ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c91ad10-8f19-11dd-9593-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 90, person 55, work 1, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu Il. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 279.
4 article
ranní avečerní llaty předplácí, se V Prase v administrnel na měsle na čtvrt lsta . . . . 8 K - s dvoji donáškou na měsle. . . . ne čtvrt leta : . . . 7 K enb va fllálkáck sK so as mněsle Poštou na měsle, nk čtvrt ioti : . . . S k e0 s dvojí zásllkou a měsle ri:: kZi
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Panamský průplav.
Panamský průplav. Včera o třetí hodině odpolední dle času amerického provedl president Spoje- ných států severoamerických, Wilson. symbolický akt blízkého spojení mezi vo- dami dvou oceánů, omývajících břehy ame- rické: Atlantického a Tichého, tím, žev Novém Yorku dotekem na klapku elektri- ckého vedení způsobil výbuch dynamito- vého náboje, kterýmž byla odstraněna po- slední skalnatá překážka, již jest překonati při budování panamského průplavu. Dle našeho času se to stalo asi o 9. hodině večerní, a den 10. října 1913 bude do da- leké budoucnosti znamenán jakožto po- slední chvíle dokončení obrovského díla lidského ducha a nezdolné energie souvěké moderní společnosti! Dnem včerejším pře- fata byla úžina panamská a mezi severn a jižní Amerikou dohotoven průplav, jenž vtělil jeden ze staletých snů podnikavost lidské, jemuž po bok může se postaviti po- dobné dílo světa starého: průplav suezský mezi Asií a Afrikou. Kdežto však tento průplav znamenal zkrácení mořské plavby z Evropy a v zájmu jejím do jižní a vý- chodní Asie, učiniv zbytečným obeplutí celé Afriky, právě proražený průplav pa- namský umožní přímou plavbu z Evropy do Asie směrem západním, zvláště do Ja- ponska a Číny a na ostrovy tichomořské. ale neméně i žlutému plemení směrem opačným, takže výhoda pro lidstvo jím dosažená bude stejně dostupna plemen bílému i žlutému.
Wilson Nový York jižní Amerika Asie Afrika Evropa Čína
7 article
Ač ještě v době světovlády španělské vynikající plavci se zanášeli myšlenkou prorytí úžiny panamské, chtějíce tak do- plniti úmysl Krištofa Kolumba, dostati se plavbou na západ přímo do Asie (Indie), přece uplynula staletí, než se podařilo inženýru Lessepsovi na podnět Spojených států severoamerických utvořiti v r. 1876 v Paříži mezinárodní společnost „pro prů- plav mezioceánský“, jež provedla podrob- ná studia a vyměřování v několika smě- rech, a po dalších třech letech rozhodnuto se pro stavbu průplavu komorového, jehož náklad rozpočten okrouhle na půl deváta sta milionů franků. Vlastní práce počata v r. 1881, ač dostatečný kapitál nebyl ještě zabezpečen. V r. 1885 seznáno, že nestačí na stavbu ani dvanáct set mílionů, způsob stavby po seznání obrovských pře- kážek opětovně změněn; společnost zatím vyčerpala své prostředky a byla nucena likvidovati na škodu zvláště drobných francouzských kapitalistů, již rozebral nejvíce akcií. Nová, rovněž francouzská společnost snažila se zachrániti co bylo hotovo, a teprve v r. 1905 zakročením Spo- jených států severoamerických umožněno pokračování v započatém díle, za něž vy- placeno 40 mil. dolarů. Tu zároveň se sta- lo konečné rozhodnutí o dalším postupu prací, jež blíží se již rychle ke konci Průplav jde od města Panamy na pobřež atlantickém ke Gatunu a Colonu na po- břeží tichomořském. Nejvyšší místo u Cu- lebry bylo právě včerejšího dne slavnostně prolomeno, takže zbývají jen upravovací práce v této části a průplav sám bude snad již počátkem příštího roku otevřen lodím. Počet osob při stavbě zaměstnaných dosahoval počtu až 40.000, při čemž mno- ho, zvláště Evropanů, ponebí nezvyklých umíralo. Obě pobřežní ústí průplavu blízké ostrovy daly Spojené státy mohutně
Krištof Kolumbus Lesseps Evropan Asie Indie spojený stát Paříž spo Panama Cu
8 article
opevniti, aby dílo možno bylo hájíti jak proti útokům z Evropy, tak z Asie (Japon- sko). Pro světovou dopravu bude otevření průplavu událostí epochální, jež způsobí nemenší převrat než svého času otevření průplavu suezského, což za tehdejších pla- vebních poměrů znamenalo zkrácení doby plavební na př. z Terstu do Bombaye 37, z Hamburku o 24 dni. Ježto plavební rychlost od doby ote- vření průplavu suezského (19. listopadu 1869) značně stoupla, vypočtěno zkrácení plavby pro panamský průplav v kilome- trech takto: plavba z Liverpoolu do San Franciska v Kalifornii zkrátí se bezmála o 10.000 km, do Valparaisa o 4900 kma v témž poměru do ostatních měst na zá- padním pobřeží americkém. Největší vý- hody asi přinese nový průplav obchodu americkému, a nejdalekosáhlejší vliv bude míti na styky obchodní i politické mezi plemeny bílým a žlutým. Jsou mnozí, kdož mají za to, že prů- plav panamský urychlí řešení otázky pře- vahy a nadvlády v Tichém oceánu, mezi nejbližšími soupeři, Spojenými státy seve- roamerickými a Japonskem.
Evropa Asie Japon Terst Bombay Hamburk Liverpool San Francisko Kalifornie Valparaiso Tichý oceán spojený stát Japonsko km
9 article
Opevnění průplavu na obou koncích jest ovšem důkazem, že Amerika počítá s nepřátelstvím původu evropského. Vážnou otázku způsobil průplav ještě než se ho může používati, a sice tím, že Spojené státy žádají pro plavbu amerických lodí průplavem zvláštní úlevy, čímž by se ovšem ztížila soutěž asijských a evrop- ských lodí. Námořní státy evropské, zvlá- ště Anglie, nechtějí dopustiti, aby se za- váděla různost v poplatcích za použití prů- plavu, a třeba se věc tato dočasně upra- vila ke spokojenosti všech zájemníků, není pochybnosti, že se opět a opět bude vy- skytovati v jiné formě, dle toho, jak se budou měniti mocenské poměry na moři. Jaký účinek bude míti otevření prů- plavu panamského na tak zvanou světo- vou rovnováhu sil, to jest asi neméně zá- hadným problémem, jako jím bylo otevře- ní průplavu suezského, jež přispělo nejvíce k rozkvětu Anglie. Uhájí Amerika posta- vení své jak směrem k Evropě, tak k Asii. či změní posavadní svou politiku a opustí zásady Monroeovy?
Monroeův Amerika spojený stát Anglie Evropa Asie
10 article Nebezpečí třetí války halkánské
Nebezpečí třetí války halkánské Po uzavření bulharsko-tureckého míru. Z Cařihradu, 10. říina. (K. k.) Bulharský delegát Načovič odjel. Generál Savo zůstane zde ještě několik dní. Vládní stesk na srbské občany. Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Vládní „Sa- mouprava“ lituje, že četní srbští občaně. na které bylo apelováno, aby konali svoje ná- rodní povinnosti v nových krajích, snaží se vymknouti z této povinnosti vytáčkami osobn povahy. Vláda bude proto nucena sáhnouti ku přísnějším opatřením. Srbské dementi o Ise Boljetinci. Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Srbská ti- sková kancelář prohlašuje za smyšlenku za- hraničními novinami šířenou zprávu o zajeti Isy Boljetince srbským vojskem se všemi dal- šimi podrobnostmi. Zastavený postup do Albanie. Z Bělehradu, 10. října. Vláda nařídila, aby vojsko nepostupovalo více na území albanské Bulharsko-řecké rozhraničení ukončeno. Ze Soluna, 10. října. (K. k.) Řecko-bulhar- ská vojenská komise, jež vytýčiti měla bul- harsko-řeckou demarkační čáru, skončila bez
Načovič Sava Cařihrad Bělehrad Albánie Bulharsko Soluna
11 article
závadně své práce a vrátila se sem. Všechny sporné rozhraničovací otázky byly upraveny dohodou. Turečtí zajatci v Bulharsku. Ze Sofije, 10. října. (K. k.) Porta uložil. býv. veliteli drinopolskému, Šukri pašovi, aby ze zajatých tureckých důstojníků zřídil komisi která převezme v Burgasu a Varně válečné zajatce, v Bulharsku internované. Bulharský ministr vojenství souhlasí s tímto opatřením Platy tureckých úřadníků a zjišťování želez ničních škod. Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) Minister. stvo financí vyplatilo státním úřadníkům polovinu platů za měsíc květen. Komise ze zástupců tureckého ministen- stva staveb a společnosti východní dráhy prohlédla trať východní dráby v Trakii, aby zjistila škodu, způsobenou za války, a ukon čila z valné části své práce.
Port Bulharsko Sofijá Burgas Cařihrad
12 article Rakousko-Uhersko a Srbsko.
Rakousko-Uhersko a Srbsko. Několik gloss k Pašíčově návštěvě ve Vídní. Bělehrad, 8. října. Pan N. Pašič byl tedy ve Vídni. Všechen tisk v Rakousko-Chersku zabýval se touto návštěvou v takové míře, jakoby pan N. Pašič nebyl premié- rem malého balkánského státu, jehož zahraniční politika jest ponejvíce jen uměním: vpadnouti v pravý čas do mezinárodního koncertu, kdy i slabé hlasy mohou se uplatniti. Tato necbyčejná pozor- nost veškeré veřejnosti v monarchli bez rozdůu ná- rodnosti charakterisuje zároveň vzájemný poměr obou nerovných státůr přes všechnu vzájemnou ne- vraživost nemohou si obě strany zapříti, že takhle dále nelze sousedsky žiti. Z nových poměrů na Bal- káně vyplývá i pro toto sousedství řada význam- ných, obchodně politických, které mohou býti řešeny jen přátelskou shodou. Kolik vážných úloh třeba vyvoditi jen z nevyhnutelnosti železnič- ního spojení Srbska s Bosnou a Hercegovinou. Jen pohleďme na mapu projektovaných trati, jež mají přidružiti těsněji Srbskko k Bosně a Bosnu k Srbsku, jež mají Sarajevo bezprostředně přiblížiti Běle- hradu, ba nejen to, nýbrž jež mají — po prove- dení železničního spojení Split a Sarajevo — i k
Pašíčův N Pašič Rakousko Uhersko Srbsko Vídeň Bělehrad Bala Bosna a Hercegovina Boseň Bosna Sarajevo Split Bělahrad
13 article
Adrii otevříti přístup Srbsku. Co tu závratných úkolů vzniká! Státnická srbská politika, proniknuta dnes více než kdy jindy národuhospodářskými ten- dencemi, nemůže si hráti na pštrosa vůči těmto nevyhnutelnostem. A což Rakousko-Uhersko Kdyby ve Vidni měli víru v sebe, měli by nej- vhodnější příležitost začíti novou jihoslovanskou politiku opravdu v širokém stylu — ve znamení železnic. Na tomto poli s ním nemůže nikdo sou- těžit. Ale má-li tato železniční politika býti úspěš- nou, nesmí postupovati proti Srbsku. Srbsko může býti získáno dnes jen železnicemi. Vím směrem třeba namířiti všechnu politickou ambici. Rakou- sko-Uhersko učinilo chybnýskrok již v příčině oláz- ky dunajsko-jaderské želežeice, kdy svojí tallikou vehnalo Srbsko úplně do nšlučí rusko-francouzsko- italského přátelství. Zejména italská účast měla býti ve Vídni dobrým životním poučením. Tehdejší projevy T. Tittoního v italské sněmovně nezněly právě slibně pro příští spojenecké styky a měly by býti právě nyní ve Vídni trochu zrekapitulovány aby se zase nešlo cestami, jež vedou do slepých ulic, v nichž nás opouští nibelunžská věrnost a spanilomyslná jižní sousedka obrací se k nám po- hrdlivě zády.
Adrie Srbsko Rakousko Uhersko skoUhersko Vídeň
14 article
Pro nás Čechy — a pro Slovany v Rakousko- Uhersku vůbec — pozoruhodnými jsou tyto věty z řeči T. Tittoního při debatě o jaderské železnici (r. 1908): „Musím opravdu rozebírali výtku, jež různých stran se činí, že dunajsko-jaderská želez- nice otevře Slovanům iaderské moře? Nevím, co má znamenaři tato prázdná fráse. Ona mi připadá nesmyslnou. Věří se opravdu v nové oživnutí stě- hování národů v možnost, že Slované sestoupík břehům Adrie, vyženou odtud Albance i sami se tam usadí? Poučení pro nás i pro Srbsko. V nedávných dnech byl v záhřebském „Srbobranu“ uveřejněn dopis z Černé Hory o okupačních snahách Italie kapitálem. Autorem dopisu byla prý jistá úřadní osobnost. V politice méně se dopovídá a více jen napo- vídá. Tam platí víc než kde jinde: moudrému na- povězl Schůzka Pašíčova s hr. Berchtoldem mohla jem napověděti. Pan Pašič v orientační schopnosti předčí mnohé přední evropské státníky. A jeho návštěva ve Vídni přes to vše, že věcnějšího ob- sahu nemohla míti, znamená — po všech těcl
Čecho Slovan Adrie Pašíčův Berchtold Pašič Rakousko Uhersko Srbsko Vídeň
15 article
nervosních srážkách — přece jen mnohem vice, ne si dosud uvědomila veřejnost v Rakousko-Uhersku Pan Pašič nečiní nic bez důkladného promyšlení Jest dokonce i těžkopádný v rozhodování prá- vě prolo. V Bělehradě ho nazývají „lisica“ a vyprá- vějí o jeho chytráctví různé věrohodné i nevěro- hodně anekdoty. Tak si fáma tlumočí jeho stát- nické schopnosti. Pan Pašič má pozoruhodný kom- binační talent, jenž dovedl i ze skrovných pro- slředků srbské zahraniční politiky vytvořiti dostí Kdo ho sleduje z blízka, ví, jak opatrně postupuje. bezmála jako po špičkách, nikomu se nesvěřuje. uzavřen, skoupý ve slovech i vůči nejbližším. Když pronesl své proslulé exposé o zahraniční situaci v národní skupštině, které způsobilo tolik křiku na všech stranách, bylo mu vytýkáno s mnoha stran že hovořil nepromyšleně, neopatrně. Ale p. Pašiě s dobrodušným úsměvem mi řekl posléze: „Vse éte bylo chorošo obdúmanol jak by řekli Rusové. I jeho návštěva ve Vídní byla zajisté „choroš obdúmana“ (dobře promyšlená). Známo, že tato návštěva má také svoji „bhi- storil“. Někdy koncem listopadu nabídl pan Paši Vídni jakýsi zájmový kompromis. Učinil to prostřed- nictvím prof. Masaryka Jjenž nabídku přednes ústně hr. Berchtoldovi) a zdejšího rakousko-uher- ského vyslance šl. Ugrona. Prof. Masaryk měl h Berchtoldovi mezí jiným nabídnouti i Pašičovu ná- vštěvu.
Pašič Paši Rus Paša profesor Masaryk Berchtold Pašičův Rakousko Uhersko Bělehrad Vídeň
16 article
Tento podnik vyplynul vlastně z oné dosti smiř- livé nálady na obou stranách, jež závládla po likvi- daci krise září-říjen v poměru mezi Rakousko- Uherskem a Srbskem. V úloze dopisovatele mě jsem přátelské spojení jak se srbskými vládními či- niteli, tak s rakousko-uherským vyslanectvím. Pan vyslanec přijímal mě s plnou důvěróu, věda, že jeho sdělení novinářsky nevyužiji nesprávně. U ně- ho jsem se informoval o smýšlení na rakouské stra- ně, a za to jsem mu mohl pověděti — jako „ra- kousko-uherský příslušník a přítel Srbska“, jak jsem se legitimoval — leceos věcného o pravém smýšlení v srbských kompetentních kruzích. Ne- oficielní sdělení šl. Ugrona (v nichž bývalo i dosti podstatného) učinila velmi dobrý dojem v srbském vládním prostředí a nepochybně dala podnět ke známé formulaci srbských nabídek. Ony byly p Pašičem sděleny mně při jedné takové novinářské rozmluvě (listu jsem je sdělil pouze jako prohlášení ysoké směrodatné osobnosti“). Sdělení srbského premiéra skoncipovali jsme pak společně s rak.- uher. generálním konsulem drem. Wildnerem, načei předána byla vyslanci. Zatím dojel do Bělehradu p. prof. Masaryk. Pan Pašič také jemu předal svo- je nabídnutí, kleréž prof. Masaryk osobně přednes Berchtoldovi. Ani po neúspěšné intervenci páně Masarykově nebyla m. p. Pašičem myšlenka ná- vštěvy Vídně odložena. Pan J. Jovanovič, jenž za- tím odejel do Vídně, vyjednával dále úřadně, jenže překážek v cestě bylo více, tak skaderské otázk a i. Mně — dosti dobře zasvěcenému do věci bylo konečně velmi vhod manevrovati s avisováním návštévy, jak toho vyžadovala situace. Přispíval to nepochybně k umírnění podrážděnosti myslí.
Ugron Wildner profesor Masaryk Pašič Berchtold Masarykův J Jovanovič Rakousko Uhersko Srbsko Bělehrad Vídeň
17 article
Porad ve Vídní zúčastnil se rovněž ministn společných financí Bíliňski. U něho vůbec srbský vyslanec — jak psala jedenkráte „Neue Fr. Presse — bývá velmi často viděn. O toto „sblížení srbsko- polské“ má nepopíratelnou zásluhu p. Fr. Hovorka Chtěli jsme polskou loyálností podepříti srbsko nabídku. Pan Hovorka,jenž šehdy byl v Bělehradě slíbil, že bude hovořiti s Bíliňským a j. Poněvadž J. Jovanovič právě se chystal odejetí do Vídně odešli jsme spolu k němu a upozornili ho na naše záměry. Vyslanec ochetně souhlasil. Pan Hovork měl ve Vídni předběžně své polské přátele upo- zorniti na nového srbského vyslance, což i učinil Za to prý byl podezříván dokonce i z velezrady Nesl-li p. Pašič pouze svoji dobrou vůli, ktero tolikráte projevil vůči vyslanci šl. Ugronu, dosti při- nesl do Vidně. Pan Pašič užil jedenkráte srbského přísloví milejší soused než bratr k znázornění své- ho hlediska. Do věcné prósy přeloženo znamenalo by to: milejší Rakousko-Uhersko jako soused než Rusko. Ale soused může býti milým jen tehdy, je-l dobrým sousedem. Jestli páně Pašičova ná- vštěva ve Vídní — tedy návštěva typického srb- ského rusofila — přesvědčila ve Vídni, že není riskantním přátelské sousedství k Srbsku, dost mnoho to znamená. Arciť přátelské sousedství n ve slovech, nýbrž v novém systému jihoslovanské politiky, obrysovaném úplně novými obzor zahraniční orientace
Neue Hovorka J Jovanovič Hovork Pašič Pašičův Vídeň Francie . Presse Bělehrad RakouskoUhersko Rusko Srbsko
18 article Politický přehled
Politický přehled Země české. K česko-německé dohodě. Německé listy zaznamenávají zprávu, že pozvání k vyrovnacím konferencím budou ro- zeslána počátkem příštího týdne a to jen
19 article
rnoro O drobném prodejie ane ranní člslo o sobě vačeri na sk Ve fliaIkách na venkové ranní člsle večerní inseráty platí se hotové napřed Předplaceni a inserty přijími administrace v Marianiské ul., a Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna s sxpodlce „Národních. Listů“ Rukoplay se nevraceil
Marianiský ulice
20 article
předsedům jednotlivých stran, a stranám že bude zůstaveno jmenovati své zástupce v tom- to jednání. Zúčastní se ho výhradně jen říšští a bývali zemšti poslanci, mimo velkostatkáře a strany středostavovské také sociáln demokraté. Poslanci od stran jmenovaní dostaví se ve skupinách ku předsedovi mini- sterstva, jenž prý se zatím na to omezí, sdě- liti jim program zamýšlených vyjednávání. Strany prý pak o tom rozhodnou, zdali jejich zástupci se vlastních vyrovnacích porad zt- častniti mají. Před koncem tohoto měsíce sot- va prý dojde k meritornímu jednání vyrovna- címu.
21 article
Z Moravy Dne 9. října 1913
Morava
22 article
(Brněnské privilegie a nutnost ráz ného postupu českého.) Město Brno vydržuje si své školy samo — za přispěvku zemského — a vládne jimi také samo. Cítime to při každém zápisu, každé paralelce na českých školách, každé nové škole, při obsazováni nadučitelských míst, pří navrhování kandidátů pro českou okresní školní radu. Na návrh Brna je při jmenování zemský výbor vázánl Brno nám od- pírá potřebné měšťanské školy — a my eítíme tu školskou výminečnou autonomil Brna všude. Vedle této výminečné výhrady má Brno dru- hou moc ve svých rukou. Má svou pověstnou městskou policil. V Brně je sice státní po- licie, ale jen pro věci tiskové a spolkové. Veřejnou bezpečnostní službu obstarává známým způsobem městská policie. Město Brno stojí tato policie přes půl milionu korun — ale přes to se pání Němci zuřivě zuby nehty brání proti tomu, aby policie brněnská byla sestátněna. A vláda podporuje vlast- ně v tomto odporu město, které policii potřebuje k záchraně německého rázu města Brna. Policie brněnská nevypátrá nikdy žádného zločince, ale za to důkladně zpracuje české a dělnické demon- stranty. Její počínání je vždy takové, že pění se krev v žilách sebe klidnějšímu pozorovateli a di- váku. Bravurně vjede na koních do dětí a ne- vinných lidí, zatýká bez příčiny, tluče do lidu — krátce, počíná si tak, jak si policie počínati nemá.
Němec Brno
23 article
Již léta volá se po sestátnění policie brněnské — ale c. k. moravské míslodržitelství netroufá si říci k tomu ano. D' Elvert nedovolí a místodržitel moravský, ten neb onen, nesmí. Šprýmař nějaký dal v „Času onehdy zatknout při brněnských de- monstracích samého mislodržitele Bleylebena a jiný šprýmař přidal, že Bleyleben je pořáde zatčen a v zajetí radnice a „Volksrátu“. Dříve státní policie brněnská sama usilovala, aby obci polície byla vzata — dnes je policejním ředitelem státní policie důvěrník „Volksrátu“ Wacha, ten neublíží obcí brněnské v ničem a přimluví se za ponechání. Vždyť by měl pak více práce. Volání po sestátnění policie musí se dnes ozvati znovua čeští poslanci moravští musí vládě Stürgkhověa ministru Heinoldovi říci, že oni nebudou déle sná- šeti tatarské kousky brněnské policie radniční. Dr. Stránský má příležitost, aby z vlastní zkušenosti iternoval Heinolda, koho to brněnská radnice na české lidi posílá.
D Elvert Bleyleben Wach Stránský
24 article
Ale jiná ještě věc musí posledními událostmi přívedena býti na přetřes. České strany na Moravě musí připomenouti lidu našemu, že paktem mo- ravským diktován byl sice smír v zemi, ale nikoliv na věky. Že bude třeba revise paktu v těch směrech, kde se nám křivdí flex Perek atd.), a že v lidu moravském musí se rozprouditi živá agilace v tom směru, aby každý český člověk byl na místě ať při nákupu potřeb svý ch pouze u českých lidí, ať vhájení práv politických i národních proti zpup- nosti německé menšiny, protežované vídeňskými vláda mi. O revisi paktu moravského mluvívá se na stra- ně německé a sice v tom směru, že prý se Něm- cům děje křivda nynějšími poměry. Proti té lico- měrnosti a falši bude třeba v našem lidu morav- ském rozpoutati akci, žádající revisi paktu, ale v tom směru, aby jednou navždy z dolá na byla zpupnost německé menšiny na Moravě. Brnu přísluší dík za to, že tu akci urychlí.
Perek Morava Německo Brno
25 article
č. Slepánek.
Slepánek
26 article
Rakousko-Uhersko. Stíhání hlaholské bohoslužby. Neulehlo dosud rozechvění, způsobené nejen ve Splitu, nýbrž v celé splitské diecesi papežovým zákazem, sloužiti ve splitských chrámech bohoslužbu slovanským jazykem.
RakouskoUhersko Split
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Alupka.) šel jsem do Alupky dopo- ledne procházkou podél moře. Z půvabného. skalnatého zálivu pod nejkrásnějším zámkem krymského pobřeží je vidět jasně podél břehu až k červeným střechám vily, stojící na výspě u pustého mysu a za ní, již ve stříbřitém zá- voji modravé dálky, protáhlý záhyb země, po- slední výběžek horského hřbetu, sestupujíe klikatou křivkou ke hladině. V jeho klinu pro- svitají v zelené strání bílé domky a u břehu tenounká bílá čára pěny rýsuje kraj moře po Alupkou. Sešel jsem k moři na pobřežní pě- Pod parkem velkého knížete je břeh sypká stráň a rozbitá skaliska, jimiž probíh cesta až k ústí vyschlé říčky, která několi- krát do roka chrlí rozemletým korytem do moře blátivý příval, ženoucí se s hor a trha- jící balvany i stromy. Břeh je pustý, jen hlí- dač sedí na naplaveném štěrku u hasnoucího ohně a opravuje na umetené půdě nápis, kte- rý složil z pestrých oblázků na oslavu pří- jezdu svého panstva. Panstvo nepřijíždí, hlí- dač trpělivě mění den za dnem datum a při- dělává kolem oblázkové ornamenty. Za říčkou Sumarokov proměnil břeh pod svými zahradami v širokou promenádu s ma- lým přístavem motorových člunů, a zdoko- nalil přírodu výtvory lidského umění. V parku nad terassou mramoroví lvíčci s alonžovými parukami hlídají jakýsi chrámek lásky, v němž se objímají Amor a Psyché, u přístavu stojí jakásí bohyně s helmou na hlavě a s rozepia- týma rukama, u osamělého balvanu v mořské pěně vyhlédá z modravé vody bronzová Ru- salka a u pramene, prýštícího z kamenů te- rassy, stojí kovová figura štíhloboké Tatarky. šinu.
Amor Psyché Tatarka
28 article
zachycující vodu do útlého hrdla baňaté ná- doby, zatím co z křoví vyzírá zvědavé poprs bradatého Turka. Barokní chrámek, řecká božstva, tatarská pověst — víc už věru nelze seskupit na jednom místě, a nikdy na mne ne- působily lidské výtvory tak malicherně uboze, jako zde u břehu širého moře pod již- ním nebem. Promenáda končí dřevěnou ka- várničkou na oblázkovém pobřeží, kde naz Tataři plaví plaché koně, a u chatrných můst- ků se kolébají lodičky, převážející letní hosty k parníkům, zastavujícím na moři.
Turek Tatar
29 article
Pěšina uhýbá od břehu do zahrad a k da- čím u silnice, prochází vysokým stromořadím cypřiší a sváží se opět ku pobřeží. Po silnic hýkají automobily, v dačích probouzí se te- prve život a v trávě u cesty posedávají Ta- taři s košiky broskví, oříšků a hroznů, s ná- ručemí pestrých výšivek, se sítěmi kolem ra- men a s rybami v mokrých šátcích. Tráví tu blaženě celý den, nabízejíce s elegantními gesty po rusku své zboží a hovoříce do neko- nečna svým rodným jazykem. Při moři po- číná nový park pod skalní stěnou Aj Petri jehož ostrý vrchol se postupně rozvírá v ši- roký řetěz ostrých skalisk nad rozbrázděným bokem hory. Pohled do moře se šíří, drobný parník sune se v lesklých odlescích slunce zářivou hladinou směrem k JJaltě a mezi vět- vemi sosen na pobřeží míhají se na obzoru ostré obrysy plachet rybářských loděk Horký letní den rozhořel se plným jasem tmavomodrá hladina, světlé nebe, šedé skalní stěny a zelený lán vinic svítí v čistém vzdu- chu a na stráni nad zpěněným břehem pod- bíhá cesta pod terasu maurského domku, s bí- lými sloupky, zubatými stříškami a štíhlou vížkou. Ta naivní imitace východního stylu skvěje se v zeleni jako drobná hračka a keře granátových jablek, sklánějící se ze zahrádky k cestě, rozkvétají nad dozrávajícími plody opožděnými rudými květy. Po té východni fantasii objevuje se střízlivá ruská dačase
30 article
samovarem na pavláčce, s malou vinicí a za nedbaným tennisem u říčky, zarostlé stromo- vím. Za ní ještě domek s plochou tatarskou střechou, osázenou kolem do kola poprsími nějakých římských či řeckých hrdin, a pak nový záliv, v němž za bledě zeleným vinič ným úvalem noří se z temného parku Alupka Silnice sbíhá s návrší, provijí se vinicemi prochází parkem do zámku Voroncových. Každé z těch lázeňských míst, jež rok za rokem vzrůstají na pobřeží jižního Krymu, má svůj charakter: Gurzuf je tatarskou vsí s par- kem, v němž. bydlil Puškin, s mohutnou „medvědí horou“ a se skalisky, na nichž sídl tisíce a tisíce „baklanů“, divokých kachen, Jalta má svůj přístav a úchvatný věnec zele ných hor, Simeiz býval strání, porostlou jalov- covým pralesem, a leží u zálivu, hlídaného mohutnými skalami, „Divou“ a „Mnichem“ pod návrším se zbytky staré JJanovské pev- nosti. Alupka má zámek Voroncových, jenž vyrostl koncem let dvacátých minulého věku zobrovské skalní tříšti, rozsypané na nízkém předhoří pod skalními útesy až do moře. Z kladatelé zámku i parku nechali celé to skal ní bludiště a vyčarovali v něm rozkošnou za- hradu s nízkou stavbou, která průčelím k ce- stě má fantasticky upravený styl Westmin- steru, a stranou k moři připomíná Alhambru s podivuhodnými zahradami Bachčisaraje.
Puškin Voroncový Krym medvědí hora Alhambra Bachčisaraj Gurzuf Westmin
31 article
Silnice vchází obrovskou branou do ná- dvoří, kde u vehodu sedí čistě oblečení Ta- taři, hradní stráž, a z nízké terasy proti zám- ku vyrůstají dva obrovské, černé cypřiše „Potemkin“ a „Kateřina“. Pohled přes ba revné záhony, skalní balvany a cýpřiše k ro- zeklanému hřbetu Jaily je zázračnou deko- rací. Druhé nádvoří hemží se vojskem a konči zahrádkou, z níž stoupá pěšina do lázeňského města. Střelnice, krámky s korály, lasturami, jantary a skleněnými perlami, s pohlednicemi hůlkamí a barevnými šátky vroubí úzkou
Kateřina
32 article
příkrou stezku, stoupající starým městečkem až k mešitě a tureckým kavárnám, na ne- čistém, nerovném náměstí, kde mají izvozčíc své stáje a z otevřeného obuvnického krámku hlaholí úžasně hluboký bas nekonečnou uny- lou písničkou do pouličního hluku. Ta tatar- ská část je všecka jakási křivá, hrbolatá, roz- bíhající se jen s vrchu a do vrchu od mešity všemi směry. Dál šíří se ulice s evropským krámy, objevuje se malé knihkupectví, foto- graf, lékárna, dva neb tři hotely, úpravné vily a pak zas jen silnice, běžící dál do úbočí Jaily směrem k Bajdarským vratům a Sevastopoli Lázeňských hostí na ulicí mnoho nevidět ti všichni se uchylují do rozlehlého parku k moří. Na širokých cestách, vedoucích vavří- novým a břečťanovým houštím po stráni pod zámkem neustále potkáváte uniformy, dámy s barevnými šátky na hlavách, v lehkých, prů- svitných toaletách, a čím blíže ku přístavu tím četnější jsou tatarské krámky, kiosky s vodami a boudy s ovocem, až na široké pří- staviště a ke koupelnám, kde se to jen hemž lidstvem. Poděl břehu lze přejít parkem a hluboko pod zámek, na poslední skupiny bal. vanů, sřícených do moře, na „skálu Ajvazov- ského“. Tam v skalním bludišti za každým kamenem číhá fotograf, jenž spodobuje unylé dámy ve snivých pósách s knihou v ruce na některém z těch bludných balvanů a vysta- vuje pak celé serie těchto sentimentálních ctitelek přírody v krámech po městě.
rovný náměstí
33 article
Terasy pod zámkem jsou z dola uzavřeny ale možno je navštívít při prohlídce zámku Zámek sám má ve dvou křídlech řadu pokojů s rozkošnými starými portrety, s krásnou ji- delnou, velkou zimní zahradou a různými po- divnůstkami, pokojik bledě modrý s bílými štukovými růžemi činské práce, pokojík s pů- vabným francouzským nábytkem — tatarský průvodce vykládá celou historií podobizen po stěnách, úpravy komnat, stavby zámku až vyvádí konečně společnost skrz vstupní síň, kolem koberce, na němž nějaký perský hrdina drží v ruce opravdové hodinky, do rozlehlé maurské verandy se zlatým nápisem pod kupolí. Veranda je otevřena k moři, ka- skáda širokých schodů sestupuje z ní parkem k vodní hladině. Pohled na zářící modrou plán je úchvatný a park po obou stranách schodů připomíná nádheru východních pohádek. Schodiště svítí bílým mramorem, tři páry mramorových lvů po obou stranách bělají se v tropické zeleni a zarostlé schůdky vedou do zelených loubí a umělých houštin pod te- rasou, kde kanou slzy z mramorové fontány, dýchají exotické květy a vyrůstá les starých magnolií, dosahujících svými korunami až nad terasu. Na terase pod zámkem kvetou košaté keře podivnými květy, a západní křídlo zá- mecké končí kulatou středověkou věží, za- rostlou až po cimbuří růžovým houštím.
34 article
Ten, kdo stavěl si toto hnízdo pozemské rozkoše a rajského klidu, nedovedl snít svůj vlastní sen o klasické kráse: sbíral s naivní prostotou nejrozmanitější drobty různých sty- lů různých dob a snášel je do skalních rozva- lin u mořského zálivu, kam nasil sazenice nej- podivuhodnějších exotických stromů — ale příroda vyrovnala výstřednosti a hračky lid- ského vkusu. Park, jenž vyrostl za sto let ko- lem zámku Voroncových, je dnes pohádkovou zahradou. Skály nad zámkem jsou již zcela zarostlé břečťanem a houštím, v němž mizí drobné umělé vodopády, točité pěšinky mezí zelenými stěnami zimostrázu a myrty, kovoví čápové na skaliskách, růžové besídky, jezirka se zlatými rybkami a různé chrámky, branky, skupiny, jimiž lidská fantasie doplňovala pří- rodu. Na trávnících vyrostly staré kmeny, jichž koruny jsou pýchou Alupky. Kédry, ší- řící ploché větve ve vodorovných linkách, jakoby se vrstvíly pod vodou, kédry vlalící dlouhými řásněmí na prohnutých větvích, pra-
Skála