1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 12. února 1908.
Praha
5
masthead
Na rannt a odpol. Histy
předelicí a
v Praze r adminlsirai
na nas
nv étrrt leta . . . . 6 K —k
s drojí čanílkou
Praha
6
masthead
tnta . . . . 7 K 50h
ve dlialkick
na měsie . . . . . . 2 K 30h
Poštout
nen
nčte kis . . . . 9 K 60k
s dvojí zásilkou
nlrrt al
Poštout
7
article
Také balkánská moc.
Také balkánská moc.
»Bosenskou svou državou jsme těž
balkánskou mocí a naší úlohou je,
rozuměti znamením doby a využitkovat
je,« těmito slovy sytě charakterisoval baron
Aehrenthal jakožto ministr věcí zahraničných
nejzávažnější odstavec rakousko-uherské po-
litiky ve svém výkladu, kolem něhož se čím
dále tím znatelněji rozestupují proudy veřej-
ného mínění evropského.
Baron Aehrenthal snažil se sice vzbuditi
přesvědčivý dojem, že na Balkáně nesledu-
jeme žádné územní výboje, ale jeho hospo-
dářské a dopravní prozíravé politice,
jež počítá se stavbami připojovacích drah.
zejména ke hraníci turecké a na spojení
s Mitrovicí a Soluni, dostalo se, jak jsme
v zápětí ve článku »Na východ a na jih«
vyslovili, tolik odchylných poznámek se
strany ostatních interesentů, že tvoří dnes
nejpoutavější látku v politice zahraničné.
Nové dopravně politické obzory, kteréž
se otevrou tím, že obchod rakousko uherský
bude směřovati přímo přes Sarajevo do
Egejského a Středozemního moře, a že dále
by se vytvořila nejkratší cesta ze střední
Evropy do Egypta a Indie — nejen ne-
způsobily v ostatních částech Evropy nijaké
potěšení, naopak ozvaly se nejprve na Rusi.
na to pak i ve vážných časopisech fran-
couzských a italských hlasy, ukazující prstem
na Berlín, jakožto onu mocnost, která by
z těchto dopravních podniků měla největší
prospěch.
Aehrenthal
Baron Aehrenthal
Balkán
Mitrovica
Soluň
Sarajevo
Evropa
Egypt
Indie
Rus
Berlín
Na východ
8
article
Mimo to se také uvedlo v časopisech
ruských, že by těmito železničními podniky
se porušily základy úmluvy uzavřené
Mürzstegu mezi Rakousko-Uherskem a Ru-
skem v záležitosti opravní akce v Turecku
na základě zachování posavadního
stavu.
V uherské delegaci dotkl se v pondělí
i odborný přednosta hr. Esterhazy těchto
záležitostí a pravil, že základ dohody a sblí-
žení s Ruskem tvoří jakýsi stav klidu.
jejž obě strany uznaly. Tento stav se dosud
nezměnil, a jako byl správným v době mi-
nulé, zůstane správným i v době přítomné
i budoucí. Tento stav klidu spočívá v tom,
že ani Rakousko Uhersko, ani Rusko netouží
po rozpjetí na Balkáně, že udržují celistvost
Turecka a že dbají svobody a práva sebe-
určení států balkánských. Mimochodem při
té příležitosti připomenul hr. Esterhazy, že
turecký sultán již vyhověl přání rakousko-
uherskému v příčině »průpravních prací« ke
dráze sandžakem novopazarským, odevzdav
záležitosť tuto komisi zvláštní, utvořené z mi-
nisterstva války a prací veřejných, do níž
Rakousko-Uhersko vyšle své inženýry, a sice
z personálu dráhy východní, takže komise
tato bude moci již v měsíci březnu pu-
stiti se do přípravných praci, bude-li příznivá
povětrnost.
Současně pak se z vídeňských kruhů
diplomatických proti názorům ruského časo-
pisectva a pařížského listu »Le Tempse
upozorňuje, že stavbě železné dráhy sandža-
kem novopazarským se nemůže připisovati
zvláštní význam, jakoby se tím porušila do-
hoda mürzstégská, ježto prý stavba ta obsa-
žena jest již ve smlouvě berlinské.
Pokud se týče vzpomenutého od-
stavce smlouvy berlínské, kterýž tuto ve
Vídni mají na mysli, může to býti pouze čl.
Rakousko
Uhersko
Turecko
Rusko
Balkán
Vídeň
9
article
XXV, v němž se stanoví: »Země Bosna a
Hercegovina budou obsazeny a spravovány
Rakousko-Uherskem. Vláda rakousko-uherská
nežádá si vzíti na se správu sandžaku novo-
pazarského, jenž se táhne mezi Srbskem a
Černou Horou směrem jihovýchodním až
k Mitrovici, pročež zůstane zde správa tu
recká i na dále v činnosti. Avšak abysi
pojistilo zachování nového politi-
ckého stavu, jakož i volnost a bezpečnost
cest komunikačních, zůstavuje si Rakousko
Uhersko právo, míti posádky a vojenské i ob
chodní cesty po celé části bývalého vilajetu
bosenského. K tomu konci si ponechávaj
vlady rakousko-uherská i turecká, že se do-
hodnou o podrobnosti.
Dle znění tohoto článku není ovšem
pochybnosti, že vojenské a obchodní cestyv
obvodu »všeho někdejšího vilajetu« jsou
v něm míněny, a vzrušení, kteréž výklad
bar. Aehrenthala způsobil, vzniklo vlastné
odtud, že dráhy a cesty ony zbavil jejich
mistního významu, a pochopil je jako
nejdůležitější a nejkratší spojení střední
Evropy s Egyptem a Indií, čímž spolu ku
právu, jen Rakousko-Uhersku vyhraženému
přiřadil i obchodní a hospodářské zájmy ně-
mecké.
Mitrovic
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Srbsko
Rakousko
Evropa
Egypt
Indie
Uhersko
10
article
To jest asi jedna z příčin, proč politik
bar. Aehrenthala, netoužící na Balkáně po
výboji území, došla tak podivného ohlasu.
Druhou příčinou vzrušení pak jest pře-
kvapení, kteréž vzniká tím, že se děje od-
volání na ustanovení bezmála již zcela zapo
menuté, ustanovení, jehož Rakousko Uhersko
nepoužilo skoro plných třicet let. Právě
télo stránce může se zakládati různé mínění
jak se má rozuměti zachování posa v ad
ního stavu, v dohodě mezi Rakousko-
Úherskem a Ruskem v Mürzstegu ujedna-
ného. Platila dohoda ona rovněž i stavu da-
nému v Bosně, v Hercegovině a v sandžaku
navopazarském, či tyto obvody nejsou do ní
Pojaty?
Buď jak buď, dopravní záměry bar
Aebrenthala nikoho by nepřekvapily, kdyby
se byly vyskytly před dohiodou v Mürzstegu
Balkán
Rakousko
Rusko
Mürzsteg
Boseň
Hercegovina
Aebrenthal
11
article
a v bezprostředním postupu s ostatním pod
nikem okupačním.
Tenkráte dalo se snad i lehčeji dosíci
dorozumění žádoucí s vládou tureckou, kteréž
nyní, přes sdělení hr. Esterháza sotva se do-
sáhne hladce. Jsouť cesty vlády turecké velmi
klikaté a nerovné, od svolení ke konání slu-
dijní komise smíšené až ke svolení ke stavbě
dráhy samotné může uplynouti doba snad
právě tak dlouhá, jako uplynula od smlouvy
berlínské do tohoto okamžiku. Ostatně není
sultánským svolením zříditi onu komisi, ještě
řečeno, že komise ona se také v březnu
skutečně sejde, a že bude s to pracovati za
podpory tamního obyvatelstva; právé
v západních částech své říše má sultán tu-
recký nejchoulostivější postavení.
Za to jest jisto, že ani v Italii, spojene
trojspolkovém, dopravní záměry bar. Aehren-
thala nebyly uvítány s nadšením. Ba dnes
se docela oznamuje z Cařihradu v odporu
s vídeňskými zprávami, že vláda italská se
neuchází o nijaké svolení ke stavbě dráhy
od pobřeží Adriatického moře z Baru do
Turecka.
O koho se tedy bude bar. Aebrenthal
ve svém podniku opírati? Dle všeho jedině
o Německo, kteréž však jest spolu nejdůvěr
nějším přítetem Turecka a jež nejméně úsilí
dává na jevo při reformní akci, jak ji vel
moci podnikly v Makedonii.
»Bosenskou svou državou jsme však též
mocí balkánskou«, a to vede bar. Aehren-
thala k tomu, že hodlá pokračovati v díle
jež od smlouvy berlínské leželo ladem.
Cařihrad
Turecko
Německo
Makedonie
12
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 11. února.
Předlitavská delegace zahájila dnes o za-
hraničním rozpočtu a zahraniční politice roz
pravu, která má býti skoncována zejtra. Plenum
sboru toho, zasedajícího ve sněmovně panské.
pozorováno s lože žurnalistické, poskytuje di-
vákům obraz v pravdě ponurý. Pozorovatel mé
dojem, jakoby pod ním byla lednice — tak
mrazivý vanul z dola chlad, nebo hrobka —
tak duté zněly hlasy odtamtud. A celá scenerie
jak ubohá, jak žalostná a jak z bědovaná
Kterákoli slušnější schůze činí dojem lepší, nežl
tato korporace, jež povoluje několik set milionů
korun a ve které rokuje se o nejvyšších zá-
jmech celé monarchie. Šedesáte členů čitá dele-
gace — 20 ze sněmovny panské, 40 ze sně-
movny poslanecké. Jaký vždycky shon, jaká
tahanice, jaké závody o delegační mandáty, jaké
krise k vůli nim a jaké boje o ně bývají před
volbou! Také letos byly. Ale když jde o vyko-
návání mandátů vybojovaných, nejsou jich nosi-
telé na místě. Trvalo půl hodiny dnes, nežl
předseda dr. Fuchs sehnal pracně 31 delegátů
jejichž přítomnost jest nezb tna, má-li býti dele-
gační plenum způsobilé, platně se usnášeti.
Když se projednávala volební oprava, my-
slilo se, čekalo se, hlásalo se, že všeobecným
rovným právem hlasovacím dostane se nejen do
sněmovny poslanecké, ale také do delegaci jiný.
svěží vzduch, nový život a čilý ruch. Ve sku-
tečnosti je tam však dusno k zalknutí. Je tam
mrtvo, je tam strnulo, vyvěrá odtud trýzeň
všech trýzní nejvělší — nekonečná, neskonalá,
nevyličitelná nuda, která klade se na lavice
zpola prázdné a zpola jen obsazené jako lávový
popel, pod kterým zanikaji všechny vzněty
Tento stav prostě konstatujeme.
doktor
Fuchs
Vídeň
13
article
Z Vídně, 11. února. (K. k.)
Třetí plenární schůzi rakonské delepac
předseda šl. Fuchs zahájil v 11.30 hod. a věnoval
posmrtnou vzpomínku velkovévodovi Toskánskému
učinil projev o lissabonských vraždách
Del. Axmann a sp. dotazovali se ministra
vojenství po plukovní maďarské řeči. Ve výboru vy
jadřil se, že u 16 pěších pluků je zavedena jen ma-
darská u 17 dvě a u 4 pluků tři plukovní řeči. V
skutečnosti není ani 16 pluků, u nichž patřila by
i jen 3/4 vělšina mužstva k maďarské národnosti.
Proto nelze pochopiti, jak mohla býti u 16 pluků
zavedena výhradně plukovní řeč maďarská. Mužstvo
e tu nuceno učiti se maďarsky. Ptají se proto
1. Jakými základními zásadami řídí se vojenská
správa, pokud jde o plukovní řečn? 2. Jaké zásady
rozhodují pro zavedení několika plukovních řeči
v pluku a pro národnostní rozdělení na pododdlly
(setniny)? 3. Jak lze vysvětliti, že u 16 pluků byla
zavedena výhradně plukovní maďarská řeč? 4. Jaké
stanovisko zaujímá vojenská správa k maďarským
tužbám, aby doplňovací okresy byly změněny v ten-
denčně narodnostním smyslu?
Na to odevzdány hlasovací listky pro doplňo-
vací volbu 1 člena výboru pro zahraniční věcí
okupační úvěr a 1 člena výboru finančního.
Rokovalo se o zprávě stran rozpočtu min.
zahraničních věcí na r. 1908.
Ret. markýz Bacquehem doporučil rozpoče.
vyhražuje si zevrubnější doslov.
Fuchs
Axmann
Bacquehem
Vídeň
del
14
article
Del. Kloláč stěžuje si, že nový duch, jenž
vedl k reorganisaci parlamentu, nevníkl dosud do
min. zahraničních věcí. Tam se ještě neuznalo, že
zahraniční politiku třeba uvésti v soulad s potřebami
lidu. Posud řídila se domnělými potřebamí dvora
dynastie. Lid protestuje čím dál ostřeji proti politice,
jež llumočila vždy jen rodinné tradice, a žádá, by
zahraniční politika srovnávala se s politikou lidu.
usilující o to, aby produkce v zemi se vzmáhala
zabraňovalo se sporům s cizinou. Proto sluší pohlí-
žeti na naši zabraničnou politiku s úplnou nespo-
kojeností.
Zabývaje se výbojnou politikou Německa, při-
pomíná jeho hospodářské vyhlídky na Balkáně.
v M. Asii a v Mesopotamii, jež jeví se potlačováním
našeho vývozu, zakládáním německých škol, stavbou
železnic, zřizováním bank a p. Chce-li Německo
tato území definitivně ovládnout, musí učiniti ne-
škodnými Rakousko a Italii. Na východní a jižní
hranici netřeba se nám ničeho obávati. Žiti v míru
s Italií je v rukou Rakouska, a že by balkánské
státy chtěly napadnouti naše mocnářství tomu zaji sté
nikdo neuvěří. Vůdčí zásadou naší zahrani ční poli-
tiky musí býti neutralita, přísná politická pasivita,
za to však tím čilejší hospodářská rozpinavost na
venek.
Kritisuje naší balkánskou politiku, praví řečník.
že se sice v delegaci hlásá pokojná hospodářská
politika, avšak skutečná politika ma ráz opačný.
Německo
Balkán
Mesopotamia
Rakousko
15
article
Spor se Srbskem, který přede dvěma lely lehkomy
slně způsobil hr. Goluchowski, poškodil jen náš prů-
mysl. Poslání Rakouska na balkánském poloostrově
nemůže se nésti za výbojem. Pouze průkopník prů-
myslu, obchodní cestující může nám tu prospěti, ni-
kdy však dělostřelec společné armády.
Vytýká býv. cařihradskému vyslanci hr. Caliceovi.
že svého úřadu zneužíval k osobním účelům. Ra-
kousko- Uhersko nejednalo správně, hrajíc si společně
s Ruskem na záchrance Makedonie a nadržujíc tak
jen anglickým piklům. Mürzstegskou dohodou s
makedonská otázka nerozřešila.
Chce li Rakousko provozovati úspěšnou balkán
skou politiku, musí vyrovnati se s vlastními národy
Pokud budou se z Uher ozývat zonfalé výkřiky Sl
váků, Chorvátů a Rumunů, jest nesmyslem pomý
šleti na pacifikaci jinde. Pokud bude slovanský
Balkán slýchati, jak se provádí rovnoprávnost v Če-
chách, potud bude pošetilostí se domnívati, že by
srdce slovanského Balkánu mohlo přilnouti k Vídní
a Pešti. Musíme dáti se jiným směrem a osvoboditi
se především od kurately a mistrování Německa.
Goluchowský
Chorvat
Rumun
Srbsko
Rakousko
kouskoUhersko
Rusko
Makedonie
Uhry
Balkán
Vídeň
Pešť
Německo
16
article
Řečník nemůže hlasovati pro rozpočet. Rakoušti
státníci nevzali si poučení ze zkušeností získaných
v Bosně a Hercegovině a po přesvědčení řečníkovu
mohou nás pouze uvésti v největší neštěstí.
Del. hr. Dzieduszveki nechce mísiti se do
vnitřních záležitostí cizího státu, avšak musí před-
nésti některé záležitosti rakouských poddaných, nebot
k tomu jiného fora není. Přes inlimní poměr mezi
Rakouskem a Německem vypovídají se rak. státní
občané z pruského území a zakročení ministerstva
zůstalo v mnohých případech bezůspěšným. Nabádá
ministra, aby rozhodně uja! se rak.-uher. státních
občanů v Prusku. Broji proti výnosu pruské vlády,
dle něhož zachází se s dělníky, přicházejícími přes
východní hranice do Pruska, jako v Australií proti
nevitaným kuliům.
Del
Broj
Boseň a Hercegovina
Rakousko
Německo
Prusko
Austrálie
17
article
Naléhá na ministra, aby zakročil a odvrátil o
našich dělníků velké újmy tohoto opatření Doufa,
že zřetel Německa na spojenecký stát nedopustí, aby-
chom se dočkali, že by poddaní rakouského mocnat-
ství byli ve východních krajích pruských ze svého
majetku vyvlastněni. Hohenlohové a Bülowi ne-
starají se o city a zájmy rakouských občanů. Co s
stalo, co významu Rakouska a vůbec postavéní moc-
nářství v trojspolku tak uškodilo? Od uzavření tohoto
spolku je tajemstvím, proč a pro jaké případy byl
trojspolek uzavřen. Se zřetelem na nynější zcela
změněnou světovou situáci je tajemství to nepocho-
pitelným a znepokojivým. Rakouští občané mají
právo zvěděti, jaké povinnosti byly jim před 30 lety
uloženy a zať mají po případě proliti svou krev.
Jako výsledek trojspolku vidíme, že jednak nastane
mezi námi a jedním ze spojenců občas jisté napjelí
kdežto na druhé straně severní spojenec něšeti
nikterak zájmů, tím méně citů velké části rakouskéh
obyvatelstva.
Obchod náš na balkánském poloostrově každo
ročně je více zallačován a každý ví, kým. Akce
Makedonii je podporována Ruskem a jinými moc
nostmi. O podpoře Německa řečník nikdy ničeho ne
slyšel Jedinou tradici, o níž státy v politice zahra
niční právem se opírají, je tradice účinné ochrany
vlastních zájmů. Poukazuje-li se na společnou státn
ideu v Německu a Rakousko-Uhersku, řečník pochy-
huje, je-li skutečně tak snolečná a nedávají-li jiste
proudy veřejného mínění v Německu státní myšlenee
jiný směr, než v Rakousku.
Německo
Rakousko
Makedonie
Rusko
RakouskoUhersko
18
article
Může se státi, že na konec se národové Ra-
kouska semknou k boji proti zahraničním věcema
může se dostavili okamžik — a není daleký —
kdy nebude lze mluviti umírněně o záležitostech
v Německu, je li právé někdo Polákem anebo vůbec
Slovanem. V Prusku se po nějakou dobu mluví
o slovanském nebezpečí. Poláci se tlačí do jedné
řady se Slovany. Také my, jako Němci, musíme
hledati přátele, ale ne prostřednictvím Německa.
nýbrž přímé přátele v Anglii a Francii.
Přimé přatelství, uzavřené se všemi státy
umožní Rakousku, aby zjednalo náležilé uznání
zásadám spravedlnosti, přísné obezřetnosti a šetřeni
svobody a práva vůči všem, a uznání loto bude
tím větší, čím více přátel bude Rakousko míti.
Polácí budou hlasovati pro rozpočet, přejíce si, aby
mocnářství uskutečnilo svůj vliv ve svělě ve smyslu
osvěty a spravedlnosti, ve smyslu myšlenky pokoj-
ného spolužití rovných národů. Poláci budou moci
zasazovati se jen o spolky, u nichž bude každému
zjevno, že také druhý spojenec cení si spolku toho
a o něj usiluje, a proto etí zájmy mocnářství a nej
světější pocity jeho národů a jich neuráží. (Po
chvala.)
Polák
Němec
Německo
Anglie
Francie
Rakousko
Slovan
19
article
Del. Piltoni prohlašuje, že sociální demokratě
posuzujíce zahraniční poliliku řídí se zásadou za
chování míru jako životní podmínky proletariatu
snížením vojenských břemen rozumnou zahraničn
politskou a upravením našeho poměru k zahranie
ním mocnostem tak, aby byl podporován obchod
průmysl. Máme-li nabýti významu na venek, mus
dojiti k úptavě národní autonomie v Rakousku
musí se mnohem více utužiti poměr k Uhrám. Ra
kousko nesmi v trojspolku naproti N mecku zaují
mati podřízenější misto. Ač odepřeme důvěru ve
všeobecnou politiku ministrovu a budeme hlasovati
proti rozpočtu, soc. demokraté budou nejhorlivějšími
spolupracovníky ministrovými, dokud bude sledovati
politiku míru. (Pochvala mezi soc. demokraty.)
Delegát ryl. Jedrzejowicz víla uzákoněí
vyrovnání. Polákům nelze vytýkati, že provozují po
litiku Němeům nepřátelskou Ve své kritice nevybočile
z dovolených mezí. Brojí proti pruské protipolské
politice a žádá ministra, by postaral se, aby konsu-
láty staly se zřízením k ochraně dělnictva v cizině
Delegát Němec vytýká, že při uzavírání ob
chodních smluv bylo především dbáno zájmů agrár
ních. Stěžuje si do nedostatečné konsulátní ochrany
dělnictva. Také vystěhovalci netěší se ochraně kou
sulů, ti chrání pouze podnikalele. Nemá-li Rakousko
moci, aby chránilo své dělnictvo v cizině, nemá tak
práva žádati od dělníků oběti.
Polák
Němec
Rakousko
Uhry
20
article
Delegát Baumgartner žádá, aby mocnářstv
přestalo na Balkáně se svou skromnosti. Přisluší prý
mu, aby se ujalo protektorátu nad katollky v Orientu
Končí přáním, aby Rakousko bralo se dále cestou
míru, blahobytu a cti. (Pochvala.)
Delegát Šchlegel rád by věděl, jaké záleži
tosti sluší považovali za pragmaticky společné. Broj
proti tomu, že posluchači konsulátní akademie mus
se učiti maďarsky o prázdninách v Uhrách. (Souhlas.
Jednání se přerušuje.
Příští schůze bude z ejtra.
Baumgartner
Šchlegel
Broj
Balkán
Orient
Rakousko
Uhry
21
article
Uherská delegace zahájila dnes rokování o vo
Uherská delegace zahájila dnes rokování o vo
jenském rozpočtu.
Rel. Okolicsanyi prohlašuje, že v armádě
musí se pěstovati vlastenectví a národní myšlénka.
Tato zásada nepříčí se prý dobře uváženým zájmům
Rakouska. Zřízení uherského vojska je i v rakou
ském zájmu; armáda zmohutní mravně, a Uhry
budou hotovy k větším obětem. O zlepšení důstojní
ckých platů nepodává žádného návrhu. S olá skou
tou není na pilno: po stránce finanční není posud
přiměřeně připravena. Výbor uznal ostatně, že poža-
davek zvýšení platů jest oprávněný. Doporučuje
schválení rozpočtu.
Zástupce ministra vojenství podmaršálek Holi
mann mluví o odborných věcech: směrné čáře
olázce houfnie se zpětným odrazem. Naše houfnic
se úplně osvědčují. V dohledné době nebude třeb
přikročili k jich výměně.
Del. Chorin stěžuje si do zanedbávání uher
ského průmyslu při dodávkách, zvláště námořních
Nezachovává se úmluva o dodávkách z r. 1906. D
uherského podilu zařaďojí se na ujmu Uher nákupy
jež tam nepatří. Troufá, že ministru bude úmluvu tu
prováděli loyálně a přesně.
Del. Bernarth tvrdil, že společné instituce
prospívají jen Rakousku. Žádá za splnění národních
požadavků.
Del. bar. Rudnyanzsky dovozuje, že ve v
jenských otázkách jde o požadavky založené na vy-
rovnávacím zákoně. Nalehá na jejich splnění. Pokud
jde o úpravu platů, uherská delegace nemohla by se
zabývati příslušným návrhem, který by jí učinila ra-
kouská delegace. (Pochvala.)
Přiští schůze bude zejt ra.
Uher
Bernarth
Rakousko
Uhry
22
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. února. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dál o kap. »P ř í m
da ně«.
Posl. dr. Sylvesler naléhá na opravu do
movní daně činžovní: — Stöckler na nutnost
opravy domovní daně třídní a žádá, by berní sou-
stava byla postavena na záktad moderní; — dr.
Kolischer žádal, by olázka opravy daně domovní
byla rozřešena před všeobecnou berní reformou
a sněmovně co nejdříve podána příslušná předloha
Nalehá zvláště na opravu daně akc. společností.
Posl. Malik soudí, že jediným prostředkem
k pečlivému prozkoumání rozpočtu bylo by, aby roz-
počet byl zdělán jen každý druhý rok; — dr. Ho-
mann Wellenhol přimlouval se za vzestopnou
osobní daň z příjmu a daň z dědictví.
Posl. dr. Kozlowski usiloval o předlohu stran
vybírání daní, žádal, by při kontrole berních in-
spěktorů zájem st. pokladny uváděn byl v soulad
s právy poplatníků a aby berní inspektoři přijímali
stížnosti obyvatelstva. První povinností rozpočiového
výboru je, kontrolovati správu a leprve výsledek těto
kontroly je podminkou pro povolování číslie.
Ministr dr. Korytowski praví, že vláda vy-
hovuje ráda všem stižnostem a finanční správa bude
zabývati se pronesenými přáními a připadné závady
odstraní. Snaží se, aby se daně předpisovaly spra-
vedlivě a vybíraly spravedlivě. Prosí zachovati zdrže-
livost ve všech přáních, jež by mohly ztížili situnci
finanční správy a vedly ke schodku ve státním roz
počtu. Není ještě možná vypracovali finanční pro-
gram, který by uspokojoval všachny projevené po
třeby. Ministr by nerad předbíhal poradám ankety
o sanování zemských financí, svolané na 7. března
Záhy podá předlohu o reformě daně z dědictví.
Posl
doktor
Sylvesler
Kolischer
Malik
Kozlowski
Korytowski
Vídeň
23
article
Nesouhlasí s podnětem, aby zatížil pozůstalost
až do 35 proc., jedná-li se o dědictví mezi osobami
jež nejsou v příbuzenském svazku. Vydatnější berni
pramen doufá vláda nalézli ve zdanění kořalky. Zvý-
šení této daně musí a může opatřiti prostředky na
sanování zemských financí. Při reformě domovní
daně již brze po sejítí se řišské rady bude vybovéno
aspoň znenáhlému snížení činžovní daně a bude se
míti zřetel na nižší a střední tarifní tříd, budov, po-
vinných domovní daní třídni. Zvýšení berní sazby
při dani z příjmů nemělo žádoucích výsledků.
Zvláště teď by nebylo snadno přikročili k tako-
vým projektům, poněvad právě finanční plán zá-
kona o osobní dani z pijmu, který ma býli r. 19.9
obnoven, nuti, abychom řešili olázku osvobozeni
osobních daní od samosprávných přirážek. Zvýšení
osobní daně z přijmu by zti. ilo podslatně řešen
této olázky, o nlž se bude jednati také v ankelě
o sanování zemských financi. Dasud nebylo u nás.
pohříchu! možno p stibnouti celý, daní povinný
příjem. Po sejdtí se říáské rady podá předlohu o zda-
nění společenstev. Sazba výdělkové daně zůstava
nadále z pravidla ve výši 10 proc. a jenom pro
doly, které jsou podrobeny báňské dávce, byly zave
deny sazby v dosavadní výši 5 a 7 proc. a pro pe-
něžní ústavy, které žádají více než 8 proc. úroko
dokonce ve výši 15 proc.
Pokud jde o podněty v přičině daňových odpisů
pro živelní škody, býval by raději, kdyby se byl při
reformě osobní daně slevil z pozemkové daně ješté
značnější obnos a kdyby se bylo upustilo vůbec ode
všech odpisů na živelní škody.
24
article
Revise katastru pozemkové daně pouze v Haliči
je vyloučena. V r. 18.6 byla tam pod ministrovým
vedením provedena zcela pravidelně. Výcos přímých
daní byl v roce 1907 o 5.3 proc. příznivější net
roce 1906. V daních nepřímých dosaten zrovna jen
výnos velice příznivého roku předchozího. Daň z ko-
řalky vynesla o 3 mil., daů z piva o 21/2 mil. více.
U daně cukerní sotva bylo dosaženo výnosu přede-
šlébo roku. Celní výnos zvýšil se o 9 mil. K. Výnos
z tabáku byl skoro stejný jako v roce předešlém.
Prodej zvýšil se o 5.7 mil. K-
Posl. dr. Renner prohlašuje, že finanční plán
ministrův vzbuzuje obavy. Žadá, by zavedeno bylo
vzestupné značné zdanění velkostatkátů. V osobní
daní z příjmů musí býti fundovaný příjem zdaněn
výš a msi býti zvýšeno existenění minimum. Pole
misuje proti zvýšení nepřímých dani.
Konečně žadá, by konsumní spolky byly dan
prosty.
Pusl. Conci navrhl resoluci, aby malé domy
nevelké ceny osvobozeny byly od domovní třídn
daně.
Posl. Žitník dovozoval, že pozemková da
je pro chudé selské obyvatelstvo nesnesitelným
břemenem.
Posl. dr. Vellch přimlouval se za opravu ne-
snesitelné činžovní daně, při čemž má býti upu-
štěno od vyměřování daně dle procent a zavedena
daň stupňovaná od 100 ke 100 K. Kouečně brojie
proti nešetrnosti berních úřadů k obyvatelstvu.
K návrhu Korošcovu rokování ukončeno.
Posl. bar. Rolsberg dovozoval, že domovní
daň působi demoralisačně. Odměna důvěrníkům mus
se snížiti, doporučuje, aby při opravě daně z dě-
dictví byl zvláště vzat ohled na male selské statky.
Na konec prohlašuje, že zemědělství nemůže postrá
dati daňových odpisů při živelních pohromách.
Příští schůze bude zejtra.
Posl
doktor
Renner
Žitník
Vell
Korošcův
bar
Halič
25
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 10. února. (Před haličský-
mi volbam i.) Předseda nyní už komolé Ná-
rodní rady polské, ryt. Cienski vyslovuje se
v „Poln. Korr.“ o tom, s jakými nadějemi různé
politické strany haličské vstupují do nastávaji-
cích sněmovních voleb. Polští konservativ-
c i obdrží ovšem všechny mandáty velkostatkář-
ské. O mandáty venkovských obeí rozdělí se na
západě v polských okresích lidovei částečně
s přívrženci P. Stojalowského, na východě, po-
kud vůbec připadnou Polákům, dostanou je opet
konservativci. Z měst konservativei obdrží dle
mínění Cienského také několik (?) mandátů,
o ostatek se rozdělí strany měšťácké se sociál-
nými demokraty. Polští lidovci dobudou prj
asi 20 mandátů, demokraté 28, z nichž
asi 16 připadne Všepolákům. V ruskýck
okresech roste význam strany staroruské
která se na sněmě bezpochyby sblíží s Poláky
poněvodž od strany ukrajinské ji dělí nepřekona
telné zásadní protivy.
Ze Záhřeba, 8. února. (Biskup Mauro-
vič. — Dr. Marián Dereněin t.) Dnes
zemřel v Senji tamější biskup dr. Antonín M au
rovič a v Záhřebě bývalý přednosta spravedl
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . .
odpolednl
n2i
Ve Slialkách na venkově
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4l
Inseráťv
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá sdaslnl-
strace v Mariansko ulici č. 3.
Tam nachárají se též radakee
Hiakárna a expedice „Národnich Lista“
Rukopisy se novracaji
Poln
P Stojalowský
Polák
Mauro
doktor
Dereněin
Inseráťv
Národnich List
Praha
Záhřeb
Mariansko ulice
26
article
nosti, advokát dr. Marián Derečin. Biskup
Maurovič, narozený r. 1851 v Záhřebě, náležel
k nejvzdělanějším chorvatským kněžím. Od roku
1893 byl řádným profesorem theologické fakulty
záhřebské university a r. 1895 byl rektorem.
Rok na to jmenován biskupem seňským a mo-
drušským. Jeho literární činnost nebyla obsáhlá,
ale vynikala hlubokou znalostí věci. Politicky
byl člověk vládní a ještě před samou smrtí zra-
zoval duchovním své diecese čísti Supilův opo-
siční „Novi list“. — Dr. Marián Derenčin
byl osobnost, stejně vynikající na poli politickém
i literárním. Cokoli podnikal, ve všem se jevil
jeho jižní temperament. Jsa přívržencem Stross-
mayerovy neodvislé národní strany, byl obáva-
ným útočníkem na stranu vládní, ale i mezi od-
půrci vždy se těšil neomezené úetě. Narozen
14. září 1830 v Rěce, studoval práva ve Vídní
a obdržel tu r. 1855 doktorát. Ve Vídni sezná-
mil se poprvé s lHerárním a kulturním ruchem
chorvatským. Vrátiv se do vlasti, věnoval se
advokatuře, Když obnovena ústava, byl v letecli
šedesátých a sedmdesálých činným na sněmě
chorvatském a za vlády bána Ivana Mažuraniče
byl jako odborný přednosta spravedlnosti členem
chorvatské vlády (od r. 1876) a setrval v ní at
do pádu hr. Ladisl. Pejačeviče r. 1883. Ustou-
piv s politického jeviště, věnoval se divadlu
založil v Záhřebě operu. V letech devadesátých
byl opět poslancem jako člen oposice a vynikal
svou dokonalou znalostí chorvatského práva.
doktor
Derečin
Maurovič
Supilův
Derenčin
Stross
Mažuranič
Záhřeb
Novi
Rěce
Vídeň
Usta
profesor theologický
záhřebský univerzita
27
article
Současně byl činným také literárně, byl v le-
tech osmdesátých redaktorem „Věnce“ a pro di-
vadlo napsal několik dramat, z nichž zvláště
„Ladanjska opozicija“ měla značný úspěch.
Publieisticky jako článkář a feuilletonista by!
činným v „Obzoru“. Také jako obhájce ve vé-
cech trestních požíval nejlepšího jména. Vším
tím zabezpečil ci trvalou památku v srdci kaz-
dého Chorvata.
V Praze, 11. února Českoslovanská korresp.
dovídá se z dobrého prý pramene, že postavení
ruského velvyslance ve Vidni kn. Urusova jes
otřeseno po delegační řeči barona Aehrenthala,
jenž poslavil Rusko mimo mürzslegskou dohodu
a proti ni před holovou událost v záležito-
stech železnic rakousko turerckých. Rušlí diplo-
maté ve Vidní zrovna tak jako ruští předsta-
vitelé v Japonsku před vypuknutím války rusko-
japonské neměli ani zdání o skutečném stavu
věci. Kníže Urusov bude následkem toho od-
volán.
Z Pošti, 10. února. (Persekuce Ru-
munů.) Po Steičovi, redaktoru rumunské
„Lupty“, jenž obdržel minulý týden od pešťsk
poroty 18 měsíců vězení a 1500 K pokuty, při-
šel v Kluži na řadu redaktor časopisu „Liber-
latea“. Za to, že dle přesvědčení, maďarskýci
poroteň „pobuřoval“ proti Apponyovým škol-
ským zákonům a velebil státu nepřátelskou ten-
denei, jež se jeví v tom, že rumunské obce se
vzdávaji státní podpory na své školy, abysi
udržely vliv pa ně, soud mu přiřknul půldru-
hého roku vězení a 2000 K pokuty
Chorvat
Urusův
Aehrenthal
Praha
Rusko
Pošť
Kluž
Apponyův škola
28
title
Politické zprávy zahraničné.
29
article
V Praze, 11. února.
Praha
30
article
Budouci válka.
Generál A. Kirějev nabádá v »Novém Vra-
meni« rozhodujíci kruhy ruské, aby byly bdělé
a učinily v čas všecky připravy k nové válce
s Japonskem. Japonsko mohlo býti přitelem
a spojencem Ruska, ale stalo se jinak. Čtrnáct
let tomu, ruský vyslanec v Tokiu M A Chitrovo
zaklinal ruského zahraničného ministra knižete
Lobanova Rostovského, aby vyšel vstříe Japon-
cům, ale Lobanov, »stkvělý a lehkomyslný «, tomu
rozuměti nechtěl. Japonci se převrátili v nepřátele
Ruska. Mírem portsmouthským nejsou srážky
mezi Japonci a Rusy skončeny. Do Petrohradu
docházejí zprávy z Dálného Východu, že j a pon-
ský národ přeje sinové války s Ru-
skem. Japonci pod heslem »Asie Asiatům«
rozpalují sebe i druhé asijské národy fanatismem
proti celé Evropě, ano proti všemu bllému ple-
meni, ale když se prozatím srovnali s Amerikou
a rozpínavost jejich nebude odvedena jinam, je
tu zase jen Rusko, jež svou bezpečnosti jejich
útočivost zrovna láká. V Petrohradě se smějí
výstrahám: po Portsmouthě není prý žádné při-
činy k nové válce rusko-japonské. Ale opak je
pravdou, neboť právě Portsmouth vzbudil u Ja-
ponců laskominy na ruské země. Severovýchodní
Sibiř a Kamčatka mohou býti od Japonců za-
chváceny dřive, než se Rusko nadá. V severo-
východní Sibiři je málo vojska, na Kamčatce ho
vůbec není. Při naprostém nedoslatku komunikací
v těch zemích je nesnadno poslati tam vojsko
a spíži a zhola nemožno poslati děla. Rusko ne-
smí ztrácet ani dne a musí učiniti vše, čeho je
třeba k obraně Dálného Východu od Japonců.
A Kirějev
Lobanov
Japonec
Rus
Asiat
Japonsko
Rusko
Tokio
Petrohrad
dálný východ
Asie
Evropa
Amerika
Sibiř
Kamčatka
31
article
Připravi-li se Rusko dokud čas, bohdá silu japon-
skou šťastné odrazl, vždyť i nepřipraveno v po-
slední válce dobylo velikého vítézství po čtrnácti-
denní bitvě u Ljaojanu, o čemž vydávají po válce
svědectví všichni vojenští znalci, kleři tam byli
přitomni; ruský ústup od Ljaojanu nastal v oka-
mžiku, kdy dobyli vítězství a kdy měli přikročiti
k strategickému jeho využití a tak je v rozhod-
ném okamžiku sami změnili v svou porážku.
Katolický fanatism v Bosně.
Náboženské spory mezi pravoslavnýmia
mohamedány v okupovaných zemích od několika
let jsou urovnány a za náboženské snášeli vosti
utěšeně se rozmáhá mezi mohamedány národní
vědomi, jež u nich dříve vyvinuto nebylo,
a šíři se poznání, že při různosti víry maji
s pravoslavnými společnou národnost a jazyk.
Čím upřímněji k sobě lnou pravoslavní a moha-
medáni, tím více roste fanatism katolikůa
obrací se proti jedněm i druhým. Nesvědči to
o kulturnosti katoliekého živlu v okupovaných
Rusko
Boseň
Ljaojan