ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9e562a20-8ea4-11dc-a641-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 64, work 3, person 96, org 11
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v sobotu 6. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 306.
4 article
Ma ranni a večerní listy předplácí se V Prase v administracin na měsíc. . . . na čtvrt leta . . . : 6 K —b s dvoji donáškou na měsíe na čtvrt ieta : . . . 7 K enh ve Hiliálkšch na měsío. . . . . . 2 K 30 h Poštoui ěslc. na ieta : : : . K enn s dvojí zásilkou
Poštoui
5 title
B trrista : : : . k o
6 article Večerní
Večerní dání. V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . za sh večerni .. . . za š k Ve fliálkách na venkově ranni dislo. . . . . . . je večerni .. . . . . . . 5 k Inseráty platí se hotově napřed. Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3 Tam nacházeji se téš redakce, tiskárna a sxpedine Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejí.
7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vyjednávání prostřednictvím Poláků. Z Vídně, 6. listopadu. Akce dra. Glabiň- ského k zabezpečení dělnosti poslanecké sně movny trvá dále, jenže bude podstatn rozšířena. Dosud vyjednával předseda kola pelského jenom se zástupei Slovan- ské jednoty. Nyní vyjednávati bude se zá- stupri také německých stran, a to ne- toliko se zástupci stran z království českého. nýbrž s křesťanskými spciály. To potrvá nepo- chybně do poloviny budoucího týdne. Nedosti toho. Jest úmyslem způsobiti společnou poradu mezi Čechy a Němei. Opět děje se pokus, který stal se v historické noci ze dne 13. na 14. listopad min. r. v saloně tehdejšího ministra vnitra sv. p. Bienertha — — pokus v několika hodinách vy- řiditi celý spor česko-němeeký V celém jednání zarládlo jinak tempo velmi po- malé; postup těchto transakcí prodlužují ještě noviny, které vší silou a všemi prostředky pra- cují, aby z konferencí nevzešla snad přece jen změna systému na prospěch Čechů. V čele těchto novin jest »N. Fr. Pr.«. Raději režim mimoparlamentní a raději vládu § 14., než sebe menší kus spravedlivosti a slušnosti k Čechům. Z úřadního věstníku.
Polák Bienerth Čecho Vídeň Čechy Francie
8 article
2 Vídně, 6. listopadu. (K. k.) »Wiener Ztg.« oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31. října řediteli státních drah ve Vídni dvor- radovi Jaroslavu Khittelovi, který vstupuje trvale do výslužby, v uznání výborných služeb, konaných po neobyčejně dlouhou řadu let, šle- chlický stav s prominutím poplatků. — Gisat udělii knížecímu Lobkovickému vrchnostenskému radovi a ústřednímu řediteli panství Antonínu Hannakampfovi v Bilině důstojnický křiž řádu Františka Josefa. — Císař jmenoval sou- kromého docenta dra. Viléma W iech ov- ského mimořádným profesorem farmakologie na německé univer sitě v Praze. — Císat udělil. radovi zem- ského soudu a přednostovi okresního soudu v Chrastavé Maxmiliánu Ammerovi, kter z vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužbye bez poplatků titul rady vrchního zemskélio soudu. — Císař udělil na základě návrhu mi nistra cisařského a královského domu a zahra- ničních záležitostí exequutur ustanovovacímu di- plomu Bedřicha sv. pána Gebsattla který byl jmenován německým konsulem v Praze. — Cisař jmenova profesora na státním gymnasiu s českým vyučo vacím jazýkem v Plzní Františka Věco ského ředitelem státního gymnasia v Litomyšli Pověst o těžkém zranění a zabití bývalého presidenta Roosevelta.
Wiener Ztg Khittel Hannakampf František Josef Ammer Bedřich svatý Gebsattl Věco Roosevelt Vídeň Praha Plzeň Litomyšl okresní soud v Chrastavá královský dom
9 article
Z Londýna, 6. listopadu. »Central Newse telegrafují z Nového Yorku, že udržují se tam pověsti, dle kterých jest Roosevelt z a bi nebo těžce zraněn. »Daily Expresse oznamujt z Nového Yorku, že lichá pověs o smrti Rooseveltově způsobila tam ohromné rozechvění. Noviny pořádají zvláštní vydánl, která ve sta tisících výtiacích po ulicích se pro- dávají. Z Berlína, 6. listopadu. Z Londýna a Pa říže dostal »Local Anzeiger« zprávy, že bývalý president Spojených států severo-ameriekých Theodor Roosevelt byl na honě Africe těžce zraněn. Druhá depeše obsahuje zprávu, že Roosevelt pod ranami utr- pěnými zemřel. Úřadné zpráva ta dosud po- tvrzena není. Z Paříže, 6. listopadu. Z Nového Yorku došly sem soukromé zprávy, že Roosevel velmi vážně byl zranén na honě.
Roosevelt Rooseveltův Roosevel Londýn Nový York Berlín spojený stát Afrika Paříž Central News Local Anzeiger
10 article
Zpráva o jeho smrti se však vyvrací. Z Londýna, 6. listopadu. (K. k.) Ku pověstem nehodě někdejěího presidenta Spojených států Rodse- velta na lovu prohlašuje Reuterova kancelář, že ne- má o tom žádně zprávy. Také na osadním úřadě se o tom neví. V Londýně se nevěří pověstem těmto. Z Londýna, 6. listopadu. Podle prvních zpráv byl Roosevelt napaden noserožcem těžco zraněn. Podle jiných zpráv Roosevelt byl u smrcen ranou své pušky, která náhle vy- buchla. Dosud všechny pověsti o nehodě nebo smrti Rooseveltově rejsou potvrzeny, naopak sdě- luje se, že není žádné pověřeně zprávy o tom. Z Říma, 6. listopadu. Paní Rooseveltová, která zde mešká, prohlásila, že sice slyšela pověsti o smrt svěho chotě, že však jim nepřikládá víry žád né Srbská půjčka. Z Londýna, 6. listopadu. (K. k.) Reuterova kan celář oznamuje z Paříže: Zejtra bude zde zástupe německé skupiny a Ottomanské banky podepsána smlouva o 412% srbské půjčce v obnosu 6 milionů liber.
Roosevelt Rooseveltův Rooseveltová Reuterův Londýn spojený stát Rods Řím Paříž
11 article
Anglie a Německo v Alrice Z Londýra, 6. listopadu. (K. k.) Arická spoleě nest uspořádala včera na počest státního tajemníka německého osadního úřadu Dernburga skvělou ho- stinu, na níž předsedal sir Taubman Goldie. Mimo jiné dostavili se německý velevyslanec a různé úřad ní osobnosti. Když proneseny byly přípitky králi Eduardovi a císaři Vilémovi, ujal se slova státní t- jemník Dernburg a prohlásil za všeobecné pochvaly že musí býti zachována vážnost kolonisátorů v Afr ce za všech okolností. Černoši nerozlišují jednotlivé evropské národnosti, ale spatřují ve všech běloších pouze vládnoucí ragu. Pokojný rozvoj osady poslouž podstatně rozkvětu sousední osady. Moudré státnick umění a dobré sousedství vždycky dá se spojiti. Stát- ní sekretář pak přípomněl, jak při nedávném po- vstání Hotentotů bojoval Němec a Angličan muž v- dle muže a vyslovil se dále s uznáním o myšlence smíru, která uskutečníla spojenou Jižní Afriku. Ně- mecko a Anglie, končil státní tajemník, první uznaly že zájmy všech kolonisujících národů v Africe jsou solidární. Lze očekávati, že obě národnosti, jako ji často, půjdou i napřiště ruku v ruce.
Eduard Vilém Černoch Němec Angličan Anglie Německo jižní Afrika Afrika Taubman Goldie
12 article
Porušení zákona o mezistátním obchodu. Z Londýna, 6. listopadu. (K. k.) Jeden zdejší li ozpamuje z Nového Yorku, že hlavní jednatel holand- sko-americké linie byl zatčen na obvinění, že poru- šil zákon o mezistátním obchodu, přijav rabat odtn železničních společností. Na kauci 10.000 dolarů byl propuštěn z vazby. List podotýká k této zprávě, že tu jde o první případ obžalob. do nichž budou zaple- teny ježto různé jiné transtiarulické paroplavební společnosti. Z vojenského sondu ve Francii. Z Pařiže, 6. listopadu. (K. k.) Vojenský soud od- soudil věera vojína 116. pěšího pluku na rok do vě zení, poněvadž pomáhal k útěku desátníku Descamp- sovi, zloději rychlopalného děla, které nedávno zmi- zelo z Toulu Proti anglické dráze na Enfratu a Tigridn. Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.) „Jeni Gazetta píše opět ostře proti udělení plavební koncese Eufratu a Tigridu anglické společnosti. List potírá ideu, vymyšlenou k domnělému uklidnění tureckého veřejného mínění, že prý Anglie, aby předešla pol- tickým škodám, vzešlým z koncese, učiní úřadní pro hlášení, že nebudou kříženy turecké zájmy v Mezo- potamií. List vzpominá podobnéha prohlášení 6 vele- vyslanců z 25. července 1882 o Egyptě, které přes t nezabránilo Angličanům obsaditi trvale Egypt.
Gazett Angličan Londýn Nový York Francie Toul Cařihrad Eufrat Anglie Mezo Egypt
13 article
Turecký delicit.
14 article
Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Dle listů bude rozpočet na příští rok vykazovati schodek asi 7 mi- lionů liber. Ministerská rada se usnesla zmenšiti sní- žením položek schodek na 3 až 4 miliony liber.
Cařihrad
15 article Řecká krise.
Řecká krise. Zavahování Némecka do věcí řeckýcl Z Berlína, 6. listopadu. (K. k.) Oproti zahiranič ním zprávám, že císař Vilém jistými rada mi, udělonými členům královské. rodi
Vilém Berlín
16 article
ny, vmísil se do řecké krose, píše se „Sod- deutsche Reichskorrespondenz“ z Berlína: Německa politika řídí se ve svém poměru k Řtecku úplnou dobře uváženou zdrželivosti. Tím spíše je nápadno že opěl a opět dějí se pokusy vzbuditi zdáni, jakoby Německo zasahovalo do vývoje řecké krise. Máme jediné přání, aby Řecko vlastní silou našlo cestu do spořádaného ústavního života. Že k to- mu náleží i zachování dynastie, není poža- davek zvenčí vnucený, nýbrž daleko spíše odůvodně ný zájmy helenismu samotného. Králova důvěra v klidně rozležení. Z Paříže, 6. listopadu. (K. k.) Řecký král přijae athěrského zvláštního zpravodaje „Matinu“, jemu prý řekl: Rekové jsou hodný lid. Mají dobré a šle- chetně vlastnosti. Jejich zdravý rozum a čilá inteli- sence překená všechny obliže. Rychlost, bezpečnos a způsob, jakým vyřídili přihodu, odehravší sev námořnictvu a jednomyslné přísné odsouzení, jak každý člověk pronesl nad tímto šíleným činem. svěd- čí, že vlasterectví a zdravý rozum našeho obyvatel- stva neutrpěly pohromy. Mám neochvějnou důvěru v budouenost a blaho Řtecka. Nynější obtíže budou pokojně a klidně rozřešeny. V tom je má nadějea důvěra.
Matin Reková Berlín Německo Řecko Paříž
17 article Tiché protidynaslické hnuti.
Tiché protidynaslické hnuti. Z Alhén, 6. listopadu. Ve hlavním městě jest- chý ruch protidynastický. Větštna mladého důstoj- nictva žádá však nepokrytě sesazení celé dynastie Obyvatelstvo sympatisuje s ním. Královští manžel meškají pořád ještě na venkově. Cesta k jich le- tohrádku jest vojskem obsazena. Vláda ve všeobecném zmatku neví si rady ani pomoci.
18 article Zprávy z Paříže.
Zprávy z Paříže. (Původní dopis sNárodních Listů«.) V Pařlži, 4. listopadu. Ku porážce, kterou utrpělo předsednictv municipální rady pařížské v záležitosti pojme nování ulice jměnem Ferrerovým, přistoupila včera druhá zvolením Carona za presidenta val ného sboru municipálního. Socialisté a jejiel radikální spojenci byli tentokráte poraženi ješti rozhodněji, neboť Ernest Caron, neodvislý repu blikán, byl zvolen 42 hlasy proti 33, jež obdrže drívější president, socialista Chausse. V článku, nadepsaném „Paříž opět do byta“, píše „Eelair“: „Konec bloku municipál ního nám slibuje konec bloku parlamentního. Jaurěs nuopak běduje v „Humanité“ nad ne úspěchem své strany. Vier ve včerejším hlaso vání nový důvod pro poměrné zastoupení. „Pal nebude již město vydáno jediné straně, ktera disponuje většinou několika hlasů.“ „République Francaise“ je nadšena a volá „Vzhůru, dobří Francouzi, seřaďme se!“, kdežto „Radical“ konstatuje melancholicky, že radikál- ni dissidenti včerejším svým hlasováním ukázali že pro ně je nebezpečí na levici. Nový president municipální rady Ernest Ca ron jest progressista, liberál, velmi obeznal v záležitostech finančních. Je mu 69 lot, by také presidentem generální rady a zastupuje n radnici čtvrť Vivienne.
Ferrerův Caron Chauss Viera Francouz Ernest Ca Paříž République Francaise
19 article
„Temps“ uveřejnil ve svém zahraničním bulletinu zajímavou studii o otázce Vladivostoku Pisatel připomíná rusko-činskou dohodu z roku 1896 o východní čínské dráze, kterou byl Rusku postoupen pás území asi 4000 čtverečních kilo motrů, jenž se táhl od Zabajkalska k Vladivo- stoku a šel přes Charbin. Ale než tato dohoda byla uskutečněna, obsadilo Rusko Port Artur postavilo trať z Charbina do Port Arturu, což odvrátilo především průvoz od Vladivostoku. Dalný stal se oporou ruské hegemonie na dál- ném Východě. Když pak Rusko ztratilo Port Artur, zůsta Vladivostok po válce volným přístavem a tate okolnost, jež přivedla do tohoto města 70.000 Čířanů, Japonců a Korejců, mezi nimiž mizi hrstka asi 1000 Rusů, měla také za následek
Artur Japonec Korejec Rus Vladivostok Rusko Zabajkalsko Vladivo Charbin Port Artur Čířan
20 article
že dovoz asijský do Ruska jest čtyřikrát větš než dovoz ruský do Asie. „Temps“ dovozuje, že postoupení dráhy východočínské Japoncům by musilo míti přímo za následek zrušení volnosti přístavu ve Vladivo- stoku. O této otázce bude jednati Kokovcev sl ná- stupcem knižete Ita.
Rusko Asie
21 article Posudky poroty o návrzích prükopu letenského.
Posudky poroty o návrzích prükopu letenského. V dnešním ranním čísle uveřejnili jsme výslede poroty a udělení cen soutěžným návrhům na úpravu vstupu do průkopu letenského. Třemi prvními cenami vyznamenány byly pro jekty »Titana«, »Armovaný beton« a »Tunel«. O lěchto projektech vyslovila se porola takto: »TTitaua.« Návrh řeší prostup do průkopu tu- nelem 90 m. dl., 16 m. šir. a 10.5 m. vys. Základní myšlénka tohoto projektu jest utvoření jakéhosi amí theatrálního stoupání strání od náměsti, navrženého před vyústěním mostu Sv. Čecha. Na této strání stou pají dosti neprakticky schodiště se zbylečným množ- stvím stupňů a odpočivadel, ač dlužno uznati, že vy vinutí schodů přimýká se k terrainu. Terasy těchio schodišť pojí se k neobyčejně masivnímu středu nad tunelem, který vrcholí obrovskou sochou. Zadní čásí tunelu jest hemicyklem ukončeha a stráně průkopu tím výhodně spojeny. Provedení dvou cest v galeriích v tomto hemicyklu lze nazvati šťastnou myšlénkou Místo, které spojuje rozříznutou pláň jest prostranné V ose tunelu leží na této pláni budova restaurační a umísťuje do ní výhodně jak ventilační šachtu, tak výtahy. Jak již řečeno, projekt ten vykazuje mnobo výhod, zejména pokud se zadního průčelí týče, ač právě základní myšlénka utváření předního průčeli tohoto tunelu nemůže se nazvati nejšťastnějšl. Mě- řitko architektury jest veliké a bmota sestavovaná přerušila by nápadně jednotu zalesněné stráně. Z ohledů komunikačních znamená přojekt citelné přerušení velice frekventovaných cest na strání, ze- jména cesty spodní. Spojení, které projekt navrhuje ve výšce 222 jest již příliš vysoko položeno. Spojen nábřeží s plání sprostředkuje pak pouze již shora zmíněný, nepraktický labyrint schodů.
Čecho Titano
22 article
Projekt »Armovaný beton«, Projekt 12 m rosp. 71 m dlouhého tunelu s větším rozpnutím 23 m a rozdělením tunelu na tří části, jednu pro jizdu 12.80 m šír. a dvě pro chodce po 3.75 m ši roké. Návrh má svou nejsilnější stránku v časti praktické, pokud se týká komunikace ve vlastním tunelu, který jest ze všech navrhovaných tunelů nej kratší a nejširší. Spokojuje se však pouhým kon- struktivním a architektonickým propracováním tu- nelu, při čemž pouze částečně řeší spojení cest n stráni Zachovává sady na stráni téměř nedotknuté. což možno jen vítati. Architektura neuspokojuje sna úplně, poněvadž je navržena v měřítku příliš malém oproti velkým bmolám stráně. Nehodí se upotřebení tak různých a různorodých materiálů pro tento mo numentální úkol. Komunikačně má návrh své před- nosti v tnnelu samém. Tento by poskytoval pro- stranné a vzdušné spojení, při čemž by byl i dostí světlým. Nápad s lucernou jest násilný, ale dojista originální, ne však nevyhnutelný. O jinaké spojení a plání, než s přechody na obou stranách tunelu se projekt vůbec nepostaral a též výtahy chybí.
23 article
Projekt »Tunel«. Návrh tunelu 83 m dlouhého v předu, 13 m v zadu. 9 m vys. a 20 m širokého. Přední průčelí tunelu položeno dosti na zad a témuž předkládá se lávka pro cestu v stráni. Nad tunelem pak vytvořena exedra kamenná, ve které projektovány anfitheatrálně položené terasy se zahradnickou úpra- vou a vyhlídkové místo. Zadní portál provádí jako svislou stěnu od terasu. Základní myšlenkou, kter hledí zahradnickou úpravou udržeti spojitosti strání, se návrh zamlouvá a mohl by býti dobrým podkla- dem pro praktické možné řešení. Poměry a forma architektury jsou dobré a klidné. Šťastně a pravdivě vyřešil vyústění větrací šachty. Komunikační výhoda projektu jest lávka, spojující nad hlavní komunika spodní cesty na strání, ač by v navrženém míst poněkud tisnila. V hořejších cestách jest komunikace nedostatečná a nejasná. Špatně jest umístěno schodi- ště u zadní brány tunelu a projekt nepamatuje na výtahy Od zejtřka budou projekty k veřejnému nahléd- nutí vyloženy.
24 article Odjezd delegace mladoturecké do Plzně.
Odjezd delegace mladoturecké do Plzně. Dnes ráno po 8. hod. odjela hlavní skupina vý- pravy turecké zvláštním vlakem z nádraží Františka Josefa do Plzně k návštěvě plzeňského pivovaru a Škodových závodů. Asi sto účastníků za vedení dra. Rizzy Towfika beje colonnela Mohmoda boje a gu- vernéra Tachrima beje, dále gen. řed. Husserlaa sekč. rady Riedla z Riedensteinů shromáždilo se v čekárně 1. třídy, kam dostavili se též v zastoupení
František Josef Škodův Riedl Riedenstein Plzeň
25 article
starosty a měst. rady pražské ob. st. dr. Vrat. Černý. za obch, komoru posl. cís, r. Tůma, dále dvorní rada V. Marek, cís. r. Jarsch. vrch. insp. Guber a insp. Schreiter, dále mag. rada Borůvka, za cbch. komoru sekr. dr. Živanský, dr. Mayer. dr. Matys, dr. Novák, dr. Kalenda, Hlaváček, řed. Votruba, prof. Feller, p. Dienelt a j. Za měst. radu plzeňskou a obchodní komoru v Plzni jeli s účastníky výpravy z Prahy spisovatel prof. Klostermann, dále kom. rada Brožík, ředite dr. Freund, prof. Truneček a dísponent Bouček. Posl. cís. r. Tůma za obchodní komoru podě- koval Turkům za jejich návštevu a vyslovil polěšení nad tím, že se jim Praha líbí a doufá, že styky, které tak mnohoslibně započaly. budou pokračovati, jakož i že jim přeje, aby výprava jejich šťastně skončila. Před odjezdem zvláštního vlaku obecní starší p. dr. Černý rozloučil se s hosty jménem města Prahy těmito slovy, v turecké řeči pronesenýmit „Drazí přátelé! Krátká doba pobytu vašeho minula.
Černá Tůma Marek Jarsch Schreiter doktor Živanský Mayer Matys Novák Kalenda Hlaváček Votruba profesor Feller Dienelt Klostermann Brožík Freund Truneček Bouček Posl Turek Guber Plzeň Praha rada Borůvka
26 article
Doufáme, že jste noznali, že návštěva vaše v zlaté, starobylé naší Praze způsobila nám radost. Těšíme se, že vzájemné styky naše nadále zůstanou srdeč- nými; přeji vám jménem našeho města šťastnou cestu do dálné vlasti vaší a provolávám vám upřím- né na shledanou! Sláva naším vzácným hostůml“ (Pochvala.) Na slova tato vůdce výpravy dr. Rizza Te w- fik pravil: „Byli jsme od vás velmi laskavě přijati a mohu prohlásiti, že jsme byli velmi dojati a pře- kvapeni milou vaší pohostinností. Rádi byli bychom zůstali zde déle, ale, bohužel, čas náš je přesně pro- gramem cesty naší vyměřen. Odjíždějíce však, za- něcháme zde velmi příjemné vzpomínky na vaši vzácnou pohostinnost a myslím, že není to naposled. co příslušníci našeho národa do vašeho krásného města zavítali, neboť naše výprava zajisté najde následovníky a vzájemné styky budou v oboru ob- chodním i průmyslovém najisto navázány: těším se, že i my v Cařihradě jednou vaši výpravu uvítáme. Děkuji ještě jednou všem, kdož nám tak skvělě uvítání a tak příjemný pobyt připravili. (Souhlas.)) Potom rozloučili se účastníci výpravy se svými průvodčími a nastoupili cestu do Plzně, odkudž pří- mo odjedou přes Linec do Terstu. Menší část výpravy odjela po 1/49. hod. do Mla- dé Boleslavi k prohlídce továrny automobilové Lau- rina a Klementa. Zbylí delegáti turečtí odjeli dnes odpoledne o 144. hod. z nádraží Františka Josefa do Lince. Předsednictvo delegace mladoturecké požádalo nás za uveřejnění tohoto
doktor Rizzo Klement František Josef Cařihrad Plzeň Linec Terst mla dé Boleslav T w
27 article
Pierre Rocheverre.
Rocheverre
28 article
Poděkování Jménem komitétu pro uspořádání turecké vý- pravy pokládáme si za čest vysloviti naše nejupřím- nější díky panu starostovi kr. hl. města Prahy, úřa- dům, obchodní a živnostenské komoře a komitětu vítacímu, zvláště pak obdivuhodnému obyvatelstvu pražskému, které k nám bylo tak laskavé a shoví- vavé. Nikde nezažili jsme takového spontanního a mi- mořádného projevu lidových sympatií Jsme tím velmi dojati a zachováme upomínku na něj v hloubi svých srdcí. Nebylo nám možno rozloučiti se jednotlivě s tč- mi mnohými a mnohými přáteli, které jsme tak šťastně mezi vámi si získali. Omlouváme se proto prostřednictvím pražské žurnalistiky, které zvláště platí naše nejsrdečnější díky za laskavou a živou pozornost nám a naší výpravě projevovanou. Všem ještě jednou naše nejvroucnější díkya na shleda nou! V Praze, dne 6. listopadu 1909. Za komitét výpravy mladoturocké Sam Lévy. Dr. Rizza kewfik.
Lév doktor Rizzo Praha
29 article Na milionový dar Ústřední Matici školské
Na milionový dar Ústřední Matici školské Vzácný důkaz porozumění pro snaby Ústřední Malice školské dala Pražská úvěrní banka, která vedle řadného příspěvku, jejž Ústřední Matici školské pravidelně odvádí, 200 K. zaručila se odevzdati Ústřední Matici školské ještě zvláštní dar k milionové sbírce. Doporučuje se i jiným českým ústavům Spolek úřadníků nájmu polravsí daně věnoval jakožto přispěvek na milionový dar Ústřední Matici školské 100 K. Na dosažení milionu ve prospěch Ústřední Ma- tice školské přispěli pp. úřadníci c. k. okres. soudu v Žižkově částkou K 67.—. Na milionový všenárodní dar pro Ústředn! Matici školskou složil v naší ad- ministraci pan cís. rada a nakladatel J Otto 100 koran Příklad ten zaslouží v české obci knihkupecké hojného následování.
Otta Ma Žižkov úvěrní banka spolek úřadník
30 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Akademický senát university v Gotinkác vyrsal cenu 1000 marek na kulturně-historickou stu dii o thematě: Dějiny knižního záhlaví. Mezi znalci a kritiky Henrika Ibsena dleu- ho panoval spor o to, kdo slouzil slavnému dramati- kovi vzorem k jeho velikolepé figuře doktora Stock- mana v „Nepříteli lidu.“ Jední tvrdili, že Björn- son, jiní domnívali se v něm spatřovati nápadně shodný portrét romanopisce Jonasa Lie, asi před třemi lety zemřelého. — Nyní je sporná otázka de- finitivně vyřízena. V posledním vydání dramat Ib- senových činí se zmínka o jakémsi Haraldu au- lowe, který byl živou předlohou Ibsenovi. Zmíněný člověk byl originální muž, nadprůměrné inteligence, ale cholerik, který ve veřejném životě měl mnoho srážek. Ibsen od něho převzal také název jiného svého slavného kusu, totiz Sloupy společno- sti. Týž Harald Taulowe měl kdysi tuhý spor s jakousi akciovou společností, jíž vehementně vytý- kal nemorální a nečestné jednání. Vydal proti ní le- ták, odhalující bezohledně vedoucí osobnosti mezi akcionáři, a tento leták měl palcový nápis: Slou- py společností v próze! Ibsena záležitost sama svého času velmi zajímala a stilistického obra- tu Tauloweova později užil, a dopomohl mu tak ke svělové proslulosti. V Petrohradě po několika zdařilých poku- sech poslední doby založeno konečně stálé židov skě divadlo, pro něž zatím najat soukromý sál Pivadelní družina skládá se většinou z herců proles- sionálů. Zahájila hry koncem října — žargonem — a první novinkou bylo drama bytově z židovskenn prostředí od M. Ricbtra „Reb Gercele Mejuches, Režisárem družiny, sloučené na základech „snolč
Ibsen Stock Jední Björn Jonasa Lie Harald Taulowe M Ricbtra Gercele Mejuches Režisár Petrohrad Ibo sk divadlo
31 article
ného risika, společného rozhodování i společných příjmů“ jest herec S. Melnikov, arci také ži jako umělec dobře osvědčený. Původní ruskou operetku uvidí brzy Pe- trohrad. Kompcnuje ji mladý a vysoce talentovaný skladatel ruský Miohaj! Cernov, žák Rimskéh Korsakova, laureát konservatoře petrohradské. Ten operety napsala ruská literátka Teffi, která se těšt také dohrému jménu. Ruská kritika hudební vítá s ra- dostí tento počin, doufajíc, že bude aspoň částečnou záchrarou od záplavy německých operet, která i na Rusi začiná býti pravou metlo
S Melnikov Korsakův Teffi Miohaj Rus
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Radium a rozmach lidsvého bádání. »Matin« přináší od Charles E. Guillaume ředitele mezinárodní kanceláře pro míry a váhy článek o radiu, jenž zajímá svými imposantním vědeckými výhledy a laikovi staví úchvatně pře oči rozmach vědeckého bádání. Radium se stále ničí a přece se stále udržuje. Studujme nejprve smrt radia. Neděje se náhodou, řídí ji přesný mathematický zákon Ať soustředěno nebo rozptýleno, ztrácí určité množství radia v určité době stálou část. Ničení radia jest pomalé v poměru k dobám, jež stále měříme; asi ve dvou tisících let zmenši se čá- stečka radia o polovici, za člyři tisíce let bude z ní čtvrtina a z miliardy tun radis bude z sto tisíe let jen nepatrná částečka miliontin miligramu. Jali věak tiale století v životě světa již značnou periodou, neznamenají ještě přiliš dlou- hou dobu a kdybychom se mohli vrátiti tislc století nazpět, nalezli bychom naši zemi již skor stejně sestárlou jako dnes. Ale tato první obtíž se rozřeší bez velk námahy: radrum není zakladatelem dynasti chemického druhu, jest pravnukem urania v němž Henri Becquerel objevil první stopy ra dioaktivity a jež svou destrukcí plodí řadu těles. z nichž radium jest nejvýznačnější elapou. Život urania jest ovšem nepoměrně delší než život radia; hodnoty nejsou dosud přesně určeny ale má se za to, že uplyne více než miliarda let, než se kousek tohoto kovu zmenší na polo- vici. Tu máme před sebou dobu, za kterou může projíti svět od dětství až do nejvyššího stáří a můžeme se tím spokojiti, neboť naše existence jest jen okamžikem.
E Guillaume Becquerel Matin
33 article
Badatel však se nerad zastavuje na cest a ať je stáři urania jakékoli, chceme poznat okolnosti jeho zrození. Různý účinek temperatur je každému zřejmý Od chladu, který působí vypařování helia jehož účinkem vodík tuhne na kámen, až do žáru elektrického oblouku, kde všechny kovy vyprchávají, vidíme postupně celou řadu věde- ckých nebo průmyslových výkonů, které vyža- dují účinek různých temperatur. Ganius člověka dovolil mu přibližiti se značně k teplotám, jimiž příroda disponuje. Chlad nebeských prostor není intensivnější než chlad, o němž se mluvilo a je-li pravda, že te- plota slunce činí asi 6000 stupňů, jest teplota elektrického oblouku při 4000 stupňů jen málo menší. Není pochyby, že ve hvězdách velmi žhavých může teplota rozloučiti těles více, než dovedeme my, ale blížíme se tomu dosti, takže nás podobné účinky již nepře- kvapují. Něco jiného je u tlaku. Můžeme zdvojná- sobiti nebo ztrojnásobiti tlak, jaký nastává v děle, ale zůstáváme ještě stokrát za tlakem, jaký pů- sobí přítažlivost hmoty v srdci země a který zase je tisickrát menší než ve středu slunce. A přece tlaky způsobené v laboratořích dodaly již hmotě nové tvářnosti. Amagat první způsobil tlakem krystalisaci; Spring, protlačiv kousek tvrdého a křehkého vismutu drátovým otvorem, vytáhl ho v podobě drátu, měkkého jako olovo. Tammann pak shledal, že určitým vysokým tlakem stává se led náhle hutnějším než voda a padá ke dnu. Jak by se náš život změnil, kdyby se podobný zjev děl za tlaku atmosferického!
Chlad Spring
34 article
Víme, že tlak podporuje slučování tím, že přibližuje částečky těles; máme toho četné příklady v malém obvodu, který učenci prozkou- mali. Jsme přesvědčeni, že tlaky silnější tento účinek překonají. Jak daleko to půjde ? Nevíme. ale — zde nutno postaviti novou theorii — můžeme si snadno představiti, že ohromné tlaky způsobí slučování vnitroatomické a vylvoří nové látky. Jest velmi pravděpodobno, že takto vznikly různé prvky téhož rodu. Dostavše se do nízkého tlaku, jaký panuje na povrehu země, podržnj svou stabilitu a tvoří pro nás národ kovů. Ně které snášejí špatně toto vyhnanství ; mění se hynou, jak jsme viděli. Tato myšlenka čerpá značnou posilu ze sku- tečnosti, že hmoty radioaklivní se nalezají vesmě v půdách sopečných. Hrozné výhozy je vynesly z oblastí středových na povrch, kamž nám při- nášejí tajemné poselství z hlubin. Radiosktivita nejen obohatila našeho dueh novými názory na složení hmoty, nýbrž oživila také blahodárně lidskou naději.
35 article
Dnes stalo se banálním řikati, že naše země zahyne chladem. Všechen žár, který naše země vyzářila za tisíce století, je pro nás ztračen; žár, který slunce stále vylévá do prostorůa z něhož zachycujeme mimochodem méně než miliardinu, je ztráta, která se neustále zvyšuje, kterou nic nevyvažuje. V době, kdy se zrodila pokusná věda, sna- žil se Buffon určiti možné trvání života na zemi: několik tisle let do minulosti a rovněž tolik do budoucnosti bylo vše, co věda za jeho doby mu dovolila připustiti. Později, jak se postupně theorie zdokona- lovaly, bylo možno připisovati životu vyšší stáří a slibovati mu delší trvání. Objev radioaktivity přinesl nám jistotu o ne- smírném rozsahu geologiekých period. Ve všech sopečných skalinách jeví skutečně intensita ra- dioaktivních jevů velmi značnou produkci tepla. A srovnáváme-li toto teplo se ztrátou tepla zem- ského, shledáváme je navzájem tak přibližnými, že je nemožno přisuzovati zemi nějaké rychl ochlazování. A tak, díky jedině tomuto zjevu, mohou fysikové povoliti geologům miliony let, jichž mají zapotřebí, aby vysvětlili jevy, jichž nezvratným svědectvím jsou skalní vrstvy. Pro budoucnost dávají ještě ohromné periody životu na dobré zemi, která nás nosí. Svou vnitřní prací udělala země obezřelou úsporu; místo aby vydávala bez počtu teplo, které plodilo její smrštování, hromadila je v té- lesech radioaktivních, která ji je dnes vracejí s moudrou pozvolností. A tato jistota dlouhého trvání naší zeměkoule není nejmenším z dobro- dini, jež se pojí k objevu radionktivity, s kte- rým jsou nesmrtelně spojena jména Becquerel a Curie.
Buffon Becquerel Curie