1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 313. ze dne 13. listopadu 1908.
3
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Ruské literární kruhy vzpomněly v m
nulých týdnech stého výročí narozenin ruského bás-
níka Aleksěje V. Kolcova (žil v letech 1808 a ž
1842), jehož písně svojí dokonalou zpěvnou formou
a šťastnou prostotou svých námětů stály nejblíž na-
rodní, lidové poesii ruské. Právě pro svoji melodi
nost a zpěvnost, pro krásu a prostotu formy, nava-
zující na útvar národní písně, byl přijat Kolco
svými vrstevníky literárními s nadšením a docílil
brzy ohromné obliby. Ve svých písních milostných
jiných Kolcov ruského mužíka silně idealisoval
ale krásu přírody a selské přirozenosti dovedl líčiti
jako před ním nikdo. Kolcov byl záhy a často pře-
kládán do češtiny, bohatý výběr z jeho poesie vydal
posledně Lad. Ouis. Bezmála všechny jeho písné
byly zhudebněny četnými ruskými skladateli a mnobé
znárodněly.
Při umělecké dražbě, konané ve středu v Ber-
líně, vydražen Raffaelův obraz, představující
Madonnu s děťátkem, za 255.000 marek.
Spor o petrohradské představení »Salo m e«.
zakázané na zakročení synodu, byl urovnán kompro-
misem: ředitelka »Dramatického di vadla-
paní Komisarževská musila se zavázati, že bi-
blická jména, v dramatě Wildeově se vyskytující
(Herodes, Jochanaan atd.), budou změněna v nezá-
vadná jména ruská, a že na scéně neobjeví se hlava
Jochanaanova na míse, neboť odporuje to prý nábo-
ženským pojmům pravoslavným. Herečka na tyto
podmínky censury přistoupila, nechtějíc ztratiti ve-
liký náklad, na výpravu Wildeova díla již učiněný.
V Kolcův
Kolcov
Raffaelův
Madonna
Komisarževská
Wildeův
Herodes
Jochanaan
Jochanaanův
Sala m e
4
article
Tak se možná dočkáme, že budou v Petrohradě hráti
Wildeův kus s titulem — »Olga«, nebo »Doňa«č
podobně.
Hermann Bahr vydá v nejbližší době ti-
skem román »Die Rahl«, který jest dle vlastního
výroku jeho prvním dílem dvanáctisvazko-
vého cyklu románového. Bahr hodlá tento cyklus
napsati co nejrychleji — jedná o věci zároveň s ně-
kolika nakladateli — a doufá s ním býti hotov
v pěti, nejdéle v šesti letech. Románovým cyklem
svým chce vylíčiti různé životní formy dnešního
lidstva.
V Londýně zemřel 8. listopadu proslulý an-
glický fysik William Edward Ayrton, jak
bylo již stručně oznámeno. Nejznamenitější jeho dílo
vědecké jest »Practica! Elekitricity«. Spo-
lečně s Perrym skonstruoval Ayrton přesné měřící
aparáty elektrické a konal četné jiné pokusy na poli
elektrotechniky. Zemřel ve věku 61 let.
Vlašský skladatel Lorenzo Perosi, známý
několika velkými oratoriemi, komponuje operu »Ro-
meo a Julie«, k níž i libreto si sám napsal.
Hauptmannovo nové drama »Grisel dae
bude vypraveno v berlínském Lessingově di-
vadle v lednu nebo nejdéle v únoru 1909.
Wildeův
Olga
Hermann Bahr
Bahr
Románův
William
Edward
Ayrton
Perry
Lorenzo Peros
Julie
Hauptmannův
Grisel
Petrohrad
Londýn
Lessingův di
5
article
Hudba.
Hudba.
+ Na počest mistra Rozkošného pořádán by
užším kroužkem jeho ctitelů a přátel slavnostní ve-
čírek v sobotu dne 7. t. m. v pivovaře „u Bachorů“
Po uvítání oslavence . přednesení proslovu, v němž
oceněny byly zásluhy až do krajnosti skromného mi-
stra o českou hudební produkci a pouká záno na bez
Rozkošný
6
article
příkladné i u nás ignorování jeho tvorby rozhodu-
jícími kruhy, předneslo kvarteto předních výkonných
českých umělců některé skladby mistrovy. Vroucía
něžný přednes „Haničky“, ve kteréž skladatel vystihl
všecky záchvěvy české duše, účinkoval přímo sen-
sačně a zanechal v přítomných hluboký dojem.
Skvostně sebraným sólem na flétnu a zapěním só-
lových písní, vesměs to skladeb Rozkošného, o jichž
přednes rozdělily se rovněž přední sily, doplněn byl
důstojným způsobem program této animované zába-
vy, za jejíž uspořádání poděkoval mistr tklivým a
skromným svým způsobem aranžérům, účinkujícím
i účastníkům této přátelské oslavy, kterouž byl vzdán
hold skutečným zásluhám a zneuznané práci jednoho
z našich nejlepších lidí.
Hanička
Rozkošný
7
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Kurs pro klempíře a instalatéry při státní prů-
myslové škole v Praze ukončen byl po 6týdenním
trvání v neděli výstavou prací posluchačů kursu, kte-
rá konala se v technologickém prům. museu. K ukon-
čení kursu dostavil se za min. pro veřejné práce vl
rada Dokoupil, za nístodržitelství tajemník Soukup-
za obchodní a živnostenskou komoru v Praze vice-
president V. Němec, za král, hlav. město Prahu měst
radní p. Warvažovský. Z ostatních bostí jmenovati
sluší p. dvor. radu Pavlíčka, vl. radůJartíka, c.
dra. Schustra, zástupce společenstva kepířů a in-
stalatérů atd. O uskutečnění kursu má zásluhu vl.
rada Ed. Černý. Kurs pro klempíře a insstalatéry jest
výsledkem snahy, aby při c. k. prům. školách pořá-
dány byly jednak krátkodobé kursy, jednak kočovné
vyučování. Státní prům. škola chopila se tohoto
úkolu a vedle jiných podniků v život uvedla tento
kurs, poněvadž pro obor klempířský a instalatérský
není žádné školy, ani kursu. Ministerstvo veřejných
prací přišlo vstříc těmto snahám a udělilo subvenci
4500 K na věcné potřeby kursu a 1200 K na sti-
pendia. K témuž účelu přispěl zemský výbor český
Soukup
Pavlíček
Schustr
Ed
Černá
Praha
myslová škola v Praga
Dokoupil
živnostenský komora
8
article
500 K, markrabství moravského 240 K, obch a živ-
nost. komora a jiné samosprávné úřady. Kurs na-
vštěvovalo 29 posluchačů. Vyučováno bylo písem-
nostem, živnost. počtům a účetnictví, měřictví a po-
čtářství, průmětnému a odbornému rýsování, techno-
logii, nauce o zákonech živnost. a praktickým pracím
v jílně. Vyučovali jednak profesoři c. k. prům. školy.
z praktiků mistři Slavík, Šteffan a Lamr. Práce vy-
stavené a pomůcky, které dostaly se zdarma poslu-
chačům, svědčily jednak o veliké, obětavé práci pro-
fesorů a odborných učitelů, jednak o veliké píli, kte-
rou věnovali kursu absolventi. Výsledek kursu jest
neobyčejně uspokojivý a opravňuje k nadějím, že po-
sluchači v praxi budou moci řemeslu svému velmi
prospěti. Řemeslo klempířské a instalatérské v Praze
a v Čechách získalo zavedením těchto kursů velicea
třeba tu podotknouti přímo, že kursem tím položen
byl základ ke zřízení odborné školy pro klempířea
instalatéry, kterou postrádáme. Vládní rada Dokoupil
přislíbil v tom směru také podporu ministerstva ve-
řejných prací. Při nedělním ukončení tlumočil všem
činitelům, kteří mají o zurs zásluhu, vládní rada Ed.
Černý díky, starosta společ. klempířů Slavík děkoval
profesorům a zejména vl. radovi Ed. Černému a po-
sluchač kursu Novotný projevil vděk jménem poslu-
chačů za příležitost, která byla jim poskytnuta od-
borným zdokonalením řemeslu klempířskému a i-
sta latérskému,
Slavík
Šteffan
Lamr
Dokoupil
Ed
Novotná
Praha
Čechy
Práce ty
9
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
Nedělní zápasy.
10
article
** Slavia A. v. Pardubice, soudce Charles. Sla-
via Res. v. Kolín, s. Charles. Slavia Jun. v. Vršo-
vice, s. Votýpka. Sparta v. Čechie (Karlín), s. Kra-
tina. Smíchov v. Vinohrady S. K., s. Seidl. Smí-
chov Res. v. Vinohrady S. K. Res., s. Pešta. Meteor
(Vinohr.) v. Nusle, s. Fišer v Nuslích. Hlubočepy v.
Šlavoj Ia. (Vršov.), s. Kratochvíl. Hlubočepy Res. v.
Slavoj Res., s. Kratochvíl. Union v. Č. A. F. K., s.
Slanička. Bivoj (Nusle) v. Olympie II., s. Lemer-
mann. Praha VII. Ia. v. Sport Favorit Ia., s. Šebe-
sta. Praha VII. Res. v. Sport Favorit Res., s. Še-
besta. Letná Ia. v. Čechie (Malá strana) Ia., s. Černý.
Hellas Ia. v. Meteor Radlice Ia., s. Hypa, na Inva-
lidovně. Plzeň v. Kladno, s. Markalous. B. J. S.
** Z Č. S. F. (Úřadní zpráva.) Pp. Bulvasovi,
Turkovi a Pichnerovi (A. F. K. Vrš.) jest zakázáno
hráti, dokud se s A. F. K. Vršovicemi nevyrovnají.
— Pan G. Pilát distancován do konce května 1909.
— S. K. Olymp (Žižkov) potrestán pokutou 5 korun,
poněvadž nechal hráti v mužstvu distancovaného
hráče. — Pan Novák (S. K. Letná) distancován na4
neděle od 4./XI. — S. K. Studentský Team: Nový
jednatel: Augustin Merl, Král. Vinohrady, Sázavská
třída. — Do protestního odboru zvolen p. Vávra (Č.
A. F. K.). — Pohárový zápas A. F. K. Ko-
lín— S. K. Slavia Reserves koná se 15.
t. m. 22./XI. Reserves Slavia v. A. C.Sparta.
Oba matche na hřišti S. K. Slavi a. Dne
22. listopadu nesmí se v Praze hráti žádný jiný zá-
pas. — Jednatelem Č. S. F. zvolen pan BobumilJ.
Charles
Votýpka
S K
Seidl
Resa
Pešta
Nusl
Fišer
Kratochvíl
F K
Slanička
Bivoj
Černá
Markalous
Bulvas
Turek
Pichner
A F K
G Pilát
Novák
Augustin Merl
Král
Vávra
Č A F
A F K ko
S F
Bobumilj
Pardubice
Kolín
Karlín
Smíchov
Nusle
Hlubočepy
Č . A
Olympie
Praha
Reso
Letná ia
Plzeň
Kladno
Č . S . F
Vršovice
Žižkov
Slavia
Slavia Juna
Sparta
Čechie
Vinohr
Slavoj Resa
Favorit Resa
Hellas ia
Meteor
Favorit ia
11
article
Svatoš, Král. Vinohrady č. 316. — Pan Budil (S. K.
Nusle) vyrovnal se s dřívějším svým klubem a smí
hráti.
** A. C. Sparta hraje v neděli o 31/4 h. odp.
s karlínskou Čechií, která v této sezoně nebyla
vůbec poražena. O půl 2. hraje Sparta Ib. proti
S. K. Bubeneč. O 10. hod. dop. Sparta II. proti Bu-
benči Ib. Dnes v 8 hod. důležitá výborová schůze
»u Bigalských«.
** S. K. Pardubice v. S. K. Slavi a. v
neděli ukončí Pardubice pěknou svou sézonu zápa-
sem s první Slavií v Praze. První to zápas »venko-
vana« s prvním mužstvem Slavie na jeho půdě.
Pardubice ovšem mají velmi platnou legitimaci
k tomu v celé řadě pozoruhodných úspěchů. Stačí
připomenouti, že Pardubičtí první na českém vý-
chodě porazili Reservu Slavie a mimo Spartu docí-
lili nejlepšího výsledku i proti prvému jejímu muž-
stvu, od něhož poražení toliko rozdílem jediné
branky (2 : 1). Pardubice se mohou pochlubiti letos
i vítězstvím nad staroměstskou Olympií (3 : O), jejíž
vysoká třída jest všeobecné uznávána. Zápas zaslu-
huje plné pozornosti sportovní veřejnosti jakožto
měřítko našich nejlepších s prvou třídou mimopraž-
skou, v jejímž rozvoji jest přednost české kopané
jejího střediska, Č. S. F. před svazem vídeňským.
Pardubice ovšem k zápasu tak důležitému vyšlou
úplné své mužstvo. Tlučhoř; Hanke, Štrympl (kapi-
tán); Karel, Rešat, Laub; Meissner, Béda, Boža,
Luděk. Doleček.
Svatoš
Král
Budil
S K
A C
Pardubický
Tlučhoř
Hanke
Štrympl
Karel
Rešat
Laub
Meissner
Béda
Boža
Luděk
Nusle
Bubeneč
Pardubice
Praha
Sparta
Čechie
Sparta Ibo
Slavia
staroměstský Olympie
Č . S
12
title
Jak vidno, nacházíme v něm i Eduarda Štrympla,
Štrympl
13
article
v prstech svých malé, významné papírky, jak by se chtěl
s nimi mazliti, véšel do nejzadnější místnosti a dal si
kupony vyplatiti. Obohacen o několik set dolarů, jal se
přecházeti sem tam. »Nepřijde Cram opravdu již ?
Tvář jeho nejevila ostatně žádné úzkosti. »Banka
zavírá se v pět hodin. Má-li chlapík ten něco v sázce,
bude zde co nevidět.«
Srkaje malé doušky pálenky, Tom rysím okem po-
zoroval zreadlo v průčelí. V pět hodin patnáct minut na
vlas, Abel Cram vrazil do síně. Dychtivě nahnul se nad
proužkem telegrafického papíru, ale již opřel se o stůl,
jakoby byl na ráz pozbyl sil a skelný zrak jeho se vy-
třeštil.
»Dejte mi — dejte mi — sklenku řízného gihu !*)«
vyrazil ze sebe. V levé ruce své svíral křečovitě hrst ku-
ponů sázkových. Když Abel Cram svlažil si studeným ná-
pojem rty, Tomáš Overton tázal se ho klidně: »Co pak
dělají koníčky dneska, pane Crame ?«
Abel trhl sebou. Polekaný zrak jeho hledalv
okolí svém tváře, jichž tam nebylo. »Z pekla osud,«
zamumlal Abel — a ukázal Tomáši svazeček lístků.
Overton prohlížel klidně balíček certifikátů. »Špatný rozhled
a úsudek, v tom vězí vše, můj milý ! Jste dobrým finanč-
níkem« — Cram usmál se chorobně — »avšak pro zá-
vody nemáte porozumění. Podívejte se sem!« — a Over-
ton strhl se zdi se závěsu program závodů zejtřejších. »Zde
lze vydělati báječné peníze.« V okamžiku již sestrčili oba
hlavy k sobě. Jen chvílemi ozvaly se slyšitelněji s rtů je-
Cram
Tomáš Overton
Ábel
Tomáš svazeček
Overton
14
title
*) Druh anglické pálenky
15
article
Cosi v Overtonově pohledu vyžadovalo okamžitého
poslechnutí. V několika okamžicích, huče a proklínaje, Bo-
nifác Riley sestoupil se schodů. Když spatřil Overtona,
jeho tvář, tvář dravce, nabyla vlídnějšího výrazu. Potáceje
se nejistým krokem ke skrytému výklenku nálevny, vy-
táhl jakousi starou, černou láhev. Naliv třesoucí se rukou
sklenku čehosi, »co nejlepší jest v domě«, napil se na
zdraví Tomášovo, pohlédnuv při tom na něj úkosema
pronesl k němu stlumená slova: »Shin Fain!« Tomáš do-
pil do poslední krůpěje polovičku, ponechanou jemu.
Sebrav hrst doutníků, Riley s očima krví podlitýma
— výrazu ostatně schytralého — podíval se na Tomáše
a zvolal: »Pojď se mnou do moji úřadovny. — Zde
teď,« dodal Riley hlubokým hlasem, když byl zavřel za
sebou dvéře do svého doupěte, »zde jsme bezpečni jako
v hrobě. Mluv tedy, co jest.«
Hlasem ne příliš horlivým Overton vykládal úmysly
svoje v příčině svojí výpravy proti bance Morton, Burn-
ham a spol. O Marii Ashtonové při tom ani slovem se
nezmínil.
»A co chceš učiniti vlastně se všemi chlapíky těmi?«
zvolal Riley.
»Chci dostati nejprve do moci své hlavního příručí-
ho, který je důvěrníkem firmy,« pravil Overton a vážná
tvář jeho pokryla se poněkud bledostí.
»A k jakému účelu ?«
»Mají ve svém sklepení půl milionu, slyšíš, Rileyi,«
odtušil Overton a hlas jeho lehce se chvěl. »Kdybych mohl
pošetilého příručího toho přiměti, aby rafii hodin bezpeč-
nostních tak zařídíl — —
Overtonův
Bo
Riley
Overton
Tomášův
Shin Fain
Tomáš
Hlas
Morton
Ashtonová
Rileyi
Burn
16
article
»A potom — a potom,« děl živě Riley, spolu po-
»A potom — a potom,« děl živě Riley, spolu po-
vstávaje.
„Carodějka.“
Riley