1
masthead
V Praze, ve středu one 18. listopadu.
Praha
2
masthead
K číslu 318.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se.
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
LSI
LSI
Předplaconí
a ingeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Zabezpečené pilné projednání vládních
předloh.
Z Vídně, 18. listopadu. »Zeit« oznamuje
Do této chvíle nebyl z oposičních stran podán
ve sněmovně poslanecké žádný pilný ná-
vrh. Rozpočtové provisorium a
zákon o annexi Bosny a Herce-
goviny projednají se však postu-
pem pilným. President dr. Weiskirchner
zajistil potřebný souhlas vůdců stran a pilné
návrhy v té příčině jsou už podány. Těmto
pilným návrhům zabezpečena je přednost vůč
pilným návrhům, které snad ještě budou podány
— na oko, aby se zdálo, že je úmysl
vládním předlohám dělati obtíže.
Holdovací schůze sněmoven.
Z Vídně, 18. listopadu. V zahajovac
schůzi obou sněmoven po představení
nového kabinetu stanoven bude program
pro jubilejní schůzi. Panská sněmovna
konati ji bude v sobotu 28. listopadu o 4. h.
odpol., poslanecká sněmovna téhož dne o 3. h.
odpol. Presidenti dr. Weiskirchner a Win-
dischgraetz v zahajovací schůzi 26. t. m. sdělí
již konkretní návrhy pro holdovací schů-
zi. Nejspíše záležeti bude slavnost obou
sněmoven v tom, že po proslovu presi-
dentů přijata bude holdovací adresa,
která bude podána panovníkovi tím kterým prae-
sidiem obou sněmoven 30. listopadu t. r.
Z Vídně, 18. listopadu. »Frmdbtt.« ozna-
muje: »Členům panské sněmovny bylo zasláno
včera večer zároveň s pozvánkou pro prvn
schůzi písemné vyrozumění, ve kterém se jim
sděluje, že slavnostní schůze panské
sněmovny bude 28. Tístopadu o 4. hodine
odpolední.
Holdovací deputace haličského úřadnictva.
Z Vídně, 18. listopadu. Dvacátého sedmého
listopadu přibude sem deputace stát-
ních úřadníků haličských a bude
přijata císařem ve zvláštní audienci, aby mu
pronesla blahopřání haličského úřadnictva. Zále-
žeti bude z 90 členů v čele s místodržitelem
haličským hr. Bobrzyňským.
Weiskirchner
doktor
Win
Frmdbtt
Vídeň
Bosna
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
7
article
rálům dělostřelectva a techni-
ckých sborů vojska. Důstojničtí zástupei
zváti se budou od nynějška »praporečníky« ——
dle pruského vzoru — »Faehnriche«.
Kníže Bülow zůstane.
Z Vídně, 18. listopadu. »Fremdenblattu-
telegrafuje se z Berlína: Zdali rozmluva císaře
Viléma s kancléřem Bülowem měla výsledek
v ten rozum, že postavení knížete
Bülowa jest zajištěno, zdali na dobu
dlouhou, jest pochybno. Překvapení, jak se uji-
šťuje v politických kruzích informovaných, není
pořád ještě vyloučeno.
Bülow
Vilém
Vídeň
Fremdenblatta
Berlín
8
title
Převrat na Balkáně.
Balkán
9
article
Dobrovolníci pro válku.
Dobrovolníci pro válku.
Z Petrohradu, 18. listopadu. Zdejš
srbské vyslanectví najalo 2000
dobrovolníků pro válku Srbska s Ra-
kouskem. Mezi nimi nalezá se několik ru-
ských důstojníků a dam Červe-
ného kříže. Také v jiných ruských mě-
stech zřízeny jsou srbské verbírny.
Sesílená práce v rakouské továrně na střelivo.
Z Vídně, 18. listopadu. »Arbeiterzeitung«
oznamuje z Wöllersdorfu: »V erární to-
várně na střelivo pracuje se od ne-
dávna pronikavě dnem i nocí, kdežto
dosud odpočívala práce noční. Po většině vy-
rábí se munice, střelivo pro nová polní děla.
Stupňovaná tato práce uvádí se
v souvislost se zbrojením Srbska.
Počet dělníků dosáhl nebývalé
výše 4000. Poněvadž byl nedostatek domácích
pracovníků, povoláni na pomoc od-
borní řemeslníci a dělníci z Vídně
a jiných měst. Přibylo jich už mnoho set.
Došel také rozkaz, aby objekt, který se právě
staví, byl hotov do tří neděl.«
Zdejš
Petrohrad
Srbsko
Ra
Vídeň
10
title
Telegrafické zprávy.
11
article
Z belgické sněmovny.
Z Brusselu, 17. listopadu. (K. k.) V dnešní schůzi
poslanecké sněmovny mluvil posl. Pavel
Janson (liberál) o poměru německo-fran-
couzském a pravil: „Není tomu dávno, co jsme
čekali hroznou bouři mezi dvěma veskými národy
Bouře ta hrozila zachvátiti i nás. Avšak oba národy
se rozhodly svůj spor vznésti na rozhoččí soud. Na-
vrhuji tudíž sněmovně, aby blahopřála
oběma národům, které podady tak vzác-
ný příklad. Nechť všechny pariamenty stejně se
zachovají! Kéž pochopí konečně králové
a národové, že válka jest cosi hnusné-
hol (Dlouhotrvající pochvala.)
Ministr financí vzal v zastoupení ministra
zahtaničních záležitostí na vědomí tento návrh, o
němž se sympaticky vyslovil a prohlásil, že jej bude
tlumočiti ministru zahraničních záležitostí.
Za dalšího rokování o návrhu Jansonově prohlá-
sil socialistický poslanec Vandervelde, že by
nejspíše mohl vysloviti Francii a Německu dík za
mírumiovnost předseda sněmovny.
Posl. Woeste (katolík) opřed se tomuto návrhu.
Národ tak malý, jako je belgický, nemá se vměšovati
do záležitostí cizích států.
Sněmovna věnovala se pak jiným záložit ostem.
Pavel Janson
Jansonův
Vandervelde
Posl
Brusel
Francie
Německo
poslanecký sněmovna
12
article
Oprava báňského zákonodárství ve Francii.
Z Paříže, 17. listopadu. (K. k.) Předloha o změ-
ně báňského zákonodárství, kterou vypra-
coval ministr Barthou, obsahuje mimo jiné ustano-
vení: Koncesionář může býti přinucen k povinnosti,
závazné i pro jeho nástupce, aby zřídil továrnu k zu-
žitkování báňských produktů, aby přispěl ke stavbě
silnic, které jeho podniku prospívají, a aby podporo-
val humanní zařízení ve prospěch dělnictva, Nedo-
stál-li by těmto povinnostem, může býti zbaven kon-
cese. Totéž se stane, odepřel-li by koncesionář ppro-
vedení předepsaných mu bezpečnostních opatření,
anebo nedal na dole déle dvou let pracovati. Dále
nemůže býti důl bez předchozího zmocnění ani pro-
dán, ani pronajat. Aby stát měl něco z výtěžku zá-
vodu, bude zavedena provisorní daň na čistý výnos
Druhá předloha; kterou zmocňuje se stát, aby
za určitých podmínek a záruk vykupoval báňské kon-
cese, stanoví mimo jiné, že přesná kupní cena kon-
cese bude předem stanovena rozhodčí komisí, aby
parlament mohl se přesvědčiti o celém dosahu po-
dolů.
Barthou
Francie
Paříž
13
article
státnění.
Plavba Iloydových parníků.
Z Terstu, 17. listopadu. (K. k.) Tyto Iloydové
parníky vypluly: »Vindobona« 16. t. m. z Colomba
do Adenu, »Bohemia« 16. t. m. z Bombaye do
Adenu, »Semiramis« 17. t. m. z Brindisi do Terstu.
Iloydový
Semiramis
Terst
Colombo
Aden
Bombay
Brindisi
Bohemia
14
article
Nové tituly v rakouské armádě.
Z Vídně, 18. listopadu. Císař nařídil no-
vé titulatury generality a zástup-
ců důstojnických. Na příště budous
při pěchotě zváti generálové od III. třidy slu-
žební podle analogie generálů jízdy »generá-
lové pěchoty«. Titul polní zbroj-
mistr náležeti bude toliko gene-
Vídeň
15
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 18. listopadu. (K. k.) »Wiener Zeitung-
oznamuje: Císař udělil odborovému přednostov
v ministerstvu vnitra dru. Josefu ryt. Wo lfov
hodnost tajného rady.
Z Vídně, 18. listopadu. (K. k.) »Wiener Zejtung-
oznamuje: Císař jmenoval mimořádného profesora
dra. Karla Kreibicha řádným profesorem pro
dermatologii a syfilís na německé univer-
sitě v Praze. — Ministr kultu a vyučování
jmenoval profesora na státním reálném a vyšším
gymnasiu v Novém Bydžové Františka Koptu
okresním školním inspektorem pro
české školy školního okresu hořo-
vického.
Josef
Kreibich
Kopta
Vídeň
Praha
Wiener Zeitung
Wiener Zejtung
16
article
Zmatky v Persii.
Z Teheranu, 17. listopadu. (K. k.) P. t. a. ozna-
muje: Dne 11. t. m. vyplenili jezdci Sla ma
chána vesnici Cingruždar u Tavrizu,
která náleží ruskému poddanému a je obývána
Armény; na obou stranách byli mrtví a ranění. Ge-
nerální guvernér Ain ed Dauleh odmítl zodpovědnost
za tento případ, poněvadž prý nemá potřeb-
ného vojska k obnovení pořádku.
Ruský jednatel a anglický vysla-
nec všímají si všech výtržností a činí zodpo-
vědnou za takové jednání vojska ša-
chova perskou vládu.
Z Tavrizu, 17. listopadu. (K. k.) P. t. a. ozna-
muje: Ained Dauleh propustil část své jízdy, použiv
Teheran
Sl ma
Armén
Tavriza
Persie
Cingruždar
Ain
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Činská Semiramis.
18
article
Skoro současné úmrtí čínského císaře a císa-
řovny obrátilo opět pozornost k této zvláštní žaně.
o jejíž silné vůli, chytrosti i politických schopniostec
k nám pronikly mnohé zprávy, jež podávají braz
panovnice, držící otěže vlády malou železnou rukou
a řidící ohromnou státní loď dle vlastní vůle a vlast-
ního rozumu.
V osmnácti letech přišla Mandžurka Jehonala na
počátku vlády císaře Hsien-fena do císařského pa-
láce jako souložnice nižšího řádu, brzy však staia
se pro svou zvláštní krásu a vynikající vzdělání fa-
voritkou slabého císaře. Když porodila syna, pozděj-
šího císaře Tun-Chi, byla povýšena na souložnic
druhého řádu a brzy na to stala se hlavní ženoua
„západní císařovnou“.
Záhy poznal císař, že jest pouze hříčkou v jejich
rukou. Vrozenou chytrostí vpravila se rychle do si-
tuace a stala se také za samostatné vlády svého syna ,
za nějž, než vstoupil na trůn, ve spolku s první hlav-
ní ženou císaře Hsien-fena, „východní císařovnou“
po několik let pevnou rukou vládla, duší četných
palácových intrik. Ba došlo tak daleko, že císař Tun-
Chi krátce před svou smrtí zmocnil „východní císa-
řovnu tajným dekretem, aby „západní císařovnu“
jeho vlastní matku, po jeho úmrtí pro její tajné rejdy
zbavila všech hodností.
Mandžurka
Hsien
19
article
—Nepočital však s její demonickou moci. Když
—Nepočital však s její demonickou moci. Když
císař náhle zemřel v Jeholu, kamž se roku 1872 uchý-
lil před spojenými Angličany a Francouzi, prohlásila
ve spolku s princem Kunem přes to, že mladá vdova
císaře Tun Chi nosila dítě pod srdcem, svého čtyř-
letého synovce Tsai-Chiena následníkem, aby nemu-
sila dáti vládu z rukou a když roku 1881 „východní
císařovna“ zemřela, vládla s krátkou přestávkcu roku
1898 samostatně dále. Matka vlastního následníka
zemřela po tomto státním převratu domněle žalem,
davši krátce před tím život princi. Také taní odešei
brzy za matkou jako všichni, kteří tehdy přánímn Je-
honaly postavili se na odpor.
Nabyla opět neobmezené moci a dovedla jí reku
1898 využiti, když reformní strana s mladistvým
císařem Kvansu postavila se proti ní a reakcionářské
dvorní straně. Z počátku bylo v plánu dáti miadéhe
císaře popraviti jako velezrádce a zachránila jej pouze
okolnost, že byl synem sestry císařovniny. Byl zajat
a přísně střežen. Až do poslední doby zacházelo se s ním
jako se zajatcem. Směl se vzdáliti jen do určitého
obvodu z vykázaného domu, musil císařovnu-vdovu
přijímati kleče a nesměl se — vyjímaje velké obřady
— v její přítomnosti posaditi. Praví se, že cisař často
aby se jen těmto předpisům a styku s ní vyhnul
předstíral nemoc. Osvobození se již nedočkal, nebot
císařovna jej ještě o nějaký den přežila.
Angličan
Francouz
Kun
20
article
Předčasným hýřením, k němuž byl sváděn,
žalem, že se před provedením svých dalekosáhlých
reformních plánů musil náhle všeho vzdáii, záhy
sestárlý a skleslý, zachoval prý si přece duševní svě-
žest „ byl-li jist před vyzvědači, studoval cizí, do
čínštiny přeložená státovědecká a národohospodářská
díla, jimiž se obíral často již za své krátké viady.
Mnohdy však sedal celé hodiny ve svém domé, zírase
ztrnule před sebe a krátce před smrtí prý se u něho
objevily známky duševní choroby
Zatím vládla Jehonala silnou rukou. Často se
jí podařilo zachrániti Čínu před rozpadnutím a úpad-
kem. Sledujeme-li však její vládní činnost, stojíme
před záhadou: Jednala tak z lásky k vlasti nebo
z nezkrotné touhy po moci a ze ctižádostir
Čína
21
article
= Sňatky a rozvody v Pažíži. Právě vydaná
statistická výroční zpráva města. Paříže obsahuje
zajímavá data o sňatcích a rozvodech ve hlavním
městě francouzském. Roku 1906 bylo v Paříži uza-
vřeno 28.312 manželství a 1891 manželství rozve-
deno, jinými slovy, na každých sto sňatků připadlo
osm rozvodů. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno muži
ve věku od 25 do 29 let a ženským pohlavím ve
věku 20 až 24 let. Jen málo dívek provdalo se v 16
letech. Za to ve věku od 65 do 69 let uzavřelo nový
sňatek neméně než 75 vdov, ale jen 13 mužů. Vůbec
je pozorovati u žen mnohem větší ochotu k novému
sňatku než u mužů. Z 28 rozvedených nebo ovdo-
vělých vstoupilo 20 žen v nové manželství. Průměrně
byli muži o 9 let starší než ženy. V osmi manžel-
stvích byly ovšem ženy o celých 25 let starší než
jejich manželé. Rozvedené ženy provdávaly se mno-
hem snadněji a rychleji po druhé, nežli se rozvedení
muži po druhé ženili, z čehož lze souditi, že v ne-
šťastném manželství více vytrpěli než ženy. Také
vdovci neženili se tak rychle, jako se vdávaly vdovy.
„Truchlící pozůstalá“ čekala v nejčetnějších přípa-
dech jen až uplyne zákonem předepsaný smuteční
rok, načež se hned odvážila do nového manželství,
kdežto vdovci vyčkali většinou čtyři roky, než sa
opět zenili-
Paříž