1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
ev e
noanovo
ež
4
masthead
V Praze, ve středu 7. července 1909.
Praha
6
masthead
i ellaani eoonliž
8
article
Na rannl a večerní listy
předplácí se
v Prazo v administrari
2 K
na ntěsle
nn čtvre lsta . . . . 6 K —
s dvoji doná škou:
na měsie. . . . . .
na čtvrt lota . . . . 7 K 62h
ve ňlišlkácha
na měsíc. . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . . B
na čtvrt ieta . . . 9 K 6k
s dvoji zásilko
na měsie
na čtvrt lotu
9
article
Vlastní pozadí zmatků v Persii.
Vlastní pozadí zmatků v Persii.
Poplašné zprávy, zvěstující o šiřícím se
bezviadí v říši šachově, dají tušiti, že Persie
octla se v plně agonii, jež v následcích svých
zasáhne vážně do kruhů mezinárodní poli-
tiky. Polohou svou v jihozápadní Asii jest
Persie se tří stran zaklíněna mezi asijským
Tureckem, Ruskem a státy pod protektorá
tem Anglie stojícími, a pouze na jihu omý-
vána jest ve velikém oblouku zálivy perským
a arabským, utvořenými indickým oceánem.
Toto její sousedství námořní stalo se jí osud-
ným, protože oba jmenované zálivy jsou ve
slabých rukou, při tom pak od stoku řek
Eufratu a Tigridu zkracují neobyčejně spo-
jení s anglickým císařstvím indickým. An
glická politika nesla se tudiž ode dávna
snahou, ovládnouti úplně ony zálivy, aby se
jich nezmocnil některý z její soupeřů a to
zejména od té chvíle, kdy Německo stavbou
dráhy bagdadské dalo na jevo, že zanáší se
dalekosáhlými záměry nabyti pomocí přízně
turecké pevného postavení v přední Asiia
zvláště na obou veletocích Eufratu a Tigridu,
na jejichž území již v letech padesátých
minulého století proslulý německý národní
hospodář Roscher upozornil, vypočítav, že
by bylo s to pojati na pětadvacet milionů
osadníků; jestiť to území proslulé ve starém
věku mohutným svým zemědělstvím, v po-
zdějších dobách velikými státními převraty
ovšem zničeným a zpustošeným
Tigrid
Roscher
Persie
Asie
Turecko
Rusko
Anglie
Eufrat
Německo
10
article
Dokud v Anglii nepostihli skutečný vý
znam Německem projektované dráhy bag
dadské, podezírali zvláště Rusko ze zámyslů.
raziti si přes Persii přístup k perskému zá-
livu, jakožto jednomu z moří, kteréž by
mohlo odpomoci Rusku při nedostatečném
jeho spojení s mořem vůbec, na jihu pak
zvláště. Proto se vedl do nedávna v Persii
tuhý zápas mezi vlivem ruským a anglickým.
ba ještě v prvých letech podnikaní dráhy
bagdadské byl anglický kapitál ochoten pod-
porovati stavbu dráhy této, a i anglická
vláda sama byla ochotna výnosnost její pod-
porovati odevzdáním jí dopravy zásilek po
štovních, pro Indii určených.
Ruska
Anglie
Německo
Persie
Rusko
Indie
11
article
Dráha bagdadská, jak známo, vychází
od anatolské dráhy od města Konie (staré
Ikonie) v Malé Asii, tak že by tvořila nej-
kratší spojení mezi Evropou a Indií. Rusové
oproti tomu stavěli dráhu od kavkazského
města Erivaně rovněž s určením, aby došla
až do Bagdadu, jež bude téměř o polovinu
kratší než linie německá od Konie a má
mimo to výhodu, že jde územím více zalid-
něným a slibuje tedy býti výnosnější nez
draha bagdadská.
Viděli tedy Angličané, že jak Němci
tak Rusové usilují o to, aby dospěli dříveči
později ku přístavu perskému. Před třemi
lety, jak známo, došlo mezi Ruskem a Anglií
k dohodě, v níž oba státy se smluvily o zá-
jmové své obvody v říši šachově, a dle do
hody této uznali Angličané mocenskou sféru
ruskou na severu, Rusové pak mocenskou
sféru anglickou na jihu Persie.
Zatím však nastal ve veřejném míněn
anglickém prudký obrat proti tomu, aby
bagdadská dráha byla podporována angli
ckým kapitálem a dopravou pošty anglické
Rus
Angličan
Němec
Konie
Asie
Evropa
Indie
Bagdád
Rusko
Anglie
Persie
12
title
Angličané uvědomili si totiž zvlašté násled
Angličan
13
article
kem stavebního programu válečných lodí ně-
meckých, jaké by vzniklo veliké nebezpečí
pro anglickou državu v Indii, kdyby se po-
dařilo Německu pomocí dráhy bagdadské
ovládnouti některý přístav v zálivu perském
a zříditi tam bezpečnou stanici pro své vá-
lečné loďstvo; ba již to vzbuzovalo jejich
žárlivost, že by záliv perský vůbec se moh
státi předmětem zájmů a pozornosti politiky
mezinárodní. I postihli dále v Anglii, že fi
nanční podporou stavby dráhy bagdadské,
na niž Němci sami svými peněžníky pro
středky nikterak nestačili — vlastně by na
pomáhali právě tomu, čemu jinak dle své
politiky chtěli předejíti.
Tyto úvahy způsobily, že Angličané pro-
vedli vzpomenutý obrat ve svém veřejném
mínění a že vedle agitace proti účastenství
anglického kapitálu na stavbě dráhy bagdad-
ské počalo se šířiti přesvědčení, že jest na
čase dohodnouti se úplně s Ruskem, jakožto
jedinou velmocí, jež má vedle Anglie přímé
zájmy v Persii, nemá-li posavadní politika
anglická dohnati Rusko k tomu, aby se ve
příčině té smluvilo — s Německem, kteréž
by snadno mohlo přesvědčiti Rusko, že
vlastně Anglie jest v Persii stále odpůrcem
Ruska a že maří jeho snahy po dostupu
k zálivu perskému. Proto jest ve správně
pochopeném zájmu Anglie, aby se s Ruskem
přátelsky dohodla o jeho dostupu k moři
na jihu Persie. Nestane-li se tak, vyslovují
čelné listy anglické další obavy, že bude
Německo Angličany dále zaplétati a že pů-
jdou vstříc dlouhé periodě, plné nejistotyo
ba že i bude ohrožena anglická država in-
dická a všecko postavení Anglie jakožto
mocnosti asijské velice se stíží. Kdyby po-
máhali anglické peníze podniku dráhy bag
dadské, neobyčejně by se ulevilo Německu
i při stavbě válečného loďstva jeho.
Němec
Angličan
Indie
Německo
Anglie
Rusko
Persie
14
article
Německo, nemajíc samo možnosti, za-
sáhnouti přímo do vývoje poměrů v Persi
a vidouc, že před třemi roky dohodou rusko-
anglickou nastalo značné sblížení mezi ně-
kdejšími soupeři, použilo své tehdejší pře-
vahy na dvoře sultánském k tomu, aby Tu-
recko se přihlásilo jakožto další, třetí inter-
esent, v záležitostech perských. Vyslalo pak
čásť svých branných sil, obsadilo části území
perského, zvláště okolí města Urmie, před-
stírajíc ochranu svých bližších souvěrců
soukmenovců a dovozujíc, že musí obsaditi
celou perskou provincii Azerbejdžan, má-li
ochrana ta býti účinnou. Jest ovšem pravdě-
podobno, že z týchž stran se dostalo pod-
pory i odpůrcům šacha perského, jenž se
ovšem opíral o Rusko a Anglii. Současně
přinášely pak německé listy zprávy, jakoby
to vlastně bylo prací Angličanů, že v se
verní části Persie přibývá zmatků a že hnute
to jest spolu nepřátelským Rusku.
Ale z líčení říšsko-německých časopisů
událostí v Persii zároveň vysvítá, jak ně-
mecké politice na tom záleží, aby ještě v ny-
nější chvíli, kdy Rusko již nařídilo postu
svých válečných sil do Persie, zmařilo ko-
nečné dohodnutí rusko-anglické. Vypravujít,
jak byl ruský zástupce v Teheraně ponechán
svým angiickým soudruhem v největší tísni.
jak jest vše na útěku před blížícími se tlu-
pami nespokojenců, takže katastrofa v hlav-
Angličan
Německo
Urmie
Rusko
Anglie
Persie
Teherana
15
article
ním městě Persie co chvíli může nadejíti,a
že by vítězství povstalců nutně vedlo ke
krveprolití, jehož prvními obětmi by se stali
šach perský a všicci příslušníci ruští, jako
družina Gribojedova a nesmrtelný autor
»Gore ot uma« sám jakožto zástupce Ruska
r. 1829 v bouři lidu v Teheraně propuklé.
Pravda jest ovšem, že konsulové evropští.
kteří vyjednávali v Kumě s vůdcem povstalců
Assadem, ohlásili zástupcům mocností v Te-
heraně, že jejich vyjednávání zůstalo bez-
úspěšné a že nutno ponechati rozhodnut
zbraním. Assad totiž položil konsulům tyto
podmínky: odvolání ruského vojska z per-
ského území, propuštění velitele perských
kozáků plukovníka Ljachova a všech ruských
důstojníků v šachově vojsku, utvoření šachova
vojska pouze z Bachtiárův a vypovězení
četných rádců šachových. Konsulové od
cházejíce, upozornili Assada, že uvádí svou
vlast do obrovského nebezpečí.
Ruská vláda zaslala po nezdaru vy-
jednávání ostatním mocnostem telegrafickou
notu, v níž upozorňuje, že revoluční hnutí
v Persii nepřestává, ač vláda šachova na
radu Ruska a Anglie učinila opatření
k obnově ústavního pořádku a provedení
nutných reforem; proto vláda carská se roz
hodla, že základem její politiky zůstane i na
dále zásada nevměšování se do vnitřních
záležitostí Persie a zápasu šacha s národem
atuž zápas ten skončí jakkoliv
Nemohla však nevzíti v úvahu, kdyby se
povstalcům podařilo vtrhnouti do Teheranu,
že by ruské a ostatní evropská poselstva,
jejich příslušníci a poddaní, jakož i závody
a podniky jejich, zejmena i ruská dráha
z Enzeli na Teheran se octli ve svrchovaném
nebezpečí, zvláště když jediné pravidelné
vojsko šachovo, kozácká brigáda, tak jest
oslabena, že sotva dovede v Teheraně udržeti
pořádek.
Gribojedov
Gore
Assad
Ljachov
Persie
Rusko
Kuma
Anglie
16
article
Vypraveny byly tody z Eozeli a Baku
oddíly ruského vojska, aby postoupily až ke
Kazvinu (na polovici cesty od Teheranu)
kdež vyčkají další rozvoj událostí, na nichž
bude záviseti, budou-li vyzváni ruským vy
slancem přispěti na pomoc ohrožených v Tehe-
raně. Vojsko ruské zůstane v Persii
potud, pokud život jak ruských
tak ostatních zástupců a pod-
daných nebude úplně zabez
pečen.
Jest ovšem málo pravděpodobné, že by
se perskému šachu podařilo zjednati pořádek
aneb že by povstalci od podnikání svého
upustili, a tak jest se spíše nadíti tragedie
v níž může vziti za své Persie sama jakožto
samostatný stát. Persie pokrývá plochu asi
1.600 000 km s počtem obyvatelstva asi
9 milionů, z nichž přes dva miliony vedou
dosud život kočovníků. Vlastních Peršanů jest
asi 603, ostatní jsou Turci, Arméni, Bach-
tiáři, Arabové a j. Turkův v Azerbejdzanu
a sousedství jest asi jeden a půl milionu.
Uvážíme-li však, že současně i z Tu
recka docházejí zprávy znepokojivé, jest další
účast jeho v událostech perských podmíněna
tím, nebude-li samo s dostatek zaměstnáno
— na území evropském.
Peršan
Turek
Armén
Bach
Turkův
Eozel
Bak
Tehe
Persie
km
18
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Ve Vídni, 6. července.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listůs.)
(Schůze 171.)
ve
Volby do delegací odbyly se ve zvláštn
schůzi večerní úplně klidně. Několik momentů
dlužno zaznamenati. Slovinšti klerikálové pro-
padli se svým kandidátem jihoštyrským drem
Benkovičem, proti kterému zvolen byl něme
ckými hlasy posl. dvor. rada Ploj. Počet kleri
kálů k liberalům mezi Slovinci jihoštyrským
jest 4 : 3.
Němečií sociální demokraté z království če-
ského dali svůj mandát, který měl loni posl
Seliger, dolnorskouskému poslanci dru. Renne
rovi. Sociální demokrati byli loni v delegaci 4.
Protože letos připadl jim mandát za Moravu,
bude jich tentokráte 5.
Němci moravšlí nevolili profesora dra
Redlicha. Mlsto něho vyslán dr. Locher.
Z Vidně, 6. července. (K. k.)
Za dalšího rokování o pilném návrhu poslane
Melelky a spol.
o českých menšinových školách
posl. Grafenauer prohlásil ve své, v minulé schůz
přerušené řeči, že Slovinci žádají jen své právo.
avšak je patrna snaha, slovinské menšiny v celé říši,
zejména v Korutanech, co možná decimovati, ne li
úpině zničiti.
O 2 hod. 20 min. skončil řečník za hlučné po
chvaly svých přátel. Mluvil skoro 4 hodiny.
Benkovič
Slovinec
Seliger
doktor
Němec
Redlich
Locher
Vídeň
Morava
Korutany
poslanecký sněmovna
19
article
Posl. Hubka pojednal o žalostných poměrech če-
ského menšinového školství v jižních Čechách. Nen
v nich ani jediného ditěte, které by neznalo vyučo
vací řeči, což ovšem o německých minoritních ško-
lách, které zřlzeny byly za účelem germanisačním,
nelze říci. Poukázav na školské poměry v Budějovi-
cích, v Hranicích, Štokách a Pobledu, dovozoval, že
třeba zřiditi v jižn ch Čechách nejméně 30 nových
českých škol menšinových. Novou jazykovou vládní
předlohu o krajském rozdělení český národ nemůže
nikdy přijdy přijmouti. Konečně žádal řečník, aby
slovanské řeči v poslanecké sněmovně byly rovno-
právny s německými. Slované, kteří tvoři většinu
v Rakousku, jsou povinni především přičiniti se, aby
tato vělšina prokázala se také v rakouském parla-
menlu.
Jednání bylo potom přerušeno a čteny
en
došlé splsy
v nichž bylo šest pilných návrhů ruských.
Posl
Hubka
Slovan
Čechy
Hranice
Rakousko
20
article
Posl. Bergmann a spol. podali návrh o po
stupových poměrech berních úřadníkův a dolazy po
dali poslanci: dr Drtina a spol po pensionován
učitelů v Čechách a na Moravě, již jsou bezkon-
fesijní; — Kalina a spol. po zákazn místního ve-
litele v Prachaticích, aby jednoroční dobrovolníc
nenavštěvovali českých bostinců; — Švejk a spol
po postupu stálních orgánů vůči delegátům Svazu
ku povznesení chovu koní a Zahradník a spol
o užívání dvojjazyčných jízdních lístků v Čechách
na Moravě a ve Šlezsku.
Posl. Hráský a spol podali na ministra ze-
leznic dolaz po porušování jazykových předpisů
stanovených zákonem postátňovacím a dotaz na mi
nistra orby, obchodu a veřejných prací po neblahých
účineích úrav vodních v německém území na zátopné
poměry v Pol abl.
Ronec schůze o 3. hod. odpolední
Volby do delegace.
Z Vídně, 6. července. (K. k.)
Předseda dr. Patlai zahájil schůzi o 5. ho
odp. a přikročilo se hned k jednacimu pořadu, volbám
do delegace.
Zvoleni bylia
za Čechy delegáty dr. Kramář. Masaryk
Udržal, Zaz vorka, Klofa e. Něme c, Pacehen.
Posl
Bergmann
Drtina
Švejk
Hráská
doktor
Patlai
Čecho
Kramář
Masaryk
Udržal
vorka
Klof
Čechy
Morava
Prachatice
Vídeň
Zvolen
Nout c
Pacehen
21
article
vbném prodejin
ranni čislo o sobě . . za s
večerní . . . . . . . za 4 h
Va fliálkách na venkově
ranni číslo . . . . . . .l
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplsceni a inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam necházejí se tél
redakcn, tiskárna a expedice
„Národních Listů-
Rukopisy se nevracejl
Virginie
22
article
dr. Nilsche, Grössl, dr. Renner; náhradníky Ho
ský. dr. Roller
za Moravu del. dr. Lecher, Teltschik, P. Ši-
linger a Tomášek, náhr. Staněk a Reich-
städter;
za Slezsko del. Herzmansky, náhr. šl. Ober-
leithner
za Dalmacil del. dr. Baljak, náhr Běladinovič
za Halič del. Cegliňski, German, dr. G abiňskl
dr. ryt. Kozlowski, Petelenz, Stapiůski a dr. Zygu-
liňski; náhr. Szajer a dr. Evž. Levický
za dolní Rakousy del. Axmann, Rud. Gruber
Seilz; náhr. Bielohlawek
za horní Rakousy del. dr. Schlegel, Waldl; náhr.
Lang;
za Solnohrady del. H-ilmayer, náhr. Perwein
za Štyrsko del. dr. Pioj. Schoiswohl; náhr. sv.
p. Morsev;
za Korntany del. Dobernig. náhr. Nagele;
za Krajinu del. dr. Šusteršič, náhr. Pogačník
za Bukovinu del. Simionovici, náhr. dr. Iso-
pescul-Grecní
za Tyroly del. Delugan, dr. Stumpť; náhr. sl.
Goggenberg
za Vorarlberg del. Loser, náhr. Fi nk
za Istrii del. dr. Laginja, náhr. Mandič
za Gorici a Gradisku del. dr. B gatto, náhr. dr.
Faidutti
za Terst del. Pittoni, náhr Scabar.
Konec schůze o půl 8. hod. več.; příští buds
zejtra dopoledne.
doktor
Nilsch
Grössl
Renner
Roller
Morava
Lecher
Teltschik
P ša
Tomášek
Staněk
Reich
Baljak
German
Kozlowski
Petelenz
Stapiůski
Zyg
Evž
Axmann
Gruber Seilz
Bielohlawek
Schlegel
Waldl
Lang
H ilmayer
Pioj
Nagel
Krajina
Šusteršič
doktor . Isa
Tyroly
Stumpť
Istria
Laginja
Mandič
Faidutti
Halič
dolní Rakousy
Gorica
Terst
Gradisko del
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. července. (Zatímné roz-
řešení uherské krise.) Zejtra, ve středu,
dr. Wekerle ohlásí ve Vídni panovníku, že ko-
aličné ministerstvo jest ochotno věsti provisorně
státní správu až do podzima, bude-li panovníkem
nově jmenováno. Formálnosti té je třeba proto,
že demise celého kabinetu byla 27. února při-
jata a ministerstvo může ústavně a parlamentně
vládnouti, byť jen zatímně, když bude panovní-
kem znova povoláno ke vládě.
Není pochybnosti, že panovník přání uher
ské vlády vyhoví a potřebné listiny budou asi
zejtra ve Vídni smluveny a hned na to úřadně
vyhlášeny. Na sobotu má býti opět svolána jak
poslanecká, tak i magnátská sněmovna, aby vy-
slechly rozhodnutí koruny, načež prý říšský
sněm uherský bude královským reskriptem od-
ročen až do 1. října, takže po celé léto nebude
již možno žádati za svolání sněmu. V Uhrách
nastane od neděle parlamentní klid až do pod-
zima.
doktor
Wekerle
Praha
Vídeň
Uhry
24
article
Krise, vzniklá pro otázku bankovní a vo-
lební opravu, nebude tímto opatřením ovšem
rozřešena, nýbrž jen odročena. Odročení za-
mlouvá se straně neodvislosti a patrně nyní tak
vídeňským kruhům. Tu i tam doufají, že odro-
čením získají. Ve Vidni doufají, že bojovnost
bankovní skupiny strany neodvislosti do podzima
ochabne; ve straně neodvislostí opět čekají, že
změkne Vídeň, až přijdou v delegacích na jed-
nací pořad Aehrenthalovy účty bosenské annex
a bude třeba také maďarských hlasů na jieh
schválení. Podzim ukáže, koho naděje zklame.
V Praze, 6. července. (Alpské dráhy.)
Otevřením turského tunelu a zahájením jízdy
na trati z Gastýna do Spitala jest ukončena
stavba alpských drah, jež pohltila sta milionu
korun, snesených do státní pokladny ze všech
korunních zemí rakouských. „Slov. Nar.“ užív
této příležitosti k úvaze, komu nové spojení
s Terstem bude na prospěch. Celá nová trať pro-
bíhá krajem zemědělským, jenž má velmi málo
průmyslu nebo vůbec žádný. Tyto kraje nedají
nové dráze tolik výdělku, aby se mohla vyplá-
ceti. To se vědělo již před stavbou dráhy;
Nara
Vídeň
Praha
Spital
Terst
Aehrenthalův účet
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
MIGNON.
26
article
České obecenstvo zná Mignon předevšín
z Thomasovy opery, jež náleží podnes k reper-
toiru Národního divadla. Předlohou zpěvohr
byl Goethův román Wilhelm Meisters Lehrjahre
v něm tajuplná Mignon hraje úlohu větší než
episodickou, třeba že se na ni nesoustředí zá
jem takový, jako v opeře. Mezi německým ori-
ginálem a francouzským zpracováním jsou však
i co se týče postupu děje a jeho rozuzlení, zá-
važné rozdíly. V té podobě, jak román čteme
u Goetha, běží o dívku chorobně zatíženou
o hříšný plod lásky sourozenecké, proto takřka
jinak nelze, než aby vývoj půvabné tanečnice
násilně byl přerván nemocí a smrti: v opeře
naproti tomu schází pathologický základ její by-
tosti a děj se končí smírně výhledem na úplné
pozdravení a na sňatek, a to na rodné půdě vy-
toužené Italie. Také Mignonin otec neúpí tudíž
beznadějně pod tíhou tajné viny, nýbrž dochází
rovněž blaha. Jiné změny, na př. že Filina vy-
stupuje silně do popředí na úkor ostatní diva-
delní společnosti, Goethem tak pestře rozlišené.
nezasahuje de organismu uměleckého díla stejně
hluboko, jako onen zásadně provedený opti-
mismus, jenž přetvořil povahy i osudy vůdčích
Mignon
Thomasův
Goethův
Meisters Lehrjahre
Goethe
Filin
národní divadlo
27
article
Bývá zvykem, autory librett viniti z po-
vrchního a ledabylého nazírání na vážné záhady
předloh, v nichž čerpali, a je přírozeno, že
Goethe, Mizpůsobený požadavkům italské hudby
nebo francouzských efektů, přestává namnoze
býti Goethem. Massenetovu Wertheru vyčítá se
že pošilhává po účinech velmi laciných, Gouno-
dův Faust má do sebe pramálo titanismu, a
vzdálenost mezi básnickou cenou dramat a jich
hudebních zpracování nezmenšuje se ani, vzpo-
meneme-li na Goethovu náchylnost k lehčí
hudbě a na to, že dokonce neváhal, jedno z nej-
něžnějších míst svého Fausta sám přeměniti ve
fadní arie. Libretto Thomasovy Mignon však, ač
leckde banální a strojené, zasluhuje povšimnutí
a rozboru: neboť podává v hrubých rysech děj
podobný onomu, jenž původně tanul na mysli
autorovi románu o Vilému Meisteru. Goethe sám
nejen z počátku, nýbrž po celá léta, nebral
osob.
Goethe
Massenetův Werther
Faust
Goethův
Thomasův
Meister
Mignon
28
article
u Mignon v úvahu chorobu jinou, než roztouže-
ného a pokořovaného srdce, viděl v ní děck
ukradené potulnými komedianty a nikoli zločinný
plod incestu, Goethe sám zamýšlel dopřáti jí
blaženého spojení s milovaným Vilémem, a spo-
jení to mohlo se uskutečniti v její domovině, at
to už byla Verona či Vicenza.
Připojuji z opatrnosti: takový byl snad-
takový byl prý plán původní. Literární historie
dosud o něm nevěděla. Teprve právě nyní vyšlá
monografie kielského prof. Eugena Wolfía
staví Gocthův román do tohoto osvětlení, uží-
vajíc proň poprvé oné genetické methody, jež
několikráte se osvědčila a jindy zas žalostně
zklamala na jiných Goethových dílech. Němečtí
filologové pokoušejí se totiž, nejenom domyslit
básně nedopsané, nýbrž také z hotových děl re-
konstruovati jejich podobu původní. A protože
Goethe jako básník ve vysokém smyslu „příleži-
tostný“ a subjektivní ukládal ve svých výtvo-
rech zpovědi svého života, a protože nosil umě-
lecké plány v paměti nejen po měsíce a léta.
Goethe
Vilém
profesor
Wolfía
Gocthův
Goethův
Verona
Vicenza
Mignon
29
article
nýbrž po dlouhá desetiletí, stává se zvláštni
věc: kolem prvotního „apercu“ krystalisují se
myšlenky nové a nové; se změněnými zkuše-
nostmi životními, s přehodnocenými hodnotami
uměleckými vnikají do původního plánu prvky
cizorodé, a dílo zdánlivě dohotovené prozrazuje
mezerami, trhlinami a nejednotným zpracová
ním, jak dlouhou dobu a za jak zvláštních pod-
mínek vznikalo. Nechci zabíhati do trapnýcl
diskusí o národnostní filosofii vkusu, nicmén
však troufám si vysloviti domněnku, že zde asi
leží kámen úrazu pro literární znalce, kteří, od-
chováni gallskou kulturou, zvyklí přesným for
mám francouzského písemnictví, přijímajíee
grotesknost leda za vědomý stylový prostředek
majíce sluch přístupný tönině jakékoli, jen je-l
přísně dodržována, nemohou se smířiti s bohat-
stvím, s přechody a skoky, čili, jak tvrdivají
s beztvárností mnoha německých výtvorů slo
vesných a najmě německých románů. Jednotný
není Kellerův Zelený Jindřich a stylově rozbite
(druhdy úmyslně) jest většina románových skla
deb německé romantiky; na výsost nejednotný
až bizarně pestrý a ze stylu do stylu zabíhajíeí
jest Goethův Faust, a nejednotny, z různýcl
vrstev se skládající jest i jeho Wilhelm Meister.
Již při četbě vnucuje se dojem, že některé par-
tie jsou tam násilně vloženy a jiné že si na-
vzájem odporují. Eugen Wolff shledává pro tuto
pestrost vysvětlení a, nutno-li, též omluvu v po-
nenáhlé genesi románu, jenž potřeboval 20 let
než se propracoval k vnějšímu zakončení
O vnitřním ukončení, o organickém dořešent
nemůže podle Wolffa býti řeči, a pokračování.
jež Goelhe sám uveřejnil pod titulem „Wilhelm
Meisters Wanderjahre“, připíná se k okruhu
zájmů naprosto jiných, než byly ty, jež Goethe-
ovi tanuly na mysli při koncepci vůdčí postavy
Kellerův
Jindřich
Goethův Faust
Meister
Wolff
Goelh
Meisters
Wanderjahre
Goethe
30
article
Víléma a při poněkud pozdější koncepci oné
postavy, jež měla Vilémovo poslání dovršiti
vyplniti: postavou tou jest Mignon. I v hotovém
románu znamená Mignon nejvíce ze všech figur
ženských, a Goethea bolelo, slyšel-li mluvi
o Mignonině „episodě“, ale dá se nicméně sta-
noviti v díle samotném mezník, od kterého po-
čínaje přestává básníka Mignon zajimati. Již po
suzovatelé soudobí pozorovali onen obrat, vášni
vého apologeta pak nalezla Miznon ve Wagne-
rovi, jenž básníkovi nemohl prominouti, že se o
ní tak nemilosrdně odvrací; skutečně, líčení, kte
rak její mrtvola jest balsamována, prozrazuje
interes experimentatora a odpuzuje takřka mra
zivým chladem. Vysvětleni jest toto: Mezi prv
a poslední léta, v nichž pracoval Goethe o svém
životním románu, vsunula se italská cesta, která
způsobila, že se celé jeho životní nazírání pře-
sunulo. Wolff srovnává hotové dílo s palim-
psestem, z něhož nutno namáhavě luštiti prvotn
písmo, pokryté značkami věku pozdějšího.
Kontury prvého nákresu jsou zretušovány a
smime-li užiti výrazu, jehož Wolff se varuje
přebarveny a pokaženy.
Že právě Mignon trpěla nejvíce Goetheovým
pobytem v Italii, vysvětluje se básníkovým vý-
vojem a symboly, jež hledal. Neboť postava
Mignon byla vzkličila v Gocthově fantasii jako
viditelné zosobnění jeho nedočkavé touhy po
„zaslíbeně zemi“ a byla obdařena demoničnost
a zastřena tajemstvím, tak jako Goetheova touh
po jižním slunci se stupňovala k chorobné ho-
rečce. Tím že touha se vybila, byl ubit její
symbo!; když se Goethe vyhojil ze svých ital
ských snů, odhodil výtvor své obrazivosti, jejž
si byl zamiloval. Prvotní název zněl „Vilema
Meistra poslání divadelní“; a když toto posláni
se ztroskotalo, nastoupilo na jeho místo — sou
běžně s Goetheovým živolem — stadium, jež
Vilémův
Mignon
Goethe
Wolff
Goetheův
Vílém
Mignon
31
article
Wolií jmenuje „posláním italský m““ a jehož
Wolií jmenuje „posláním italský m““ a jehož
tlumočnicí jest Mignonina píseň „Zda znáš ten
kraj“. Tak naprosto byla Mignon determinována
vlivy svého italského původu, že rozeznávala
krajiny jen dle toho, jsou-li teplé či studené
že při čestování nezajímalo ji než vede-li smě
cesty k severu či k jihu. Její poměr k Vilémov
pak byla vášnivá, třebaže tlumená láska, po
stupně se rozvijející, ujasňující, prohlubující,
jež od prvého okamžiku byla si vědoma svého
určení a cíle a jež poslěze vyplnila svoje přání
nejenom ve snách, nýbrž ve skutečnosti. Nebot
podle původního plánu onou dívkou, která po-
tmě připlížila se k Vilémovu loži a nepoznána
přivinula se k nemu v teplém objetí, nebyla Fi-
lina — jak chce namluviti nepravděpodobný vý-
klad, obsažený v definitvní úpravě románu —
nýbrž Mignon. Mignon oné noci měla dospěti
v ženu a připoutati k sobě tajným svazkem svéh
velitele na vždy.
„Odkud přicháziš?“ táže se Vílém svě
něžné milenky; a stejnou otázkou obracela se
k záhadnému zjevu také věda. Kde pozna
Goethe Mignon? Setkal se s ní v životě, přeja
její rysy z knih či vymyslil? Některé znaky, kte-
ré jí přibásnil, proved po návratu z Italie s jeji
postavou jako se svým románem vůbec proni-
kavé změny, dají se uvěsti na vzory literární.
to platí zvlášť o šílenství, které ke konci Migno-
nina osudu propuká. Ale pro její křehký půvah
a tichý vzdor, pro její krásnou oddanost a bož-
skou zamilovanost není — bohudíky — předlo
v písemnictví, i ohlíželi se badatelé po Goethovu
modelu. Vždyť většina ženských jeho postav je
spřízněna s jeho přítelkyněmi a známými. Ne-
mluvě ani o Wetherově Lottě nebo o Tassově
Mignon
Vilémův
Goethe
Goethův
Tassův
Vilémov
Wetherov Lotta
32
article
Leonoře, jichž originály lze přesně určiti, není
v Goethově tvorbě takřka osoby, na niž by ne-
byly přešly některé rysy, odpozorované na zá-
kladě přebohatých zkušenosti životních
pestrých styků společenských. Pro biografické
pozadí románu Mignonina poukazovalo se do-
sud na Goethovu náklonnost k dětem, na jeho
záliby vychovatelské a skutky dobročinné
Mignon sama byla vykládána za odlesk dojmu.
jímž na Goctha působila Korona Schröterová
ačkoli její klassieká krása poskytla mu spiše
jeden popudů k vylvoření postavy s Mignon
nesrovatelné, totiž Iligenie; jindy byl za bez-
prostřední vzor pro Mignon udávána 11letá ta-
nečnice Petronella, jež byla týrána od surového
principála a nadšeně ctěna od lipských studují-
cích. Wolfí vybádal jinou umělkyni, jejíž život
namnoze se kryje s osudy Goethem předvádě-
nými; dokud kritika nezreviduje prameny, nese
zodpovědnost za svůj objev autor sám, lze však
říci, že některé shody, jež Wolff stanoví mezi
Mignon a slavnou své doby pěvkyní Alžbětou
Schmeling-Maraovou, jsou velmi překvapující. JJejí
dobrodružství byla sama sebou románem. Co
básníka k ní poutalo a co ji nejvíce blížilo typu,
jejž označujeme jménem Mignon, byla na dlou-
hou dobu neuskutečnitelná touha po Italii a její
nadšení pro hudbu románského jazyka. Ba, do
jisté míry sdílela se slavená zpěvačka se svým
uměleckým ctitelem o podobný osud: jako
Leonora
Goethův
Mignonin
Mignon nesrovatelný
Goethe
Wolff
Mignon
Schmeling
Maraová
Mignon
Italia
33
article
Goethovi ve Výmaru, tak sl. Schmelingové
v Berlíně bylo pro závazky ke knížatům bráněno
v uskutečnění cesty do Italie. Bedřich II. sám
bděl nad tim, aby neporušila smlouvu, vížící ji
k jeho residenci, a z obavy, aby se nedala zlá-
kati k útěku, dal zavřiti jejího ženicha. O to
však, aby nedošlo k sňatku, se přičiňoval ab-
normálně založený prine Jindřich, jenž kolem
sebe shromažďoval mladé muže a byl hlavou
dvorské kamarilly. Ženich Alžbětin, Jan Mára,
rozený Berlíňan, po otci pocházející z Čech, ná-
ležel rovněž k vyvolencům prince Jindřicha, byl
jeho miláčkem, čili, jak se tehdy říkávalo, jeho
„mignon“. Z této skandální aféry měl tedy
Goethe také jméno pro svou hrdinku, a je jistě
nápadno, že někdy uživá jména „Mignon“ se
zájmeny rodu mužského. Snad i záliba pro pře-
strojení v mužské šaty a jiné rysy této „po-
dvojně bytosti“ naleznou vysvětlení v osudech
manželského páru Márových
Alžběta narodila se téhož roku jako Goethe,
Goethe znal ji povrchně z Lipska a z Berlínaa
náležel odjakživa k jejím vroucím ctitelům.
Ještě k jejím 82 narozeninám jí poslal dvě
nadšené sloky. Krásná nebyla, soudě dle obrazu
u Welffa reprodukovaného, ale měla, jak po-
tvrzují současníci, podmanivou snu v očích
Nejen za svůj zjev a za svou povahu, i za svou
nejkrásnější píseň má jí Mignon z části děko-
vati, tedy za všechno to, co mívá za následek,
že literární historie i v suchých pojednáních ro-
mánové figuře vyznává obdiv a lásku.
O. Fischer.
Goethe
Schmeling
Bedřich II
Jindřich
Alžbětin
Mára
Berlíňan
Márův
Alžběta
Welff
O Fischer
Výmar
Berlín
Italia
Čechy
Lipsko
Mignon