ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d7f8f90-7592-11dc-8d86-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 100, person 60, work 1, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 12. února 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 42.
4 masthead
pa měeí
5 masthead
Na rannt a odpol. Histy předelicí a v Praze r adminlsirai na nas nv étrrt leta . . . . 6 K —k s drojí čanílkou
Praha
6 masthead
tnta . . . . 7 K 50h ve dlialkick na měsie . . . . . . 2 K 30h Poštout nen nčte kis . . . . 9 K 60k s dvojí zásilkou nlrrt al
Poštout
7 article Také balkánská moc.
Také balkánská moc. »Bosenskou svou državou jsme těž balkánskou mocí a naší úlohou je, rozuměti znamením doby a využitkovat je,« těmito slovy sytě charakterisoval baron Aehrenthal jakožto ministr věcí zahraničných nejzávažnější odstavec rakousko-uherské po- litiky ve svém výkladu, kolem něhož se čím dále tím znatelněji rozestupují proudy veřej- ného mínění evropského. Baron Aehrenthal snažil se sice vzbuditi přesvědčivý dojem, že na Balkáně nesledu- jeme žádné územní výboje, ale jeho hospo- dářské a dopravní prozíravé politice, jež počítá se stavbami připojovacích drah. zejména ke hraníci turecké a na spojení s Mitrovicí a Soluni, dostalo se, jak jsme v zápětí ve článku »Na východ a na jih« vyslovili, tolik odchylných poznámek se strany ostatních interesentů, že tvoří dnes nejpoutavější látku v politice zahraničné. Nové dopravně politické obzory, kteréž se otevrou tím, že obchod rakousko uherský bude směřovati přímo přes Sarajevo do Egejského a Středozemního moře, a že dále by se vytvořila nejkratší cesta ze střední Evropy do Egypta a Indie — nejen ne- způsobily v ostatních částech Evropy nijaké potěšení, naopak ozvaly se nejprve na Rusi. na to pak i ve vážných časopisech fran- couzských a italských hlasy, ukazující prstem na Berlín, jakožto onu mocnost, která by z těchto dopravních podniků měla největší prospěch.
Aehrenthal Baron Aehrenthal Balkán Mitrovica Soluň Sarajevo Evropa Egypt Indie Rus Berlín Na východ
8 article
Mimo to se také uvedlo v časopisech ruských, že by těmito železničními podniky se porušily základy úmluvy uzavřené Mürzstegu mezi Rakousko-Uherskem a Ru- skem v záležitosti opravní akce v Turecku na základě zachování posavadního stavu. V uherské delegaci dotkl se v pondělí i odborný přednosta hr. Esterhazy těchto záležitostí a pravil, že základ dohody a sblí- žení s Ruskem tvoří jakýsi stav klidu. jejž obě strany uznaly. Tento stav se dosud nezměnil, a jako byl správným v době mi- nulé, zůstane správným i v době přítomné i budoucí. Tento stav klidu spočívá v tom, že ani Rakousko Uhersko, ani Rusko netouží po rozpjetí na Balkáně, že udržují celistvost Turecka a že dbají svobody a práva sebe- určení států balkánských. Mimochodem při té příležitosti připomenul hr. Esterhazy, že turecký sultán již vyhověl přání rakousko- uherskému v příčině »průpravních prací« ke dráze sandžakem novopazarským, odevzdav záležitosť tuto komisi zvláštní, utvořené z mi- nisterstva války a prací veřejných, do níž Rakousko-Uhersko vyšle své inženýry, a sice z personálu dráhy východní, takže komise tato bude moci již v měsíci březnu pu- stiti se do přípravných praci, bude-li příznivá povětrnost. Současně pak se z vídeňských kruhů diplomatických proti názorům ruského časo- pisectva a pařížského listu »Le Tempse upozorňuje, že stavbě železné dráhy sandža- kem novopazarským se nemůže připisovati zvláštní význam, jakoby se tím porušila do- hoda mürzstégská, ježto prý stavba ta obsa- žena jest již ve smlouvě berlinské. Pokud se týče vzpomenutého od- stavce smlouvy berlínské, kterýž tuto ve Vídni mají na mysli, může to býti pouze čl.
Rakousko Uhersko Turecko Rusko Balkán Vídeň
9 article
XXV, v němž se stanoví: »Země Bosna a Hercegovina budou obsazeny a spravovány Rakousko-Uherskem. Vláda rakousko-uherská nežádá si vzíti na se správu sandžaku novo- pazarského, jenž se táhne mezi Srbskem a Černou Horou směrem jihovýchodním až k Mitrovici, pročež zůstane zde správa tu recká i na dále v činnosti. Avšak abysi pojistilo zachování nového politi- ckého stavu, jakož i volnost a bezpečnost cest komunikačních, zůstavuje si Rakousko Uhersko právo, míti posádky a vojenské i ob chodní cesty po celé části bývalého vilajetu bosenského. K tomu konci si ponechávaj vlady rakousko-uherská i turecká, že se do- hodnou o podrobnosti. Dle znění tohoto článku není ovšem pochybnosti, že vojenské a obchodní cestyv obvodu »všeho někdejšího vilajetu« jsou v něm míněny, a vzrušení, kteréž výklad bar. Aehrenthala způsobil, vzniklo vlastné odtud, že dráhy a cesty ony zbavil jejich mistního významu, a pochopil je jako nejdůležitější a nejkratší spojení střední Evropy s Egyptem a Indií, čímž spolu ku právu, jen Rakousko-Uhersku vyhraženému přiřadil i obchodní a hospodářské zájmy ně- mecké.
Mitrovic Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Srbsko Rakousko Evropa Egypt Indie Uhersko
10 article
To jest asi jedna z příčin, proč politik bar. Aehrenthala, netoužící na Balkáně po výboji území, došla tak podivného ohlasu. Druhou příčinou vzrušení pak jest pře- kvapení, kteréž vzniká tím, že se děje od- volání na ustanovení bezmála již zcela zapo menuté, ustanovení, jehož Rakousko Uhersko nepoužilo skoro plných třicet let. Právě télo stránce může se zakládati různé mínění jak se má rozuměti zachování posa v ad ního stavu, v dohodě mezi Rakousko- Úherskem a Ruskem v Mürzstegu ujedna- ného. Platila dohoda ona rovněž i stavu da- nému v Bosně, v Hercegovině a v sandžaku navopazarském, či tyto obvody nejsou do ní Pojaty? Buď jak buď, dopravní záměry bar Aebrenthala nikoho by nepřekvapily, kdyby se byly vyskytly před dohiodou v Mürzstegu
Balkán Rakousko Rusko Mürzsteg Boseň Hercegovina Aebrenthal
11 article
a v bezprostředním postupu s ostatním pod nikem okupačním. Tenkráte dalo se snad i lehčeji dosíci dorozumění žádoucí s vládou tureckou, kteréž nyní, přes sdělení hr. Esterháza sotva se do- sáhne hladce. Jsouť cesty vlády turecké velmi klikaté a nerovné, od svolení ke konání slu- dijní komise smíšené až ke svolení ke stavbě dráhy samotné může uplynouti doba snad právě tak dlouhá, jako uplynula od smlouvy berlínské do tohoto okamžiku. Ostatně není sultánským svolením zříditi onu komisi, ještě řečeno, že komise ona se také v březnu skutečně sejde, a že bude s to pracovati za podpory tamního obyvatelstva; právé v západních částech své říše má sultán tu- recký nejchoulostivější postavení. Za to jest jisto, že ani v Italii, spojene trojspolkovém, dopravní záměry bar. Aehren- thala nebyly uvítány s nadšením. Ba dnes se docela oznamuje z Cařihradu v odporu s vídeňskými zprávami, že vláda italská se neuchází o nijaké svolení ke stavbě dráhy od pobřeží Adriatického moře z Baru do Turecka. O koho se tedy bude bar. Aebrenthal ve svém podniku opírati? Dle všeho jedině o Německo, kteréž však jest spolu nejdůvěr nějším přítetem Turecka a jež nejméně úsilí dává na jevo při reformní akci, jak ji vel moci podnikly v Makedonii. »Bosenskou svou državou jsme však též mocí balkánskou«, a to vede bar. Aehren- thala k tomu, že hodlá pokračovati v díle jež od smlouvy berlínské leželo ladem.
Cařihrad Turecko Německo Makedonie
12 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 11. února. Předlitavská delegace zahájila dnes o za- hraničním rozpočtu a zahraniční politice roz pravu, která má býti skoncována zejtra. Plenum sboru toho, zasedajícího ve sněmovně panské. pozorováno s lože žurnalistické, poskytuje di- vákům obraz v pravdě ponurý. Pozorovatel mé dojem, jakoby pod ním byla lednice — tak mrazivý vanul z dola chlad, nebo hrobka — tak duté zněly hlasy odtamtud. A celá scenerie jak ubohá, jak žalostná a jak z bědovaná Kterákoli slušnější schůze činí dojem lepší, nežl tato korporace, jež povoluje několik set milionů korun a ve které rokuje se o nejvyšších zá- jmech celé monarchie. Šedesáte členů čitá dele- gace — 20 ze sněmovny panské, 40 ze sně- movny poslanecké. Jaký vždycky shon, jaká tahanice, jaké závody o delegační mandáty, jaké krise k vůli nim a jaké boje o ně bývají před volbou! Také letos byly. Ale když jde o vyko- návání mandátů vybojovaných, nejsou jich nosi- telé na místě. Trvalo půl hodiny dnes, nežl předseda dr. Fuchs sehnal pracně 31 delegátů jejichž přítomnost jest nezb tna, má-li býti dele- gační plenum způsobilé, platně se usnášeti. Když se projednávala volební oprava, my- slilo se, čekalo se, hlásalo se, že všeobecným rovným právem hlasovacím dostane se nejen do sněmovny poslanecké, ale také do delegaci jiný. svěží vzduch, nový život a čilý ruch. Ve sku- tečnosti je tam však dusno k zalknutí. Je tam mrtvo, je tam strnulo, vyvěrá odtud trýzeň všech trýzní nejvělší — nekonečná, neskonalá, nevyličitelná nuda, která klade se na lavice zpola prázdné a zpola jen obsazené jako lávový popel, pod kterým zanikaji všechny vzněty Tento stav prostě konstatujeme.
doktor Fuchs Vídeň
13 article
Z Vídně, 11. února. (K. k.) Třetí plenární schůzi rakonské delepac předseda šl. Fuchs zahájil v 11.30 hod. a věnoval posmrtnou vzpomínku velkovévodovi Toskánskému učinil projev o lissabonských vraždách Del. Axmann a sp. dotazovali se ministra vojenství po plukovní maďarské řeči. Ve výboru vy jadřil se, že u 16 pěších pluků je zavedena jen ma- darská u 17 dvě a u 4 pluků tři plukovní řeči. V skutečnosti není ani 16 pluků, u nichž patřila by i jen 3/4 vělšina mužstva k maďarské národnosti. Proto nelze pochopiti, jak mohla býti u 16 pluků zavedena výhradně plukovní řeč maďarská. Mužstvo e tu nuceno učiti se maďarsky. Ptají se proto 1. Jakými základními zásadami řídí se vojenská správa, pokud jde o plukovní řečn? 2. Jaké zásady rozhodují pro zavedení několika plukovních řeči v pluku a pro národnostní rozdělení na pododdlly (setniny)? 3. Jak lze vysvětliti, že u 16 pluků byla zavedena výhradně plukovní maďarská řeč? 4. Jaké stanovisko zaujímá vojenská správa k maďarským tužbám, aby doplňovací okresy byly změněny v ten- denčně narodnostním smyslu? Na to odevzdány hlasovací listky pro doplňo- vací volbu 1 člena výboru pro zahraniční věcí okupační úvěr a 1 člena výboru finančního. Rokovalo se o zprávě stran rozpočtu min. zahraničních věcí na r. 1908. Ret. markýz Bacquehem doporučil rozpoče. vyhražuje si zevrubnější doslov.
Fuchs Axmann Bacquehem Vídeň del
14 article
Del. Kloláč stěžuje si, že nový duch, jenž vedl k reorganisaci parlamentu, nevníkl dosud do min. zahraničních věcí. Tam se ještě neuznalo, že zahraniční politiku třeba uvésti v soulad s potřebami lidu. Posud řídila se domnělými potřebamí dvora dynastie. Lid protestuje čím dál ostřeji proti politice, jež llumočila vždy jen rodinné tradice, a žádá, by zahraniční politika srovnávala se s politikou lidu. usilující o to, aby produkce v zemi se vzmáhala zabraňovalo se sporům s cizinou. Proto sluší pohlí- žeti na naši zabraničnou politiku s úplnou nespo- kojeností. Zabývaje se výbojnou politikou Německa, při- pomíná jeho hospodářské vyhlídky na Balkáně. v M. Asii a v Mesopotamii, jež jeví se potlačováním našeho vývozu, zakládáním německých škol, stavbou železnic, zřizováním bank a p. Chce-li Německo tato území definitivně ovládnout, musí učiniti ne- škodnými Rakousko a Italii. Na východní a jižní hranici netřeba se nám ničeho obávati. Žiti v míru s Italií je v rukou Rakouska, a že by balkánské státy chtěly napadnouti naše mocnářství tomu zaji sté nikdo neuvěří. Vůdčí zásadou naší zahrani ční poli- tiky musí býti neutralita, přísná politická pasivita, za to však tím čilejší hospodářská rozpinavost na venek. Kritisuje naší balkánskou politiku, praví řečník. že se sice v delegaci hlásá pokojná hospodářská politika, avšak skutečná politika ma ráz opačný.
Německo Balkán Mesopotamia Rakousko
15 article
Spor se Srbskem, který přede dvěma lely lehkomy slně způsobil hr. Goluchowski, poškodil jen náš prů- mysl. Poslání Rakouska na balkánském poloostrově nemůže se nésti za výbojem. Pouze průkopník prů- myslu, obchodní cestující může nám tu prospěti, ni- kdy však dělostřelec společné armády. Vytýká býv. cařihradskému vyslanci hr. Caliceovi. že svého úřadu zneužíval k osobním účelům. Ra- kousko- Uhersko nejednalo správně, hrajíc si společně s Ruskem na záchrance Makedonie a nadržujíc tak jen anglickým piklům. Mürzstegskou dohodou s makedonská otázka nerozřešila. Chce li Rakousko provozovati úspěšnou balkán skou politiku, musí vyrovnati se s vlastními národy Pokud budou se z Uher ozývat zonfalé výkřiky Sl váků, Chorvátů a Rumunů, jest nesmyslem pomý šleti na pacifikaci jinde. Pokud bude slovanský Balkán slýchati, jak se provádí rovnoprávnost v Če- chách, potud bude pošetilostí se domnívati, že by srdce slovanského Balkánu mohlo přilnouti k Vídní a Pešti. Musíme dáti se jiným směrem a osvoboditi se především od kurately a mistrování Německa.
Goluchowský Chorvat Rumun Srbsko Rakousko kouskoUhersko Rusko Makedonie Uhry Balkán Vídeň Pešť Německo
16 article
Řečník nemůže hlasovati pro rozpočet. Rakoušti státníci nevzali si poučení ze zkušeností získaných v Bosně a Hercegovině a po přesvědčení řečníkovu mohou nás pouze uvésti v největší neštěstí. Del. hr. Dzieduszveki nechce mísiti se do vnitřních záležitostí cizího státu, avšak musí před- nésti některé záležitosti rakouských poddaných, nebot k tomu jiného fora není. Přes inlimní poměr mezi Rakouskem a Německem vypovídají se rak. státní občané z pruského území a zakročení ministerstva zůstalo v mnohých případech bezůspěšným. Nabádá ministra, aby rozhodně uja! se rak.-uher. státních občanů v Prusku. Broji proti výnosu pruské vlády, dle něhož zachází se s dělníky, přicházejícími přes východní hranice do Pruska, jako v Australií proti nevitaným kuliům.
Del Broj Boseň a Hercegovina Rakousko Německo Prusko Austrálie
17 article
Naléhá na ministra, aby zakročil a odvrátil o našich dělníků velké újmy tohoto opatření Doufa, že zřetel Německa na spojenecký stát nedopustí, aby- chom se dočkali, že by poddaní rakouského mocnat- ství byli ve východních krajích pruských ze svého majetku vyvlastněni. Hohenlohové a Bülowi ne- starají se o city a zájmy rakouských občanů. Co s stalo, co významu Rakouska a vůbec postavéní moc- nářství v trojspolku tak uškodilo? Od uzavření tohoto spolku je tajemstvím, proč a pro jaké případy byl trojspolek uzavřen. Se zřetelem na nynější zcela změněnou světovou situáci je tajemství to nepocho- pitelným a znepokojivým. Rakouští občané mají právo zvěděti, jaké povinnosti byly jim před 30 lety uloženy a zať mají po případě proliti svou krev. Jako výsledek trojspolku vidíme, že jednak nastane mezi námi a jedním ze spojenců občas jisté napjelí kdežto na druhé straně severní spojenec něšeti nikterak zájmů, tím méně citů velké části rakouskéh obyvatelstva. Obchod náš na balkánském poloostrově každo ročně je více zallačován a každý ví, kým. Akce Makedonii je podporována Ruskem a jinými moc nostmi. O podpoře Německa řečník nikdy ničeho ne slyšel Jedinou tradici, o níž státy v politice zahra niční právem se opírají, je tradice účinné ochrany vlastních zájmů. Poukazuje-li se na společnou státn ideu v Německu a Rakousko-Uhersku, řečník pochy- huje, je-li skutečně tak snolečná a nedávají-li jiste proudy veřejného mínění v Německu státní myšlenee jiný směr, než v Rakousku.
Německo Rakousko Makedonie Rusko RakouskoUhersko
18 article
Může se státi, že na konec se národové Ra- kouska semknou k boji proti zahraničním věcema může se dostavili okamžik — a není daleký — kdy nebude lze mluviti umírněně o záležitostech v Německu, je li právé někdo Polákem anebo vůbec Slovanem. V Prusku se po nějakou dobu mluví o slovanském nebezpečí. Poláci se tlačí do jedné řady se Slovany. Také my, jako Němci, musíme hledati přátele, ale ne prostřednictvím Německa. nýbrž přímé přátele v Anglii a Francii. Přimé přatelství, uzavřené se všemi státy umožní Rakousku, aby zjednalo náležilé uznání zásadám spravedlnosti, přísné obezřetnosti a šetřeni svobody a práva vůči všem, a uznání loto bude tím větší, čím více přátel bude Rakousko míti. Polácí budou hlasovati pro rozpočet, přejíce si, aby mocnářství uskutečnilo svůj vliv ve svělě ve smyslu osvěty a spravedlnosti, ve smyslu myšlenky pokoj- ného spolužití rovných národů. Poláci budou moci zasazovati se jen o spolky, u nichž bude každému zjevno, že také druhý spojenec cení si spolku toho a o něj usiluje, a proto etí zájmy mocnářství a nej světější pocity jeho národů a jich neuráží. (Po chvala.)
Polák Němec Německo Anglie Francie Rakousko Slovan
19 article
Del. Piltoni prohlašuje, že sociální demokratě posuzujíce zahraniční poliliku řídí se zásadou za chování míru jako životní podmínky proletariatu snížením vojenských břemen rozumnou zahraničn politskou a upravením našeho poměru k zahranie ním mocnostem tak, aby byl podporován obchod průmysl. Máme-li nabýti významu na venek, mus dojiti k úptavě národní autonomie v Rakousku musí se mnohem více utužiti poměr k Uhrám. Ra kousko nesmi v trojspolku naproti N mecku zaují mati podřízenější misto. Ač odepřeme důvěru ve všeobecnou politiku ministrovu a budeme hlasovati proti rozpočtu, soc. demokraté budou nejhorlivějšími spolupracovníky ministrovými, dokud bude sledovati politiku míru. (Pochvala mezi soc. demokraty.) Delegát ryl. Jedrzejowicz víla uzákoněí vyrovnání. Polákům nelze vytýkati, že provozují po litiku Němeům nepřátelskou Ve své kritice nevybočile z dovolených mezí. Brojí proti pruské protipolské politice a žádá ministra, by postaral se, aby konsu- láty staly se zřízením k ochraně dělnictva v cizině Delegát Němec vytýká, že při uzavírání ob chodních smluv bylo především dbáno zájmů agrár ních. Stěžuje si do nedostatečné konsulátní ochrany dělnictva. Také vystěhovalci netěší se ochraně kou sulů, ti chrání pouze podnikalele. Nemá-li Rakousko moci, aby chránilo své dělnictvo v cizině, nemá tak práva žádati od dělníků oběti.
Polák Němec Rakousko Uhry
20 article
Delegát Baumgartner žádá, aby mocnářstv přestalo na Balkáně se svou skromnosti. Přisluší prý mu, aby se ujalo protektorátu nad katollky v Orientu Končí přáním, aby Rakousko bralo se dále cestou míru, blahobytu a cti. (Pochvala.) Delegát Šchlegel rád by věděl, jaké záleži tosti sluší považovali za pragmaticky společné. Broj proti tomu, že posluchači konsulátní akademie mus se učiti maďarsky o prázdninách v Uhrách. (Souhlas. Jednání se přerušuje. Příští schůze bude z ejtra.
Baumgartner Šchlegel Broj Balkán Orient Rakousko Uhry
21 article Uherská delegace zahájila dnes rokování o vo
Uherská delegace zahájila dnes rokování o vo jenském rozpočtu. Rel. Okolicsanyi prohlašuje, že v armádě musí se pěstovati vlastenectví a národní myšlénka. Tato zásada nepříčí se prý dobře uváženým zájmům Rakouska. Zřízení uherského vojska je i v rakou ském zájmu; armáda zmohutní mravně, a Uhry budou hotovy k větším obětem. O zlepšení důstojní ckých platů nepodává žádného návrhu. S olá skou tou není na pilno: po stránce finanční není posud přiměřeně připravena. Výbor uznal ostatně, že poža- davek zvýšení platů jest oprávněný. Doporučuje schválení rozpočtu. Zástupce ministra vojenství podmaršálek Holi mann mluví o odborných věcech: směrné čáře olázce houfnie se zpětným odrazem. Naše houfnic se úplně osvědčují. V dohledné době nebude třeb přikročili k jich výměně. Del. Chorin stěžuje si do zanedbávání uher ského průmyslu při dodávkách, zvláště námořních Nezachovává se úmluva o dodávkách z r. 1906. D uherského podilu zařaďojí se na ujmu Uher nákupy jež tam nepatří. Troufá, že ministru bude úmluvu tu prováděli loyálně a přesně. Del. Bernarth tvrdil, že společné instituce prospívají jen Rakousku. Žádá za splnění národních požadavků. Del. bar. Rudnyanzsky dovozuje, že ve v jenských otázkách jde o požadavky založené na vy- rovnávacím zákoně. Nalehá na jejich splnění. Pokud jde o úpravu platů, uherská delegace nemohla by se zabývati příslušným návrhem, který by jí učinila ra- kouská delegace. (Pochvala.) Přiští schůze bude zejt ra.
Uher Bernarth Rakousko Uhry
22 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. února. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o kap. »P ř í m da ně«. Posl. dr. Sylvesler naléhá na opravu do movní daně činžovní: — Stöckler na nutnost opravy domovní daně třídní a žádá, by berní sou- stava byla postavena na záktad moderní; — dr. Kolischer žádal, by olázka opravy daně domovní byla rozřešena před všeobecnou berní reformou a sněmovně co nejdříve podána příslušná předloha Nalehá zvláště na opravu daně akc. společností. Posl. Malik soudí, že jediným prostředkem k pečlivému prozkoumání rozpočtu bylo by, aby roz- počet byl zdělán jen každý druhý rok; — dr. Ho- mann Wellenhol přimlouval se za vzestopnou osobní daň z příjmu a daň z dědictví. Posl. dr. Kozlowski usiloval o předlohu stran vybírání daní, žádal, by při kontrole berních in- spěktorů zájem st. pokladny uváděn byl v soulad s právy poplatníků a aby berní inspektoři přijímali stížnosti obyvatelstva. První povinností rozpočiového výboru je, kontrolovati správu a leprve výsledek těto kontroly je podminkou pro povolování číslie. Ministr dr. Korytowski praví, že vláda vy- hovuje ráda všem stižnostem a finanční správa bude zabývati se pronesenými přáními a připadné závady odstraní. Snaží se, aby se daně předpisovaly spra- vedlivě a vybíraly spravedlivě. Prosí zachovati zdrže- livost ve všech přáních, jež by mohly ztížili situnci finanční správy a vedly ke schodku ve státním roz počtu. Není ještě možná vypracovali finanční pro- gram, který by uspokojoval všachny projevené po třeby. Ministr by nerad předbíhal poradám ankety o sanování zemských financí, svolané na 7. března Záhy podá předlohu o reformě daně z dědictví.
Posl doktor Sylvesler Kolischer Malik Kozlowski Korytowski Vídeň
23 article
Nesouhlasí s podnětem, aby zatížil pozůstalost až do 35 proc., jedná-li se o dědictví mezi osobami jež nejsou v příbuzenském svazku. Vydatnější berni pramen doufá vláda nalézli ve zdanění kořalky. Zvý- šení této daně musí a může opatřiti prostředky na sanování zemských financí. Při reformě domovní daně již brze po sejítí se řišské rady bude vybovéno aspoň znenáhlému snížení činžovní daně a bude se míti zřetel na nižší a střední tarifní tříd, budov, po- vinných domovní daní třídni. Zvýšení berní sazby při dani z příjmů nemělo žádoucích výsledků. Zvláště teď by nebylo snadno přikročili k tako- vým projektům, poněvad právě finanční plán zá- kona o osobní dani z pijmu, který ma býli r. 19.9 obnoven, nuti, abychom řešili olázku osvobozeni osobních daní od samosprávných přirážek. Zvýšení osobní daně z přijmu by zti. ilo podslatně řešen této olázky, o nlž se bude jednati také v ankelě o sanování zemských financi. Dasud nebylo u nás. pohříchu! možno p stibnouti celý, daní povinný příjem. Po sejdtí se říáské rady podá předlohu o zda- nění společenstev. Sazba výdělkové daně zůstava nadále z pravidla ve výši 10 proc. a jenom pro doly, které jsou podrobeny báňské dávce, byly zave deny sazby v dosavadní výši 5 a 7 proc. a pro pe- něžní ústavy, které žádají více než 8 proc. úroko dokonce ve výši 15 proc. Pokud jde o podněty v přičině daňových odpisů pro živelní škody, býval by raději, kdyby se byl při reformě osobní daně slevil z pozemkové daně ješté značnější obnos a kdyby se bylo upustilo vůbec ode všech odpisů na živelní škody.
24 article
Revise katastru pozemkové daně pouze v Haliči je vyloučena. V r. 18.6 byla tam pod ministrovým vedením provedena zcela pravidelně. Výcos přímých daní byl v roce 1907 o 5.3 proc. příznivější net roce 1906. V daních nepřímých dosaten zrovna jen výnos velice příznivého roku předchozího. Daň z ko- řalky vynesla o 3 mil., daů z piva o 21/2 mil. více. U daně cukerní sotva bylo dosaženo výnosu přede- šlébo roku. Celní výnos zvýšil se o 9 mil. K. Výnos z tabáku byl skoro stejný jako v roce předešlém. Prodej zvýšil se o 5.7 mil. K- Posl. dr. Renner prohlašuje, že finanční plán ministrův vzbuzuje obavy. Žadá, by zavedeno bylo vzestupné značné zdanění velkostatkátů. V osobní daní z příjmů musí býti fundovaný příjem zdaněn výš a msi býti zvýšeno existenění minimum. Pole misuje proti zvýšení nepřímých dani. Konečně žadá, by konsumní spolky byly dan prosty. Pusl. Conci navrhl resoluci, aby malé domy nevelké ceny osvobozeny byly od domovní třídn daně. Posl. Žitník dovozoval, že pozemková da je pro chudé selské obyvatelstvo nesnesitelným břemenem. Posl. dr. Vellch přimlouval se za opravu ne- snesitelné činžovní daně, při čemž má býti upu- štěno od vyměřování daně dle procent a zavedena daň stupňovaná od 100 ke 100 K. Kouečně brojie proti nešetrnosti berních úřadů k obyvatelstvu. K návrhu Korošcovu rokování ukončeno. Posl. bar. Rolsberg dovozoval, že domovní daň působi demoralisačně. Odměna důvěrníkům mus se snížiti, doporučuje, aby při opravě daně z dě- dictví byl zvláště vzat ohled na male selské statky. Na konec prohlašuje, že zemědělství nemůže postrá dati daňových odpisů při živelních pohromách. Příští schůze bude zejtra.
Posl doktor Renner Žitník Vell Korošcův bar Halič
25 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 10. února. (Před haličský- mi volbam i.) Předseda nyní už komolé Ná- rodní rady polské, ryt. Cienski vyslovuje se v „Poln. Korr.“ o tom, s jakými nadějemi různé politické strany haličské vstupují do nastávaji- cích sněmovních voleb. Polští konservativ- c i obdrží ovšem všechny mandáty velkostatkář- ské. O mandáty venkovských obeí rozdělí se na západě v polských okresích lidovei částečně s přívrženci P. Stojalowského, na východě, po- kud vůbec připadnou Polákům, dostanou je opet konservativci. Z měst konservativei obdrží dle mínění Cienského také několik (?) mandátů, o ostatek se rozdělí strany měšťácké se sociál- nými demokraty. Polští lidovci dobudou prj asi 20 mandátů, demokraté 28, z nichž asi 16 připadne Všepolákům. V ruskýck okresech roste význam strany staroruské která se na sněmě bezpochyby sblíží s Poláky poněvodž od strany ukrajinské ji dělí nepřekona telné zásadní protivy. Ze Záhřeba, 8. února. (Biskup Mauro- vič. — Dr. Marián Dereněin t.) Dnes zemřel v Senji tamější biskup dr. Antonín M au rovič a v Záhřebě bývalý přednosta spravedl V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . odpolednl n2i Ve Slialkách na venkově ranní čtslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4l Inseráťv plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdaslnl- strace v Mariansko ulici č. 3. Tam nachárají se též radakee Hiakárna a expedice „Národnich Lista“ Rukopisy se novracaji
Poln P Stojalowský Polák Mauro doktor Dereněin Inseráťv Národnich List Praha Záhřeb Mariansko ulice
26 article
nosti, advokát dr. Marián Derečin. Biskup Maurovič, narozený r. 1851 v Záhřebě, náležel k nejvzdělanějším chorvatským kněžím. Od roku 1893 byl řádným profesorem theologické fakulty záhřebské university a r. 1895 byl rektorem. Rok na to jmenován biskupem seňským a mo- drušským. Jeho literární činnost nebyla obsáhlá, ale vynikala hlubokou znalostí věci. Politicky byl člověk vládní a ještě před samou smrtí zra- zoval duchovním své diecese čísti Supilův opo- siční „Novi list“. — Dr. Marián Derenčin byl osobnost, stejně vynikající na poli politickém i literárním. Cokoli podnikal, ve všem se jevil jeho jižní temperament. Jsa přívržencem Stross- mayerovy neodvislé národní strany, byl obáva- ným útočníkem na stranu vládní, ale i mezi od- půrci vždy se těšil neomezené úetě. Narozen 14. září 1830 v Rěce, studoval práva ve Vídní a obdržel tu r. 1855 doktorát. Ve Vídni sezná- mil se poprvé s lHerárním a kulturním ruchem chorvatským. Vrátiv se do vlasti, věnoval se advokatuře, Když obnovena ústava, byl v letecli šedesátých a sedmdesálých činným na sněmě chorvatském a za vlády bána Ivana Mažuraniče byl jako odborný přednosta spravedlnosti členem chorvatské vlády (od r. 1876) a setrval v ní at do pádu hr. Ladisl. Pejačeviče r. 1883. Ustou- piv s politického jeviště, věnoval se divadlu založil v Záhřebě operu. V letech devadesátých byl opět poslancem jako člen oposice a vynikal svou dokonalou znalostí chorvatského práva.
doktor Derečin Maurovič Supilův Derenčin Stross Mažuranič Záhřeb Novi Rěce Vídeň Usta profesor theologický záhřebský univerzita
27 article
Současně byl činným také literárně, byl v le- tech osmdesátých redaktorem „Věnce“ a pro di- vadlo napsal několik dramat, z nichž zvláště „Ladanjska opozicija“ měla značný úspěch. Publieisticky jako článkář a feuilletonista by! činným v „Obzoru“. Také jako obhájce ve vé- cech trestních požíval nejlepšího jména. Vším tím zabezpečil ci trvalou památku v srdci kaz- dého Chorvata. V Praze, 11. února Českoslovanská korresp. dovídá se z dobrého prý pramene, že postavení ruského velvyslance ve Vidni kn. Urusova jes otřeseno po delegační řeči barona Aehrenthala, jenž poslavil Rusko mimo mürzslegskou dohodu a proti ni před holovou událost v záležito- stech železnic rakousko turerckých. Rušlí diplo- maté ve Vidní zrovna tak jako ruští předsta- vitelé v Japonsku před vypuknutím války rusko- japonské neměli ani zdání o skutečném stavu věci. Kníže Urusov bude následkem toho od- volán. Z Pošti, 10. února. (Persekuce Ru- munů.) Po Steičovi, redaktoru rumunské „Lupty“, jenž obdržel minulý týden od pešťsk poroty 18 měsíců vězení a 1500 K pokuty, při- šel v Kluži na řadu redaktor časopisu „Liber- latea“. Za to, že dle přesvědčení, maďarskýci poroteň „pobuřoval“ proti Apponyovým škol- ským zákonům a velebil státu nepřátelskou ten- denei, jež se jeví v tom, že rumunské obce se vzdávaji státní podpory na své školy, abysi udržely vliv pa ně, soud mu přiřknul půldru- hého roku vězení a 2000 K pokuty
Chorvat Urusův Aehrenthal Praha Rusko Pošť Kluž Apponyův škola
28 title
Politické zprávy zahraničné.
29 article
V Praze, 11. února.
Praha
30 article
Budouci válka. Generál A. Kirějev nabádá v »Novém Vra- meni« rozhodujíci kruhy ruské, aby byly bdělé a učinily v čas všecky připravy k nové válce s Japonskem. Japonsko mohlo býti přitelem a spojencem Ruska, ale stalo se jinak. Čtrnáct let tomu, ruský vyslanec v Tokiu M A Chitrovo zaklinal ruského zahraničného ministra knižete Lobanova Rostovského, aby vyšel vstříe Japon- cům, ale Lobanov, »stkvělý a lehkomyslný «, tomu rozuměti nechtěl. Japonci se převrátili v nepřátele Ruska. Mírem portsmouthským nejsou srážky mezi Japonci a Rusy skončeny. Do Petrohradu docházejí zprávy z Dálného Východu, že j a pon- ský národ přeje sinové války s Ru- skem. Japonci pod heslem »Asie Asiatům« rozpalují sebe i druhé asijské národy fanatismem proti celé Evropě, ano proti všemu bllému ple- meni, ale když se prozatím srovnali s Amerikou a rozpínavost jejich nebude odvedena jinam, je tu zase jen Rusko, jež svou bezpečnosti jejich útočivost zrovna láká. V Petrohradě se smějí výstrahám: po Portsmouthě není prý žádné při- činy k nové válce rusko-japonské. Ale opak je pravdou, neboť právě Portsmouth vzbudil u Ja- ponců laskominy na ruské země. Severovýchodní Sibiř a Kamčatka mohou býti od Japonců za- chváceny dřive, než se Rusko nadá. V severo- východní Sibiři je málo vojska, na Kamčatce ho vůbec není. Při naprostém nedoslatku komunikací v těch zemích je nesnadno poslati tam vojsko a spíži a zhola nemožno poslati děla. Rusko ne- smí ztrácet ani dne a musí učiniti vše, čeho je třeba k obraně Dálného Východu od Japonců.
A Kirějev Lobanov Japonec Rus Asiat Japonsko Rusko Tokio Petrohrad dálný východ Asie Evropa Amerika Sibiř Kamčatka
31 article
Připravi-li se Rusko dokud čas, bohdá silu japon- skou šťastné odrazl, vždyť i nepřipraveno v po- slední válce dobylo velikého vítézství po čtrnácti- denní bitvě u Ljaojanu, o čemž vydávají po válce svědectví všichni vojenští znalci, kleři tam byli přitomni; ruský ústup od Ljaojanu nastal v oka- mžiku, kdy dobyli vítězství a kdy měli přikročiti k strategickému jeho využití a tak je v rozhod- ném okamžiku sami změnili v svou porážku. Katolický fanatism v Bosně. Náboženské spory mezi pravoslavnýmia mohamedány v okupovaných zemích od několika let jsou urovnány a za náboženské snášeli vosti utěšeně se rozmáhá mezi mohamedány národní vědomi, jež u nich dříve vyvinuto nebylo, a šíři se poznání, že při různosti víry maji s pravoslavnými společnou národnost a jazyk. Čím upřímněji k sobě lnou pravoslavní a moha- medáni, tím více roste fanatism katolikůa obrací se proti jedněm i druhým. Nesvědči to o kulturnosti katoliekého živlu v okupovaných
Rusko Boseň Ljaojan