ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9d6f50d0-77e0-11dc-bec6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 17 celkem · entity: person 34, place 44, org 9, work 1
1 article
hercegovskou se 2000 muži, legii čer- nokrskou, záležející z Černohorců, žijících v Srbsku a legii makedonskou, záležející z 5000 mužů. Úkolem těchto legii bylo by vy- hoditi do povětří mosly, železnice a prachárny. Dále studentská legie „Kníže Michal“, legie „Tisíe—korunní prina Jiř, degie „Smrti“), číta- jící 5170 dobrovolníků, legie bývalých dobróvol- niků, záležející vesměs z vojínů vysloužilých, legie statečných mužů, erganisovanýeh Sekolskou jednotou „Dušan Statečný“, „Č erna legie“, jejíž úkol je tainý, „Legie hajdu- ků Singeličových“ v Niši, legie „Šuma- dija“ z Kragujevače, legie„Ha v“,— vedená hhajdukem Svetozarem Rističem,l egierarn au- tická z Prokuplije, thup a „Kuršum lij pod hajdukem Rudnicem, lezie drinská konečně begie celská. Část těchto tlup na- lézá se na hranici sandžacké, zejména, legis makedonská a legie bosensko-hercegovská. Z ve- dové těchiotlup již přskrečili hra- nice.
Černohorec Michal Dušan Singeličový Šum Ristič Kurš Rudnic Srbsko Niš
2 article
Ozbrojení černohorského pohraničního lidu. Z Vídně, 19. listopadu. »N. Fr. Pr.« te- Jegrafuje se z Kotoru včera o 9. hodině 10 minut; Veškerému černohorskému oby- vstelstvu mužskému dány zbraněa střelivo podél celých hranie černo- hořských a postaveny černohors k é hlidky vzestupně. V obyvatelstvu jeví se smýšlení válečné, jakkoliv v po- slední době neudály se žádné nepořádky ani demonstrace protirakouské. Četní Černo- horci, žijíel v cizině, Povoláni do svého domova. Černohrský zástupee v Kotoru vyzývá Černohorce v Kotoru a okoll, by, se chovali klidně. Doprava poštou, doprava cestujících a zboží jest docela normální. V Ko- toru neudály se žádné nepokoje a také, žádné demonstrace. Rakouští obyvatelě v boce ko- torské jsou klidni. Dosud nebyly pozorovány žádné abnormální události.v tajěv stěsí s 5i.Požadavky Srhska a Čorné Hory. nlavv Z Getyně, 19.listopadu. Ministerský před- sedadr. Lazar Tomanovč vyslovil se k slovanskému žurnalistovi zde meškajícímu takto: »Srbsko a Čern'á Hora jise národni« jednetou vstejn ě j a ko Boshá a Hercegovina. Žádáme need- vislest Bosny a nercegoviny s gaver- něvem včele, klerého jeenovati přísluší vel- mocemý Soudíme všaky že by se mět povolali srbský neb černohorský“ prinek hodnosti é. Nestane-li se tak a nevyhovi-li Evrép právu našemu, musíme se chopiti pro- středků posledních. Nežádáme na škodu Turecka žádně náhrady, protože kníže náš jest přítelem sultánovým, Nerozřeší-li kon- ference evropská bosenskou záležitost ve smýslu našem, budeme žáďati pro Černou Horu Hercegovinu a území sandžacké. 5be
Černohorec Tomanovč Vídeň Francie Kotor ko Čorný Hora Srbsko Bosna Turecko Hercegovina Srhsko Čern ' á Hora
3 article
eldl khe
5 article
Telegrafické zprávy. z úřadního věstníku. Z Vídně, 49. Jistopadu. (K. ky „Wr. Ztg.“ ozn- muje; Císař udělil odborovým přednostům v mini- sterstvu spravedlnosti dru. Robertu ryt. Holz- knechtovi z Hortu a Janu Rouzkovi bez po- platku řáď železné koruny druhé třídy a minister- skému řadoví v tomio ministerstvu dru. Františku Hommovi, který má titul a charakter odborového přednosty, komturský křiž řádu Františka Josef. Nový zákon o víně v Uhrách. Z Pešti, 18. listopadu. (K. k. uh.) Zeměděl- ský výbor poslanecké sněmovny konal dnes odpoledne schůzi, v níž povšechně i v podrob- nostech schválil předlohu zákona o vině.
Wr Robert Holz Hort Rouzek Homm František Josef Vídeň Uhry Pešť poslanecký sněmovna
6 article
Noví tajní radové uherští. Z Pešti, 19. listopadu. (K. k. uh) Panovník uděii státním tajemníkům Bolgarovi, T óthovi a hr. Hadikovi hodnost tajných radů. Vyznamenání toto bude uveřejněno v příštím čísle úřadního listu. Z uherské poslanecké sněmovny. Z Pešli, 18. listopadu. (K. k. uh.) Finaněn výbor poslanecké sněmovny konal dnes sechůzi. Především projednávána byla předlohao slavbě elektrické dráhy Prešpurk—V- deň. Po referátu posl. Hoitsya, který doporučoval předlohu schváliti, mluvil posl. Hollo proti ní dovozoval, že sice nepochybuje o hospodářských zá- jmech, sloučených s dímto projektem, že však staví se proli němu z politických důvodů. Předlo h byla schválena se změnami, navrženými do- pravním výborem. Výbor projednával pak předlohy o daňových reformách. Dyly povšechně schválen a podrobná debala odročena na zejtřek. Německé balony a Francie. M. Z Kolina n. R., 19. listopadu. (Zvl. tel. zprá- va „Nár. L.“) V poslední době stalo se několikráte že německé balony vojenské, které se do výše vznesly na půdě říšsko-německé, musily přistáti na půdě francouzské. Účastníci vzduchoplaveb těch byli fran- couzskými úřady a francouzským oayvatelstvem vždy příjati nejpříznivěji. Obávajíc se však, že přes
V deň Hoitsya Pešť Bolgar Pejít Prešpurk Francie Kolina můj poslanecký sněmovna
8 article
to by při sestupech balonů těch mohlv se udátí ne
9 title
Denní zprávy.
10 article
milě přihody, upozornilo — jak „Köln. Ztg.“ ve svěm berlinském telegramu sdětuje. — franceuzské/vysla- nectví císařskou vládu na záležitost tu. Německě úřady vojenšké nařídily pak ihned, aby neprodleně učiněna byla potřebná opatření. aby německé- balaný nesestupovaly za hranicemi říše. Změna na čínském trůně. Z Pekina, 18. listopadu. (K. k.) »Reuter.« ozna- muje: Dnes byla vydana řada ediktů. V jednom z nich se mezi jmým nařizuje, aby za- povězené město bylo přísně střeženo. V druhém ediktu se oblašuje, žeéra nového císaře bude míti jméno Hsuan-Tung Název tento vysvětiuje se tím, že progeamem trenu jest j ednota národa a provadění refo- rem. V třetím dekretu stanoví se titul zesnulého císaře, jehož má se po jeho smrti užívati, uznávaj se zásluhy zesnulého a úvádí se reformní program, k němuž dekret vydaný na rozloučenou Kvangsím trůn zavázal o ni v sme . Japonské válečné loďstve. Z Kobe, 18. listopadu. (K. k.) Císař prohlédl si japonské bitevní loďstvo, jež bez podmořských člunu skládalo áe ze 110 válečný chr kod
Köln Pekina Kobe Reuter
11 article
v zvlanrslai
12 article
— Volají c. k. vvládu« na městskou radu pražskou! Nebetyčná nestydatost němeaká dávnu vyrostla ze všech možných mezí a běžných pejmů,ale přece dovede svět překvapitis každého dne nějakou novou neboráznosti, nasvěděujísi, kterak Němei pokračují ve výveji fana ti s mu drzositi, v jaké se jim nevytovná žádný náro na světě. Orgán odstoupléhe ministra krajan Prads.oReich. deutsche Volksztg., připáší ve svém věerejším čísle článek, klerý svou monu- mentální domýšlivosti je až dosud nedostižným unikem apovážlivosti naších Němců. „Rerch. Čeutsche Volksztg.“ votá totíž na deputaci král. hlav města Prahy, která se edebírá kupaříž- ským slavnestem na počest Pi ahý a pětatr eeti het Unie gym nastů pořádaným — e. k. vládu, saby zamezilav této prý demonstnani proti — ofioiální erakouské zaliraniční politic a proti— spojenectví Rakouska s Německem ! Bídný denunéiant liberecký sovšem zamlčuje sku- tačné účely pražské výpravy do Paříže a před- stírá, že deputace městské rady pražské, veden starostou drem. Grošem, platí — návštěvě švéd- ského krále a táže se, jak prý k tomu přijdou Češi, nobo mladočeská městská rada pražská, uby po boku svých francouzských hostitelů ví- tafa kráře Švédů při jeho nástupné návštěvě v Pařiži atd. Všeněmecký list městské rady libe recké vi sice, že napsal horrendní hloupest, ne- boť tato bývá vždýcky blíženkou drzosti, a do- dává dokonce, že král Gustav vždy se vynasna- žuje, aby se všude ukázal jako první muž svého germánskéhý národa, ale přes to necítí se vžtéky nad tím; že bude zá jehe pařížského po- bytu hostem municipální rady pařížské také de- legace Prahy. I táže se pradovský list, jak dlou- he prý hodlá naše c. k. vláda a náš c. k. ministr zahraničných záležitostí trpěti, aby Češi provo- zovali svou zvláštní francouzsko-ruskou politiku.
Němec Groš Čech Švéda Gustav jítlegace Praha Rakousko Německo Paříž
13 article
kteráž směřuje prý nejen proti němectví, to- muto pilíři centralismu, nýbrž i proti úřadní po- litice vlády. A jestliže prý vláda nebude hájiti zájmy státu, budou prý Němci nuceni, pomý- šleti na to, aby své nacionální zájmy ještě dů- razněji hájili. Nic jiného, než bezmezná zášt a řevnivost samozvaného „prvního kulturního národa světa“, vyvoleného prý osudem, aby lid- stvu přinesl kulturní spásu, mluví ze řádků exministerského orgánu německého: Ejhle, pře veškerou něměckou špinu a slinu, v hotových záplavách metanou na slovanské a české jméno, národ francouzský a město Světla dává nám, malému národu českému přednost před něme- ckým! Naši Němci by obětovali hned a bez roz- myslu všechnu oficiální politiku spolku rak. -něme- ckého za stý díl pozornosti, jaké se ve Franci a Paříži těší representace Prahy, aniž by se mu sia vtírat! A to je žhoucí zášti zdejších representantů Germanie, od celého světa jedno- svorně nenáviděné hlavní příčinou. Že však ná- vštěva městské rady pražské u městské rady pařižské nemá žádného siinu anebo přísvitu po- litického, marně budeme dokazovati listu, nadše- nému pro oficiální politiku Rakouska, zatím ca jeho strana všemi silami a styky s berlínskými velkoněmeckými organisacemi pracuje pro poli- tiku připojení bývalých buntovních zemí k říši Hobenzolteroveů! — „Praha nebo Liberec?“ O této otázce uvažuje dnes „Bohemia“ — thema poskytnute jí libereckým orgánem exministra Prada, hlása- jícím stále, obzvláště pak v posledních týdnech, heslo: „Pryč od Prahy“. „Bohemia“ opírá se tomuto volání, podle kteréhož na příště, v pro- slulé, Němci vysněné „nové provinci Deutsch- böhmen“ hlavním městem státi se má Liberec, a podle niž už dnes mají se Němci Prahy vůbec zříci. Kasiňácký orcán prohlašuje liberecké heslo
Němec Hobenzolterove Deutsch Paříž Praha Rakousko Liberec Bohemia Prado
14 article
„Los von Prag“ za hořkou Prážku pražských Němců, za vydání jich ve psí. Dokud se pražští Němci sami za ztracené nepokládají, musí prý mít Liberec ještě trochu strpění. Provedení ta- kového sebezrádného a sebevražedného plánu i kdyby Němci pražští odhodlali se ke vzdání své početné a hospodářsky tak silně založené posice, setkalo by se hned v prvním stadiu pro- vedení s tisícerými potižemi. Celé mato (!) —a čtyřicet tisic Němců v Praze (jak zřejnío, počítá
Němec Los on Praga Liberec Praha
15 article
„Boh.“ do této sumy i všecky něm. myši v Praze!) iest už městem - nelza jednoduše zdvihnouti z ve- řejí jako nějaké dvéře a zavěsiti do nějakého ji- ného libovolného rámu. Přeložení universitr v některém jiném městě stálo by několik set mi- lionů, a jest prý ještě otázkou, zdati bý fanta- stická universita kdesi v německém území měla pro německou studující mládež tolik vnady, jako starožitná Carolo-Ferdinandea, vzdor aneho prá- vě pro útoky na ní vedené. Snad by některé z půvabných měst severních Čech, v němž by se německá universila zřídila, mohlo se státi během času jakousi Jenou aneoo Göttinkami, alé na to by bylo zapotřebí paďesát let, a tak dlouho Němci nemohou čekat. I kdyby dobro- volnou úmluvou šéredný bratrský bej o univer- situ mezi německými městy v Čechách byl ve- řejnosti ušetřen, čemuž ovšam různé příznaky nenasvědčují, jest ještě vrchovatá měřice jiných důvodů proti libereckým radám, kteréž podobají se hedvábně šňůře, poslané pražským Němcům, aby se jí uškrtili. Až dosud si Němci v Praze sami uhájili svou kůži, nyní však, když i z ně- mecké říše docházejí do Prahy výzvy k Něm- cům, aby vydrželi, z vlastního tábora německého ozývají se hlasy, sváďějící je ke zradě pra- poru! V nejbližšich dnech má zasedati „vý bo pro rozdělení země“, dosazený sjezdem německých měst a na programu jeho porad stojí také nešťastný problém „Pryč od Prahy!í Původně měl prý výbor zasedati v Praze ale Liberčané, aby mohli o pražské otázce sami roz- hodovati, zůstanou prý raději v Liberci, aby soudili o budoucnosti a spáse pražských Němců.
Němec Praha Čechy Jena Göttinky Německo Liberec CarolaFerdinandea
16 article
„Bohemia“ končí svůj karakteřistický článe témito slovy: „Prozatím cítíme se my Němei v Praze nacionálně, kulturně a hospodářsky ještě přítiš silnými, než abychom k vůli fikní ideji nepatrné kliky prohlásili celou svou čest- nou minulost za lež a vrhli se střemhlav do debrodrůžné politiky, v níž možno jíti jenom vždy v před, nikdy však nazad. A v tomto na- šem pevném, nezlomném přesvědčení jsme za jedno nejen s převážnou většinou našich poslan- ců, profesorů a studentů, nýbrž i s veškerým rezšafným u vážně smýšlejícím německým oby- vatelstvem v Čechách.“ Uvedli jsme poněkud obšírněji článek „Bohemie“, ve kterém se pro- jednává otázka opuštěni Prahy pražskými Něm- ci tak, jako kdyby ležela vůbec v oboru lidských mežností. Ani zákon, leda by v něm stály vy- soké peněžité tresty na bydlení Němců v Praze, nebyl by s to provésti jich exodus, neboť nade vše mocné pouto váže pražské Němce ku Praze. Hlavní město království českého je prostě nevy- čerpatelným zlatým dolem profitu pražských Němců. Prahu možno kopati do prsou, plivati jí do tváře, lidu jejímu spílati revertentů, ko- řalů a brdelářů, Prahu možno nenávidětí, před celým světem ostouzeti a špiniti, ale nežádejte od Němců, aby toto „místo hrůzy, nepřetržitého nebezpečí pro životy a statky německé“, opustili.
Němec Praha Čechy Německo Bohemia
17 article
Noboť Praha, německým tiskem a řečníky zha- nobená, pro pych buršácký četnickými bodáky znásilněná, nikdy nepřestala plniti svůj žalostný úkol — hospodářské kořisti praž- ských Němců, tak vydatné, že jí po- dobné na celém světě není, natož ně- kde v „Deutschböhmen“. — K užší volbě na Král. Vinohradech. Páni voličové se upozorňují, že volební místnost pro voliče s počáteční písmenou A až Gi jest v prvním patře školní budovy čp. 601 n Purkyňově náměstí vedle radnice (nikoli jako dříve ve třetím patře). — Stavba českého Národního divadla v Brni byla předmětem jednání schůze výboru Družstva, který dne 16. listopadu 1908 nabyv plného pře- svědčení podepřeného dobrozdáním architektonické komise, že za daných poměrů jest nynější sta- veniště pro novostavbu divadla nejvhodnější, umož- ňujíc též brzké řešení této palčívé otázky, a pře- svědčiv se zároveň na příkladu divadel jiných, že provedení novostavby jest možné v době 7—9 mě- síců, usnesl se jednomyslně učiniti po stránce sta- vební i sbírkové všechny přípravy tak, aby novo- stavba mohla býti provedena rokem 1910. Za tím účelem ukončila by se sezona 1909—10 poněkud dřive a začátek sezony 1910—11 posunul by se do pozdějšího podzimu. Potřebné přípravy
Němec Král Praha Purkyňův náměstí český národní divadlo