Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 5. ledna 1909.

Praha

3

Číslo 5.

4 article

Ha ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administrasi: na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h ve filišlkách na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K enh a dvoji zásilkou na měsín na čtvrt lota : . . . 1í k d9e

Praha

5 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

6 article Proti chorvatštině jako výhradnému úřadnímu

Proti chorvatštině jako výhradnému úřadnímu jazyku v Dalmacii. Z Vídně, 5. ledna. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Vlašli poslanci odevzdali u presidenta poslanecké sněmovny dra Weiskirchnera dotaz na vládu ve příčině zave- dení chorvatského jazyka vnitř- ního v království dalmatském. Podle soudu poslanců vlašských náleží úprava jazykových poměrů do kompetence zá- konodárné a podle soudu jejich vláda ne- měla práva vyříditi otázku jszykovou v Dal- macii postupem administrativním Interpelanti tvrdí dále, že vláda porušila rovné právo jazykové, zaručené všem jazykům v zemi obvyklým, prolože úřadníci vlašské národnosti nyní ve vykonávání práv ústavních omezuje. Vláda se vyzívá, aby podala vysvěllení, j ak mohla Chorvatům učiniti jedno- stranné ústupky, jakkoliv vyjednávání mezi Vlachy a Chorvaty o jazykové otázce v království dalmatském nebylo ješté skon- coráno.

Weiskirchner Chorvat Vlach Dalmacie Vídeň Francie

7 article

Dr Wekerle ve Vídni. Z Vídně, 5. ledna. Uherský ministerský předseda dr. Wekerle, který včera večer sem přibyl, zůstane zde tři dni. Rakouský mi- nisterský předseda bar. Bienerth pořádá n jeho počest hostinu, které se zúčastní všichní členové zdejšího kabinetu. Nejistota o účelu Wekerlova pobylu ve Vidní. Z Vidně, 5. ledna. Dr. Wokerle měl dopo- ledne poradu s uherským ministrem a latere Alíredem Zichym a vyslechnuv odborného radu v ministerstvu zahraničném, Wintra, vy- konal novoroční návštěvu člonům císařskéhu rodu a diplomatům. O polednách navštívil pak ministra zahraničních záležitostí bar. Ae hren- thala. O 1. hodině s poledne konala se na počest dra, Wekerla hostina v hötelu „Sachrově“, které se zúčastnili všichni čle- nové zdejšího kabinetu a kterou splatil baron Bienerth dru. Wekerlovi hostinu, již tento na jeho počest uspořádal v Pešti. Dr. Wekerle knž- děmu žurnalistovi, jejž dopoledne přijal, pevě- děl něco jiného. Jednomu řekl, že jeho pobyt zde ve Vídni netýká se žádných po rad vážných nebo dokonce rozhodujících, druhému zase prohlásil, že zejtra stan se rozhodnutí ve příčině Rakou- sko-uherské banky- Z Pošti telegrafují sem, že jest účelem ce sty dra. Wekorla do Vídně v první řadě i nfor- movati císaře a členy císařského roduo záležitostech vojenských a bankovních.

doktor Wekerle Bienerth Wekerlův Wokerle Winter Wekerla Sachrův Vídeň Pešť doktor Wekerle A hre Rakaskýuherský banka

8 article Rozpočtový výbor a výbor pro změnu jednacih řádu.

Rozpočtový výbor a výbor pro změnu jednacih řádu. Z Vídně, 5. ledna. „Národní Listy“ ozná mily dnes ráno, že ro zpočtový výbora výbor pro změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny sejdou se dříve než sněmovna sama. Předseda výboru pro změ- nu jednacího řádu šl. Fuchs smluvil se s presi- dentem poslanecké sněmovny, že výbor rokovati bude 18.—19. t. m., by zpravodaj dr. Stein- vender mohl předložiti svoje n vrhy.

Fuchs doktor Stein Vídeň poslanecký sněmovna výbor pro zma

9 article

Nový prvni hofmistr. Z Vídně, 5. ledna. „Frmdbltt.“ oznamuje že dosavadní druhý nejvyšší hofmistr kníže Al- fred Montenuovo byl místo knížete Rudolfa Liechtensteina prvním nejvyšším hofmistrem jmenován. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) »W. Zig-- oznamuje: Cisat potvrdil volbu velkostatkáře v Libočanech Theodora Zulegera presiden- tem německého odboru zemědělské rady pro království české. Zmařená česko-slovinská schůze v Terstu. Z Terstu, 5 ledna. (K. k.) Organisace slovinského národního dělnictv svolala na včerejší večer do tělocvičny Národ- ního domu schůzi organisovaných železničních zřízenců. Předmětem jednání bylo založen česko-slovinského svazu železnič- ních zřízenců. Na tuto schůzi dostavil se také asi 150 saciálně demokratických želez- ničních zřízenců. Při volbě předsednictva došlo ke sporu mezi oběma stranami a na konec ke vzájemné rvačce, za které sociáln demokraté byli vytlačeni z tělo- cvičny. Následkem této výtržnosti byl vládní komisař nucen schůzi rozpustiti. Ve rvačce pokračovalo se na ulic před Národním domem. Zde zakročilo silné od- dělení stráže a rozdělilo sporné strany, jichž příslušníci se pak rozešli. Za vračky byly ně- které osoby poraněny

Al Liechtenstein W Zig Zuleger Vídeň Libočany Terst 5 leden rada pro království národní dom

10 article

Ilalům v cizině. Z Říma, 5. ledna. (K. k.) List pro zahraničnía osadní politiku „L'Italia all'Estero“ adresuje všen Ilalům, v cizině žijícím, tolo provolá ní: „ltalové v cizině! K Vám, Mteříž stále byli jst prvními ve vůli, pevnosti, v lásce, v solidární a bra- trské dobrotě, nechť pronikne ohlas naší prosby stej- ně živý, jako zije ve Vás obraz vlasti, jako je sku- tečnost smrti a bolesti italského národa. Nechť bo- lest, naplňující Vás, je Vám pobídkou pro žhoucí účinné vlastenectví, jako příklad pro celý svět toho, co dovede nadsená láska k bližnímu u naší rassy. která z trosek katastrofy vyjde silnější, než byla dříve. Zadržte slzy, Ilalové, vy vzdálení bratři! Necht anděl milosrdenství zavlaje zařivými perutěmi nad našimi zpustošenými městy a nivami. Skvělá budouc- nost vzejde našemu nepokořenému národu, klerý ze strašlivé katastrofy dovede čerpati nová sísy živola svornosti pro budoucnost. Zašlele našim konsulům okamžité dary, k nimž nutí Vás Vaše srdce. Slla člo- věka i národů tuží se bolestí. Vaše srdce sloučí se s vlasti, která Vás žehná a dovolává se Vás na sklonku tohoto strašlivého roku. Angličtí královšti manželé do Berlína. Z Londýna, 4. ledna. (K. k.) »Reuterova kanc.« oznamuje: Královšti manželé pojedou do Berlina na návštěvu v druhém týdnu měsíce února. Mír v Čině ohrožen Z Pekina, 4. ledna. (K. k.) Reuterova kancslář oznamuje: Po schů zee s an- glickým, německým, japonským a americkým vyslancem odebra se včera ráno anglický vyslane Jordan k americkému vyslanci Rockhillovi, aby vypracovali spolu obsah noty. která bude podána ministerstvu pro propuštění Yuana Šikaje. Vyslanci sice

Reuterův Yuan Řím Berlín Londýn Reuterův all ' Estera

12 article

neshodují se v názoru, zdali skutečně utrp také zájmy cizozemců, souhlasí však v tom. že mír je ohrožen. Zmatky v Persii Z Teheranu, 4. ledna. (K. k) P. t.a oznamuje: Ispahan je v moci Bachtiarů. kteří sami zavádějí pořádek. Gu vernér byl sesazen. Zmatky v Persii. Z Teheranu, 5. ledna. (Reuter.) Včer bylo v Ispahanu bojováno jenom v přestávkách, až posily, kterých se do- stalo Bachtiarům, daly nespokojencům zřejmou převahu. Četní vojáci hledali úto- čiště v anglickém konsulátu. Paláe guvernéra byl vypleněn obyvately města. Gu- vernér odstoupil. Místo něho prohlásil se vůdce Bachtiarů guvernérem ispa- hanským. Žádná reforma v uzavírání tureckých sňatků v Bosně. Ze Sarajeva, 5. ledna. (K. k.) Zpráva bě- lehradské »Politiky«, že bosenská vláda má v úmyslu zakázati mohamedánským ženám nosení závoje a provésti reformu uzavírání sňatků ture- ckých, jest výmyslem, který postrádá veškeré podstaty a má pouze za účel, aby po- bouřil mohamedánské obyvatelstvo v Bosně. Ta- kového úmyslu vláda nikdy neměla. Nábožen- stvi, mravy a zvyky obyvatelstva v Bosně Hercegovině zůstanou i na dále nedotčeny.

Persie Boseň Sarajevo Boseň Hercegovina Reuter

13 article Nebezpečí války na Balkáně

Nebezpečí války na Balkáně Ostrá řeč srbského následníka proli Rakonsku Z Bělehradu, 5. ledna. (N. Wr. Tagbl.«) Korunní princ Jiři ztrávil nodělní večer v důstojnickém kasině. Když počel důstojníků přesshoval už 100 přítomných povstal korunní prlne a měl prudkon řeč proti Rakousku Velebil mužné cho- vání srbského ministra zahraničních záležitostí prohlásil, že by se považoval za nej- sťastnějšího člověka, kdyby zej- tra už mohl vstoupiti v čelo legi mrtvých, aby bojoval proti zem která provozuje politiku je z uit s k o u. Srbský následník gratuluje Milovanovičovi Ze Zemuna, 5. ledna. (»N. Wr Tagblatteo Včera dopoledne korunní prine Jiří na- vštívil dra. Milovanoviče, u kte- rého pobyl přes celou hodinu Blahopřál mlnistrovi k jeho mužné řeči ve skupštině a děkoval mu ménem srbské armády. Tábor lidu pro Milovanoviče Ze Zemuna, 5. ledna. (»N. Wr. Tgbit.e Výbor skupštiny se usnesl vydati p- teční řeč Milovanovičovu o 500.000 vý tiseích a rozdělíti je mezí lid. Zá- roveň usneseno na čívrtek — první to den pravoslavných Vánoc — svolati tábor li- du do Bélehradu a tam dr. Milovano- vičovi projeviti za mužné chová- ní a za obranu srbských zájm nejvřelejší sympatie.

N Wr Jiř Milovanovič N Wr Tagblatteo Jiří Milovanovičův Milovano Balkán Bělehrad Rakousko Tgbit . e výbor skupština pravoslavný Vánoce

14 article

dání. Stihání některých srbských důstojníků. Z Bělehradu, 5. ledna. »Zvono« sdéluje že poslanec Mišič, který jest zároveň podplu- kovníkem, v tajné schůzi skupštiny obvinil několik důstojníků z pod- vodného jednání při výdajích úvěru na výzbroj a podal důkazy tvrzení svého. »Zvono« dodává. jak bude dosazen nový ministr vojen- ství, všichni tito důstojníci budou zatčenia postaveni před vojenský soud Prancouzský hlas o Milovanovičově řeči. Z Paříže, 4. ledna. (K. k) »Temps« píše Řečí Milovanovičovou dostává se srbské po- litice vysloveně útočného rázu Je to urputná obžaloba proti Rakousko- Uhersku a současně maximál n program, jehož uskutečnění není pravdě- podobným, jehož nebezpečenství však je na bíledni. Francie by se těšila, kdy by se Srbsku dostalo zadostiučinění, avšak Milovanovič nesmi na nás žádati, abychom zapomínali historie. Osud Srbska byl r. 1876 k jeho škodé upraven zákupskou konvencí a Rusko to bylo, které tehdy obětovalo západní Balkán. Za těchto okolností je nemyslitel no, že Milovanovič věří vážně úspěch svého programu. Řečí má snad býti jenom vyzkoumáno kolisa vé evropské mínění, přispěje se j však rozhodně k většlmu znepo kojení na Balkáně.

Mišič Milovanovičův Milovanovič Bělehrad Paříž Rakousko Uhersko Francie Srbsko Rusko Balkán skupština Temps

15 article

Žádné rozhodnutí Z Bělehradu, 4. ledna. (K. k.) V otázce eventušlní rekonstrukce kabinetu Velimirovičova nestalo se večer rozhoduuti. Zejtra bude se pokračovati v jednání Srbsko objednává zbraně. Z Brusselu, 5. ledna. Srbská vláda učiníla prostřednictvím vlády anglickéu belgické továrny v Herstalu velkou objednávku zbraní a streliva, mimo jiné také 214 milionu kartuší. Anglie neschvaluje rakouské zakročení v Běle- hradě. Z Londýna, 5. ledna. Rakouský velevysla- nec br. Mensdorlí včera oznámil státnimit tajemníkovi Greyovi, že Rakousko za kročilo v Bělohradě pro řeč dra. Mi lovanoviče, ve skupštině promlu- venou a že žádá za ni satisfake Dnešní „Times“ vykládají, že státní tajemník vysluvil pochyby o prospěšnosti ra- kouské intervence, zejména kdyby měla v zápěti odstoupení dra. Milovanoviče, poněvadž tento sice fakticky jednal nekorektně, ale jes mezi všemi srbskými státníky mužem nej střízlivějším a nejrozmyslnějším a ze jména po svém návratu z ovropských měst hor livě usiloval o záchranu míru. Rakouský vyslanec v Bělehradě zjišťuje toprve co Milovanovič opravdu řekl. Z Vídně, 5. ledna. „N. W. Anz.“ ozna- muje; Rakouský vyslanec v Bělehradě hr. For gách, který dostal rozkaz, aby, žádal od dra. Milovanoviče salisfakci, mus! dlive zji stiti text řeči, promluvené ministrom v skupštině. Proto se odebere k němu do mini sterstva zahraničního teprve dnes. Musí bý: vyčkána odpověď ministrova, než

Mensdorlí Milovanovič N W Bělehrad Srbsko Brusel Anglie Běla Londýn Rakousko Bělohrad Vídeň

16 article

V drobném prodejls ranní čislo e sobě . . za 8h večerni . . . . . . . zu 4 b Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . vočerni . . . . . . . . 6h O k Inseráty platí se hotově napřed Předplscení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a oxpedice „Národních Laáistů“ Rukopisy so nevracejl.

národní Laáistus

17 article

vídeňský zahiraniční úřad k nějakému rozhodnut se odhodlá. Z Berlína, 5. ledna. Do 1. hod. s poledne nedošla sem žádná úřadní zpráva o rakou- ském zakročení v Bělehradu.

Berlín Bělehrad

18 article Katastrofa vjižní ltalii.

Katastrofa vjižní ltalii. Minul jiz týden od hrozného zemětřesení a z ne- šťaslných krajů docházejí stále zprávy, jež podlávají stále hroznější obraz tragických následků katastrofy. Nyní, kdly záchranné práce počínají se prováděti dle určitého systemu, lze již poněkud přehlédnouti roz- sah neštěstí, proli němuž se posavadní pomocná akce joví naprosto nedostatečnou. Požár a nové otřesy. Z Messiny, 5. ledna. Radnice hoří posudl pla- menem. Parní stříkačky jsou několik dní v činnosli nemohcu však požár zdolati. Ohromně červené pla- meny šlehají do vzduchu, hoři to fascikle archivů.

Messina

19 article

Od 28. prosince bylo město ještě 25krát stíženo země- třesením. Ve sklepích obchodní banky byly nalezeny tři trestanecké oděvy a z pokladu zlata mnoho schá- zí V messinské užině je plno žraloků, přilákaných množstvím mrtvol. Nový prudký olřes způsobi! po- strach a hrůzu. Pozůstalií křičí jako šílení a rozbíhají se bez cfle- Messina povstane z trosek. Z Říma, 5. ledna. (K. k.) Ministr sprave- dinosti Orlando prohlásil vintervie wu že Messina musí znovu povstati a vypočeul ona opatření, která mají býti učiněna za účelem reorganisace justiční správy, aby byly upraveny po- měry vlastnické. Ministr plnou měrou chválil oběta- vou čiňnost námořníků a vojáků a pravil, že tito hned po svém příjezdu po dlouhé cestě námořní ujali se namahavé práce, Jakmile někdo řekl, že za- slechl stěnání, zahájili ihned záchrannou prácí pracovali po celou noc, častokráte jenom proto, aby vytáhli na povrch psa Co se týče krále, pravil mini- str, že král šel kolem poškozených domů a kolem domů, jež byly na sřícení, aniž dbal toho, jakému nebezpečí se vydává. Královna obvazovala sama ra- něné a pomáhala lékařům při operacích. Ministn zmí il se pak opětně o znovuzbudování Messiny. při čemž pravil, že dává přednost to mu. aby město bylo znovuzbudováno sou- kromou iniciativou. Stát bude s to, ab dal k disposici peníze za příznív ých podmínek.

Orlando Messina Řím

20 article

Záchranné práce. z Říma, 4. ledna. (K. k.) Král vydal k armádě luďstvu tento rozkaz: Za strašlivého neštěstí, které postihlo širé kraje naší Italie a při němž byla zni- čena dvě velká města i četné krajiny v Calabrii na Scilii, měl jsem příležitost znovu se přesvědčiti osobně o šlechstném nadšení armády i námořnictva, které spojujíce své úsilí s úsilím udatných důstojníků a lodníků cizích lodí, vykonaly dílo vznešeného soucitu: S pravým heroismem zachraňovaly ze zře cených trosek zasypané nešťastníky, ošetřovaly ra něné, dávaly přístřeší pozůstalým a staraly se o jich výživu. Za svěží vzpomlnky na hrozně divadlo, které hluboce mne dojalo, povstává v doši mě mohutný obdiv pro asmádu i námořníctvo Vděčně vzpomínán také admírálů, důstojníků a mužstev ruských, ang i ckých, francouzských a německých lodl, kteří v obdi vuhodném příkladu lidské solidarity tak velkodušně Viktor Emannel. přispívali nešťastným.

Emannel Řím Calabrie

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Zoologická zahrada v Praze- Píše cestovatel. Vilém Němec. III. Pokusím se nyní nastíniti krátkými rysy takovouto zoologickou zahradu, jakéž nemá do tsrrre sud žádné město. Předovším musí býti dána možnost, aby se zoologická zahrada během času mohla volně rozšiřovat a občas musí se vždy něco no vého obecenstvu podávati. Budiž tedy vyhléd- nuto místo, které jest pokud možno nejvíce prostranné, kde již samo o sobě nalézají se vy- výšeniny a prohlubeniny, kudy teče nějaká voda a kde staré stromoví s nízkým podrostem a křo- vinami, většimi otevřenými plochami a tu a tan vyčnívajícími skalisky a kamenitou i písečno půdou tvoři krajinku již samu o sobě oku laho- dící. Je-li půda veskrz písečná — propoustějící tím lépe.

Vilém Němec Praha

22 article

Místo to dle rozmyšleného plánu se napře jen tak povrchně upraví v divoký park a roz- dělí se na sedm nestejných dílů, které vyvýše- ninami, umělým pohořím, křovínami, kopci, vo dou, mosty neb příkopy od sebe odděleny jsou Čím více rozmanitosti, tím lépe, Vrchy se za lesní, tvoři pastviny, aneb zůstanou holou skalou. Z ončeh 7 dílů zvolme napřed prostranstv největší, nejpřístupnější a vehodu nejbližší — tolo sloužiti má obecenstvu vůbec. Zde zřízeny buďtež budovy, odpovidající účelům skviýma sice: zahradní restaurace s velikým sálem, kde by se konati mohly společenské a vědecké sehůze, kongressy, plesy a lidová shromáždění. V prvním posehodí télo budovy zoologické mu- seum s pracovnami a místnostmi úřadními — byty pro ředitele a úřadníky; dále vodovod a krualisace, pak hospodářská slavení a oddě lení pro pěstování ušlechtilý ck plemen domácích zvířat, aquarium a konečně velké hřiště pro děti s ve- randami pro připad nepříznivého počasí. — Cesty buďtež široké, promenády stinné, tu a tam velké voliéry s ptactvem a menšími zvířaty, jaké žijí v Čechách, rybnik, vybíhající v lučinu, s českým vodním a bahenním plactvem. Fe- staurace blízko vehodu. — Opodál větší pro- stery, omezené pro rozličné druhy zvěřeny če- ské, opatřené vhodnými a zvykům dotyčného zvířele odpovídajícími, celý zevnějšek neruší. cími útulky a skrýšemi. — Tedy na př. pro lišku nikoliv domek nebo boudu, nýbrž podzemní vy dlážděné a vyzděné doupě, zasypané zemí, na jejímž povrchu poněkud vyvýšený, skaliskem neb kořeny stromu vhodně maskovaný vchod.

Ted Čechy

23 article

Vyvýšený proto, aby voda a prach do doupěte vniknouti nemohly. Tu a tam kapradina, malé krovisko, balvan — louže s čistou vodou. — Jen nic dělaného, žádnou střechu, žádnou cihlu, nic, co by rušilo dojem celku. Jsme v les a vidime lišku! — Rozloha pro lišč obradu asi 30—40 čtver. metrů. Podobně by musily i ostatní prostory vhod- ně a vkusně upraveny býti, aby vždy se shodo- valy s okolím zvířete na svobodě a přizpůso- beny byly jeho zvykům ve volné přírodě. — Vý- běh pokud možno dosti velký — poněvadž jest žádoucno, aby pozorovatel viděl zvířata, j ak žijí na svobodě, jak činí skoky — jak si hrají, jak uhánějí, jak se plíží ke kořisti a odpo čívají, zkrátka, jak žijí! Nikoliv ale, jak v ma- lém prostranství se pohybují nervosně z kouta do kouta, anebo neustále hlavou ve velikém oblouku s jedné strany na druhou před mřížem klátí, jak to vidáme v kočujících zvěřincích v malých tak zvaných zoologických zahradách u medvědů, vlků, hyén a p.v. V oddělení tomto, reservovaném obecen stvu a jeho potřebám, kde též i zvěřena česká pokud možno nejůplněji zastoupena býti má se právě tak málo v zimě zvířatůn topí, jako v nejblíže příštím oddě- lení, které nám předvádí zvírenu ostatni Evropy. Proto musí býti výběhy dosti velké, by pohybem zvíře si opatřiíi mohlo potřebnou pro tělo teplotu. Hlavní zřetel zde budiž brán k naší české zvěři, která bez- toho u nás v brzku již se asi stane vzáenou.

Evropa

24 article

Uskuleční-li se obavy, kterými hrozí nový ho- nební zákon, pak v dohledně krátké době padne mu za oběť poslední srnec žijící na svobodě. Ve všech zoologických zahradách malá bývá pozornost, která se věnuje zvěři vysokéa srnčí, antilopám, kozorožeům a zvěři černé všech svěla dílů. Jedna z nejkrásnějších světových zahrad, zoologická zahrada v Kahýře (v Egyptě). nové zařízená aa od osmi let, měla úmrinos mezi touto zvěří úžasnou a nikdo nepřemýšlel, aby našel vady a odstranil je. Veřejně poukazoval jsem hlavně v letech 1905 a 1906 na nedostatky tyto. Néco se sice napravilo, ale nešvar trvá dálo. Hodlám vydat v řeči francouzské nyní soubor svých pojednání ve zvláštní brožurce, věnované »duším zvířat, v zoologické zahradě v Kahýře ulrápeným« (Dedié aux ámes de tous les animeaux martyrs du jardin zoologiqne au Caire), ve které se zvláště ujímám kozorožců, antilop a jelenů, ja- kožto skutečných mučenníků našich zoologických zahrad, hlavně kahýrské. Pro zviřata tohoto druhu doporučuji písečnou, až hrubě kamenitou půdu, která zamezuje jak tvoření se bláta po dešti, tak i prachu v době sucha. Zvěř tato za- sluhuje sama o sobě zvláštní stať a proto nechet dále šířiti se o tom v rámci tohoto pojednání.

Caire Egypt

25 article

V evropském oddélení dále také nesmí chyběti zvěř, která se bliž! rychlým krokem svému vymření. Mám na mysli losa a zubra. Nestači však, abychom ho zavřeli do ohrady a tak pozorovateli předvedli, nýbrž jako všude musíme dbáti, aby jak mo- hutnému zubru, tak i losovi, dány byly všecky životní podminky. Huslý, temný háj, se vkusně a účelně umístěným močálem, na dvou neb na třech místech, tu a tam jako náhodou povalený silný kmen, skalisko starým mechem porostlé, ovětrané, ze kterého uzounkým pra- měnkem prýštl, či lépe kape voda, musí nám znázornit prales a močálovité příčiny rákoslm porostlé. Jelikož naprostý klid jest podmínkou pralesa, má i toto misto vzdáleno býti od ostatního ruchu. K zvětšení dojmu nikterak by neškodilo umístění zde trosek ze starobylých slovanských ollářů pohanských, obětních ka- menů a j. a rád bych viděl v tomto prales veškerá zvířata pohromadě, která oživovala pra- lesy naší vlasti, poněvadž tím by znázorněn byl typ tehdejších pralesů.

26 article

To platiž i o ostatních zvířatech, která žijí pospolitě a za stejných podmínek v stejné krajině. Tak na příklad mějme v africkém od- dělení step s vysokou trávou, tu a tam holou písčinou a křovinatým lesem prohozenou. Ka- menitý svah vede k vysušenému řečišti píseč- nému, ve kterém v dlouhé louži nalězáme zbytek kdysi tudy proudivší vody. Někleré vy soké akáty znázorňují nám mimosv a palouk porosllý pažitem táhne se po obou stranách břehu. Zde umístíme některé druhy antilop zebry, pakoně, žíraty a pštrosy, vše pohromadé spolu žijící Jaká to pestrost a jak přirozen oku Iahodící celkový dojem, který nás zanás do stepí středosfrických Hned vedle: afrieký džungl, křovinatý les, prorostlý stromovými euforbiemi a palmami, aloč, buxus, vše, až na kus kamenité aneb hrubým pískem vyplněné roviny vlnitou neb kopečnatou africkou krajinu představujíeí sklání se v popředí v dlouhý močál. Krajina tato oživena slonem, nosorožcem, antilopou Kudu (strepsiceros) i malou odrůdou její (im- berbis) Dále druhy velkých antilop: Cobus, hyppotragus, bubalis, damaliseus oryx a jiné, pak černá zvěř africká a divoký osel. Jen tam, kde jest to nutností kázáno, budiž místo oddě- leno jako na př. u slona, nikoliv ale nehezkým a dojem rušícím zábradlím, mřížovím neb zdi nýbrž skalními stěnami, přikopem, vodou, ne- jde-li to jinak, tedy budiž zábradlí, stěna, plo atd. řádně maskován křovlm.

Kuda Ka

27 article

Tak jako africká step po jedné straně mění se v les a močál, tak vybíhejž na drubé straně v holou pláň a v poušť, oživenou pa- třičnými sem antilopami, gazellami a jinými zví- řaty. Aby obraz byl úplný a celkový, mohou po všech těchto oddílech rozdělena býti i jiná zvířata, která v těchto krajinách žijí, přede vším velké druhy plactva jako supové, dropi, čápi, ibisové, marabu, jakož i vodní a bahenní ptactvo africké. Africká vesnice se svými doškový- mi chatami, obkličenými každá o sobě ohradou může sloužiti za obydlí menším zvířatům afri- ckým a plactvu. Tato vesnice může míti již tutéž rozlohu, jako skutečná vesnice v Africe, na př. v Sudanu a budiž dle vzoru takové po- stavena. Ulice mezi chatami umožňují stále proudicímu obecenstvu volný pohyb. Zde se umistiti dá terrarium pro hady, želvy a ještěry africké, rozličné velké a menší voliéry, dům pro opice a papoušky a sem soustředují se rozsáhlé výběhy, sloužicí za domov velkým šelmám, v Africe žijíclm. Tak bychom měli až na nějaké opomenute zde snad okolnosti v naš! zoologické zahradě celou Alriku před sebou i se zvlřenou a po- kud možno i s florou a celou krajinou. Nic neruší dojem: žádná přepážka, žádná stěna, žádné zábradli, ba ani žádná bu- dova. Vše tvoři harmonický colek a dá s lacino a účelně poříditi. Kde jinak bez přístrojů a náčiní, kleré by celkový dojem ru- šly, obejíti se nemůžeme, na př. při umistění koryt a žlabů, přístřeší a pod., buďlež věci tyto náležitě maskovány. A co zde krátkými rysy jsem nastinil pro oddělení africké, budiž pravidlem i v ostatních odděleních pro Asii, Ameriku, Australii a kon- činy polárnl.

Afrika Súdán Asie Amerika Austrálie

28 title

Z kulturní ciziny.

29 article Pel Mollu.

Pel Mollu. V literárních kruzích i listech Stok- holmských nedávno mnoho prachu rozví- řily životní osudy i spisovatelská pozůstalost li- teráta před lety zmizelého. Asi před patnácti roky pojednou začaly se ve švědských časopi- sech i v dennících objevovati nevelké novelky a studie, podpisované jménem Pe! Molin. Nebudily žádné pozornosti, zapadaly a jejich autor trpěl krutou bídou, o níž vědělo jenom několik nejbližších přátel. V r. 1896 přijal účast — z bídy — na jedné z vědeckých expedicí na sever a zhynul kdesi na ledoveích. Teprve letos páčí známého dramatika Gu stava Heijermansa, kdysi soudruha Mo- linova, dnes slaveného a v Erropě známého ně- kolika úspěchy divadelními, sebrány po časopi- sech roztroušené novelky a studie dávno zapa- dlého autora — a kritika rozplývá se nadšením nad skvělostí talentu, který se v nich jeví, nad úžasnou bezprostředností výrazu a hlavné nad uměleckou kondensovaností jeho. Po úspěchu u kritiky dostavil se i úspěch ve veřejnosti, knížka, jejiž nejdelší práce má pouze 18 stránek, vyšla v několika vydáních,a dávno zemřelý Pel Motin, o němž se neví ani přesně, kde a kdy zemřel, stavěn do první řady švédských literátů mladší generace, sro- vnáván s Kuntem Hamsunem, ba stavěn dokonce nad něho. Sborník Molinových praeí vynesl již značnou sumu peněžitou, jež určena na postavení pomníku spisovatoli ve Štol- holmě.

Moll Kunt Hamsun Molinův Štola