Strana 2. Číslo 214.

KATOLICKÉ LISTY-

Dne 6. srpna 1900.

dlouho při životě, a ještě na tomto světě svůj zločin odpykal. Prvních pět měsíců ztráví odsouzenec při chlebě a vodě v přístěnku, jenž měří 2—3 čtvereční metry. Za lože sloužiti mu bude pryčna. Bude-li se chovati vzdorně, může mu dle dobrozdání řiditele vě- zení býti dána železná svěrací kazajka, nebo bude vložen do železné postele, jakési rakve, kam bude vložen spoutaný na rukou i na nohou. Po uplynutí této doby přijde na deset roků do cely. Každá práce jest mu zapovězena, taktéž nesmí čísti a mluviti. Jeho denní procházka záleží ve tříhodinném chození sem a tam mezi dvěma holými zdmi. Přečká-li těchto deset roků, podléhá pak obyčejnému domácímu řádu. Dosud prý to žádný tak daleko nepřivedl. Dle zpráv »Tribuny« z Milána bude nyní veden proces jen proti bezprostředním soudruhům Bressiho. Od francouzské policie očekává se seznam všech ce- stujících, již se nalézali na »Gascogni«, aby se mohl zjistiti počet soudruhů Bressiho a jejich generalie Hlavou spiknutí jest prý Malatesto, jenž vedle Bres- siho určil ještě dva jiné soudruhy ku provedení vraždy. Policie má za to, že mezi těmito nalézá se také Leandre Niccoli.

Ku pohřbu krále Humberta. Z Říma, 5. srpna. (T. k.) Královna Marghe- rita složila dojemnou modlitbu na památku krále Humberta a obdržela od biskupa v Cremoně dovolení, aby modlitba ta byla mezi věřícími rozdávána. Cizí knížata přijedou do Říma 8. t. m. Mrtvola krále Humberta bude toho dne převezena z Monzy do Říma, kam přibude dne 9. t. m. v 6 hodin ráno. Neustále docházejí do Monzy věnce, které se v prijímací síni skládají. Listy věnují od zavraždění krále královně Margheritě nadšené články. Slavný sochař Ximenes navrhuje, aby královně postaven byl pomník na Pinciu. Z Monzy, 5. srpna. (T. k.) Pohřeb v Monze bude míti ráz čistě vojenský. Královská rodina usta- novila k účelům pohřbu dohromady milion lir. Dnes přijel švakr krále Humberta, princ Napoleon. Z Říma, 5. srpna. (T. k.) Král Viktor Ema- nuel a královna Helena přijedou ve středu ráno, královna vdova Margherita, jakož i princové a prin- cezny večer téhož dne do Ríma. Vlak s mrtvolou krále Humberta přijede ve čtvrtek o půl 7. hodině ranní. Mrtvola bude převezena přímo do Pantheonu. Z Říma, 6. srpna. (T. k.) Předsedové sně- movny a senátu účastní se převezení mrtvoly krále Humberta z Monzy do Říma. Vlak bude smutečně okrášlen, vlajky pak budou vztyčeny na půl stěžně. V nádraží v Římě pracuje se na přeměně veliké dvorany ve smuteční kapli. Kaple bude okrášlena černými draperiemi bohatě, ale vážně. Vojsko bude tvořiti špalír, nesúčastní se však průvodu. Dle přání krále Humberta nesena bude rakev na lafettě děla. Okrášlení ulic není dosud hotovo. V Pantheoně pracuje se horlivě. Katafalk je bez mála hotový. Chrám bude okrášlen velikým počtem lamp a 480 voskovými svícemi. Smuteční slavnost skončí během

dopoledne, načež bude rakev postavena do malé kaple za oltářem, kde také rakev Viktora Emanuele II. po dlouhou dobu stála. — Ujišťuje se, že král vyslovil úmysl navštíviti s královnou řadu vynikajících měst italských. Cesta bude míti výhradně soukromý ráza žádného úředního uvítání nebude. Z listů vysvítá, že žádný ze zatčených nebyl téhož času s Bressim v Monze. Z Říma, 5. srpna. (T. k.) Biskup v Pistoi nechal na zprávu o zavraždění krále Humberta vztý- čiti vlajku na půl stěžně; tato zůstane tak až do pohřbení mrtvoly krále. Z Cetyně, 5. srpna. (T. k.) Kníže Nikita od- cestoval včera k pohřebním slavnostem do Říma. Kútokuna perského šacha. Z Paříže, 5. srpna. (T. k.) Ku pozvání vlády zůstane perský šach až do soboty v Paříži. — »Echo de Paris« a »Le Journal« tvrdí, že se Salson vlastně jmenuje Charles Hoby a pochází z Ajaccia. Dle »Petit Journalu« byla včera večer ve Versai- lleském parku nalezena dosti objemná krabice, napl- něná výbusnými látkami. Prefektura tuto zprávu vy- vrací. Z Petrohradn, 5. srpna. (T. k.) Podle »Jour- nalu de St. Petersburg« vzbudil v Rusku útok na šacha nemalé rozechvění, jakož i zároveň radost, že perský šach vyvázl životem. Tento úkaz zajisté za- vdá příčinu k dalším krokům proti anarchismu.

Válka v jižní Africa. Generál Hunter nepřestává oznamovati kapitu- lace nových a nových Boerů. Má prý jich nyní ve svém táboře 2500. Jiných 1500 s 9 děly nalézá prý se v táboře generála Hamiltona. Původně nalézalo se jich v údolí 5000. Ti, kteří unikli, tázali prý se nyní po podmínkách, za jakých by se mohli vzdáti. Če- sty jsou v délce dvaceti mil uzavřeny povozy. Poslední věta potvrzuje, že se jedná o dohonění prchajícího obyvatelsva, neboť tři tisíce Boerů od létacího, drobnou válku provozujícího sboru nepotáhnou s sebou 20 mil dlouhou řadu vozů. S uvedenými 9 děly bude ta věc asi také míti ně- jaký háček. Lord Roberts telegrafuje z Pretorie ze včerejška: Boerové, kteří jižně od Kroonstatu vyhodili vlak z kolejí, propustili plukovníka Lenoxe opět na svobodu, zajali však dva důstojníky. Boerové byli stiháni jízdnou pěchotou. Tři Boerové byli zabiti, několik raněno. Generál Olivier, jenž asi s 1500 mužů uprchl do hor Betlehemských, odmítl vy- zvání generála Prinsloa, aby se s ce- lým vojskem svým vzdal, a prohlásil, že povede válku dále. Týž zaujal postavení mezi Harrismithem a Newmarketem. Generál Rundle ho pronásleduje. Sedmnáct zajatých, kteří padli dne 2. t. m. Hamiltonovi do rukou, vypravuje, že jejich oddíl užíval jenom střel s měkkými špičkami. Rány Angličanů byly následkem toho vážnějšího druhu. Roberta chce v té příčině generálu Bothovi uči- niti výtky.

že všichni členové belgického vysla nectví v Pekingu jsou zdrávi, a že Čí- ňané svoje postavení kolem anglického vyslanectví opevňují. Z Paříže, 5. srpna. (T. k.) »Temps« oznamuje ze Šangaje: Taotaj Šang uveřejňuje císařský dekret. z 2. srpna, kterým se dovoluje vyslancům styk s je- jich vládami, ale jen prostředkem otevřených depeší. Dekret nařizuje dále, aby vyslanci pod bezpečným průvodem odjeli do Tientsinu. Z Washingtonu, 5. srpna. (T. k.) Čínský vyslanec Vu Ting Fang odevzdal včera ve státním oddělení telegram Šenga, ve kterém tento za potvrzení již známých depeší Junšikaje a amerického general- ního konsula v Šangaji poukazuje k tomu, že jest bezúčelno odesílati šifrované depeše, ježto se v Tien- tsinu bojuje. Z Tokio, 4 srpna. (T. k.) Šanghaiský te- legram uvádí, že podle spolehlivých čínských zpráv po nedávném návratu Li-Ping Hengově s vojsky stoupla tvrdošijnost strany cizincům nepřátelské a že hnutí to nabylo ještě většího rozměru. Následkem toho byl zavražděn Hsu-Tsching-Čeng a jiní na rozkaz císařovnin. Li-Ping.Heng zabránil také Li- Hung-Čangovi, Lieu Kvun-yihovi a Tiang-Li-Tsungovi, aby měli další styky s cizinou a podporovali stranu cizineům přátelskou. Li Hung Čang mrtev? Z Londýna, 5. srpna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje ze Šangaje: Li Hung Čang spáchal sebevraždu.

Z Mandžurska. Z Petrohradu, 4. srpna. (T. k.) Generál Mazievski oznamuje generálnímu štábu z Čifu, ze dne 1. t. m.: Generál Orlov oznamuje, že čásť jeho oddílu napadla a porazila 30. července pravidelné čínské vojsko tří zbrojních druhů. Oddíl ukořistil dělo, 8 praporů a množství pušek i patron. Velitel Číňanů a 200 mužů bylo zabito. Na straně Rusů padlo 7 mužů, 20 bylo raněno. Inženýr Socharov od přístavních staveb oznamuje z Datina ze dne 1. srpna: Většina čínských železničních dělníků prchlo. Jen 400 mužů zůstalo a pracuje dále, ale s malým výsledkem. V Datinu otevřena byla nemocnice.

Zprávy církevní.

zajisté bude zabraňovati korpulenci. Proto v čas třeba tomuto nepříjemnému hostu se opříti. * Jahody — lékem. Naše červené jahody jak lesní, tak zahradní, jsou výdatným léčebným pro- středkem, jehož užívá se proti různým nemocem, jako proti pakostnici, podagře, proti nemocem ledvin a proti kamenu. Pojídání jahod pomáhá dětem od hlístů, i od tasemnice. Jahodová voda odstraňuje zastaralé vředy, krční vředy, oznobeniny a ozábliny. * Jak povstala kravatta? O tom píše H Leisching: Původ a jméno kravatta hledati nutno v Chorvatech, kteří dosud vyznamenávají se nošením pěkných nákrčníků. Chorvatští vojíni ve francouz- ských službách byli koncem XVII. století podnětem k tomu, že v západní Evropě počali muži nositi různě zbarvené šátky na krku, zvané nákrčníky nebo vázanky nyní, tehdy kravatty. Původně byla kravatta jakýmsi šátkem na uzel na krku u muže zavázaným — dnes v pravdě jest jen na to žalovati, neboť dne nákrčník jest přídatkem bez praktické i esthetické ceny. Ještě snad nejvýš má cenu tu, že v našich městech, plných kouře a sazí, zakryje se jimi čistá košile. Začátkem tohoto stcletí měl každý muž svůj vlastní vynález nákrčníku a svůj vlastní způsob ho vázati.

* Mnoho-li Italů se živí v cizině. Jak jsme již oznamili, obíral se státní sekretář kardinál Rampolla s vystěhovaleckým proudem Italů, kterýžto proud není bez vlivu na náboženské smýšlení ital- ského lidu. Mimo vystěhovalství Italů do zámořských krajů jdou zpravidla celé proudy italského dělnictva každého roku časně z jara do Francie, Belgie, Švýcar, Anglie, Německa, Rakouska a Turecka. Roku 1891 bylo ve Francii zaměstnáno 295.741 italských děl- níků a od té doby počet Italů stále stoupal. U nás pracuje ročně okrouhle 50—60.000 Italů, ve Švý- carsku 120.000. Švýcarské horské dráhy ozubené jsou vystavěny vesměs dělníky italskými, z kterých zde také mnoho zahynulo. Z Paříže, 5. srpna. (T. k.) Delegáti boer- ských států odcestovali do Bruselu. Z Laureneo Marquesu, 4. srpna. (T. k.) Zde zaměstnaní celní úředníci a železniční zřízene žádali o vystřídání; místo nich přijdou důstojníci.

Povstání v Číně. Hromadné vraždění křesťanů. Z Paříže, 5. srpna. (T. k.) Ministr zahranič- ních záležitostí Delcassé obdržel dnes od francouz- ského konsula v Čifu telegram z 2. t. m., ve kterém se praví, že proklamace guvernéra v Mukdenu vyzývá obyvatelstvo v Mandžursku k povraždění všech kře- sťanů. Skoro všecky missie byly zničeny. Missionáři ve spolku s čínskými konvertity učinili opatření k obraně. Situace v Pekingu. Z Berlína, 5. srpna (T. k.) »Wolf. kancelář« oznamuje z Tientsinu ze dne 1. t. m.: Posel ode- slaný japonským vyslancem 26. m. m. z Pekingu oznamuje dnes, že příčinou tamních bojů byl odchod generála Tunga do Pietsangu. Generální guverner v Čili navrhl prý trůnu znovudobytí Tjentsinu a pe- vností v Taku vojskem ze Šantungu a z jihu, načež 24. m. m. vydán byl příslušný edikt. Z Londýna, 5. srpna. (T. k. »Reut. kanc.« oznamuje z Tientsinu ze dne 1. t. m.: Číňané pro- kopali hráze průplavu. Krajina mezi Tientsinem a Pekingem byla zaplavena vodou. 30.000 boxerů stojí 8 mil severně od Tientsinu. Schyluje se k bitvě. Z Paříže, 5. srpna. (T. k.) Francouzský konsul v Šanghaji telegrafuje, že mu Li Hung Čang sdělil, že Li Ping Heng po svém příchodu do Pekingu jme- nován byl velícím generálem vojska v severní Číně. K osudu vyslanců v Pekingu. Z Bruselu, 5. srpna. (T. k.) Belgický místo- konsul v Tientsinu telegrafuje přes Čifu ze včerejška,

Církevní slavnost. Dnes konáme památku Proměnění Krista Pána na hoře Tábor, které se stalo nedlouho před smrtí Páně na důkaz pravosti oslavení těla po smrti při vzkříšení. Tehdy byli s Mistrem apoštolové sv. Petr, Jakub a Jan. Tvář Páně zářila jako slunce a oděv byl jako sníh. Při tom zjevil se Mojžíš a Eliáš, kteří rozmlouvali s Pánem Ježíšem. Sv. Petru se tam tak líbilo, že zvolal: Pane, dobře jest nám zde býti; chceš-li, udě- lejme tu tři stánky: Tobě jeden, Mojžíšovi jedena Eliášovi jeden.« Úmrtí. Dne 3. t. m. o 3. hod. odpoledne po dlouhé a trapné nemoci v Pánu zesnul vdp. bisk. vikář a děkan v Domažlicích Th. dr. Jan Dobrý. Smrt jeho oplakává stařičký otec a celá osada; byle zvěčnělý knězem učeným a vzorným. — Dne 4. srpna dopoledne zesnula v Pánu z duchovního řádu sv. Voršily u sv. Josefa v Praze, zaopatřena byvši sv. svátostmi církve, spolusestra laička sestra Anežka od svatých 12 apoštolů rozená Marie Jeřábková. Skonala tiše a s úplnou odevzdaností do vůle Boží v 74. roce svého věku, v 50. roce svého horlivého, duchovního stavu a v 47. roce své svaté professí. Tělesné pozů- statky zesnulé budou v pondělí, dne 6. srpna 1900 po zádušních mších svatých, o 9. hodině dopolední konaných, vykropeny a po té na Vyšehradském hřbitově pohřbeny. Duchovní evičení kněžská v Praze. Dneš- ního dne počala duchovní cvičení kněžská v kníž. arcib. semináři v Praze.

Zprávy denní. * Před polenským procesem. Pod tímto záhlavím přináší »Čas«: Navštívil nás (v zřejmém omylu) rabín Jehuda Tillinger ze Zablotova z Haliče, jenž studoval ve Vídni filosofii za účelem rabínské zkoušky. Po tom byl v Berlíně v židovské dobro- činné obci (Wohlthätigskeitegemeinde) rabínem. Se svojí obcí se nepohodl a brzo se s ní po zlém ro- zešel. Ze styků s náboženskou obcí berlínskou zbyla mu řada sporných spisů, jež nám všechny — pova- žuje se za člověka v právech svých zkrácenéhoa stihaného — vyložil. Konečně byl z Berlína vypo- vězen. Záhy všimnuly si tohoto rabína redakce říšsko- německých antisemitických listů a to »Staatsbürger Zeitung« a »Deutscher General Anzeiger«, jež mu daly odporučení do Rakouska, mezi jinými i na re- daktora E. Verganiho. V Praze sešel se p. Tillinger s kanovníkem drem. Rohlingem, jenž mu dal dopo- ručení na kanovníka Zschokeho, bývalého univer- sitního profesora a dvorního radu, přiděleného mini- sterstvu vyučování a na faráře Josefa Deckerta ve