Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 8. května 1909.

Číslo 126.

Na ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administrapin na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou- na městu. . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fillálkách: na měslo. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měsle. na čtvrt iota : . . . 3 K 30nh s dvojí zásilkou měsic. na čtvrt ista . . . . 11 k d0

ečermi dlání V drobném prodejí ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za 4 h Va fliálkách na venkově ranní dialo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5b lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a insorty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž Pedakce. tlskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopisy se novracejí.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Plán na utopení edporu proti bosenské agrárn bance a na záchranu bar. Bienerlha. Z Vídně, 8. května. (K. k.) Již jsme uká- zali na snahy a pokusy svaliti všechnu vinu za koncesi udělenou maďarské zeměděl- sko-obehodní bance pro Bosnu Hereegovinu na ministra společných f nanci sv. p. Buriana. Též jsme konstatovali, že není Burian prost všl viny, ba že jest hlavním vinníkem, ale zároveň jsme vytkli, že není prosta veliké viny také vláda zdejší. Připomínáme pouze tato tři data: 23. dubna žádal Burian naposledy od vlády Bie- nerthovy za souhlas ke koncesi — hned na to, dne 24. dubna byl souhlas ten udělen a již 25. dubna byla koncese dána. Ni k dy by nebyl Burian předložil status k defini- tivní koncesi (zatímn! koncesi kabinet pana Bienertha byl již udělil 28. listopadu m. r.) a nikdy by nebyl panovník koncesi udělil, kdyby rakouský kabinet nebyl dal svůj souhlas a kdyby byl podle vůle parlamentu jednomyslně projevené u panovníka remon- stroval. Jako ve výboru bosensko-hercegovském, tak nyní v novinách vládě blízkých, v klubech vládě blízkých pokračuje se v úsilí vypro- stiti bar. Bienertha úplně a uto- piti na straně druhé úplně bar.

Buriana, anebo utopiti celý odpor proti bance v delegaci. Dnes uveřejňuje se dodatečně řeč, kterou měl bar. Morsey ve výboru bosensko-herce- govském předevčírem. Pan Morsey je pohodlný patron a když mu předevčírem předložen steno- grafický text jeho řeči, aby jej prohlédl zkontroloval, odepřel namilaje, že jest unaven a nemá pokdy. Tím zdržela se publikace jeho projevu, který jest bez odporu pozoru- hodnou známkou smýšlen! v straně křesťansko- sociáln í. Pravilt: »Vláda (Bienerthova) pohřichu neprohlédla stav věcí, neprohlédla lesť a záludnost společného ministra financí Buriana. Myslila, že dostačí ujištění jeho, že bosenský sněm rozhodne na- před a že privilej banky zůstane in suspenso, pokud se týče vyvazení kmetů. Vláda (Bie- nerihova) nevěděla a nerozpoznala, že bar.

Burian nemá ůmyslu jiného, než za- brániti povinné vyvazení a dlužno se připraviti, že první sněm bosenský se ne- vysloví pro vyvazení nižádným způsobem. Potom však banka maďarská na- bude svých výsad a bude dělat na jisto svoje kšefty.« Členové křesťansko- sociální strany však nyní se namáhají, a b přiměli sněmovnu panskou k od- poru proti Burianovi a k něja- kému osvědčení. Vůdcové její včera vy- jednávali s čelnými členy pravice sněmovny panské. Dostalo se jim — podle »N. Fr. Pr.« — ujištění, že také tato sněmovna vhodným způsobem vyjádři Burianovi svojí nelibost. Jak vidno, zvolena pro vyřízení celého to- hoto neslýchaného škandálu, jakým jest udělení koncese maďarské bance agrární kommereiální pro Bosnu a Hercegovinu za sou- hlasu vlády rakouské, osvědčená stará methoda odkládaci. Burian a dele- gace jsou daleko. Baron Bienerth jest však bllzko. Ten má nyní dva sou- boje: jeden s ryt. Biliňským a druhý s bar Burianem. Jeho přátelé a sekundanti pomáhaj mu, aby v obou duellech zůstal ví- tězem. Nynější vláda, když přišla na svět. dala o sobě hlásati, že jest vládou »silnou« Silnou se ukázala jenom proti několika svede- ným mladikům v propsgandě antimilitaristické v Čechách a na Moravě, silnou se ukázala proti malým poštovním úřadníkům, silnou se uká- zala v tom, že vzala nám kus pracně a sprave- dlivě nabytého práva — proti Maďarům však proti maďarskému společnému ministru finane ukázala se velmi slabou achabou Ministerská rada. Z Vídně, 8. května. Dnes odpoledne sestou pila se obvyklá sobotní ministerská rada která se zabývala pravidelnými záležitostmi.

Úžasný úmysl. Z Vídně, 8 května. »N. Wr. Tagbl.« ozna- muje zprávu v pravdě nehoráznou, která, kdyby se potvrdila, způsobila by největší nevoli všeho neněmeckého obyvatelstva této říše, celé neně- mecké většiny poslanecké sněmovny a zajisté také německé sociální demokracie. Jmenovaný list ohlašuje totiž, že v táboře německých po- slanců se včera vyskytl plán, aby pres- dent poslanecké sněmovny p. dr. Pattai německého císaře pozdra- vil jménem poslanecké sněmovny způsobem oficielním a tak prý projevil vůli lidu pro mír a že se po stránce té dějí už pokusy o dohodu všech stran. Jsme přesvědčení, že této dohody dosaženo nebude a ž strany neněmecké a sociální demokracie roz- hodně se oprou plánu, který ve své podstatě není než pokusem, aby president sněmovny vše- obecného a rovného práva hlasovaciho vykonal akt servilnosti naproti panovníkovi říše, která potlačuje Poláky a potlačuje každou svobodu lidovou. To by tak ještě scházelo, aby volený president sněmovny lidové rozmnožoval skutky a činy poddanského lokajství. kterého jest již vůči clsaři Vilé movi, jeho synovi a celé némecké říši v poslední době dost, ba až přes příliš. V posledních dnech slyšeli jsme polskou Excellenci, která nám pravila »Jenom s největším přemáháním potlačujeme v sobě projev odporu proti systému, k terý nás Poláky v Prusku pronásledo- vané staví pod ochranu německé ř I š e.«

Z řeči rakouského ministra zemské obrany. Z Vídně, 8. května. (K. k.) Ve své řeči ve včorejší schůzi rozpočtového výboru vyslovil mi nistr zemské obrany polní podmaršálek šl. Georgi především dík za vřelá slova uznání, kte- ré bylo vzdáno působnesti vojenské správy, a pak za taktní kritiku. Ministerstvo vynasnaží se i na dále jako dosud vyhověti přáním lidového zastupitelstva ve vlastním oboru působnosti a. pokud jde o vojenskou správu, bude je u ní pod- porovati. Ministr připomíná k novému bran- nému zákonu na základě dvouleté služební doby své nedávné prohlášení za debaty o bran- cích a prohlašuje, že jako dříve i na dále doufá že obě zákonné osnovy budou do podzimka ho tovy. Rovněž opakuje ministr své vývody o ob mezení zeměbraneckých cvičen na dvěpořadí a slibuje, že bude u říšského ministerstva vojenství podporovati podnět, aby absolvovaní zvěrolékařští akademikové byli za- řaděni do XI. hodnostní třidy. — Na dodáv- ky masa v posádkách nemá vojenská správa žádného vlivu, poněvadž se maso opatřuje z me- nážních peněz. Za velkých manévrů a sou- středění sborů zajišťuje dodávky in- tendanee a byly již vydány pokyny, aby při odbírání jatečného dobytka byl brán v ydatně zřetel na původní výrobce v obvo- du manévrů. Maloživnostníci jsou při do- dávkách ze něbraneckých co nejvíce podporo- váni. Pokud jde o zemědělské dodávky. zařídí říšské ministerstvo vojenství svůj další postup dle zkušeností, kterých se nabude při no- vých dodávkových předpisech pro zeměbranu.

Navrženou resoluci, aby důstojníci byli přidržováni ke studiim aměli prů- kazy ze zkoušek, které by jim po případě umožnily vstup do státní služby, vítá ministr bude ho důrazně podporovati. — Remonto- vání na Moravě a v Čechách může se v prvé řadě týkati pouze dělostřeleckých tažných koní. Přednost bavlněného prádla proti lněnému spočívá v tom, že bavlněné lépe ebrání proti nachlazení. Zavedení lněných bluz u zeměbrany závisí hlavně na peněžní otázce. Na ochranumuž- stva protivětší zimě bylo stanoveno vy- dávati teplejší prádlo a také zavedení štikově šedých plášťů je pokrokem pro jich kvalitu. —

Odvádění nezpůsobilých braneo chce vojenská správa také ve vlastním zájmu zabrániti, aby se předešlo nešvaru propouštění a nahražování. Nedá se tomu ovšem z plna předejíti, poněvadž všechny vady nemohou se zjistiti při odvodech nebo nemohou se přiznati. Zkoncování nových předpisů o rayon př opevněných místech, po případě o de- molačníchreversech staví se ještě v ce- stu obtíže náhrady a nákladů. Ministr uvádí dále svoje prohlášení o zákazu četnickéh listu a konstatuje, že se tento zákaz týkal pouze listu, vydávaného jakýmsi Dörflerem, ni- koli četnických novin Müllerových. Také se mlu- vilo o tom, že politické úřady používají po- hříchu četnictva stále ještě ku věcem, které pře- sahují jejich organisační obor působnosti. Jak správně bylo řečeno, souvisí to s tím, že naše politické úřady nemají výkonný ch orgánů. Nedostatek tento nutí okresní hejt- manství jednak k tomu, aby přetěžovala obce agendami přenesené působnosti, jednak k tomu, aby používala četnictva zcela proti svému přání Četníkům, vstoupivším do výslužby před působností zákona z 29. ledna 1897 říš.z. čís. 42, bylo na základě zákona z 19. červenee 1902 říš. zák. čís. 220 přiznáno percentu- ální zvýšení jich pense po případě mi- nimální pense 400 korun. Další zvýšení těchto pensí mohlo by se jen tehdy poskytnouti, kdyby se tak stalo také ostatním kategoriím státních služebníků. Pokud jdo o patentální inva- lidy četnictva, mohlo by se zvýšení pa tentálních platů jejich jen tohdy provésti, kdyby se zvýšily také požitky patentálních invalidů ar mády. Po této stránce vede se ještě vyjednávání.

Životní a rentová pojišťovna „Kotva“ ve Vídni poskytuje četníkům pojištění za nejpřiznivějších podmínek. O této záležitosti soukromého rázu ministr ví, nemůže však toho dbáti, také ale nemůže brániti četníkům, aby se nedali pojišťo- vati u jiných společností. Konečně odpovídá mi- nistr na loňskou resoluci, kterou se vyzývá vlá- da, aby uvážila naléhavá a oprávněná přá- ní četnictva a pokračovala v zlepšování jeho platů. Zmiňuje s o opatřeních, která pro další zlepšení hmotných poměrů aktivních i pensionovaných četníků č- stečně byla již provedena, hlavně ale budou pro- vedena v nejbližší budoucnosti. K tomu náleží pokud možno úplná rovnoprávnost čet- nictva s finančni a bezpečnostn stráží, k čemuž je u ministerstva finanel pří znivá disposice, pak vpočítání každého četni ckého služebního roku po 16 měsících i při vstoupení do jiné státní služby, konečně regu lace hodností mužstva a rozšíření přípustného počtu služební mzdy.

Ze zemských voleb ve Štyrsku. Z Vídně, 8. května. Ze Štyrského Hradce telegrafují: Při včerejších prvních volbách, vy- konaných ve čtvrté všeobecné kurii, která čítá 10 mandátů, dobyli sociální demo- kraté hned na první ráz 4 mandátya s pátým mandátem přijdou do užší volby, ma- jíce skoro úplnou bezpečnost, že zabero také tenlo mandát. Pozoruhodno jest. že stejně jako při posledních volbách do říšské rady, poprve vykonaných na základě všeobee- ného a rovného práva hlasovacího, také včera při prvních volbách do všeobecné kurie zem ského sněmu Slovinci sli ruku v ruc se sociálními demokraty. Ze Štyrského Hradce, 8. května. (K. k.) Př volbách do zemského sněmu ze všeobecné volič- ské kurie byli zvoleni: 4 sociální demokraté 1 křesťanský sociál, 2 katoličtí konservativci, a 2 slovinští klerikálové. Jest nutnou jedna užš volba. Obecní rada vídeňská v Terstu. Z Terstu, 7. května. (K. k.) K vysvěcení příslaveb v námořním hospiiálu arcivěvodkyně Marie Terezie v San Pellagiu přijelo dnes večer asi 200 obecních radních mě st Vídně se starostou drem. Luegrem a 3 náměstky v čele. K uvitání dostavili se podesta, president Lloydu, správce námořníh úřadu, policejní ředitel a přečetné obecenstvo Za spolek německého domu v Terstu, kterému

vídeňská obecní rada dává subvence, uvílal starostu a obecní rady vídeňské předseda prok Stark, načež děkoval dr. Lueger. Pak uspořá- dána večeře o 100 příborech. Část vídeňských obecních radních odebrala se na lloydový par- ník »Brůnn«, který zejtra ráno odpluje do Ro- vině. Plavby súčastní se také president Lloydu dr. šl. Derschatta s choti. Místodržitel prin Hohenlohe odjel již dnes do Rovině. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 8. května. (K. k.) »Wr. Ztg. oznamuje: Císař udělil vlastnoručním listem ze dne 1. května senátnímu presidentovi nejvyššího a kasačního soudu Ervínu ryt. Höplerov z Hermingenu bez poplatků hodnost taj. ného rady. Z armádníhio věstníku z Vídně, 8. května. (K. k.) Císař nařídil, aby polní podmaršálek Alexandr Szaszkiewicz, ve lilel 12. pěší divise a generálmajor Otokar Pi- zichelli, velitel 16. jízdní brigády, byli na svou žádost, podanou z důvodů zdravotních, sproštění těch to velitelstev. Dále nařídil, aby podmaršálek Eduarů šl. Böhm-Ermoli, velitel jízdní divise v Krakově byl přeložen ve stejné hodnosti ke 12. pěší divisia generálmajor Bedřich ryt. Gerstenbergerz Reichseggu a Gerstbergu, velitel 15. jizdn brizády, ve slojné vlastnosti k 16. jízdní brigádě Dále jmenoval: Generálmajora Karla hr. Huy na velitele 17. jízdní brigády, velitelem jízdní divise v Krakově, plukovníka Jiřího šl. Lehmana, velitele hulánského pluku čís. 13, velitelem 17. jízdní br- gády, Karla ryt. Henriqueza, velitele husarského pluku čís. 15, velitelem 15. jízdní brigády. Císař na- řídil dále, aby generálmajor Pavel Mohra, velitel 11 brigády polního dělostřelectva, byl sproštěn tohot velitelství na svou žádost, podanou z důvodů zdravot ních a jmenoval plukovníka Antonína Habicha velitele pluku polního dělostřelectva čís. 23, velitelen 11. brigády polního dělostřelectva.

Uherská krise Z Vídně, 8. května. »N. Wr. Tgbitu,« tolegrafují z Pešti: Ve straně ústavověrné pro slýchá se určitě, že řešení krise potrvá ješlě několik neděl a že císař přijede v červnu ještě jednou do Pešti. Z Pešti, 8. května. (K. k.) Audience mi- nistra vyučování hraběte Apponi a trvalatr čtvrti hodiny Z Pešti, 8 května. (K. k.) Hrabě Štépán Tisza navštívil ministerského předsedu dra Wekerla a prodlel u něho tři čtvrti hodiny Z Pošti, 8. května. (K. k.) Ministr vyučo- vání hrabě Apponyi řekl po své audienei shromážděným novinářům, že ho panovník přija velmi laskavě, že se však nemůže ještě ozná miti žádná změna. Z Pešti, 8. května. (K. k.) Uh. tel. kor kane, sděluje: Císař přijal v 11 hod. dopol ministra vyučování hr. Apponia ve zvláštním slyšení. Ministr obchodu Košut bude přijat o půl 1. hod. a bývalý ministerský předsed hr. Štěpán Tisza o půl 2. hod. odpoledne. Z Pešti, 8. května. Velikou pozornost způ sobila porada, kterou měli dnes ráno dr. We- kerle a hr. Štěpán Tisza. — Bar. Aehren thal byl přijat dnes dopoledne císařem v krát- kém slyšením, po kterém měl poradu s hr. Lud- víkem Apponyem, dvorním maršálkem. Z Pešti, 8. května. „Lloyd“ sděluje, že mi- nistr vyučování Vojtěch Apponyi včera v klubu neodvislosti tvrdil, že situace jestneoby- čejně těžkou a že nastává všeobee- ná politická krise. Hr. Apponyi pravil: „Proto, že zahraničními zápletkami jest ohr ženo v první řadě Uhersko, jest situace kriti- ckou. Jak Italie, tak Rusko chtějí za- brati kus území uherského. Politiko nemaďarských národů v Uhrách pro ně prucuje. Opakuji, že situace jest velmi svízelnou. Z Pešti, 8. května. (K. k. uher.) Císař při- jal před audiencí ministra vyučování hr. Appo- nye ve zvláštním slyšení, trvajícím 10 minut. ministra zahraničních záležitostí sv. p. Aehren thala.

Plavba Lloydových parníků. Z Terstu, 7. kvétna. (K. k.) Lloydový par- ník »Marie Valerie« odplul 5. t. m. z Kuraché do Colomba, »Bukovina« 6. t. m. z Alexandrie do Terstu a »Körber« 6. t. m. z Adenu do Suezu. »Thalia« přibyla dne 6. t. m. z Cadiru do Madelry Poštovní úřadníci a vláda ve Franci. Z Paříže, 8. května. (K. k) Ministr Barthou pro- hlásil včera redaktoru „Matinu“, že vláda nepo- volí neposlušným poštovním úřadní- kům. Nikdy prý neodvážili se ještě poštov ní úřadníci na veřejných schůzích proná- šeti tak nepokrytě revoluční řeči, jk učinilo to oněch 9 poštovních úřadníků, kteří octnou se zejtra před disciplinární radou. Na těch- to schůzích zavázala prý se ovšem nepatrná menšin účastníků, že bude šířiti protivojenské a pro tivlastenecké názory. Takových zjevů nelz naprosto trpěti. Vláda učinila již opatřent pro případ, že by vypukla nová stávka Ví, že může spoléhati na veřejné mínění, jakož i na obrovské množství obchodníků, živnostníků a dělníků. kteří by nedovolili, aby byli beztrestně poškozováni O usnesení železničních zřízenců, hodlají- cích uspořádatí hlasování o stávce, prohlásil ministr, že důvěřuje v prozíravost velké řady železničního personálu, jenž ví, že vláda učinila vše, aby urychli- la v senátě projednání zákonné osnovy o výslužném Avšak nechť přihodí se cokoliv, vláda jest pev- ně odhodlána plniti chladnokrevně a klidně, avšak též rázně svou povinnost již ukládá jí národní zájem Srbský král do Petrohradu Z Bělehradu, 8. května. »N. Wr. Tgbtt.« sděluje: V předvčerejší schůzi staroradikálního klubu ministr dr. Milanovič a Pašič oznámili. že král Petr v době nejblíže příšti se odebéře do Petrohradu, kde bude příjat carem s poctam královskými.

Miltnachlovy memokry. Ze Štutpartu, 8. května. (K. k.) Jak se dovidá „Schwäbischer Kurier“, sepsal bývalý mínistersk předseda šl. Mittnacht politické memoiry, ktere odevzdal nakladatelství Cottovu, aby je uveřejnilo p jeho smrti Slechy o ministerské krisi v Petrohradě. Z Petrohradu, 7. května. (K. k.) Stále jaště kolují pověsti o ministerské krisi. V informova- ných kruzích se tvrdí, že deřini ti v n rozhodnutí se ještě nestalo, četné okolnosti svědčí však o tom, že Stolypin zůstane v úřadě. Kabinet prohlašuje se naprosto solidárním se Stolypinem. Definitivní rozhodnutí očekává se v neděli, kdy Stolypin opětně je povolán k carovi. Zmatky v Persli. Z Teheranu, 7. května. (K. k.) (Reuter.) Dnes konala se na anglickém vyslanectví kon- ference, jíž se zůčastnili splno- mocněnci šachovi a zástupei An- glie a Ruska. Ruští vyjednavatel podali po přání šachově vysvětlivky k jednotlivým bodům programu, odevzdaného 22. dubna. Pro- slýchá se, že prohlásili, že budou pova žo- vati za amitnutí celého progra- mu, bude-1i se šach zdráhati při- jmouti radu v něm obsaženou.

Nový sultán a nová vláda v Turecku.

Z Vídně. 8. kvělna. (K. k) „Politische Korrespon denz“ oznamuje: Ve Skoplji vycházející orzán ture- ckých Srbů „Vadar“ přínesl zprávu z Plevlje, dl které Rakousko činí vážné příprav k oopětnému obsazení sandžaku nov - pazarského a že u hranic bosensko-tureckých v Uvači, Rudě, Gornaždě, Cajnici a Foče s o ustře- dilo mnoho vojska, které každou hodi- nu očekává rozkaz, aby vtrhlo do san- dža ku. Na základě zpráv, kterých se nám dostalo na kompetentním místě, jsme s to prohlásiti, že tato

Z kulturní ciziny Th. Roosewelt, president a publi eista. Bylo již před delší dobou rozšířeno mnoho zpráv o tom, kterak bývalý president Roose- welt přijal místo jednoho z redaktorů žurnálu »Outlooks, uzavřev s vydavalelstvem listu smlouvu velmi výhodnou, na 30.000 dolarů ročního platu. Nyní se ukázalo, že reklamn plány chytrého vydavatelstva amerického žu nálu hodně sklamaly svoje autory. Slavený bý valý president, miláček Spojených států severo- amerických, osvědčil se býti sice velmi popu- lárním a hladkým diplomatem na trůně presi- dentském, ale — méně šťastným žurnalistou. Pro všecky dosavadní články svoje dostal se do tuhých polemik, v nichž nevyhrál vždycky. Naopak jeho odpůrci prohlašují jej býti zcela průměrným žurnalistou, který hned z počátku svojí činnosti naprosto sklamal naděje, které se naň skládaly. V jedné z posledních knížek »O utlo o k ue uveřejnil Th. Roosewelt stať o socialismu. Sua arci socialismu nepřátelskou, jak se dalo oče- kávati dle jeho dosavadních názorů, ale při tom tak povrehní, nedbale a primitivně založenou, s několika nepříjemnými omyly, že všichni proti- vnlci, kteří se na článek vrhli, měli s nim až žalostně slabou práci. Porážka Roosewellova je arci dle ujišťování odpůrčích stran tak doko- nalá a zahanbující, že ohrožuje vůboc do bu- doucnosti jeho reputaci jako redaktora a publi- eisty. Ale i přátelé jeho uznávají značné omyly a přestřelky v jeho žurnalistiských statích.

V Mnichově vydal ruský lékař a od- borný spisovatel Timofej Segalo v zají- mavou monografii o F. M. Dostojev- ském. Rozbíraje podrobně dle všech přístup ných pramenů životopis Dostojevského, řadí za sebou všecky příznaky jeho choroby a určuje je z fakt epilepsie velikého romanopfsce, její prů- běh a postup a snaží se při tom ukázati, jaký vliv choroba měla i na literární činnost jeho. Překvapují svou věrností a přilehavostí některé postavy hrdin z děl Dostojevského, které autor sám jako epileptiky do své práce postavil (na př. v »Běsích«): jak s patologické stránky přesně a umělecky svědomitě kořistil z vlastní hrozné choroby pro svoje umělecké tvoření. Kniha vyšla v Mnichově německy a teprve po jejím úspěchu za hranicemi dojde i k vydání ruskému. Moskevské nakladatelství »Narodnoje Pravo- vydalo v těchto dnech svazek dopisů A nt. P. Čechova, sebraných B. N. Bočkarevým Čistý výnos vydané knihy má sloužiti k zařízení komnaty jména A. P. Čechovova v sanatoriu pro pliení choroby »Jauzljar« v Jaltě, v oblíbe ném místě pobytu Čechovova.

Různé zprávy. Palác míru v Haagu. V poslední době byly uveřejněny oflciální zprávy, dle nichž bude slavba paláce míru do roku 1913 určitě dokončena. Jak známo, chtě Andrew Carnegie původně jen založiti nadae na knihovnu pro rozhodčí soud, později však dal hollandské vládě k disposici 3,750.000 zla- tých na zbudování paláce míru. Tento obnos pak ještě »zaokrouhlil«, ovšem nahoru. Stanovy Carnegiova věnování byly sestaveny koncem května r. 1904 a jmenován komitét, v němž dnes zasedají jonkheer van Karnebeek, dr. de Beaufort, jonkheer Nuyssenaers, jonkheer de Savornin-Lohman a jonkheer van Citters. Nad tímto komitétem stojí ještě dozorčí rada, sestávající ze čtyř ministrů, vicepresidenta městské rady a dvou členů nejvyššího soudu. Hollandská vláda věnovala pozemek na »Staré seheveningské cestě« a z vypsaného konkureu vyšel jako vitěz francouzský architekt Cordon- nier. Původní svůj návrh pak společně s holland- ským architektem van der Steurem v mnohých směrech změnil, takže budova na přiklad bude míti jen jednu věž mlsto původně projektovaných čtyř věží. Dne 30. července 1907 za druhé mírové konference položen slavnostně základní kámen a v říjnu r. 1908 bylo započato s vlastní stavbou. Při budování základů naskytly se hne obtíže, jichž překonání vyžadovalo mnoho času. Objevilo se, že v hloubco, ve které měly být základy položeny, nalézá se sice pevná vralv

asi 45 cm. silná, pod ní však byl opět sypký písek, takže záklády musily býti položeny o tr metry hloub, než se původně zamýšlelo. Posud jest celá podezdívka mohutné bu- dovy, jež zaujímá více než půl hektaru, hotova do výše tři metrů a již letos, až zevní zdi ko- lem vzrostou, bude možno učiniti si představu o příštím architektonickém dojmu budovy. V ne- dávno vydaném spisu architekta Jurriaana Koka uvádějí se některé číslice, dle nichž bude mi- rový palác snad největší budovou, jaká kdy byla v Hollandsku vystavěna. Posud bylo ke stavbě použito 7000 krychlových metrů betonu, n celou budovu bude třeba asi 12 millionů cihel, jakož i 200.000 kilogramů železa na krov, velká věž pak bude míti váhu sedmi millionů kilo- gramů. Úzkostliví se tážou, zdali měkká holland- ská půda tak ohromnou tíži vůbec snese. Roz- hodně jest s tohoto hlediska štěstím, že se ni- kdy nevyskytla myšlenka, provésti tuto obrov- skou stavbu v Amsterodamě nebo Rolterdamě. V Haagu může palác míru přece pevně státi, až nastane všeobecný mír na zemi a nebude již třeba žádných mírových konferencí, kdežto kdyby byl zbudován v některém z obou velkých em- porií při ústí řek, hrozil by mu osud benátské campanilly.

= Polské divadlo vyhořelo. Z Berlína, 8. května Z Lodi oznamují: Na včerejšek lehlo popelem zdejš- polské divadlo úplně. Veškeré kostumy a dekorace zničeny. Budova nebyla pojištěna. Dva dělníci, kteř spali v divadle, utrpěli těžké popáleniny. = K úloku na presidenta Palličra. Z Paříže, 8. května. (K. k.) Rozsudek nad číšníkem Mattisem pro přepadení presidenta Falliěra, který odvolacím soudem byl zpět příkázán kárně policejnímu soudu, byl potvrzen. = Velký požár. Z Amberku, 7. května. (K. k.) Ve Freihungu vypukl dnes ráno velký požár, který zničil 8 stavení, 20 hospodářských budov s muo žství dobytka. Několik dětí bylo zachráněno ještě v po- slední chvíli s ožehoutými vlasy a oděvem. Má se za to, že oheň byl založen.

Jindy a nyní. X O hře na míč r. 1501. Petrarchovy knihy dva- je o lékařství proti štěstí a neštěslí upravil a vydal po česku v Praze r. 1501 slavný humanista český Řehoř Hrubý z Jelení. Radost rozmlouvá s Rozumem. Radost chválí, Rozum namilá, vyvrací. Radost: Ale milo mi na mič bráti. Rozum: Hle, toť opět jiná věc. hodná posmievánie, křičeti a skákati. Radost: Rád na mieč hrám. Rozum: Vidím, že nenávidíte odpočinutí svého, poněvadž odevšud na práci číháte. O, byste aspoň na slučné práce číhali! Neb jestliže cvičenie těla této hry pilni jste, zdali prosím jest nejslušnějšie cvičenie v bláznivém sebe zmielání, v kterémž nie se nemuože myslí činiti, čili v chození tichém, kdežto totižta v chození i úduov hýbánie jest užitečné i vtipu pře- myšlovánie slušné. Kterýžto chozenie obyčej někteří z filozofuov tak jsů sobě osobili, že od něho znas menitá rola filozofuov jméno vzala. Čili ty raději chceš Dionyzia Syrakuzanského než Aristotela nás sledovati? V procházce k učení užitečné filozoí ten rozkoš mieval, tyran takůž rozkoš ve hře té nepo- kojné mieval jest. Ačkoli jest druhdy i střiedmých lidí mysl ta rozkoš jímala. Protož i Ouántus Muciu Scevola velmi krásně na mieč brával. A nejslav, nější ciesař Augustus od cvičení válečného k mieč se dal. A Markus Aurelius Antonius velmi hrával na mieč. Nelíbí mi se hra ta klopotná a křiklavá, poně- vadž všeliké hýbánie náramné a zvláště, když jee s křikem smlešené, dobrému člověku neslušie Č. Zíbrt