1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu Il. října 1913.
Praha
4
article
ranní avečerní llaty
předplácí, se
V Prase v administrnel
na měsle
na čtvrt lsta . . . . 8 K -
s dvoji donáškou
na měsle. . . .
ne čtvrt leta : . . . 7 K enb
va fllálkáck
sK so
as mněsle
Poštou
na měsle,
nk čtvrt ioti : . . . S k e0
s dvojí zásllkou
a měsle
ri:: kZi
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Panamský průplav.
Panamský průplav.
Včera o třetí hodině odpolední dle
času amerického provedl president Spoje-
ných států severoamerických, Wilson.
symbolický akt blízkého spojení mezi vo-
dami dvou oceánů, omývajících břehy ame-
rické: Atlantického a Tichého, tím, žev
Novém Yorku dotekem na klapku elektri-
ckého vedení způsobil výbuch dynamito-
vého náboje, kterýmž byla odstraněna po-
slední skalnatá překážka, již jest překonati
při budování panamského průplavu. Dle
našeho času se to stalo asi o 9. hodině
večerní, a den 10. října 1913 bude do da-
leké budoucnosti znamenán jakožto po-
slední chvíle dokončení obrovského díla
lidského ducha a nezdolné energie souvěké
moderní společnosti! Dnem včerejším pře-
fata byla úžina panamská a mezi severn
a jižní Amerikou dohotoven průplav, jenž
vtělil jeden ze staletých snů podnikavost
lidské, jemuž po bok může se postaviti po-
dobné dílo světa starého: průplav suezský
mezi Asií a Afrikou. Kdežto však tento
průplav znamenal zkrácení mořské plavby
z Evropy a v zájmu jejím do jižní a vý-
chodní Asie, učiniv zbytečným obeplutí
celé Afriky, právě proražený průplav pa-
namský umožní přímou plavbu z Evropy
do Asie směrem západním, zvláště do Ja-
ponska a Číny a na ostrovy tichomořské.
ale neméně i žlutému plemení směrem
opačným, takže výhoda pro lidstvo jím
dosažená bude stejně dostupna plemen
bílému i žlutému.
Wilson
Nový York
jižní Amerika
Asie
Afrika
Evropa
Čína
7
article
Ač ještě v době světovlády španělské
vynikající plavci se zanášeli myšlenkou
prorytí úžiny panamské, chtějíce tak do-
plniti úmysl Krištofa Kolumba, dostati se
plavbou na západ přímo do Asie (Indie),
přece uplynula staletí, než se podařilo
inženýru Lessepsovi na podnět Spojených
států severoamerických utvořiti v r. 1876
v Paříži mezinárodní společnost „pro prů-
plav mezioceánský“, jež provedla podrob-
ná studia a vyměřování v několika smě-
rech, a po dalších třech letech rozhodnuto
se pro stavbu průplavu komorového, jehož
náklad rozpočten okrouhle na půl deváta
sta milionů franků. Vlastní práce počata
v r. 1881, ač dostatečný kapitál nebyl
ještě zabezpečen. V r. 1885 seznáno, že
nestačí na stavbu ani dvanáct set mílionů,
způsob stavby po seznání obrovských pře-
kážek opětovně změněn; společnost zatím
vyčerpala své prostředky a byla nucena
likvidovati na škodu zvláště drobných
francouzských kapitalistů, již rozebral
nejvíce akcií. Nová, rovněž francouzská
společnost snažila se zachrániti co bylo
hotovo, a teprve v r. 1905 zakročením Spo-
jených států severoamerických umožněno
pokračování v započatém díle, za něž vy-
placeno 40 mil. dolarů. Tu zároveň se sta-
lo konečné rozhodnutí o dalším postupu
prací, jež blíží se již rychle ke konci
Průplav jde od města Panamy na pobřež
atlantickém ke Gatunu a Colonu na po-
břeží tichomořském. Nejvyšší místo u Cu-
lebry bylo právě včerejšího dne slavnostně
prolomeno, takže zbývají jen upravovací
práce v této části a průplav sám bude
snad již počátkem příštího roku otevřen
lodím. Počet osob při stavbě zaměstnaných
dosahoval počtu až 40.000, při čemž mno-
ho, zvláště Evropanů, ponebí nezvyklých
umíralo. Obě pobřežní ústí průplavu
blízké ostrovy daly Spojené státy mohutně
Krištof Kolumbus
Lesseps
Evropan
Asie
Indie
spojený stát
Paříž
spo
Panama
Cu
8
article
opevniti, aby dílo možno bylo hájíti jak
proti útokům z Evropy, tak z Asie (Japon-
sko). Pro světovou dopravu bude otevření
průplavu událostí epochální, jež způsobí
nemenší převrat než svého času otevření
průplavu suezského, což za tehdejších pla-
vebních poměrů znamenalo zkrácení doby
plavební na př. z Terstu do Bombaye
37, z Hamburku o 24 dni.
Ježto plavební rychlost od doby ote-
vření průplavu suezského (19. listopadu
1869) značně stoupla, vypočtěno zkrácení
plavby pro panamský průplav v kilome-
trech takto: plavba z Liverpoolu do San
Franciska v Kalifornii zkrátí se bezmála
o 10.000 km, do Valparaisa o 4900 kma
v témž poměru do ostatních měst na zá-
padním pobřeží americkém. Největší vý-
hody asi přinese nový průplav obchodu
americkému, a nejdalekosáhlejší vliv bude
míti na styky obchodní i politické mezi
plemeny bílým a žlutým.
Jsou mnozí, kdož mají za to, že prů-
plav panamský urychlí řešení otázky pře-
vahy a nadvlády v Tichém oceánu, mezi
nejbližšími soupeři, Spojenými státy seve-
roamerickými a Japonskem.
Evropa
Asie
Japon
Terst
Bombay
Hamburk
Liverpool
San Francisko
Kalifornie
Valparaiso
Tichý oceán
spojený stát
Japonsko
km
9
article
Opevnění průplavu na obou koncích
jest ovšem důkazem, že Amerika počítá
s nepřátelstvím původu evropského.
Vážnou otázku způsobil průplav ještě
než se ho může používati, a sice tím, že
Spojené státy žádají pro plavbu amerických
lodí průplavem zvláštní úlevy, čímž by se
ovšem ztížila soutěž asijských a evrop-
ských lodí. Námořní státy evropské, zvlá-
ště Anglie, nechtějí dopustiti, aby se za-
váděla různost v poplatcích za použití prů-
plavu, a třeba se věc tato dočasně upra-
vila ke spokojenosti všech zájemníků, není
pochybnosti, že se opět a opět bude vy-
skytovati v jiné formě, dle toho, jak se
budou měniti mocenské poměry na moři.
Jaký účinek bude míti otevření prů-
plavu panamského na tak zvanou světo-
vou rovnováhu sil, to jest asi neméně zá-
hadným problémem, jako jím bylo otevře-
ní průplavu suezského, jež přispělo nejvíce
k rozkvětu Anglie. Uhájí Amerika posta-
vení své jak směrem k Evropě, tak k Asii.
či změní posavadní svou politiku a opustí
zásady Monroeovy?
Monroeův
Amerika
spojený stát
Anglie
Evropa
Asie
10
article
Nebezpečí třetí války halkánské
Nebezpečí třetí války halkánské
Po uzavření bulharsko-tureckého míru.
Z Cařihradu, 10. říina. (K. k.) Bulharský
delegát Načovič odjel. Generál Savo
zůstane zde ještě několik dní.
Vládní stesk na srbské občany.
Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Vládní „Sa-
mouprava“ lituje, že četní srbští občaně.
na které bylo apelováno, aby konali svoje ná-
rodní povinnosti v nových krajích, snaží se
vymknouti z této povinnosti vytáčkami osobn
povahy. Vláda bude proto nucena sáhnouti ku
přísnějším opatřením.
Srbské dementi o Ise Boljetinci.
Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Srbská ti-
sková kancelář prohlašuje za smyšlenku za-
hraničními novinami šířenou zprávu o zajeti
Isy Boljetince srbským vojskem se všemi dal-
šimi podrobnostmi.
Zastavený postup do Albanie.
Z Bělehradu, 10. října. Vláda nařídila, aby
vojsko nepostupovalo více na území albanské
Bulharsko-řecké rozhraničení ukončeno.
Ze Soluna, 10. října. (K. k.) Řecko-bulhar-
ská vojenská komise, jež vytýčiti měla bul-
harsko-řeckou demarkační čáru, skončila bez
Načovič
Sava
Cařihrad
Bělehrad
Albánie
Bulharsko
Soluna
11
article
závadně své práce a vrátila se sem. Všechny
sporné rozhraničovací otázky byly upraveny
dohodou.
Turečtí zajatci v Bulharsku.
Ze Sofije, 10. října. (K. k.) Porta uložil.
býv. veliteli drinopolskému, Šukri pašovi, aby
ze zajatých tureckých důstojníků zřídil komisi
která převezme v Burgasu a Varně válečné
zajatce, v Bulharsku internované. Bulharský
ministr vojenství souhlasí s tímto opatřením
Platy tureckých úřadníků a zjišťování želez
ničních škod.
Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) Minister.
stvo financí vyplatilo státním úřadníkům
polovinu platů za měsíc květen.
Komise ze zástupců tureckého ministen-
stva staveb a společnosti východní dráhy
prohlédla trať východní dráby v Trakii, aby
zjistila škodu, způsobenou za války, a ukon
čila z valné části své práce.
Port
Bulharsko
Sofijá
Burgas
Cařihrad
12
article
Rakousko-Uhersko a Srbsko.
Rakousko-Uhersko a Srbsko.
Několik gloss k Pašíčově návštěvě ve Vídní.
Bělehrad, 8. října.
Pan N. Pašič byl tedy ve Vídni. Všechen tisk
v Rakousko-Chersku zabýval se touto návštěvou
v takové míře, jakoby pan N. Pašič nebyl premié-
rem malého balkánského státu, jehož zahraniční
politika jest ponejvíce jen uměním: vpadnouti v
pravý čas do mezinárodního koncertu, kdy i slabé
hlasy mohou se uplatniti. Tato necbyčejná pozor-
nost veškeré veřejnosti v monarchli bez rozdůu ná-
rodnosti charakterisuje zároveň vzájemný poměr
obou nerovných státůr přes všechnu vzájemnou ne-
vraživost nemohou si obě strany zapříti, že takhle
dále nelze sousedsky žiti. Z nových poměrů na Bal-
káně vyplývá i pro toto sousedství řada význam-
ných, obchodně politických, které mohou býti
řešeny jen přátelskou shodou. Kolik vážných
úloh třeba vyvoditi jen z nevyhnutelnosti železnič-
ního spojení Srbska s Bosnou a Hercegovinou. Jen
pohleďme na mapu projektovaných trati, jež mají
přidružiti těsněji Srbskko k Bosně a Bosnu k Srbsku,
jež mají Sarajevo bezprostředně přiblížiti Běle-
hradu, ba nejen to, nýbrž jež mají — po prove-
dení železničního spojení Split a Sarajevo — i k
Pašíčův
N Pašič
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Vídeň
Bělehrad
Bala
Bosna a Hercegovina
Boseň
Bosna
Sarajevo
Split
Bělahrad
13
article
Adrii otevříti přístup Srbsku. Co tu závratných
úkolů vzniká! Státnická srbská politika, proniknuta
dnes více než kdy jindy národuhospodářskými ten-
dencemi, nemůže si hráti na pštrosa vůči těmto
nevyhnutelnostem. A což Rakousko-Uhersko
Kdyby ve Vidni měli víru v sebe, měli by nej-
vhodnější příležitost začíti novou jihoslovanskou
politiku opravdu v širokém stylu — ve znamení
železnic. Na tomto poli s ním nemůže nikdo sou-
těžit. Ale má-li tato železniční politika býti úspěš-
nou, nesmí postupovati proti Srbsku. Srbsko může
býti získáno dnes jen železnicemi. Vím směrem
třeba namířiti všechnu politickou ambici. Rakou-
sko-Uhersko učinilo chybnýskrok již v příčině oláz-
ky dunajsko-jaderské želežeice, kdy svojí tallikou
vehnalo Srbsko úplně do nšlučí rusko-francouzsko-
italského přátelství. Zejména italská účast měla
býti ve Vídni dobrým životním poučením. Tehdejší
projevy T. Tittoního v italské sněmovně nezněly
právě slibně pro příští spojenecké styky a měly by
býti právě nyní ve Vídni trochu zrekapitulovány
aby se zase nešlo cestami, jež vedou do slepých
ulic, v nichž nás opouští nibelunžská věrnost a
spanilomyslná jižní sousedka obrací se k nám po-
hrdlivě zády.
Adrie
Srbsko
Rakousko
Uhersko
skoUhersko
Vídeň
14
article
Pro nás Čechy — a pro Slovany v Rakousko-
Uhersku vůbec — pozoruhodnými jsou tyto věty
z řeči T. Tittoního při debatě o jaderské železnici
(r. 1908): „Musím opravdu rozebírali výtku, jež
různých stran se činí, že dunajsko-jaderská želez-
nice otevře Slovanům iaderské moře? Nevím, co
má znamenaři tato prázdná fráse. Ona mi připadá
nesmyslnou. Věří se opravdu v nové oživnutí stě-
hování národů v možnost, že Slované sestoupík
břehům Adrie, vyženou odtud Albance i sami se
tam usadí?
Poučení pro nás i pro Srbsko. V nedávných
dnech byl v záhřebském „Srbobranu“ uveřejněn
dopis z Černé Hory o okupačních snahách Italie
kapitálem. Autorem dopisu byla prý jistá úřadní
osobnost.
V politice méně se dopovídá a více jen napo-
vídá. Tam platí víc než kde jinde: moudrému na-
povězl
Schůzka Pašíčova s hr. Berchtoldem mohla jem
napověděti. Pan Pašič v orientační schopnosti
předčí mnohé přední evropské státníky. A jeho
návštěva ve Vídni přes to vše, že věcnějšího ob-
sahu nemohla míti, znamená — po všech těcl
Čecho
Slovan
Adrie
Pašíčův
Berchtold
Pašič
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Vídeň
15
article
nervosních srážkách — přece jen mnohem vice, ne
si dosud uvědomila veřejnost v Rakousko-Uhersku
Pan Pašič nečiní nic bez důkladného promyšlení
Jest dokonce i těžkopádný v rozhodování prá-
vě prolo. V Bělehradě ho nazývají „lisica“ a vyprá-
vějí o jeho chytráctví různé věrohodné i nevěro-
hodně anekdoty. Tak si fáma tlumočí jeho stát-
nické schopnosti. Pan Pašič má pozoruhodný kom-
binační talent, jenž dovedl i ze skrovných pro-
slředků srbské zahraniční politiky vytvořiti dostí
Kdo ho sleduje z blízka, ví, jak opatrně postupuje.
bezmála jako po špičkách, nikomu se nesvěřuje.
uzavřen, skoupý ve slovech i vůči nejbližším. Když
pronesl své proslulé exposé o zahraniční situaci v
národní skupštině, které způsobilo tolik křiku na
všech stranách, bylo mu vytýkáno s mnoha stran
že hovořil nepromyšleně, neopatrně. Ale p. Pašiě
s dobrodušným úsměvem mi řekl posléze: „Vse éte
bylo chorošo obdúmanol jak by řekli Rusové.
I jeho návštěva ve Vídní byla zajisté „choroš
obdúmana“ (dobře promyšlená).
Známo, že tato návštěva má také svoji „bhi-
storil“. Někdy koncem listopadu nabídl pan Paši
Vídni jakýsi zájmový kompromis. Učinil to prostřed-
nictvím prof. Masaryka Jjenž nabídku přednes
ústně hr. Berchtoldovi) a zdejšího rakousko-uher-
ského vyslance šl. Ugrona. Prof. Masaryk měl h
Berchtoldovi mezí jiným nabídnouti i Pašičovu ná-
vštěvu.
Pašič
Paši
Rus
Paša
profesor
Masaryk
Berchtold
Pašičův
Rakousko
Uhersko
Bělehrad
Vídeň
16
article
Tento podnik vyplynul vlastně z oné dosti smiř-
livé nálady na obou stranách, jež závládla po likvi-
daci krise září-říjen v poměru mezi Rakousko-
Uherskem a Srbskem. V úloze dopisovatele mě
jsem přátelské spojení jak se srbskými vládními či-
niteli, tak s rakousko-uherským vyslanectvím. Pan
vyslanec přijímal mě s plnou důvěróu, věda, že
jeho sdělení novinářsky nevyužiji nesprávně. U ně-
ho jsem se informoval o smýšlení na rakouské stra-
ně, a za to jsem mu mohl pověděti — jako „ra-
kousko-uherský příslušník a přítel Srbska“, jak
jsem se legitimoval — leceos věcného o pravém
smýšlení v srbských kompetentních kruzích. Ne-
oficielní sdělení šl. Ugrona (v nichž bývalo i dosti
podstatného) učinila velmi dobrý dojem v srbském
vládním prostředí a nepochybně dala podnět ke
známé formulaci srbských nabídek. Ony byly p
Pašičem sděleny mně při jedné takové novinářské
rozmluvě (listu jsem je sdělil pouze jako prohlášení
ysoké směrodatné osobnosti“). Sdělení srbského
premiéra skoncipovali jsme pak společně s rak.-
uher. generálním konsulem drem. Wildnerem, načei
předána byla vyslanci. Zatím dojel do Bělehradu
p. prof. Masaryk. Pan Pašič také jemu předal svo-
je nabídnutí, kleréž prof. Masaryk osobně přednes
Berchtoldovi. Ani po neúspěšné intervenci páně
Masarykově nebyla m. p. Pašičem myšlenka ná-
vštěvy Vídně odložena. Pan J. Jovanovič, jenž za-
tím odejel do Vídně, vyjednával dále úřadně, jenže
překážek v cestě bylo více, tak skaderské otázk
a i. Mně — dosti dobře zasvěcenému do věci
bylo konečně velmi vhod manevrovati s avisováním
návštévy, jak toho vyžadovala situace. Přispíval
to nepochybně k umírnění podrážděnosti myslí.
Ugron
Wildner
profesor
Masaryk
Pašič
Berchtold
Masarykův
J Jovanovič
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
17
article
Porad ve Vídní zúčastnil se rovněž ministn
společných financí Bíliňski. U něho vůbec srbský
vyslanec — jak psala jedenkráte „Neue Fr. Presse
— bývá velmi často viděn. O toto „sblížení srbsko-
polské“ má nepopíratelnou zásluhu p. Fr. Hovorka
Chtěli jsme polskou loyálností podepříti srbsko
nabídku. Pan Hovorka,jenž šehdy byl v Bělehradě
slíbil, že bude hovořiti s Bíliňským a j. Poněvadž
J. Jovanovič právě se chystal odejetí do Vídně
odešli jsme spolu k němu a upozornili ho na naše
záměry. Vyslanec ochetně souhlasil. Pan Hovork
měl ve Vídni předběžně své polské přátele upo-
zorniti na nového srbského vyslance, což i učinil
Za to prý byl podezříván dokonce i z velezrady
Nesl-li p. Pašič pouze svoji dobrou vůli, ktero
tolikráte projevil vůči vyslanci šl. Ugronu, dosti při-
nesl do Vidně. Pan Pašič užil jedenkráte srbského
přísloví milejší soused než bratr k znázornění své-
ho hlediska. Do věcné prósy přeloženo znamenalo
by to: milejší Rakousko-Uhersko jako soused než
Rusko. Ale soused může býti milým jen tehdy, je-l
dobrým sousedem. Jestli páně Pašičova ná-
vštěva ve Vídní — tedy návštěva typického srb-
ského rusofila — přesvědčila ve Vídni, že není
riskantním přátelské sousedství k Srbsku, dost
mnoho to znamená. Arciť přátelské sousedství n
ve slovech, nýbrž v novém systému jihoslovanské
politiky, obrysovaném úplně novými obzor
zahraniční orientace
Neue
Hovorka
J Jovanovič
Hovork
Pašič
Pašičův
Vídeň
Francie . Presse
Bělehrad
RakouskoUhersko
Rusko
Srbsko
18
article
Politický přehled
Politický přehled
Země české.
K česko-německé dohodě.
Německé listy zaznamenávají zprávu, že
pozvání k vyrovnacím konferencím budou ro-
zeslána počátkem příštího týdne a to jen
19
article
rnoro
O drobném prodejie
ane
ranní člslo o sobě
vačeri
na sk
Ve fliaIkách na venkové
ranní člsle
večerní
inseráty
platí se hotové napřed
Předplaceni a inserty přijími
administrace v Marianiské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna s sxpodlce
„Národních. Listů“
Rukoplay se nevraceil
Marianiský ulice
20
article
předsedům jednotlivých stran, a stranám že
bude zůstaveno jmenovati své zástupce v tom-
to jednání. Zúčastní se ho výhradně jen říšští
a bývali zemšti poslanci, mimo velkostatkáře
a strany středostavovské také sociáln
demokraté. Poslanci od stran jmenovaní
dostaví se ve skupinách ku předsedovi mini-
sterstva, jenž prý se zatím na to omezí, sdě-
liti jim program zamýšlených vyjednávání.
Strany prý pak o tom rozhodnou, zdali jejich
zástupci se vlastních vyrovnacích porad zt-
častniti mají. Před koncem tohoto měsíce sot-
va prý dojde k meritornímu jednání vyrovna-
címu.
21
article
Z Moravy
Dne 9. října 1913
Morava
22
article
(Brněnské privilegie a nutnost ráz
ného postupu českého.)
Město Brno vydržuje si své školy samo —
za přispěvku zemského — a vládne jimi také samo.
Cítime to při každém zápisu, každé paralelce na
českých školách, každé nové škole, při obsazováni
nadučitelských míst, pří navrhování kandidátů pro
českou okresní školní radu. Na návrh Brna je při
jmenování zemský výbor vázánl Brno nám od-
pírá potřebné měšťanské školy — a my
eítíme tu školskou výminečnou autonomil Brna
všude.
Vedle této výminečné výhrady má Brno dru-
hou moc ve svých rukou. Má svou pověstnou
městskou policil. V Brně je sice státní po-
licie, ale jen pro věci tiskové a spolkové. Veřejnou
bezpečnostní službu obstarává známým způsobem
městská policie. Město Brno stojí tato policie přes
půl milionu korun — ale přes to se pání Němci
zuřivě zuby nehty brání proti tomu, aby policie
brněnská byla sestátněna. A vláda podporuje vlast-
ně v tomto odporu město, které policii potřebuje
k záchraně německého rázu města Brna. Policie
brněnská nevypátrá nikdy žádného zločince, ale
za to důkladně zpracuje české a dělnické demon-
stranty. Její počínání je vždy takové, že pění se
krev v žilách sebe klidnějšímu pozorovateli a di-
váku. Bravurně vjede na koních do dětí a ne-
vinných lidí, zatýká bez příčiny, tluče do lidu —
krátce, počíná si tak, jak si policie počínati nemá.
Němec
Brno
23
article
Již léta volá se po sestátnění policie brněnské —
ale c. k. moravské míslodržitelství netroufá si
říci k tomu ano. D' Elvert nedovolí a místodržitel
moravský, ten neb onen, nesmí. Šprýmař nějaký
dal v „Času onehdy zatknout při brněnských de-
monstracích samého mislodržitele Bleylebena
a jiný šprýmař přidal, že Bleyleben je pořáde
zatčen a v zajetí radnice a „Volksrátu“. Dříve
státní policie brněnská sama usilovala, aby obci
polície byla vzata — dnes je policejním ředitelem
státní policie důvěrník „Volksrátu“ Wacha, ten
neublíží obcí brněnské v ničem a přimluví se za
ponechání. Vždyť by měl pak více práce. Volání
po sestátnění policie musí se dnes ozvati znovua
čeští poslanci moravští musí vládě Stürgkhověa
ministru Heinoldovi říci, že oni nebudou déle sná-
šeti tatarské kousky brněnské policie radniční.
Dr. Stránský má příležitost, aby z vlastní zkušenosti
iternoval Heinolda, koho to brněnská radnice na
české lidi posílá.
D Elvert
Bleyleben
Wach
Stránský
24
article
Ale jiná ještě věc musí posledními událostmi
přívedena býti na přetřes. České strany na Moravě
musí připomenouti lidu našemu, že paktem mo-
ravským diktován byl sice smír v zemi, ale nikoliv
na věky. Že bude třeba revise paktu v těch
směrech, kde se nám křivdí flex Perek atd.), a že
v lidu moravském musí se rozprouditi živá agilace
v tom směru, aby každý český člověk byl
na místě ať při nákupu potřeb svý ch
pouze u českých lidí, ať vhájení práv
politických i národních proti zpup-
nosti německé menšiny, protežované
vídeňskými vláda mi.
O revisi paktu moravského mluvívá se na stra-
ně německé a sice v tom směru, že prý se Něm-
cům děje křivda nynějšími poměry. Proti té lico-
měrnosti a falši bude třeba v našem lidu morav-
ském rozpoutati akci, žádající revisi paktu, ale
v tom směru, aby jednou navždy z dolá na
byla zpupnost německé menšiny na
Moravě. Brnu přísluší dík za to, že tu akci
urychlí.
Perek
Morava
Německo
Brno
25
article
č. Slepánek.
Slepánek
26
article
Rakousko-Uhersko.
Stíhání hlaholské bohoslužby.
Neulehlo dosud rozechvění, způsobené
nejen ve Splitu, nýbrž v celé splitské diecesi
papežovým zákazem, sloužiti ve splitských
chrámech bohoslužbu slovanským jazykem.
RakouskoUhersko
Split
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Alupka.) šel jsem do Alupky dopo-
ledne procházkou podél moře. Z půvabného.
skalnatého zálivu pod nejkrásnějším zámkem
krymského pobřeží je vidět jasně podél břehu
až k červeným střechám vily, stojící na výspě
u pustého mysu a za ní, již ve stříbřitém zá-
voji modravé dálky, protáhlý záhyb země, po-
slední výběžek horského hřbetu, sestupujíe
klikatou křivkou ke hladině. V jeho klinu pro-
svitají v zelené strání bílé domky a u břehu
tenounká bílá čára pěny rýsuje kraj moře po
Alupkou. Sešel jsem k moři na pobřežní pě-
Pod parkem velkého knížete je břeh
sypká stráň a rozbitá skaliska, jimiž probíh
cesta až k ústí vyschlé říčky, která několi-
krát do roka chrlí rozemletým korytem do
moře blátivý příval, ženoucí se s hor a trha-
jící balvany i stromy. Břeh je pustý, jen hlí-
dač sedí na naplaveném štěrku u hasnoucího
ohně a opravuje na umetené půdě nápis, kte-
rý složil z pestrých oblázků na oslavu pří-
jezdu svého panstva. Panstvo nepřijíždí, hlí-
dač trpělivě mění den za dnem datum a při-
dělává kolem oblázkové ornamenty.
Za říčkou Sumarokov proměnil břeh pod
svými zahradami v širokou promenádu s ma-
lým přístavem motorových člunů, a zdoko-
nalil přírodu výtvory lidského umění. V parku
nad terassou mramoroví lvíčci s alonžovými
parukami hlídají jakýsi chrámek lásky, v němž
se objímají Amor a Psyché, u přístavu stojí
jakásí bohyně s helmou na hlavě a s rozepia-
týma rukama, u osamělého balvanu v mořské
pěně vyhlédá z modravé vody bronzová Ru-
salka a u pramene, prýštícího z kamenů te-
rassy, stojí kovová figura štíhloboké Tatarky.
šinu.
Amor
Psyché
Tatarka
28
article
zachycující vodu do útlého hrdla baňaté ná-
doby, zatím co z křoví vyzírá zvědavé poprs
bradatého Turka. Barokní chrámek, řecká
božstva, tatarská pověst — víc už věru nelze
seskupit na jednom místě, a nikdy na mne ne-
působily lidské výtvory tak malicherně
uboze, jako zde u břehu širého moře pod již-
ním nebem. Promenáda končí dřevěnou ka-
várničkou na oblázkovém pobřeží, kde naz
Tataři plaví plaché koně, a u chatrných můst-
ků se kolébají lodičky, převážející letní hosty
k parníkům, zastavujícím na moři.
Turek
Tatar
29
article
Pěšina uhýbá od břehu do zahrad a k da-
čím u silnice, prochází vysokým stromořadím
cypřiší a sváží se opět ku pobřeží. Po silnic
hýkají automobily, v dačích probouzí se te-
prve život a v trávě u cesty posedávají Ta-
taři s košiky broskví, oříšků a hroznů, s ná-
ručemí pestrých výšivek, se sítěmi kolem ra-
men a s rybami v mokrých šátcích. Tráví tu
blaženě celý den, nabízejíce s elegantními
gesty po rusku své zboží a hovoříce do neko-
nečna svým rodným jazykem. Při moři po-
číná nový park pod skalní stěnou Aj Petri
jehož ostrý vrchol se postupně rozvírá v ši-
roký řetěz ostrých skalisk nad rozbrázděným
bokem hory. Pohled do moře se šíří, drobný
parník sune se v lesklých odlescích slunce
zářivou hladinou směrem k JJaltě a mezi vět-
vemi sosen na pobřeží míhají se na obzoru
ostré obrysy plachet rybářských loděk
Horký letní den rozhořel se plným jasem
tmavomodrá hladina, světlé nebe, šedé skalní
stěny a zelený lán vinic svítí v čistém vzdu-
chu a na stráni nad zpěněným břehem pod-
bíhá cesta pod terasu maurského domku, s bí-
lými sloupky, zubatými stříškami a štíhlou
vížkou. Ta naivní imitace východního stylu
skvěje se v zeleni jako drobná hračka a keře
granátových jablek, sklánějící se ze zahrádky
k cestě, rozkvétají nad dozrávajícími plody
opožděnými rudými květy. Po té východni
fantasii objevuje se střízlivá ruská dačase
30
article
samovarem na pavláčce, s malou vinicí a za
nedbaným tennisem u říčky, zarostlé stromo-
vím. Za ní ještě domek s plochou tatarskou
střechou, osázenou kolem do kola poprsími
nějakých římských či řeckých hrdin, a pak
nový záliv, v němž za bledě zeleným vinič
ným úvalem noří se z temného parku Alupka
Silnice sbíhá s návrší, provijí se vinicemi
prochází parkem do zámku Voroncových.
Každé z těch lázeňských míst, jež rok za
rokem vzrůstají na pobřeží jižního Krymu, má
svůj charakter: Gurzuf je tatarskou vsí s par-
kem, v němž. bydlil Puškin, s mohutnou
„medvědí horou“ a se skalisky, na nichž sídl
tisíce a tisíce „baklanů“, divokých kachen,
Jalta má svůj přístav a úchvatný věnec zele
ných hor, Simeiz býval strání, porostlou jalov-
covým pralesem, a leží u zálivu, hlídaného
mohutnými skalami, „Divou“ a „Mnichem“
pod návrším se zbytky staré JJanovské pev-
nosti. Alupka má zámek Voroncových, jenž
vyrostl koncem let dvacátých minulého věku
zobrovské skalní tříšti, rozsypané na nízkém
předhoří pod skalními útesy až do moře. Z
kladatelé zámku i parku nechali celé to skal
ní bludiště a vyčarovali v něm rozkošnou za-
hradu s nízkou stavbou, která průčelím k ce-
stě má fantasticky upravený styl Westmin-
steru, a stranou k moři připomíná Alhambru
s podivuhodnými zahradami Bachčisaraje.
Puškin
Voroncový
Krym
medvědí hora
Alhambra
Bachčisaraj
Gurzuf
Westmin
31
article
Silnice vchází obrovskou branou do ná-
dvoří, kde u vehodu sedí čistě oblečení Ta-
taři, hradní stráž, a z nízké terasy proti zám-
ku vyrůstají dva obrovské, černé cypřiše
„Potemkin“ a „Kateřina“. Pohled přes ba
revné záhony, skalní balvany a cýpřiše k ro-
zeklanému hřbetu Jaily je zázračnou deko-
rací. Druhé nádvoří hemží se vojskem a konči
zahrádkou, z níž stoupá pěšina do lázeňského
města. Střelnice, krámky s korály, lasturami,
jantary a skleněnými perlami, s pohlednicemi
hůlkamí a barevnými šátky vroubí úzkou
Kateřina
32
article
příkrou stezku, stoupající starým městečkem
až k mešitě a tureckým kavárnám, na ne-
čistém, nerovném náměstí, kde mají izvozčíc
své stáje a z otevřeného obuvnického krámku
hlaholí úžasně hluboký bas nekonečnou uny-
lou písničkou do pouličního hluku. Ta tatar-
ská část je všecka jakási křivá, hrbolatá, roz-
bíhající se jen s vrchu a do vrchu od mešity
všemi směry. Dál šíří se ulice s evropským
krámy, objevuje se malé knihkupectví, foto-
graf, lékárna, dva neb tři hotely, úpravné vily
a pak zas jen silnice, běžící dál do úbočí Jaily
směrem k Bajdarským vratům a Sevastopoli
Lázeňských hostí na ulicí mnoho nevidět
ti všichni se uchylují do rozlehlého parku
k moří. Na širokých cestách, vedoucích vavří-
novým a břečťanovým houštím po stráni pod
zámkem neustále potkáváte uniformy, dámy
s barevnými šátky na hlavách, v lehkých, prů-
svitných toaletách, a čím blíže ku přístavu
tím četnější jsou tatarské krámky, kiosky
s vodami a boudy s ovocem, až na široké pří-
staviště a ke koupelnám, kde se to jen hemž
lidstvem. Poděl břehu lze přejít parkem a
hluboko pod zámek, na poslední skupiny bal.
vanů, sřícených do moře, na „skálu Ajvazov-
ského“. Tam v skalním bludišti za každým
kamenem číhá fotograf, jenž spodobuje unylé
dámy ve snivých pósách s knihou v ruce na
některém z těch bludných balvanů a vysta-
vuje pak celé serie těchto sentimentálních
ctitelek přírody v krámech po městě.
rovný náměstí
33
article
Terasy pod zámkem jsou z dola uzavřeny
ale možno je navštívít při prohlídce zámku
Zámek sám má ve dvou křídlech řadu pokojů
s rozkošnými starými portrety, s krásnou ji-
delnou, velkou zimní zahradou a různými po-
divnůstkami, pokojik bledě modrý s bílými
štukovými růžemi činské práce, pokojík s pů-
vabným francouzským nábytkem — tatarský
průvodce vykládá celou historií podobizen
po stěnách, úpravy komnat, stavby zámku
až vyvádí konečně společnost skrz vstupní
síň, kolem koberce, na němž nějaký perský
hrdina drží v ruce opravdové hodinky, do
rozlehlé maurské verandy se zlatým nápisem
pod kupolí. Veranda je otevřena k moři, ka-
skáda širokých schodů sestupuje z ní parkem
k vodní hladině. Pohled na zářící modrou plán
je úchvatný a park po obou stranách schodů
připomíná nádheru východních pohádek.
Schodiště svítí bílým mramorem, tři páry
mramorových lvů po obou stranách bělají se
v tropické zeleni a zarostlé schůdky vedou
do zelených loubí a umělých houštin pod te-
rasou, kde kanou slzy z mramorové fontány,
dýchají exotické květy a vyrůstá les starých
magnolií, dosahujících svými korunami až nad
terasu. Na terase pod zámkem kvetou košaté
keře podivnými květy, a západní křídlo zá-
mecké končí kulatou středověkou věží, za-
rostlou až po cimbuří růžovým houštím.
34
article
Ten, kdo stavěl si toto hnízdo pozemské
rozkoše a rajského klidu, nedovedl snít svůj
vlastní sen o klasické kráse: sbíral s naivní
prostotou nejrozmanitější drobty různých sty-
lů různých dob a snášel je do skalních rozva-
lin u mořského zálivu, kam nasil sazenice nej-
podivuhodnějších exotických stromů — ale
příroda vyrovnala výstřednosti a hračky lid-
ského vkusu. Park, jenž vyrostl za sto let ko-
lem zámku Voroncových, je dnes pohádkovou
zahradou. Skály nad zámkem jsou již zcela
zarostlé břečťanem a houštím, v němž mizí
drobné umělé vodopády, točité pěšinky mezí
zelenými stěnami zimostrázu a myrty, kovoví
čápové na skaliskách, růžové besídky, jezirka
se zlatými rybkami a různé chrámky, branky,
skupiny, jimiž lidská fantasie doplňovala pří-
rodu. Na trávnících vyrostly staré kmeny,
jichž koruny jsou pýchou Alupky. Kédry, ší-
řící ploché větve ve vodorovných linkách,
jakoby se vrstvíly pod vodou, kédry vlalící
dlouhými řásněmí na prohnutých větvích, pra-
Skála