1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 297. ze dne 28. října 1908
2
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Nestor dánských umělců výtvarných, malíř Lo
renzo Froelich, zemřel v Kodani ve věku
88 let. Jeho jméno požívalo znamenité váhy jako
autora historických pláten i různých grafik, illustrac
perokresbou, leptů atd. Proslulé jsou Froelichovy
illustrace k Andersenovým povídkám.
Zaniknutí divadelní a gentury Entschovy
v Berlíně a různá zákulisní odhalení jejích obchodů
přiměla nyní německé dramatiky v říši k úsilí, aby
založili jakýsi sva z, na čistě obchodních zásadách
založený, který by sloužil výhradně k hájení jejich
materiálních zájmů. Prakticky arci nebude míti svaz
velkého významu, dokud nesdruží v sobě většinu
vlivných a opravdu hraných dramatiků, jejichž práce
jsou hledány a dobře placeny.
Lo
Froelich
Froelichův
Andersenův
Kodaň
Berlín
3
article
Mnohými tak zbožňovaný Caruso zpívá právě
pohostinsku ve dvorní opeře berlínské
noviny plny jsou podrobností ani ne tak o jeho umě-
leckých výkonech, jako o nejmalichernějších podrob-
nostech, které se jeho osoby týkají. Dostává za vy-
stoupení 10.000 marek a tak lidé, kteří jsou jím
nejvíce nadšeni, vypočítali, že v roli Baja z za
v Leoncavallových »Komediantech«, poněvadž
tu zpívá všeho všudy pouhých 12 minut, připadá mu
za 1 minutu honorář 833.33 marky, což znamená
pro Berlín aspoň rekord úspěchu tenoristova.
O nové dramatické práci Gerharta Haupt-
manna »Griseldis« hemží se v poslední době
spousta zpráv v německých listech, navzájemsi
odporujících. Původní bulletiny, že drama je úplně
připraveno ke scénickému provedení, vystřídány byly
zprávami, že básník »Haničky«, sám nespokojen svým
novým dílem, svolení ku provozování odvolal a pů-
vodní rukopis zničil. Jiné zprávy mluvily o odhodlání
autorově, premiéru pouze odložiti a théma dramatu
úplně přepracovati. Poslední zprávy berlínské však
ohlašují, že Hauptmann dementoval všecky tyto pově-
sti a zada! »Griseldis« pro příští jaro berlínskému
Lessingovu divadlu.
Caruso
Leoncavallův
Gerhart Haupt
Griseldisov
Hanička
Hauptmann
Baja
Berlín
Lessingův divadlo
berlínský novina
4
article
Pařížská divadelní saisona absolvovala letos již
svoji první frašku, která vydává se odtud neprodleně
na cestu světem. Je to tříaktová práce »Láska na
povel«, jež měla premiéru v divadle »Roy al« a
jejím autorem jest Ordonneau.
Prostulý dům RembrandtůvvAmstero-
damě v Jodenbreestraat musil býti letos z jara na
rychlo podroben důkladné rekonstrukci, poněvadž
překrásná uliční fagada jeho hrozila rozpadnutím a
také vnitřek pamatného domu potřeboval různých
oprav. Rekonstrukční práce z venčí jsou nyní již
skončeny a správa nadace »Het Řembrandt-
huis« publikovala právě zprávu o tom, jak zamy-
šlena jest nová úprava vnitřního zařízení, při níž
pamatováno účelně také na doplňování sbírek, pamá-
tek, na další rozšiřování archivu novými edicemi mi-
strových děl atd. Celá vnitřní úprava a výprava
domu svěřena architektu de Bazelovi, jenž má
jí dáti jednotný ráz doby Rembrandtovy.
Roa
Bazel
Rembrandtův
Jodenbreestraat
Prostulý dům RembrandtůvvAmstero
Heta Řembrandt
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Malé státy a válka.
V »Gil Blas« poukazuje Louis d'Hurcourt vzhle-
dem k nynějším událostemi na Balkáně na zajíma-
vou okolnost, že právě malé státy snadno odhodlá
vají se k válce:
Jest velkým omylem představovati si, že země
vládnoucí malými armádami, jeví mnohem větš
snahu vyhnouti se válce než velké mocnosti.
Jest hojně historických dokladů, které by doká-
zaly pravý opak. Abych uvedl aspoň některé, připo-
mínám Piemont, jenž se r. 1848 zoufale vrhl se
svými třiceti nebo čtyřiceti tisíci mužů na velkou
armádu rakouskou. Byl poražen u Novary, ale to ho
neodstrašilo, takže zahájil r. 1859 opětně nepřátelství.
tentokráte ovšem podporován armádou francouzskou.
jejíž chef Napoleon III. nalezl v bojovné malé armádě
sardinské rozhodnou oporu.
V novější době byly to dvě malé republiky
transvaalské, které hodily rukavici ohromné říši
britské.
Pokud se týče malých národů balkánských, na
něž se obyčejně pohlíží v tomto směru jako na
quantités négligeables, tu zdá se, že Černohorci,
Srbové, Bulhaří a Řekové se prostě vysmívají všemu
napomínání k rozvaze i hrozbám Evropy.
Černohorci, otužilí horalé a nanejvýš bojovní
vlastenečtí, zahájili první palbu na Turky r. 1876.
nestarajíce se, budou-li podporováni nebo ne. Drželi
se statečně po dvě leta a bez značnějšího neúspě-
chu proti lepší armádě ottomanské, jejíž velitelem byl
Soliman paša.
Srbové v téže době vrhli se střemhlav do boje.
V Gil Blas
Louis d ' Hurcourt
Černohorec
Srba
Řek
Soliman
Balkán
Piemont
Novara
Evropa
6
article
Byli sice poraženi, ale možno říci, že právě šílená
jejich odvaha vedla k rusko-turecké válce. Porážka
jejich ostatně nepřispěla k větší rozvaze, neboť roku
1885 pustili se opět bez valného důvodu do boje
s armádou bulharskou, která je porazila na hlavu
u Slivnice.
Malá armáda bulharská sama, vedená dobro-
družným princem Battenbergem, vrhla několik dní
před tím odvážně rukavici Turecku a celé užaslé
Evropě, obsadivši Východní Rumelii bez prohlášení
války a jakéhokoli oznámení.
Později se pustili zase Řekové do války s Tu-
reckem, nedbajíce výstrah všech evropských diplomato
a přes to, že král i ministři byli přesvědčení o ne-
odvratné pohromě.
Bylo zapotřebí trvalého obsazení Kréty evro-
ským vojskem všech velmocí, aby obyvatelstvo její
bylo udrženo v poměrném klídu a v Makedonii po
pět nebo šest let nepřestaly hovořiti pušky mezi
Řeky a Bulhary přes směšné úsilí evropského čet-
nictva, které při tom hrálo operetní úlohu.
A závěr?
Věřím v dobré úmysly většiny panovníků
všech diplomatů a jsem přesvědčen, že učiní vše
možné, ba i více, aby zabránili všeobecnému požáru,
ale soudím také, že je třeba nejvyššího úsilí
k udržení malých armád, které jsou vždy první ho-
tovy k válce, poněvadž se dají nejsnadněji mobili-
sovati, poněvadž nemohou mnoho ztratiti a jsou
vždy vedeny velmi mladými, velmi ctižádostivýmia
velmi nadšenými důstojníky.
= Papežské zázraky. „Corriere della Sera“ uve-
řejňuje domněle autentický materiál o zázracích pa-
peže Pia IX. a sice doklady, sebrané duchovním tri-
bunálem v Senigallii, které maji odůvodniti prohlá-
šení Pia IX. blahoslaveným. „Úřadně zjištěné zá
Battenberg
Řek
Bulhar
Pius
Slivnica
Turecko
Evropa
východní Rumelie
Kréta
Makedonie
Corriere della Ser
7
article
zraky“ jsou tedy následující: Jistá francouzská dá-
ma prý dotknutím papežovy punčochy byla zbavena
bolesti v noze; Maria Paesaniová z Osima, osleplá
následkem nemoci, nabyla zraku přiložením kusu
látky, která ležela na mrtvole papežově; stejným
způsobem byla uzdravena jistá dáma v Senigalliia
kanovník don Gustavo Mengoni, stižený silnou neur-
asthenií. Jiná dáma v Senigallii, bolestí téměř šílela
— tu jí podala hraběnka Anna Arzilliová, neť pape-
žova, trepku, kterou Pius IX. nosil; nemocná si trep-
ku ovázala (?) a hned se uzdravila! Všechny tyto
zázraky jsou doloženy — jak se praví — nezvrat-
nými písemnými i ústními svědectvími
Paesaniová
Mengoni
Arzilliová
Pius
Osima
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Old Bovs S. K. Slavia v. S. K. M o-
ravská Šlavia 5:0 (3: 0). Zdá se, že O. B. mi-
lují číslo »5«, neboť jest to již třetí letos jich výsle-
dek, kdy vyjádřili svou převahu rozdílem třídy, ač
včera zasluhovali vyššího čísla, hrajíce téměř celou
druhou půli na jednu branku. Zápas sám, vedený
v prvé polovině a v prvních minutách druhé ostrým
tempem, byl zajímavým svým kontrastem, na jedné
straně nadšené mužstvo domácích, snažící se za kaž-
dou cenu dosíci úspěchu před zraky svého publika,
na druhé straně klidné, účelně pracující mužstvo
»starých hochů«, v niveč uvádějící námahu soupe-
řovu. V prvé polovině hra poměrně střídavá, než O.
B. samozřejmě mají více z ní a uvádějí útoky
v zoufalství obranu domácích, kteréž projeví se ko-
nečně rukou pr. backa, zastavivšího tak ostrý shont
do branky — z 12 yardovky střílí Košek prvý goal
pro O, B. Několikrát vystřídají se útoky obou teamů
a prudkou ranou do rohu, zvyšuje Košek score na.
2 body.
Domácí dávají vše do hry, vynutí si i několik
rohů, kterých však nezužitkují. Veteráni oplácejí
důrazně a výsledek této retorse jest třetí Koškův
goal pro Prahu — a tak končí (3: 0) prvý poločas.
S K M
O B
Košek
Koškův
Praha
Old Bovs S . K
Slavia
9
article
Se změnou míst »Moravští« udeří opět v prudké
tempo.Praha dodržuje a Košek z volného kopu (za
faul) dociluje 4. goalu. Chvílemi se zdá, že Stěstěna
bude jim již již přízniva a O. B. neodejdou s nulou,
avšak bdělá obrana O. B. odvrací vše, nebo domácí
střílí v out. Než okamžité nadšení Brněnských brzy
ochabuje, aby ustoupilo resignaci a O. B. sevrou je
na jejich půli tak, že stěží lze nalézti volnou me-
zeru do goalu Moravanů, přece však Benda pod tyč
krásně umístí (5: 0). Blokáda branky moravské trvá
až do konečného písknutí soudcova.
O. B. hráli pěkný football a všichni doplňovali
se na jednolitý celek, o němž právem možno říci:
Well plaved, everybody. Domácí mají dobrého bran-
káře, rychlá křídla, která ale nemají dostatečné
techniky míčové, celé pak mužstvo ovšem potřebuje
řádného trainingu ja routiny matchové, čemuž se
konečně při počátcích footballu moravského nesmíme
diviti. Hru silně stěžovalo tvrdé, velmi hrbolaté
břiště. K obapolné spokojenosti soudcoval p. Horáček
(Č. S. F.) za velmi četné návštěvy distingovaného
obecenstva.
O. B. postavili tento team: Hejda; Kopecký—
Hromada; Jirák — Holub — Letenský; Pressler—
Benda st. — Pulehert—Košek— dr. Pipek.
Košek
O B
Moravan
Benda
Horáček
Hejda
Kopecká
Hromada
Jirák
Pressler
Pulehert
doktor
Pipek
Č . S . F
10
article
nikoliv jen bezdětnou okrasou teskné a nudné domác-
nosti na Pátě třídě. Opravdu, osud si někdy s lidmi zahrá
na »slepou bábu !«.
»Ach, konečně zde jest!« zvolal Burnham náhle,
když vysoká postava Ralfova vynořila se nad zástupy.
V povoze, kterým ujížděli, mnohá příhoda z dří-
vějšího života jejich byla oživena. Maxwella tulácké chout-
ky jeho byly jej pudily celým světem, od Koreje po
Egypt, od Jižní Ameriky do Sibíře, když hledal svěží stravu
pro velikou příšeru čtenářskou — pro americké obecen-
stvo. Burnham nechtěl otevřiti však srdce své nežli potud,
by prozradil, jak denně zívá a nudí se v »prokleté ro-
botě« svojí.
»Vypravujte mi raději o sobě!« žádal rozmyslně
Burnham, když se uvelebil na polštářích uvnitř vozu.
»Jsem taková bludná duše!« odvětil rozmarně Max-
well. »Jsem hned zde, hned onde, pravý všudybyl s kapsou
lehkou, s dobrým žaludkem a myslí, hotovou vzdorovati
každému osudu. Miluji tento tulácký osud. Miluji žur-
nalism. Mám zalíbení v tom, co pišu. Rád jsem s těmi
muži neznámými, kteří tvoří veřejné mínéní mass, nebot
pracovníci, prací přetížení, čerpají své běžné přesvědčení
z novin. »Tiskařská čerň jest moderním kouzlem«, napsal
kdosi. »Vhání ruměnec do tváři krasavice a lichotí do-
mýšlivosti obchodníkově. Staví a kácí státnické domky
z karet. Vydavatel listu jest dnes moderním Warwickem,
jenž rozdává trůny. Láme dnes svobodně svůj oštěp pod
vlajkou žurnalismu. Rozkoší jest mi tento život, v němž
vše jest náhodou. Vyhýbám se pouze dvěma věcem.«
Hlas jeho tuto opravdu zvážněl.
Burnham
Ralfův
Maxwell
Max
Hlas
Korea
Egypt
jižní Amerika
Warwick
11
title
»Kterým ?« prohodil Buraham.
12
article
Pěstění
Pěstění
pleti
13
article
vlídný, panenský obličej Klářin, jejíž jasné oči tehdy
hrdě na Burnhamovi tkvěly. Plný měšec srazil tehdy vážky
ve prospěch Burnhamův — jak to obyčejně bývá.
»Milý hochu můj,« prohodil, opětuje útok svůj s lí-
čenou lhostejností. »Ty nemáš pravého zájmu na životě.
Proč se neoženíš ?«
»Oženiti se!« zvolal Burnham a udeřil pěstí svou
na stůl. »V Novém Yorku mohou se ženiti jenom mili-
onáři a dělníci. Jedni rozmnožují obyvatelstvo města hlu-
páky, druzí žebráky. Žádný muž v mém postavení nemá
dosti prostředků, aby si zřídil zlatou klícku pro ženušku
z vlastních kruhů svých. Raději žernov na šíj. Kromě
toho,« dodal trpce, »kromě toho — jediná dívka — ach,
tisíc láter, brachu můj, pojď, půjdeme raději ven!« Vy-
skočil, chopil se klobouku a hole.
»Ne tak prudce, Ralfe,« odvětil Maxwell rychlea
zachytil přítele svého za ruku. »Jen žádné ukvapení.
Stále jen sníti a hloubati — k čemu to je? Měl bys po-
hybovati se více mezi lidmi a viděti vše, co se shlédnouti
dá. Chtěl bych přísahati, že nenavštěvuješ ani dobrých
rodin, kde bys mohl nalézti hojně přátel svých.«
»Přátelé! Nemám žádných přátel kromě tebe,« od-
pověděl Burnham a podíval se velmi láskyplně na sou-
druha. »Z obchodu znám pravou spoustu lidí, ale v pravdě
žádné — duše. A co se žen týče, všechny jsou bez srdce.
Každá jakoby měla vyvěšenou s sebou cedulku, na níž
jest napsána cena její. Ostatně v tak zvané lepší společ-
nosti nosí každý s sebou i štítek svůj, na němž jest na-
psáno, kolik má uloženo u té neb oné banky. Myslíš
opravdu, že chci být bláznem takovým, abych si dopřál
ženy, kterouž bych v době ruchu společenského viděl jen
asi třikrát v týdnu a o jejíž existenci zvěděl bych leda
-Caroděika-
Klářin
Burnham
Burnhamův
Ralf
Maxwell
Nový York