Načítám náhled…
Chunky — 28 celkem
· entity: place 41, person 65, org 5, work 1
1
masthead
Ročník XXXXV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 22. února 1905.
Praha
3
masthead
Číslo 53.
4
article
Na ranní a odpol. Iistr
předplání ser
v Praze v adssinistraei
na maěsl
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškeu
na měsíe
n čtvrt leta . . . . 7 K ook
ve flislkách: 2K 30
na měsíc .
Poštont
Ba měsíe
n vrt leta . . . . 9 K eoh
s dvojí zásilkoa
na měsí
ntrt let . . . Keok
L. Z Petrohradu, 21. února v 8.45
hod. več. (Pův. telg. zvl. zpravod. » Nár. Listů«
Dnes propukla nenadále stávka
60.000 dělníků. Příčinou stávky jest,
že okružní komise, jíž přiděleny byly
záležitosti dělnické, stanovila výběr
dělnických delegátů do známého po-
radního sboru. V ulici Borové v to-
várně na drát udála se bitka mezi
dělníky a vojáky. Také ženy útočily
na kozáky s krajní vášniv ostí.
Generál Grippenberg byl včera
přijat velkoknížetem Vladimírem. Car
přijme ho zejtra. Vysoké vojenské
kruhy soudí, že čáky Grippenbergovy
jsou nevalny. Kuropatkin prý psal
Grippenbergovi před jeho odjezdem
šest dopisů, ale neobdržev žádné od-
povědi, telegrafoval caru podrobnosti
o sporné afféře jejich. Podrobnosti ty
tvoří celý svazek.
Grippenberg
Vladimír
Praha
Petrohrad
Grippenbergův
5
article
K celní rozluce.
K celní rozluce.
Okolnost, že se požadavek celní rozluky
říše, jak vysloven většinou nové uherské sně-
movny poslanecké, pojímá čistě politi-
cky, jest pro danou situaci význačna. Není také
pochyby o tom, že se při uvádění a formulaci
pravděpodobných důsledků rozluky myslí více
na politickou stránku — náběhů k rozboru čistě
hospodářskému jest do té chvíle poměrně velm
málo. Bylo by ale nespravedlivo, viniti tento ná-
zorový vývoj ze zůmyslné jednostrannosti. Na-
zírání toto tkví naopak velmi hluboce v po-
znatcích dějů druhé poloviny uplynulého sto-
letí, kdy právě Německo se propracovávalo ho-
spodářským sjednocováním národa k jednotě
politické. Bez celní jednoty let třicátých, bez
účinného hospodářského spjetí jihu Německa
s rozvíjejícím se a mohutnícím severem jeho,
bez energické národní politiky obchodní, která
záhy, dříve než theorie, poznala význam veli-
kého domácího trhu s mocnou kupnosti pro
hospodářský rozvoj národa, nebyla by měla
politika Bismarkova těch úspěchů, kterých při-
nesla jí léta sedmdesátá, stejně, jakoby nebylo
slití nové říše dosáhlo těch překvapujících vý-
sledků, kdyby nebylo dnešní německé politiky
obchodní. Její zrak není upřen za hranice ná-
zorů o nějaké mezinárodní dělbě výrobní práce.
jak o aě snily dnes pozvolna zapomínané nauky.
její cíle dány potřebami domácího trhu.
Bismarkův
Německo
6
article
Jeho zmohutněním má síliti význam a pří-
tažlivost německého nospodářství národního
oproti cizině a oproti střední Evropě v řadě
prvé. Tyto cíle hospodářského povznesení národ-
ního chovají v sobě i jeho mety politické. Ho-
spodářská politika jest tu prostředkem politiky
národní vůbec, zjev, který opakuje se i v Aaglii
imperialistními snahami Chamberlainovými. Dě-
jiny posledních desetiletí naučily ceniti nás vý
znam hospodářských momentů a snah a fakt
tento zračí se pak přirozeně i při posuzování
důsledků celní rozluky obou polovin této říše,
Uhrám jest rozluka celní jednou z hlavních
pák osamostatňovacích v dané chvíli. To ko-
nečně nucen nahlédnouti každý uherský politik,
že stav dnešní, kdy se Uhry domáhaji stále vět-
šího postavení mocenského a kdy rozvrh břemen
mezi obě poloviny říše není naprostc úměr-
ným správy jich, na dlouho udržitelným není
Nám nějaká personální unie s podržením plat
ných přispěvků na „společné“ záležitosti jes
nemyslitelna. Emancipace znamená i převzet
všeca břemen a nákladů s ni spojených. S veli-
kých břemen, ukládaných moderními státy, jest
ale pouze národ hospodářsky vysoce vyspělýa
silný — může býti jasnějšího důvodu, pro
musí speciálně ta strana uherská, jejímž kraj-
rím eílem jest unie osobní, klásti váhu na
osamostatňování se hospodářské?
Chamberlainův
Uher
Evropa
Uhry
7
article
Dnes jsou Uhry ještě zemí s obrovskou pře-
vahou zájmů agrárních. Ukázali jsme nedávno
na tomto místě, jak obrovský význam má od-
bytiště předlitavské pro uherský vývoz země-
dělský, kterému se zde nestaví v cestu žádná
cla a žádné umělé překážky, a jak pod vlivem
tohoto dovozu se utvářily naše poměry výroby
zemědělské. Naše agrární produkce nedlosáhla
ještě z daleka oné intensily, že by nemohla pro
případ ochrany oproti Uhrám sama stačiti na
úhradu domácí spotřeby. Uzavření našich hra-
nic dovozu uherskému by nám úhon valných
nepřinéslo. Čísla příslušná tehdejší naše vývody
doložila. Jak jeví se ale situnce po stránce prů-
myslové?
Uher
Uhry
8
article
Uherský průmysl jest mladý. Jeho vývoj
nese do jisté míry pečeť umělosti. Počátky vě-
domě průmyslové politiky uherské přineslo te-
prve vyrovnání z r. 1867, aby spekulační krise
z r. 1869 náběh prvého nadšení učinila pozvol-
nějším. Přes to, že celní jednota vysazovala
mladý průmysl uherský ostre soutěži naší, měly
uherské vlády dosti prostředků, aby tlak tento
zmírňovaly. Skytána osvobození daňová, vý-
hody dopravní, podporováno průmyslové škol-
ství, při veřejných dodávkách dávána přednost
výrobkům domácím, opatřovány bezplatné po-
zemky, povolovány bezúročné půjčky — vše
nomenty, které vyvolávaly u nás časté a časté
stížnosti, které však plného úspěchu, jak čekán,
neměly. Řada příčin tu spolupůsobila. Jednak
platila protekce hojně i na tomto poli a nejvice
subvencovaný podnikatel nebyl vždy také nej-
lepším, jednak neměla politika tato mohutné
opory ve vyvinuté spotřebnosti domácího oby-
vatelstva. Hieronymi byl nucen přiznati otevřeně
tento fakt, plynoucí ze špatných mzdových po-
měrů a drahoty živobytních prostředkův
Uhrách. Hlavním a největším úspěchem bylo
jediné zavedení jednotné soustavy dopravní,
ovládané die potřeb hospodářství národa státem.
Uhry
9
article
Poku 1896 provádí pešťská komora obchodní
šetření průmyslového rozvoje Uher — užíváme
tu dat Bunzlových — a dospívá k názoru, že
se má uherský střední a veliký průmysl k před-
litavskému jako Pešť před 100 léty k Pešti
dnešní... V. r. 1899 bylo v Uhrách 2364 to-
váren s 245.564 zřízenci, v Předlitavsku roku
1890 10.075 s 845.896 zřízenci. Hnací síla
předlitavských továren jest více než dvojnásob-
ná. Jsou ovšem průmysly, které silně rozkvetly
potravinářský, železářský a dřevařský, ale tyto
výjimky pravidla nenegují. Také zemědělský
průmysl strojnický vykazuje nepopíratelné
úspěchy. Ze statistiky vidno, že se daří jen těm
průmyslům, které spracují domácí suroviny
anebo dodávají státu a veřejným korporacím,
Pok
Bunzlový
Uhry
Pešť
Předlitavsko
10
article
Otázka zlepšení všeobecných podminek výrob-
ních padá tu v prvé řadě na váhu. A tu nutn
míti na mysli, že se Uhrám nedostává především
potřebného kapitálu. Chtějíce urovnati cesty
podnikání průmyslovému, jsou nuceny uherské
vlády přivolávati kapitál cízí, který se odhodlává
ale podnikati v poměrech horších jen při znač-
ných výhodách, které nemohou zůstati bez vlivu
na rozpočet státní a které vyjádřeny i dosti vy
sokými cenami tovarů. Speciálně textilní prů
mysl jest typickým pro tento stav. Na jeho
vzmach kladly veškery uherské vlády značný
důraz. Zatímní výsledky jsou ty, že z akciovýcl
společností textilních jest 13 (mezi nimi nej-
větší) založeno a vedeno podnikateli neuher
skými, ve dvou udržují si domácí se zahranič
ními rovnováhu, a jen u 5 (a to ještě při libe-
rálním cenění) lze mluviti o domácích podnicích.
Uhry
11
article
Poměr soukromého podnikání na tomto poli
jest ještě nepříznivějším. Podnikatelem jesttu
z pravidla předlitavský vývozce, který sem uvádi
i dělníka z Čech a Moravy, protože domácí síly
jen zvolna se přizpůsobují k práci tovární. Tme-
lem dělnictva jest dělnictvo předlitavské, vý-
značný moment, protože při textilním průmyslu
zdatnost dělníkova padá těžce na váhu. Sociál-
ního zákonodárství není a tak nedostává se roz-
hodujícího podnětu pro přechod dělnictva země-
dělského k práci tovární, nehledě ani k naprostc
nepříznivým poměrům mzdovým. Jest pochopi-
telno, že střízlivé cenění situace proráží i v kru-
zích vládních, a tu výslovně poukazuje se na to-
že „povaha země toho žádá, aby se veliký prů-
mysl vyvíjel v prvé řadě ze zemědělství.“ Jaké
to obrovské úkoly čekají ještě hospodářskou
politiku uherskou! Osamostatnění celní tu neroz-
hodne samo. Což není výmluvno srovnati, jak
obrovské oběti vyžaduje průmyslový rozvoj Ru-
ska při prohibici celní, ke které by se Uhry
vůbec nemohly odhodlati, a jak malé jsou na př.
úspěchy (aby uveden byl i obraz menších roz-
měrů) obchodní politiky rumunské? Má-l
úspěch býti trvalým, musí býti organickým
— rychlých a poměry nezdůvodněných pře-
sunů život hospodářský nezná. Zatím Uhry lev-
ných tovarů potřebují a ty mohou dostávati jen
směnou za své produkty zemědělské.
Uher
Čechy
Morava
12
article
Tohofo stavu netají si ani strana Košutova.
Jest význačno, že výslovně mluví jen o pozvol-
ném osamostatňování, o postupném posilování.
A i tu hlásá se pro foro externo pronikavější po-
stup, než jak možno. Proto, poněvadž hrozbou
rozluky má býti dosaženo výsledků poli-
tických. A tento moment nutno míti v prvé
řadě na mysli. Speciálně při řešení otázky s na-
šeho hlediska. Poměry hospodářske
nejsou tak obtížny, by nebylo lze
najíti cesty k dohodě. Hrozba okamži-
tcu úplnou rozlukou jest se strany uherské ko-
nec konců jen hrozbou. A již proto možno na-
lézti východisko, které by znemožňovalo hospo-
dářské těžení Uher ze situace. Volá-li se z Vídně
po okamžitém přervání hospodářské jednoty
říše, my příčiny k opakování hesla nemáme.
Bylo by neodpustitelným optimismem věřiti, že
úplnou hospodářskou rozluku by nemohly ně-
mecké strany této poloviny vyjádřiti politicky.
Překážky nějakého celního společenství s ně
meckou řiší jsou menší, než se tu a tam tvrdí
Máme proto klassické svědky — německý prů-
mysl předlitavský.
Je totiž myslitelno, že by při své obrovsk
politické závislosti na Německu mohlo se Před-
litavsko pro případ rozluky státi samostatnou,
silnou jednotkou obchodně-politickou? Přestaly
by vlivy německé působiti za cílem, který vytý-
čily přední hlavy Německa — za cílem celního
společenství se sousední říší Hohenzollernů?
Košutův
Uher
Vídeň
Německo
13
article
Když byla otázka nedávno theoreticky řešena,
ozvalo se několik zajímavých hlasů. Prvý
krühu německo-českého průmyslu textilního.
V obchodní komoře liberecké bar. Leitenberger
za hlučného souhlasu prohlašoval: „Naše celá
hespodářská budoucnost spočívá v úzkém
celně-politickém sblížení s Německem. Toť náš
cíl a dosáhneme-li ho, stojíme před velikým
úspěchem: celně-politickým splynutím s Něme-
ckem...“ To zní jasně a odpovídá úplně po-
zdějším vývodům kom. r. Steina v knize o ho-
spodářské politice rakouské, vydané u příleži-
tosti příprav k novým obchodním smlouvám ně-
meckým spolkem pro sociální politiku. Ovšem
jsou tu četné překážky a přání po splynutí nutně
prodělá stadia přechodní. Jinak ani býti ne-
může a propagátoři ideje této si toho netají.
Ne nadarmo přece podána řada podnětů v tom
směru, z nichž Grunzlův jest nejen nejpropra-
covanějším, ale i nejzajímavějším, protože jeho
autor jest tak silně fedrován vídeňskou mini-
sterskou bureaukracií... Ale o této otázce udá
se nám ještě mluviti šíře. Ve chvíli napjaté si-
tuace zdálo se nám nutným, poukázati na váhu
střízlivého cenění stavu a poměrů. Nic nemůže
nám prospěti více, protože jen tak počneme se
starati jen a jen o sebe, a jen tak dáme své poli-
tice směr, odkud kyne nám úspěch, nedadouce
se unášeti vzněty chvíle a besly, která nám pro-
spívati nemohou. Postup Vídně pro nás ani
tentokráte rozhodným býti nesmí. Její cíle s na-
šími souhlasny nebyly nikdy a vstupovati ochot-
ně v její služby speciálně nyní, bylo chybou
kterou bychom snad později těžce nesli
Leitenberger
Stein
Německo
Vídeň
liberecký bar
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 21. února.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Čtyřiačtyřicet řečníků přihlášeno jest k dru-
hému čtení zákona o rekrutech na rok 1905,
kterě bylo zahájeno dnes a bude zejtra skon-
čeno. V sobotu nejspíše sejde se panská sně-
movna, aby schválila předlohu tu, jež bude
v úterý v říšském zákonníku a v úřadním listě
vyhlášena, aby odvod mohl býti v měsíci březnu
zahájen.
Nepřekvapuje, že v rozpravě o zákonu tom
dostaly se na přetřes věci uherské. Stalo se to
poslancem dvor. radou Marchetem, který
však nepřestal na věcech vojenských, nýbrž
podnikl dlouhou exkursi v obor hospodářský
Ovšem byly to spíše posudky, než nějaké kon
kretní podněty. Tento poslanec náleží totiž k po-
slancům tak zv. opatrným.
Posl. Pospíšil a Reichslädter způsobem
rozhodným vytkli věcně a národní stanovisko
české vůči vojenské správě; onen co nej řelej
přimlouval se za dvouletou službu, tento ukáza
na nerovnost, do níž jest v armádě odstrkována
česká národnost a řeč.
Zejtra počátkem schůze vykoná se volba
presidenta. Dosavadní, hr. Vetter, zaujal dnes
křeslo své poslanecké, pomijeje praesidiální sto-
lec, se kterého odešel, aby jednou dopřáls
také volnost poslechnouti řečníky dole. Zejtra
bude opět na svém stolci praesidiálním.
Marchet
Posl
Pospíšil
Vetter
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Z Vídně, 21. února. (C.-B)
Místopředseda Kaiser zahajuje schůzi v 11.10
hodin.
Mezi došlými spisy jsou dolazy poslane
Choce a spol. po služebních poměrech bezpečnost-
ního mužstva v Praze; — Fresla a spol. po zkra-
cování škvrňanských hospodářů vojenským erárem
— Vychodila a spol. po reorganisaci zemskéhio
školního inspektorálu; — Tschana a spol. po
otálení okresního hejtmanství plzeňského s vyřizo-
váním rekursů; — Udržala a spol. po ochraně
obce Trnavky před labskou záplavou za oblevy : —
dr. Dyka a spol. po zřízení četnické stanice v Chly-
stově: — Kindermanna a spol. po odstrkování
Němeů v Čechách při obsazování úřadnických míst.
Poslanec Pfaffinger a spol. podali návrh na
vyloučení báňských záležitostí z oboru ministerstva
orby, jejich oddělení v ministerstvu obchodu a pří-
slušnou změnu zákona ze dne 21. července 1871
o zřízení a oboru působnosti báňských úřadů.
Nově zvolený poslanec dr. Herold skládá slib
Trestní soud ve čtvrti Josefově žádá za svolení
k trestníma stíhání poslance hr. Sternberga pro
přeslupek proti bezpečnosti cti v afféře Penížkové.
Sněmovna vykonala nejprve doplňovací volby
výborové a potom přikročila k druhému čtení před-
loby
Kaiser
Vychodil
Udržal
Dyk
Kindermann
Pfaffinger
doktor
Herold
Sternberg
Penížek
Vídeň
Praha
Čechy
16
article
o odvodu nováčků.
17
article
Posl. Fresl polemisoval s řečí ministra zemské
obrany, jemuž jedná se jen o množství, ale ne
o ducha a jakost armády. Ministr nedostál svým
slibům ve příčině propouštění na dovolenou, vojenských
dodávek a j. S mužstvem nenakládá se také lépe. Ště-
žuje si, že četnictvo jedná strannicky zejmena vůči děl
nicivu. Při stávkách bývá jim týráno. Ličí zejmena
chování se četnické stanice v Lomu u Mostu. Polom
uvádí četné případy týrání vojáků a sebevražd. Stě-
žuje si, že důstojníci užívají vojáků k soukromým
službám, které jim ani nenáležejí. Velitelé zapovídají
vojákům stěžovati si u poslanců. Poukazují je n
služební cestu, která — jak známo — zůstává ben
úspěchu. Řečník pojednáva zevrubně o nakládání se
záložníky a nadávkách, jichž dostává se jim od dů-
stojníků. Přednáší známé přání ve příčině úlev ve
službě, stěžuje si na hanobení českého jazyka ve
spisech a proslovech při kontrolních shromážděních
a praví, že vláda nesmí více zneužívati vojska proti
lidu. Navrhuje řadu příslušných resolucí a končí svou
21/shodinnou řeč prohlášením, že dokud nebudou
dána národu českému jeho přirozená práva v ar-
mádě, musí ji pokládati za svého nepřítele, jejíž
služeb v daném případě se zřekne a jehož velitelům
v daném případě odepře poslušnosl.
Poslanec dr. Marchet lituje, že nebyla ohlášen
brzká předloha nového branného zákona. V poměru
k Uhrám musí nastati jasno.
Posl
Fresl
doktor
Marchet
Lom
Most
Polom
Uhry
18
article
Největším neštěstím pro Rakousko za posledníc
let bylo vyrovnání z r. 1897, jež přinesto s seb
jazyková nařízení, německou a českou obstrukci
ustavičné namábání státních financí a konečně par
lamentní zbahnělost. Poslední uherské události jsou
pokynem pro ty, kdo domnívají se, že opravou jed
nacího řádu spořádají se poměry v Rakousku
(Souhlas.)
Posl. Grössl: Panská sněmovna
Posl. Marehet: Jednací řád vyžaduje opravy
ale ta možna jen v pokojných dobách. Použije - li s
ho v jeho duchu a sněmovna bude podporovati před-
sedu, bude postaráno o řízení debat. Mocí a tak zv
silnou rukou se ničeho nesvede, ale může způsobit
mnoho zlého. Pochybuje, že poslední uherské volby
srazily liberály nazpět. V Uhrách radikalisuje se, ale
následkem násilných opatření. Avšak faktum je, že
v obou polovicích říše rozmnožili se její odpůrci.
Uhry použili vždy rakouských nesnází k dobývání
hospodářských i politických výhod. Dosvědčuje to
vyrovnání banflovsko-badenovské a szellovsko kör-
brovské. Všecky formulky byly na ujmu Rakouska
Uvažuje o následeích celní rozluky pro vojsko, jež
ve skutečnosti společným vojskem již není. Vojenské
požadavky maďarské směřují ke zřízení národního
státu maďarského a jeho odluce od říše. On stojí na
stanovišti chlopského armádního rozkazu. Vojsko
musí zůstati společným a jednotným.
Posl
Grössl
Rakousko
Uhry
panská sněmovna
19
article
Posl. Stein: S tohoto stanoviska ustoupil
již sama koruna. Ministr vojenství v poslední dele-
gaci rozdělil vojsko v německé, maďarské a české
Posl. Marchet: Vojsko není více společnou
institucí. Kdyby to jednou tak daleko dospělo, musiti
budeme bez delšího státoprávního jednání s Uhrami
prohlásiti prostě: Dle našeho přesvědčení není již
armáda společným ústavem a musl se s ní naložiti
jako se vším jiným, co není více společným. Od-
loučíme-li se od Uher hospodářsky, musíme se od-
loučiti také vojensky. (Souhlas.) Rozloučiti se ho-
spodářsky a míti společnou armádu, bylo by ne-
smyslem. Třeba to vytknouti zejmena teď, kdy
v Uhrách konají přípravy k hospodářské rozluce a
vojsko prohlašuje se — dle jména — za společné
Poukazuje na uherské snaby o rozmnožení agrárního
vývozu a založení vlastního průmyslu, dvě věci, jež
nelze spolu sloučiti. Příští celní rozluka způsobí
škodu oběma stranám. Rozdělená říše nebude míti
vlivu a významu v koncertu mocností jako mon-
archie společná. Pochybuje, že pragmatická sankce
zůstane intaktní. Záleží nám na společném vojsku
ale budou-li volati v Uhrách po bospodářské roz
luce, budeme účtovati klidně a čekati, jak se vyvinou
věci v Uhrách. Tento klid nebude příznakem sla-
bosti, ale síly. Není-li možná zachovati společné
vojsko a hospodářský svaz, utrpíme my a budem
Posl
Stein
Uhry
20
article
povinni vystoupit aktivně. Příslušné prohlášení před
sedy ministerstva považují za velmi vážné a sně-
movna musí ho vzíti za slovo. Sněmovna musí b
pobízet a poskytnouti mu potřebné podpory. Vlád
sama všecko nezmůže. Osamocenností nesesílíme
(Pochvala.)
Posl. Pospíšil (nejprve česky, potom německy)
praví, že ministr zemské obrany nedostál slibům
daným za projednávání braneckého kontingentu
Sněmovna neměla by ani jednat o branecké před
loze, dokud její resoluce nebudou provedeny. Po
ukazuje na množství usnešení říšské rady i zem
ských sněmů ohledně nového branného zákona
zejmena 2leté vojenské služby. Náklad na milita
rismus nesou pracovní třídy. Není li možná zavěsti
milici, ať se aspoň provedou náležité úlevy. Při
mlouvá se za 2letou vojenskou službu, jež dle vý-
povědi vynikajících odborníků nebude na újmu zdat
nosti vojska.
Posl. dr. Tschan navrhuje odročiti usnešení
zprávě branného výboru stran braneckého konlin-
gentu, protože se situace ve vojenských věcech te
úplně změnila. Byl by rád, kdyby vláda bývala za-
ujala určité poslavení v státoprávních otázkách
když se tak nestalo, je povděčen Derschattovu ini-
ciativnému návrhu. Vojenská správa ustoupila od
svého stanoviska vytčeného v chlopském manifestu
příjetím vojenského programu Tiszova, jazykovými
výnosy a výnosy o kadelkách, takže vojenské jed-
noty více není. Rakouský parlamení musí teď vyčkati
rozvoje uherských poměrů. Odvod může se zalím
odročiti beze vší škody: Možná, že také výbor pr
Derschattův návrh bude se moci useést, jak zacho-
vati se za zněměné situace.
Posl
Pospíšil
doktor
Tschan
Derschattův ini
Derschattův
21
article
Posl. Reichstädter přimlouvá se za opravu trest
ního řízení vojenského, za jednání a protokolován
v mateřské řečí obžalovaného. Musí se zavěste ústní
řízení, dovolit obrana a odvolání. Neschvaluje za-
vedení 2-leté vojenské služby s rozsáhlými výmin-
kami, jež uvedl ministr. zemské obrany. Pojednav
o zacházení s vojskem a samovraždách, zmínilse
o zřízení honvedského dělostřelectva, jež je národ-
ního rázu. Dostaneli děla také rakouská zeměbrana,
poslouží to k poněmčování slovanského národa.
Řečník pojednává o stížnostech českého národa
do povznášení národního citu a »armádní« řeči, na
něž se nedbá. Kdyby monarchie chovala se stejně
spravedlivě ke všem svým národům, milovali by ji
a mohla by se velice vyšinouti. Jsme syti dosavad-
ních poměrů. Chceme býti ve vojště rovnoprávnými.
Nechceme posílati své syny a bratry do vojska, aby
tam s nimi nakládali jako s otroky Přimlouvá se
za slušnější nakládání s vojskem, přednáší různé
stesky na plukovní řeč a písemné styky s obcemi
soukromnými osobami a podotýká, že byl nemile
dojat, že úřadně ústanoveny jsou terminy odvodu.
že branecká předloha není ještě schválena. Jeto
formální provokace sněmovny. (Bravo! mezi Čechy).
Posl
Reichstädter
Čechy
22
article
Posl. Glöckner stýskal si, že vojsko stojí ohromné
sumy, jež by prospěly mnohem spíše hospodářským
a kuiturním potřebám obyvatelstva. Mělo by se dbát
o shodu středoevropských státův, aby militarismu
omezil se, pokud to dovoluje hospodářský a kulturn
vývoj států. Přimlouvá se za dvouletou službu, lepší
vojenskou stravu a žold a konečně prohlašuje, ž
bude hlasovati pro Tschanův návrh, aby sečkalose
s povoláním branců, až se vyjasní uherské poměry
Chtějí-li Uhry rozluku, Rakousko z ní strachu mit
nemust.
Rokování přerušuje se.
Posl. Schönerer ptá se předsedů výborů
národo-hospodářského, berního a právního, nepři
kázali-li by přidělená jim nařízení dle § 14. výboru
ústavnímu?
Posl. Staněk a Fresl nalehali na zodpo
vědění svých dotazů.
Konec schůze o 5. hod. 30 min. odpol.; příšt
bude zejtra o 11. hod. dopol.
Na jednacím pořadu je 1. volba předsedy
2. další rokování o braneckém kontingentu.
Posl
Glöckner
Tschanův
Uher
Staněk
Fresl
Rakousko
23
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 21. února. (C -B.)
Branný výbor volil nového předsedu.
Posl. ryt Vasilko navrhoval, aby schůze
byla odročena, protože zasedá současně konferene
předsedů, ale tento návrh propadl všemi hlasy prol
jednomu.
Při volbě bylo odevzdáno 19 hlasovacích listků
absolutní většina činí tudíž 10. Na posl. Lupula při-
padlo 9, na bar. Ludwigstorffa 6, na ryt. Gniewosz
2 hlasy. Dva hlasovací lístky byly prázdné.
Při druhé volbě připadlo posl. Lupulovi 11
posl. Gniewoszi 8 hl. Jest tudíž zvolen za předsedu
posl. Lupul.
Výbor přikázal referáty různým zpravodajům
Oboru pro vojenské dodávky bylo vyhraženo pravo
kouplovati členy výboru.
Odbor právního výboru pro ručení auto-
mobilů zvolil za předsedu posl. Ferjančiče, za
náměstka Lechera, referentem Paltaje a zapi-
sovateli Sylvestra a Pantůčka a uvažoval
potom o dotazníku, jenž se předloží anketě.
Posl. Lecher a Serenyi a st. zástupce dr.
Scha uer podnitili mnoho olázek, jež odkázány
referentovi, jenž podá v přišti schůzi příslušné na-
vrhy, načež ustanoví se dotazník a budou jmenováni
zna lci.
Do ankety budou pozváni též zástupci zemských
výborů.
Posl
Vasilko
Lecher
Paltaj
Sylvestr
Pantůček
Serenyi
doktor
Sch
Vídeň
Ludwigstorff
odbor právní výbor pro ručený automobil
24
article
Věci uherské.
Věci uherské.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
Z Pešti, 19. února.
Jest přirozeno, že ve svých rozhovorech
s předními muží politické společnosti maďarské
snažil jsem se zvěděti, jak pokročily věci, pokud
se týče poslání Andrássya, Szella a Wekerla
do Vidně a je-li vůbec naděje na brzké odklízen
krise. Pokud jde o stanovisko koruny oprot
snahám osmačtyřicátníků, nedostalo se mi vůbee
odpovědi jasné a určité. Všechno, co mi v télo
věci bylo sděleno, bylo hypotetické, podmíněno
okolnostmi, jak se vyvinou dalším průběhem krise
a jak přírozeno, byla všechna v ohledu tom m
učiněná sdělení temperována příkazem diskretnosti
Ze všeho ale vyznívala žaloba, že v roz
hodujících kruzích, nejsou si dosud vědomí dějin
ného obratu, jenž se provedenými volbami v Uhrách
udál a že s nepochopitelným sankvinismem pře
nášejí se přes vlastní význam vítězství, jenž do
byli osmačtyřicátnici.
Je to ovšem pochopitelno, poněvadž nikdo
se rád nepřizná ku porážce a porážkou Tiszo-
vou byla poražena nejen jeho strana, nýbrž do
jisté míry dotkla se porážka ta i koruny, jež
ve věci té prý se příliš engažovala.
Však přiznává se zároveň, že té doby nen
možno, aby vláda opřela se vý-
hradně o stranu vítěznou, již
proto, že tato sama o sobě netvor
absolutní majoritu.
Však jakákoli kooperace s poraženou stra-
nou Tiszovou je naprosto vyloučena. Strana
V drobném prodejit
rnaní čísle o zol5 . . . za s b
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkově
sinnlde. . . . . .
Inseráty
platí se hotevě rapře
Přodplacení a inrorty přijímá sdmini-
strace v Mazianské ulici č. 3.
Tam nacházají se těž redake
tiskárna a erpedice „Národnich Listě
Rukopisy se Bevracsji
Wekerla
Pešť
Andrássya
Szella
Uhry
Mazianský ulice
Tisza
25
article
neodvislosti a strana liberální stojí oproti sobě
v posici tak nepřátelské, že všechna kalkulace
na harmonický postup obou táborů je úplně
vyloučena. Přesvěděil jsem se také
sice velmi z blízka, že domněnka,
zejmena v Cislajtanii rozšíře ná,
jakoby obě velké strany uherské
si rozuměly a na vzájem si pomá-
haly v interecu společné věci ma-
darské, je bájkou. Také v Uhrách ustu-
puje nezkrotné politické vášni chladný rozum
a vypočítavost.
Za to mi bylo potvrzeno, že spekulace
liberálů, na různorodost nynější majority, jež
se dlouho pohromadě neudrží, je klamná. Na-
opak, již nyní poznali přirozený psychologický
proces ve stranách majority, že totiž společné
vitězství sbližuje a sdružuje. Dnes na příklad
nepojí dissidenty k ostatním stranám opposičním
společný odpor proti Tiszovu experimentu pokud
šlo o násilnou změnu jednacího řádu, nýbrž
strany sbližují se již také věcně
a poutem je jim zejmena snaha po
radikální změně volebního řádu.
Audienci Košutově přikládají zde vůbec
pouze význam slyšení informačního, kdežto An-
drássy František pro své blizké styky se dvo-
rem pokládá se zde za poctivého makléře mezi
osmačtyřicátníky a dvorem.
Szell a Wekerle měli ovšem úkol jinýa
sice od nich, jako od náčelníkův bývalých vlád
žádala koruna ne pouze dobré rady, nýbrž
určité návrhy. Rozmyslný Szell choval prý se
zdrželivě, však Wekerle předložil králi návrh
nikoli na definitivné upravení poměrů, jež po-
kládá v tomto okamžiku za vůbec nemožné,
nýbrž na zřizení kabinetu proža-
tímního, sestávajícího ze zástupe
všech opposičních stran.
Úkolem tohoto kabinetu byl
by především návrat do zákon-
ného stavu, vyváznutí z neblahé
situace »ex lex«. Zde v Uhrách totiž zcel
jinak pohližejí na takové věci, než v Cislajtanii.
Košutův
František
Wekerle
Uhry
26
article
Zde konslitucionalism do všech vrstev tou měrou
se vžil, že bez povolení parlamentu
zde vůbec daně se neplatí. Takové
věci si na druhé straně Litavy nikdo nevšimne
a potom se naříká, že parlamentarism v Cis-
lajtanii ve svém významu upadá. Kde je toho
přičina? Upadá proto, že pro parlamentarism
a konstitucionalism není u nás vůbec poroz-
umění v lidu, anebo že instituce tyto jsou u nás
vlastně jen paškvilem?
Zde, kde není, pokud jde o strany parla-
mentní, národnostních rozdílů a kde kriteriun
příslušnosti k té či oné straně není ani prinei-
piální politický názor, nýbrž namnoze jen od-
chylný názor v některé věci, sbližují se ne snad
strany, ale stoupenci jejich mnohem snadněji
než kdekoli jinde. A proto mi odpověděli stou-
penci osmačtyřicátníků na otázku, co se stan
nyní s poraženou stranou vládní, souhlasně, že
se rozpadne, mnozí z této strany, že z veřej-
ného života vůbec zmizí, a jiní, že přistoupí
k některé ze stran neb frakcí vítězných. Však
z rozhovoru, který jsem měl s vynikajícím
členem strany Tiszovy, nabyl jsem přesvěd-
čení, že strana ta nehodlá se položiti klidně
ve hrob, jak se košutovci domnivají. Jakkoli
také přívrženci strany vládní mi prohlásíli,
že nepokládají též oni rozluku hospodářskou za
neštěstí, ba ani ne za nevýhodnou akci pro
27
article
Uhry, jakkoli potvrdili také oni, co jinde a na
všech stranách jsem slyšel, že k rozluce najisto
dojde a dojiti musí, nieméně litovali akci
osmačtyřicátníků jednak za časově nevhodnoua
potom naprosto se nesrovnávali se způsobem
formou, jakou osmačtyřicátníci a jejich spojenei
dobýti chtějí toho, co je cílem všech Ma-
darů. Bilance minulých sedmatři-
ceti let prý je dokladem k tomu,
že chytrou politikou umírněno-
sti, účelným oportunismem doká-
zati se dá ve prospěch uherské
samostatnosti víc, než ukvapeným
radikalismem. Strana liberální prý klidně
vyčká, jak počínati si budou páni, již za jedno
jsou pouze v negaci, však ve práci positivní
dojista si vjedou za nedlouho do vlasů. Nebude
prý to trvati dlouho, kdy budou opět odlupovati
se sloupenci z majority nynější, a jakkoli se
nedá očekávat, že strana liberální se svým
jménem opět nabude vrchu, sláva koaliče
osmačtyřicámiků a intrigantskými Banffovci
s konservativně klerikálními lidovci a s pře-
chytrými dissidenty nieméně prý dlouho nepo-
trvá. Pravděpodobno je, že na zásadách strany
liberální vznikne nová formace, jež do-
může se majority. Strana liberální počínatisi
bude sebevědomě, aniž by se revanchovala z
příkoři, která snášeti musila od stran oppo-
sičních. Poučením jí bude, že nelze spolehati
tak důvěřivě na přízeň a podporu davu a že
příliš živý temperament v politice není na mí-
sté. Rozumí se samo sebou, že zvěděti jsem
chtěl, jak pohližejí Maďaři na aktuální poměry
politické v Cislajtanii a zejmena na politiku naši.
Uher
Maďar
Ma
Cislajtanie
28
article
A tu jsem bohužel seznal, že na
druhé straně Litavy jsou ještě
méně informováni o poměrech cis-
lajtanských, než politikové z této
strany o poměrech uherských.
Co se mne nemile dotklo, bylo jisté
bagatelisování našeho politického
významu, jak ostatně patrno též z výroku,
ovšem ne zúplna zaručeného, jejž učinil Košut
oproti dopisovateli pařížského »Tempsu«. Sedm-
atřicet let trvající hospodářství dualistic ké
zůstavilo víc než patrné stopy i u těch, již
nyní právě na dualismus tak prudce útoči.
Nlaďaři jako páni na jedné, Němci na druhé
strané, tak i dnes si páni představují pořádek
v této mousrehii. Národ, který v rukou me
všechen apparáu zlátní a který za třetinu peně
Košut