Ročník XXXXIX.

V Praze, v pátek 22. ledna 1909.

Číslo 22.

Na ranní a večerní listy předplácí se- V P'raze v administracit na měsie. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojt donáškou na měsic. . . . . na čtvrt lota : . . . 7 K 62k ve filiálkách na měslc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt leta : . . . 9 K ononh s dvojí zásilkou na měsic. K O k na dtvrt iota . . . . 1i k o

ečerní dání V drobném prodejla ranní čislo o sobě . . za sk večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . vočerní . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplncení a insorty příjíma administrace v Marianské ul., e. Tam nacházojí se těl redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Bukopisy se nevracejí.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z „Českého klubu“. Z Vídně, 22. ledna. „Český klub“ zvoli dnes jednomyslně za předsedu dra. Kr a máře. jeho náměstky dra. Pacáka a dra. Pra- žáka, zapisovatelem posl. Čecha a poklad- níkem školního radu Čiperu. Císař o Němcích z Čech Z Vídně, 22. ledna. V parlamentě vypra vovalo se dnes, že panovník v posledníeh dnech vůči německému tajnému radovi, který měl velmi čelné postavení po celá deselileul. vyslovil se takto: »Nikdo nechce Němcům nie bráti a Němci v království českém neměli by se domnívati, že jso oni sami pupkem celého Rakou s ka.« K doplňovaci sněmovní volbě v VII. okresu vídeňském. Z Vídně, 22. ledna. Čechové v X. okrese vídeňském Favoritech a v VII. okrese, zvaném Neubau, usnesli se kandidovati při doplňovací vol- bě do sněmu dolnorakouského dra. Pacáka. Bulharský ministr vyučování ve Vídni. Z Vídně, 22. ledna. Do parlamentní budovy destavil se dnes bulharský ministr vyučování Mušanov. Sešel se tam s posl. drem. Kramá- řem a Klofáčem a prohlédl si parlamentní paláe a byl také přítomen plenární schůzi poslanecké sněmovny. Hr. Apponyi ve Vídni. z Vídne, 22. ledna. (K. k) Ministr vyučován hr. Apponyi přijel sem dnes ráno- Z úřadního věstníku.

Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) »Wien. Zlg.e oznamuje: Cisať udělil diplomem vlastnoručně podepsaným plukovníku sboru generálního štábu Vojtěchu Sehmidtovi, náčelníku generálního štábu 8. sboru, slechtický stav s predikátem »Georgenegg«. — Císař jmenoval nejvyš- ším rozhodnutím z 21 ledna prvního tajemníka obchodní a živnostenské komory ve Vídní vlád- ního radu Richarda Riedla odborovým před- nostou extra statum v ministerstvu obchodu. Z Vídně. 22. ledna. (K. k.) »W. Zlg.« oznamuje : Cisař jmenoval rozhodnutím z 19. ledna na dobu šesti let členy zemské škol n rady pro království české: světícího biskupa a probošta metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze dra. Václava Frinda, člena téže metropolitní kapituly dra. Josefa Tumpacha faráře evangelické obce aug vyz. v Praze Fran- tiška Kaldu, zemského advokáta v Praze dra. Ludvía Bendienera, ředitele stát. gymn. s něneckým jazykem vyučovacím na Malé strané v Praze vládního radu dra. Bedřich Schuberta, ředitele dívčí obecné a měšťan- ské škly s německým vyučovacím jazykem na Smlchoré Julia Pohla, ředitele státní reálné školy s českým jazykem vyučovacím v Žižkově vládního radu dra. Františka Bilého a ře- ditele chlapecké obecné a měšťanské školy s českým jazykem vyučovacím u P. Marie V tězné v Praze Karla Steinicha.

Hrozící krise v Německu. M. Z Frankfurtu. (Zvl. telegr. „N. L.“) Sama kan- rléři blízká a oddaná „Frankfurter Zeitung“ prohla- šuje, že se politická siluace v Německu vždy více za- motává a jestli bloková většina řišského sněmu fi- nanční opravu zamítne, že kancléř kn. Bülov odstoupí. Závažnou a stav věcí stěžující okolno- slí jest, že účinky listopadových událostí dosud ne- pominuly a že naopak vždy citelnějšími stávají se proudy, jež událestí oněch nyní využilkovali s s9vzí. Odsouzený royalista. Z Paříže, 21. ledna. (K. k.) Před kárně- policejním soudem zodpovídali se dnes dva ob- žalovaní, kteří demonstrovali v »Comedie Fran- caise« za nedávného představení kusu »Le Foyere. Jedním z nich byl publicista Gaucher Za přelíčení udála se tato příhoda: Gauchen prohlásil, že jeho výpověď před komisařem byl zkomolena. Věděl jsem, pravil, že soudci kasač- ního soudu jsou podvodníci. Za tento výrok byl

Gaucher okamžitě zatčen a pro urážku soud covského stavu odsouzen na dvě leta do vězení. Dohoda Nizozemska s Venezuelou. Z Haagu, 21. ledna. (K. k.) V dnešní roz- mluvě venezuelského zvláštního vyslance dra Paula s ministrem zahraničních záležitostí bylo docíleno dohody o všech sporných otázkách. Protokol, jímž obnovují se opět diplomatické styky s Venezuelou, bude asi podepsán v pří stím týdnu. Prodloužený vyminečný stav v Petrohradě. Z Petrohradu, 21. ledna. (K. k.) Petr. tel ag. oznamuje: Výminečný stav nad Petrohraden a petrohradskou gubernií byl prodloužen o pů roku, tedy do 21. července. Turecký zultán churav. Z Cařihradu, 21. ledna. (K. k.) Kdežto „Jeni Ga zetla“ tvrdí, že nebude dnes žádná audience pr úmrtí třetí manželky sultánovy, matky prince Burr- hana Eddina, dovídá se „Ikdam“, že sultán jest p několik dní churav. Potvrzuje se to také s jiné stra- ny. Ohlášená audience byla již dvakrát odročena.

Zmařená vládní anketa dorozumivaci. Orgány pražského kasina snaží se, by zma dorozumivací ankety vládní, Němci způsobený vylíčily jako věc, jež není směrodatna pro po- souzení situace, a která také nemá význam kritický. „Bohemia“ vykládá, kterak ministersk předseda bar. Bienerth důtklivě vyzýval Němee z Čech, aby anketu obeslali; nemyslil prý si, že by účastenství na ní odřekla jedna ze skupin které nejvíce jsou na předmětech ankety zúčast- něny. Zásady, vládou pro ni uchystané, obsa- hují prý mnoho přijatelného pro obě strany,a žádný účastník ankety že nebude k ničemu za- vázán. Naproti tomu žádali němečtí poslane z Čech, aby vláda předložila své osnovy přímo sněmovně; dr. Urban a Pacher, jichž výklady největší dojem vyvolaly, domlouvali prý mini- sterskému předsedovi, by jen povážil, jak by se situace přiostřila a jak by vláda byla těžce ohrožena, kdyby anketa skončila nepříznivě. Jsou-li zásady osnov přijatelny, ať prý je tedy ministerský předseda předloží sněmovně přímo. Dle „Prag. Tagbl.“ pravil německý minist krajan dr. Schreiner, když Němei již byli pro- hlásili, že na anketu nepůjdou, že jiný výsledok akce nebyl možný. Baron Bienerth má tedy ve dru. Schreinerovi výtečného pomocníka! Ostatně — vykládá „Prag. Tagbl.“ dále — němečti po- slanci měli proti anketě věcné námitky a více prý důvěřují zdaru předloh, budou-li dány při- mo do parlamentu. Také vláda prý prohlašuje. že zmar pokusu o anketu neznamená zmar celé akce; vláda prý zvolí jinou cestu k zahájení svo jazykové akce, doufajíc, že zúčastněné strany neodmítnou ji předem jako beznadějnou, když valná většina sněmovny jest ochotna, jazykové osnovy vyříditi. Křesťanští sociálové prý chtějí by za tím účelem kabinet byl dřive aspoň č stečně parlamenlarisován.

Němci a jazyková otázka pražského ředitelstvi pošt. Z Vídně, 22. ledna. Česko německá anketa. strojená bar. Bienerthem na příští úterek 26. t. m., konati se nebude. Jest od- ložena zatím na dobu neurčitou. Jest však možno, že na ni nedojde vůbec. Rozbili ji Němci. Prostě proto, že laké bar. Bienerih, chef zatímního kabinetu kabinetu byrokratického uznal, že nelze v Če- chách zpáčiti věci v poštovnictví a telegrafnictvi na stav, na který uvedeny byly výnosem Cl ryovým r. 1899, prostě proto, že nechtěl bar Bienerth a také nemohl podčiniti se a podřiditi německému diktátu, dle kterého měla být čestina úplně vyloučena z veške- rého jednání poštovního ředi telství samého, z jednání poštovního ředi telství s poštovními úřady mimopražskýmia také z jednání poštovních úřadů mimopražských s poštovním ředitelstvím. V celém jednání Němců vůči bar. Bi

nerthovi ukázala se veškerá prolhanost národní politiky německé. Nemůže býti pro žádnou stranu a pro žádný národ většího zla, než obelhává-li sebe o obelháváli jiné. Němci obel- hávali sebe a své voliče, že jest fysicky a po- liticky možné vnitřní češtinu z poštovnictví v království českém naprosto vyloučiti. Oni obelhávali Němce ze zemi alpských, že jest něco takového možným. Ve chvíli, ve které vo- lají po národní autonomii, za které by každý národ ustanovoval sám svoje práva, chtějí nám Čechům nadiktovati, jak si mají úřady v nejčeštějších krajinách počínati ve stycích vzájemných a ve stycích s úřady praž skými, ve chvíli, ve které volají po zákonné úpravě jazykových poměrů, chtějí pro sebe zvláštní výnos, jímž by pošlovnietví v krá- lovství českém úplně se zase poněmčilo. To jsou prosté a docela jasné a zřejmé příčiny, proč k ankelě tou dobou nedojde.

Vládní hlasatel proti Němcům z Čech. Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) »Fremden- blatt« píše: Některé strany hrozí, že nezúčastní se zamyšlené ankety o národnostní dohodě, anebo činí podmínkou účasti dřívější úpravu otázek, jichž definitivní řešení může býti zabá- jeno právě teprve anketou. Zdá se, že jed nání těchto stran zakládá se na špatném pojímání celé akce a je- jího účelu. Ve známém projevu »Wiener Abendpostu« bylo naprosto přesně vyloženo, že vláda svoláním ankety chce jenom tolik, aby především interesované kruhy podáním chystané vládní osnovy nebyly překvapeny, ný- brž aby jim dány byly čas i přiležitost sezná- miti se s jejím obsahem a podati o něm své dobré zdání. To jest nezbytně akt politic ké slušnosti, jejíž opětování stranami nesmí se nijak považovati za ochotu ke vládě. Vždyt nemá vláda sama většího zájmu na zdaru vy- rovnávacího díla než Němci nebo Češi, ba na základě skutečných poměrů možno tvrditi, že zástupcové lidu daleko více jsou zúčastněni na zdaru tohoto pokusu, poněvadž jím bude dán pevný podklad pro úspěšnou součinnost velkých parlamentních stran v poslanecké sněmovně ku blahu nejširších vrstev, které velmi trpí neustá lými boji národními a tudiž snažně si přejí jich skoncování. Nemožno před takovými po měry zavírati očí a na vládu uvaliti zodpověd- nost, která aspoň stejnou měrou postihuje také strany.

Úsudek znalce. Z Vídně, 22. ledna. Z velmi vážné a dobře informované strany byli jsme upozorněni, že Němci v poštovnictví pražském provozují dare- báckou salbu, hlásajíce neustále, že jazykovým výnosem Clarovým ze dne 14. října r. 1899 znovuzavedena byla zákonná němčina do po- štovního úřadování. Výnos Clarův byl však po- vahy negativní a restitutivní. Jím obnoven byl stav jazykový, jaký byl před 5. dubnem roku 1897, před vydáním výnosů Badenových. - Před výnosy Badenovými nebylo žádných pra videl jazykových pro poštovnictví; nemohla tedy býti žádná restiluována nebo obnovena. Jazykové právo a poštovni ředitelství pražské. Veřejnost tedy dosud neví, Bude-li pověslný „E. lass“, protičeský výnos pro poštovní ředitelství praž ské, vydán čili nic. Dle jedně řady zpráv nebude vo bec vydán. dle jiných je pouze odročen. Dnes něme cký tisk líčí věc tak, že výnos nebyl vydán proto, z- jej nechtěli a zamílli Němci. Poslanci dr. Pergelt a Pacher — vypravuje „P Tag.“ — konferovali ještě před prohlášením něme ckých poslanců, že nepůjdou na vládní anketu do rozumívací se sekčním chéfem Wagnerem z Jau reggu o přípraveném pro Prahu výnosu a tento je jich generální konsul v ministerstvu obchodu prý jim dokazoval na základě statistiky, že není možno sta- novisko jině nežli to, které vláda zaujala ve výnosu (dosud nevydaném a neznámém). Ale Wagnerův vý- klad neuspokojil pány Pachra a dra. Pergelta, načež jejich kluby se rozhodly, zamítnouti anketu. Dle citované zprávy „N. F. P.“ má porsonáln

referát presidiální při poštovním ředitelství pražském zůstati v rukou německých. S jinou zprávou všal selkáváme se v obou orgánech pražského kasina referát ten prý dostane poštovní rada Šejnoha, dosu působicí ve Vídni v presidiu ministerstva obchodu Za tín. ččelem bude ovšem přeložen do Prahy. Roz- umí so, že orgány kasina nenechávají na hlavě Šej- nohově ni jediného vlasu na pokoji. Za to vzbouřivšího se vicepresidenta Swobodu pořád chtějí udržet na výši situace. Nemchou-li ji- nak, oliskují aspoň projevy sympatií, které mu do dávají některá německá města. Mezi nimi nejzajíma- vější je prohlášení německo-pokrokově městské rady trytnovské, která své uznání vicepresidentu Swobo dovi spojila hned s požadavkem vlastního poštov niho leditelství pro Němce, ovšem národnostně roz hraničeného a s požadavkem zřízení krajského soudu v Trutnově. Němečti poslanci dle fermanu městsko rady trutnovské smějí na ankelu jít jen tehdy, slíbí-i jim vláda ihned konečně úřad ten. Praví němečti Michlověl

Z Vídně, 22. ledna. »N. Fr. Pr.« ohlašuje, že výnos poštovní vydán bude v nejbližších dnech, snad již dnes. V příčině obsahu sděluje: Němečtí poslanei žádali, aby obnovena byla pravidla cirkulárního výnosu, jenž byl vydán za ministerstva Clary- ova poštovnímu ředitelství pro království české Čechové naproti tomu žádají, by zůstal v plat- nosti stav, který po jazykové stránce zjednán byl při poštovním ředitelství v červenci r. 1908 za bar. Becka. Vláda nechtěla se vrátiti k vý nosu, jenž byl vydán za ministerstva Claryova a vzepřela se proti tomuto požadavku něme ckému. Za rozprav o tom konaných zdálo se, jakoby minimem byla obnova slavu z r. 1906 před jmenováním dra. Fořta ministrem obchodu, že to bude krajním minimem, na kterém trvati musí Němci za všech okolnosti. Výnos nej- spíše nezachová ani stav z července r. 1908, ani neobnoví stav, jaký byl r. 1906. Nejspíše bude zvolen stav, jaký byl počátkem r. 1907, t. j. před jmenováním dra. Fiedlera. Praktickým důsledkem obnovy toholo stavu z r. 1907 bylo by, že vnitřním služebnímjazykem poštovního ředitelství bude vý- hradně jazyk německý. V poštovním ředitelstvi samém nebudez vnitřní německé řeči výminky žádné Naproti tomu připouští výminky z vnitřního ja- zyka německého ve styku v jednán s tak zvanými poštovními úřa dy III. třídy.

Od těchto malých poštovních úřadů, které nejsou na mnoze spravovány obyčejnými úřad- níky, nýbrž příslušníky jiných stavů, zejména učiteli a hostinskými, budou se česká podání a zprávy také ve vnitřn službě vyřizovati česky. S takovýmí poštovními úřady bude se jednati česky. Také v jednání se zemským výborem českým bude vzájemná kore spondence česká. Ve všech ostatních při- padech bude zachován vnitřní slu- žební jazyk německý, ale dovolí se výminky z něho při malý ch poštovních úřadech, kterých jest Čechách několik set. Co se týče jednán poštovních úřadů mimo poštovn- ředitelství, nebude vnitřní ně- mecký jazyk obnoven. České poštovní úřady budou tedy moci poštovnímu ředitelství v Čechách podávati české zprávy a česká po- dání. To jest velmi těžká ztráta vnitřní něme- cké řeči služební u srovnání s výnosem Clary ovým, kterým stanoven také pro jednání če- ských poštovních úřadů s pražským poštovním ředitelstvím němemecký jazyk služební. Naproti tomu všechny pokyny zprávy, kteréž budou vycházeti z Prahy z poštovního ředitelství poštovním úřadům venkovským, sepsány budou jazykem německým. Také česká po- dání těchto pošlovních úřadů budou se vy- řizovati německy. Výnosem bud zjednán tento jazykový stav: praž- ské poštovní ředitelství bude ve vnitřní službě užívati českého jazyka jenom v jednání se zem- ským výborem a pošlovními úřady III tř. a niž- šími. S pražským poštovním ředitelstvím budou jednání českých poštovních úřadů česká.

Ministerstvo obchodu vydalo všem poštov- ním ředitelstvím pokyny, že si vyhrazuje rozdělení referátů v poštovních ředitelstvech. Tato výhrada ministerstva obchodu bude v nejbližši době uplatněnav pražském poštovním ředitelství. Z toho jest vidno — sděluje »N. Fr. Pr.« — že president Kraus rozdělením referátů, které pro- vedl a kterážto opatření mohou míti toliko po- vahu zatímní, musí předložiti rozděleníto ministrovi obchodu ke schválení. Ministerstvo obchodu vyšetří, zdali má býti personální refe- rát zůstaven tak vášnívému c. k. Čechovi, ja- kým jest dr. Parsch. Tento referát bude asi opět přikázán německému úřadníku, jak tomu bylo dříve. Ještě o jazykovém výnosu pro pošlovní feditelství pražské. z Vídně, 22. ledna. Výnos poštovní pro krá- lovství české, jak jej uveřejňuje „N. Fr. Pr.“, nenl úplný. Scházejí v něm dva důležité odstavce, je2 jsou na prospěch jazyka českého. Kdy bude výno vydán, není jisto. Snad dnes, snad zejíra, snad te- prve nčkterý den s neděle. Ještě se o něm pra- cuje a ještě se rodiguje. Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Vo Vídni, 22. ledna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna s chy álila je d no- myslně pilnost a meritum návrhu poslance Kaliny na státní podporu vdo- vám a sirolkům po osobách ve válce padlýcha přikročila pak ku projednávání pilného ná- vrhu dra. Mühlvertha a Wolía o po- sledních událostech na vídeňské universitě. Posl. dr. Čelakovský, Udržal a soudr. podali na ministra vyučování dotaz ve příčině osnovy zákona Axman- nova. Tato interpelace jest podepsána všemi poslanci českými, staroruskými, slovinskými, chorvatskými a vlašskými.

Z výboru pro předlohu bosensko-hercegovskou. Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Výbor pre sociální pojištění ustavil- se před dnešní schůzí sněmovní. Zvolen byl předsedou posl. dr. Buzek a náměstky jeho poslanci Elderseh a Albrecht. Interpellace poslanců dra. Čelakovskéhoa Udržala o zákonu Axmannovu. Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Dr. Čelakov- ský, Udržal a soudr. podali správci mini- storstva kultu a vyučování dotaz po zemským sněmem dolnorakouským schváleném zákoně o německé vyučovací řeči na veřejných, obec- ných a měšťanských školách v Dol. Rakousích. V dotaze se dovozuje, že tato zákonná osnova jest zřejmým porušením § 19. státních základních zákonů. Že česká řeč v Dolních Ra- kousích jest v zemi obvyklou, že má tudíž právo býti v jistých obcích vyučovacím jazykem na školách, dokazuje statistika a judikatura. V do- tazu uvádějí se příslušná statistická data a ze- jména se připomíná, že je 10 obcí v Dolních Rakousích, kde se do dneška české obyvatel- stvo udrželo ve většině, což jest nejlepším dů- kazem, že jest česká řeč v Dolních Rakousích v zemi obvyklou. Říšský soud uznal ve svých nálezech z r. 1877 a 1882, že jsou tyto obce obývány českými Slovany, jichž jazyk jest v Dol- ních Rakousích v zemi obvyklý a že dolno- rakouská zemská školní rada i ministerstvo kul- tu a vyučován svými nařízeními, dle nichž má se na obecných školách v těchto obcích učiti německy, porušily státní základní zákon. V uvá- žení, že většina poslanecké sněmovny dne 7. lodna 1897 schválila resoluci, jíž se doporučuje vládě uděliti právo veřejnosti české soukromé škole v X. vídeňském okresu a že tudíž většine uznala právo Čechů ve Vídni na rovnocennou školu a že jim školské úřady toto právo bezdů- vodně odpírají a konečně v uvážení, že tu jde o ústavou zaručená, nyní však ohrožená práva

Z kulturní ciziny. E. Rostandovo »zvířecí« drama »Ch an- tecler«, o němž již několik let se občasv časopisech dějí zmínky a přece jen se o něm ví málo podstatného, bude dle posledních pařiž- ských zpráv konečně vypraveno koncem letoš ního března na scéně divadla u brány Sainu Martin. Sujet dramatu vzato ze živola zvířat,a všecky vystupující »osoby« v něm jsou zvířata. brdinou kusu je kohout a tuto hlavní roli hráti bude slavný Coguelin starší. Toť vlastně téměř jediné, co proniklo dosud na veřejnost kusu, o nějž se zajímá Evropa již po několik divadelních saison. Spousta drobných poznámek, které se čas od času objevovaly, jest vesměs vymyšlena. Vzbuzuje už obdiv, že při vyspě- losti a rafinovanosti novinářské reportáže nepo- dařilo se dosud žádnému listu, aby získal po- drobnější zprávu o vlastním obsahu dramatu, o jeho základní ideji, nebo jinou zajímavou podrobnost. Všichni herci i režisér, kteři měli s kusem dosud co činiti, na výslovnou žádost sutorovu zachovali naprosté tajemství a Ro- stand sám již před časem prohlásil veřejné v listech, že bude soudně stihati každého, kd by obsah jeho kusu uveřejnil. Gabriel d'Annunzio přepracoval, jak ohlašují některé listy vlašské, jeden v prvních svých románů, které založily jeho

literární jméno, »Triumf smrti« (přelo žený do češtiny ve »Vzdělavací bibliotéce« S kolově) na drama. Na scénické provedení dojde pravděpodobně ještě v letošní sezoně. V berlínském Künstlerhause »Pod Lipami« ustrojená před nedávnými Vánocemi výsta v čínských starých obrazů těšilas po celou dobu svého trvání zaslouženému zájmu. Obrazy skoro vesměs patří starým, prastarým činským umělcům, kteří namnoze položili základ maliřství, většina spadá do epochy Mingů. Nej oblibenější a nejčastěji opakovaný motiv tvoří květiny a zvířata. U pozdějších se již vyskytuj dokonalé krajiny takřka v našem smyslu slova Barevná delikátnost a harmonie některých ob razů, kreslených většinou na jemných hed- vábných tkanivech, jež po dlouhé věky zů- staly dokonale uchovány, je úžasná, překvapujíeí tím, jak v lecčems silně upomíná na moderní najmě francouzské impressionisty. Petrohradský »Malyj těatr« vypravil v týdnu před Vánocemi v jeden večer zrovna dvě tříaktové novinky dvou mladých dramatiků. a sice »Živoj tovar« (Živé zboží) K. Ostrožského a »Tretij zvonok« (Třetí zvonění) hraběte Zubov a. První z nieh měl svůj debut na téže seéně již loni, druhý je na scéně úplným nováčkem. Obě novinky jsou dle úsudku kritiky zajímavy jen literárně. Petrohradská hudební konservat o ztratila jednoho z nejstarších a nejlepších svých profesorů, Louise Fedoroviče HI o mi liusa. Homilius (nar. v Petrohradě r. 1845) byl jedním z prvních žáků této konservatoře, založené slavným Rubinštejnem r. 1862 a po jejím absolvování byl zprvu několik let kon certním mistrem na housle v orkestru carské opery, pozdějí vynikl však nejvíce ve hře na varhany. Byl vnukem proslulého hudebního (církevního) skladatele a varhaníka německého téhož jména z XVIII. století, působivšího v Drá- ždanech.

Jindy a nyní.

X Nápisy na ralhauzích nab domech radních Staří rádi dokazovali, jak vážné místo jest rathauz, dům radní, kde se schůzky, shromáždění dějí k roz- jímání o obecné dobré. Dokazovali, jak těžké bře- meno radního povolání. Říkával prý Alfons, král neapolský, že by oslové pod obtížnými svými bře- meny, v mnohém snesitodlnějším způsobu byli, nežli regent aneb upřímný radní pán, kterýž jak při jidle tak i na postýlce své, ostavičnou starost na brdlea na každou hodinu nabíhání mívá, kdežto souman v noci a o polednách svého břemene prost a prázen bývá. Proto také opatřovali staří rathauzy nápisy poučnými o vážnosti místa i úřadu. Podávám ukázky 1. Žádný darův nechtěj do rukou bráti, nedej stranam dlouho před sebou státi, aniž na řeči jednoho pře- stávej, druhého ucha druhému necbávej. Dej dobrou odpověď s povolnou řečí, a spravedinost vždycky mívej na péči. 2. Přítomen buď v radě časně, šetř. čím obec roste krásně. Rozjimej přitomné věci bedlivě, starej se ortel vynest spravedlivě. Tak misto pána radního zastaneš, a tudy jména dobrého dostaneš 3. Vslup sem vážně a s rozumností, domů se navrat s touž ctností. 4. Každý radní pán v ouřadu, kdya přichází mezi radu, má být bez zlého myšlení, jenž přináší skormoucení, přátelství, hněv, oulisnosti, zá vist, přízeň, moc, přisnosti. Ale upřímným k každému, chudému i bohatému, o obec se též starati, k dobrému jí pomáhati. Jak on zde soudí na světě, tak ho Bůh v onom životě soudit bude v poslední den, nechť se na to bezpečí jen. 5. Předně, když k soudu v radě zase- dáte, na Boží a svůj slib pomněti máte. Druhě, ni čímž se nezaměstknávejte, obecnému dobrému po máhejte. Třetí, chudému jako bohstému čiňte, k za- líbení Bohu živému. Čt rté, dle práva zle máte tre stati, tak Vaše správa, řád. bude trvati. Pakli to za- nedbáte, hledíc svého, Bůh vás zavrže do ohně Č. Zibrt. věčného

Různé zprávy. = Aféra paní Steinheilové. Z Paříž e, 22. ledna. Paní Steinheilová zastala vyšetřujícímu soudei Andréovi list, v němž jej prosí, aby ji co nejdříve konfrontoval s t. zv. hraběnkou Ghirelliovou, vlastním jménem Rochiovou a Roselliovou, aby mohla v, vrá- titi tvrzení obou žen o jejím domnělém doznání. Po- pírá všecko, co obě udaly. Vyšetřující soudce vyslechí chauffeua Sembela, jenž opakoval výpovědi, jež učinil před chefem bezpečnostní služby Hamardem, naproti tomu však tvrzení »Matinu« přímo dem nto- val. Prohlašuje, že byl oběma reportery »Matinue interviewován, aniž věděl, kdo jsou. Celkem neudaí nic nového ani positivního. = Nový maďarský souboj. Z Pešti, 21. ledna. (K. k.) Uherská tel. koresp. kancelář oznamuje Dnes odpoledne konal se mezi poslancem Gabrielem Ugronem a župním úřadníkem Štěpánem Szu- nyoghem souboj na bambitky. Oba sokové vystřelili, žádný však z nich nebyl raněn. Příčinou souboje bylo: Szunyogh, správní úřadník biharského komitátu, ignoroval po nějakou dobu vrchního žu- pana Antonína Glatze a na potkání ho nepozdravil Poslanec Ugron napadl za loto chování Szonyogha v »Magyar Nemzetu«. Szunyogh cítě se uražen tímto úlokem, vy val Ugrona. = Srážka jihoafrické policie s čínskými dělaíky. Z Johannesburku, 21. ledna. (K. k.) V dolech deebských srotilo se 800 Číňanů. Policie vystřelila do davu, při čemž bylo 6 mužů usmrceno 15 rančno.

= Pět osob usmrceno lavinou. Ž Lince, 22. ledna. Pět sedláků, kteří byli u Waidringu zasypáni lavinou, bylo nalezeno jako mrtvoly. Lavina sřítila se s Fellhornu a strhla pět osob, jež byly zaměst- nány dřevařskými pracemi a odnesla je do dálky více než 3 km, načež spadla přes 300 m vysoké skály do úzké rokle. První tři mrtví byli hrozně zkomolení a rozerváni. Čtyři sta lidí pracovalo z stálého nebezpečí života v naději, že se podaří za- sypané zachräniti. = Neštěstí při požáru v Chicapu. Z Novéh Yorku, 21. ledna. Při požáru na staveništi vodárny u Michiganského jezera byly 53 osoby usmrcen a 42 těžee zraněny. Nešlěstí bylo způsobeno krátce před ranní střídou výbuchem dynamitu. Vět- šina dělníků spala v dřevěných barácích a mnozí byli na kusy roztrháni, jiní skočili nazí do ledové vody. Zima byla tak veliká, že některým přimrzlm kůže k ledové tříšti. U východu z tunelu bylo nale- zeno 18 mrtvol na hromadě. = Zajímavý pohřeb. Z Pešti se sděluje: V Re- šici konal se ve středu zajímavý pohřeb. Mohamedán Hamid Hevašin prosil před smrti, aby byl pohřben dle židovského obřadu, poněvadž však nový ži- dovský hřbilov nebyl ještě obcí převzat, byl moha- medán v dohodě rabína s katolickým duchovenstvem pohrben na katolickém hibitové dle židovského obřadu.