1
masthead
V Praze, v úterý dne 20. prosince.
Praha
2
masthead
K číslu 35l.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Ještě o dobytí 203metrového pa-
horku u Port Arturu.
Z Londýna, 20. prosince. Velitel Mizenov
vypravuje dále o dobytí 203metrového pahorku
»Japonský praporečník, mávaje praporem vysoko
nad hlavou, dosáhl vrcholu pahorku 203metro-
vého. Hned potom smrtelně raněn, klesl. Jiný
Japonec uchopil prapor. Stihl jej týž osud. Šes
jiných následovalo. Druh po druhu padli. Ko-
nečně, když devátý muž vztýčil prapor, zvolai
ruský důstojník: »Nestřilejte na praporečníka.
Tento prapor bude přece vztýčen.«
Generál Stesselj pravil: »Mohli jsme
pahorku toho zpět dobyti, ale není tak důležitý,
aby odůvodnil nové oběti lidských životů.« Ja-
ponci padali celými řadami. Několik těžce raně-
ných naházeno prostě do hrobu.
Velké je procento padlých mladých důsto-
níků. V pevnosti je ještě 16.000 mužů. Všichni
generálové, vyjma Stesselja, bydlí v pevnosti
Stesselj určuje celému obyvatelstvu porce po-
travin. Potravin jest v Port Arturu
ještě na tři měsíce, střeliva ještě
na delší dobu. Věřím, že Japonci
Port Arturu nikdy nedobudou.«
Artur
Japonec
Stesselj
Londýn
ko
6
article
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 20. prosince. Z Mukdenu
sdělují: Japonci 11. t. m. postavili oblehací
děla, ze kterých některé jsou nejnovějšího
slohu, před ruskou západní frontu. Děla t
byla dopravena po železnici. Časopisy sdělují,
že Bekvan, který byl jmenován velitelem
12. armádního sboru, je vojenským soudruhem
Kuropatkina a ministra války Sacharova.
Zpráva admirála Toga o nočních
útocích na loďstvo portarturské.
Z Tokia, 19. prosince. (Úřadně.) Admirá
Togo oznamuje, že při útoku na ruské lod-
stvo na zevní rejdě portarturské, podniknutém
v noci na 14. prosinec, kromě jed-
né torpédovky, jež stala se k boj
neschopnou a musila být pone-
chána svému osudu, také jiná dru-
há byla poškozena, avšak nezni-
čena a odvlečena do bezpečí. Po-
sádka zničené torpédovky byla zachráněna.
Ostatní torpédovky neutrpěly
Bekvan
Kuropatkin
Sacharov
Petrohrad
Mukden
Togo
Tokio
7
article
žádných škod. V celku padlo 10 mužů a
14 bylo zraněno. Jelikož »Sebastopol«
kotví těsně u břehu, bylo těžko přesvědčiti se
o jeho poškození. Bylo však zjištěno, že několik
torpéd jej zasáhlo.
Druhé noci na 15. prosinec ob-
novilo torpédové loďstvo svůj útok na »Seba-
stopol«, »Odvážný« a ostatní torpé-
doborce. Našim torpédovkám se podařilo
přiblížiti se až k nepřátelskému loďstvu a vy-
pustiti několik torpéd, jež explodovaly. Naše
flotilla torpédová vrátila se beze škod, ač z tvrzi
prudce na ni páleno. Na naší straně byli tř
mrtví a tři zranění. Japonská pozorovací stanice
oznámila, že ruský torpédoborec byl potopen.
Seba
8
article
Noční bitka.
Dopisovatel »Ruských Vědomostí« podává
zajímavé líčení noční bitky, kteráž se ondy
strhla na ruském levém křídle. Z vesnice Uda-
tunu na pravém břehu řeky Ša podniknut byl
útok na Japonce. Řečené místo je obstoupeno
lesíkem a několika malými skalnatými pahorky.
Ruský pluk musil sestoupiti k řece, překročiti
dvě velké, japonskou pěchotou obsazeué rokle
a hnáti pak útokem na přikrý vrch, jehož témě
bylo náspy opevněno a příkopem obehnáno. Útok
byl proveden 19. plukem střeleckým. Kdo v boji
padl, zůstal na místě ležet. Rusové řítili ses
bouřnou prudkostí na nepřítele, přes rokle, pří-
kopy a náspy, před ničím se nestavíce. Muž-
stvo dvou japonských batterií
bylo postříleno a porubáno a stále
ještě hnali se Rusové za nepřítelem, jenž po-
strachem jat, kvapně utíkal. S velikou potíží se
podařilo vojáky zadržet a k návratu donutit. Na
štěstí přikvapil vzhůru 20. pluk reservy.
Vesnice, ve kteréž se dosud Japonci nale-
zali, byla obstoupena a zapálena.
Tím časem se docela setmělo, ale při zář
této obrovské pochodně zuři
sitrašný boj dále. Když Japonci se-
znali, že obstoupeni jsou a uniknouti nemohou,
pozbyli chuti k dalšímu odboji a u tratili
se většinou samovraždo u. Mnozí,
aby neupadli do ruského zajetí, naskákali
do ohně, kdež také uhořeli. Ruský
poddůstojník vytáhl dva japonské vojáky z pla-
menů, ale jeden z těchto vytrhl se
mu a skočil zase do ohně . . . Plu-
kovník Syčevskij, jenž v boji tom velel, líčí
průběh zápasu takto:
»Dal jsem potom rozkaz k postupu a pluk
Udo
Japonec
Rus
Pla
Syčevskij
šo
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
10
article
kráčel hbitě, jakoby šel na parádu. Když jsme
byli řeku překročili, zvolal jsem »Hurá!« a roz-
běhl se do předu. Asi 10 nebo 15 kroků před
příkopem zastavili jsme se. Byl to okamžik tra-
gický! Chybné rozhodnutí a boj byl by dostal
zcela jiný obrat. Avšak rozhodnutí způsobil po-
ručík Alexandrov, muž neobyčejné odvahya
smělosti. Hnal se prudce ku předu a byl
před našima očima japonský mi
bodáky na kusy roztrhán.
Pažbami jej pak ještě Japonci, bylo-li toho
vůbec už potřebí, dotloukli. Řvouce zlostí, kři-
číce a kolem sebe sekajíce, hnali se útočníci
dále a dále ku předu. Když jsem dal povel:
»Stůjte!« reptali vojáci a nechtěli
se obrátit. Ale velitel 3. praporu, muž zku-
šený, zadržel je na štěstí nedaleko plukovního
praporu. Devatenáctý pluk ztratil v tomto noč-
ním boji 400 mužů, kteří všichni se zbraní
v rukou zemřeli. Z vesnice vystupoval ještě
dlouho dým a kolem šířil se strašný zápach
spáleného masa z uhořelých mrtvol japon-
ských samovrahů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Císař k zahájení uherského říšského sněmu.
Z Vídně, 20. prosince. Císař odjede již
2. ledna do Pešti k zahájení říšského sněmu
trůnní řečí. 5. ledna vrátí se opět do Vídně.
Alexandrov
Vídeň
Pešť
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval titulem
mimořádného professora obdařené soukromé
docenty dra. Enocha Jindřicha Kischea
vládního radu dra. Theodora Petřinu, mimo-
řádnými professory balneologie, pokud se týče
vnitřního lékařství a soukromého docenta dra.
Adolfa Kohna, mimořádným professorem
histologie, všechny na německé universitě v Praze.
— Císař udělil soukromým docentům na ně-
mecké universitě dru. Robertu Wolfu Raud-
nitzovi, dru. Eduardu Pietrzikowskému
a dru. Rudolfu Fischlovi titul mimořád-
ného universitního professora.
»Wiener Zeitung« uveřejňuje naří-
zení ministerstva spravedlnosti ze dne 18. pro-
since ve příčině zřízení okresního soudu
v Horním Litvínově. Soud tento zahájí
svoji činnost dnem 1. ledna 1905.
Kischea
Petřina
Kohn
Wolf
Pietrzikowský
Fischl
profesor
Vídeň
Praha
Horní Litvínov
Wiener Zeitung
Wiener Zeitung
Raud
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vánoční legenda.
Napsala Maria de la O. Lejárraga. Ze španělštiny
přeložil A. Pikhart.
Sladké vrkání holubů, švítore ptačí, hudbe
květin, teď nelahodíte jako dříve zraku a sluchu
již nás nedojímáte něžně vznešenými svými har-
moniemi, již nerozveselujete našich duší líbez
nými notami svého nesmírného koncertu . . .
Bílý příkrov sněhový pokryl hory a doly
strömy bez květů a hnízd shýbají hlavu pod ná
razy divokého severáku, který je prudce bičuje
Uprchly radost a veselí a nahradily je ticho
a opuštěnost.
Vládne zima.
Marius jít le
O Lejárraga
A Pikhart
13
article
štěstí nabývalo větší podoby. Něco úsměvnéhoa
velkolepého dotýkalo se jemně duší všech smrtel-
níků; přes to cítila však Smrt, že jest povin-
ností její vyplniti ponuré své poslání.
Takto rozvažovala Smrt, spěchajíc po úzké.
klikaté, opuštěné pěšině; náhle ji vytrhl z úvah
těch dusot kopyt soumarů, jdoucích proti ní. Z
několik okamžiků se octla tváří v tvář dvěma
chuďasům, kteří donuceni neodbytnou nouzí
opustili v noci tak slavné domov svůj a šli
s mezky svými za výdělkem. Na počátku ji na-
padlo, to že jsou její oběti, ale právě když už
chtěla užíti osudné své moci, zaslechla hlas jed-
noho z mužů, prozpěvujícího veselou, radostnou
písničku. Váhala okamžik a pak jim dala odejíti.
Za krátko postřehla v noční temnotě chu-
dičkou chatrč. Vešla do ní a stanula s příjem-
ným podivem nad obrázkem, jaký se jí naskytal.
Chorobný a vetchý stařec večeřel radostně ve
středu dětí a vnoučat svých. Vidouc, jaký to
ubožák, pomyslila, že by nebylo krutým, kdyby
mu odňala život; ale právě když mu již chtěla
stisknouti hrdlo studenou bezmasou rukou, při-
stoupily na dědův pokyn k němu děti, objaly
jej kolem krku a líbaly a hladily jej . ..
Smrt rychle odchvátala a nevykonala poslán
svého. Ubírala se další cestou zarmoucená a roz-
mrzelá; když přešla nějaká hodina, octla se
u krásného města.
Chtiva obětí proslídila několik opuštěných
ulic a vnikla na konec do nádherné budovy.
14
article
Vešla do elegantního, bedlivě spořádaného
bytu, ve kterém prozpěvovalo a hrálo několik
dětí, bubnujících před velikým, nádherným Be-
tlemem, plným bílých domečků a droboučkých
hliněných pastýřů.*)
V jiném bytě téže budovy spatřila smutnou
podívanou, která se hrozným způsobem líšila od
pohledu tohoto. Spatřila tam pouze bídu, hlad
a strázeň. Rozhněvána tím rozdílem umínila si,
že potrestá bohatou rodinu za nedostatek slitov-
nosti a hledala mezi nimi oběť nějakou; za ně-
kolik minut však nejstarší dceruška, nejhezčí a
nejživější navrhla, aby zarmouceným a chudým
scusedům donesli čásť svých hraček a lahůdek.
Návrh ihned za všeobecného souhlasu přijat a
děti došly nahoru k chuďasům, jejichžto neštěstí
telik bylo pohoršilo Smrt.
Ta ovšem takové šlechetnosti ustoupila.
Byla mrazivá, temná, smutná noc. Sníh.
který padal drobnými vločkami, utvořil bělostný
koberec, vyzrazující stopami, kudy po něm přešl
lidé. Mráz vnikal až na kost. Vše bylo němo.
Ani jediná hvězdička netřpytla na nebi zataženém
temným pokrovem... Vládla Tma.
Smrt, nedosti zahalená bílým rubášem,
pyšna svojí mocí a vyzývajíc troufale nepohodu
noční, vydala se na zlověstnou výpravu na zemi.
Byl. Štědrý večer; vznešený svátek naplňoval
radostí a štěstím srdce všech křesťanův, těšícíeh
se, že mohou oslaviti narození svého Spasitele.
Zaly zdály se toho dne býti menšími a za to
Noční temnoty se rozptýlily, nastal den a
Smrt dlela ještě na zemi a neměla jediné oběti.
Od těch dob sestupuje na zemi se zaváza-
nýma očima a stíhá svoje oběti nevidomá. Proto
odnímá život šťastnému a míjí nešťastného, proto
béře s sebou děcko a zanechává tu chorobného
kmeta.
Mráz
Zala
nádherný Be
15
article
*) Štědrý večer se ve Španělích slaví zpěvem
zvláště hlučným bubnováním na malé bubínky.
Brekl.
Španěl