1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
V Praze, v pondělí 27. dubna 1908.
Praha
4
article
Na rnaní a odpol. 1ist,
pře dplácí ne-
v Prase v adpinistraei
. . . . 2 K —
na měs
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí čenáškoe
něste
na dtnt 1a. . . . . 7 K 60 h
ve Elialkocáck
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Pošton:
nar . : . : k e
s dvojí zisilkoa
vl-
.: . k e
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Před novým zasedáním parlamentu.
Z Vídně, 27. dubna. Po třínedělní prázdni
sestoupí se opět zejtra vídeňs ký
parlament za stavu daleko horši-
ho nežli za jakého se rozešel. Kon-
statovali jsme tenkráte, že odebral se na veli-
konoční svátky za úplného rozvratu.
Jsme věru na rozpacích, jak máme nazvati ny-
nější situaci, ve kteréž se opovažuje nejen tisk
německý, nýbrž i tisk vládní mluviti o tom, že
místopředseda vrchního zem. sou-
du pražského pan Rinesch jedná
proti zákonu(!) a ve které se zachovávání
stavu, jaký zaveden byl před 28 lety a klerý
od té doby, ba dávno již před tím, skutečně
zachováván byl, nazývá vpádem českým do ně-
meckého územi, jakým slovem nazvati situaci,
ve které se hrozí Čechům jako malým dětem
kominíkem: však na vás přijde zase Wessely!
A oznamuje se zcela určitě, že tento pán
vrátí se z Karlových Varů nejen do
svého působiště, nýbrž i do svého úřadu
a zároveň vyslovuje se očekávání, ž e v še ch no
smaže, co učinil jeho náměstek
úřadě a že bude na dále rozhodovati podle
diktátu dra W. Titly a německých poslanců.
»Sonn-Montagszeitung« uveřejňuje situační
zprávu, o které nevime, je-li původu vlád-
ního — je-li, pak jest doznáním, že věe
nabyly rázu velmi vážného —
praviť se tam: »Rakouský parlament zahajuje
svoji sezonu. Členové říšské rady na
leznou situaci v podstatě silně
změněnou. Odhalením ministra Práška
trvalým vyřizováním dohlédacích stíž-
ností vrchním zemským soudem
pražským na neprospěch Němců byl česko
německý spor valně přiostřen. Zavražděním hr.
Rinesch
Čecho
Wessel
W Titl
Prášek
Němec
Vídeň
Karlová Vary
Kon
SonnMontagszeitung
6
article
Potockého znesnadněno klidné vy-
rovnání konfliktu polskoruskéh
a dlužno se následkem toho připravili na vý-
buchy národních vášní mezi obě-
ma národy těmi. Vzhledem k tomuto
stupňování protiv jest pochybno, z dal
poslanecká sněmovna bude molei
vstoupiti do klidné práce. Na
všechen způsob dlužno počilati s možnosti, že
první schůze bude bouřlivá. V po
litiekých kruzích považuje se kromě toho po-
stavení českého ministra- kra-
jana za otřesené a počítá se s možností
jeho demise.« — Opakujeme, je-li to
projev vládní, pak jest to také vládní aviso
na adresu ministra Práška.
Poprvé, co trvá parlament všeobecného
rovného práva hlasovacího, slaví sociálně-demo
kratické dělnictvo první květen. Možno tudíž
čekati, že sociální demokraté na-
vrhnou, aby nekonala se v páte
plenární schůze poslanecké sně-
movny, tak aby mohli poslanci sociálně demo-
kratičtí zúčastniti se dopoledne valných hromad,
odpoledne pak průvodu do Pratru. Sociální
demokraté budou po této stránce sami v tísni
před Velikonocemi hlasovali proti návrhu, aby
prázdeň velikonoční trvala včetné do 29. dubna
a hlasovali pro návrh místopředsedy poslanecké
sněmovny dra. Žáčka, aby první schůze posla-
necké sněmovny konala se jíž 23. dubna, sou
díce správně, že nic nepoškozuje vážnost po
slanecké sněmovny a ještě více postavení so-
ciálně-demokratické strany v lidu, obyvatelstvu
a voličstvu, jako ustavičné zahálen
poslanecké sněmovny, ustavičné zabí
Potocki
Prášek
Pratr
poslanecký sněmovna
7
article
jení času tam a při tom stálé vyplácení diet,
aniž by se co dělalo. Nyní mají však sociální
demokraté, sotva bude poslanecká sněmovna za-
sedat několik hodin — sejdeť se ve čtvrtek od-
poledne — nejen hlasovati pro prázdný den
páteční, nýbrž sami prázdeň navrhnou.
Kdy sejdou se delegace?
Z Vídně, 27. dubna. „S. u. Mztg.“ sděluje
na svůj vrub, že ku přání císařovu sejdou se
dolegace v červnu v Pešti, získá-lise
do té doby souhlas maďarských stran ke zvý
šení platů důstojnických.
Mztg
Vídeň
Pešť
8
article
Nový místodržitel v Haliči.
Z Vídně, 27. dubna. Jmenování tajného
rady dra. M. Bobrzyňského místodrži-
telem haličským bylo formálně provedeno
a jest možnost, že bude již zejtra vyhlášen
v úřadním věstníku vídeňské m. Bu-
diž ještě podotčeno, že dr. Bobrzyňski nebyí
prvním kandidátem pro stolec místodržitelský
po hr. Potockém uprázdněný, nýbrž kandidátem
teprve třetím: prvním byl ministr financí dr
Korytowski, kterýž odmíl, druhým zemský mar
šálek hr. St. Badeni, který byl odmítnut.
Nastávající změna ve společném ministerstvu
financi.
Z Vídně, 27. dubna. Rozhodující politikov
ujišťují, že stane se změnave společném
ministerstvu financí hned po kampan
delegační. Jmenování hr. Jana Zichy a ná-
stupcem Burianovým jest věe
dnes již rozhodnutou. Má to býti tako
zadostučiněním pro hr. Zichya za to, že jeh
jmenování prvním odborným šéfem v minister-
stvu zahraničním po povolání bar. Aehrenthal
bylo zmářeno.
K situaci v Portugalsku.
Z Berlina, 27. dubna. „Localanzeigru“ te-
legrafuje se z Lissabonu: V sobotu konala se
první zádušní mše za krále a následníka. Přa
této příležitosti opustil mladý král po-
prvé zámek. Jeho ruka jest úplně neporu-
šena. Mše minula klidně, ač stala se nej-
rozsáhlejší opatření. Všechny do-
my, kudy jel král, byly uzavřenya
celý pluk provázel vůz, ve kterém jel
král a jeho matka.
M Bobrzyňský
doktor
Bobrzyňski
Potocki
Korytowski
Baden
Zich
Burianův
Aehrenthal
Halič
Vídeň
Portugalsko
Berlín
Lissabon
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Pro volební opravu ve Slezsku.
Z Opavy, 26. dubna. (K. k.) Po celé zemi
konali dnes sociální demokraté schůze, na nichž
rokováno o reformé volebního řád
do zemského sněmu. Po schůzi v Orlové
láhlo na 6000 účastníků před zámek zemskěho
hejtmana hr. Larisehe v Solči. Tam promluvili
k lidu posl. Cingr a bývalý poslanec Reger,
načež se dav klidně rozešel.
Ze spolku moravských vlnařů.
Z Brna, 25. dubna. (K. k.) Závěr, zpráv
o jubilejní oslavě spolku mor av-
ských vlnařů. Za nadšeného souhlasu bylo
usneseno zaslati holdovací telegram kabinetní
kanceláři J. V. Telegram zní: »Spolek vlnat-
ských průmyslníků moravských v Brně a jeho
hosté holdují při slavnostní oslavě pětadvaceti-
lelého trvání spolku v hluboké úctě a nezlomné
věrnosti nejmilostivějšímu císaři a pánu jakožto
příznivci a podpůrci domácího průmyslu. Dou-
fáme v Boha, že laskavost a milost našeho mi-
lovaného císaře ještě po mnohá léta bude nám
údělem.« Předseda Mühlinghaus připil zástupcům
vlády a úřadů a místodržitel svob. pán Heinold
spolku moravských vlnařů a jeho předsedovi.
Cingr
Reger
Slezsko
Opava
Orlová
Brno
spolek moravský vlnař
spolek mor av
spolek vlnat
Heinoldávie spolek moravský vlnař
10
article
Odborový přednosta šl. Roessler projevil v pří-
pitku přání, aby spolek nesešel s dosavadní
dráhy. Mistopředseda Fuhrmann připil oběma
náměstkům brněnského starosty a náměstel
Rohrer jubilujícímu spolku.
Ústřední svaz zakouských kupců.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Dnes konala
se ustavující schůze ústředního sva z
rakouských kupeů, k níž dostavili se
ministr obchodu dr. Fiedler, místodržitel hr
Kielmansegg, náměstek starostův Hierha mmer.
zástupci velkých kupeckých spolků ze všech
krajů řiše, zástupci obchodních a živnostenských
komor, živnostenských a průmyslových spolkův
i různých státních úřadů. Za výbor proponento
vysvětlil předseda jeho Pollaek sl. Parnegg úče
a význam svazu, načež ministr obchodu dr.
Fiedler v řeči se souhlasem vyšlechnuté do-
vodil, že vláda a zejmána ministerstvo obchodu
s uspokojením vítá zdárné semknuti se kupe-
ekých korporaci a vřele si přeje, aby působ-
nosti nového svazu dostalo se obchodnímu
kupeckému stavu postavení, jakého zasluhuje.
Po schválení stanov a vyřízení některých
formalit bylo schváleno několik resolucí
mimo jiné, aby vláda ze zákona o pensij
ním pojišťování vyloučila veškerý
kupecký pomocnický personál
dále, aby vláda neprodleně zřídila při minister
stvu obchodu poradní sbor obcho dni.
Roessler
Mistopředseda Fuhrmann
doktor
Fiedler
Kielmansegg
Vídeň
nový svaz
11
article
Poštovní spor italsko turecký.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) Zpráva
listů, že poštovní konflikt itals ko-
turecký nebyl rozřešen hrozbou, že bude
vysláno loďstvo, nýbrž eizí diplomatickou po-
moci, popírá se s italské strany co nejrozhod-
něji, rovnéž mínění, že hrozba ta byla zbyteč-
nou a že nebylo třeba očekávati tureckého o-
poru, kdyby úřady poštovní byly bývaly ole-
vřeny. Poukazuje se na poslední nótu Porty, ve
které se výslovně pravilo, že Porta z a me z
otevření ústavů poštovních, jakož
na turecký rozkaz, oznámený důvěrně, že
budou-li útady ty přes to tajně
zřízeny, mají býti před nimi po-
staveny silné stráže, aby zamezily obe-
censtvu přístup.
Clemencean do Anglie.
Z Paříže, 26. dubna. (K. k.) Ministerský
předseda Clemenceau odjel dnes o poled-
nách do Anglie k pohřbu Campbell-Bannermana
Doplňovací volba do italské sněmovny.
Z Trapani, 26. dubna. (K. k.) Bývalý mi
nistr Nasi byl zvolen poslancem 2691 hlasy.
Jeho dva socialističti protikandidáti obdrželi do
hromady 581 hlas.
Rakouská eskádra u Korfu.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Dle telegra-
fické zpravy připlula c. a k. eskádra 25. t. m
ke Korfu. Na lodích vše zdrávo.
Německý cisař na Korfu.
Z Korfu, 26. dubna. (K. k.) Císař Vilém
udělil řeckému ministerskému předsedovi Theo-
tokisovi velkokříž řádu červeného orla
ministru vnitra Kalogeropulosovi prvou
třídu téhož řádu.
Bavorští hosté u sultána.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Včera
byla v efsařském paláci hostina na počest prin-
cezny Gisely bavorské. Po hostině bylo
uspořádáno divadelní představení. Princezna G-
sela se pak rozloučila a poděkovala sultánov
za zvlášť jí prokázané pohostinství. Princezna
Port
Clemenceau
Campbell
Bannerman
Korf
Vilém
Theo
Gisela bavorský
Cařihrad
Anglie
Paříž
Trapani
Vídeň
Korf
12
article
Jodjede zejtra, prine Jiří se ještě zdrží. Za ho
stiny věnoval sultán zvláštní pozornost velvysla-
neckému radovi Ottovi a udělil mu velkokordon
řádu Osmanje. Bavorský prine Konrád nedo
stal, jak bylo oznámeno, brilanty k velkokordonu
Osmánje, nýbrž velkokordon Medžidie v bri
lantech.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) Sultán
jeví stále největší snahu, aby princezně Gizel
Bavorské jakožto dceři císaře a krále Františk
Josefa prokazoval co největší pocty.
K udělení zvláštního řádu Medžidije v bri
liantech, nejvyššího to řádu ženám udělovaného,
dlužno podotknouti, že byl dosud udělen teprv
šestkrát zahraničním osobnostem, mezi nim
kněžně Alzbětě Windischgraetzové za její ná
vštévy v Cařihradě.
Anglický král na cestách.
Z Kodaně, 26. dubna. (K. k.) Anglic k
král Eduard, královna Alexandra a prin-
cizna Viktorie vyjeli včera večer do Malmö
odtud odeberou se do Štokholmu. Při odjezdu
byla celá královská rodina dánská.
Ze Štokholmu, 26. dubna. (K. k.) Krá
anglický, královna, jakož i prin
cezna Viktorie přibyli dnes odpoledn
o 12. hod. 50 min. na zdejší nádraží a byli
uvítáni králem švédským a královskou rodinou
Panovníci se velmi srdečně pozdravili. Na t
za provolávání »hurra« čelným obecenstvem od-
jeli do zámku. Král Eduard později přijal z
kraniční zástupce diplomatické.
Jiří
Ott
Konrád
Gizela
Josef
Windischgraetz
Eduard
Cařihrad
Kodaň
Malmö
Štokholm
Viktoria
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. dubna. (Zaražená re
volta německých soudců.) Obrat, který
po odjezdu presidenta Wesselého do lázní na-
stal u vrchního zemského soudu v názorech na
revoltu německých soudců v Čechách, uvádí
vídeňské liberální lísty ve stav zuřivosti. V čele
všech, jak obvykle, N. Fr. Pr.« zuří na celých
třech stranách svého nedělního čísla. A jak už
bývá u lidí, že ve vzteku přiznají se k tomu.
co dříve houževnatě popírali, doznává hned n
prvé stránce, že proti nynějším nálezům vrch-
ního soudu není platných námitek, poněvadž »s
dotýkají soudců jen potud, pokud jsou pouhým
úřadníky a tu jsou povinni podrobiti se dozoru
svých představených.« A nám o nic jiného
nešlo. V otázkách právních německý soudce
zůstává úplně neodvislým, může vynášeti roz
sudky dle svého svědomí, ale ve věcech fo
málných, jazykových, musí se říditi platným
zákony a ty jsou za nynější německé revolty
na naší straně.
Wesselý
Praha
Čechy
Francie
14
article
Marně orgán vídeňské bursy obrací tou
žebně oči »ke zodpovědnému správci justiční
správy« a táže se, »co v nynější situaci učin
muž, jehož nadání jest drahocenná německ
država v Rakousku, který zaujímá v německ
vědě tak vynikající místo, jehož sláva, jehoz
dila, jehož skvělá schopnost, vykládati a formo
vati, tvoři drahocennou součástku německé kul
tury v Rakousku. Co může politika ještě po-
skytnouti ministrovi, který může ztratiti tak ve
liký poklad nashromážděné reputace, a jaká
vnada by ho mohla pohnouti, aby tak velikou
slávu rozrušil vlastní rukou?
Vime, jakou odpověď »N. Fr. Pr.« očekává
od ministra Kleina; prozrazuje to ostatn
sama na třetí stránce. Tam sděluje radostnou
zvěsť, že president Wessely se z nynější do
volené vrátí opět do úřadu, neboť, jak prý jes
už zjišténo, demise nepodá a zůstane presiden-
tem vrchního zemského soudu v Čechách. A tu
prý nelze připustiti, aby pak změnil svůj vlastn
Klein
Wessel
Rakousko
Francie
Čechy
16
article
názor na dozorčí právo, který s ním sdíli
ministr spravedlnosti(?) a přijal za
svůj názor svého zástupce . . .«
Výjimkou mezi vídeňskými listy, jako velmt
často, jest i v této věci »Arb. Ztg.« Otisknuv
doslovně známý už protestní výlev německo-na-
cionálné korespondence proti nálezům dv. r.
Rinesche, připojuje k němu svou redakční
poznámku: »K výkladu tomuto nutno pozname-
nati, že je to útěcha, smyšlená n
oklamání německých voličů, tvr-
dl-li se, že nálezy pražského vr ch-
ního soudu jsou v odporu s prohlá-
šením ministerského předsedy
ministra spravedlnosti. Pravý opak
je pravda. Ministr spravedlnosti v rozpočtovém
výboru výslovně prohlásil, že dozorčí stížnosti
v jazykových otázkách u soudů nejsou vylou-
čeny, a bar. Beck nepřál si, aby se zachoval
»status quo«, nýbrž aby se obnovil »a ta-
tus quo ante«.
Rinesch
Beck
17
article
Mimo to postup vrchního soudu jest úplně
v zájmu Beckovy vlády, poněvadž či n
zbytečným jazykový zákon, tak ž
je prostě dětinství, čeká-li, že vláda proti němu
zakročí. A jakž pak by směl ministr spravedl-
nosti rušiti soudcovské nálezy, neboť nález vrch-
ního soudu jest právě tak soudním nálezem
jako nález okresního soudu. Z hrozeb německo-
nacionální korespondence nezbude tedy asi nie
jiného než onen protest, jejž podal dnes pan
Peschka u ministrů Becka, Kleina a Fiedlera.«
V Praze, 26. dubna. (Ku pošto v ni
aféře v Něm. Brodě.) Vzhledem k tomu,
že vídeňský ambulanční úřadník se zdráhal při-
jati od českého úřadníka v Ném. Brodě poštovní
zásilku s českým nápisem a následkem toho zá-
silka tato zůstala v Něm. Brodě celý den ležeti,
zakročil dle »N. W. Tagbl.« baron Beck n
nátlak ministra Peschky u ministra obchodu
dra. Fiedlera, od něhož prý obdržel záruku,
že se nie podobného nebude opakovati. Zazna-
menáváme tuto zprávu vídeňského listu, čeka-
jíce, potvrdí-li se z hodnověrnější strany.
Beckův
Peschek
Beck
Klein
Fiedler
N W Tagbl
doktor
Praha
Německo . Brod
Brod
Německo
18
article
Reforma školství Velké Prahy.
Reforma školství Velké Prahy.
Jednota Komenského pro reformu školstv
pořádala včera ve dvoraně »Hlaholu« veřejnou
schůzi, na níž jednáno bylo o nejnaléhavějších
reformách školství pražského a obcí předměst-
ských za hojného účastenství hlavně z řad
učitelstva. Přitomni byli též zástupci městských
rad. Schůzi zahájil prof. dr. Kádner, dopo-
ručuje systematiekou péči o reformu školskou,
Předsedou zvolen prof. Beránek.
Nedostatky školství obecného
výložil odb. uč. Jirák. Školství Velké Prahy
má býti vzorem ostatnímu školství českému
i slovanskému, ale nehotové poměry obcí před-
městských zaviňují zde veliké nedostatky. Tak
v Radlicích ani školy není, jinde jsou školy až
o 20 třidách, nerozdělené a silně přeplněné.
Při jedné třidě jsou i čtyři pobočky (Michel)
udržují se hotové školské kasárny, kde v jediné
budově učí se přes tisí c žáků.
System ton zaviňuje, že děti neprospívají
a pravidelně neposlupují. Měšťanských škol je
nodestatek. Němci mají měšťanské školy i v
vsech, ale v pražských předměstích musí 11- az
14leté děti choditi do školy obecné. Také mě-
šťanské školy jsou přeplněné a nerozdělené.
V Bubenči jsou dvě měšťanské školy se 14 tí-
dami obeonými pod jednou správou! Také 25
měšťanských škol v Praze není správou od obec-
ných odděleno. Ve Velké Praze sotva desetina
dětí vychodí školu měšťanskou. Doplňovací kurs
Komenský
profesor
doktor
Kádner
Beránek
Jirák
Michel
Němec
Velká Praha
Bubeneč
Praha
Velká Praha
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovanské divadlo pod německým
jařmem.
Akce vídeňských Němců, kteří zmařili po
hostinské hry Národního divadla, jest pouhým
článkem v řetěze nesčetných útisků a ujařmen
slovanských divadel. Vídeňské Čechy tato akce
asi nejméně překvapila. Mají své zkušenosti
Teprve budoucnost ocení náležitě uslechtilý
hrdinný zápas, jejž české vídeňské spolky s »Po
krokem« v čele, vedou jako průkopnici o plo
půdy pro české divadlo ve Vídni ..
Snad právě v čas osvitil tento blesk z vl
deňského mračna naše mysli. Rozhlédněme se
kolem a hledejme příklady a srovnání. Co nej-
dříve přijedou k nám do Prahy hráti uměle
polští, kteří solidárně zřekli se projektovaných
her ve Vídni. Zeptejte se jich, jak dlouho jim
bylo bojovati na vlastní půdě domácí proti ně-
meckým útiskům.
Zvěděla jsem o tom, když jsem vystupo-
vala pohostinsku v Polsku. S velikým zájmem
studovala jsem dějiny lvovského divadla, v němž
mi bylo přáno promluviti s jevišté první české
slovo. Prameny, z nichž jsem čerpala, byly
knihy Boguslawského, Chomelowského a zvlástě
práce Pepřowského.
Němec
Boguslawský
Chomelowský
Pepřowský
Čechy
Vídeň
Praha
Polsko
národní divadlo
český divadlo
lvovský divadlo
20
article
Roku 1776 přibyla do Lvova německá
společnost Göttersdorfova, »Toto německé di
vadlo,« praví Peplowski, »zahnízdilo ve Lvově.
dostalo různé privileje, dřevěvou divadelní bu-
dovu a vytrvalo zde na úkor a na škodu vý-
vinu domácího divadla téměř po celý věk.e
Polská společnost hrála v zahradě Jablonov-
ských ve starém opustěném amfiteatru. Reper-
toir vedle překladů skládal se z původních pol-
ských kusů od Czartoryjského, Jablockého a
Oraczewského. Takový asi repertoir, jaký tou
dobou hráli také ve Varšavě.
Polšti herci činili co mohli, ale konkurence
s německým divadlem, majícím větší privileje,
byla tak obtížná že již po třech letech odjeli
hráti do Lublina. V červnu r. 1784 byli ve Var
šavě nuceni zastaviti polská představení, jelikož se
nevyplácela. Herci se rozešli.
Tehdy byl spasnou duší polského divadla
herec Boguslawski, jenž později také sepsal jeho
dějiny. Dvakráte byl ve Lvově, ale neblahé po-
měry vždy ho přinutily vrátiti se do Varšavy
kde pomáhal divadlo křísiti a udržovati, byv
jmenován jeho ředilelem.
Když po 4. listopadu 1791 rozprchlis
polští herci z Varšavy, sebral Boguslawski re
kvisity, garderobu i biblioteku a opustil Varšavu.
Peplowski
Oraczewský
Boguslawský
Lvov
Varšava
Lublin
Göttersdorfov
Jablonov
21
article
Za vojenské ochrany, kterou mu přidělil gene-
rál Dabrowski, dostal se konečně do rodnéh
města Jedrzejowa a tam se dověděl, že skor
celá jeho společnost jest ve Lvově. Vypravil s
tam tedy hned s celým fundem divadelním. Ale
na hranicích rakouských zabavili mu divadelní
zbraně a rekvisity a na všecky protesty měl
jedinou odpověď: »Waffentransport ist verboten
Jel tedy dále bez rekvisit.
Le Lvově spojil svou společnost se spole
ností Moravského a najal od tehdejšího ředitel
německého Bully divadlo na 40 večerů za tře
tinu čistého přijmu. Z prvu hráno bez rekvi
sit, konečně se podařilo Boguslawskému je
z vazby vyprostiti. Společnost hrála opery
činohry. Sám Boguslawski hrál v činohrách m
lovníky a v operách zpíval basové partie. A z
jeho příkladem šli ostatní. Na příklad primadon
opery Magdalena Jasiňska hrávala též v Hamletu
královnu matku.
Podle úmluvy hrál tu Boguslawski se svou
společností 40 představení, jež měla ohromný
sice morální, ale finančně ne právě skvělý vý
sledek. A jen po dlouhých domluvách a vy
jednáváních docílil Boguslawski u německého
ředitele Bully povolení na jedno polské před-
stavení týdně do konce srpna 1795. Pro polská
představení vybrán nejhorší den v týdnu, pon
dělek. Ale přes to nastal polskému divadlu
příznivý obrat. Německý ředitel Bulla byl blízký
bankrotu a proto nabídnuta správa obou di-
vadel Boguslawskému, ale Bullovi musel dle
privilejí odváděti poplatky.
Dabrovský
Boguslawský
Jasiňska
Bulla
Jedrzejowa
Lvov
Le Lvov
německý Bulla
Bulla
Hamlet královna
22
article
Hrálo se nyní střidavě polsky a německy
Hrálo se nyní střidavě polsky a německy
Jelikož dřevěná bouda, v níž se v zimě hrálo.
se v pravém slova smyslu rozvalila, musilo se
pomýšleti na pořízení nového zimního divadla
R. 1783 věnoval Josef II. čásť náměstí Starý
Zámek, čili Castrum, na zbudování nového
zděného divadla s velkým redutním sálem
Tomu, jenž stavbu podniknouti by chtěl, me
býti čásť onoho náměstí přenechána a má s
mu dostati osvobození od jakýchkoli daní a po-
platků na 20 let.
Ale toto náměsti a tato privilej zůstaly ne-
použity plných 60 let. Po rozvalení se dřevě
ného divadla ustanoveno bylo úřady, aby se
přestavil františkánský kostel sv. Kříže, jenž
zároveň s klášterem byl císařem Josefem Fran-
tiškánům odňat, na divadlo.
Přestavování kostela na divadlo vzbudilov
kruzích polské šlechty, zvláště mezi dámami.
veliké roztrpčení, které se stupňovalo, když ze
sklepů pod kostelem vyváženy pochované tam
mrtvoly mnichů, jež pohřbeny pak byly v klá
šteře jezovitském.
Josef II
Castrum
Toma
Fran
svatý . Kříž
23
article
Boguslawski sám vypravuje ve svých pa-
mětech výrok jedné z těchto dam. Vyjádřila s
takto: »Nikdy bych nedovedla tak se přemoci.
abveh se mohla smát a bavit svělským způ-
sobem v místě, kde ještě nedávno jsem byl
přítomna mši svaté a na kolenou velebila svéh
Tvůrce.e
Hry v tomto divadle zahájeny 1. listopadu
1796.
Letní divadlo t. zv. amfiteatr bylo ovšem
mnohem rozsáhlejší, pojalo 2500 až 3000 osob.
Přes mnohé peněžité oběti od lidí nejrůz-
nějších stavů nedalo se však divadlo udržeti
Boguslawski odešel 7. května 1799 do Varšavy
R. 1801 město Lvov koupilo od Bully
zmíněné zimní divadlo i se všemi privilejemi
samo mu jej pronajalo na 15 let.
Mocný duch, jakým byl Boguslawski, jejž
nazvali oteem národní scény polské, v mnohých
mladých srdeích polských roznítil lásku k ná-
rodnímu umění. Tři z nich zaujímají v pozděj-
ších dějinách polského divadla význačná místa.
Jsou to Žolkowski, Benlza a Kaminiski.
Boguslawský
Kaminiski
Varšava
Lvov
Bulla
24
article
Jan Kaminski znal polsky jen z domova
Ve školách se tehdy učilo německy a latinsky
Kamiňski umínil si pečovati, aby polské divadlo
nezaniklo. A staral se poctivě. Sám bez opory
bez známosti pracoval, připravoval repertoir
později vychovával umělce, ale půl věku poctiv
práce se neztratilo.
Když Boguslawski r. 1799 opustil Lvov
německé úřady zakázaly další polská předsla
vení. Ale Kaminski nedal se zastrašiti. Nemoh
hrátí ve Lvově, odjel do Podolského Kameňe
a tam počal hráti. Odtud zajel až do Kyjev
a konečné do Oděssy, kde se mu tak zname-
nitě darilo, že se sám vyslovil, že dny v Oděsse
zažité čítá mezi nejsťastnější svého života
Hrávalo se polsky i rusky. Zůstal v Oděsse
celá čtyři léta, kdy se vrátil do Lvova.
Zabrání Varšavy r. 1809 Rakouskem mělo
za následek vpád armády Poniatowského do
Haliče. Obsadila Lublin, Sadomierz, Zámošé
po ústupu Kesslera i Hohenloha vtrhla vítězně
do Lvova. Generálové Róžniecki a Kaminski,
kteří Lvov obsadili, byli v pravém slova smyslu
nošení na rukou. Jásot a radost olřásaly sta-
rými zdmi města. A tu přijel Kamiúski a za-
hájil představení v městském divadle. Hr
byly ovšem příležitostné, buď na rychlo složené
nebo ze starších příložitostně upravené.
Kaminský
Kamiňski
Boguslawský
Poniatowský
Zámošé
Kessler
Hohenloha
Róžniecký
Lvov
Kameň
Kyjev
Oděssy
Varšava
Rakousko
Halič
Lublin
Sadomiers
Hradec
25
article
Leč jásot netrval dlouho. Již za měsíc opu-
stilo polské vojsko Lvov a vtáhli Rakušané po
velením generála Engermana. Hned na to by
i on vytlačen vojskem ruským.
Po míru schönbrunnském dne 14. října 1809
Rusové odešli, generálové Engerman a Wimpfen
se usadili s rakouským vojskem ve Lvově a na-
staly polskému divadlu smutné časy.
Na úřadní rozkaz konala se ve Lvově slav-
nost. Obřady v kostelích, vojenská paráda a večei
slavnostní představení — německého di
vadla. Německé úřadnictvo pronásledovalo Ka
miňského za účastenství jeho při národních de-
monstracích. Maje něco peněz ještě ze zlatých
časů v Oděsse, vyslal Kamiňski na své útraly
ředitele Bullu do Vídně, jenž dosáhl audience
u císaře. Na písemnou prosbu Kamiňského, kterou
císaři Bulla podal, napsal František I.: »Ich bi
nicht der Meinung die polnische Sprache und
das polnische Theater aus Galizien zu verdrängen.«
Ale proti těmto slovům mocnáře bylo by
se přec podařilo nepřátelům Kamiňského vypu-
diti, kdyby se ho nebyl ujal sám místodržitel,
s nimž se náhodou na procházce Kamiúski
seznámil a jemuž svou situaci při tom rychle
vysvětlil. Duchapřítomnost ta ho zachránila.
Leč scéna polská musila stále bojovati
existenci s protežovaným divadlem německým,
kterému musila odváděti třetinu příjmů. Také
censura ji dusila, jak mohla. V celku směl Ka-
minski hráti měsíčně osmkrát. Přes to zvolna,
ale jistě kráčelo polské divadlo ku předu.
Rakušan
Engerman
Rus
Wimpfen
Kamiňski
Lvov
Bulla
Vídeň
Theater aus Galizien z
26
article
Dne 18. března r. 1842 bylo konečně po-
slední představení na rozloučenou ve starém
divadle; po ukončení představení rozloučil se
Kamiúski s divadlem tklivou řečí. Byl s titulem
artistického správce engažován hr. Skarbkemv
novém divadle, ale postavení to bylo vskutku
více jen titulární. R. 1848 po smrti hr. Skarbka
vzdálil se nadobro a byla mu vyměřena pens
500 zl. Měl ještě staré dluhy z dob ředitelo-
vání, možno si tudíž představiti, že poslední
leta jeho nebyla bezstarostná. Zemřel r. 1855
5. ledna 78lelý. Pohřeb měl velikolepý. Soubrn
zkušeností, jež si nastřádal, charakterisují slova
krátce před smrtí mladému umělci: »Pracuj,
ale na uznání své práce nepočitej«.
Hr. Skarbek byl osobností velezajímavou.
Narodil se v r. 1780.
Po celý svůj život osnoval dva plány, jež
také skutečně provedl. První plán byl založiti
útůlek pro chudé starce a sirotky a druhý za-
jistiti lvovské scéně stálý stánek. Na onom
místě, které věnoval císař Josef II. ke stavbě
divadla ve Lvově, zbudoval divadlo. Musi
ovšem přistoupiti také na všechny podminky,
jež s privilejí a darem místa byly stanoveny.
V roce 1837 sjednal následující smlouvu
Na 50 let se přenechává privilej dávání před-
stavení hr. Skarbkovi. Za to se musil zavázati,
že bude udržovati dobré německé divadlo,
že bude dávati 208 představení německých
ročně. Ostatní večery byly mu ponechány na
vůli. O garderobu a všechny potřeby musí se
Josef II
Hradec
Lvov
Skarbkemv nový divadlo