1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu II. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
před pláci se
v Praze v administracii
na měsle.
na čtvrt leta . . B K —
a dvoji donáškou
a mésle
na čtvrt leta
7kei
ve filiálkách
na měsle.
a k n
Poštou-
měste
s rí . . e
aa mástě voji zásllko
na čtvrt leta . . . K eo
V Praze, 11. října.
Z Balkánu přicházejí uklidňující zprávy
S turecké strany se ohlašuje počátek odzbro-
jování, což by znamenalo, že spor řecko-tu-
recký překonal již kritický bod a že lze oče-
kávat mírný konec. Také hnutí pro neod-
vislost západní Thrakie ochabuje. Bulharsko
slíbilo všem, kteří se dobrovolně poddají.
amnestii, z Cařihradu také se vzbouřencům
asi doporučuje, aby se uspokojili, nebude tedy
obsazení zbytku západní. Thrakie okolo Gu-
müldžiny Bulharům činit mimořádné obtíže.
Řekové jsou sice ještě na stráži a o jejich
demobilisaci není nic slyšet, ale není pochyby
že použijí prvé příležitosti, aby po ročním vá-
lečném stavu propustili co nejvíce bojovníků
domů. Král řecký Konstantín hrdě nos
nyní přízvisko „dvanáctý“, aby tím projevoval
nepřetržitost tradie byzantské říše, repr sen-
tované nynějším Řeckem, dosud přes všechny
neočekávané úspěchy z posledního roku zůstá-
vajícím jen „malým“ Řeckem, ale nevzdávají-
cím se naděje, že uskuteční kdysi idcál „Vel-
ké Hellady“. Solonovo moudré heslo „méder
agan“ (nic příliš) nebylo nikdy vůdčím heslem
rozpínavých potomků staré Hellady.
Pošta
Bulhar
Řek
Solonův
Praha
Balkán
Bulharsko
Cařihrad
Řecko
Vela
5
article
Ze Srbska i Bulharska zároveň se po-
tvrzuje, že naděje na brzké mírné vyřízen
řecko-tureckého sporu jsou oprávněny. Ru-
munský olicios činí své sdělení tönem poně-
kud rozmrzelým. Spřátelené moci balkánské
nesmějí prý zapomínat, že jest v jich vlastním
zájmu, aby vzájemnou umírněností se podpo-
rovaly ve snaze po klido, a že Rumunsko nen
ničím žandarmem. „N. Fr. Pr.“ chce z těchto
slov vytlouci tvrzení, že Rumunsko není ochot-
no působit na Turecko nebo na Řecko jinak
jako mírnými prostředky. Při tom však zapo-
míná „N. Fr. Pr.“ řešit otázku, jak by se za-
chovalo Rumunsko za válečného konfliktu
mezi Srbskem, spojeným s Řeckem, a Bulhar-
skem. O to vlastně jde, neboť jen podle toho
možno oceňovat význam a dosah nynějších
politických kombinací na Balkáně.
Včerejší zasedání skupštiny srbské nepo-
dalo dosti jasného obrazu o tom, na které stra-
ně vlastně stojí většina skupštiny, zda na stra-
ně umírněné diplomacie Pašičovy, či na straně
neumírněné vojenské skupiny, která proti ny
nější občanské vládě stojí ve zřejmé protivě.
Mluví se docela o tom, že spor mezi ci-
vílní vládou a vojenskými kruhy byl tak ostrý.
že před samým zahájením vojenských operací
proti Albancům měl vésti k odstoupení vojen-
ského ministra Božanoviče a vojvody Putnika.
Nemůže překvapovat, že vojenská strana jes
méně zdrželiva ve svých požadavcích, než roz-
myslná diplomacie, počítající nejen s nepříte-
lem, s nímž dlužno bezprostředně bojovat, ný-
brž i se zákulisními nepřáteli, často mocnějším
nežli ten, kdo jako marionetka dal se na bo-
jiště postavit.
Bulhar
Pašičův
Albanec
Božanovič
Putnik
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Francie
Turecko
Řecko
Balkán
skupština
6
article
Bývalý ministr president srbský, Stoja
Novakovič, řekl to dobře včera dopiso-
vateli „D. V.“: „Mnohé nesnáze, které ještě
dnes nám překážejí, mohou být jen pomalu
vytrvalostí odstraněny. Nesmíme upadnout do
chyby, chtit všechno hned a radikálně řešit.
Zbytečně si tím vyvoláváme nebezpečí a pro-
blémům neposkytujeme času, aby dozrály ..
Tato rozvážná politika Novakovičova bude
zajisté významnou podporou Pašičovi v jeho
umírněné politice. Srbsko v dnešní době má
se varovat, aby zbytečně nedráždilo své sou-
sedy. Několik kilometrů albanského území více
nebo méně nestojí za ty oběti, které by po pří-
padě musilo Srbsko přinésti. Pašič ve skupšti-
ně nemluvil o trvalém anektování pohranič
albanského, nýbrž prohlásil, že Srbsko obsad
některé strategické posíce, sesílí pohraniční
posádky, ale konečné určení hranic ponechá
dohodě s velmocemi.
Události na poloostrově
balkánském.
Nizozemští četníci do Albanie.
Z Rotrdamu, 11. října. [„N. Fr. Pr.“) Minist
vojenství vyslal vyššího důstojníka do Albanie.
aby tam studoval poměry a přichystal organisae
četnictva, k níž jsou povoláni nizozemšti důstoj
níci.
Stoja Novakovič
Novakovičův
Pašič
Srbsko
Albánie
Francie
7
article
Řecký král v Solunu.
Ze Soluna, 10. října. (Ag. d'Athénes.]) Král Kon
stantin přibyl sem dopoledne lodí „Amphitrite?
Přijal na lodi přednosty občanských a vojenských
úřadů. Večer konala se na ledi hostina, jíž se z
častnili vyšší důstojníci. Zitra v poledne bude uspo
řádána hostina, na níž jest pozváno vysoké úřad
nictvo. Král vykoná zítra přehlídku divíse, ležíc
posádkou v Solunu a odjede pak do Kilkiše n
inspekci armády.
Demobilisace tureckého vojska v Thrakii
Z Cařihradu, 11. října. Dopisovatel „N. Fr. Pr.
dovídá se z povolaných míst: Odzbrojení tureck
armády týká se všech záloh a částí vojska řado-
vého a provede se z nepatrné části po dráze, na
které je denně přípraveno 5 vlaků, hlavně pro
koně a výzbroj. Vojsko jde většinou po krátké jízdě
drahou pěšky k nejbližšímu přístavu v zálivu Sa
resském, k Mramorovému, aneb Černému moři
kde vstoupí na lodí. Do Cařihradu vojsko od Ha
denköje nepřijde, do Sv. štěpána vstoupí ho mále
Z donucení uzavřené sňatky v nových bul
harských územích zrušeny.
Z Vídně, 11. října. „Albanische Korrespondenz
oznamuje z Cařihradu, že turecko-bulharští mírov
delegáti podepsali dodatečný protokol, kterým s
zrušují všechny donucené sňatky u zavřené n-
počátku války v územích Bulhary obsaze-
ných mezi mohamedánskými dívkamí a nemoha-
medány. Nuceně provdané a unesené ženy vrátí s
ke svým příbuzným.
Bulhar
Soluna
Cařihrad
Francie
Vídeň
Kon
Soluna
Aga . d ' Athéne
8
article
Progresivní radikální strana v Bulharsku.
Ze Sořije, 10. října. (K. k.) Jak listy sděluj
odloučila se část Daněvovy strany od Daněva
ustavila stranu pod jménem progresivní radikáln
strana.
Politická vražda a nepokoje na ostrově
Samu.
Z Cařihradu, 11. října. („N. Fr. Pr.“) „Tanin
aděluje, že státní zástupce na Samu byl z polii
čkých důvedů zavražděn Moroem, odpůrcem gu
vernerovým. Obyvatelstvo rozdělilo se ve dva tá-
bory, z nichž jeden je na straně Turků, druhý n
straně Řeků. Řecko vyslalo k ostrovu dvě torpe-
dové lodi
Daněvův
Daněv
Sam
Moroe
Turek
Řek
Bulharsko
Sořijá
Cařihrad
Francie
Řecko
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
O vojenských předlohách.
Z Vídně, 11. října. „Deutsche Volksztg.
a „Reichspost“ zabývají se novými vojenskými
požadavky a list tento sděluje, že porady
předlohách, které v té příčině budou parlamen-
tům předloženy, nejsou ještě skončeny. Ministr
vojenství Krobatin po návratu z Pešti vy-
jednával včera hodinu s hr. Stürgkhem
s hr. Berchtoldem, který pak byl přijat
císařem v audienci. Také chef generálního štá
bu bar. Conrad z Hoetzendorfu po včerejší
rozmluvě s hr. Berchtoldem byl přijat císařem
V nejbližší době konati prý se bude ve Vídni
nová společná rada ministerská, která uprav
vojenské předlohy pro delegace.
žádní noví záložníci nebudou povolání.
Z Pešti, 11. října. Včera sdělovaly říšsko-
německé časopisy, že v rakousko-uherské
armádě budou místo propuštěných záložníků
povoláni noví. „Az Esti“ dovídá se však z po-
ečen
Krobatin
Stürgkh
Berchtold
Conrad
Vídeň
Pešť
Deutsche Volksztg
Aza Est
10
article
volaných kruhů, že zpráva ta je bezpodsta tná
a že místo propuštěných záložníků žádní nov
povoláváni nebudou
Porady o věcech haličských.
Z Vídně, 11. října. U hraběte Stürgkh
konala se dnes porada, které se zúčastnili dr-
Leo a ryt. Dlugosz. Dr. Leo vrací se dnes
zase do Krakova. V pondělí sem přijede opět
místodržitel haličský dr. ryt. Korytow ski
aby s vládou jednal opětně o haličských záleži-
tostech.
Oslava bitvy u Lipska.
M. Z Lipska, 11. října. (Zvl. telegr. „Nár
Listů.) Za příčinou oslav bitvy u Lipska (od-
haleni pomníku na památku tét
bitvy zřízeného atd.), jež se koná dne
18. října a k níž příbudou německý císařse
svými syny a ostatní panovníci němečtí, za-
vlád! zde již nyní ruch slavnostní. Nával ci-
zinců bude ohromný. Proto zavedena přísná
policejní kontrola všech příchozích. Majite-
lům hotelů bylo pod přísnými tresty nařízeno,
aby přesně a spolehlivě vyplňovali rubrikyo
zemích a místech, odkud cizinci přicházejí,o
jich stavu, povolání a stáří, jakož i době za-
mýšleného jich pobytu v městě. Bezpečnostn
služba bude příštim týdnem neobyčejně se-
sílena. Z ciziny docházejí stále hojné při-
hlášky.
Stürgkh
Lea
Dlugosz
doktor
Vídeň
Krakov
Lipsko
11
article
Německý císař do Vídně.
Z Vídně, 11. října. JJe nyní již jisto, že ci-
sař Vilém přibude do Vídně dne 26. t. m.
ráno k návštěvě císaře rakouského a že téhož
dne večer opět odjede. Bydliti bude v zámku
schönbrunnském. Posledně byl ve Vídni roku
1910.
Vyslancové rakouský a ruský odejeli ze Sofije
Z Pešti, 11. října. Pester Lloyd“ oznamujez
Sofije: Rakouský vyslanec hr. Tarnowski odjei
do Vídně na dovolenou, ruský vyslanec Něklju-
dov pak do Paříže. Praví se, že ruský vyslane
se na své místo už nevrátí, ježto v kampaní bal-
kánské se neosvědčil.
Z armádního věstníku.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) Jeho Velíčenstvo cí-
sař jmenoval generála jízdy Viktora Dankla
velitele 14. sboru a velícího generála v Inšpruku
majitelem pěšího pluku čís. 53, generála jízdy
Artura svob. pána Glesla z Gieslingenu.
velitele 8. sboru a velícího generála v Praze, ma-
jitelem pěšího pluku č. 16 a generála j'zdy Desider
Kolosvaryho, velitele 11. sboru a velícího ge-
nerála ve Lvově, majitelem husarského pluku čís
Vilém
Lloyd
Tarnowski
Dankl
Artur
Glést
Kolosvary
Vídeň
Pešť
Paříž
Praha
Lvov
Sofijá
12
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. řijna. (K. k.) » Wiener Zeštung-
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil místo-
předsedovi poslanecké sněmovny rady říšské dv.
radovi v. v. dru. Ludomilovi Germanovi kom-
turský kříž řádu Frant. Josefa s hvězdou. — Jeho
Veličenstvo císař jmenoval kontreadmirála Maxmi-
liana Njegovana, velitele eskadry, presidentem
námořně-technického komitétu, kontreadmirála
Löllera, velitele námořního arsenálu, velitelem
eskadry a kontreadmirála Pavla Fiedlera, ve-
litele flotilly křižáků, velitelem námořního arsená-
lu. — Ministr kultu a vyučování pro-
půjčil profesoru na stálním reálném gymnasiu
Hradei Králové Vojtěchu Prachovi učitelské
místo na státní reálné škole v Kutné Hoře
jmenoval suplujícího učitele na státní reálné škole
v Hradcí Králové Františka Krbce skutečným
učitelem na státním reálném gymnasiu v Hrad i
Ludomil German
František
Josef
Njegovan
Löller
Pavel Fiedler
Prach
Krbec
Vídeň
Hradei Králové
Kutná hoře
poslanecký sněmovna
Wiener Zeštung
13
article
Králové.
Králové.
Holandští žurnalisté ve Vídní.
Z Vídně, 10. října. (K. k.) Dnes večer byli
holandští žurnalisté, zde meškající, hosty města
Vídně. Byli přijatí starostou a náměstky jeho. —
Za hostiny pronesl starosta nadšeně přijatý při-
pitek královně Vilemíně a císaři Františkovi Jose-
lovi. Hudba hrála bolandskou národní hymnu
hymnu národů rakouských. Za své řeči poukázal
starosta za nadšených projevů souhlasu na spo-
lečné snahy Holanďanů a Rakušanů po rozvojia
moderním pokroku a provolal na konec hostům
„Sláva“, což bylo nadšeně přijato. Vůdce holand-
ských žurnalistů redaktor Eleut odpověděl
srdečnými slovy díků za laskavé přijetí a provolal
„Sláva“ městu Vidní a jejímu starostoví.
Vilemína
Jose
Holanďan
Rakušan
Eleut
Vídeň
14
article
dlaní.
Krajinský zemský sněm odročen.
Z Lublaně, 10. října. (K. k.) (Zemský sněm.
Zemský hejtman dr. Šusteršič podal přehled prac
sněmu zemského za minulé období a ukončil na
dšeně přijatým provoláním „slávy“ Jeho Veličen
stvu císaři. Na to byl zemský sněm z Nejvyššího
rozkazu odročen
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřebu, 10. října. (K. k. uh.) Zemské zdra-
votní oddělení uveřejňuje tuto cholerovou stati-
stiku z venkova: 8 nových onemocnění, z nichž
4 skončily smrtí.
Doplňovací volba do říšského sněmu
německého,
Z Drážďan, 10. října. (K. k.) Při dnešní dopl.
ňovací volbě do říšského sněmu ve 4. saském okrese
volebním [Drážďany-N. Město) obdržel dr. Hart-
mann (konservativec) 14.190, dr. Klöppel (pokr. str
lid.) 11.024 a Buck (soc. dem.) 31.150 hlasů. Buck
je tedy zvolen
Bavorští princové do Atriky.
Z Mnichova, 10. října. (K. k.) Prine Leopol
bavorský vydal se se svým synem Konradem
včera večer na cestu do německé východní Afriky
která je projektována na několik měsíců.
Dohoda francouzsko-španělská.
Z Madrídu, 10. října. (K. k.) Oproti obavě, vy-
slovované částí veřejného mfnění, že Španělsk
by mohlo býti dohodou s Francií donuceno, aby
zvětšilo své zbrojení, dovozuje „Liberal“, že do-
hody ani spolky nikterak nemusí míti v zápětí ne-
zbytně ofensivní nebo defensivní postup. Toho pří-
kladem jest neutralita Francie v rusko-japonské
válce.
Z Paříže, 11. října. Dle madridského telegramu
„New York Heraldu“ bude francouzsko-španělská
dohoda rázu výlučně vojenského a tý-
kati se bude pouze Afriky. Zásady její byly smlu-
veny mezi králem a generálem Lyauteye m.
doktor
Šusteršič
Klöppel
Buck
Konrád
Lyautey
Lublaň
Chorvatsko
Záhřeb
Drážďany
Mnichov
Afrika
Madríd
Francie
Liberal
Paříž
N . město
Hartmann
a Buck
New York Herald
15
article
Cholera na jižní Rusi.
Z Petrohradu, 10. října. (K. k.) Cholery v již-
ním Rusku ubývá. Za týden od 22. do 28. září, one-
mocnělo 41 a zemřelo 20 osob. V minulém týdnu
onemocnělo 36 a zemřelo 13 osob.
Zmařený atentát na Juanšikaje.
Z Pekina, 10. října. (Reuter.) Náčelník jízdn
policie Chen byl ve středu zatčen. Při prohlídee
jeho bytu byl nalezen velký počet cenných papírů
Chen se přiznal, že povstalei jihu jej podplatili
aby podnikl dnes pokus vraždy n
Juanšikajovi. Stal se podezřelým tím, že s
pokoušel zabezpečiti si pro dnešní slavnosti míste
v blízkosti presidentově
Juanšikaj uvázal se v úřad republiky čínské
Z Pekina, 10. října. [Reuter.) President Juanši-
kaj ujal se úřadu v paláci Taiho. Ve svém proslovu
prohlásil, že povede pevnou a stálou politiku. Je
stoupencem pokroku, ale nebude podporovati kraj-
ně radikální methody. Je odhodlán k poli-
tice postupných reforem. Při přijetí di-
plomatického sboru pronesl jeho doven, španělský
vyslanec, řeč, v níž tlumočil presidentovi blaho-
přání cizích zástupců a vyslovil přesvědčení, že za-
hraniční poměry Činy stanou se za presidentství
Juanšikaje ještě srdečnějšími. Odpovidaje na pro-
slov vyslancův, učinil Juanšikaj včera již sdělené
prohlášení.
Chen
Juanša
Juanšikaj
Rus
Petrohrad
Rusko
Pekina
Reuter
Tai
16
article
Poslední mez v Panamském průplavu
prolomena.
Poslední mez v Panamském průplavu
prolomena.
Z Panamy, 10. října. (K. k.) Prolomení gam-
bojské hráze, poslední to meze v Panamském prů-
plavu, obě moře dělicí, bylo dnes presidentem Wil.
sonem šťastně vykonáno
Z Washingtonu, 10. října. (K. k.) Presiden
Wilson prolomil gambojskou hráz Panamského prů-
plavu z Bílého domu stisknutím knoflíku elektri-
ckého vedení. Za tím účelem byly spojeny dráty
kabel na vzdálenost přes 4000 mil
Z Panamy, 10. října. (K. k.) K vyhození do po-
větří hráze Gambojké bylo v posledních měsících
položeno 1200 dynamitových nábojů
celkové váze asi 40 tun. Jiskra poslaná dnes
presidentem Wilsonem, nepřivodila však výbuch
celé této massy, nýbrž následkem opatření plu-
kovníka Goethala jenom 400 nábojů. Výbuch.
po kterém vody jezera Gatunského proudily do
průkopu Culebradurského, odstranil sice poslední
překážku, bude však ještě nutno baggry odstraniti
Wil
Presiden Wilson
Gambojký
Jiskra
Wilson
Panama
Washington
17
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě sa s
večerni
za d
Ve fltálkách na venkově
ranní stslo
večerni
lnseráty
plau su botově napřed
Předplacení a inserty přijlma
administrace v Marianské ul., a
Tam nachazejí se ta
rodnkce. tiskárna a szpadlnu
Narndnich Lisrá
Rukopisy se nevranen
18
article
velké massy trosek, nežli bude možno přivoditi
výbuch dalších mass dynamitu, aby byla úplně
uvolněna cesta mezinárodní paroplavbě.
Z Londýna, 11. října. „Daily Mail“ uveřejňuje
zevrubné líčení historické chvíle, ve které presi-
dent Wilson, stisknuv elektrický přístroj v Bílém
domě washingtonském, odklidil poslední zeď, která
dělila Atlantický oceán od Velkého. Bylo hrobové
ticho, když Wilson rázem 2. hodiny tak učinil.
Elektrické vedení mělo délky 6400 km až k barié-
ře gamboaské. Bylo třeba 40.000 kg dynamitu, aby
se bariéra mohla vyhoditi do povětří. Na místě
samém učiněna nejrozsáhlejší opatření bezpečnost-
ní. Účinek tlaku byl obrovský. Napřed byl ohrom-
ný výbuch, který bylo slyšeti na 100 mil a kotouč
dýmu, do výšin sahající, naplnil vzduch, takžev
širokém okruhu denní světlo bylo zatemněno. Země
ve hrázi počala se kolísati a vodní massy pomalu
vnikaly do ní. Napřed zvolna, potom silněji a sil-
něji vléval se proud do řečiště kanálu. Dokončení
dila stalo se beze vší nehody. Hotová věc oznámena
telegraficky hned do Washingtonu. Když došla tam
zpráva o spojení očeánů, president Wilson ode-
bral se rozradostněn ke svým hostům, kterým pra-
vil: „Věc tedy jest odbytal“ Ve Spojených státech
všude byl slaven včerejší den. Hned, jak stihla
zvěst, že kanál jest hotov, všude bylo slavnostně
vyzváněno a vypáleny oslavné salvy. Také ob-
chody všude byly zavřeny. Všude bylo jako na
trhu, bez něhož žádná velká slavnost v Americe
není možnou.
Wilson
Londýn
Washington
spojený stát
Amerika
Daily Maila
bílý dům
km
kg
19
title
Hospodářská krise v Anglii.
Anglie
20
article
Z Londýna, 6. října
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Na pevnině věnuje se nyní pozornost zejména
politické krisi v Anglii, kterou způsobil chystaný
odboj Ulstru proti samosprávě Irska, ale pro An-
glii samu je neméně vážná krise hospodářská.
kterou prožívá již několik let. Nemine týdne, ba
téměř dne, aby v některé končině Spojeného krá-
lovství nedošlo k rozporu mezi zaměstnavateli
dělníky. Na sta stávek bylo zažehnáno dohodou
v posledním okamžiku, ale několik tuctů jich vy-
pukne každý rok a vyhodí na dlažbu tisíce pra-
cujících, z čehož nejvíce těží řemeslní organisá-
foři těchto malých státních převratů, jejichž sku-
řečnými obětmi jsou velmi často dělníci. Velcí za-
městnavatelé ovšem pozbývají mnoho peněz a zá-
pasí s velkými obtižemi, ale přece nesnázím odo-
lávají. V posledních týdnech pak se jedná o utvo-
ření syndikátu všech velkoprůmyslníků Spojeného
království, který by sebral milliardový reservní
fond, aby mohli čeliti vzpourám syndikátů. To je
vážná novina, neboť je jisto, srazí-li se bezohledně
dvě tak mohutné síly jako dělnická massa a kapi-
talismus, že náraz bude hrozný a nikdo nemúže
předvídati následky podobné srážky.
Londýn
Anglie
Irsko
spojený krá
spojený království
21
article
Zatím jsou angličtí zaměstnavatelé slabší, ne-
boť na konec stále ustupují. Tak mohla býti pod-
nícena poslední stávka autobusová v Londýně, je-
již pouhé ohlášení poděsilo veškerou střední třídu
metropole. Syndikalistické hnutí ostatně nepoško-
zuje tak velice velkoprůmyslníky jako malé za-
městnavatele, kteří kdysi tvořili pojitko mezi děl-
níky a vysokou buržoasií. Dnes téměř nelze na-
lézti v Londýně maloobchodníka. I nejmenší krám-
ky náležejí společnostem, které rozmnožují své
odbočky ve všech čtvrtích londýnských. Dělník,
který se stával uspořením malého kapitálu samo-
statným, vymizel, nebo, zkusí-li své štěstí, ne-
udrží se dlouho, ježto jednak nemůže zápasiti
velkokapitálem, jednak nenalezne soudruhy, kteří
by mohli podniknouti zápas společně s ním.
Londýn
22
article
Země nalézá se v novém hospodářském vývoji
a stávka stala se endemickou. Je to vnější známka
vnitřní choroby. Nalézáme se na sopce, a přes
zdánlivou obchodní prosperitu, které liberální
strana využívá pro volební kampaně, je budouc-
nost tak bohaté země pejistá.
Příznačno je, co se děje nyní v Lancashiru.
JJJistý tovární dozorce nebyl oblíben mezi dělníky.
kteří mu vytýkali, že příliš horlivě hájí zájmy
svého zaměstnavatele. Dělníci žádali, aby byl pro-
puštěn, a když jim nebylo vyhověno, zahájili stáv-
ku za podpory svého místního syndikátu, jenž vů-
bec nedbal rozhodnutí, učiněného výkonným vý-
borem syndikátu přadláků. Naskytuje se tu opět
zvláštní divadlo, že velká trade union neschvaluje
postup jedné ze svých odboček a nemůže vůči
ní uplatníti svou autoritu. Zaměstnavatelům je tu-
díž málo platno, dohodnou-li se s trade uniona
proto sahají ke svépomoci. Nebude-li místní sťávka
v továrně bolfonské skončena do 25. října, vylouěí
majitelé přádelen více než 100.000 dělníků. Trade
union přadláků rozhodla se nevypláceti již stáv-
kové příspěvky místní odbočce v Boltonu, která
se nalézá ve zjevné vzpouře proti výkonnému vý-
boru. Co z toho vzejde a kdo odnese následky?
Budou to zese chudí dělníci, vykořisťovaní svými
šnatnými vůdci
Bolton
23
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V „České Revui“ (1913, č. 1.) píše velmi
poutavě dr. Karel Hoch o „Rozmachu Ru-
ska“. Ukazuje, jak neobyčejný a dalekosáhlý
obrat se právě uskutečňuje v hospodářském a so-
ciálním životě Ruska. Proměny ve vnitřním životě
ovšem nemohou zůstati bez účinku i na zahranič-
nou politiku ruské říše. A zde nalézá dr. Hoch vy-
světlení pro zdrželivý postup Ruska za posledních
válek balkánských, kdy vláda, zejména Sazonov
Kokovcov bránili válečnému zakročení Ruska, a
se tím ocitali v konfliktu s kruhy nejvyššími i
náladou téměř všeho veřejného mínění ruského.
„Proč to činili s takovou houževnatostí? Proč ne-
chávali denně na sebe útočiti veřejnost. staré i no-
vé slavjanofily a s málo výjimkami i veškerý tisk?
doktor
Karel hoch
Sazonov
Rusko
Český revue
24
article
Proč zůstali hluší vůči Balkánu, proč ohrozili té-
měř prestiž Ruska v Srbsku a na Černé Hoře, proě
nechtěli, co jim asi nabízel generál Dimitrijev, ne-
získali Rumunsko a nedalí se rázem do své histo-
rické úlchy na Bosporu? Učinili tak opravdu jen
proto, že byli nepřipraveni, věčně nepřipraveni.
jak jim to trpce vyčítali vítězní Jihoslované, při-
pravovaní o plody svého vítězství a vehnaní tim
do vzájemného boje? Tvrdí se, že ruská armáda
nebyla nepřipravená. Ale jestliže zodpovědní stát-
níci i tentokráte váhali a couvali, činili tak v uvá-
žení, že Rusko dělá právě první kroky na cestěk
vývoji, který přinese mu nejenom vnitřní sílua
pořádek, nýbrž v souvislosti s tím i takové posí-
lení jeho velmocenského postavení a vyhlídek —
že tento vývoj za žádných okolností nesmí býti
přerušen, anebo dokonce ohrožen. R. 1907 stála
čtyřprocentní ruská státní renta na 67 proc. nomi-
nální ceny. Rok na to však zahájen byl obrat, je-
hož význam charakterisován faktem, že od té doby
do r. 1913 stouply řádné státní příjmy o celých 31
proc. Od r. 1909 mohlo Rusko nejenom řádně umo-
řovati dluhy a prováděti nákladné podníky, nýbrž
nahromadilo také z přebytků, které se skládaji ve
zvlášlní fond, ohromnou sumu 400 mil. rublé. V
každém z těchto čtyř let činil přebytek 280 mi-
lionů, a tak mohla státní správa vedle zmíněné
úspory krýti všecky silně stoupající výdaje, umo-
řiti dřiv než byla zavázána 200 milionů dluhů, vy-
dati na vojsko a marinu vedle řádného vydání
Dimitrijev
Jihoslovan
Balkán
Rusko
Srbsko
Černá hoře
Rumunsko
Bospor
25
article
1157 mil. rublů — od r. 1910 ještě 255 milionů mi-
mořádně, na dráhy 398 mil. a na podpory obyva-
telstvu, postiženému špatnou žní, 139 mil, rublů.
Stejně postupoval i rozmach hospodářský. Vývor
a dovoz se v posledních desiti letech zdvojnásobil-
vývoz stoupl ze 762 mil. rublů v r. 1901 na 1591
mil. v r. 1911, dovoz z 593 mil. na 1161. Ruské ze-
mědělství vytěžilo v r. 1895 za 4. r. 1910 však za
miliard rublů, cena výrobků ruského průmyslu od-
haduje se nyni na 5 miliard rublů. Počet závodů.
podléhajících tovární inspekci r. 1909 činil 14.733.
r. 1911 však 16.600, počet dělnictva za tu dobu
vzrostl z 1.8 mil. na 2.05. Zvláště mohutně rozvi-
noval se průmysl textilní, v němž je zaměstnáno
42.5% všech dělníků.“ Uvedený potěšitelný roz-
voj není dle dra. Hocha vyvolán pouhou vlnou ně-
kolika příznivých let, nýbrž má vzdálenější a hlub-
ší příčiny, které budou působiti trvale, zůstane-l
26
article
Rusku i dále zachován klid. Příčiny ty snaží se
autor zjistiti zejména na základě referátů berlin-
ského Sdružení pro státovědecké vzdělání, pod-
niknuvšího loni studijní cestu po Rusku. Zatím
v částí své úvahy, dosud otištěné, ukazuje přede-
všim na význam agrární reformy, která byla na-
stoupena úkazem z r. 1906, ale prováděna je in-
bensivně teprve po vydání zákonů z r. 1910 a 1911.
jimiž je umožněno, aby mohl každý vystoupiti z
dosavadního „miru“. Tím ustupuje v ruském země-
dělství na celé čáře kolektivní vlastnictví indivi-
dušlnému a tím zvyšuje se osobní příčinlivost
podnikavost. „Do 1. června 1911 přihlásilo vystou-
pení z míru 2.160.867 sedláků a u 1.530.620 bylo
do té doby také provedeno, což znamená 17 proc.
z hospodářů ve 40 zúčastněných guberniích. — Mi-
mo to bylo r. 1910 vesměs prohlášeno za majite-
le 3.489.898 sedláků, bydlících v obcích, kde se
půda od té doby, když ji dostali při osvobození,
nově nerozdělovala. Co při tom vykonaly ruské
úřady, vysvitne ze srovnání s činností úřadů pru-
ských: za pět let provedly rozdělení víc jak polo-
vice oné půdy, pro kterou bylo v Prusku třeba
víe jako sto let.“ Nouzi o půdu bylo odpomáháno
přikázáním skoro veškeré carské půdy agrárnt
bance ku prodeji v rozsahu asi 2 mil. desjatin (r.
1906), po němž následovalo i rozhodnutí o prodeji
půdy státní (6 mil. desi.), jež prodávána přímo
úkaz, zmocňující agrární banku k většímu spro-
středkování nákupu půdy fv r. 1906-1908 přes1
Prusek
Rusko
27
article
mil. desj.). V několika letech prodala nebo zpro-
středkovala agrární banka neméně než 11.787.98e
desjatin půdy sedlákům (1 desj. — 1.0925 ha). — v
ostatním obsahu „Čes. Revue“ je:. Jos. Penížek
Přechody. Stať situační. — Dr. H. Opočenský. Do-
pisy maršála Schwarzenberka jeho choti. — D
A. Krásný. O hospodářských a právních základech
zásobování zemí českých elektřinou. — Hlídkyá
politická — středostavovská — technická. — Vý-
chova a školství. — O knihách. — Divadlo.
doktor
H Opočenský
Schwarzenberk
A Krásná
ha
28
article
Drobnosti.
Drobnosti.
„Prúdy,“ revue mladého Slovenska (IV. čís
9), podávajíce zprávu o činnosti „Českoslovanské
Jednoty“, jejíhož působení spravedlivě si cení, u-
pozorňují, jaké malé účasti se těší „Jednota“ na
Slovensku a — dodáváme my: — dosud, hohužel
stále ještě i v zemích českých. „Průdy“ uvádějí
V sozname čenov „nachodíme všetko spolu 140
Slovákov, 6% všetkých členov a priaznivcov Jed-
noty. Ale i z týchto 140 ich 69, tedy asi polovic
je zo St. Pazovej (27). z Madlaku (16]. z Vrbovéh
a Přešťan (14) a z Modry (12). A tak vyjmuc 4—
obcí z celého ostatného Slovenska prispelo na po-
třeby Českoslovanskej Jednoty 71, píšem sedem-
deslatjeden ludí, alebo 3 všetkých členovo
priaznivcov. Je to číslo zahanbujúce. Českoslovan
ská Jednota slůži najvážnějším záujmom sloven
ským. Koná pre Slovensko mnohé práce, ktoré bez
nej nemal by kto konať, pred ňou nekonal nikte
Neváháme tvrdif, že Českoslovanská Jednotale
najpotrebnejším ze všetkých slovenských spolkov
Preto o ňu mal by byť na Slovensku najväčší zá
ujem duševný i hmotný, jej snahy a prácu mal by
všemožne podporovať každý povedomý a sved -
mitý Slovák. A čo vidíme? Kým občas rojčíme za
oživotvorenie zhabanej Matice Slovenskej, sme te-
mer úplne indolentnými voči jestvujácej, aktivne
inštitúcii, která nahrádza nám Maticu v mnohom
čelí jediná maďarizačným snahám Femky, jej dru
hov a protektorov. Len 140, vlastne 70—80 Sla
vákom záleží na najvážnějšej ustanovizní česko
slovenskej! Co je pre Slovensko „Českoslovansk
Jednota“, chápe z katolickych slovenských fará
rov ila jeden (l). z evanjelických 12. z vyše 60 ad
vokátov 7. asi z 25 lekárov 3. z 200 peňažnikov 18
z 50 slovenských peňažných ústavov 18, z učitelo
Průda
Slovák
Len 140
Slovensko
St . Pazová
Modra
Prúda
Slovákov
Madlako
Přešťan
29
article
z kupcov dvaja, z rolníkov a remeselníkov as
40“. Pozastavují-li se uvědomělé kruhy slovenské
nad malým počtem Slováků mezi členy „Jednoty“
měli bychom i my uvažovati o své účasti v uvede-
né organisaci. 2221 člen ze zemí českých — ač zdá
se číslo to na prvý pohled docela značné — je
přec poměrně dosti málo. Jsme národem téměř 7-
milionovým; to značí, že teprve ze 3150 Čechů má
„Jednota“ vždy jednoho členal Proto máme ne-
néně důvodů než tisk slovenský volati své lidi
ičasti v „Českoslovanské Jednotě“. — „Průdy
dále přinášej!: Dr. H. P. Styky Slaviancfilov se Slo-
vákmi a ich vplyv na odtrhnutie sa Slovákov o
Čechov. — J. Úlebla. O pokrokové práci mezi li-
dem. — Ján Párička. Uryvky zo štatistiky. —
Menšík. M. A. Šimáček. — M. Rázno. Vláda tmy
— Obzor: literárny a umelecký — školský a kul-
túrny. Obzor mládeže — časopisov. — Kronika.
Slovák
Čecho
Průda
doktor
Slaviancfilov
St
Čechov
J Úlebl
Páriček
Menšík
Šimáček
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Sedm neděl „lesním mužem“. V Ameriee
není kaváren a ony kruhy, které tvoří jádro kmeno-
vých hostů kaváren našich, vyhledávají ve chvílích
ddechu sportovní hřiště, anebo bary. Zda myšlen-
ra, kterou uskutečnil malíř Josef Knowles, vznikla
mezi sportovníky nebo u nálevního pultu, není zná-
mo. Kteréhosi dne ohlásil krátce přátelům, že zku-
ví sedm neděl žíti, jak od tisiciletí žádný z civili-
sovaných lidí nežil. Bez šatu, zcela, „jak jej bů
ztvořil“, s holýma rukama, tedy nejen bez potravy
a zbraní, ale i bez palety a bez štětce odebral se
lo pralesů státu Maine, aby žil po způsobě troglo-
dytů a — psal zprávy o své dobrovolné robinso-
nádě do novin. Vskutku zasílal americkým listům
pravidelné články „Z denníku lesního muže
Zprávy člověka, vrátivšího se k přírodě““ a jint
nojednání s jinými a jinými tituly, jež po úmluvě
přáteli týdně ukládal do dutého stromu
rvého dne — líčí v nich — obíhal pustinou kolen
a v noci pokračoval v běhu, aby se zahřál. Dru-
tého dne zbudoval si chýši, živě se jahodami, plne
Iva dny potom věnoval snaze o získání ohně tře-
vím dvou dřev. až konečně zdařilo se mu upéci si
ěkolik pslruhů. Jídelní lístek pak stále si víc
obohacoval, tu žabími stehénky, jindy praženým
Knowles
Iva
Main
31
article
ořechovými jádry atd. Jen nedostatkem soli trpěl.
Marně také snažil se dlouho lapati zvěř do jam, až
ukořistil konečně medvídě, jehož masem se pak ži-
vil. Zatím již také pořídil si z lýčí „oděv“, pak vy-
dělal medvědí kůži a ze střev vyrobil si tetivu k
luku, jímž střílel ptáky, a z chlupů udělal si štětec.
jímž maloval na kusy kůry a lýčí, poněvadž se mu
pokus o výrobu papíru naprosto nezdařil . . . V
těchto dnech se malíř zdráv a vesel vrátil do kru-
hu svých přátel, kteří se zatím poctivě starali, aby
mu nadělali pokud možno nejvíce reklamy, což je
jak známo, pro každého Američana věcí nejdůlasl-
tější a nejrozhodnější. A o tu asi panu Knowlesovi
při jeho pokusu, nejvíce šlo .
= Hráčská kasina v Rakousku. V Opatiji za-
vřeny byly dne 8. t. m. salony hráčského kasina
ve vile „Amalii“, následkem pokynu, který vyšel
od rakouského ministerského předsedy, který je
prý odhodlán netrpěti v Rakousku žádných heren.
Američan
Knowles
Amalia
Rakousko
Opatiji
32
article
Tolik sdělily došlé zprávy. Opatijské kasino, ja-
kési malé Monte Carlo na jaderském pobřeží, za-
loženo bylo železničním podnikatelem Schwarzem
de Zimony pod titulem „Akciová společnost pro
návštěvu cizinců“, s kapitálem 800.000 korun ve
2000 akciích po 400 K nom. Poněvadž pak, jak
známo, za každé těžké hospodářské krise vede se
hernám a podobným vykořisťujícím podnikům
zrovna nejlépe, byly obchody počestného „cizine-
ckého“ podniku tak výborné, že akcie dosáhly kur-
su 3000 korun. Pan de Zimony založil pak podobné
podniky v Porto Rose a v Cařihradě, ale v Turecku
mu pšenice nekvetla a cařihradská herna záby za-
šla. V poslední době učinila podnikatelství pokusy
založiti herny v Išlu, v Badenu, v Karlových Va
rech. Františkových a Marianských Lázních, ale
náběhy se rozbily vesměs a odpor rakouské vlá-
dy, která nyní učinila svým zakročením koneci
hlavnímu hráčskému závodu v Opatiji.
= Bývalá saská korunní princezna a opereta
„Bizarrní, princezna“. Z Říma, 11. října. Paní To-
selliová prohlašuje, že podá žalobu na milánskou
nakladatelskou hudební firmu Sonzogno, ve které
žádati bude, aby se jí celý náklad komické opery
„Bizarrní princezna“ vydal, poněvadž není spiso-
vatelkou libreta a proto musí důrazně protestovat
proti provedení operety s jejím jménem.
Schwarz
jít Zimon
Františkův
Monte Carlo
Cařihrad
Turecko
Išlu
Baden
Karlová Virginie
Opatiji
Řím
Sonzogno
Bizarrní princezna