1
masthead
nmop jund pusy PAId »9Aojo Kupou
npanado ojsr egu ena po pyzou zsef oj qov«
9on A J8Anz voÁysuÁpuo
mosyd a u menogo WupAzeq s uo Is zepy Áquumos
op vznoA s uso9q AUojid A Vupo Aouoqao
y zápy oAs ognp nu A J IsÁmod ,nyj1o)
mAON A nIz o vz 9saf fojs pnq yeÍ pnge
poqd ouel pazd nupou ÁAq Kuypop vyuespnsA
vu ouef u tmafapio10 s 99soy oz 990a onos nu pyes
fuo zápy ove usám z ojezituz 99a — 19V3 5uspd
ouof 1 3up9jods 5uon un jeqy 'Kajdud eyuvg
9pln 9SuOsIpEJ A g8 EISI9 op JBjsod jáe
z510y os vu p9aodpo zi 9p Ájofqpo Aurpou in
zápy nuejq ntjuqoso ouef puepa eouzpjusod y nnuo
nozieA s pesuz uqumng ze uud tas mexjuzejods
tusaejs ugunedio juaznospo tpas ojto, o juosmy tue
BfemeN souzi vupyz — mgu A jusu e,Baoue vuprz
oju 9A09 5aqop zsof z : usl jepnatnz mounreu
umng mjojfozvuopo uz uel osejd os AeAjpod uojaoje
sjuvoAod zono o 5e« : BAojs A es ejij9va
ovef uyuejsát upejsod u vyupejods ousinjs ÁuADDPad z
s InÁA qUng I ÁAe 9up9pA mejInod s
ei le»uypone
vonouSem oÍ pPzod HABA o Juzpued L 199a
91e18 Z9ÁL SVA O1d OUIUSPJAZ OIN AoIu O«
sOAu nouII s ueods jspejtu os Juzv
» soup oUIUSEJAz ou JUN« 9As 9josvu psIdop
ndny josfnuodmi vu juzvan qopu V »9omus o oujnws
sqO VA5q IÍ oz IISÁ JuVoAod ofom oz zsef pr ní
eqop A 5m fom suon) owvIog-
»1[ nIapsavu B oupojodpo
soup m uv 5q z sánop op upA
IsÁmod
ÁuADDPad
Iná
Anza
ouiusejaz ou Juna
nIapsav B
Ájofqpo Aurpa
qung I ÁA 9 up
pA mejInod
Haba o Juzpued L 199
Ála Sv O 1 d Ouiuspjaz Oin Aoio O « soau nouie
Virginie 5 q ia oz Iisá
A 5
4
masthead
JupÁA OupOIodpo VOS I9I OHAVqz Oz KuAOdo nosf ZZ—62 AaUVn
JupÁA OupOIodpo VOS I 9
5
article
vstala a opustila jej — jako přízrak krásný, oděný v lehké
roucho bledě-modré a zjevila se mu při návratu jako ele-
gantní dáma mistrovských děl Worthových a Pingatových.
Mlčky kráčeli oba po schodech dolů, bok po boku.
Koně hlavou potřásající letěli v před a svižné nohy je-
jich unášely muže a ženu pod listnatými klenbami a pod
šelesticími větvemi — daleko ze světa všedního. Marie
seděla tiše, snivý zrak její upíral se do dálky. Burn-
hamovy ruce div se nerozbolavěly v zápěstí, jak pevně
držeti musil silné koně za oprati, daleko, daleko do ve-
černích stinů letěli čiperní oři. Ve svěžím vzduchu sou-
mraku nadcházejícího, ve vánku, pohrávajícím větvemi
stromů, zlatý vlas Mariin rozčechrán klesal k tvářím je-
jím a zářivý zrak její upíral se na Ralfa Burnhama.
Tento zašeptal: »Kéž by tak trvalo věčně! V předl
v před ! Jen dále! Kéž bychom se nevrátili nikdy již !«
Malá hvězdička, vyskočivší na nebi východním, při-
pomenula jim skutečností. Domů pod bvězdami, jichž při
bývalo na nebi, ploužili se nyní oba hřebci, zvedajíce zna-
vené hlavy své, jen aby vdechovali svěží vzduch noční.
Měkce a sladce, jako když slavík se rozzpívá. Mariin-
hlas jak hudba odpovídal vášnivým slovům Burnhamovým.
Tma snesla se k zemi. Obraceje tvář svou k ní, Ralf
viděti mohl toliko obrysy krásné postavy její. Burnham
div nebyl opojen vůní, jež zdála se vystupovati z krajko-
vého roucha jejího. Dvé modrých očí, nevyzpytných, hlu-
bokých a planoucích, upíralo se na něj. Celá duše jeho
zdála se rozplývati se pod kouzlem této Kirki našich dnů.
Worthův
Pingatový
Mlček
Marie
Mariin
Burnham
Burnhamův
Ralf
6
article
V rozkošných, rozmilých záchvěvech fysický styk se
ženou tou uváděl jej téměr v šilenstvi. Za klidnou zdrželi-
mpoou oz 0 z ouzy y po
sidop seup mesí Esops JlAuad » nyouspuIc«
mauzojod mozuzA 9 es ivyd » PJIUW OznN«
pajdad vokulí 1 jsedap psidop
npmou u nynz noAs AIzojod A0 pe es Inpago-
z19y AOUO nUpuI Aoqung nouspnojzon
u anuAÁod 9Ap 9z 9upuo Iuz esIA Ipe
1 HOUDMA
u IUUU HSIOK0AOu o KADIJ KyÁs JuBIoos sle
1 tUp HfefÁuez oVe Ju9AVsod 9ysuep9jods 1 01 OjRa
-Ozuyop — oup moznu uoIO jsel ez ÁJeAOzeyop
KÁS JUU 9UA9Az0I 90 oe m oelpu, BNIJeA
oÍ 9qnI Jupod A oVe[ sun oBÍ JRy 9AVTd
pyjuporn
uuu V5ySozdou mepydA pod KmVs yeq91s orní
Ieso 9pII zIu A nupu nuo uI[ noAIz vu uezomuago
Aq oqe[ 10Alz 9o9yd u — tupujsnonz moga vu mmIos
-UUU ASuqo oOIS jAUOKA u meyIuzpA
-Up sou9oda HeoAp su mejepo qu nOVURAp Isu
u JÁq uOO KH oq9[ nosd A oqoj(nujsuqnou
Apyu uqo oqmuz oj ue[ Aef ovel eslouA uIsou.
onopnq A 9m nnouÁ zof ysnoyz 1 nup qojzou
-pad uzoz 9usOAu es K9Ao ova áa JuVxIjep
oujsíms mv mes osnou ojoumy Kqoyuf es o(oz
Uzo1 Oe! oo 9umo : JuVAodmsÁA u nznaKA mI9As Pa
1 5upAzq uo 9upAzeq uOO KIE JÁq 5pSomn
9uN9d JOA Á BIOs9u PAOJs omzd u H[oas
HBA 9A9dneu nu mep mueonuÁA s uopno
nyn ovuzoued qoes9Az Ho9qsoq qoÁmmIſ
»nun nAvjs« muosp« »qoynaz« o Ayyuzod pumn
-zo1 ozn AUo JeSuoId: Buoo u 9As 120 ppes JPzjdn
u9 pq KupI VA qPOnOOA osIM me
JuBIoos
uIsa
OjRa
Ozuyop
H [ oáza Hba 9 A 9 dneu
PJIUW OznN
UUU ASuqo
Isa u JÁq
JuVAodmsÁA
Auo Jesuoid
AIzojod A 0 pe
Ipe 1 Houdma
qnI Jupodobně A ov [ sun oBÍ JRa 9 AVTd
A 9
Uzo 1 Oe
Asa
KupI Virginie qPOnOOA
7
article
A přece výstřažný hlas nitra jeho pravil mu: »Vždyt
snad pojala Mortona za chotě ze svobodné vůle . . . Já
byl zapomenut! Já neměl žádných čak. Já mladší, ale
chudší muž! Ach! Nový York! Nový York!«
V neryosní netrpělivosti své, aby již odešel, Burn-
ham slíbil nápravu svého společenského opomínání.
Zápase sám sebou, cítil slabý, tichý hlas v nejskry-
tějším koutku duše svojí, hlas, kterýž šeptal mu chvě-
jícím se přízvukem: »Tak tedy pouze — na shledanou !«
Když Klárka Mortonová stanula u portiéry, Burn-
hamovi srdce zabolelo, zvláště když s tváři smutnou za-
prosila jej: »Nezapomínejte mne tak přes příliš, Ralfe.
Víte, že mohu se jen o vás opříti, kdyby se Jindřichu
něco přihodilo.« Byla to prosba — bylo to proroctví?
Když Ralf sestupoval po schodech, pocítil ostré
nervósní napjetí duelanta, kterýž odvrací se od svého pro-
tivníka, aby hned na to se proti němu postavil s pistoll.
Nevěděl, že mlčjcí a jak stěna bledá tvář dívá se za ním,
až zmizel, jak zírá za ním žena šeptající: »Ralfe ! Ralfe
zničila jsem život váš a přece nevystavěla jsem chrám
svého štěsti !«
Jedno ze zlomených srdcí, jež tají se za nádher-
nými facadami sídel novoyorských! Jedna ze žen sirých,
jež vše má, po čem zavolá, kromě srdce — cti — lásky
— oddanosti. Jedna z trpících dcer Eviných ! Opět jedna
oběť na oltáři molocha novoyorského: — na oltáři spo-
lečenského mravu a zdání!
Burnhamova veselá mysl vrátila se, když naslou-
chal dupotu a klusotu kopyt svých hřebců, již pádili po-
měkkých cestách Parku. Přátelsky kynuly mu stromy.
„Carodšjka-
Morton
Mortonová
Ralf
Jindřich
Evin
Burnhamův
Nová York
Burn