ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9ca498d0-8f19-11dd-834d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 90, person 94, org 14, work 13
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu II. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 279.
4 article
Na ranní a večerní listy před pláci se v Praze v administracii na měsle. na čtvrt leta . . B K — a dvoji donáškou a mésle na čtvrt leta 7kei ve filiálkách na měsle. a k n Poštou- měste s rí . . e aa mástě voji zásllko na čtvrt leta . . . K eo V Praze, 11. října. Z Balkánu přicházejí uklidňující zprávy S turecké strany se ohlašuje počátek odzbro- jování, což by znamenalo, že spor řecko-tu- recký překonal již kritický bod a že lze oče- kávat mírný konec. Také hnutí pro neod- vislost západní Thrakie ochabuje. Bulharsko slíbilo všem, kteří se dobrovolně poddají. amnestii, z Cařihradu také se vzbouřencům asi doporučuje, aby se uspokojili, nebude tedy obsazení zbytku západní. Thrakie okolo Gu- müldžiny Bulharům činit mimořádné obtíže. Řekové jsou sice ještě na stráži a o jejich demobilisaci není nic slyšet, ale není pochyby že použijí prvé příležitosti, aby po ročním vá- lečném stavu propustili co nejvíce bojovníků domů. Král řecký Konstantín hrdě nos nyní přízvisko „dvanáctý“, aby tím projevoval nepřetržitost tradie byzantské říše, repr sen- tované nynějším Řeckem, dosud přes všechny neočekávané úspěchy z posledního roku zůstá- vajícím jen „malým“ Řeckem, ale nevzdávají- cím se naděje, že uskuteční kdysi idcál „Vel- ké Hellady“. Solonovo moudré heslo „méder agan“ (nic příliš) nebylo nikdy vůdčím heslem rozpínavých potomků staré Hellady.
Pošta Bulhar Řek Solonův Praha Balkán Bulharsko Cařihrad Řecko Vela
5 article
Ze Srbska i Bulharska zároveň se po- tvrzuje, že naděje na brzké mírné vyřízen řecko-tureckého sporu jsou oprávněny. Ru- munský olicios činí své sdělení tönem poně- kud rozmrzelým. Spřátelené moci balkánské nesmějí prý zapomínat, že jest v jich vlastním zájmu, aby vzájemnou umírněností se podpo- rovaly ve snaze po klido, a že Rumunsko nen ničím žandarmem. „N. Fr. Pr.“ chce z těchto slov vytlouci tvrzení, že Rumunsko není ochot- no působit na Turecko nebo na Řecko jinak jako mírnými prostředky. Při tom však zapo- míná „N. Fr. Pr.“ řešit otázku, jak by se za- chovalo Rumunsko za válečného konfliktu mezi Srbskem, spojeným s Řeckem, a Bulhar- skem. O to vlastně jde, neboť jen podle toho možno oceňovat význam a dosah nynějších politických kombinací na Balkáně. Včerejší zasedání skupštiny srbské nepo- dalo dosti jasného obrazu o tom, na které stra- ně vlastně stojí většina skupštiny, zda na stra- ně umírněné diplomacie Pašičovy, či na straně neumírněné vojenské skupiny, která proti ny nější občanské vládě stojí ve zřejmé protivě. Mluví se docela o tom, že spor mezi ci- vílní vládou a vojenskými kruhy byl tak ostrý. že před samým zahájením vojenských operací proti Albancům měl vésti k odstoupení vojen- ského ministra Božanoviče a vojvody Putnika. Nemůže překvapovat, že vojenská strana jes méně zdrželiva ve svých požadavcích, než roz- myslná diplomacie, počítající nejen s nepříte- lem, s nímž dlužno bezprostředně bojovat, ný- brž i se zákulisními nepřáteli, často mocnějším nežli ten, kdo jako marionetka dal se na bo- jiště postavit.
Bulhar Pašičův Albanec Božanovič Putnik Srbsko Bulharsko Rumunsko Francie Turecko Řecko Balkán skupština
6 article
Bývalý ministr president srbský, Stoja Novakovič, řekl to dobře včera dopiso- vateli „D. V.“: „Mnohé nesnáze, které ještě dnes nám překážejí, mohou být jen pomalu vytrvalostí odstraněny. Nesmíme upadnout do chyby, chtit všechno hned a radikálně řešit. Zbytečně si tím vyvoláváme nebezpečí a pro- blémům neposkytujeme času, aby dozrály .. Tato rozvážná politika Novakovičova bude zajisté významnou podporou Pašičovi v jeho umírněné politice. Srbsko v dnešní době má se varovat, aby zbytečně nedráždilo své sou- sedy. Několik kilometrů albanského území více nebo méně nestojí za ty oběti, které by po pří- padě musilo Srbsko přinésti. Pašič ve skupšti- ně nemluvil o trvalém anektování pohranič albanského, nýbrž prohlásil, že Srbsko obsad některé strategické posíce, sesílí pohraniční posádky, ale konečné určení hranic ponechá dohodě s velmocemi. Události na poloostrově balkánském. Nizozemští četníci do Albanie. Z Rotrdamu, 11. října. [„N. Fr. Pr.“) Minist vojenství vyslal vyššího důstojníka do Albanie. aby tam studoval poměry a přichystal organisae četnictva, k níž jsou povoláni nizozemšti důstoj níci.
Stoja Novakovič Novakovičův Pašič Srbsko Albánie Francie
7 article
Řecký král v Solunu. Ze Soluna, 10. října. (Ag. d'Athénes.]) Král Kon stantin přibyl sem dopoledne lodí „Amphitrite? Přijal na lodi přednosty občanských a vojenských úřadů. Večer konala se na ledi hostina, jíž se z častnili vyšší důstojníci. Zitra v poledne bude uspo řádána hostina, na níž jest pozváno vysoké úřad nictvo. Král vykoná zítra přehlídku divíse, ležíc posádkou v Solunu a odjede pak do Kilkiše n inspekci armády. Demobilisace tureckého vojska v Thrakii Z Cařihradu, 11. října. Dopisovatel „N. Fr. Pr. dovídá se z povolaných míst: Odzbrojení tureck armády týká se všech záloh a částí vojska řado- vého a provede se z nepatrné části po dráze, na které je denně přípraveno 5 vlaků, hlavně pro koně a výzbroj. Vojsko jde většinou po krátké jízdě drahou pěšky k nejbližšímu přístavu v zálivu Sa resském, k Mramorovému, aneb Černému moři kde vstoupí na lodí. Do Cařihradu vojsko od Ha denköje nepřijde, do Sv. štěpána vstoupí ho mále Z donucení uzavřené sňatky v nových bul harských územích zrušeny. Z Vídně, 11. října. „Albanische Korrespondenz oznamuje z Cařihradu, že turecko-bulharští mírov delegáti podepsali dodatečný protokol, kterým s zrušují všechny donucené sňatky u zavřené n- počátku války v územích Bulhary obsaze- ných mezi mohamedánskými dívkamí a nemoha- medány. Nuceně provdané a unesené ženy vrátí s ke svým příbuzným.
Bulhar Soluna Cařihrad Francie Vídeň Kon Soluna Aga . d ' Athéne
8 article
Progresivní radikální strana v Bulharsku. Ze Sořije, 10. října. (K. k.) Jak listy sděluj odloučila se část Daněvovy strany od Daněva ustavila stranu pod jménem progresivní radikáln strana. Politická vražda a nepokoje na ostrově Samu. Z Cařihradu, 11. října. („N. Fr. Pr.“) „Tanin aděluje, že státní zástupce na Samu byl z polii čkých důvedů zavražděn Moroem, odpůrcem gu vernerovým. Obyvatelstvo rozdělilo se ve dva tá- bory, z nichž jeden je na straně Turků, druhý n straně Řeků. Řecko vyslalo k ostrovu dvě torpe- dové lodi
Daněvův Daněv Sam Moroe Turek Řek Bulharsko Sořijá Cařihrad Francie Řecko
9 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. O vojenských předlohách. Z Vídně, 11. října. „Deutsche Volksztg. a „Reichspost“ zabývají se novými vojenskými požadavky a list tento sděluje, že porady předlohách, které v té příčině budou parlamen- tům předloženy, nejsou ještě skončeny. Ministr vojenství Krobatin po návratu z Pešti vy- jednával včera hodinu s hr. Stürgkhem s hr. Berchtoldem, který pak byl přijat císařem v audienci. Také chef generálního štá bu bar. Conrad z Hoetzendorfu po včerejší rozmluvě s hr. Berchtoldem byl přijat císařem V nejbližší době konati prý se bude ve Vídni nová společná rada ministerská, která uprav vojenské předlohy pro delegace. žádní noví záložníci nebudou povolání. Z Pešti, 11. října. Včera sdělovaly říšsko- německé časopisy, že v rakousko-uherské armádě budou místo propuštěných záložníků povoláni noví. „Az Esti“ dovídá se však z po- ečen
Krobatin Stürgkh Berchtold Conrad Vídeň Pešť Deutsche Volksztg Aza Est
10 article
volaných kruhů, že zpráva ta je bezpodsta tná a že místo propuštěných záložníků žádní nov povoláváni nebudou Porady o věcech haličských. Z Vídně, 11. října. U hraběte Stürgkh konala se dnes porada, které se zúčastnili dr- Leo a ryt. Dlugosz. Dr. Leo vrací se dnes zase do Krakova. V pondělí sem přijede opět místodržitel haličský dr. ryt. Korytow ski aby s vládou jednal opětně o haličských záleži- tostech. Oslava bitvy u Lipska. M. Z Lipska, 11. října. (Zvl. telegr. „Nár Listů.) Za příčinou oslav bitvy u Lipska (od- haleni pomníku na památku tét bitvy zřízeného atd.), jež se koná dne 18. října a k níž příbudou německý císařse svými syny a ostatní panovníci němečtí, za- vlád! zde již nyní ruch slavnostní. Nával ci- zinců bude ohromný. Proto zavedena přísná policejní kontrola všech příchozích. Majite- lům hotelů bylo pod přísnými tresty nařízeno, aby přesně a spolehlivě vyplňovali rubrikyo zemích a místech, odkud cizinci přicházejí,o jich stavu, povolání a stáří, jakož i době za- mýšleného jich pobytu v městě. Bezpečnostn služba bude příštim týdnem neobyčejně se- sílena. Z ciziny docházejí stále hojné při- hlášky.
Stürgkh Lea Dlugosz doktor Vídeň Krakov Lipsko
11 article
Německý císař do Vídně. Z Vídně, 11. října. JJe nyní již jisto, že ci- sař Vilém přibude do Vídně dne 26. t. m. ráno k návštěvě císaře rakouského a že téhož dne večer opět odjede. Bydliti bude v zámku schönbrunnském. Posledně byl ve Vídni roku 1910. Vyslancové rakouský a ruský odejeli ze Sofije Z Pešti, 11. října. Pester Lloyd“ oznamujez Sofije: Rakouský vyslanec hr. Tarnowski odjei do Vídně na dovolenou, ruský vyslanec Něklju- dov pak do Paříže. Praví se, že ruský vyslane se na své místo už nevrátí, ježto v kampaní bal- kánské se neosvědčil. Z armádního věstníku. Z Vídně, 11. října. (K. k.) Jeho Velíčenstvo cí- sař jmenoval generála jízdy Viktora Dankla velitele 14. sboru a velícího generála v Inšpruku majitelem pěšího pluku čís. 53, generála jízdy Artura svob. pána Glesla z Gieslingenu. velitele 8. sboru a velícího generála v Praze, ma- jitelem pěšího pluku č. 16 a generála j'zdy Desider Kolosvaryho, velitele 11. sboru a velícího ge- nerála ve Lvově, majitelem husarského pluku čís
Vilém Lloyd Tarnowski Dankl Artur Glést Kolosvary Vídeň Pešť Paříž Praha Lvov Sofijá
12 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. řijna. (K. k.) » Wiener Zeštung- oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil místo- předsedovi poslanecké sněmovny rady říšské dv. radovi v. v. dru. Ludomilovi Germanovi kom- turský kříž řádu Frant. Josefa s hvězdou. — Jeho Veličenstvo císař jmenoval kontreadmirála Maxmi- liana Njegovana, velitele eskadry, presidentem námořně-technického komitétu, kontreadmirála Löllera, velitele námořního arsenálu, velitelem eskadry a kontreadmirála Pavla Fiedlera, ve- litele flotilly křižáků, velitelem námořního arsená- lu. — Ministr kultu a vyučování pro- půjčil profesoru na stálním reálném gymnasiu Hradei Králové Vojtěchu Prachovi učitelské místo na státní reálné škole v Kutné Hoře jmenoval suplujícího učitele na státní reálné škole v Hradcí Králové Františka Krbce skutečným učitelem na státním reálném gymnasiu v Hrad i
Ludomil German František Josef Njegovan Löller Pavel Fiedler Prach Krbec Vídeň Hradei Králové Kutná hoře poslanecký sněmovna Wiener Zeštung
13 article Králové.
Králové. Holandští žurnalisté ve Vídní. Z Vídně, 10. října. (K. k.) Dnes večer byli holandští žurnalisté, zde meškající, hosty města Vídně. Byli přijatí starostou a náměstky jeho. — Za hostiny pronesl starosta nadšeně přijatý při- pitek královně Vilemíně a císaři Františkovi Jose- lovi. Hudba hrála bolandskou národní hymnu hymnu národů rakouských. Za své řeči poukázal starosta za nadšených projevů souhlasu na spo- lečné snahy Holanďanů a Rakušanů po rozvojia moderním pokroku a provolal na konec hostům „Sláva“, což bylo nadšeně přijato. Vůdce holand- ských žurnalistů redaktor Eleut odpověděl srdečnými slovy díků za laskavé přijetí a provolal „Sláva“ městu Vidní a jejímu starostoví.
Vilemína Jose Holanďan Rakušan Eleut Vídeň
14 article
dlaní. Krajinský zemský sněm odročen. Z Lublaně, 10. října. (K. k.) (Zemský sněm. Zemský hejtman dr. Šusteršič podal přehled prac sněmu zemského za minulé období a ukončil na dšeně přijatým provoláním „slávy“ Jeho Veličen stvu císaři. Na to byl zemský sněm z Nejvyššího rozkazu odročen Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřebu, 10. října. (K. k. uh.) Zemské zdra- votní oddělení uveřejňuje tuto cholerovou stati- stiku z venkova: 8 nových onemocnění, z nichž 4 skončily smrtí. Doplňovací volba do říšského sněmu německého, Z Drážďan, 10. října. (K. k.) Při dnešní dopl. ňovací volbě do říšského sněmu ve 4. saském okrese volebním [Drážďany-N. Město) obdržel dr. Hart- mann (konservativec) 14.190, dr. Klöppel (pokr. str lid.) 11.024 a Buck (soc. dem.) 31.150 hlasů. Buck je tedy zvolen Bavorští princové do Atriky. Z Mnichova, 10. října. (K. k.) Prine Leopol bavorský vydal se se svým synem Konradem včera večer na cestu do německé východní Afriky která je projektována na několik měsíců. Dohoda francouzsko-španělská. Z Madrídu, 10. října. (K. k.) Oproti obavě, vy- slovované částí veřejného mfnění, že Španělsk by mohlo býti dohodou s Francií donuceno, aby zvětšilo své zbrojení, dovozuje „Liberal“, že do- hody ani spolky nikterak nemusí míti v zápětí ne- zbytně ofensivní nebo defensivní postup. Toho pří- kladem jest neutralita Francie v rusko-japonské válce. Z Paříže, 11. října. Dle madridského telegramu „New York Heraldu“ bude francouzsko-španělská dohoda rázu výlučně vojenského a tý- kati se bude pouze Afriky. Zásady její byly smlu- veny mezi králem a generálem Lyauteye m.
doktor Šusteršič Klöppel Buck Konrád Lyautey Lublaň Chorvatsko Záhřeb Drážďany Mnichov Afrika Madríd Francie Liberal Paříž N . město Hartmann a Buck New York Herald
15 article
Cholera na jižní Rusi. Z Petrohradu, 10. října. (K. k.) Cholery v již- ním Rusku ubývá. Za týden od 22. do 28. září, one- mocnělo 41 a zemřelo 20 osob. V minulém týdnu onemocnělo 36 a zemřelo 13 osob. Zmařený atentát na Juanšikaje. Z Pekina, 10. října. (Reuter.) Náčelník jízdn policie Chen byl ve středu zatčen. Při prohlídee jeho bytu byl nalezen velký počet cenných papírů Chen se přiznal, že povstalei jihu jej podplatili aby podnikl dnes pokus vraždy n Juanšikajovi. Stal se podezřelým tím, že s pokoušel zabezpečiti si pro dnešní slavnosti míste v blízkosti presidentově Juanšikaj uvázal se v úřad republiky čínské Z Pekina, 10. října. [Reuter.) President Juanši- kaj ujal se úřadu v paláci Taiho. Ve svém proslovu prohlásil, že povede pevnou a stálou politiku. Je stoupencem pokroku, ale nebude podporovati kraj- ně radikální methody. Je odhodlán k poli- tice postupných reforem. Při přijetí di- plomatického sboru pronesl jeho doven, španělský vyslanec, řeč, v níž tlumočil presidentovi blaho- přání cizích zástupců a vyslovil přesvědčení, že za- hraniční poměry Činy stanou se za presidentství Juanšikaje ještě srdečnějšími. Odpovidaje na pro- slov vyslancův, učinil Juanšikaj včera již sdělené prohlášení.
Chen Juanša Juanšikaj Rus Petrohrad Rusko Pekina Reuter Tai
16 article Poslední mez v Panamském průplavu prolomena.
Poslední mez v Panamském průplavu prolomena. Z Panamy, 10. října. (K. k.) Prolomení gam- bojské hráze, poslední to meze v Panamském prů- plavu, obě moře dělicí, bylo dnes presidentem Wil. sonem šťastně vykonáno Z Washingtonu, 10. října. (K. k.) Presiden Wilson prolomil gambojskou hráz Panamského prů- plavu z Bílého domu stisknutím knoflíku elektri- ckého vedení. Za tím účelem byly spojeny dráty kabel na vzdálenost přes 4000 mil Z Panamy, 10. října. (K. k.) K vyhození do po- větří hráze Gambojké bylo v posledních měsících položeno 1200 dynamitových nábojů celkové váze asi 40 tun. Jiskra poslaná dnes presidentem Wilsonem, nepřivodila však výbuch celé této massy, nýbrž následkem opatření plu- kovníka Goethala jenom 400 nábojů. Výbuch. po kterém vody jezera Gatunského proudily do průkopu Culebradurského, odstranil sice poslední překážku, bude však ještě nutno baggry odstraniti
Wil Presiden Wilson Gambojký Jiskra Wilson Panama Washington
17 article
V drobném prodejie ranní čislo o sobě sa s večerni za d Ve fltálkách na venkově ranní stslo večerni lnseráty plau su botově napřed Předplacení a inserty přijlma administrace v Marianské ul., a Tam nachazejí se ta rodnkce. tiskárna a szpadlnu Narndnich Lisrá Rukopisy se nevranen
18 article
velké massy trosek, nežli bude možno přivoditi výbuch dalších mass dynamitu, aby byla úplně uvolněna cesta mezinárodní paroplavbě. Z Londýna, 11. října. „Daily Mail“ uveřejňuje zevrubné líčení historické chvíle, ve které presi- dent Wilson, stisknuv elektrický přístroj v Bílém domě washingtonském, odklidil poslední zeď, která dělila Atlantický oceán od Velkého. Bylo hrobové ticho, když Wilson rázem 2. hodiny tak učinil. Elektrické vedení mělo délky 6400 km až k barié- ře gamboaské. Bylo třeba 40.000 kg dynamitu, aby se bariéra mohla vyhoditi do povětří. Na místě samém učiněna nejrozsáhlejší opatření bezpečnost- ní. Účinek tlaku byl obrovský. Napřed byl ohrom- ný výbuch, který bylo slyšeti na 100 mil a kotouč dýmu, do výšin sahající, naplnil vzduch, takžev širokém okruhu denní světlo bylo zatemněno. Země ve hrázi počala se kolísati a vodní massy pomalu vnikaly do ní. Napřed zvolna, potom silněji a sil- něji vléval se proud do řečiště kanálu. Dokončení dila stalo se beze vší nehody. Hotová věc oznámena telegraficky hned do Washingtonu. Když došla tam zpráva o spojení očeánů, president Wilson ode- bral se rozradostněn ke svým hostům, kterým pra- vil: „Věc tedy jest odbytal“ Ve Spojených státech všude byl slaven včerejší den. Hned, jak stihla zvěst, že kanál jest hotov, všude bylo slavnostně vyzváněno a vypáleny oslavné salvy. Také ob- chody všude byly zavřeny. Všude bylo jako na trhu, bez něhož žádná velká slavnost v Americe není možnou.
Wilson Londýn Washington spojený stát Amerika Daily Maila bílý dům km kg
19 title
Hospodářská krise v Anglii.
Anglie
20 article
Z Londýna, 6. října (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Na pevnině věnuje se nyní pozornost zejména politické krisi v Anglii, kterou způsobil chystaný odboj Ulstru proti samosprávě Irska, ale pro An- glii samu je neméně vážná krise hospodářská. kterou prožívá již několik let. Nemine týdne, ba téměř dne, aby v některé končině Spojeného krá- lovství nedošlo k rozporu mezi zaměstnavateli dělníky. Na sta stávek bylo zažehnáno dohodou v posledním okamžiku, ale několik tuctů jich vy- pukne každý rok a vyhodí na dlažbu tisíce pra- cujících, z čehož nejvíce těží řemeslní organisá- foři těchto malých státních převratů, jejichž sku- řečnými obětmi jsou velmi často dělníci. Velcí za- městnavatelé ovšem pozbývají mnoho peněz a zá- pasí s velkými obtižemi, ale přece nesnázím odo- lávají. V posledních týdnech pak se jedná o utvo- ření syndikátu všech velkoprůmyslníků Spojeného království, který by sebral milliardový reservní fond, aby mohli čeliti vzpourám syndikátů. To je vážná novina, neboť je jisto, srazí-li se bezohledně dvě tak mohutné síly jako dělnická massa a kapi- talismus, že náraz bude hrozný a nikdo nemúže předvídati následky podobné srážky.
Londýn Anglie Irsko spojený krá spojený království
21 article
Zatím jsou angličtí zaměstnavatelé slabší, ne- boť na konec stále ustupují. Tak mohla býti pod- nícena poslední stávka autobusová v Londýně, je- již pouhé ohlášení poděsilo veškerou střední třídu metropole. Syndikalistické hnutí ostatně nepoško- zuje tak velice velkoprůmyslníky jako malé za- městnavatele, kteří kdysi tvořili pojitko mezi děl- níky a vysokou buržoasií. Dnes téměř nelze na- lézti v Londýně maloobchodníka. I nejmenší krám- ky náležejí společnostem, které rozmnožují své odbočky ve všech čtvrtích londýnských. Dělník, který se stával uspořením malého kapitálu samo- statným, vymizel, nebo, zkusí-li své štěstí, ne- udrží se dlouho, ježto jednak nemůže zápasiti velkokapitálem, jednak nenalezne soudruhy, kteří by mohli podniknouti zápas společně s ním.
Londýn
22 article
Země nalézá se v novém hospodářském vývoji a stávka stala se endemickou. Je to vnější známka vnitřní choroby. Nalézáme se na sopce, a přes zdánlivou obchodní prosperitu, které liberální strana využívá pro volební kampaně, je budouc- nost tak bohaté země pejistá. Příznačno je, co se děje nyní v Lancashiru. JJJistý tovární dozorce nebyl oblíben mezi dělníky. kteří mu vytýkali, že příliš horlivě hájí zájmy svého zaměstnavatele. Dělníci žádali, aby byl pro- puštěn, a když jim nebylo vyhověno, zahájili stáv- ku za podpory svého místního syndikátu, jenž vů- bec nedbal rozhodnutí, učiněného výkonným vý- borem syndikátu přadláků. Naskytuje se tu opět zvláštní divadlo, že velká trade union neschvaluje postup jedné ze svých odboček a nemůže vůči ní uplatníti svou autoritu. Zaměstnavatelům je tu- díž málo platno, dohodnou-li se s trade uniona proto sahají ke svépomoci. Nebude-li místní sťávka v továrně bolfonské skončena do 25. října, vylouěí majitelé přádelen více než 100.000 dělníků. Trade union přadláků rozhodla se nevypláceti již stáv- kové příspěvky místní odbočce v Boltonu, která se nalézá ve zjevné vzpouře proti výkonnému vý- boru. Co z toho vzejde a kdo odnese následky? Budou to zese chudí dělníci, vykořisťovaní svými šnatnými vůdci
Bolton
23 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V „České Revui“ (1913, č. 1.) píše velmi poutavě dr. Karel Hoch o „Rozmachu Ru- ska“. Ukazuje, jak neobyčejný a dalekosáhlý obrat se právě uskutečňuje v hospodářském a so- ciálním životě Ruska. Proměny ve vnitřním životě ovšem nemohou zůstati bez účinku i na zahranič- nou politiku ruské říše. A zde nalézá dr. Hoch vy- světlení pro zdrželivý postup Ruska za posledních válek balkánských, kdy vláda, zejména Sazonov Kokovcov bránili válečnému zakročení Ruska, a se tím ocitali v konfliktu s kruhy nejvyššími i náladou téměř všeho veřejného mínění ruského. „Proč to činili s takovou houževnatostí? Proč ne- chávali denně na sebe útočiti veřejnost. staré i no- vé slavjanofily a s málo výjimkami i veškerý tisk?
doktor Karel hoch Sazonov Rusko Český revue
24 article
Proč zůstali hluší vůči Balkánu, proč ohrozili té- měř prestiž Ruska v Srbsku a na Černé Hoře, proě nechtěli, co jim asi nabízel generál Dimitrijev, ne- získali Rumunsko a nedalí se rázem do své histo- rické úlchy na Bosporu? Učinili tak opravdu jen proto, že byli nepřipraveni, věčně nepřipraveni. jak jim to trpce vyčítali vítězní Jihoslované, při- pravovaní o plody svého vítězství a vehnaní tim do vzájemného boje? Tvrdí se, že ruská armáda nebyla nepřipravená. Ale jestliže zodpovědní stát- níci i tentokráte váhali a couvali, činili tak v uvá- žení, že Rusko dělá právě první kroky na cestěk vývoji, který přinese mu nejenom vnitřní sílua pořádek, nýbrž v souvislosti s tím i takové posí- lení jeho velmocenského postavení a vyhlídek — že tento vývoj za žádných okolností nesmí býti přerušen, anebo dokonce ohrožen. R. 1907 stála čtyřprocentní ruská státní renta na 67 proc. nomi- nální ceny. Rok na to však zahájen byl obrat, je- hož význam charakterisován faktem, že od té doby do r. 1913 stouply řádné státní příjmy o celých 31 proc. Od r. 1909 mohlo Rusko nejenom řádně umo- řovati dluhy a prováděti nákladné podníky, nýbrž nahromadilo také z přebytků, které se skládaji ve zvlášlní fond, ohromnou sumu 400 mil. rublé. V každém z těchto čtyř let činil přebytek 280 mi- lionů, a tak mohla státní správa vedle zmíněné úspory krýti všecky silně stoupající výdaje, umo- řiti dřiv než byla zavázána 200 milionů dluhů, vy- dati na vojsko a marinu vedle řádného vydání
Dimitrijev Jihoslovan Balkán Rusko Srbsko Černá hoře Rumunsko Bospor
25 article
1157 mil. rublů — od r. 1910 ještě 255 milionů mi- mořádně, na dráhy 398 mil. a na podpory obyva- telstvu, postiženému špatnou žní, 139 mil, rublů. Stejně postupoval i rozmach hospodářský. Vývor a dovoz se v posledních desiti letech zdvojnásobil- vývoz stoupl ze 762 mil. rublů v r. 1901 na 1591 mil. v r. 1911, dovoz z 593 mil. na 1161. Ruské ze- mědělství vytěžilo v r. 1895 za 4. r. 1910 však za miliard rublů, cena výrobků ruského průmyslu od- haduje se nyni na 5 miliard rublů. Počet závodů. podléhajících tovární inspekci r. 1909 činil 14.733. r. 1911 však 16.600, počet dělnictva za tu dobu vzrostl z 1.8 mil. na 2.05. Zvláště mohutně rozvi- noval se průmysl textilní, v němž je zaměstnáno 42.5% všech dělníků.“ Uvedený potěšitelný roz- voj není dle dra. Hocha vyvolán pouhou vlnou ně- kolika příznivých let, nýbrž má vzdálenější a hlub- ší příčiny, které budou působiti trvale, zůstane-l
26 article
Rusku i dále zachován klid. Příčiny ty snaží se autor zjistiti zejména na základě referátů berlin- ského Sdružení pro státovědecké vzdělání, pod- niknuvšího loni studijní cestu po Rusku. Zatím v částí své úvahy, dosud otištěné, ukazuje přede- všim na význam agrární reformy, která byla na- stoupena úkazem z r. 1906, ale prováděna je in- bensivně teprve po vydání zákonů z r. 1910 a 1911. jimiž je umožněno, aby mohl každý vystoupiti z dosavadního „miru“. Tím ustupuje v ruském země- dělství na celé čáře kolektivní vlastnictví indivi- dušlnému a tím zvyšuje se osobní příčinlivost podnikavost. „Do 1. června 1911 přihlásilo vystou- pení z míru 2.160.867 sedláků a u 1.530.620 bylo do té doby také provedeno, což znamená 17 proc. z hospodářů ve 40 zúčastněných guberniích. — Mi- mo to bylo r. 1910 vesměs prohlášeno za majite- le 3.489.898 sedláků, bydlících v obcích, kde se půda od té doby, když ji dostali při osvobození, nově nerozdělovala. Co při tom vykonaly ruské úřady, vysvitne ze srovnání s činností úřadů pru- ských: za pět let provedly rozdělení víc jak polo- vice oné půdy, pro kterou bylo v Prusku třeba víe jako sto let.“ Nouzi o půdu bylo odpomáháno přikázáním skoro veškeré carské půdy agrárnt bance ku prodeji v rozsahu asi 2 mil. desjatin (r. 1906), po němž následovalo i rozhodnutí o prodeji půdy státní (6 mil. desi.), jež prodávána přímo úkaz, zmocňující agrární banku k většímu spro- středkování nákupu půdy fv r. 1906-1908 přes1
Prusek Rusko
27 article
mil. desj.). V několika letech prodala nebo zpro- středkovala agrární banka neméně než 11.787.98e desjatin půdy sedlákům (1 desj. — 1.0925 ha). — v ostatním obsahu „Čes. Revue“ je:. Jos. Penížek Přechody. Stať situační. — Dr. H. Opočenský. Do- pisy maršála Schwarzenberka jeho choti. — D A. Krásný. O hospodářských a právních základech zásobování zemí českých elektřinou. — Hlídkyá politická — středostavovská — technická. — Vý- chova a školství. — O knihách. — Divadlo.
doktor H Opočenský Schwarzenberk A Krásná ha
28 article Drobnosti.
Drobnosti. „Prúdy,“ revue mladého Slovenska (IV. čís 9), podávajíce zprávu o činnosti „Českoslovanské Jednoty“, jejíhož působení spravedlivě si cení, u- pozorňují, jaké malé účasti se těší „Jednota“ na Slovensku a — dodáváme my: — dosud, hohužel stále ještě i v zemích českých. „Průdy“ uvádějí V sozname čenov „nachodíme všetko spolu 140 Slovákov, 6% všetkých členov a priaznivcov Jed- noty. Ale i z týchto 140 ich 69, tedy asi polovic je zo St. Pazovej (27). z Madlaku (16]. z Vrbovéh a Přešťan (14) a z Modry (12). A tak vyjmuc 4— obcí z celého ostatného Slovenska prispelo na po- třeby Českoslovanskej Jednoty 71, píšem sedem- deslatjeden ludí, alebo 3 všetkých členovo priaznivcov. Je to číslo zahanbujúce. Českoslovan ská Jednota slůži najvážnějším záujmom sloven ským. Koná pre Slovensko mnohé práce, ktoré bez nej nemal by kto konať, pred ňou nekonal nikte Neváháme tvrdif, že Českoslovanská Jednotale najpotrebnejším ze všetkých slovenských spolkov Preto o ňu mal by byť na Slovensku najväčší zá ujem duševný i hmotný, jej snahy a prácu mal by všemožne podporovať každý povedomý a sved - mitý Slovák. A čo vidíme? Kým občas rojčíme za oživotvorenie zhabanej Matice Slovenskej, sme te- mer úplne indolentnými voči jestvujácej, aktivne inštitúcii, která nahrádza nám Maticu v mnohom čelí jediná maďarizačným snahám Femky, jej dru hov a protektorov. Len 140, vlastne 70—80 Sla vákom záleží na najvážnějšej ustanovizní česko slovenskej! Co je pre Slovensko „Českoslovansk Jednota“, chápe z katolickych slovenských fará rov ila jeden (l). z evanjelických 12. z vyše 60 ad vokátov 7. asi z 25 lekárov 3. z 200 peňažnikov 18 z 50 slovenských peňažných ústavov 18, z učitelo
Průda Slovák Len 140 Slovensko St . Pazová Modra Prúda Slovákov Madlako Přešťan
29 article
z kupcov dvaja, z rolníkov a remeselníkov as 40“. Pozastavují-li se uvědomělé kruhy slovenské nad malým počtem Slováků mezi členy „Jednoty“ měli bychom i my uvažovati o své účasti v uvede- né organisaci. 2221 člen ze zemí českých — ač zdá se číslo to na prvý pohled docela značné — je přec poměrně dosti málo. Jsme národem téměř 7- milionovým; to značí, že teprve ze 3150 Čechů má „Jednota“ vždy jednoho členal Proto máme ne- néně důvodů než tisk slovenský volati své lidi ičasti v „Českoslovanské Jednotě“. — „Průdy dále přinášej!: Dr. H. P. Styky Slaviancfilov se Slo- vákmi a ich vplyv na odtrhnutie sa Slovákov o Čechov. — J. Úlebla. O pokrokové práci mezi li- dem. — Ján Párička. Uryvky zo štatistiky. — Menšík. M. A. Šimáček. — M. Rázno. Vláda tmy — Obzor: literárny a umelecký — školský a kul- túrny. Obzor mládeže — časopisov. — Kronika.
Slovák Čecho Průda doktor Slaviancfilov St Čechov J Úlebl Páriček Menšík Šimáček
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sedm neděl „lesním mužem“. V Ameriee není kaváren a ony kruhy, které tvoří jádro kmeno- vých hostů kaváren našich, vyhledávají ve chvílích ddechu sportovní hřiště, anebo bary. Zda myšlen- ra, kterou uskutečnil malíř Josef Knowles, vznikla mezi sportovníky nebo u nálevního pultu, není zná- mo. Kteréhosi dne ohlásil krátce přátelům, že zku- ví sedm neděl žíti, jak od tisiciletí žádný z civili- sovaných lidí nežil. Bez šatu, zcela, „jak jej bů ztvořil“, s holýma rukama, tedy nejen bez potravy a zbraní, ale i bez palety a bez štětce odebral se lo pralesů státu Maine, aby žil po způsobě troglo- dytů a — psal zprávy o své dobrovolné robinso- nádě do novin. Vskutku zasílal americkým listům pravidelné články „Z denníku lesního muže Zprávy člověka, vrátivšího se k přírodě““ a jint nojednání s jinými a jinými tituly, jež po úmluvě přáteli týdně ukládal do dutého stromu rvého dne — líčí v nich — obíhal pustinou kolen a v noci pokračoval v běhu, aby se zahřál. Dru- tého dne zbudoval si chýši, živě se jahodami, plne Iva dny potom věnoval snaze o získání ohně tře- vím dvou dřev. až konečně zdařilo se mu upéci si ěkolik pslruhů. Jídelní lístek pak stále si víc obohacoval, tu žabími stehénky, jindy praženým
Knowles Iva Main
31 article
ořechovými jádry atd. Jen nedostatkem soli trpěl. Marně také snažil se dlouho lapati zvěř do jam, až ukořistil konečně medvídě, jehož masem se pak ži- vil. Zatím již také pořídil si z lýčí „oděv“, pak vy- dělal medvědí kůži a ze střev vyrobil si tetivu k luku, jímž střílel ptáky, a z chlupů udělal si štětec. jímž maloval na kusy kůry a lýčí, poněvadž se mu pokus o výrobu papíru naprosto nezdařil . . . V těchto dnech se malíř zdráv a vesel vrátil do kru- hu svých přátel, kteří se zatím poctivě starali, aby mu nadělali pokud možno nejvíce reklamy, což je jak známo, pro každého Američana věcí nejdůlasl- tější a nejrozhodnější. A o tu asi panu Knowlesovi při jeho pokusu, nejvíce šlo . = Hráčská kasina v Rakousku. V Opatiji za- vřeny byly dne 8. t. m. salony hráčského kasina ve vile „Amalii“, následkem pokynu, který vyšel od rakouského ministerského předsedy, který je prý odhodlán netrpěti v Rakousku žádných heren.
Američan Knowles Amalia Rakousko Opatiji
32 article
Tolik sdělily došlé zprávy. Opatijské kasino, ja- kési malé Monte Carlo na jaderském pobřeží, za- loženo bylo železničním podnikatelem Schwarzem de Zimony pod titulem „Akciová společnost pro návštěvu cizinců“, s kapitálem 800.000 korun ve 2000 akciích po 400 K nom. Poněvadž pak, jak známo, za každé těžké hospodářské krise vede se hernám a podobným vykořisťujícím podnikům zrovna nejlépe, byly obchody počestného „cizine- ckého“ podniku tak výborné, že akcie dosáhly kur- su 3000 korun. Pan de Zimony založil pak podobné podniky v Porto Rose a v Cařihradě, ale v Turecku mu pšenice nekvetla a cařihradská herna záby za- šla. V poslední době učinila podnikatelství pokusy založiti herny v Išlu, v Badenu, v Karlových Va rech. Františkových a Marianských Lázních, ale náběhy se rozbily vesměs a odpor rakouské vlá- dy, která nyní učinila svým zakročením koneci hlavnímu hráčskému závodu v Opatiji. = Bývalá saská korunní princezna a opereta „Bizarrní, princezna“. Z Říma, 11. října. Paní To- selliová prohlašuje, že podá žalobu na milánskou nakladatelskou hudební firmu Sonzogno, ve které žádati bude, aby se jí celý náklad komické opery „Bizarrní princezna“ vydal, poněvadž není spiso- vatelkou libreta a proto musí důrazně protestovat proti provedení operety s jejím jménem.
Schwarz jít Zimon Františkův Monte Carlo Cařihrad Turecko Išlu Baden Karlová Virginie Opatiji Řím Sonzogno Bizarrní princezna