3
masthead
17. ledna 1901.
5
article
dr. Windthorst. I schůze a divadelní předsta
vení se zakazují. My, Poláci, týráni jsme přímo
systematicky. Jaký div, že u nás vyvinulae
tak silná rozmrzelost vůči tomuto státu? Avšal
jen vinou nešťastných a zavržení hodných opa
tření vládních. Slavné sliby v příčin
práv národnosti naší byly zru-
šeny. Vzpomínky tisícileté historie mají brii
na ráz vymýtěny! A tak vy, páni ministři,
sami jste to byli, kteři jste vyvolali — polské
nebezpečí. (Živý souhlag na polských lavicích.)
Vytáčky, jimiž se rany vládní odpověděl
se na tuto řeč Jaždzewského, jsme v náležité
míře již včera zaznamenali. Stesk polský vyzní
ovšem v pruské sněmovně na prázdno. Oporu
mohou Poláci nalézti pouze ve slovanské vzá-
jemnosti, ve shodě s veškerým Slovanstvem.
Hledají-li shody tě — to ponecháváme raděj
nezodpověděno.
doktor
Windthorst
Polák
Vytáček
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co s otázkou jazykovou? »Prager
Tagblatt« uvažoval včera o otázce jazykové
o tom, jak se naproti ní zachová příšti parla-
ment. Mezi Němci jsou prý dva proudy. Jedni
trvají na lom, že otázka jazyková musí býti
dříve definitivně vyřízena, než bude parlamentu
vůbec možno věnovati se úspěšné prácí, druzi
naproti tomu jsou náhledu, že rozřešiti té doby
spor národnostní je věcí nemožnou a kdyby
otázka ta ocitla se na jednacím pořadu parla-
mentu, neměla by jiného následku, než že by
došlo k novým bouřím a k nové katastrofě.
»Prager Tagblatt« má za to, že bude zapotřebí
aby se Němci hned, jakmile se říšská rad
sejde, rozhodli pro tu či pro onu alternativu.
Aniž bychom předstihovati chtěli definitivní roz
hodnutí nově zvolených poslanců českých, máme
za to, že kalkulace »Prager Tagblattu« jednou
trpí vadou. Zapomíná totiž na nás. A přeee
jde tu o naši kůži. »Prager Tagblatt« m
nsi za to, že nyni, kdy jazyková nařízení
jsou zrušena a proveden Clarův úkaz do
krajnosti, Němci i my Čechové měli bychom
na nějakou dobu jazykové otázky odstaviti.
Němci by tak ovšem mohli učiniti, však ne tak
my. Aneb se domnívá zmíněný list, že zána,
zasazená národu českému dne 17. října 1899.
už neboli? Poslanci češti žádného odstrkování
jazykové otázky neztrpí. Hic Rhodus, hic salta
Žádáme pro svůj národ ve starých sídlech
svých spravedlnost. Dostane-li se nám jí, s dobrou
se potážou ti, kteři ničeho jiného nemají n
mysli, než »dělným« učiniti vídeňský parlam ént.
Bez zadostučinění národu našemu za to, co n
něm bylo zhřešeno, boz urovnání jazykových
sporů, vídeňské říšské rady nebude. Známe sice
vídeňský absolutismus a víme, že těžee pone-
seme jeho následky, ale jsou jisté meze, jež
překročiti znamenalo by v hříšné slabosti zadati
otázce národní existence a národní cti.
Prager
Němec
Clarův
Čecho
parlamento
7
article
— Sami v sobě hledejme sílu. Jsm
si toho vědomi, že chléb minority je trpký.
však za okolností, jak se vyvinují, nezbude nám
nic tjiného, než důvěřovati v samy sebe, sami
v sobě hledati sílu k odporu a k zápasu. Ku
přesvědčení tomu nás vedou události den za
dnem. S velikým zadostučiněním zaznamenávají
německé listy úryvky z řeči, kterou měl kandi-
dát velkostatkářský hrabě Wodzicki ku svým
voličům. Pan hrabě měl za povinnost svou pro-
hlásiti vydání jazykových nařízení Badenových z
pochybené, poněvadž prý šla příliš daleko
my, Čechové, byli bychom se spokojili s ústupky
mnohem skrovnějšími, potom prý se příčily tak
veliké koncese, že povolovati se má jen zne-
náhla a ne tak náhle, jako to učinil hrabě
Wodzický
Badenův
Čecho
8
article
Badeni. Pan hrabě byl ovšem při tom tak mi-
lostiv prohlásiti, že naše jazykové požadavk
jsou celkem oprávněné, však našim státo-
právnim požadavkům třeba prý se postavi
na odpor s největší rozhodností. Zapomínáme,
že prý tím chceme dekomponovat říši,
která prý Polákům byla macechou, nikdy al
nám Čechům . . . Tážeme se těch, kteří zá-
stupce národa českého do železného kruhu
téměř násilím vehnati chtějí, zdali možnoje
spojenství s pány, kteří sami právy a privi-
leji jazykovými přesyceni, tak urážlivým způso-
bem odkazují nás na krušné postupné dobý
vání toho, nač máme právo na základě plat
ných státních smluv, na základě dějinného vý
voje i na základě našeho počtu a naší kulturn
a hospodářské zdatnosti. Vizme tu nadutost pol-
ského magnáta, jemuž, co jeho druh nám povolil
je přespříliš, přes to že nás dvakrát tolik jako
Poláků a že naše politická potence, založená
na poctivé práci, je poněkud jiná než polská
A jak jsou mu proti srsti naše požadavky
státoprávní! Zná vůbec historický vývoj Ra-
kouska a byl vůbec kdy v Čechách, že odva-
žuje se mluviti tak autoritativně? Zdali pak
by někomu z nás napadlo rušivě zasahovati
jagellonské sny, zdali bychom odvážili se
plésti do věci, po níž pánům Polákům vlastně
nic není? Jak informován je pan hr. Wodzicki
toho dokladem je výrok jeho, že Rakousko bylo
Polákům sice macechou, nikdy ale nám Čechům.
Baden
Polák
Čecho
Čechy
Rakousko
9
article
Výrok ten, pokud se nás týče, prozrazuje ta-
kovou nevědomost o poměrech národa našeho,
že popíráme hraběti Wodzickému vůbec právo,
pronášeli se o věcech českých. Kde byl pan
hrabě, spal či toulal se po Paříži, že takovým
je ignorantem? Snad nebude dokazovati n
konec, my že Rakousku jsme vlastně vděkem
povinni, že nás od té doby, co spjali jsme
osud svůj s jeho osudem, germanisuje? Mluvil-li
pan hrabě o černém tvrdém chlebě pruském
ruském, nechť zajede si k nám, budeme mu
presentovat chleb rakouský, pro nás schválne
pečený, i uvidíme, zda-li si jím zuby ne
vyláme.
— Jak němečtí liberálové vyhráli. J
známo, jakého výprasku dostalo se německým
liberálům v Čechách, tedy v zemi, kde strana
tato vznikla, odkud se dosud z veliké většiny
rekrutovala a kde nejsilnější měla oporu. Byla
to strana kat' exochen protičeská i byli jejími
sloupy. nejrozhodnější a nejnebezpečnější ne-
přátelé národa našeho. Dnes má tato velká
strana v tomto království nepatrný houfeček
mandálů a kdyby nebylo se ji poštěstilo dobýt
jich několik ve Vídni a v zemích alpských, byla
by klesla hlouběji, než kterákoli druhá politická
strana v tomto státě. Nedá se ale popříti, ž
přemocná žurnalistika této strany, k níž hlásí
se všechen vídeňský velký a bohatý tisk, um
porážku svou obratně zakrývat. V minulém par
lamentě bylo německých pokrokářů 34, teď jich
tam bude asi 36, strana nejen že nebyla sesla-
bena, nýbrž ona vykonanými právě volbam
ještě o něco vzrostla. Jak se to dá vysvětlit?
Wodzický
Paříž
Rakousko
Čechy
Vídeň
10
article
Jednoduše tím, že německo-liberální arithmetik
volební zamlčuje prostě faktum, že jistá, něme-
ckým pokrokářům blízká, nýbrž v politice
v ohledu národním s nimi na vlas totožná
jen ekonomicky poněkud od nich lišíci se frakce
naprosto zmizela. Je to tak zvané »volné ně
mecké sdružení«, či tak zv. skupina Mauthne-
rova. Nikdo neví, kam se poděla, ale neníj
více. Členové její buď nekandidovali, nob pro-
padli, neb zmizeli mezi liberály. A těmi na-
hražuje nyní strana německých pokrokáčů své
ztráty.
— Sčítání lidu. Z Podmokel. Vaš
zpráva o násilnostech při sčítání zdejšího
mužstva finanční stráže, způsobila netušený
poprask mezi náčelníky zdejšího celního úřadu.
V domněnce, že zpráva vyšla z pera některého
dozorce, podrobeno veškeré mužstvo přísnému
výslechu. Když vyšetřování nevedlo k cíli, od-
hodlali se pání k velkému činu. Napřed musili on
češti mužově, kteři nátlaku povolili a řeč obeovae
na německou »opravili«, podepsati každý
zvlášť revers, že tak učinili z vlastního odhodlán
a že nebyli nikým donucování a potom sestavena
s napjetím veškerého důmyslu soprava« pro
Váš list v tom smyslu, že dotyčná Vaše zpráva
jest výmysl a čírá nepravda a toto monstrum,
přinesl pan vrehní komisař Půlpán do úřa-
dovny pro mužštvo a všichni čeští dozorci
naddozorci byli hrozbou donuceni spis ten po-
depsat. — Tak obdržíte snad co nejdříve
opravu vynucenou nejurputnějšími hrozbam
kterým že podlehli všichni, nemůže býti divno
nikomu, kdo ví jak těžko dosíci zaopatření tomu
kdo provázen jest pověstí, že byl z trestu pro-
puštěn.
Půlpán
Podmokly
Mauthnout
11
article
— K upravení platů učitelských. Zem-
ský výbor ve včerejší schůzi usnesl se, aby
s největším urychlením vypracována byla defini-
tivní osnova zákona o upravení platů učilel
ských. Zároveň zvolen subkomitét sestávajíeí
mimo referenta z pp. dra. Herolda a Werun
ského, jež má usnesení to provésti, aby jarní
mu zasedání sněmovnímu osnova zákona byl
najisto předložena.
— Česká akademie třída II. bude mí
schůzi v pátek dne 18. t. m. o 5. hod. odpol
Program. 1. Profezsor J. Janošti k předlož
práci dra. Vö1 kera: Příspěvky k vývoj
pankreatu u amniot. 2. Záležitosti administr
Herold
Werun
Český akademie
12
article
— Osobní (z Moravy). Suplent na české státn
škole průmyslové v Brně Ferdinand Kho
jmenován byl učitelem v IX. třídě na témž ústavě.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenk
Brandtova, dcera továrníka z Bubenče, a pan
Otto Jordán, inženýr, slaviti budou 27. t. m
(dle prav. kal. 14. ledna) svůj sňalek manželský v
Fastově na Rusi (gubernie kyjevská). — Slečna
Malvina Mikulejská a p. MUDr. František
Daněk ve Zbraslavi slavili dne 15. t. m. sňalek
manželský v chrámu sv. Štěpána v Fraze. — Pan
Julie Molnárová roz. Kačírkova z Prahy
a pan Ladislav Molnár, úřadník dělnické
úrazovny pro král. české, slavili sňatek svůj 15. t. m.
v evang. chrámu u sv. Klimenta v Praze.
— Z kruhů universitních. Substitutem prof
dra. Maydla, meskajícího v Italii, až do jeho úpl
ného zotavení ustanoven ministerstvem docent chi
rurgie dr. O t. Kukula.
— Úmrtí. Minulou neděli zemřel ve Stanisla
vově pan Bedřích Reísinger. c. k. plukovníl
a velitel pěšího pluku zemské obrany č. 20, po delš
nemoci v 57. roce věku svého. Zvěčnělý je bratrem
revidenta potravní daně na čáře v Praze p. Joseía
Reisingra. Pochován byl v úterý odpoledne na hiřbi
tově stanislavovském. — Dne 8. t. m. zemřel v Brou-
mově po dlouhé a trapné nemoci p. Petr Pall as.
poštovní oficišl v. v. ve 42. roce věku svého. Pohřeb
konal se 10. t. m. o 3. hodině odpolední za velkého
účastenství těměř veškerého úřadnictva všech obor
a četného občanstva tamějšího.
Mařenk Brandtův
Jordán
Fastův
Mikulejská
MUDr
Daněk
svatý . Štěpán
Fraga
Molnárová
Kačírkův
Molnár
Klimenta
Maydl
Kukula
Bedře
Reisingr
Petr palla
Morava
Bubeneč
Zbraslav
Praha
český státn škola průmyslový v Brno
Rus
Italia
13
article
— Ze zemského výboru. Ve včerejší schů
byla zvolena tříčlenná komise, sestávající z pp. dra
Herolda, prof. dra. Pražáka a dra. Werunského, kterů
má vypracovati osnovu zákona o úpravě platů uči
telských. Návih byl by předložen v příštím zase-
dání sněmovním. — Usneseno bylo nevyhověti žá-
dosti Národopisné společnosti českoslovanské za ob-
novení pojištění budov českoslovanské vesnice v Král
Oboře. Za to ale usneseno vyjednávati a toutéž
společností o její žádosti za zvýšení dosavadní sub-
vence 4000 korun o ten obnos, který byl dosu
placen na pojistné.
— Z obcí předměstských. Seznamy voliče
pro volbu nového obecního výboru na Král. Vi-
nohradech vyloženy jsou po dobu čtyř neděl
ode dne 17. ledna včetně do 13. února v úřadníc
hodinách na radnici, ve II. patře, v síni č. 11, aby
každý v ně nahlédnouti mohl. Kdo by proti nim
chtěl činiti nějaké námitky, nechť je písemně pod
neb ústně oznámí v osmidenní praeklusivní lhůtě.
ode dne vyložení seznamů při městském úřadě.
Herold
profesor
doktor
Werunski
Král
14
article
— Z Vídně, 16. ledna. (Tlfgrm. »Nár. Listů«.
Dnes odebrala se deputace ústřední jednoty balneologů
rakouských k předsedovi ministerstva v příčině po-
vznesení rakouských lázeňských míst
podala mu pamětní spis, ve kterém se zevrubně vy-
kládají četné požadavky a positivní návrhy. Ministr-
president a odb. přednosta Kusý vyslovili se o po
stulátech těchto příznivě a slíbili, že dle možnosti
oprävněným tužbám lázeňských lékařů vyhoví.
— Pycekíl pyok v Praze koná dne
17. t. m. v sále Umělecké besedy (Nekázanka, palác
Zemské banky) novoroční večírek. Slečna Houdkova,
virtuoska na klavír, přednese Glinki-Balakireva »Skři-
vánek«, Schumannův »Vzlet«, Dvořákovu »Noční
cestu« a Smetanovu »Slepičku«. (Pan K. Březina za-
pěje Čajkovského »Ot čevo?« P. Tosti »Vorrei morire
Bulachova »Jejo už nět«... Bendlovy »Písně«. Páni
členové sehrají »Babje dělo«, veselohra o 2 jedn.
od A. N. Kanajeva. Začátek v 8 hodin. Pravidelná
schůze v pátek se nekoná.
Kusá
Houdkův
Balakirev
Skř
Schumannův
Dvořákův
Smetanův
Slepička
K Březina
Čajkovský
Otakar
Bulachov
Jejo
Bendlův
A N Kanajev
Vídeň
Praha
Nekázanka
zemský banka
noční cesta
15
article
— Přednášky. Filantropická diužina bývatýel
žákyň vyšší dívčí školy pořádá letos první přednášku
v sobotu 19. ledna o 3. hodině odpoledne v malém
sále Měšťanské besedy ve prospěch opuštěných dívek.
které vychovává. Přednášeti bude slečna Teré z
Haissingrová, předsedkyně družiny, o zajíma-
vém théma: »Jaké bychom měly býti.« Vstupenky p
60 hal. dostati lze v knihkupectví pana Topiče au
pokladny v den přednášky, kde se také přijímají při
hlášky nových členů. (Člen činný K 2.40, člen pod-
porující K 2.— ročně.) Členkám družiny bezplatně
přístupna Náprstkova čítárna každon středu a sobotu
odpoledne.
— Umělecko-průmyslovou výstavu, je
podává modely pomníku Husova, navštívilo v úter
170 osob a včera 278 osob.
— Z činnosti nači akademické mládeže
»Krakovec«, spolek akadomiků západních Čech, koni
měsíční schůzi dne 18. ledna 1901 o půl 8. hodine
več. v místnostech hostince »u Šumavy«, ve Šté
pánské ulici. Pořad: 1. Čtení zápísu poslední mě
síční schůze. 2. Zprávy fankcionářů. 3. Akce ku zří-
gení lidových knihoven v Čisté a Kralovicích. 4. Ná
vrby výboru. 5. Volné návrhy. Hosté jsou vítáni.
— Spolek k zařizování a vydržování lé-
čeben pro nemoce plicní v království českém, mur-
krabství moravském a vévodství slezském. V době
posiední přistoupili za členy: řádné (200 K) kníže
dr. Bedř. Schwarzenberg, okresní výborové v Če-
skám Brodě, Pízni a Rokycanech a továrník F. A.
Lange; za činné (10 K) továrník Ot. Skřivan, okresní
výbor v Libáni. Splátku 200 K zaslala městská rad
na Král. Vinohradech. Darem došlo od N. N. 4k
Terý
Topič
Náprstkův
Husův
doktor
Bedř
Schwarzenberg
Lange
Otakar
Skřivan
Král
Krakovec
Čechy
Šumava
Kralovice
ska Brod
Pízeň
Rokycany
Libáň
18
article
— O postoupení části starého židov
ského hřbitova v Praze k rozšiření ulice
Assanační komise konala předvčírem schůzi, v ní.
bylo jednáno o návrzích, které p. dr. Tomáš Černý
v zastoupení židovského pohřebního bratrstva učini
vo příčině toho, aby obec pražská ustoupila od po
žadavku zrušení té části starého židovského hřbitova
která dle plánu polohy má připadnouti na okružní
třídu. Nový plán vypracoval stavební rada p. Jen
šovský a v tom obsažena byla ovšem mnohem menší
čásť, která by od hřbitova k ulici připadla. Zástupce
pohřebního bratrstva učinil různé proposice, jakým
způsobem záležitost tato dala by se uspořádat. Jme-
nem bratrstva nabídl zmenšenou čásť hřhilova ob
zdarma, slíbil upravení nového vchodu nákladen
bratrstva, dále vymožení svolení ministerstva, ab
slaroměstské gymnasium bylo zbudováno na bloku.
po této změně jinak upraveném, tedy značně men-
ším, a dalo by vyhotoviti svým nákladem plány n
gymnasium. Po delší rozprávě bylo všemi hlasy
proti dvěma (pp. dr. Růžička a dr. Groš) usneseno
aby se nabídka židovského bratrstva zamítla
Městské radě doporučeno, aby další vyjednávání
s pohřebním bratrstvem přerušila a trvala na nuce
ném vyvlastnění v projektu obsažené části starého
židovského hřbitova.
doktor
Černá
Růžička
Groš
Praha
19
article
— O assanaci. Spolek architektův
inženýrů v král. českém koná zejtra v pátek
dne 18. t. m. svojí XV. schůzi týdanní, v níž ukon
čena bude rozprava so assanaci«. Schůze konati s
bude ve velkém sále Měšťanské besedy pražské o 7
hod. večerní. Hosté jsou vítáni.
— Čistota domů a ulic v Praze. Magistrá
upozorňuje na ustanovení řádu o zachování čistoty
v ulicích a domech, dle kterého každé znečistění ulie
a náměstí a tudíž i znečistění stokových otvorů
mříží a pod. jest zakázáno a dle ustanovení řádu
obecního se trestá. Rovněž zakázáno jest vyjíždět
s povozy na chodníky.
— Těžce zranén v lomu. U obce čečelicko
v kamenném lomu, který jest majelkem p. Dvořák
rolnika z Čečelic, pracoval ve čtvrtek dělník Frant
Špaček. Lom jest značně hluboký. Špaček zaměstnán
byl na skalní stěně asi v polovici lomu sám. Nad
ním vyčníval již dlouhou dobu ze skály balvan asi
5—6 q téžký, který se pojednou ve čtvrtek poča
pohybovati. Ostražitý Spaček pohyb ten zpozoroval
leč ke vzdálení z místa nebezpečí neměl již času
Protože místo, na kterém pracoval, bylo malé, přitiskl
se ke skále; více činiti nemohl. Ač se tím uchránil
při pádu balvanu před úplným rozdrcením, přec
vážnému poranění neušel. Levů noha byla mu
v kolníku zloměna, pravá značně pohmoždéna. Ú
pokřik ubožákův přišel po delší době p. Salao
z Čečelie, který s velkým namabáním Špačka osvo
bodil. Těžce zraněnému poskytl pomoci pan MUDr
Jos. Polák z Byšic.
Dvořák
František špaček
Čečelie
MUDr Jos
Polák
Praha
Čečelice
Byšice
spolek architektův inženýr
20
article
— Nohoda na náplavce. Dva nakladači led
na Šítkovské náplavce vyhodli značný kus ledu ne
povoz, led však upadl a zasáhnuv 48letého dělník
Jana Duška, způsobil mu v obličeji a zejmena n
pravém oku tak těžké zranění, že musel být dopraven
do nemocnice k léčení.
— Pokus sebevraždy. Do jistého hostine
v Michli předevčírem večer přišel 25letý svobodný ob-
chodník se smíšeným zbožím Frant. Rada z Jílového
a pozdržev se tam chvíli, vzdálil se do chodby, kd
v sebevražedném úmyslu vypálil si kulku z revolveru
do krku. Ve stavu vážném byl zoufalý muž dopraven
do všeobecné nemocnice. Patrně finanční poměr,
byly podnětem zoufalého činu.
— Ohně nn vonlově. »V krámě obchodnuk
Heřmana Weisbergra v Předlelicích (okres brandýsský
vypukl dne 14. ledna večer oheň, kterýmž zničen
bylo různé zboží v ceně 200 K. Oheň povstal tín
způsobem, že od svítilny chytil trám ve stropě, o
něhož se záhy vzňaly jiné předměty. Požáe uhašet
byl sousedy. —- Téhož dne vyhořel zahradní domel
tak zv. slázně«, při zájezdním hostinci »Na rybárně-
v Brandýse nad Labem. Příčina ohně, který majitel
panu J. Malému způsobil značnou škodu, není znám
— Mladistvý sebevrah. V pondělí ráno vy
plísněn byl 18letý obuvnický pomocník Jan Potluk
v Hošticích (okres kartínský) od svého otce pro ne
patrný poklesek, což na mladíka působilo tou měrou
že si umínil vzíti si žívot. Odešel z bytu a odpoledn
nalezen byl na půdě otcova domku občšený. Mrtvolu
prohlédl obvodní lékař pan dr. Fišer a dal ji pohřhit
na klecanském hřbitově.
Šítkovský
Dušek
František
Heřman Weisbergr
J Malý
Potluk
doktor
Fišer
Michle
Jílové
Předlelice
Brandýs nad Labe
Hoštice
21
article
— Sebevražda. Včera o 11. hodině dopoledne
zastřelil se v jednom pražském hotelu 37letý čalouni
cký pomocník Josef Minařik, třemi ranami z revol
veru. Byl okamžitě mrtev. Příčina sebevraždy nen
známa. Mrtvola dodána byla do pathologického ústavu
— Česká dětská nemocnice. Za nové členy
přispívající přistoupili ke spolka: pan Leon Peterk
a pan Rudolf Brechler rytíř z Troskovic, inspekton
zemědělství. K uctění památky svého otce p. JUDra
Josela Milde darovala jeho rodina 200 K. Páni man-
želé Martincovi věnovali 30 K, po 50 K spolek lékaři
severovýchodních Čech v Hradci Králové k uetění
památky prof. dra. Alberta a pan Mag. Ph. Heřman
Rüdiger, lékárník v Praze, místo štědrovečerních
dárků. 47 K sbírka společnosti ve vinárně pana J. n
Kettnera k uclění památky pana Jana Šámala, mag
rady. Po 30 K dělnictvo v závodě c. k. dvorního
klenotníka V. Sebora a pan MUDr. Michal Horníček
c. k. okresní lékař na Smíchově. 24 K paní B. Š. k
svému fondu: Po 20 K darovali pp. Boh. Slaněk
Minařik
Peterk
Brechler
Josel Mild
K Páňa
Martinec
profesor
doktor
Albert
Mag
Heřman Rüdiger
Kettner
Šámal
V Sebora
MUDr
Horníček
Troskovice
Čechy
Hradec Králové
Praha
Smíchov
22
article
Karel Pekárek, stavitel v Šumburku, Rolnická záložna
ve Velvarech, kancelář pana JUDra. K. Adámkaa
pan Alíred Ženíšek, prokurista Živnostenské banky
12 K pan Alois Franzl s chotí, po 10 K rodina pana
Wiesnera v Praze, pí. Marie Tillová roz. Fričova,
choť archiktekta, pan V. Kolsmích, zemský školní
inspektor, pp. Višňákovi Jan a Zdeňka, pan JUD
Jan Karhan, adjunkt c. k. státního návladnictví, První
záložna ve Vysokém Mýtě, po 4 K pan Jan Mlládek.
ředitel na Smíchově, a městská rada ve Vlašimi
2 K 50 h pan Čeněk Zelinka v Lodži v R. Polsku
Mimo to přijato pro fond dra. Michla od pí. F. 12K
pro fond dra. B. Součka od p. MUDra, Luďka Fi-
schera, c. k. okresního lékaře v Karlíně 50 K a pr
fond besedy »Ruch« výtěžek mikulášské zábavy 10K
— Vánočním dárkem potěšil správu spolkovou pan
Jindřích Eckert, fotograf, věnováním velice zdařité
pódobizny prof. dra. Michla v životní velikosti pr
místnosti nové nemocnice dětské.
Pekárek
JUDr
K Adámkaa
Alíréd
Ženíšek
Franzl
Wiesner
Tillová
Fričův
Višňák
Jan
Zdeňka
Karhan
Mlládek
Čeněk
doktor
Michl
B Souček
Mudra
Eckert
Šumburk
Velvary
Praha
Vysoký Mýto
Smíchov
Vlašim
Lodž
Karlín
živnostenský banka
fond beseda
Luděk fi
23
article
— V soudní dražební síni bude se kona
veřejná dražba v pátek dne 18. ledna od 1/29. hod
dopolední. Dražili se bude: 4 originální obrazy (kra
jiny), 1 nábytková gurnitura, 1 pohovka, záclony
1 šicí stroj pro krejčí, i visací svítilna, 1 pendlove
hodiny, niťařské zboží, velká partie různých draho-
kamů, zlatého a stříbrného zboží, různý nábytek atd
Předměty tyto lze sobě v dražebně v úřadních hodinách
jakož i před početím dražby prohlédnouti.
— Z Klášterce u Žamberka. (Zemětře-
sení.) Dne 10. ledna mezi 4. a 5. hodinou rann
bylo slyšeti značné dunění podzemní, podobající se
z prvu vzdálenému hučení hromu, pak rachotu pad-
jícího drobného kamení. Hučení trvalo asi 15 vteřin
a provázeno bylo otřesy, ovšem malými, leč patrnými
Dle pohybu obrazů zdá se, že náraz šel od západu
k východu. Podobné známky zemětřesení pozorovány
byly i v sousední vesnici Lišnici. Otřesy znateln
byly na drnčících oknech, pohnutých obrazech a ho-
dinách. Na jednom stavení způsobeny jsou dvě trhliny
ve zdi a místy shozeno kuchyňské nádobí se stěny
— Ze Svratoucha u Č. Svratky. (Zem
třesení.) Také zde bylo dne 10. ledna pozoro
váno zemětřesení o půl 4. hodině ráno. Obyvatel
byli ze spaní probuzeni, staveními to třáslo, oknt
řinčela a bylo slyšeti hukot.
— V pražské loterli byla včera následujíci
čísla vytažena: 32 20 59 74. 51.
— Příjem Ústřední Matice školské dne
10. ledna 1901: Pan Václav Pacalt, starosta města
Jaroměře, 200 K, odbor v Netolicích 420 K, odbor
Pacalt
Klášterec u Žamberk
Svratouch
Č . Svratka
Jaroměř
Netolice
24
article
Úpici 300 k, odbor ve Veverské Bylýšce 71 K 40
Úpici 300 k, odbor ve Veverské Bylýšce 71 K 40
pan Jar. Urbášek v Brankovicích z pokl. čís. 393
13 K, při volbě obec. předslavenstva sebráno o
členů zastupitelstva v Běstvinách 10 K, obac Ohro-
zim 3 K 80 h, obec Nimšov 1 K, obec Tučapy 1 K
p. Norb. Vlček, účetní v Pavlovicích, z pokl. č. 427
26 K 70 h, obec Něm. Malkovice 8 K 34 h, první
spolek domovníků v Praze 4 K, p. Václ. Baše v Ša
chově 4 K. obchodní gremium na Mělníce 20 K. spo
jené obce Opočno-Jimlín 23 K 20 h, při syivestrov-
ském večírku v Bělečku v hostinci p. Jos. Větvičky
vybráno panem V. Krystýnem 2 K 22 h, p. Karei
Bubeníček, truhlář v Doksanech, sbírku při »Sylve-
strovském večírku na Staré Rychtě« 4 K, občanská
beseda v Jesenici 42 K 60 b. Počestný cech starýel
mládenců v Červ. Pečkách 2 K 16 h, vd. pan F
Hoch, farář v Jaroměřicích 6 K, P. R. Dostál, koop
v Pusté Polomi 1 K, p. Seidler Fr., rolník v Hlu-
bofci 40 h, obec Volešnice 4 K, ohec Svidnice Trpi
šov 2 K, p. St. Springer ve Dyoře Král. 200 K, pp
hostě v hostinci A. Jelínka v Dáblicích 12 K, odbor
ve Veselí n. Luž. 100 K, »Svatojosefská jednota ka-
tol. jinochů a mužů« ve Studenci 5 K 74, pan Jose
Webr rytíř Pravomil, c. k. dvorní rada v. v. v Praz
20 K, celkem přijato 1508 K 56 h; dne 11. ledn
1901: obec Sázava u Rychnova 1 K, obec Podhraí
10 K, obec Vellov 2 K 40 h, odbor ve Val. Meziříč
Urbášek
Václ
Baš
Větvička
V Krystýn
Karei Bubeníček
R Dostál
Seidler
Stanislav
Springer
Král
A Jelínek
Jose
Pravomil
Vellov
Úpice
Veverský Bylýška
Brankovice
Běstvina 10 K
Pavlovice
Německo
Praha
Mělník
Opočno
Jimlín
Bělečko
Doksany
Sylve
Jesenice
Pečky 2
Jaroměřice 6
Polom 1
Francie
Hla
Dáblice 12
Veselí můj
Luže
Studenec 5
Sázava
Rychnov 1 K
Podhraí 10 K
Val
obec Tučapy
obec Volešnice 4 K
Nimšov 1 K
25
article
100 K, pp. hosté v hostinci »u české koruny« v Ra-
donicích 18 K, odbor v Litovli 481 K 4 h, obe
Prusinky 3 K, čtenářsko-hospodářská beseda v Pra-
skačce 10 K, odbor v Třebiči 226 K 91, sbírka v ho-
slinci Josefa Holečka v Kovánci 2 K 10 h, Jednot
katol. jinochů a mužů v Červ. Kostelci 5 K, pp. fl-
káři v hostinci p. J. Žáčka v Mořině 15 K, cukrovar
v Uhřiněvsi 20 K, p. Jan Hubka, ob. starosta v Bez-
děkově, sbírku při večerní zábavě v hostinci ana
mýtě« 14 K, obec Stražov 14 K 70 h, obec Bučin
4 K 60 h, odhor v Dubě u Olomouce 5 K 20h
čten. spolek »Jungmann« v Kmetňovsi 48 K, čtenář
ský spolek v Litenčicích 10 K, p. Václav Felter, dis-
ponent fy. Szalatnay Kröschel v Praze 10 K
Kroužek preferancistů v koutečku hostince p. Fialy
na Král. Vinobradech 40 K, celkem přijato 1040
— Na ledě. Na kluzišti Židovskéh
ostrova koncertuje dnes při večerním bruslen
úplná vojenská kapela. Začátek o 1/25. hod.
— Světovou výstavu v Pařiži v 50 nových
zdařile kolorovaných obrazech, spatřiti lze ještě dne
a zejtra v panoramatu Národní jednoty pošumavske
na Ferdinandově třídě.
— Nové závody. Eirma M. Schober, výrob
granátového, zlatého a stříbrného zboží v Praze n
Karfově nám., otevřela dnes na Ferdinandově tříde
č. 30, vedle Choděry, poboční závod. Továrna zalo
žena r. 1883, jest jednou z největších v Praze; za
městnává 60 dělníkd.
Holeček
J Žáček
Hubka
Stražov
Jungmann
Felter
Fiala
Král
M Schober
Ferdinandův
Choděra
Ra
Litovel
Prusinka
Třebič
Kostelec 5 K
Mořina
Olomouc
Litenčice 10 K
Praha
Ferdinandov třída
obec bučina
Kmetňoves 48 K
Szalatnay Kröschel
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Karikatury.
Slavný karikaturista známého londýnského
»Punche«, sir John Tesmiel, Jetos o Novén
roce po padesátileté neunavné činnosti, kdy ka-
ždého týdne přispěl pro svůj časopis některou
ze svých proslavených karikatur, odešel na od-
počinek. Jak svědomitý byl tento umělec, nyn
osmdesátiletý, dokazuje nejlépe faktum, žez
celou tu dobu jedva dvanáctkráte vyšel »Punch«
bez jeho příspěvku. Že při této nounavné čin-
nosti musil se obmezit na kreslířství, jest pa-
trno. Karikatura sice získává umělci záhy po
pularity, ale obecenstvo snadno si při tom zvyká
považovati jej výhradně za karikaturistu a za
pomíná na ostatní jeho uměleckou činnost. Tak
na př. způsobilo v širším obecenstvu skutečnou
sensaci, když loni u přiležitosti světové výstav
pařižské spatřilo znameníté akvarely a olejové
Tesmiel
Jetos
27
article
Daumiera, jenž od r. 185
slavného
až 1852 provedl na 6000 ogra, jež jsou
hotovou kronikou buržonsie, zejmena z doby
Ludvíka Filipa.
U nás karikatura dosud nedocházela val-
ného povšimnutí, ačkoli i tu můžeme uvést
jmena nejlepší: oba Manesové, M. Aleš,
Schwaiger, L. Marold atd. Bylo tak málo po-
ptávky po původních karikaturách, že »Švanda
Dudák«, jenž v ročníku šestém a sedmém vy
cházel jako illustrovaný čtrnáctidennik, nalezl
tak málo ohlasu, že již osmým ročníkem opě
počal vycházet neillustrovaný, aěkoli část illu
strační v obou ročnicích byla vskutku zname
nitá. Politiekou karikaturu po smrti Fr. Kollára
jehož některé karikatury byly vskutku pozoru
hodné svou osobitostí, ovládl takřka výhradně
nedávno zesnulý Karel Krejčík. Jak žalostne
dopadl pokus s »Petrklíči«, jest známo. Ba po-
třeba původní umělecké karikátury jevila s
měrou tak nepatrnou, že zaniklý koncem minu-
lého roku »Paleček« — nyní jako přiloha
»Švandy Dudáka« bude pěstovati humor z ci-
zích luhů — po mnoho let jediný náš illustro-
vaný humoristický časopis nepolitický, v posled
ních svých ročnících přinášel toliko obrázky
z humoristického listu berlínského.
Daumier
Ludvík Filip
Schwaiger
L Marold
Švanda Dudák
Kollár
Krejčík
Paleček
Francie
28
article
Byly tudíž odůvodněny pochybnosti, když
počátkem minulého roku proměnil se »Švanda
Dudák« v illustrovaný týdenník. Situace nebyla
nikterak přízniva. Neillustrovaný měsičnik »Švanda
Dudák«, jediný literárně cenný humoristický
časopis u nás, úplně vyhovoval obecenstvu, jež
netoužilo po změně. Mimo to nebylo tu potřeb-
ného výběru sehopných uměleckých sil, aby lis
byl jak náleží rozmanitý. Bylo třeba počít o
samého začátku, starat se o dorost, pobízet
umělce, od nichž bylo lze očekávati dobré práce
v tomto oboru. Bude obecenstvo dosti trpělivo,
aby vyčkalo, až skončí doba příprav, až nabude
práva, žádati věc zralou a dokonalou? Mimo
to změna v úpravě listu, — neboť i čás
textová musila být jinak upravena — sama se
bou znamenala krisi.
Na štěsti podařilo se překonati všechny
tyto oblíže. První čísla illustrovaného »Švandy«
sice právě neomračovala, třeba že měla tu a tam
leckterý pozoruhodný obrázek, — ze všeho byl
patrno, že to perioda krušných příprav, — ale
již po několika měsících byla táž obrázková
část listu na takové výši, že vyhovovala sluš
ným požadavkům čtenářstva. Dříve než bylo lze
doufat, získal si »Švanda Dudák« dosti široký
kruh schopných umělců, že bylo zaručeno ná
ležité střídání, aniž musely býti brány věc
slabé. A obecenstvo přišlo »Švandu Dudákovis
— jenž od nového roku jest zase našim jedi
ným illustrovaným humoristickým týdenníkem
nepolitickým — na chuť a výsledek prvního
ročníku byl znamenitý.
Švanda Dudák
Švanda
Švanda Dudákovis
29
article
Tím položen bezpečný základ k dalším po
krokům v oboru illustrací humoristických
Textová část týdenníku udržela se na stejné
výši, jako bývala v neillustrovaném měsíčníku,
obsahuje věci vskutku zábavné, nesnižuje se
nikdy k banalnostem a jalovým šprýmům.
tak počíná druhý illustrovaný ročník »Svandův«
zcela slibně.
V prvním ročníku illustrovaného »Švandye
šlo o to, aby v oboru humoristické kresby zí
skána byla nabídka, vyhovující poptávce. To s
podařilo, podnik nabyl půdy a bude možno po
mýšleti na další pokroky v tomto směru. Nebot
zcela přirozeně teď, když je tu orgán, pro nějk
možno pracovat, naleznou se i noví spolupra-
covníci v kruzích uměleů.
Ve »Volných Směrech« v posledním čísl
ročníku čtvrtého četl jsem stesk, že nemáme
vlastně české karikatury, to jest karikatury so-
ciální. Dosud nebylo u nás ani místa pro tako-
vouto karikaturu, neboť naše listy humoristieko
politické tento obor dosud nepěstovaly. Vy-
skytne-li se u nás skutečný umělec v tomto
oboru, nalezne nyní vhodné působiště, nebot
»Švanda« dosud nebyl nikterak úzkoprse opa-
trný, šlo-li o důrazné šlehy tam, kde toho bylo
třeba.
Švanda
30
article
= Slavný ruský maliř Vereščagin vydal
se na cestu do Číny, kde bude malovati obrazy
z bojiště.
= Německý malíř Arnold Böcklin zemřel
dle florencké depeše včera ráno ve Fiesole
= Souboj. Z Paříže se telegrafuje: Redakto
»Aurore« Gohier byl velmi těžce raněn v souboji na
kordy, jejž měl v Římě s redaktorem Latapiem
= Spí 15 dní. Z Tarnopolu telegrafují: Osmi-
letý syn tarnopolského kupce Koppla upadí před 15
dny v tuhý spánek, ze kterého se dosud nemohl
probudili. Činnost srdeční jest pravidelna, výživa s
však musí díti uměle.
= Požár sbírek Virchowových. Z Berlina
telegrafují ze včerejška. V berlínském pathologickém
ústavě vypukl dnes dopoledne oheň, při čemž sho-
řela část antropologických sbírek dra. Virchowa, v niž
bylo mnoho cenných předmětů, jež nemohou být ani
nahraženy
= Přes půl millionu korun za obraz.
Z Paříže se telegrafuje: Američan William Whitney
zaplatil tyto dny 125.000 doliarů za Van Dýkův
obraz (podobiznu Williama de Villiesa, visco unta
z Grandesona). Obraz prodal Američanu obchodník
s obrazy Heiman Schmaus, jenž zakoupii prý ho
pouze za 250.000 franků, dle jiné verse za 300,000
kranků.
= Okradl plukovní pokladnu. Z Pešti
telegrafují: V afféře nadporučíka Dióss, klers
jak již sděleno — byl zatčen pro ukradení plusovní
pokladny s hotovostí 32.000 K — nastal obrat
Vojenské velitelství, které bylo pověřeno vyšetřo-
váním celého případu, pátrá nyní po tom, je-li
pravda, že Dióssy byl hypnotickým mediem, klerě
se osvědčilo. Přihlásíli se — prý — čelní svědkové,
kteří vypovídají v tomto smyslu. Dióssy nebude
proto postaven před soud, nýbrž zbaven hodnost
důstojnické a dodán do úslavu choromyslných.
=Železniční nehoda. Z Pešti, 16. ledna.
Vereščagin
Böcklin
Gohier
Koppl
Požár
Virchowový
Američan
Whitney
Van
Dýkův
William jít Villiesa
Heiman Schmaus
Dióss
Dióssy
Čína
Fiesole
Paříž
Řím
Tarnopol
Berlín
Pešť
Grandesona
31
article
(C.B.) V Banhidě, na trati peštsko-rábské státní že-
leznice, sjel s kolejí v noci nákladní vlak čislo 55.
Nikdo nepříšel k úrazu. Příčina nehody není dosu
vypátrána. Pro zatarasení tratě přijel sem osobní
vlak vídeňský až v 9.50 hod., štyrsko-hradecký v 11.05
a rábský v 10.25 hod. dopoledne.
= Ke vraždě v Chojníci přináší vídeňský
»Fremdenbl.« následující zprávu z Berlína. Spodky
zavražděného Wintra nalezeny nedaleko jihozápad-
níhu rohu zahrady svobodných zednářů naproti kon-
viktu gymnasistů, poblíže jezera, kde byly nalezeny
ostatky Wintrovy. V téže končině nalezá se syna-
goga. Spodky, jež byly určitě poznány, jsou úpině
prosty krevních skyrn a byly patrně hozeny přes
plot. Ležely na cestě podle plotu, jedna nohavice
visela na křoví. Spodky nebyly pošpiněny, ale po-
kryty jinovatkou, tak že bezpochyby byly hozeny
přes plot v sobolu večer. Stopy nalezené poblíže ve
sněhu, byly měřeny a sotva as jsou v souvinlosti
s nálezem. Rozčilení nad chováním vraha, jenž pa-
trně cítí se úplně bezpečným, jest velmi značné.
Z Chotěbuzí dochází dobrodružná zpráva, že jakýs
truhlářský pomocník Wolff u cizinské legie v Be
Abbasu v Alžírsku setkal se u 28. setniny 1. pluk
s bývalým řeznickým pomocníkem z Chojnice, jenž
prý se vyznal, že zavraždil Wintra v opilství ve sno-
lednosti jiného pachatele a že přihude do Nůmecka,
aby svůj zločin odpykal. Co se týče nálezu svrch-
níku Wintrova, bylo policii chojnické před tím ozná-
meno, že bude nalezen a sice blíže jezera. Zatím
co pátráno u jezera, nalezen u dívčí školy. Byl úplně
nepoškozen, jako by byl právě vzat ze skříně a ne-
byl nikterak zvlhlý rosou. Zároveň došla poštou
anonymně zásílka, obsahující prý nákrčník Wintrův.
Winter
Wintrův
Wolff
Berlín
Chotěbuz
Alžírsko
Chojnice
Be Abbas
32
article
= Nebozpečná plavba. Z Londýna se ozna-
muje: Parník »Frisia«, hambursko-americké linie,
přibyl těchto dnů do Queenstownu těžce poškozen
s několika raněnými důstojníky a plavci, po plavbě
nanejvýš nebezpečné a rozčilující. Loď vyplula sedm
dní před tím z Hamburku do Portlandu, Mainea
Bostonu. Uprostřed Altantského oceánu zastižena
byla prudkou bouří a poněvadž měla lehký náklad
— pasažerů na lodi nebylo — značně hourácela
mnohdy se až nebezpečně nakláněla. Uprostřed bouře
zlomil se reservní hřídel se šroubem, vážící
několik tun, přetrhal ocelové spony v mezipalubía
zmítal se sem tam podle pohybů lodě. Přese všecko
zoufalé namáhání mužstva, z něhož při pokusech,
npevniti hřídel, mnozí těžce byli zraněni, nepodařilo
se zabránit, že hřídel nárazy na stěny lodě prorazil
desky jejího pancíře. Konečně propadin osa jedním
z proražených otvorů do moře, avšak šroub způsobi
ještě větší škodu, až prorazil palubu, poškodiv v pro-
storu pro náklady několik pian a různé jiné zboží. Pak
teprv podařilo se upevniti jej. Nezbylo než vzdát se další
cesty a kapitán se odhodlal odebrati se do nejbliž-
šího přístavu. Přibyvši ke přístavu queenstownskému,
nemohla »Frisia« večer následkem prudké sněhové
bouře přistát a byla v noci na moři prudce zmítána.
Teprve druhého dne o 9. hod. ranní mohla veplouti
do přístavu.
Frisius
Londýn
Queenstown
Hamburk
Portland
Mainea Boston
33
article
= Malíř a millionář. Známý švédský malí
A. Zorn, jenž nyní se zdržuje ve Spojených státech.
zahájil sensační proces proti millionáři Henrymu
Clay Pierceoví v Saint Louisu. Millionář Pierce
objednal u Zorna podobiznu svoji, své manželkya
své dcery a za každou z nich měl zaplatit 4000
dollarů. Když však podobizny byly hotovy, odepřel
přijmouti je a tvrdil, že jsou prostřední a neumě-
lecké. Na to Zorn v St. Louis millionáře žaloval.
Věc však vyrovnána mimosoudním dohodnutíma
Pierce zaplatil žádaných 12.000 dollarů a mimo
to ještě 1250 dollarů soudních útrat. Pierce nyní
tvrdí, že by byl proces najisto vyhrál, ale
pak byly by prý podobizny zůstaly v rukou
maliřových, jenž bezpochyby byl by jich zneužil.
Proto prý se odhodlal zaplatit, ale nechce takovéto
mazanice míti v domě a obrazy prý spálí. Naprot
tomu prohlašuje Zorn, že znalci uznali ony obrazy
jako mistrovská díla. »Celou tu bistorii«, pravil
»nezavinilo moje umění, nýbrž to, že jsem se nechtě
shrbit před Pierceovými milliony.
= Ozkušenostech amerických vojáků na
výpravách na Filipiny píše český vojín Jos. A.
A Zorn
Clay
Zorn
Pierce
Pierceův
Jos
spojený stát
Saint Louis
St . Louis
Filipíny
34
article
Paul: Konečně jsme se dostali po dlouhé a trapné
cestě do slavné Manily, kam jsme neměli ani dost
málo chuti se dostati. Pořáde měli jsme tušení, že
půjdeme do Číny. Přijeli jsme do Nagasaki 9. září,
kde jsme se zdrželi dva dny. Dříve než jsme opu-
stili přístav, přihodilo se neštěstí mezi vojskem. Vo-
jáci se opili a pak se noži pořezali a potloukli. Je-
den černoch od 9. pluku jízdy se utopil. Témuž
pluku nebylo dovoleno jiti do města a tu se pár vo-
jínů spustilo do vody a chtěli plouti ku břehu; při
tomto pokusu utopil se onen černoch. Přes dvě ho-
diny pátráno po jeho mrtvole, než byla vylovena.
Za plavby do Manily nastala ohromná bouře, ž
jsme musili lézti po čtyřech jako zvířata. Následu-
jícího dne byla bouře ještě větší. Když jsme stáli
v řadě a čekali na oběd, loď sebou škubla a hned
jsme byli všichni na bromadě, když pak byl oběd
všem rozdělen a u stolu jsme seděli, zase sebou lod
trhla a hned bylo po obědě. Každý voják si oběd
rozlil po svém těle, při tom se opařilo sedm
kuchařů horkou kávou a mnoho vojínů se
potlouklo, neb stoly a lavice litaly jako živé.
První inženýr si zlámal ruku v rameně, padnuv na
železnou podlahu. Takové bouře jsme měli po tři
dni. Celé dva dni jsme neměli nic v ústech nežli
chléb. Dne 14. září v noci jsme měli největší bouři,
sám kapilán lodi se vyjádřil, že takovou bouři ne-
pamatuje, a dal rozkaz, aby každý vojín byl při-
chystán na sebe vzíti ochranný pás. Tu ovšem ne-
bylo nám mnoho do smíchu. Bylo viděti roz-
ličné obličeje, ale přes to zpěvy se ozývaly z
Paul
Čína
Nagasaki