ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 9dbb6430-764f-11dc-9992-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 54, place 22, org 6, work 2
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 297. ze dne 28. října 1908
2 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Nestor dánských umělců výtvarných, malíř Lo renzo Froelich, zemřel v Kodani ve věku 88 let. Jeho jméno požívalo znamenité váhy jako autora historických pláten i různých grafik, illustrac perokresbou, leptů atd. Proslulé jsou Froelichovy illustrace k Andersenovým povídkám. Zaniknutí divadelní a gentury Entschovy v Berlíně a různá zákulisní odhalení jejích obchodů přiměla nyní německé dramatiky v říši k úsilí, aby založili jakýsi sva z, na čistě obchodních zásadách založený, který by sloužil výhradně k hájení jejich materiálních zájmů. Prakticky arci nebude míti svaz velkého významu, dokud nesdruží v sobě většinu vlivných a opravdu hraných dramatiků, jejichž práce jsou hledány a dobře placeny.
Lo Froelich Froelichův Andersenův Kodaň Berlín
3 article
Mnohými tak zbožňovaný Caruso zpívá právě pohostinsku ve dvorní opeře berlínské noviny plny jsou podrobností ani ne tak o jeho umě- leckých výkonech, jako o nejmalichernějších podrob- nostech, které se jeho osoby týkají. Dostává za vy- stoupení 10.000 marek a tak lidé, kteří jsou jím nejvíce nadšeni, vypočítali, že v roli Baja z za v Leoncavallových »Komediantech«, poněvadž tu zpívá všeho všudy pouhých 12 minut, připadá mu za 1 minutu honorář 833.33 marky, což znamená pro Berlín aspoň rekord úspěchu tenoristova. O nové dramatické práci Gerharta Haupt- manna »Griseldis« hemží se v poslední době spousta zpráv v německých listech, navzájemsi odporujících. Původní bulletiny, že drama je úplně připraveno ke scénickému provedení, vystřídány byly zprávami, že básník »Haničky«, sám nespokojen svým novým dílem, svolení ku provozování odvolal a pů- vodní rukopis zničil. Jiné zprávy mluvily o odhodlání autorově, premiéru pouze odložiti a théma dramatu úplně přepracovati. Poslední zprávy berlínské však ohlašují, že Hauptmann dementoval všecky tyto pově- sti a zada! »Griseldis« pro příští jaro berlínskému Lessingovu divadlu.
Caruso Leoncavallův Gerhart Haupt Griseldisov Hanička Hauptmann Baja Berlín Lessingův divadlo berlínský novina
4 article
Pařížská divadelní saisona absolvovala letos již svoji první frašku, která vydává se odtud neprodleně na cestu světem. Je to tříaktová práce »Láska na povel«, jež měla premiéru v divadle »Roy al« a jejím autorem jest Ordonneau. Prostulý dům RembrandtůvvAmstero- damě v Jodenbreestraat musil býti letos z jara na rychlo podroben důkladné rekonstrukci, poněvadž překrásná uliční fagada jeho hrozila rozpadnutím a také vnitřek pamatného domu potřeboval různých oprav. Rekonstrukční práce z venčí jsou nyní již skončeny a správa nadace »Het Řembrandt- huis« publikovala právě zprávu o tom, jak zamy- šlena jest nová úprava vnitřního zařízení, při níž pamatováno účelně také na doplňování sbírek, pamá- tek, na další rozšiřování archivu novými edicemi mi- strových děl atd. Celá vnitřní úprava a výprava domu svěřena architektu de Bazelovi, jenž má jí dáti jednotný ráz doby Rembrandtovy.
Roa Bazel Rembrandtův Jodenbreestraat Prostulý dům RembrandtůvvAmstero Heta Řembrandt
5 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Malé státy a válka. V »Gil Blas« poukazuje Louis d'Hurcourt vzhle- dem k nynějším událostemi na Balkáně na zajíma- vou okolnost, že právě malé státy snadno odhodlá vají se k válce: Jest velkým omylem představovati si, že země vládnoucí malými armádami, jeví mnohem větš snahu vyhnouti se válce než velké mocnosti. Jest hojně historických dokladů, které by doká- zaly pravý opak. Abych uvedl aspoň některé, připo- mínám Piemont, jenž se r. 1848 zoufale vrhl se svými třiceti nebo čtyřiceti tisíci mužů na velkou armádu rakouskou. Byl poražen u Novary, ale to ho neodstrašilo, takže zahájil r. 1859 opětně nepřátelství. tentokráte ovšem podporován armádou francouzskou. jejíž chef Napoleon III. nalezl v bojovné malé armádě sardinské rozhodnou oporu. V novější době byly to dvě malé republiky transvaalské, které hodily rukavici ohromné říši britské. Pokud se týče malých národů balkánských, na něž se obyčejně pohlíží v tomto směru jako na quantités négligeables, tu zdá se, že Černohorci, Srbové, Bulhaří a Řekové se prostě vysmívají všemu napomínání k rozvaze i hrozbám Evropy. Černohorci, otužilí horalé a nanejvýš bojovní vlastenečtí, zahájili první palbu na Turky r. 1876. nestarajíce se, budou-li podporováni nebo ne. Drželi se statečně po dvě leta a bez značnějšího neúspě- chu proti lepší armádě ottomanské, jejíž velitelem byl Soliman paša. Srbové v téže době vrhli se střemhlav do boje.
V Gil Blas Louis d ' Hurcourt Černohorec Srba Řek Soliman Balkán Piemont Novara Evropa
6 article
Byli sice poraženi, ale možno říci, že právě šílená jejich odvaha vedla k rusko-turecké válce. Porážka jejich ostatně nepřispěla k větší rozvaze, neboť roku 1885 pustili se opět bez valného důvodu do boje s armádou bulharskou, která je porazila na hlavu u Slivnice. Malá armáda bulharská sama, vedená dobro- družným princem Battenbergem, vrhla několik dní před tím odvážně rukavici Turecku a celé užaslé Evropě, obsadivši Východní Rumelii bez prohlášení války a jakéhokoli oznámení. Později se pustili zase Řekové do války s Tu- reckem, nedbajíce výstrah všech evropských diplomato a přes to, že král i ministři byli přesvědčení o ne- odvratné pohromě. Bylo zapotřebí trvalého obsazení Kréty evro- ským vojskem všech velmocí, aby obyvatelstvo její bylo udrženo v poměrném klídu a v Makedonii po pět nebo šest let nepřestaly hovořiti pušky mezi Řeky a Bulhary přes směšné úsilí evropského čet- nictva, které při tom hrálo operetní úlohu. A závěr? Věřím v dobré úmysly většiny panovníků všech diplomatů a jsem přesvědčen, že učiní vše možné, ba i více, aby zabránili všeobecnému požáru, ale soudím také, že je třeba nejvyššího úsilí k udržení malých armád, které jsou vždy první ho- tovy k válce, poněvadž se dají nejsnadněji mobili- sovati, poněvadž nemohou mnoho ztratiti a jsou vždy vedeny velmi mladými, velmi ctižádostivýmia velmi nadšenými důstojníky. = Papežské zázraky. „Corriere della Sera“ uve- řejňuje domněle autentický materiál o zázracích pa- peže Pia IX. a sice doklady, sebrané duchovním tri- bunálem v Senigallii, které maji odůvodniti prohlá- šení Pia IX. blahoslaveným. „Úřadně zjištěné zá
Battenberg Řek Bulhar Pius Slivnica Turecko Evropa východní Rumelie Kréta Makedonie Corriere della Ser
7 article
zraky“ jsou tedy následující: Jistá francouzská dá- ma prý dotknutím papežovy punčochy byla zbavena bolesti v noze; Maria Paesaniová z Osima, osleplá následkem nemoci, nabyla zraku přiložením kusu látky, která ležela na mrtvole papežově; stejným způsobem byla uzdravena jistá dáma v Senigalliia kanovník don Gustavo Mengoni, stižený silnou neur- asthenií. Jiná dáma v Senigallii, bolestí téměř šílela — tu jí podala hraběnka Anna Arzilliová, neť pape- žova, trepku, kterou Pius IX. nosil; nemocná si trep- ku ovázala (?) a hned se uzdravila! Všechny tyto zázraky jsou doloženy — jak se praví — nezvrat- nými písemnými i ústními svědectvími
Paesaniová Mengoni Arzilliová Pius Osima
8 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Old Bovs S. K. Slavia v. S. K. M o- ravská Šlavia 5:0 (3: 0). Zdá se, že O. B. mi- lují číslo »5«, neboť jest to již třetí letos jich výsle- dek, kdy vyjádřili svou převahu rozdílem třídy, ač včera zasluhovali vyššího čísla, hrajíce téměř celou druhou půli na jednu branku. Zápas sám, vedený v prvé polovině a v prvních minutách druhé ostrým tempem, byl zajímavým svým kontrastem, na jedné straně nadšené mužstvo domácích, snažící se za kaž- dou cenu dosíci úspěchu před zraky svého publika, na druhé straně klidné, účelně pracující mužstvo »starých hochů«, v niveč uvádějící námahu soupe- řovu. V prvé polovině hra poměrně střídavá, než O. B. samozřejmě mají více z ní a uvádějí útoky v zoufalství obranu domácích, kteréž projeví se ko- nečně rukou pr. backa, zastavivšího tak ostrý shont do branky — z 12 yardovky střílí Košek prvý goal pro O, B. Několikrát vystřídají se útoky obou teamů a prudkou ranou do rohu, zvyšuje Košek score na. 2 body. Domácí dávají vše do hry, vynutí si i několik rohů, kterých však nezužitkují. Veteráni oplácejí důrazně a výsledek této retorse jest třetí Koškův goal pro Prahu — a tak končí (3: 0) prvý poločas.
S K M O B Košek Koškův Praha Old Bovs S . K Slavia
9 article
Se změnou míst »Moravští« udeří opět v prudké tempo.Praha dodržuje a Košek z volného kopu (za faul) dociluje 4. goalu. Chvílemi se zdá, že Stěstěna bude jim již již přízniva a O. B. neodejdou s nulou, avšak bdělá obrana O. B. odvrací vše, nebo domácí střílí v out. Než okamžité nadšení Brněnských brzy ochabuje, aby ustoupilo resignaci a O. B. sevrou je na jejich půli tak, že stěží lze nalézti volnou me- zeru do goalu Moravanů, přece však Benda pod tyč krásně umístí (5: 0). Blokáda branky moravské trvá až do konečného písknutí soudcova. O. B. hráli pěkný football a všichni doplňovali se na jednolitý celek, o němž právem možno říci: Well plaved, everybody. Domácí mají dobrého bran- káře, rychlá křídla, která ale nemají dostatečné techniky míčové, celé pak mužstvo ovšem potřebuje řádného trainingu ja routiny matchové, čemuž se konečně při počátcích footballu moravského nesmíme diviti. Hru silně stěžovalo tvrdé, velmi hrbolaté břiště. K obapolné spokojenosti soudcoval p. Horáček (Č. S. F.) za velmi četné návštěvy distingovaného obecenstva. O. B. postavili tento team: Hejda; Kopecký— Hromada; Jirák — Holub — Letenský; Pressler— Benda st. — Pulehert—Košek— dr. Pipek.
Košek O B Moravan Benda Horáček Hejda Kopecká Hromada Jirák Pressler Pulehert doktor Pipek Č . S . F
10 article
nikoliv jen bezdětnou okrasou teskné a nudné domác- nosti na Pátě třídě. Opravdu, osud si někdy s lidmi zahrá na »slepou bábu !«. »Ach, konečně zde jest!« zvolal Burnham náhle, když vysoká postava Ralfova vynořila se nad zástupy. V povoze, kterým ujížděli, mnohá příhoda z dří- vějšího života jejich byla oživena. Maxwella tulácké chout- ky jeho byly jej pudily celým světem, od Koreje po Egypt, od Jižní Ameriky do Sibíře, když hledal svěží stravu pro velikou příšeru čtenářskou — pro americké obecen- stvo. Burnham nechtěl otevřiti však srdce své nežli potud, by prozradil, jak denně zívá a nudí se v »prokleté ro- botě« svojí. »Vypravujte mi raději o sobě!« žádal rozmyslně Burnham, když se uvelebil na polštářích uvnitř vozu. »Jsem taková bludná duše!« odvětil rozmarně Max- well. »Jsem hned zde, hned onde, pravý všudybyl s kapsou lehkou, s dobrým žaludkem a myslí, hotovou vzdorovati každému osudu. Miluji tento tulácký osud. Miluji žur- nalism. Mám zalíbení v tom, co pišu. Rád jsem s těmi muži neznámými, kteří tvoří veřejné mínéní mass, nebot pracovníci, prací přetížení, čerpají své běžné přesvědčení z novin. »Tiskařská čerň jest moderním kouzlem«, napsal kdosi. »Vhání ruměnec do tváři krasavice a lichotí do- mýšlivosti obchodníkově. Staví a kácí státnické domky z karet. Vydavatel listu jest dnes moderním Warwickem, jenž rozdává trůny. Láme dnes svobodně svůj oštěp pod vlajkou žurnalismu. Rozkoší jest mi tento život, v němž vše jest náhodou. Vyhýbám se pouze dvěma věcem.« Hlas jeho tuto opravdu zvážněl.
Burnham Ralfův Maxwell Max Hlas Korea Egypt jižní Amerika Warwick
11 title
»Kterým ?« prohodil Buraham.
12 article Pěstění
Pěstění pleti
13 article
vlídný, panenský obličej Klářin, jejíž jasné oči tehdy hrdě na Burnhamovi tkvěly. Plný měšec srazil tehdy vážky ve prospěch Burnhamův — jak to obyčejně bývá. »Milý hochu můj,« prohodil, opětuje útok svůj s lí- čenou lhostejností. »Ty nemáš pravého zájmu na životě. Proč se neoženíš ?« »Oženiti se!« zvolal Burnham a udeřil pěstí svou na stůl. »V Novém Yorku mohou se ženiti jenom mili- onáři a dělníci. Jedni rozmnožují obyvatelstvo města hlu- páky, druzí žebráky. Žádný muž v mém postavení nemá dosti prostředků, aby si zřídil zlatou klícku pro ženušku z vlastních kruhů svých. Raději žernov na šíj. Kromě toho,« dodal trpce, »kromě toho — jediná dívka — ach, tisíc láter, brachu můj, pojď, půjdeme raději ven!« Vy- skočil, chopil se klobouku a hole. »Ne tak prudce, Ralfe,« odvětil Maxwell rychlea zachytil přítele svého za ruku. »Jen žádné ukvapení. Stále jen sníti a hloubati — k čemu to je? Měl bys po- hybovati se více mezi lidmi a viděti vše, co se shlédnouti dá. Chtěl bych přísahati, že nenavštěvuješ ani dobrých rodin, kde bys mohl nalézti hojně přátel svých.« »Přátelé! Nemám žádných přátel kromě tebe,« od- pověděl Burnham a podíval se velmi láskyplně na sou- druha. »Z obchodu znám pravou spoustu lidí, ale v pravdě žádné — duše. A co se žen týče, všechny jsou bez srdce. Každá jakoby měla vyvěšenou s sebou cedulku, na níž jest napsána cena její. Ostatně v tak zvané lepší společ- nosti nosí každý s sebou i štítek svůj, na němž jest na- psáno, kolik má uloženo u té neb oné banky. Myslíš opravdu, že chci být bláznem takovým, abych si dopřál ženy, kterouž bych v době ruchu společenského viděl jen asi třikrát v týdnu a o jejíž existenci zvěděl bych leda -Caroděika-
Klářin Burnham Burnhamův Ralf Maxwell Nový York