědili zemi celi
stvou, a celistvou ji musíme odevzdati svému
potomstvu. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Řečník vypočítává pak všechny další, pro
český národ nepřijatelné požadavky svatodušníh
programu německého.
Němec
doktor
Nejprvá
Maďar
Rakousko
Čechy
12
article
Smír česko-německý může se prověsti jen
na sněmu království českého; na říšské radě
lze a to vzhlédem ke Slovincům připustiti toliko
zákon o ochraně menšin.
Řečník pak opětně praví, že ke smír
českoněmeckému sotva dojde; diví se tém,
kteří, jako na př. bývalý mínistr financí dr.
Kaizl, ve zdar smíru věří, nyní, kdy Něme
hlásají hr. Stürgkhem užití moci a sily
proti českému národu, a Wolřem, že Čechové
museji býti přitlačeni ke zdi. (Hlučné projevy
nevole.) Kdo praví, jako dr. Kaizl, že Němce
nás děli od sebe pouze papírová stěna, patrně
nezná naše soupeře
Máli se jeďnati o smír, je pře-
devším třeba, by napřed bylo ná-
roďu českému vráceno to, co m
bylo vžato: úřadní čeština. (Vý-
borně! Hlučný souhlas.)
Vedle otázky jazykové trvá český náro
na splnění ostatních svých požadavků, autono-
mie a státní samostatnosti. Proto musíme usi-
lovati, by byla změněna nynější ústava, největší
to překážka našeho státního práva. Naší vzá-
jemnou povinnpstí jest, bychom se k tomu eíl
politicky, hospodářsky a národně posilovali.
(Hlučný souhlas.) Dobrým příkladem mohou
nům býti Uhry.
Státopřávní požadavek náš odůvodněn je
historicky a královskými reskripty potvrzen.
(Souhlas.) Jesť naším právem. Z něho kyne dy-
nastii prospěch, kdežto z německých rejdů ny
nějších hrozí Rakousku nebezpečí.
Česká delegace nynější nehlasovala pr
doktor
Kaizl
Nout
Čecho
Němec
Uhry
Rakousko
14
article
žádny zákon, na kterém zálezelo jen vládě
15
article
Zaujímala stanovisko vyčkávací. Ani hrabě
Badeni, ani hrabě Thun neslučoval se
s pravicí; chtěl se jen o ni opírati. Je velikou
otázkou, mohl-li i za takových okolností počítati
na naši pomoc. Řečník pojednává na konee
o způsobu, jakým domohla se úspěchu německá
minorita. Konstatuje, že tím utrpěla státní auto-
rita velikou pohromu. Nyní nastal stav na dlouho
neudržitelný. Je nejvyšší čas, aby na pově-
domých místech prohlédli, uznali a provedli
spravedlnost vůči všem národům a pro dobro
a blaho všech, tedy i pokročilého, vyspělého,
obětavého českého národa. (Výborně! Výborně
Dlouho trvající potlesk a volání »Na zdar l«)
Po poslanci p. Teklém promluvil řeční
strany národné-sociální, p. Šeplavý, o ny
nější situaci národohospodářské.
Úvodem poukázal na soulad této schůze,
společně pořádané národním dělnictvem a při-
slušníky národní strany svobodomyslně, kterou
někteří nyní přímo nenávidí. Stráně, k níž řečník
náleží, jde o věc; strana tato je samostátná.
ale v olázkách státoprávních je za jedno se
všemi stranami státoprävními.
Dotýkaje se vývodů posl. Teklé ho,
uznává řečník, že bez spojeneů nelze po-
slancům českým dobýti vítězství. Poněvadž však
v pravici jsou také živlové pochybní, jestsi
přáti, by čeští poslanci byli v pravici říšské
rady stranou veďoucí, nikoli tou, která by se
dala vésti jinýmí
V dalším vyslovuje řečník souhlas s tím
že autonomní orgánové odepřeli vykonávati pře-
senou působnost, dodává pak přání, by se tak
stalo všeobecně a bez výjimky.
Baden
Thun
16
article
Je-li politická situace neutěšenou, ješla
méně utěšenou je situace národohospodářská.
Tvrzení své dokládá řečník přiklady z přečetných
oborů hospodářského života, vycházeje od pro
gramu své strany a odbočuje stále k jejím po
litickým a hospodářským požadavkům, vrcholí
cím v úplné státní samostatnosti zemí koruny
české při všeobecném hlasovacím právu do
všech sborů representativních.
I řeč p. Šeplavého doznávala souhlasu
a byla na konec odměněna potleskem.
Předsedající pan poslanec Šule vyzva
pak přitomné, by činili dotazy nebo k prone-
seným řečem přičiňovali své úsudky, by všichni
také přítomný vládní zástupce, znova se př
svědčili o nynějším smýšlení voličstva.
Pan Sojovský z Tuřice podotkl pak
že nejlépe a nejjasněji mohou se v této schůz
vysloviti ti, kteří požívají immunity; souhla
shromážděných pak vládnímu zástupci poví
jaké smýšlení panuje v kruzích českého vo-
ličstva
Když byli pp. Gregor a po něm Ur
dil podali dotazy ve příčině § 14. ústavy, jež
p. poslanec Teklý za souhlasu přítomných
zodpověděl způsobem, celou věc úplně vyčerpá-
vajícím, povstal předsodající p. posl. Šulea
srdečnými slovy projevil řečníkům dík za jich
výklady. (Na zdar! Hlučný, trvalý potlesk.)
Na to přednesl resoluci, ve které shromáž-
dění prohlašuje, že nezvratně a neoblomně trvá
na samostatnosti království českého a jeho ne-
dilnosti, na státním právu zemí koruny české
úplné národní rovnoprávnosti v zemích koruny
svatováclavské.
Sojovský
Gregor
Teklý
Ur
17
article
Projevuje úplný souhlas poslancům na
šim s jich opposiční a obstrukční taktikou
kterou přivodili pád nenávidéné vlády hr
Clara a vyzývá je, aby i nadále proti ny
nější i každé následující vládě selrvali v ob
strukčním postavení potud, pokud úplná rovno
právnost a rovnocennost národní ve všech
třech zemích koruny české nebude provedena.
a dokud nebudou položeny aspoň základy ku
spravedlivému vyrovnání s národem českým
Schvaluje opposiční taktiku, zastavení pů
sobnosti přenesené a slibuje, že v opposičnín
boji poselstvo své i samosprávné úřady naše
vytrvale podporovati bude.
Srdečným děkovacím doslovem předseda
jícího p. posl. Šulee byla schůze skončena
Sjezd Národní jednoty severočeské
v Mladé Bolaslavi.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Bězměrné útisky a násilí, páchané v po-
sledních letech na českých menšinách hlavně
na severu českého království, měly za následek,
že úkoly obranné naší Národní jednoty nepo-
měrně vzrostly a že nyní činí se na ní poža
davky, kterým dostáti nemůže. Scházejí jí k tomu
v první řadáě prostředky hmotné, kterými naš
nepřátelé v nadbytku oplývají, protože hrnou se
jim hojně se všech stran a z celé oblásti ná-
roda německého, bez ohledu na říšské hranice
Ústřední výbor Národní jednoty severo
české, který tuto tíseň ve své pokladně nejlépe
pociťuje a zná všechny potřeby našich, pro ná-
rod u nedilnost tohoto království tak důležitých
českých menšin, snaží se proto všemožně, aby
činnost jednoty vzpružil tak, by poslání svému
mohla řádně vyhověti.
Claro
národní jednota
18
article
Hledí toho docíliti hlavně dvojím způsobem
doplněním organisace a na základě jejím pal
vzbuditi pro Jednotu a české menšiny v naš
veřejnosti větší zájem, který širokých vrstvách
lidu jest dosud nepatrný, ba namnoze rovná
se nule.
Za tím účelém pořádá ústřední výbor Jed-
noty v různých částech království sjezdy, ktere
konaly se loňského roku na př. v Jičíně, Ná-
chodě, Žamberce a Litomyšli. V letošním roee
bude v akcí této ústřední výbor pokračovatia
svolal první sjezd na neděli dne 7. t. m. do
Mladé Boleslavi, jehož protektorát převzali měst
ská rada a okresní výbor.
Sjezdu předeházel v sobotu přátelský večen
v hotelu »Vysoký«, kterého zúčastnili se sta-
rosta města pan Kreábich se členy zastupí-
telstva, okresní starosta p. P apoušek s ně-
kterými členy okresního výboru, četní delegát
místních odborů N. J. S. atd., jejíž ústředn
výbor zastupovali místopředseda p. Jindřich. Ne-
ehanský, jednatel p. dr. S tul mpí a člen
eu
výboru J. Přinda.
Pražské hosty a delegůty odborů? uvíla
nejstarší člen místního mladoboleslavského od
boru městský radní p. Matoušek, jemuž od-
pověděl místopředseda p. Nechanský. Účast-
níci večírku setrvali pak za čilého rozhovoruo
záležitostech menšin dlouho pospolu. O hudebn
část jeho pečovala zdařile hudba p. Modřického
Kreábich
Jindřich
J Přinda
Matoušek
Nechanský
Modřický
Jičín
Ná
Žamberk
Litomyšl
Mladá Boleslav
Jednota
19
article
Vlastní sjezd rozdělen byl na dv schůze.
dopolední důvěrnou rázu pracovního a odpo-
lední veřejnou schůzi manifestační.
Důvěrné schůze, která konala se v hotelu
»Vysoký«, zúčastnili se starosta města pan
Kreibich a okrosní starosta p. Papou
šek se členy obou zastupitelstev, zástupci ústř
výboru, výbor a členové mladoboleslavského od-
boru a delegáti místních odborů z Kosmonos,
Proseče, Turnova, Malé Lhoty, Stražiště, Vodě-
rad, Hlavic, Penčína, Vinařic, Kněžmostu,
Chlomku Rozkovu, Lobče, Řepína, Mnichov
Hradiště atd. Z Turnova dostavily se též zá-
stupkyně damského odboru.
Schůzi zahájil o 1410. hod. dopol. místo
předseda Ústředního výboru N. J. S. p. Jindř.
Nelchanský a sděliv účel sjezdu, děkoval
jmenem Jednoty městské radě mladoboleslavské
a okresnímu výboru za převzetí protektorátu
načež představil a uvital obec. starosty, býv.
posl. pana Düricha z Klášterce a ostatní účast
níky sjezdu,
Jednatel mladoboleslavského místního od
boru p. adjunkt Vincík podával po tom zprávu
o činnosti místního odboru. Pravil, že odbon
vybíral příspěvky a správně je odváděl, avšak
činnost jeho byla přece jen takového rázu, jako
činnost celého okresu ve prospěch menšín,
vrcholícív nepořozumění a nepochopení úkolu
Jednoty. To se zajistě nyní změní a okr
mladoboleslavský postaví se po bok okresů,
v nichž jeví se větší činnost. K tomu třeba
jest místních odhorů, jež jsou v okrese dosud
jenom čtyři: v Mladé Boleslavi, Dolním Celně
Kosmonosích a Hrdlořezích. Řečník vyzývá zá-
stupce okresu, by přičinili se o jich zřizování
i v ostatních obcích.
Pan Dürich z Klášteree poukazuje k
snadněmu zřízování odborů, které na základě
svých stanov mohou vykonávati úkoly i jinýeh
spolků na př. Čienářských besed a doporučuje
zástupeům obcl, by je zakládali.
Kreibich
Chlomek Rozkův
Jindřichův
Nelchanský
Dürich
Vincík
Kosmonosy
Proseč
Turnov
Malá Lhota
Stražiště
Vinařice
Kněžmost
Lobeč
Řepín
Mnichov Hradiště
Klášterec
Mladá Boleslav
Hrdlořezy
ústřední výbor
20
article
Pan Znjíček z Kosmonos sděluje, žese
v obci této odbor Jednoty osvědčil mnohem
lépe, nežli čtenářská beseda. Vylíčiv důležitos
odborů, podotýká, že jsou povzneseny nad oby-
čejné spolkaření a žádá, by v příští výroční
zprávě Jednoty bylo to výslovně vytknuto a po
ukázalo se k tomu, že odbor zřiditi jest povin
ností každé obee. (Výborně! Potlesk.)
O zabezpečení hmotných poměrů českýeh
menšin pojednal místopředseda p. Jindřich Ne-
chanský. Pravil, že práce národních jedno
jest velká, avšak prostředky k ní poskytované
že jsou nepatrné. Ústřední výbor dospěl k pře-
svědčení, že nutno doplniti organisaci Jednoty
zjednati jí určitého pevného kapitálu.
Zmíniv se o známých v příčině té po
daných návrzích konstatuje, že svatováclavský
sjezd pražský vyzněl na prázdno a že české
finanční ústavy chovají se k činnosti Jednoty
celkem netečně a nehybně. Jak jinak počínaj
si peněžní ústavy, na př. litoměřická Volk
banka.
Ani naši mecenáši nekonaji vůči Národním
jednotám, co se od nich očekává. Jeden ze-
mřel bez testamentu, druhý odkázal jen 10.000
zl., ač zanechal milliony atd. Co jest proti nim
dělník, který dá do pokladničky denně 1 k
To jest kavalir. Spíše, nežli hýčkaní mecenáši
vzpomenou si na obranné naše spolky plu
kovníci (Bradka), setníci (Maloušek), professoři
a policejní komisař! (Výborně!) Když záložny
v jistém případě nechtěly vyhověti, učinil tak
jednotlivec p. Strejcovský.
Řečník dovozuje znovu důležitosť českýeh
menšin a nutnosť, by se jim účinněji po
máhalo.
Znjíček
Jindřich
Maloušek
Kosmonosy
21
article
Jednatel ústředního výboru p. dr. Stump
pojednal o zorganisování místních odborů
sborů důvěrníků. Sdělil, že sjezd má na zře
teli bojiště, rozprostírající se v okres. hejtman-
stvích v Mladé Boleslavi, Mnichově Hradišti
Turnově, České Lípě, Liberci a Jablonném,
z nichž jest 5 ryze českých, 4 smíšené a
německých, v nichž žije — ovšem dle úřad-
ního sčitání — 162.633 Čechů a 208.26
Němců. R. 1650 byly smíšené nyní okresy
Český Dub a Bělá zcela českými, okresy Česká
Lipa a Mimoň většinou českými, Bor, Jablonné
a Liberec většinou německými.
Vylíčiv zevrubně národnostní poměry
v okresích těchto, poukázal řečník, že na jedei
místní odbor připadá obyvatel: Český Du
900, Mnichovo Hradiště 2500, Turnov
3300, Mladá Boloslav 6000, Bělá 9000
Okresý Sobotka se 16.000 a Nové Benátky se
39.000 obyv. odboru vůbec nemajíl
Z 21 záložen a úvěrních ústavů a 3 spo-
řitelen s úhrnným obnosem 13,348.078 zl
vkladů, 584.146 zl. fondů a 66.825 zl. pře-
bytku obdržela Národní jednota severočeská
pouze 90 zl., tudíž 0.14 proc. jejich zisku
Z roční odvedené oběti připadá na jednotlivce
v okresu: Mladá Boleslav 12 4 kr., Liberee
10 kr., Mnichovo Hradišté 5 kr., Bělá 4.4 kr.,
Český Dub 4 kr., Nové Benátky však jen
2.5 kr., Sobotka 2 kr., tudíž průměrně 5 25 k
Z číslic těchto vyvozuje řečník, že třeba
jest zejmena doplniti siť odborovou a rozdělit
přiměřeně národní daň, přikázati ohrožené obee
některému českému místu a uslaviti sbory dů
věrníků.
Řeč tato, protkaná velkým počtem zají
mavých a překvapujících číslic, vyslechnuta byl
se všeobecným zájmem.
Slova ujali se ještě pp. dr. Šol c
Dürich, kteří poukazovali na velikou úzko
prsosť českých peněžních ústavů, načež schůze
o 1. hodině odpolední skončena.
(Dokončení.)
doktor
Stump
Čecho
Němec
Šol
Dürich
Mladá Boleslav
Mnichov
Turnov
Liberec
Jablonné
Mimoň
Jablonná
mnichův Hradiště
Bělá
Nová Benátky
Liberee
mnichův Hradišta
Český lípa
Český Dub a Bělá
Český Lipo
Okresý Sobotka
Český Dub 4
Boloslav 6000
kr
22
article
Z Černé Hory.
Z Černé Hory.
uojer
Na Cetyni, v prosinci.
(Pův. dopis »Národních Listů«.)
Kallay a Goluchovský, Goluchovský a Kallay
na chvíli nedávají pokoje Černé Hoře a knížet
Nikolovi. Málo jim jest, že územi slovanskýeh
Burův opásali se tři stran pevnostmi a četnými
posádkami. Oni vypravují na Černou Horu
legiony vyzvědačů, kterí špehují knížete, ministry
úřadníky, ano i prosté sedláky. Špehují a pro
vokují.
Třeba míti na paměti, z čeho a jak vzniklo
napjetí mezi Černou Horou a Rakouskem.
Na jaře r. 1897 c. k. důstojníci dubrov-
nické posádky seděli při snídani, a tu jeden
chopil se čiše a zvolal: »Kamarádi, brzy budeme
snídat na vidličku na Cetyni! Urál«
Když o tom přišla zpráva na Černou Horu
nespůsobila ovšem dojem přijemný. Dne 1s.
dubna, kdy prohlášena válka řecko-turecká
černohorští důstojníci shromáždili se před ko-
nakem knížecím a zpívali jeho píseň »Onamo
onamo« tak, že místo slova »Prizren« vkládali
v ni »Mostar« a »Sarajevo«. Tehdejší rakousk
resident Kučinský běžel zadními vrátky do
konaku a oblit smrtelným potem prosil knížete,
aby demonstrující důstojníky upokojil. » Kníže,
vyloživ mu příčinu demonstrace a vysloviv poli-
tování, že byla dubrovnickou beztaktnosti vy-
volána, poslal k demonstrujícím důstojníkům
jednoho ze svých pobočníků, aby jim vyřídil
rozkaz, že se mají zticha rozejíti. Ale důstojníci
zahlédli Kučinského a tím hněv jejich znova
byl podpálen. I neutišili se dříve, dokud k nim
nepřišel následník Danilo a neporučil jim jako
velitel stálého vojska, aby přestali zpívat
rozešli se.
Kallay
Goluchovský
Nikolov
Kučinský
Kníže
Danila
Černá Hora
Rakousko
Mostar
Sarajevo
23
article
Tím mrzutost mohla býti dobře odbyta.
Dubrovnický důstojník měl býti za svůj nedů-
stojný výpad po zásluze pokárán a černohorské
vládě měla o tom býti podána zpráva s vý-
razem politování, načež Černá Hora byla by
učinila totéž a bylo by všecko v pořádku. Ale
se strany rakouské nebylo dáno Černé Hoře
žádné zadostučinění a Černá Hora jako strana
provokovaná nemohla je dáti prvá. Když brzy
na to kníže Nikola odebral se na cestu do Loa-
dýna, bylo v rakouských a uherských, vládé
blízkých listech zahájeno proti Černé Hořea
knížeti Nikolovi zjevné novinářské nepřátelství,
jež dosud trvá. Zároveň rozpoutala se prot
Černě Hoře a knížeti ohromná agitace a přitužen
dozor na hranici.
Černá Hora už před tím byla sevřena kru-
tými ely, kterými ji Rakousko hubí hospodářsky.
V Boce Kotorské vybírají z černohorského vol
15 tolarů ve zlatě a z krávy 12 tol. zl. cla.
Naproti tomu Černá Hora vybírá z rakousko-
uherských tovarů pouze 6 pet. udané ceny. To
všechno Kallayovi a Goluchovskému nepostačo-
valo k udolání Černé Hory. V Dubrovníce zřízema
agitačná kancelář proti Černé Hoře. Instrukc
dostává ze Sarajeva, od rakouského resident
na Cetyni, od c. k. konsula ve Skadru a vrchní
řízení její nalezá se ve Vídni. Kancelář tato
pracuje ústně i písemně. Vymýšlí všelijaké klepy
a klevety, někdy i nesmírně hloupé. Nyní n
příklad rozšiřuje o knížeti Nikolovi, že se zbláznil.
Nikola
Kallay
Goluchovský
Nikolov
Černá Hora
Loa
Rakousko
Sarajevo
Vídeň
24
article
Současně denuneuje dalmatské Srby, že jsou v
spojení s Černou Horou, a to je nyní něco
velezradného.
Bude tomu brzy rok, co přibyl na Cet
jakýsi Alexandr Kutschbach, jenž se vydával
za agonta jistého obchodního domu hambur-
ského, jehož jmenem učinil černohorské vládé
nabídku na exploataci čerhohorských lesů. Černé
Hoře, hospodářským bojem rakouským k smr
umořené, zdálo se to jasným paprskem, ale
jenom na chvíli. Politická opatrnost, jež j
Černohoreům vrozena, poradila černohorské
vládě, aby vyhledala informace o nabide
Kutschbachově, a příliš brzy zjistila, že t
pán není agentem hamburského domu, nýbri
sarajevské vlády. Podezření, nutno podotknouti,
vzniklo v černohorské vládě z toho, že nabízie
kladí si za podminku,žek poräzení Tesůr
užívati bude cizích dělníků, kdežto černohorská
vláda stála na tom, aby všichni dělníci podniku
byli Černohorci, jimž tak obmýšlela zaopatřit
výdělek. Když Kutschbach žádným způsobem
nechtěl ustoupiti, černohorská vláds pojala pode-
zření, že by na Černou Horu přišli rakoušt
vojáci, za dělníky převlečení. Černohorská vláda
vyjednávání přerušila.
Po několika měsících rakouský erár nalehl
na ředitelstvo černohorských pošt, aby zaplatilo,
co je mu dlužno za poštovní poukázky. Affér
je přiliš dobře známa a netřeba ji opakovati.
Srba
Kutschbach
Černohorec
Černá hoře
Černá Hora
25
article
Podobné účty má Rakousko také s jinými bal-
kánskými státy, zejmena s Bulharskem, ale žád-
nému z nich neukázalo se dosud tak krutým
věřitelem, jako Černé Hoře. Když ji vehnalo do
největší tisně, když byl kníže Nikola nepřátel-
skou žurnalistikou vylíčen jako podvodný bank-
rotář, — aj, zase z Vídně pomocl
Jako spasný anděl objevil se pan Wiener,
bývalý rabín ve slavonském Oseku. Rabínství se
vzdal už před delší dobou a nyní se baví ve
Vídni »vysokou politikou«. Vím bezpečně,že
Wiener ve srozumění s Goluchovským telegraficky
nabídl černohorskému ministru financí Matano-
vičovi, že zřídí na Cetyni banku. Matanoviě
telegraficky nabídnutí odmrštil. Ale Wiener se
nevzdal a zase vnucuje černohorské vládě své
služby, aby ji přivedl pode jho rakouského ka-
pitálu, pod nímž těžce úpí Bulharsko a duši vy-
dechuje Srbsko. Matanovič se po druhé s ním
dal do vyjednávání, ale jen proto, aby agenta
Goluchovského přiměl k odkrytí karty.
Ku charakteristice tohoto pana Wienera po
vím historku, jak svého času »pomohl« Mila-
novi. Přišel k němu a řekl: »Vy potřebujete
peněz. Dostanote jich, pojistíte-li svůj život n
několik millionů. Dejte prvou splátku a já vaši
polici přetvořím v hotovost a budete mít peně
dost.« Milan sedí na lep, dal se pojistiti, za-
platil prvou splátku a vlce platit nemohl. Wiener
za Milana obdržel 100.000 fr. provise a banka
prohlásila smlouvu o pojištění za neplatnou, když
Crapoepo.
nedostávala dalších splátek.
Wiener
Matanovič
Mil
Milan
Crapoepo
Rakousko
Bulharsko
Vídeň
slavonský Osek
Srbsko
Cetyně banka
26
article
Projevy českého lidu.
Projevy českého lidu.
Obecní výbor města Brandýsa na
Orlicí dav výraz svému roztrpčení nad urážkou,
jež stala se národu českému zrušením jazyko-
vých nařízení a v uvážení, že většina úkonů
správních, které obce dosud pro c. k. státní
správu v oboru přenesené působnosti obecní
vykonávaly, obcím těmto značná břemena ukládá,
kterých však za nynějších trudných poměrů
hospodářských více něsti nemohou, že dále ob-
starávání těchto úkonů dělo se dosud dobro-
volně, aniž by platného ustanovení bylo, které
by obce k ním zavazovalo, usnesl se jedno-
hlasně na tom, že zastavuje vykonávání přene-
sené působnosti, jež zákony platnými obelm
uložena není a že v důsledku toho, počínaje
dnem 1. ledna 1900, městský úřad žádné státní
daně vybírati nebude. Konečně usneseno, že
v úřadování zdejší obce výhradně jen českých
tiskopisů použito býti smí a že jiné než české
dopisy vyřizovány býti nemají.
Z Litochovic. (Původní zpráva.) Obecní
výbor spojených obcí Litochovic, Neu-
služic a Stříteř usnesl se jednomyslné
Brandýs
Litochovice
spojený obec Litochovice
obecní výbor
Neo