1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 358. ze dne 23. prosince 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Potopený válečný poklad. Ze Štokholmu se
oznamuje: »Čínský křižák »Hej-Ti«, jenž as před
rokem s částí válečné náhrady, již Čína jest po
vinna zaplatit Japonsku za válku r. 1894, stroskotal
se blíže ostrovů Elliotových a potopil se, vezl znač-
pou sumu, prý 230 millionů jenů. Několik pokusů,
zvednouti potopenou loď, se nezdařilo a tu se ujal
věci dánský konsul v Šanchaji a zřídil družstvo, aby
náklad zachránil. Poněvadž švédské společnosti pro
zvedání potopených lodí vykázaly se již vynikajícími
úspěchy, jalo se družstvo vyjednávat ve Stokholmu.
Zakoupen parník »Industrie«, jenž jest majetkem spo-
lečnosti ve Skelleftea a zároveň angažováno všechno
jeho švédské mužstvo se třemi potápěči. Dne 24.
října přibyl parník na místo, kde se křížák potopil.
»Hej-Ti« byl narazil přídou na skalisko a ležel na-
kloněn v úhlu 45 stupňů na dně, tak že jen oba ko-
míny a stožáry vyčnívaly z vody. Když »Industrie«
přibyla na místo, byla slavnostně přivítána čínským
křižákem, lodí téhož typu, jako byl potopený »Hej-
Ti«. Křižák dal pozdravné výstřely a hudební sbor
hrál na přivítanou. Po celou dobu práce bude čín-
ský křižák pečovati o zásobování pracující lodi po-
travinami, uhlím a poštou a zároveň bude pečovat
o její ochranu. Již první pokusy potápěčů měly
znamenitý výsledek, neboť během tří dnů vyloveno
osm beden se zlatem a velké dělo, vážící 34 tuny.
Po této práci však se musil parník odebrati do Šan-
chaje, aby provedl některé opravy, než bude možno
v dalším lovení pokračovat. Jakmile bude tato práce
skončena, doufá společnost, že bude moci parníku
»Industrie« dobře použít při zvedání válečných lodí,
potopených ve válce rusko-japonské. Za zvednutí
křižáku »Hej-Ti« dostane družstvo odměnu 21/2 milli-
onu jenů.
Elliotův
Křižák
Japonsko
Skelleftea
Šan
4
article
= O nynějším stavu chrámu sv. Marka ozna-
muje se z Benátek: Zatím, co znovuzřízení Campa-
nily sv. Marka jest otázkou dosud nerozluštěnou,
uveřejňují komise pro dozor nad chrámem sv. Marka
zprávu, jež prohlašuje stav chrámové budovy samé
za nejvýš povážlivý. Komise zjistila, že půda, na
níž budova chrámu stojí, pozvolna povoluje a poši-
nuje se. Tím pošinuje se též základní zdivo chrámu
a statické poměry celé budovy stávají se vratkými.
Velmi povážlivé úkazy jeví zejmena klenby obou
oblouků »Ráje« a »Apokalypsy«, nejpřednější kopule
a hlavní kopule, jež obě na těchto obloucích spočí-
vají. Stěna apsidy jest vychýlena ven a zadní ko-
pule, jež na této stěně spočívá, jeví povážlivé trhliny.
Komise navrhuje, aby se pořídilo lešení na podporu
obou jmenovaných oblouků. Lešení má býti připra-
veno stále v místnosti poblíž chrámu, aby ho pro
případ potřeby mohlo být ihned použito. Kopule
budou sepjaty mohutnými ocelovými obruči. Hlavní
snaha komise však čelí k tomu, aby nalezla pro-
středky k upevnění půdy kolem chrámu. Avšak roz-
luštění tohoto problému nelze tak záhy očekávat.
Camp
Marek
Benátky
chráma svatý . Marek
5
article
= Slepýš nepřítelem hadů. Zajímavé zprávy o
chování slepýše, jenž bývá z pravidla považován za
jednoho z nejméně útočných tvorů na světě, po-
dává v odborném listě přírodnickém soukromý po-
zorovatel, majitel malého terraria. Choval ve svém
terrariu několik slepýšů spolu s mladými úžovkami,
jež se byly teprve před nedávnem vylíhly z vajíček
a měly délku as 18 centimetrů. Mezi slepýši byl sa-
meček zvláště silného těla zdélí 29 centimetrů, což
ovšem není nic neobyčejného. Slepýši byli již do-
statečně ochočeni a jako strava nasypána jim po-
každé na mech v jejich nádržce hrst žížal, což
vždycky vyvolalo mezi zvířaty velké rozčilení. Jednoho
dne pozoroval majitel terraria, kterak mezi krmením
velký slepýš-sameček pronásleduje malou úžovku, ko-
nečně pak vrhl se na ni s otevřenou tlamou a cho-
pil ji v polovici těla. Úžovka svíjela se ve smrtel-
ných úzkostech, ale nemohla se vymknout útočníku.
6
article
Když oběť byla zemdlena, počal ji slepýš bez okolků
poblcovat, počínaje od hlavy a skutečně ji pozřel.
Celý tento výjev trval toliko sedm minut.
= Ty nynější děti. Onehdy o 7. hodině stál na
nároží 29. ul. a Broadway v Nov. Yorku zcela sám
malý, as pětiletý hošík, slušně ošacený a zcela klidně
pozoroval lid kolem něho se hemžící. Hošík stál na
místě několik hodin, tak že si ho konečně povšimli
policista, který k němu přistoupil a tázal se ho,
zdali snad se »neztratil«. — »Vaše otázka jest
směšna,« odpovídal klouček, upíraje na policistu zdr-
cující pohled jako nějaký španělský grand. »Já jsem
se neztratil, ale bezpochyby že ztratil se můj otec,
na kterého zde čekám. Ostatně myslím, že to bude
nejlepší, když zde budu čekati, abych se s otcem ne-
minul.« Přes to hošík ochotně vyhověl vyzvání poli-
cisty a následoval ho na stanici, ale byl nemálo roz-
hořčen, když jej modrokabátník představil jako »ztra-
cené dítě.« — »Nejsem žádné dítě,« ohražoval se
klouček. »Jmenuji se Harry Richter a bydlím s otcem,
matkou a malým bratříčkem na vých. 9. ulici; jsem
přes pět, ano bez mála již skorem šest let stár, roz-
umíte?« — »Myslím, že budu musit poslati pro tvou
matku,« podotkl seržant. — »To by nemělo žádný
účel, poněvadž musí opatrovati maličkého a sem ne-
bude moci přijíti.« — »Či mám vaší ctihodnost.«
žertoval dále seržant, »poslati domů v průvodu po-
licisty?« — »Není třeba, trefím domů sám.« — Na-
vzdor tomu však musil malý hoch trpěti, že ho do-
vedl domů policista.
York
Richter
7
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Odpol. o 1/23. hod.
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o třech aktech, s přede-
hrou a dohrou a 14 obrazech. Maďarsky napsal
Emerich Madách. Přeložíli Frant. Brábek a Jaroslav
Vrchlický. Hudbu složil František Picka. Režisér
Jaroslav Kvapil. Dirigent František Picka.
Ve středu 28. prosince.
70. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
O lehkovážném Pierrotovi.
Pantomima o třech dějstvích. Složil Mario Costa.
Libreto napsal Fernand Beissier. Režisér Achille
Viscusi. Dirigent Rudolf Zamrzla.
Král
Madách
František
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Costa
Beissier
Achilles
Zamrzla
Praha
Maďarsko
národní divadlo
8
article
Ve středu 28. prosince.
10
article
V baletním sále.
V baletním sále.
Baletní divertissement o jednom dějství od Achilla
Viscusího hudbou provází Moric Anger. Režisér
Achille Viscusi. Dirigent Moric Anger.
Začátek o 7. hod.
Konec po půl 10. hod.
Po první pantomimě přestávka.
Achilles
Anger
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
XVI. hra v předplacení.
Po sedmé: Kristuška.
Výpravná vánoční pohádka se zpěvy o 6 obr. Napsala
Marie Güntherová. Přeložil J. Tišnov. Hudba od Karla
Mengeweina. Dir. E. Starý. Režisér B. Kovář.
Güntherová
Mengewein
E Stará
Praha
Tišnov
lidový divadlo
12
article
Ve středu 28. prosince.
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 28. prosince.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pozůstalých po j herci Jindřichu
Wilhelmovi.
Farářova dceruška aneb: Zlatá svatba
na faře.
Obraz ze života se zpěvy v šesti odděleních od Fr.
Kaisera. Pro české divadlo upravila Eliška Pešková.
Režisér Jan Kubík
Jindřich Wilhelm
Kaiser
Pešková
Kubík
Smíchov
Francie
Švandův divadlo
farářův dceruška aneb : zlatý
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohranes
Pištěkovo lidové divadlo vnohranes
na Král.
Ve středu 28. prosince.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po třetí: Car Petr Veliký.
Obraz ze života o 4 jednáních s předehrou: »Cara
provazník« od K. Birch- Pfeifferové.
Král
Veliká
K Birch
Pfeiffer
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Antonína Dvořáka
Antonína Dvořáka
Tři smuteční sbory mužské na slova
B. Růžkové složil
Dvořák
B Růžek
17
article
Norbert Kubát.
Norbert Kubát.
Op. 7a.
Partitura kor. 1.20, hlasy po 24 hal.
Edition MI. U. č. 198.
Kubát
18
article
NAKLADATEL
NAKLADATEL
»Moji sluhové jsou dobře vycvičeni. Není ještě šest
hodin, nevstoupí dřive, až v půl sedmé, nezazvoním-li.
Máte dosti času.«
Poprvé v mém životě vjel do mne duch koketství.
Vytáhla jsem obě velké jehlice ze želvoviny, jež spínaly
můj vlas a rozpustila jsem své vlasy kolem sebe; spa-
dají mi v těžkých vlnivých pramenech až skoro po kolena.
»Jsou překrásné«, řekl Antony málem úctyplně.
»Prosím za prominutí — jsou to vaše vlastní!«
Vstala jsem a roztřásla je a stanula před ním
splývaly kolem mne jako plášť. Oh, byla jsem v roz-
pustilé náladě a neomlouvám svého jednání.
»Komteso«, děl a oči mu přecházely: »Dábelská
pokušitelko, upravte si ty vlasy! a pojďte — povím vám
o »Jednotce z měsíce«.
Tvářila jsem se, jako bych se cítila hrozně odbyta
a v okamžiku jsem si opět upravila vlasy.
»Je to podivný název«, odvětila jsem
Antony mluvil rychleji než obyčejně; zdálo se,
jakoby dosti prudce oddychoval.
»Dám vám tu knihu, vyšla teprve loni. Považuji ji
za jednu z nejlepších prací, jež kdy byly napsány; mu-
síte ji čísti pozorně« a vložil mi ji do ruky. »Popis
látek, na začátku, jichž Bůh použil ke stvoření ženy, jest
převýtečný. Poslyšte, přečtu vám to« a vzal opět knihu.
Jeho hlas jest velice vytříbený a zvuk jeho velmi
hluboký. Nedá se ani říci, jakou to mají některé hlasy
vlastnost a výslovnost, jež je činí neobyčejně lahodnými ;
i kdyby Antony byl ošklivým člověkem, přece jen by byl
svůdný svým hlasem.
Naslouchala jsem upjatě až do posledního slova.
»To jest skutečně překrásný popis«, děla jsem.
205 —
Antony
19
title
MOJMÍR URBÁNEK, PRaH
Urbánek
Praha
20
article
Antony mne vesele bavil, podávaje mi čaj; zdálo
se, jakoby si přál odstranit i nejmenší pocit nevolnosti,
již by mi snad tato nezvyklá situace mohla způsobiti.
Ulfus, Belfus a Bedevere šli za námi a teď leželi
jako tři krutí strážcové na předložce z tygří kůže před
krbem.
»Co dělá vaše ruka?« tázala jsem se.
»Jest již opět v pořádku. Dal jsem si broky vy-
brati a teď jest to již úplně zaceleno. Tehdy jsme zá-
zračně vyvázli !« smál se.
»A vy jste velmi hodný. Augustus řekl, že by byl
také střelil, kdyby jej byl mr. Dodd trefil.«
»Mrs. Doddová by ho byla pěkně zaštítila. S tako-
vou osobou se člověk často nesetká. Jsou všichni vaši
hosté v Ledstonu jako byli ti, jež já jsem zastihl?«
»Ne, někteří jsou horší«, odvětila jsem vážně, usmí-
vajíc se. »Podruhé přijďte k některé rannější společnosti
— to se pobavíte!« a zasmála jsem se, vzpomínajíc n
prvou skupinu příbuzných, jež jsme hostili.
»Přijedu, kdykoliv mne pozvete«, řekl zcela prostě.
»Ne, vy víte, že bych vás již nikdy nepozvala,
kdyby bylo po měm. Oh! byl jste velmi laskav, avšak
to — —« zamlčela jsem se; nevěděla jsem, jak bych
řekla to, co míním. Raději kdybych ani nebyla tolik
řekla.
»Nechci, abyste měla takovýto pocit. Baví mne to,
přijíti k vám, komteso; jenom že tam člověka příliš dobře
krmíte! Pamatujete se, jak jsem pil všechno, co jsem
mohl dostati, abych se vám zavděčil ?«
»Byl jste směšný« a smála jsem se.
»Domníval jsem se, že jsem byl hrdinský«; na to
změněným hlasem: »Myslím, že si musíte svůj budoir
Antony
Augustus
Dodd
Mrs
Doddová