1
article
hercegovskou se 2000 muži, legii čer-
nokrskou, záležející z Černohorců, žijících
v Srbsku a legii makedonskou, záležející
z 5000 mužů. Úkolem těchto legii bylo by vy-
hoditi do povětří mosly, železnice a prachárny.
Dále studentská legie „Kníže Michal“, legie
„Tisíe—korunní prina Jiř, degie „Smrti“), číta-
jící 5170 dobrovolníků, legie bývalých dobróvol-
niků, záležející vesměs z vojínů vysloužilých,
legie statečných mužů, erganisovanýeh
Sekolskou jednotou „Dušan Statečný“, „Č erna
legie“, jejíž úkol je tainý, „Legie hajdu-
ků Singeličových“ v Niši, legie „Šuma-
dija“ z Kragujevače, legie„Ha v“,— vedená
hhajdukem Svetozarem Rističem,l egierarn au-
tická z Prokuplije, thup a „Kuršum lij
pod hajdukem Rudnicem, lezie drinská
konečně begie celská. Část těchto tlup na-
lézá se na hranici sandžacké, zejména, legis
makedonská a legie bosensko-hercegovská. Z ve-
dové těchiotlup již přskrečili hra-
nice.
Černohorec
Michal
Dušan
Singeličový
Šum
Ristič
Kurš
Rudnic
Srbsko
Niš
2
article
Ozbrojení černohorského pohraničního lidu.
Z Vídně, 19. listopadu. »N. Fr. Pr.« te-
Jegrafuje se z Kotoru včera o 9. hodině 10
minut; Veškerému černohorskému oby-
vstelstvu mužskému dány zbraněa
střelivo podél celých hranie černo-
hořských a postaveny černohors k é
hlidky vzestupně. V obyvatelstvu jeví
se smýšlení válečné, jakkoliv v po-
slední době neudály se žádné nepořádky ani
demonstrace protirakouské. Četní Černo-
horci, žijíel v cizině, Povoláni do
svého domova. Černohrský zástupee
v Kotoru vyzývá Černohorce v Kotoru a okoll,
by, se chovali klidně. Doprava poštou, doprava
cestujících a zboží jest docela normální. V Ko-
toru neudály se žádné nepokoje a také, žádné
demonstrace. Rakouští obyvatelě v boce ko-
torské jsou klidni. Dosud nebyly pozorovány
žádné abnormální události.v tajěv stěsí s
5i.Požadavky Srhska a Čorné Hory. nlavv
Z Getyně, 19.listopadu. Ministerský před-
sedadr. Lazar Tomanovč vyslovil se
k slovanskému žurnalistovi zde meškajícímu
takto: »Srbsko a Čern'á Hora jise
národni« jednetou vstejn ě j a ko
Boshá a Hercegovina. Žádáme need-
vislest Bosny a nercegoviny s gaver-
něvem včele, klerého jeenovati přísluší vel-
mocemý Soudíme všaky že by se mět povolali
srbský neb černohorský“ prinek hodnosti é.
Nestane-li se tak a nevyhovi-li Evrép
právu našemu, musíme se chopiti pro-
středků posledních. Nežádáme na škodu
Turecka žádně náhrady, protože kníže
náš jest přítelem sultánovým, Nerozřeší-li kon-
ference evropská bosenskou záležitost ve smýslu
našem, budeme žáďati pro Černou Horu
Hercegovinu a území sandžacké.
5be
Černohorec
Tomanovč
Vídeň
Francie
Kotor
ko
Čorný Hora
Srbsko
Bosna
Turecko
Hercegovina
Srhsko
Čern ' á Hora
5
article
Telegrafické zprávy.
z úřadního věstníku.
Z Vídně, 49. Jistopadu. (K. ky „Wr. Ztg.“ ozn-
muje; Císař udělil odborovým přednostům v mini-
sterstvu spravedlnosti dru. Robertu ryt. Holz-
knechtovi z Hortu a Janu Rouzkovi bez po-
platku řáď železné koruny druhé třídy a minister-
skému řadoví v tomio ministerstvu dru. Františku
Hommovi, který má titul a charakter odborového
přednosty, komturský křiž řádu Františka Josef.
Nový zákon o víně v Uhrách.
Z Pešti, 18. listopadu. (K. k. uh.) Zeměděl-
ský výbor poslanecké sněmovny konal
dnes odpoledne schůzi, v níž povšechně i v podrob-
nostech schválil předlohu zákona o vině.
Wr
Robert
Holz
Hort
Rouzek
Homm
František Josef
Vídeň
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
6
article
Noví tajní radové uherští.
Z Pešti, 19. listopadu. (K. k. uh) Panovník uděii
státním tajemníkům Bolgarovi, T óthovi a hr.
Hadikovi hodnost tajných radů. Vyznamenání
toto bude uveřejněno v příštím čísle úřadního listu.
Z uherské poslanecké sněmovny.
Z Pešli, 18. listopadu. (K. k. uh.) Finaněn
výbor poslanecké sněmovny konal dnes
sechůzi. Především projednávána byla předlohao
slavbě elektrické dráhy Prešpurk—V-
deň. Po referátu posl. Hoitsya, který doporučoval
předlohu schváliti, mluvil posl. Hollo proti ní
dovozoval, že sice nepochybuje o hospodářských zá-
jmech, sloučených s dímto projektem, že však staví
se proli němu z politických důvodů. Předlo h
byla schválena se změnami, navrženými do-
pravním výborem. Výbor projednával pak předlohy
o daňových reformách. Dyly povšechně schválen
a podrobná debala odročena na zejtřek.
Německé balony a Francie.
M. Z Kolina n. R., 19. listopadu. (Zvl. tel. zprá-
va „Nár. L.“) V poslední době stalo se několikráte
že německé balony vojenské, které se do výše vznesly
na půdě říšsko-německé, musily přistáti na půdě
francouzské. Účastníci vzduchoplaveb těch byli fran-
couzskými úřady a francouzským oayvatelstvem vždy
příjati nejpříznivěji. Obávajíc se však, že přes
V deň
Hoitsya
Pešť
Bolgar
Pejít
Prešpurk
Francie
Kolina můj
poslanecký sněmovna
8
article
to by při sestupech balonů těch mohlv se udátí ne
10
article
milě přihody, upozornilo — jak „Köln. Ztg.“ ve svěm
berlinském telegramu sdětuje. — franceuzské/vysla-
nectví císařskou vládu na záležitost tu. Německě
úřady vojenšké nařídily pak ihned, aby
neprodleně učiněna byla potřebná opatření.
aby německé- balaný nesestupovaly za
hranicemi říše.
Změna na čínském trůně.
Z Pekina, 18. listopadu. (K. k.) »Reuter.« ozna-
muje: Dnes byla vydana řada ediktů.
V jednom z nich se mezi jmým nařizuje, aby za-
povězené město bylo přísně střeženo.
V druhém ediktu se oblašuje, žeéra nového
císaře bude míti jméno Hsuan-Tung
Název tento vysvětiuje se tím, že progeamem trenu
jest j ednota národa a provadění refo-
rem. V třetím dekretu stanoví se titul zesnulého
císaře, jehož má se po jeho smrti užívati, uznávaj
se zásluhy zesnulého a úvádí se reformní program,
k němuž dekret vydaný na rozloučenou Kvangsím
trůn zavázal
o ni v
sme . Japonské válečné loďstve.
Z Kobe, 18. listopadu. (K. k.) Císař prohlédl si
japonské bitevní loďstvo, jež bez podmořských člunu
skládalo áe ze 110 válečný chr kod
Köln
Pekina
Kobe
Reuter
12
article
— Volají c. k. vvládu« na městskou radu
pražskou! Nebetyčná nestydatost němeaká dávnu
vyrostla ze všech možných mezí a běžných
pejmů,ale přece dovede svět překvapitis každého
dne nějakou novou neboráznosti, nasvěděujísi,
kterak Němei pokračují ve výveji fana ti s mu
drzositi, v jaké se jim nevytovná žádný náro
na světě. Orgán odstoupléhe ministra krajan
Prads.oReich. deutsche Volksztg., připáší ve
svém věerejším čísle článek, klerý svou monu-
mentální domýšlivosti je až dosud nedostižným
unikem apovážlivosti naších Němců. „Rerch.
Čeutsche Volksztg.“ votá totíž na deputaci král.
hlav města Prahy, která se edebírá kupaříž-
ským slavnestem na počest Pi ahý a pětatr
eeti het Unie gym nastů pořádaným —
e. k. vládu, saby zamezilav této prý demonstnani
proti — ofioiální erakouské zaliraniční politic
a proti— spojenectví Rakouska s Německem !
Bídný denunéiant liberecký sovšem zamlčuje sku-
tačné účely pražské výpravy do Paříže a před-
stírá, že deputace městské rady pražské, veden
starostou drem. Grošem, platí — návštěvě švéd-
ského krále a táže se, jak prý k tomu přijdou
Češi, nobo mladočeská městská rada pražská,
uby po boku svých francouzských hostitelů ví-
tafa kráře Švédů při jeho nástupné návštěvě
v Pařiži atd. Všeněmecký list městské rady libe
recké vi sice, že napsal horrendní hloupest, ne-
boť tato bývá vždýcky blíženkou drzosti, a do-
dává dokonce, že král Gustav vždy se vynasna-
žuje, aby se všude ukázal jako první muž svého
germánskéhý národa, ale přes to necítí se
vžtéky nad tím; že bude zá jehe pařížského po-
bytu hostem municipální rady pařížské také de-
legace Prahy. I táže se pradovský list, jak dlou-
he prý hodlá naše c. k. vláda a náš c. k. ministr
zahraničných záležitostí trpěti, aby Češi provo-
zovali svou zvláštní francouzsko-ruskou politiku.
Němec
Groš
Čech
Švéda
Gustav
jítlegace
Praha
Rakousko
Německo
Paříž
13
article
kteráž směřuje prý nejen proti němectví, to-
muto pilíři centralismu, nýbrž i proti úřadní po-
litice vlády. A jestliže prý vláda nebude hájiti
zájmy státu, budou prý Němci nuceni, pomý-
šleti na to, aby své nacionální zájmy ještě dů-
razněji hájili. Nic jiného, než bezmezná zášt
a řevnivost samozvaného „prvního kulturního
národa světa“, vyvoleného prý osudem, aby lid-
stvu přinesl kulturní spásu, mluví ze řádků
exministerského orgánu německého: Ejhle, pře
veškerou něměckou špinu a slinu, v hotových
záplavách metanou na slovanské a české jméno,
národ francouzský a město Světla dává nám,
malému národu českému přednost před něme-
ckým! Naši Němci by obětovali hned a bez roz-
myslu všechnu oficiální politiku spolku rak. -něme-
ckého za stý díl pozornosti, jaké se ve Franci
a Paříži těší representace Prahy, aniž by se
mu sia vtírat! A to je žhoucí zášti zdejších
representantů Germanie, od celého světa jedno-
svorně nenáviděné hlavní příčinou. Že však ná-
vštěva městské rady pražské u městské rady
pařižské nemá žádného siinu anebo přísvitu po-
litického, marně budeme dokazovati listu, nadše-
nému pro oficiální politiku Rakouska, zatím ca
jeho strana všemi silami a styky s berlínskými
velkoněmeckými organisacemi pracuje pro poli-
tiku připojení bývalých buntovních zemí k říši
Hobenzolteroveů!
— „Praha nebo Liberec?“ O této otázce
uvažuje dnes „Bohemia“ — thema poskytnute
jí libereckým orgánem exministra Prada, hlása-
jícím stále, obzvláště pak v posledních týdnech,
heslo: „Pryč od Prahy“. „Bohemia“ opírá se
tomuto volání, podle kteréhož na příště, v pro-
slulé, Němci vysněné „nové provinci Deutsch-
böhmen“ hlavním městem státi se má Liberec,
a podle niž už dnes mají se Němci Prahy vůbec
zříci. Kasiňácký orcán prohlašuje liberecké heslo
Němec
Hobenzolterove
Deutsch
Paříž
Praha
Rakousko
Liberec
Bohemia
Prado
14
article
„Los von Prag“ za hořkou Prážku pražských
Němců, za vydání jich ve psí. Dokud se pražští
Němci sami za ztracené nepokládají, musí prý
mít Liberec ještě trochu strpění. Provedení ta-
kového sebezrádného a sebevražedného plánu
i kdyby Němci pražští odhodlali se ke vzdání
své početné a hospodářsky tak silně založené
posice, setkalo by se hned v prvním stadiu pro-
vedení s tisícerými potižemi. Celé mato (!) —a
čtyřicet tisic Němců v Praze (jak zřejnío, počítá
Němec
Los on Praga
Liberec
Praha
15
article
„Boh.“ do této sumy i všecky něm. myši v Praze!)
iest už městem - nelza jednoduše zdvihnouti z ve-
řejí jako nějaké dvéře a zavěsiti do nějakého ji-
ného libovolného rámu. Přeložení universitr
v některém jiném městě stálo by několik set mi-
lionů, a jest prý ještě otázkou, zdati bý fanta-
stická universita kdesi v německém území měla
pro německou studující mládež tolik vnady, jako
starožitná Carolo-Ferdinandea, vzdor aneho prá-
vě pro útoky na ní vedené. Snad by některé
z půvabných měst severních Čech, v němž by
se německá universila zřídila, mohlo se státi
během času jakousi Jenou aneoo Göttinkami,
alé na to by bylo zapotřebí paďesát let, a tak
dlouho Němci nemohou čekat. I kdyby dobro-
volnou úmluvou šéredný bratrský bej o univer-
situ mezi německými městy v Čechách byl ve-
řejnosti ušetřen, čemuž ovšam různé příznaky
nenasvědčují, jest ještě vrchovatá měřice jiných
důvodů proti libereckým radám, kteréž podobají
se hedvábně šňůře, poslané pražským Němcům,
aby se jí uškrtili. Až dosud si Němci v Praze
sami uhájili svou kůži, nyní však, když i z ně-
mecké říše docházejí do Prahy výzvy k Něm-
cům, aby vydrželi, z vlastního tábora německého
ozývají se hlasy, sváďějící je ke zradě pra-
poru! V nejbližšich dnech má zasedati „vý bo
pro rozdělení země“, dosazený sjezdem
německých měst a na programu jeho porad
stojí také nešťastný problém „Pryč od Prahy!í
Původně měl prý výbor zasedati v Praze ale
Liberčané, aby mohli o pražské otázce sami roz-
hodovati, zůstanou prý raději v Liberci, aby
soudili o budoucnosti a spáse pražských Němců.
Němec
Praha
Čechy
Jena
Göttinky
Německo
Liberec
CarolaFerdinandea
16
article
„Bohemia“ končí svůj karakteřistický článe
témito slovy: „Prozatím cítíme se my Němei
v Praze nacionálně, kulturně a hospodářsky
ještě přítiš silnými, než abychom k vůli fikní
ideji nepatrné kliky prohlásili celou svou čest-
nou minulost za lež a vrhli se střemhlav do
debrodrůžné politiky, v níž možno jíti jenom
vždy v před, nikdy však nazad. A v tomto na-
šem pevném, nezlomném přesvědčení jsme za
jedno nejen s převážnou většinou našich poslan-
ců, profesorů a studentů, nýbrž i s veškerým
rezšafným u vážně smýšlejícím německým oby-
vatelstvem v Čechách.“ Uvedli jsme poněkud
obšírněji článek „Bohemie“, ve kterém se pro-
jednává otázka opuštěni Prahy pražskými Něm-
ci tak, jako kdyby ležela vůbec v oboru lidských
mežností. Ani zákon, leda by v něm stály vy-
soké peněžité tresty na bydlení Němců v Praze,
nebyl by s to provésti jich exodus, neboť nade
vše mocné pouto váže pražské Němce ku Praze.
Hlavní město království českého je prostě nevy-
čerpatelným zlatým dolem profitu pražských
Němců. Prahu možno kopati do prsou, plivati
jí do tváře, lidu jejímu spílati revertentů, ko-
řalů a brdelářů, Prahu možno nenávidětí, před
celým světem ostouzeti a špiniti, ale nežádejte
od Němců, aby toto „místo hrůzy, nepřetržitého
nebezpečí pro životy a statky německé“, opustili.
Němec
Praha
Čechy
Německo
Bohemia
17
article
Noboť Praha, německým tiskem a řečníky zha-
nobená, pro pych buršácký četnickými bodáky
znásilněná, nikdy nepřestala plniti svůj žalostný
úkol — hospodářské kořisti praž-
ských Němců, tak vydatné, že jí po-
dobné na celém světě není, natož ně-
kde v „Deutschböhmen“.
— K užší volbě na Král. Vinohradech.
Páni voličové se upozorňují, že volební místnost
pro voliče s počáteční písmenou A až Gi jest
v prvním patře školní budovy čp. 601 n
Purkyňově náměstí vedle radnice (nikoli jako
dříve ve třetím patře).
— Stavba českého Národního divadla v Brni
byla předmětem jednání schůze výboru Družstva,
který dne 16. listopadu 1908 nabyv plného pře-
svědčení podepřeného dobrozdáním architektonické
komise, že za daných poměrů jest nynější sta-
veniště pro novostavbu divadla nejvhodnější, umož-
ňujíc též brzké řešení této palčívé otázky, a pře-
svědčiv se zároveň na příkladu divadel jiných, že
provedení novostavby jest možné v době 7—9 mě-
síců, usnesl se jednomyslně učiniti po stránce sta-
vební i sbírkové všechny přípravy tak, aby novo-
stavba mohla býti provedena rokem
1910. Za tím účelem ukončila by se sezona 1909—10
poněkud dřive a začátek sezony 1910—11 posunul
by se do pozdějšího podzimu. Potřebné přípravy
Němec
Král
Praha
Purkyňův náměstí
český národní divadlo