1
masthead
Po konfiskaci nové vydání.
3
masthead
Praze, dne 9. dubna 1900.
Praha
5
article
Radakoe »minintraca
srpedice
Praha, Pštrossovu ulicn,
číslo 200—II.
Netrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
něvracejí.
Hezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
Bkytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté
Praha
Pštrossův
7
article
KAl
KAl
po-
dině polední.
Jédnotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126.
Slunce vychází v 5 hodin 22 minuty ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 42 minuty večer.
Kala
8
article
Pondělí:
S v. Kleo fáš.
Pondělí:
S v. Kleo fáš.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u Milosrdných sester v Karlíně od 6.—10. t. m.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně.. . ..
2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně. . . . K 86.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 13.20
eloročně . .. K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Karlín
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
Páně
Italia
9
article
Oslava Beneše Methoda Kuldy.
Oslava Beneše Methoda Kuldy.
Literární sekce družstva Vlasti
jest dosud jediným důstojným střediskem, které
soustavně si všímá literárních zjevů novodobých,
je posuzuje a dle zásluhy oceňuje. Rovněž si
obrala za úkol oslavovati naše důstojné předsta-
vitele katolického života literárního i kulturního,
aby tak dala na jevo, že práce pro církev a vlast
konaná nezůstane bez uznání a vděku. Založením
literární sekce dokázal dp. Tom. Škrdle opět
svoji obezřetnou organisatorskou schopnost velmi
významně.
Včerejšího dne byli jsme v sále Svatováclav-
ské záložny svědky upřímné a důstojné slavnosti,
kterou Literární sekce družstva Vlasti pořádala
ku poctě vsdp. sídelního kanovníka vyšehradského
Beneše Methoda Kuldy, Nestora českých
spisovatelův a básníků vůbec, katolických pak
zvláště. Ke slavnosti dostavilo se hojně ducho-
venstva, katolických laikův i dam; kapitolu vyše-
hradskou zastupoval vsdp. kanovník Josef K u-
chynka, dále byli přítomni J. Magnificence
univ. prof. dr. Eugen Kadeřávek, oba místo-
předsedové družstva Vlasti p. Karel Ullrich,
c. k. hl. pokladník poštovní a p. prof. dr. Matěj
Kovář, za řád dominikánský dp. P. Quala Ko-
nečný, zástupcové četných křesťansko-sociálních
spolků, hlavně z Král. Vinohrad, hojně dpp. ka-
techetů v čele s dp. Emanuelem Žákem, před-
sedou spolku katechetského, knihkupec p. Francl,
majitel tiskárny p. V. Kotrba a jiní četní cti-
tele Kuldovi.
Beneš
Kulda
Škrdle
Josef
profesor
doktor
Kadeřávek
Ullrich
Kovář
Král
Emanuele
Francl
V Kotrba
Svatováclav
Qual ko
10
article
O čtvrt na 8. započala tato památná schůze
zpěvem Cyrillské jednoty křižovnické
za vedení dp. P. Pauknera, jejíž slavnostní
píseň mocně dojímala přítomné posluchače. Po té
ujal se slova místopředseda literární sekce, řiditel
p. Josef Flekáček, který výmluvnými a upřím-
nými slovy uvítal všecky milé hosty, kteří zavítali
k této dojemné slavnosti, a rozebíral heslo:
»Blahoslavený a požehnaný jest dům, ve kterém
žijí staří lidé.« Poukazuje při tom na postavu ve-
lebného starce, sv. Otce Lva XIII., k němuž po-
hlížejí miliony katolíků a modlí se za jeho další
blahodárný život. Dále se zmiňuje o jiném vete-
ránu českém Františku Pravdovi — Vojtěchu
Hlinkovi a přechází k oslavenci samému; tvrdí
pak, že veškeru činnost jeho by bylo možno po-
souditi dle slov: Beneš Method. Beneš je tolik
jako Benedikt. Sv. Benedikt si vytkl heslo:
»Modli se a pracuj!« které Kulda prováděl v ce-
lém svém životě; to dokázal svými spisy a svojí
veškerou činností v duchovní správě i u veřejném
životě. Slovo Method je každému Slovanu dra-
hým a milým. Sv. Methoděj přinesl národu česko-
moravskému světlo světa, aby tak nezahynul, ný-
brž se vyvíjel dále na základě náboženství kře-
sťanského. Tak také oslavenec působil na křesťan-
ských základech ku prospěchu svého milého ná-
roda a své matky církve. Proto nemůžeme nic ji-
ného činiti než vzdáti mu hold nejupřímnější vděč-
nosti. S jeho životem jsou spojeny celé dějiny na-
šeho probuzení, jeho život je kus našich dějin. Za-
sahujeť svým působením v literární i národní a
školský obzor. (Výborně a potlesk.)
Po té předčítal jednatel literární sekce dp.
P Paukner
Flekáček
svatý . Otka Lev XIII
Pravda
Hlinka
Beneš
Kulda
11
article
Karel Burian O. Cr. nadšeně a povznešeně
zvučným hlasem báseň, již ku poctě svého kra-
jana zaslal vdp. konsistorní rada mons. Vladimír
Šťastný, která našla hlubokou ozvěnu v srd-
cích posluchačů a byla odměněna hlučným potle-
skem. Báseň tato bude uveřejněna ve »Vlasti«.
Hlavním bodem programu byla slavnostní řeč
dp. prof. Václava Müllera, který ve své před-
nášce skoro hodinu trvající výmluvnými slovy oce-
nil činnost jubilárovu. Řeč tato byla krásnými
básnickými obrazy a humoristickými příhodami
protkána, takže byla velmi pozorně sledována a
vyslechnuta. Dp. řečník poukázal nejdříve na oslavu
francouzského básníka Francois Coppéa. Po slav-
nostní řeči ubíraly se všecky přítomné dámy
k oslavenci a položily na stůl zamilovanou květinu
Burian O
Šťastná
profesor
Müller
Francois Coppé
12
article
básníkovu, aby takto dokázaly svoji úctu. Také
dnešní slavnost má býti nepatrným kvítkem k oslavě
našeho nejstaršího spisovatele a básníka. Zajíma-
vým způsobem nám líčí nejmladší věk B. M. Kuldy,
který se narodil v Ivančicích na břehu Jihlavky
z rodičů veskrze katolických. Kulda sám rád vzpo-
míná na blažené doby svého dětství, zmiňuje se
o dojmech, které mu utkvěly v mysli, jmenovitě
kterak 8 dítkám bylo pilně choditi na mši sv.
v neděli a ve svátek a modlitby vykonávati v do-
mácnosti. V 7 letech Kulda onemocněl a byl po-
slán ku prohlídce k lékaři do Brna, kde poprve
uviděl slavného Dobrovského. Studia konal v Ji-
hlavě a Brně, ovšem německy. Doma mu nařizo-
val otec, aby mluvil se sestrami jen německy, aby
se tomuto jazyku naučily. Mladý vlastenec však
odpověděl: »Bylo by hanbou, kdybychom mluvili
v domácnosti jazykem cizím.« Za studií gymnasij-
ních, filosofických a jmenovitě bohosloveckých
účastnil se hnutí národního, které v něm našlo
pracovníka nad jiné povolaného. Tím více bylo
zarmouceno jeho srdce, když všecka práce v té
věci v semináři byla zakázána ze strachu před
strašidlem neznámého panslavismu.
Řečník mluví pak o učitelích Kuldových, o
jeho současnících, o jeho působnosti kněžského vy-
svěcení r. 1845 biskupem Schaffgotschem, o jeho
prohlášení proti frankfurtskému sjezdu r. 1448,
což mu způsobilo nemilé opletačky se soudy; líčí
pak obšírně další životopisný běh oslavencův a
přechází ke kritickému rozboru činnosti Kuldovy,
který se nám nejvíce z celé přednášky zamlouval.
Zvláště pozoruhodna byla slova, kterými se výmluvný
řečník jako jeden ze spoluredaktorů »Katolických
Listů« zmiňoval o důležitosti katolického tisku,
při jehož kolébce stál Kulda, který jest doposud
jeho nemalým příznivcem.
M Kulda
Kulda
Dobrovský
Kuldův
Schaffgotsch
Ivančice
Brno
13
article
Dp. prof. Müller pak vyzýval účastníky, aby
následovali v lásce ke katolickému tisku a jeho
podpoře podle vzoru našeho oslavence, neboť jen
tak se podaří přivésti k rozkvětu u nás toto nej-
důležitější odvětví činnosti národní.
Řeč dp. profesora byla odměněna hlučným
potleskem a řečníku bylo gratulováno s více stran.
Jednatel sekce dp. Burian pak přečetl te-
legramy a pozdravné dopisy, které zaslali ctitelé
oslavencovi: dp. Jan Halouzka, farář veřovský
s otcem a celou farností, p. Josef Fürst, c. k.
gymn. řiditel a dp. katecheta dr. Ant. Kubíček
za »Spolek na zakládání knihoven ve Slezsku«,
dp. Tomáš Houška, farář ve Zbynicích, dp.
Ferdinand Schmidt, kaplan senior v Radnicích,
který složil případnou báseň, v níž vhodně užívá
refrénu národní písně: »Moravo, Moravo, Mora-
vičko milá, co z tebe vychází, chasa ušlechtilá«,
dp. farář Ferd. Harna ve Chvalkovicích: »Slavme
slavně slávu Slávů slavných« a p. Jos. Aug. Le-
lek, maj. tkalcovny ve Zbečníku. Vsdp. msgr. Vl.
Šťastný píše mezi jiným v přípisu: »Přeji Vám,
aby slavnost zase tak krásně dopadla jako dřívější
a připojuji se v duchu k Vaší slavné společnosti
a ku všem projevům lásky, úcty a vděčnosti, jež
slovutný náš krajan právem zasluhuje.«
V doslovu poděkoval místopředseda p. Jos.
Flekáček srdečné všem hostům, kteří zavítali
k oslavě této, která zajisté naplní srdce našeho
jubilára nemalým dostiučiněním, že ovoce jeho čin-
nosti se doznává a vděčně uznává jeho práce. Ko-
nečně zapěla Cyrillská jednota křižovníků ještě
píseň, čímž schůze byla zakončena.
profesor
Müller
Burian
Halouzek
Fürst
doktor
Antonín
Kubíček
Houška
Schmidt
Mor
Ferd
Harna
Sláva
Jos
Aug
Flekáček
Slezsko
Zbynice
Morava
Chvalkovice
Zbečník
ko
Morava
14
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 9. dubna.
Nepokoje ve střední Africe. Depeše » P.
k.« z Acery ze dne 7. t m. praví, že guvernér
a jeho manželka bezpochyby se nalézají v pev-
nůstce u Kumasi a že dva důstojníci byli raněni.
Podrobnosti o povstání Ašantů dosud chybí. Te-
legram dopisovatele »Reut. kanc.« v Lebombu
(země Svazi) líčí poměry v zemi jako nejhorší.
Pluky královny země Svazi vraždí málo vážené ná-
čelníky s jejich rodinami a družinami v celých
davech.
Praha
Afrika
Kumasi
Reut
Lebombo
15
article
Ze sněmů.
Ze sněmů.
Ze Zadru, 8. dubna. (T. k.) Ve včerejší ve-
černí schůzi pokračovalo se v rozpočtové debatě.
Zore (chorvatsko-národní strana) doporučoval radi-
kální straně práva a Srbům návrat do lůna strany
národní a dorozumění s italskými autonomisty,
pakli se tito vzdají svého národoprávního stano-
viska a navrhnul resoluci v příčině protizákonného
užívání němčiny u státních úřadů. Milis (chorvátská
národní strana) odmítá výtky straně jeho v příčině
obecních voleb a odvislosti od vlády učiněnéa
praví, že národní strana trvá na svém programu,
který záleží v požadavku chorvatského státního
práva ve smyslu spojení Dalmacie s Chorvatskem
a Srbskem Řečník odsuzuje politiku strany práva,
která při každé nevhodné příležitosti přijde s otáz-
kou anexe a praví, že program této jest chauvini-
stický a nesplnitelný. (Hlučný souhlas na straně
většiny.) Perič a Trumkič (chor. strana práva) od-
povídají předřečníkovi a žádají, aby chorvatština
byla připuštěna za vnitřní úřadní řeč. Místodrži-
telský zpravodaj dvorní rada Narcelli odmítá výtku
posl. Kverkiče, že ministr Kallay působí na volby
v Dalmacii, dovolává se, vzhledem k domnělé stra-
nickosti úřadů předevčerejšího podrobného vyvrá-
cení, podotýká, že vláda pracuje pouze k umírnění
stranických vášní a tvrdí, že úřadníci, již byli pro-
zatimně ustanovení, ač neznají zemského jazyka,
musí se znalostí touto vykázati před definitivním
ustanovením. Příští schůze v pondělí.
Srba
Perič
Trumkič
Kallay
Dalmacie
Chorvatsko
Srbsko
chorvatskýnárodní strana
Narcelli
Zadr
16
article
Telegramy.
Círař rakouský do Berlína.
Z Vídně, 9. dubna. (T. k.) Podle »Pol. Corr.«
odebere se v prvních dnech května Jeho Veličen-
stvo císař a král do Berlína k vícedenní návštěvě
německého dvora.
Rusko a Čína.
Z Frankfurtu nad M., 8. dubna. (T. k.)
»Frankfurter Ztg « oznamuje z Nového Yorku:
Došla sem přes Takomu zpráva, že Rusko od
Číny žádalo koncesi pro dráhu z Luhanu do Ho-
nanfu a z Kalgau do Pekingu. Dále prý žádalo
Rusko o koncesi pro stavbu dráhy z Tayenfu do
Sianfu.
Rusko-turecká dohoda o železnicích.
Z Cařihradu, 7. dubna. (T. k.) Ruské vele-
vyslanectví potvrdilo Portě příjem prohlášení v pří-
čině výsad na stavbu železnic v Malé Asii, čímz
tato záležitost definitivně jest ukončena.
Pol
Corr
Berlín
Vídeň
Rusko
Čína
Frankfurt nad M
Nový York
Peking
Cařihrad
Asie
Frankfurter Ztg
17
article
Z Kodaně, 8. dubna. (T. k.) Princ Walesský
přijal dnes odpoledne na zámku Amalienbergu ve-
škeré zde pověřené vyslance, kteří mu vyslovili
svoje blahopřání k nezdaru atentátu.
Z Nizzy, 8. dubna. (T. k.) Generál Berenger
(republikán) zvolen byl 335 ze 396 odevzdaných
hlasů senátorem.
Z Říma, 8. dubna. (T. k.) Nový ministr války
generál hr. Ponza di San Martino jmenován byl
senátorem a generál Zanelli státním podtajemníkem
v ministerstvu války.
Z Madridu, 8. dubna. (T. k.) Zdražení ta-
báku vzbudilo v provincii Murcii nepokoje. —
V La Union byl kuřák protestujícím nekuřá-
kem zabit.
Z Madridu, 8. dubna. (T. k.) Bývalý špa-
nělský vyslanec u vídeňského dvora markýz Hoyos
zemřel.
Z Athén, 7. dubna. (T. k.) Dle listu »Arty«
odebere se král, jenž následkem chřipky trpí zá-
nětem v uších, co nejdříve do Vídně, aby se po-
radil s některým ušním lékařem.
Z Cařihradu, 7. dubna. (T. k.) Za příčinou
úmrtí Ghazi Osmana paši zaslal císař Vilém sul-
tánovi soustrastnou depeši. Důstojnický sbor dru-
hého pruského gardového pluku, ve kterém slouží
jeden syn zesnulého, dal synům Ghazi Osmana
zdejším vojenským zástupcem vysloviti soustrast.
Všecka zdejší vyslanectví projevila rodině Ghazi
Osmana soustrast.
Walesský
Berenger
Hoyos
Art
Osman paš
sul
Osman
Osman soustrast
Kodaň
Nizza
Řím
Ponza di San Martina
Madrid
Murcia
Atény
Vídeň
Cařihrad