ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9f86a870-8d73-11dc-811e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 73, person 139, work 4, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
ev e noanovo ež
3 masthead
n etev
4 masthead
V Praze, ve středu 7. července 1909.
Praha
5 masthead
spalhoc e
6 masthead
i ellaani eoonliž
7 masthead
Číslo 185.
8 article
Na rannl a večerní listy předplácí se v Prazo v administrari 2 K na ntěsle nn čtvre lsta . . . . 6 K — s dvoji doná škou: na měsie. . . . . . na čtvrt lota . . . . 7 K 62h ve ňlišlkácha na měsíc. . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . B na čtvrt ieta . . . 9 K 6k s dvoji zásilko na měsie na čtvrt lotu
9 article Vlastní pozadí zmatků v Persii.
Vlastní pozadí zmatků v Persii. Poplašné zprávy, zvěstující o šiřícím se bezviadí v říši šachově, dají tušiti, že Persie octla se v plně agonii, jež v následcích svých zasáhne vážně do kruhů mezinárodní poli- tiky. Polohou svou v jihozápadní Asii jest Persie se tří stran zaklíněna mezi asijským Tureckem, Ruskem a státy pod protektorá tem Anglie stojícími, a pouze na jihu omý- vána jest ve velikém oblouku zálivy perským a arabským, utvořenými indickým oceánem. Toto její sousedství námořní stalo se jí osud- ným, protože oba jmenované zálivy jsou ve slabých rukou, při tom pak od stoku řek Eufratu a Tigridu zkracují neobyčejně spo- jení s anglickým císařstvím indickým. An glická politika nesla se tudiž ode dávna snahou, ovládnouti úplně ony zálivy, aby se jich nezmocnil některý z její soupeřů a to zejména od té chvíle, kdy Německo stavbou dráhy bagdadské dalo na jevo, že zanáší se dalekosáhlými záměry nabyti pomocí přízně turecké pevného postavení v přední Asiia zvláště na obou veletocích Eufratu a Tigridu, na jejichž území již v letech padesátých minulého století proslulý německý národní hospodář Roscher upozornil, vypočítav, že by bylo s to pojati na pětadvacet milionů osadníků; jestiť to území proslulé ve starém věku mohutným svým zemědělstvím, v po- zdějších dobách velikými státními převraty ovšem zničeným a zpustošeným
Tigrid Roscher Persie Asie Turecko Rusko Anglie Eufrat Německo
10 article
Dokud v Anglii nepostihli skutečný vý znam Německem projektované dráhy bag dadské, podezírali zvláště Rusko ze zámyslů. raziti si přes Persii přístup k perskému zá- livu, jakožto jednomu z moří, kteréž by mohlo odpomoci Rusku při nedostatečném jeho spojení s mořem vůbec, na jihu pak zvláště. Proto se vedl do nedávna v Persii tuhý zápas mezi vlivem ruským a anglickým. ba ještě v prvých letech podnikaní dráhy bagdadské byl anglický kapitál ochoten pod- porovati stavbu dráhy této, a i anglická vláda sama byla ochotna výnosnost její pod- porovati odevzdáním jí dopravy zásilek po štovních, pro Indii určených.
Ruska Anglie Německo Persie Rusko Indie
11 article
Dráha bagdadská, jak známo, vychází od anatolské dráhy od města Konie (staré Ikonie) v Malé Asii, tak že by tvořila nej- kratší spojení mezi Evropou a Indií. Rusové oproti tomu stavěli dráhu od kavkazského města Erivaně rovněž s určením, aby došla až do Bagdadu, jež bude téměř o polovinu kratší než linie německá od Konie a má mimo to výhodu, že jde územím více zalid- něným a slibuje tedy býti výnosnější nez draha bagdadská. Viděli tedy Angličané, že jak Němci tak Rusové usilují o to, aby dospěli dříveči později ku přístavu perskému. Před třemi lety, jak známo, došlo mezi Ruskem a Anglií k dohodě, v níž oba státy se smluvily o zá- jmové své obvody v říši šachově, a dle do hody této uznali Angličané mocenskou sféru ruskou na severu, Rusové pak mocenskou sféru anglickou na jihu Persie. Zatím však nastal ve veřejném míněn anglickém prudký obrat proti tomu, aby bagdadská dráha byla podporována angli ckým kapitálem a dopravou pošty anglické
Rus Angličan Němec Konie Asie Evropa Indie Bagdád Rusko Anglie Persie
12 title
Angličané uvědomili si totiž zvlašté násled
Angličan
13 article
kem stavebního programu válečných lodí ně- meckých, jaké by vzniklo veliké nebezpečí pro anglickou državu v Indii, kdyby se po- dařilo Německu pomocí dráhy bagdadské ovládnouti některý přístav v zálivu perském a zříditi tam bezpečnou stanici pro své vá- lečné loďstvo; ba již to vzbuzovalo jejich žárlivost, že by záliv perský vůbec se moh státi předmětem zájmů a pozornosti politiky mezinárodní. I postihli dále v Anglii, že fi nanční podporou stavby dráhy bagdadské, na niž Němci sami svými peněžníky pro středky nikterak nestačili — vlastně by na pomáhali právě tomu, čemu jinak dle své politiky chtěli předejíti. Tyto úvahy způsobily, že Angličané pro- vedli vzpomenutý obrat ve svém veřejném mínění a že vedle agitace proti účastenství anglického kapitálu na stavbě dráhy bagdad- ské počalo se šířiti přesvědčení, že jest na čase dohodnouti se úplně s Ruskem, jakožto jedinou velmocí, jež má vedle Anglie přímé zájmy v Persii, nemá-li posavadní politika anglická dohnati Rusko k tomu, aby se ve příčině té smluvilo — s Německem, kteréž by snadno mohlo přesvědčiti Rusko, že vlastně Anglie jest v Persii stále odpůrcem Ruska a že maří jeho snahy po dostupu k zálivu perskému. Proto jest ve správně pochopeném zájmu Anglie, aby se s Ruskem přátelsky dohodla o jeho dostupu k moři na jihu Persie. Nestane-li se tak, vyslovují čelné listy anglické další obavy, že bude Německo Angličany dále zaplétati a že pů- jdou vstříc dlouhé periodě, plné nejistotyo ba že i bude ohrožena anglická država in- dická a všecko postavení Anglie jakožto mocnosti asijské velice se stíží. Kdyby po- máhali anglické peníze podniku dráhy bag dadské, neobyčejně by se ulevilo Německu i při stavbě válečného loďstva jeho.
Němec Angličan Indie Německo Anglie Rusko Persie
14 article
Německo, nemajíc samo možnosti, za- sáhnouti přímo do vývoje poměrů v Persi a vidouc, že před třemi roky dohodou rusko- anglickou nastalo značné sblížení mezi ně- kdejšími soupeři, použilo své tehdejší pře- vahy na dvoře sultánském k tomu, aby Tu- recko se přihlásilo jakožto další, třetí inter- esent, v záležitostech perských. Vyslalo pak čásť svých branných sil, obsadilo části území perského, zvláště okolí města Urmie, před- stírajíc ochranu svých bližších souvěrců soukmenovců a dovozujíc, že musí obsaditi celou perskou provincii Azerbejdžan, má-li ochrana ta býti účinnou. Jest ovšem pravdě- podobno, že z týchž stran se dostalo pod- pory i odpůrcům šacha perského, jenž se ovšem opíral o Rusko a Anglii. Současně přinášely pak německé listy zprávy, jakoby to vlastně bylo prací Angličanů, že v se verní části Persie přibývá zmatků a že hnute to jest spolu nepřátelským Rusku. Ale z líčení říšsko-německých časopisů událostí v Persii zároveň vysvítá, jak ně- mecké politice na tom záleží, aby ještě v ny- nější chvíli, kdy Rusko již nařídilo postu svých válečných sil do Persie, zmařilo ko- nečné dohodnutí rusko-anglické. Vypravujít, jak byl ruský zástupce v Teheraně ponechán svým angiickým soudruhem v největší tísni. jak jest vše na útěku před blížícími se tlu- pami nespokojenců, takže katastrofa v hlav-
Angličan Německo Urmie Rusko Anglie Persie Teherana
15 article
ním městě Persie co chvíli může nadejíti,a že by vítězství povstalců nutně vedlo ke krveprolití, jehož prvními obětmi by se stali šach perský a všicci příslušníci ruští, jako družina Gribojedova a nesmrtelný autor »Gore ot uma« sám jakožto zástupce Ruska r. 1829 v bouři lidu v Teheraně propuklé. Pravda jest ovšem, že konsulové evropští. kteří vyjednávali v Kumě s vůdcem povstalců Assadem, ohlásili zástupcům mocností v Te- heraně, že jejich vyjednávání zůstalo bez- úspěšné a že nutno ponechati rozhodnut zbraním. Assad totiž položil konsulům tyto podmínky: odvolání ruského vojska z per- ského území, propuštění velitele perských kozáků plukovníka Ljachova a všech ruských důstojníků v šachově vojsku, utvoření šachova vojska pouze z Bachtiárův a vypovězení četných rádců šachových. Konsulové od cházejíce, upozornili Assada, že uvádí svou vlast do obrovského nebezpečí. Ruská vláda zaslala po nezdaru vy- jednávání ostatním mocnostem telegrafickou notu, v níž upozorňuje, že revoluční hnutí v Persii nepřestává, ač vláda šachova na radu Ruska a Anglie učinila opatření k obnově ústavního pořádku a provedení nutných reforem; proto vláda carská se roz hodla, že základem její politiky zůstane i na dále zásada nevměšování se do vnitřních záležitostí Persie a zápasu šacha s národem atuž zápas ten skončí jakkoliv Nemohla však nevzíti v úvahu, kdyby se povstalcům podařilo vtrhnouti do Teheranu, že by ruské a ostatní evropská poselstva, jejich příslušníci a poddaní, jakož i závody a podniky jejich, zejmena i ruská dráha z Enzeli na Teheran se octli ve svrchovaném nebezpečí, zvláště když jediné pravidelné vojsko šachovo, kozácká brigáda, tak jest oslabena, že sotva dovede v Teheraně udržeti pořádek.
Gribojedov Gore Assad Ljachov Persie Rusko Kuma Anglie
16 article
Vypraveny byly tody z Eozeli a Baku oddíly ruského vojska, aby postoupily až ke Kazvinu (na polovici cesty od Teheranu) kdež vyčkají další rozvoj událostí, na nichž bude záviseti, budou-li vyzváni ruským vy slancem přispěti na pomoc ohrožených v Tehe- raně. Vojsko ruské zůstane v Persii potud, pokud život jak ruských tak ostatních zástupců a pod- daných nebude úplně zabez pečen. Jest ovšem málo pravděpodobné, že by se perskému šachu podařilo zjednati pořádek aneb že by povstalci od podnikání svého upustili, a tak jest se spíše nadíti tragedie v níž může vziti za své Persie sama jakožto samostatný stát. Persie pokrývá plochu asi 1.600 000 km s počtem obyvatelstva asi 9 milionů, z nichž přes dva miliony vedou dosud život kočovníků. Vlastních Peršanů jest asi 603, ostatní jsou Turci, Arméni, Bach- tiáři, Arabové a j. Turkův v Azerbejdzanu a sousedství jest asi jeden a půl milionu. Uvážíme-li však, že současně i z Tu recka docházejí zprávy znepokojivé, jest další účast jeho v událostech perských podmíněna tím, nebude-li samo s dostatek zaměstnáno — na území evropském.
Peršan Turek Armén Bach Turkův Eozel Bak Tehe Persie km
17 title
Říšská rada.
18 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Ve Vídni, 6. července. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listůs.) (Schůze 171.) ve Volby do delegací odbyly se ve zvláštn schůzi večerní úplně klidně. Několik momentů dlužno zaznamenati. Slovinšti klerikálové pro- padli se svým kandidátem jihoštyrským drem Benkovičem, proti kterému zvolen byl něme ckými hlasy posl. dvor. rada Ploj. Počet kleri kálů k liberalům mezi Slovinci jihoštyrským jest 4 : 3. Němečií sociální demokraté z království če- ského dali svůj mandát, který měl loni posl Seliger, dolnorskouskému poslanci dru. Renne rovi. Sociální demokrati byli loni v delegaci 4. Protože letos připadl jim mandát za Moravu, bude jich tentokráte 5. Němci moravšlí nevolili profesora dra Redlicha. Mlsto něho vyslán dr. Locher. Z Vidně, 6. července. (K. k.) Za dalšího rokování o pilném návrhu poslane Melelky a spol. o českých menšinových školách posl. Grafenauer prohlásil ve své, v minulé schůz přerušené řeči, že Slovinci žádají jen své právo. avšak je patrna snaha, slovinské menšiny v celé říši, zejména v Korutanech, co možná decimovati, ne li úpině zničiti. O 2 hod. 20 min. skončil řečník za hlučné po chvaly svých přátel. Mluvil skoro 4 hodiny.
Benkovič Slovinec Seliger doktor Němec Redlich Locher Vídeň Morava Korutany poslanecký sněmovna
19 article
Posl. Hubka pojednal o žalostných poměrech če- ského menšinového školství v jižních Čechách. Nen v nich ani jediného ditěte, které by neznalo vyučo vací řeči, což ovšem o německých minoritních ško- lách, které zřlzeny byly za účelem germanisačním, nelze říci. Poukázav na školské poměry v Budějovi- cích, v Hranicích, Štokách a Pobledu, dovozoval, že třeba zřiditi v jižn ch Čechách nejméně 30 nových českých škol menšinových. Novou jazykovou vládní předlohu o krajském rozdělení český národ nemůže nikdy přijdy přijmouti. Konečně žádal řečník, aby slovanské řeči v poslanecké sněmovně byly rovno- právny s německými. Slované, kteří tvoři většinu v Rakousku, jsou povinni především přičiniti se, aby tato vělšina prokázala se také v rakouském parla- menlu. Jednání bylo potom přerušeno a čteny en došlé splsy v nichž bylo šest pilných návrhů ruských.
Posl Hubka Slovan Čechy Hranice Rakousko
20 article
Posl. Bergmann a spol. podali návrh o po stupových poměrech berních úřadníkův a dolazy po dali poslanci: dr Drtina a spol po pensionován učitelů v Čechách a na Moravě, již jsou bezkon- fesijní; — Kalina a spol. po zákazn místního ve- litele v Prachaticích, aby jednoroční dobrovolníc nenavštěvovali českých bostinců; — Švejk a spol po postupu stálních orgánů vůči delegátům Svazu ku povznesení chovu koní a Zahradník a spol o užívání dvojjazyčných jízdních lístků v Čechách na Moravě a ve Šlezsku. Posl. Hráský a spol podali na ministra ze- leznic dolaz po porušování jazykových předpisů stanovených zákonem postátňovacím a dotaz na mi nistra orby, obchodu a veřejných prací po neblahých účineích úrav vodních v německém území na zátopné poměry v Pol abl. Ronec schůze o 3. hod. odpolední Volby do delegace. Z Vídně, 6. července. (K. k.) Předseda dr. Patlai zahájil schůzi o 5. ho odp. a přikročilo se hned k jednacimu pořadu, volbám do delegace. Zvoleni bylia za Čechy delegáty dr. Kramář. Masaryk Udržal, Zaz vorka, Klofa e. Něme c, Pacehen.
Posl Bergmann Drtina Švejk Hráská doktor Patlai Čecho Kramář Masaryk Udržal vorka Klof Čechy Morava Prachatice Vídeň Zvolen Nout c Pacehen
21 article
vbném prodejin ranni čislo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4 h Va fliálkách na venkově ranni číslo . . . . . . .l večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplsceni a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., 3. Tam necházejí se tél redakcn, tiskárna a expedice „Národních Listů- Rukopisy se nevracejl
Virginie
22 article
dr. Nilsche, Grössl, dr. Renner; náhradníky Ho ský. dr. Roller za Moravu del. dr. Lecher, Teltschik, P. Ši- linger a Tomášek, náhr. Staněk a Reich- städter; za Slezsko del. Herzmansky, náhr. šl. Ober- leithner za Dalmacil del. dr. Baljak, náhr Běladinovič za Halič del. Cegliňski, German, dr. G abiňskl dr. ryt. Kozlowski, Petelenz, Stapiůski a dr. Zygu- liňski; náhr. Szajer a dr. Evž. Levický za dolní Rakousy del. Axmann, Rud. Gruber Seilz; náhr. Bielohlawek za horní Rakousy del. dr. Schlegel, Waldl; náhr. Lang; za Solnohrady del. H-ilmayer, náhr. Perwein za Štyrsko del. dr. Pioj. Schoiswohl; náhr. sv. p. Morsev; za Korntany del. Dobernig. náhr. Nagele; za Krajinu del. dr. Šusteršič, náhr. Pogačník za Bukovinu del. Simionovici, náhr. dr. Iso- pescul-Grecní za Tyroly del. Delugan, dr. Stumpť; náhr. sl. Goggenberg za Vorarlberg del. Loser, náhr. Fi nk za Istrii del. dr. Laginja, náhr. Mandič za Gorici a Gradisku del. dr. B gatto, náhr. dr. Faidutti za Terst del. Pittoni, náhr Scabar. Konec schůze o půl 8. hod. več.; příští buds zejtra dopoledne.
doktor Nilsch Grössl Renner Roller Morava Lecher Teltschik P ša Tomášek Staněk Reich Baljak German Kozlowski Petelenz Stapiůski Zyg Evž Axmann Gruber Seilz Bielohlawek Schlegel Waldl Lang H ilmayer Pioj Nagel Krajina Šusteršič doktor . Isa Tyroly Stumpť Istria Laginja Mandič Faidutti Halič dolní Rakousy Gorica Terst Gradisko del
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. července. (Zatímné roz- řešení uherské krise.) Zejtra, ve středu, dr. Wekerle ohlásí ve Vídni panovníku, že ko- aličné ministerstvo jest ochotno věsti provisorně státní správu až do podzima, bude-li panovníkem nově jmenováno. Formálnosti té je třeba proto, že demise celého kabinetu byla 27. února při- jata a ministerstvo může ústavně a parlamentně vládnouti, byť jen zatímně, když bude panovní- kem znova povoláno ke vládě. Není pochybnosti, že panovník přání uher ské vlády vyhoví a potřebné listiny budou asi zejtra ve Vídni smluveny a hned na to úřadně vyhlášeny. Na sobotu má býti opět svolána jak poslanecká, tak i magnátská sněmovna, aby vy- slechly rozhodnutí koruny, načež prý říšský sněm uherský bude královským reskriptem od- ročen až do 1. října, takže po celé léto nebude již možno žádati za svolání sněmu. V Uhrách nastane od neděle parlamentní klid až do pod- zima.
doktor Wekerle Praha Vídeň Uhry
24 article
Krise, vzniklá pro otázku bankovní a vo- lební opravu, nebude tímto opatřením ovšem rozřešena, nýbrž jen odročena. Odročení za- mlouvá se straně neodvislosti a patrně nyní tak vídeňským kruhům. Tu i tam doufají, že odro- čením získají. Ve Vidni doufají, že bojovnost bankovní skupiny strany neodvislosti do podzima ochabne; ve straně neodvislostí opět čekají, že změkne Vídeň, až přijdou v delegacích na jed- nací pořad Aehrenthalovy účty bosenské annex a bude třeba také maďarských hlasů na jieh schválení. Podzim ukáže, koho naděje zklame. V Praze, 6. července. (Alpské dráhy.) Otevřením turského tunelu a zahájením jízdy na trati z Gastýna do Spitala jest ukončena stavba alpských drah, jež pohltila sta milionu korun, snesených do státní pokladny ze všech korunních zemí rakouských. „Slov. Nar.“ užív této příležitosti k úvaze, komu nové spojení s Terstem bude na prospěch. Celá nová trať pro- bíhá krajem zemědělským, jenž má velmi málo průmyslu nebo vůbec žádný. Tyto kraje nedají nové dráze tolik výdělku, aby se mohla vyplá- ceti. To se vědělo již před stavbou dráhy;
Nara Vídeň Praha Spital Terst Aehrenthalův účet
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. MIGNON.
26 article
České obecenstvo zná Mignon předevšín z Thomasovy opery, jež náleží podnes k reper- toiru Národního divadla. Předlohou zpěvohr byl Goethův román Wilhelm Meisters Lehrjahre v něm tajuplná Mignon hraje úlohu větší než episodickou, třeba že se na ni nesoustředí zá jem takový, jako v opeře. Mezi německým ori- ginálem a francouzským zpracováním jsou však i co se týče postupu děje a jeho rozuzlení, zá- važné rozdíly. V té podobě, jak román čteme u Goetha, běží o dívku chorobně zatíženou o hříšný plod lásky sourozenecké, proto takřka jinak nelze, než aby vývoj půvabné tanečnice násilně byl přerván nemocí a smrti: v opeře naproti tomu schází pathologický základ její by- tosti a děj se končí smírně výhledem na úplné pozdravení a na sňatek, a to na rodné půdě vy- toužené Italie. Také Mignonin otec neúpí tudíž beznadějně pod tíhou tajné viny, nýbrž dochází rovněž blaha. Jiné změny, na př. že Filina vy- stupuje silně do popředí na úkor ostatní diva- delní společnosti, Goethem tak pestře rozlišené. nezasahuje de organismu uměleckého díla stejně hluboko, jako onen zásadně provedený opti- mismus, jenž přetvořil povahy i osudy vůdčích
Mignon Thomasův Goethův Meisters Lehrjahre Goethe Filin národní divadlo
27 article
Bývá zvykem, autory librett viniti z po- vrchního a ledabylého nazírání na vážné záhady předloh, v nichž čerpali, a je přírozeno, že Goethe, Mizpůsobený požadavkům italské hudby nebo francouzských efektů, přestává namnoze býti Goethem. Massenetovu Wertheru vyčítá se že pošilhává po účinech velmi laciných, Gouno- dův Faust má do sebe pramálo titanismu, a vzdálenost mezi básnickou cenou dramat a jich hudebních zpracování nezmenšuje se ani, vzpo- meneme-li na Goethovu náchylnost k lehčí hudbě a na to, že dokonce neváhal, jedno z nej- něžnějších míst svého Fausta sám přeměniti ve fadní arie. Libretto Thomasovy Mignon však, ač leckde banální a strojené, zasluhuje povšimnutí a rozboru: neboť podává v hrubých rysech děj podobný onomu, jenž původně tanul na mysli autorovi románu o Vilému Meisteru. Goethe sám nejen z počátku, nýbrž po celá léta, nebral osob.
Goethe Massenetův Werther Faust Goethův Thomasův Meister Mignon
28 article
u Mignon v úvahu chorobu jinou, než roztouže- ného a pokořovaného srdce, viděl v ní děck ukradené potulnými komedianty a nikoli zločinný plod incestu, Goethe sám zamýšlel dopřáti jí blaženého spojení s milovaným Vilémem, a spo- jení to mohlo se uskutečniti v její domovině, at to už byla Verona či Vicenza. Připojuji z opatrnosti: takový byl snad- takový byl prý plán původní. Literární historie dosud o něm nevěděla. Teprve právě nyní vyšlá monografie kielského prof. Eugena Wolfía staví Gocthův román do tohoto osvětlení, uží- vajíc proň poprvé oné genetické methody, jež několikráte se osvědčila a jindy zas žalostně zklamala na jiných Goethových dílech. Němečtí filologové pokoušejí se totiž, nejenom domyslit básně nedopsané, nýbrž také z hotových děl re- konstruovati jejich podobu původní. A protože Goethe jako básník ve vysokém smyslu „příleži- tostný“ a subjektivní ukládal ve svých výtvo- rech zpovědi svého života, a protože nosil umě- lecké plány v paměti nejen po měsíce a léta.
Goethe Vilém profesor Wolfía Gocthův Goethův Verona Vicenza Mignon
29 article
nýbrž po dlouhá desetiletí, stává se zvláštni věc: kolem prvotního „apercu“ krystalisují se myšlenky nové a nové; se změněnými zkuše- nostmi životními, s přehodnocenými hodnotami uměleckými vnikají do původního plánu prvky cizorodé, a dílo zdánlivě dohotovené prozrazuje mezerami, trhlinami a nejednotným zpracová ním, jak dlouhou dobu a za jak zvláštních pod- mínek vznikalo. Nechci zabíhati do trapnýcl diskusí o národnostní filosofii vkusu, nicmén však troufám si vysloviti domněnku, že zde asi leží kámen úrazu pro literární znalce, kteří, od- chováni gallskou kulturou, zvyklí přesným for mám francouzského písemnictví, přijímajíee grotesknost leda za vědomý stylový prostředek majíce sluch přístupný tönině jakékoli, jen je-l přísně dodržována, nemohou se smířiti s bohat- stvím, s přechody a skoky, čili, jak tvrdivají s beztvárností mnoha německých výtvorů slo vesných a najmě německých románů. Jednotný není Kellerův Zelený Jindřich a stylově rozbite (druhdy úmyslně) jest většina románových skla deb německé romantiky; na výsost nejednotný až bizarně pestrý a ze stylu do stylu zabíhajíeí jest Goethův Faust, a nejednotny, z různýcl vrstev se skládající jest i jeho Wilhelm Meister. Již při četbě vnucuje se dojem, že některé par- tie jsou tam násilně vloženy a jiné že si na- vzájem odporují. Eugen Wolff shledává pro tuto pestrost vysvětlení a, nutno-li, též omluvu v po- nenáhlé genesi románu, jenž potřeboval 20 let než se propracoval k vnějšímu zakončení O vnitřním ukončení, o organickém dořešent nemůže podle Wolffa býti řeči, a pokračování. jež Goelhe sám uveřejnil pod titulem „Wilhelm Meisters Wanderjahre“, připíná se k okruhu zájmů naprosto jiných, než byly ty, jež Goethe- ovi tanuly na mysli při koncepci vůdčí postavy
Kellerův Jindřich Goethův Faust Meister Wolff Goelh Meisters Wanderjahre Goethe
30 article
Víléma a při poněkud pozdější koncepci oné postavy, jež měla Vilémovo poslání dovršiti vyplniti: postavou tou jest Mignon. I v hotovém románu znamená Mignon nejvíce ze všech figur ženských, a Goethea bolelo, slyšel-li mluvi o Mignonině „episodě“, ale dá se nicméně sta- noviti v díle samotném mezník, od kterého po- čínaje přestává básníka Mignon zajimati. Již po suzovatelé soudobí pozorovali onen obrat, vášni vého apologeta pak nalezla Miznon ve Wagne- rovi, jenž básníkovi nemohl prominouti, že se o ní tak nemilosrdně odvrací; skutečně, líčení, kte rak její mrtvola jest balsamována, prozrazuje interes experimentatora a odpuzuje takřka mra zivým chladem. Vysvětleni jest toto: Mezi prv a poslední léta, v nichž pracoval Goethe o svém životním románu, vsunula se italská cesta, která způsobila, že se celé jeho životní nazírání pře- sunulo. Wolff srovnává hotové dílo s palim- psestem, z něhož nutno namáhavě luštiti prvotn písmo, pokryté značkami věku pozdějšího. Kontury prvého nákresu jsou zretušovány a smime-li užiti výrazu, jehož Wolff se varuje přebarveny a pokaženy. Že právě Mignon trpěla nejvíce Goetheovým pobytem v Italii, vysvětluje se básníkovým vý- vojem a symboly, jež hledal. Neboť postava Mignon byla vzkličila v Gocthově fantasii jako viditelné zosobnění jeho nedočkavé touhy po „zaslíbeně zemi“ a byla obdařena demoničnost a zastřena tajemstvím, tak jako Goetheova touh po jižním slunci se stupňovala k chorobné ho- rečce. Tím že touha se vybila, byl ubit její symbo!; když se Goethe vyhojil ze svých ital ských snů, odhodil výtvor své obrazivosti, jejž si byl zamiloval. Prvotní název zněl „Vilema Meistra poslání divadelní“; a když toto posláni se ztroskotalo, nastoupilo na jeho místo — sou běžně s Goetheovým živolem — stadium, jež
Vilémův Mignon Goethe Wolff Goetheův Vílém Mignon
31 article Wolií jmenuje „posláním italský m““ a jehož
Wolií jmenuje „posláním italský m““ a jehož tlumočnicí jest Mignonina píseň „Zda znáš ten kraj“. Tak naprosto byla Mignon determinována vlivy svého italského původu, že rozeznávala krajiny jen dle toho, jsou-li teplé či studené že při čestování nezajímalo ji než vede-li smě cesty k severu či k jihu. Její poměr k Vilémov pak byla vášnivá, třebaže tlumená láska, po stupně se rozvijející, ujasňující, prohlubující, jež od prvého okamžiku byla si vědoma svého určení a cíle a jež poslěze vyplnila svoje přání nejenom ve snách, nýbrž ve skutečnosti. Nebot podle původního plánu onou dívkou, která po- tmě připlížila se k Vilémovu loži a nepoznána přivinula se k nemu v teplém objetí, nebyla Fi- lina — jak chce namluviti nepravděpodobný vý- klad, obsažený v definitvní úpravě románu — nýbrž Mignon. Mignon oné noci měla dospěti v ženu a připoutati k sobě tajným svazkem svéh velitele na vždy. „Odkud přicháziš?“ táže se Vílém svě něžné milenky; a stejnou otázkou obracela se k záhadnému zjevu také věda. Kde pozna Goethe Mignon? Setkal se s ní v životě, přeja její rysy z knih či vymyslil? Některé znaky, kte- ré jí přibásnil, proved po návratu z Italie s jeji postavou jako se svým románem vůbec proni- kavé změny, dají se uvěsti na vzory literární. to platí zvlášť o šílenství, které ke konci Migno- nina osudu propuká. Ale pro její křehký půvah a tichý vzdor, pro její krásnou oddanost a bož- skou zamilovanost není — bohudíky — předlo v písemnictví, i ohlíželi se badatelé po Goethovu modelu. Vždyť většina ženských jeho postav je spřízněna s jeho přítelkyněmi a známými. Ne- mluvě ani o Wetherově Lottě nebo o Tassově
Mignon Vilémův Goethe Goethův Tassův Vilémov Wetherov Lotta
32 article
Leonoře, jichž originály lze přesně určiti, není v Goethově tvorbě takřka osoby, na niž by ne- byly přešly některé rysy, odpozorované na zá- kladě přebohatých zkušenosti životních pestrých styků společenských. Pro biografické pozadí románu Mignonina poukazovalo se do- sud na Goethovu náklonnost k dětem, na jeho záliby vychovatelské a skutky dobročinné Mignon sama byla vykládána za odlesk dojmu. jímž na Goctha působila Korona Schröterová ačkoli její klassieká krása poskytla mu spiše jeden popudů k vylvoření postavy s Mignon nesrovatelné, totiž Iligenie; jindy byl za bez- prostřední vzor pro Mignon udávána 11letá ta- nečnice Petronella, jež byla týrána od surového principála a nadšeně ctěna od lipských studují- cích. Wolfí vybádal jinou umělkyni, jejíž život namnoze se kryje s osudy Goethem předvádě- nými; dokud kritika nezreviduje prameny, nese zodpovědnost za svůj objev autor sám, lze však říci, že některé shody, jež Wolff stanoví mezi Mignon a slavnou své doby pěvkyní Alžbětou Schmeling-Maraovou, jsou velmi překvapující. JJejí dobrodružství byla sama sebou románem. Co básníka k ní poutalo a co ji nejvíce blížilo typu, jejž označujeme jménem Mignon, byla na dlou- hou dobu neuskutečnitelná touha po Italii a její nadšení pro hudbu románského jazyka. Ba, do jisté míry sdílela se slavená zpěvačka se svým uměleckým ctitelem o podobný osud: jako
Leonora Goethův Mignonin Mignon nesrovatelný Goethe Wolff Mignon Schmeling Maraová Mignon Italia
33 article
Goethovi ve Výmaru, tak sl. Schmelingové v Berlíně bylo pro závazky ke knížatům bráněno v uskutečnění cesty do Italie. Bedřich II. sám bděl nad tim, aby neporušila smlouvu, vížící ji k jeho residenci, a z obavy, aby se nedala zlá- kati k útěku, dal zavřiti jejího ženicha. O to však, aby nedošlo k sňatku, se přičiňoval ab- normálně založený prine Jindřich, jenž kolem sebe shromažďoval mladé muže a byl hlavou dvorské kamarilly. Ženich Alžbětin, Jan Mára, rozený Berlíňan, po otci pocházející z Čech, ná- ležel rovněž k vyvolencům prince Jindřicha, byl jeho miláčkem, čili, jak se tehdy říkávalo, jeho „mignon“. Z této skandální aféry měl tedy Goethe také jméno pro svou hrdinku, a je jistě nápadno, že někdy uživá jména „Mignon“ se zájmeny rodu mužského. Snad i záliba pro pře- strojení v mužské šaty a jiné rysy této „po- dvojně bytosti“ naleznou vysvětlení v osudech manželského páru Márových Alžběta narodila se téhož roku jako Goethe, Goethe znal ji povrchně z Lipska a z Berlínaa náležel odjakživa k jejím vroucím ctitelům. Ještě k jejím 82 narozeninám jí poslal dvě nadšené sloky. Krásná nebyla, soudě dle obrazu u Welffa reprodukovaného, ale měla, jak po- tvrzují současníci, podmanivou snu v očích Nejen za svůj zjev a za svou povahu, i za svou nejkrásnější píseň má jí Mignon z části děko- vati, tedy za všechno to, co mívá za následek, že literární historie i v suchých pojednáních ro- mánové figuře vyznává obdiv a lásku. O. Fischer.
Goethe Schmeling Bedřich II Jindřich Alžbětin Mára Berlíňan Márův Alžběta Welff O Fischer Výmar Berlín Italia Čechy Lipsko Mignon