ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9eb9b5e0-fd97-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 28, person 17, work 1, org 2
1 masthead
Číslo 87.
2 masthead
Praze, dne 30. března 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Hedakce, zdministracea ezpedice: Praha, Pštrossova alice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepříjímají, rukopisy se nevracejí. Hozapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8
Praha Pštrossův
5 article KAl
KAl Telefon redskce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 44 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 26 minut večer
Kala
6 title
UILKE Li
7 article Pátek:
Pátek: S v. Kvirin, mučeník. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Jindřicha na Nov. městě od 27.—31. t. m. Předplatné pro Praku s donáškou do domu: měsíčně . . . . . 2.80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 35.— Předplatné do cízozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně .. . K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie. Bel- e, Anglie a Ruska: čtvrtletné ... K 13.20 celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Jindřich Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belae Anglie Rusko Italia
8 article Vzhůru do Římal
Vzhůru do Římal (Slovo k českým katolíkům.)
9 article
Nedožije se každý ze smrtelníků jubilejního roku a takto příležitosti, aby se stal účastným hoj- ných milostí, které se v něm věřícím poskytují. Poslední jubilejní rok byl slavnostně konán roku 1825 za papeže Lva XII., neboť ani v polovici tohoto století, ani před 25 lety nebylo možno ze- snulému papeži Piu IX. za dlouhého pontifikátu prohlásiti milostivého léta následkem bouřlivých dob, které zmítaly tehdy sídlem papežským. Avšak ani před 100 lety toto milostivé léto se nekonalo, neboť světovládce Napoleon byl zajal nástupce Pe- trova, čímž byly jubilejní slavnosti zmařeny. Za každého milostivého léta byly konány pouti ku hrobu našich apoštolů sv. Petra a Pavla, jak dokazuje pohled v dějiny církevní. Bylo to zvláště roku 1300, kdy papež Bonifác VIII. stanovil mi- lostivé léto každý stý rok, aby tak vyhověl touze lidu, který si toho nemálo přál. Jak dějepisec za- znamenává, objevilo se současníkům nikdy nebý- valé divadlo. Z celé Evropy proudily nesčetné zá- stupy poutníků do Říma; ulice věčného města sotva mohly pojati vsech účastníků, kteří nedbali dálky a obtíže cest a přišli do velechrámu sv.
Lev XII Pius Napoleon Petro Pavel Bonifác VIII Evropa Řím
10 article
Petra, aby si tam vyprosili hojně milostí. Avšak nejen lid se dostavil, zavítalo tam též hojně kní- žat, biskupů, opatů a kněží ze všech končin evrop- ských, aby osvědčili svoji souvislost se Stolicí řím skou. Italský historik Giovanni Villani výslovně udává, že toho roku stále dlelo v Římě 200.000 poutníků, což jest na tehdejší komunikační pro- středky počet dojista velikolepý. Ještě veliko- lepější byla římská pouť za Klementa VI. roku 1350. Tehdy zuřil v Římě mor, byla neslýchaná zima, špatné cesty a přece chopilo se ještě více poutníků z různých stavů poutnické berly, byli dnem i nocí na cestách, snášeli všecky nepohody s klidnou myslí, vytrvale a odevzdaně, poněvadž však nemohly pohostinské domy přijati všech poutníků, zůstali mnozí na širých polích a přeno- covali za rozdělaných velkých ohňů. V hostincích nebylo majitelům ani možno, aby přijímali peníze od jednotlivých hostů, proto je pokládali tito na stoly a odešli a nikdo se jich jich nedotekl kromě hostinského. Nebylo také mezi poutníky žádných sporů, což nebylo by divno při různých názorech takové massy lidí přišlých z rozličných zemí. Bratr zmíněného dějepisce Matěj Villani tvrdí, že od Vánoc do Velikonoc bylo stálých poutníků v Římě na milion Avšak i jiná léta byl Řím před- mětem a cílem pouti zbožných věřících.
Petro Villani Klement Stolica Řím
11 article
Toť vznešený příklad, který jsme svým čte- nářům postavili před oči, abychom ukázali, čeho je schopen neochvějný katolický lid. Český lid slyne dosud svým dobrým katolickým duchem, proto jest také povinností jeho, aby toto svoje pře- svědčení dal na jevo vznešeným skutkem, totiž společnou výpravou českých katolíků k sídlu hlavy církve, do věčného Říma. Proč se koná tato společná pouť? Děje se tak z různých příčin, z nichž přední jest, abychom dokázali svoji synovskou oddanost a poslušnost k apoštolské Stolici, která jest ustanovena naší nejvyšší viditelnou hla- vou na zemi. Nepřátelé naši spílají nám ultramon- tánů, to jest lidí, kteří uznívají svého vyššího pa- stýře za horami, »ultra montes«, totiž za horami alpskými. Ten název není pro nás nečestným, ný- brž naopak jest důkazem našeho výborného smý- šlení katolického. Každý spolek nezbytně musí míti předsedu, každá obec má starostu, aby řídil obecní záleži- tosti, každá spořádaná říše má svého panovníka: neboť bez vrchní vůdčí hlavy nebylo by možno najíti práva a spravelnosti, nastaly by rozmíšky a různice a nikde by nebylo instance, která by rozhodovala o všem definitivně. Panovník musí míti někde svoje sídlo, jako je má náš vladař ve Vídni a nemůže sídleti ve všech zemích korunních. Tak také hlava církve někde musí sídleti, a po- něvadž právě v Římě bylo založeno biskupství sv.
Řím Vídeň
12 article
Petrem, který odtud řídil celou církev, proto ná- stupcové Petrovi odtud spravují osudy rozsáhlé církve katolické. Co nám tedy vytýkají naši protivníci, není niktorak výtky hodno, poněvadž okolnost tato vy- svítá ze stavu věcí. My jsme dobrými vlastenci, uznáváme práva svého milého národa a stojíme pevně na stanovisku státoprávním, avšak to nám nepřekáží, abychom byli také věrnými a upřímnými syny katolické církve podle Sušilova hesla, že církev a vlasť má pevné místo v srdci našem celém. Pojedeme tedy do Říma proto abychom do- kázali, že jsme pravými katolíky. A zajisté kdo má příležitost poznati minulost církve, její posvátné památky, její svatyně, hroby apoštolů, mučeníků, vyznavačů, kdo vstoupí na půdu posvěcenou a zpečetěnou krví tolika věro věstců, ten zajisté ve svém přesvědčení nábožen- ském jest u pevněn a utvrzen a marny jsou všecky útoky na sv. víru. Vzpomínáme si při této příležitosti na pouť římskou z let 1575 a 1600, kdy hojně protestantů vrátilo se do církve kato- lické, neboť oči jejich byly otevřeny vznešeným velikolepým divadlem jubilejních slavností. Anoi někteří Turci přijali křest sv., poněvadž viděli, že nadšení, které plálo v srdcích katolíků, není lze vzbuditi pro věc nepravou, klamnou. Proto právem voláme k odpůrcům katolické víry a její posmě- váčkům: Běžte do Italie, do Říma, a tam přesvěd- číte se o pravosti naší víry, pak i vám otevrou se oči, které dosud se zavíraly spásonosnému učení. Jako se tvrdí, že neznaboh se naučí modliti na moři, zvláště za bouře, tak také nabude správného názoru o víře, kdo pouť do Říma řádným způso- bem vykonal. Potvrdil nám to sám jeden liberál, který ze zvědavosti vykonal cestu (ne pouť) do Říma pouze ze zvědavosti a vrátil se jako dobrý věřící katolík!
Petro Sušilův svatý . vír Řím Turec
13 article
Křesťanský lid ubírá se dále do Říma proto, aby si vyprosil hojně milostí, které se mu právě na tom místě v milostivém roce udílejí. Jak známo, všecky odpustky kromě úmrtního jsou zrušeny pro tento rok, aby tím více měly váhy odpustky milo- stivého léta. Čeští katolíci jdou pak do Říma také proto, že si toho sv. Otec přeje. Ze všech stran svolává národy k sobě a rád by viděl u trůnu svého shro- mážděný český lid, jehož velikým příznivcem jest, což dokázal hlavně tím, že naše slovanské vě- rověstce sv. Cyrilla a Methoděje prohlásil za pa- trony veškerého Slovanstva, dále že zřídil svým nákladem českou kolej, jíž věnuje nemalou pozor- nost, kterou dává vůči našemu národu na jevo každou dobu. My chceme vyhověti tedy přání sv Otce, když tuto pouť konáme. Lide český! Nedej se zmásti hanobením nepřátel katolické víry, potupou nevěreckých listů. Mohou-li svobodomyslníci konati pouti do Kost- nice, Husince, na Lipany, aby tam hověli svým protináboženským choutkám, pak my dáme na jevo před tváří celého národa, že stojíme pevně při víře svých předků, že podle jejich příkladu z roku 1864 za příčinou slavností Methodějských a roku 1889, odebereme se do Říma poklonit se hlavě celého křesťanstva a svému pečlivému otci. Jest již na čase, aby kněžstvo poučovalo lid o této důležité manifestační pouti českokatolické, aby se přihlásil nejen po- třebný počet 200 účastníků, nýbrž mnohem více, abychom se takto representovali před cizinou jako národ katolický. Heslem našim budiž: Vzhůru do Říma -
Metodějský Řím Lipany
14 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 29 března. Zemský rozpočet na rok 1900, jak jej ku schválení navrhuje sněmu království českého zemský výbor, vykazuje dle potřeby a úhrady ná- sledující kapitoly: 1. Zemský sněm: 372.722 K potřeba — 200 K úhrada. 2. Zemská správa: 1,149.249 K — 818.829 K. 3. Archiv zem- ský a dějiny království českého: 48.957 K — 840 K. 4. Hospodářství polní a sadební: 107.351 K ordin. a 7546 K extraordin. — 70.804 K. 5. Zemědělství: 1,087.120 K ordin. a 986.437 K extraordin. — 136.957 K ord. a 1800 K extr. 6. K účelům zdravotním a humanitním: 7,598.790 K ord. a 103.226 K extr. — 741.812 K. 7. K úče- lům vyučovacím a vzdělávacím: K 22,316.281 ord. a 619.800 K extr. — 832.840 K. 8. K účelům živnostenským: 214.800 K ord. a 429.400 K extr. — 0. 9. K účelům uměleckým: 449.594 K ord. a 152 K extr. — 0. 10. K účelům bezpečnosti: 1,440.563 K ord. a 10.400 K extr. — 454.759 K. 11. K úče- lům vojenským: 310.150 K — 0. 12. V e- řejné stavby: 557.866 K ord. a 4,770.368 K extr. — 478165 K ord. a 12.690 K extr. 13. Vše- obecný etátpensijní: 302.109 K —9826 K. 14. Zemský dluh: 2,528.649 K — 0. 15. Zem- ské přirážky a státní úděly: 37,693 564 korun. — Celková potřeba obnáší tedy 45,563378 K a celková úhrada: 41,253.326 korun.
Praha 29 březen
15 article
Sněm království českého rozpadá se nyní, nehledíme-li k několika uprázdněným mandátům, na následující politické strany. Počtem nejsilnější jest klub národních poslanců svobodomyslných, neboť má 92 členů. Klub velkostatkářů čítá 70 členů. Němečtí poslanci rozštěpili se na dva kluby: klub německo pokrokový, který čítá 40 poslanců, a klub německé lidové strany, jenž čítá 17 členů, z nichž 6 jest plnokrevných Schönererovců. Posl. Strache stojí mimo oba kluby. Dále zasedají na sněmě 2 křesťanští sociálové, 3 čeští agrárníci, 1 český radikál a 1 Staročech. Rozpočet pro delegace na rok 1900 jest již dnes předmětem horlivé přípravy ve spo- lečných ministerstvech. Předseda uherského mini- sterstva Széll a uherský finanční ministr Lu- kács přibudou co nevidět do Vídně, aby se súčastnili porad společné vlády, na nichž budou sestaveny předlohy pro delegace. Tyto sejdou se, jak již jednou bylo opověděno, v polovici měsíce května a ukončí své zasedání nejspíše již v červnu. Štýrský sněm konal dnes krátkou schůzi, v níž posl. Hagenhofer podal osnovu opravy vo- lebního zemského řádu. Příští schůze zítra. Uherské poslanecké sněmovně podána byla dnes zpráva finančního výboru o finančním zákonu. Sněm se usnesl, aby položena byla na jednací pořádek pondělní schůze. Na to vyřízeno bylo několik immunitních záležitostí a petic, načež byla schůze skončena. Příští bude zítra.
Posl Vídeň německý lidový strana
16 article
Hrabě Julius Szechényi jmenován byl ministrem při osobě uherského krále (ministrem latere). Řišský sněm německý, schváliv včera roz- počet, odebral se na čtyřnedělní dovolenou. Zatím obrácena bude pozornost všeho politického světa v Německu k poradám výboru pro předlohu o rozmnožení loďstva. Objevují se neklamné známky, že také v kruzích spolkové rady vzmáhá se silný odpor proti této předloze. Jest následkem toho dost možno, že celá předloha padne. Prine Jindřich Pruský, jenž prodléval v těchto dnech v Brémách a súčastnil se na jeho počest pořádané tam snídaně, odpověděl na přípi- tek, jejž mu pronesl předseda brémského senátu m. j. také tato závažná slova: »V poslední době, v minulých letech mnoho bylo mluveno o »poli- tice otevřených dveří.« Neznám původu městského brémského znaku. Vím jen tolik, že jest v něm klíč. Doufám a přeji si, aby tento klíč ony dvéře, kteréž nejsou dosud otevřeny otevřel, zároveň pak ty, které jsou již otevřeny, také na- dále zachoval otevřené. Je to politika, pro níž my Němci vždycky jsme měli veliké sympatie.« Předseda francouzské sněmovny De- schanel vyjádřil se v rozmluvě, jež vyžádal si na něm pařížský dopisovatel »Nov. Vrem.« m. j.: »Za pět let bude nám lze, měřiti se na moři s Anglií, ale dnes nemáme žádné příčiny, abychom s Anglickem vyhledávali spory.
Julius Szechényi Jindřich pruský Německo Brémy Anglie brémský senát