1
masthead
Ročnik padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 10. října 1913.
Praha
4
article
Karanní avečernl listy
předpláci no
v Praze v administran:
na měsín
2 K —
ne ttvrt leta. . 6 K — h
s dlvojl donáš kou
a měr st
na čtrt leta 7 k alsk
ve pliálkách
na měslo
2 K 80
Postna
a mésie
na čtvri leta
el
dvají zásilko
sin mněsle
na štvrt lnta .
Praha
5
article
Večornů
Večornů
lanl-
U drobném prodeji-
eunr čisto u soon
vočerai
ss
Ve úliálkach na venkově
raení lslo
večorní
Insern lv
plall se ahvov vps
Předplecem a snsort, ořlata
sdministráče v Marianske ul.
Tam nacháseii sei ve
rvdukce tskarna a szpodduae
„Národních L.lsrá
Rukopisv s savvrnese
Marianske ulice
6
article
V Praze, 10. září.
Útoky maďarské vlády proti nemaďarským
národům nejsou sice v poslední době tak
křiklavé, ale za to jsou rafinovaně vypočítané,
aby působily tím jistěji. Uherská vláda rozumí
jedné věci velmi dobře: jak uživat moderních
civilisačních prostředků k rychlejšímu amalga-
misování různorodého obyvatelstva Uher. že-
leznice, průmysl, města, to jsou hlavní pomoc-
nici při tom obrovském díle tvoření Uher bu-
doucnosti, Uher jazykově jednotných, Uher
zmaďarisováných. Ale hlavním prostředkem
rukou maďarisace jest škola, která maďarskou
státní ideu, pohrdání vlastním národem a ma-
teřskou řečí, systematicky vnáší do nejza-
padlejších koufů.
Vlivem školy maďarisace šíří se za posled-
ni desetiletí rychleji, než před tím za staleti
Kdo zná slovenské osady v jižních Uhrách.
které po staletí zachovaly svůj slovenský ráz
ale v poslední době podléhají maďarisačnímu
úsilí, ten chápe, jak hroznou zbraní v rukou
maďarisatorských jest zmaďarisovaná lidová
škola.
O středních, odborných a vyšších školách
ani netřeba mluvit. Ty jsou dnes výlučně ma-
darské, zvláště na Slovensku. V jiných krajích
Rumunům, Srbům, sedmihradským Sasům po-
dařilo se aspoň několik středních škol zachrá-
nit. Madaři netroufali si zničit úplně jich střed-
ní školství, poněvadž se báli, že by student
růmunští, srbští nebo saští mohli hledat náhra-
du v bratrských gymnaslích v sousedních ze
mích. U Slováků se tohoto nebezpečí nebáli
proto tam postup proti slovenským gymnasíím
byl radikálnější; ze slovenských škol nezůstal
nic. leda asi 200 církevních a obecních škol
kde ještě slovenčina má aspoň rovné právo
s maďarštinou, kdežto ve 2000 lidových ško-
lách na Slovensku vyučuje se jen maďarsky.
Uher
Rumun
Srba
Sas
Madar
Slovák
Praha
Uhry
Slovensko
7
article
Kdo zná zhoubný vliv německých přelej
váren na české děti, pochopí, jak působí da-
leko silněji maďarisační vliv na slovenské
děti, nucené choditi do školy, kde všechno
slovenské jest jen tupeno. Jed odnárodněn
působí tu již od malička.
Maďarské vládě však nestačí dosavadn
postup proti nemaďarským školám. „Reichs-
post“ sděluje, že uherská vláda chystá nový
útok proti nemaďarským školám. Celou řadu
cfrkevních škol, ve kterých dosud se udržely
zbytky mateřského jazyka, chce dát zavříta
nahradit je státními školami, kde se vyučrje
jen maďarsky. V nejbližší budoucnosti má by
zavřeno 80 nemaďarských škol.
Plán, jak provádět foto násilí na nema-
ďarských školách, je docela „zákonný“. Jde
jen o důvod pro zavření školy. Když chtěli
zavřít slovenská gymnasia, hledali záminku.
že se tam špatně učí. Ale ani přísné zkoušky
v tom směru nemohly nic dokázat. Prohlásili
tedy, že budova gymnasijní je vlhká, a proto
že gymnasium ze zdravotních ohledů musí být
zavřeno. Svět ještě bude obdivovat energickou
péči uherské vlády o zdraví slovenských ji-
nochů.
8
article
Nyní budou školní inspektoři objevovat
podobné „důvody“, budou žádat různá zdra-
votní a podobná opatření, a když chudý cír-
kevní sbor jim nebude moci vyhovět, vláda na
oko nařídí, aby žádané opatření provedla obec
které však odejme státní podporu. Většina obci
bude se tomuto břemenu vzpírat, protože stá-
tu na školy tak jako tak platí, takže by mu-
sila nést dvojí břímě; potom stát zřídí tan
státní školu.
Že se tak bude díti, potvrdil i ministr
osvěty. Jankovich, když přiznal, že bý-
vají národnostní školy zavírány, jestliže bu-
dova nebo jiné potřeby nevyhovují. Státní ško-
la prý bývá zřízována jen tam, kde rozhodně
obec sama nemůže postavit přiměřené obecné
školy.
Proti celé řadě nemaďarských škol je za-
vedeno vyšelřování, že nevyhovují v náležité
míře vyučování maďarskému jazyku, jak toho
žádají Apponyovské zákony.
Pozornost uherské vlády na Slovensku
obrací se zvláště do těch krajů, kde jsou ži-
vější styky s českými školami. Tak na západ-
ních hranicích zřizuje několik měšťanek,
Uherské Skalici vystavěla moderní budovu
gymnasijní a studentský konvikt, jen aby lá-
kala nadané hochy do maďarských škol. Uher-
ská vláda nejlépe oceňuje význam českého
školství pro Slováky, proto proti němu tak
systematicky postupuje. Je však zaznamenán
hodno, že letos počet slovenských žáků na če-
ských školách značně stoupl.
Slovák
Slovensko
západ
uherský Skalica
Uhry
9
article
Nebezpečí třetí války halkánské
Nebezpečí třetí války halkánské
Boje Srbů s Albanci
Z Bělehradu, 10. října. Srbské vojsko, stí-
hajíc Albance, překročilo 5. t. m. hranice srb
sko-albanské a vniklo na 15—20 km. do úze-
mí albanského.
Isa Boljetinac prý zemřel.
Z Bělehradu, 10. října. „Stampa“ ozna
muje z Debiru, že známý albanský vůdce ls
Boljetinac zemřel.
Srbská zpráva o stavu věcí na Balkáně.
Z Bělehradu, 10. října. Srbská tisková
kancelář rozšířuje zprávu z autoritativníhe
prý pramene, že mír na Balkáně zů-
stane zachován a že pokus, podniknutý
generálem Savovem o bulharsko-turecký spo-
lek na výboj i odboj úplně ztroskotal, ježt
Turecko všechny podobné plány důsledně z
mílá.
Nebezpečí války řecko-turecké prý odvrá-
ceno.
Z Bělchradu, 10. října. Mijatovič uveřej-
řuje v „Trgovinském glasníku“ berlínský re-
ferát, ve kterém sděluje, že sir Edvard Grey
králi Konstantinovi za jeho posledního pobytu
v Londýně domlouval, aby vůčí Turecku byl
povolnějším, zároveň však učiněn v Caříhradě
kabinetem britským nátlak. Mijatovič prohla-
šuje, že v informovaných kruzích londýnských
považují nebezpečí řecko-turecké války za
odvrácené.
Srba
Stamp
Savov
Mijatovič
Bělehrad
Balkán
Turecko
Bělchrad
Londýn
km
Edvard Grey
10
article
Řecký král do Soluna.
Z Athén, 9. října. (K. k.) Král Konstantin od-
cestoval v průvedu náčelníka a dvou důstojníků ge-
nerálního štábu a svého pobočníka do Soluna. Jak
se proslýchá, vydá tam k armádě proklamací av
neděli odjede ze Soluna, aby si prohlédl vojsko
Makedoníi. Prohlídka potrvá asi 14 dní.
Turecké loďstvo ve Zlatém rohu.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Zpráva listů
odplutí loďstva tureckého do Dardanell není prav-
diva. Lodstvo, které od počátku války kotvilo
v Dardanellách, připlulo z větší části sem a je nyní
za účelem oprav a udržování v dobrém stavu ve
Zlatém rohu.
Západní Thrakíe a Bulharsko.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) část delegátů za-
timní vlády v Gimildžině zde meškajících odce-
stovala včera do Gimildžiny podat zprávu o po-
radách s delegáty bulharskými. Dle zpráv listůje
vláda bulharská odhodlána, býli k mohamedánům
v západní Thrakii co nejvíce konciliantní a po-
skytnouti další koncesse, aby otázka byla přátel-
sky urovnána. Obsazení západní Thrakie vojsken
bulharským bylo o dalších 10 dní odloženo.
Turecká demobilisace v Thrakii.
Z Athén, 9. října. (K. k.) Galib bej navštivi
dnes předsedu ministerstva Venizela a ukázal mu
rozkaz velkovezirův, ve kterém se nařizuje demo-
bilisace vojska tureckého a požádal jej, aby lodní
divisi v moři Egejském dal příslušný rozkaz, aby
bylo vyvarováno všeliké příhodě za zpáleční do-
pravy záložníků z Thrakie do Malé Asie.
Z Caříhradu, 9. října. (K. k.) Demobilisace má
začíti dne 13. t. m. Přístavní kapitanát cařihrad-
ský byl vyzván. míti toho dne pohotově všecky
turecké lodi dopravní k disposici vrchního veli
telství.
Výměna zajatců bulharských a tureckých.
Ze Sofije, 9. října. (K. k.) Bulharská vláda na
vzhla Portě, sby váleční zajatci vyměněni byli v
přístavech Varně a Burgasu.
Konstantin
Atény
Soluna
Cařihrad
Bulharsko
Sofijá
Burgas
Soluna
ministerstvo Venizel
11
article
Turecký vyslanec v Sofiji.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Zprávy listů, že
vláda bulharská dala souhlas ke jmenování Fethiho
beje vyslancem, jsou nepravdivy. Fethí bej byl
sice vyhlédnut za vyslance v Sofiji, Porta však
dosud nepožádala oficiálně bulharskou vládu
Přeložení tureckého námořního arsenálu do
Malé Asie.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Anglická firma
která vyjednává s ministerstvem námořnictvao
stavbě loděnice, je závod Armstrongův, jehož na-
bídky směřují k zakoupení nynějších vojenských
loděnic tureckých za dva mil. liber. Turecký arse-
nál námořní má pak býti přeložen do Ismidu.
Volby do tureckého parlamentu.
Z Caříhradu, 9. října. [K. k.) Oficielně se sdě-
luje: Na základě usnesení ministerské rady byl mi-
nistr vnitra pověřen přípravou k volbám do sně-
movny poslanecké balkánskou válkou zpožděným
Armstrongův
Cařihrad
13
article
Poprava tureckého poručíka.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Poručík Rešid
jenž za thrácké výpravy byl pro zběhnutí odsouzer
k smrti, byl dnes na náměstí před ministerstven
vojenství zastřelen.
Cařihrad
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Ústřední svaz rakouských obchodníků
pro česko-německé vyrovnání.
Z Vídně, 9. října. (K. k.) Včera uspořádal
Ústřední svaz rakouských obch od-
níkůprojevveprospěchnárodního
vyrovnání v Čechách. Při projevu za-
stoupeny byly četné korporace a spolky. Po
delší debatě byla přijata jednohlasně tato re-
soluce, navržená předsednictvem: K žádosti
několika svazových korporací z Čech zaujal
Ústřední svaz rakouských obchodníků ve schů-
zi své presidiální rady 8. října 1913 stano-
visko vůči nastávajícím vyrovna-
vacímjednánímv Čechách. V souhlasu
s četnými projevy obchodnictva z Čech proje-
veno bylo živé přání, aby co nejdříve
zdařilo se rozluštění nerozhod-
nutých otázek, protože nynější
poměry těžce zatěžují nejši rš
kruhy obyvatelstva, poškozuji
stále citelněji všechny výděleč-
né stavy a znemožňují také kaž-
dou zdárnou hospodářskou prác
politických zastupitelstev.
Zemský svaz německých obchodních společen-
stev a kupeckých gremií na Moravě pro česko-
německé vyrovnání.
Čo
Vídeň
Čechy
Morava
15
article
Z Vídně, 9. října. (K. k.) V poslední schůz
výboru Zemského svazu obchodních společen-
stev a kupeckých gremií s německou jednac
řečí na Moravě, byla k návrhu předsedy Gal-
leho (Olomouc) přijata jednoblasně tato reso-
luce: Výbor svazu souhlasí napro-
stosakcí, usnesenou v Prazev ple-
nární schůzi Zemského svazu če
ských obchodních gremií v Če-
chách, jež pomýšlí na skončení národnost-
ního sporu a k tomu účelu na shodný postu
organisaci obchodnictva, živností a průmyslu
obou národností. Německé obchodni-
ctvo na Moravě uznává nejplnějš
měrou velkou cenu postupu orga-
nisací českých kolegů v Čechách
a vyslovuje přání, aby postup ten-
to setkal se ve všech hospodář-
ských kruzích německých se správ-
ným pochopením. Zemský svaz obchod-
ních společenstev žádá směrodatné činítele.
aby k navázání úspěch slibujících dorozumí-
vacích vyjednávání mezi oběma národy při-
zváni byli skuteční zástupcové výrobních
stavů a aby jim poskytnut a zajištěn byl nále
žitý vliv na tato vyjednávání.
Konference o věcech haličských.
Z Vídně, 10. října. Předseda Kola polského
dr. Leo sem přibyl. Odpoledne koná se u hr
Stürgkha konference o politických záležito-
stech haličských, které se zúčastní také mi-
nistr pro Halič ryt. Dlugo sz.
doktor
Lea
Stürgkh
Vídeň
Morava
Olomouc
Čechy
Halič
svaz obchodní společit
Galle
výbor svaz
16
article
Ministr války zase ve Vídni.
Z Vídně, 10. října. Společný ministr vo-
jenství Krobatin vrátil se ráno z Pešti, kde
měl včera poradu s ministerským předsedou
hr. Tiszou a ministrem honvédů Hazaiem
podrobnostech nové vojenské reformy, stran
které byly některé sporné body ještě nevy.
rovnány.
Konference vojenských ministrů s minister-
ským předsedou hr. Stürgkhem.
Z Vídně, 10. října. Po svém návratu z Pešti
dostavil se dnes dopoledne společný minist
vojenství Krobatin, provázen ministrem
pro zeměbranu bar. Georgim, k minister-
skému předsedovi hr. Stürgkhovi na poradu
ve příčině definitivního stylisování rozhodnut
společné poslední ministerské rady.
Audience bar. Conrada z Hoetzendorlu.
Z Vídně, 10. října. Císař přijal ve zvlášt
ním a dlouhém slyšení šéfa generálního štábo
šl. Conrada z Hoetzendorfu.
Stürgkh
Georgi
Conrad
Hoetzendorl
Hoetzendorf
Vídeň
Pešť
17
article
žádné požadavky na stavbu nových lodi.
Z Vídně, 10. října. (K. k.] Ve přípisu presidiáln
kanceláře námořní sekce ministerstva vojenství za-
slaném „N. Freie Presse“ se konstatuje, že dle usne-
seni noslední ministerské konference nepodá správa
námořnictva o příštích delegacích žádných pože-
davků pro nové stavby lodí. Příští námořní roz-
počet bude vedle požadavků pro výdaje, způso-
beně poslední krisí balkánskou, obsahovati pouze
jen normální požadavky, jakož i běžné splátky na
lodní stavby už povolené.
Z Vidně, 10. října. „Neue Fr. Presse“ uveřej
ňuje prohlášení Vinc. Wickerhausera, který jmé-
nem presidiální kanceláře námořní sekce minister-
stva vojenství oznamuje, že dle usnesení posledn
ministerské konference námořní správa ne
předloží v příštich delegacích žád
né požadavky pro nové lodní stavby
Příští námořní rozpočet obsahovati bude vedle
úbrady výloh s balkánskou krisí pouze normální
požadavky a běžné splátky na povolené již lodní
stavby. „Neue Freie Presse“ k tomu podolýká
že společná ministerská rada povolila s ta-
vební program lodní, který se mus
hraditi v příštích pěti letech. V pro-
gramu tom je zahrnuta také stavba 4 „naddrent-
noughtů“, která se uvedeným prohlášením nepo-
pírá.
Neue
Wickerhauser
Vídeň
Francie . Presse
Frei Presse
Neue Frei Presse
18
article
Dovolená ministra financí rytíře Zaleského
Z Vídně, 10 října. Ministr financi Václav
ryt. Zaleski odevzdal dnes dopoledne sprá-
vu svého resortu odbornému šéfovi svob.p
Englovi.
Tento předloží poslanecké sněmovně př
její zahajovací schůzi řádný rozpoče
na první polovici roku 1914 a doprovodí je
výkladem. Jak se dovídáme, vykazuje
tento budžet přebytek, který čin
méně než 100.000 K.
Ministr Zaleski odebere se napřed k ven-
kovskému pobytu v Dolních Rakousích po-
blíže Melku, potom odjede na zimu do Me-
ranu.
„N. F. Presse“ soudí, že kdyby došlo k
definitivnímu obsazení ministerstva financí.
nedostanov Poláci zase tento re-
sort, který považují za svoji državu, nýbrž
přijmou jiný, což mělo by za následek posun
v kabinetě hr. Stürgkha.
Z Vídně, 10. října. (K. k.) Listy zaznamenávaji
s politováním zprávu, že ministr financí ry t. Za-
leski se cítí nucena pro nemoc odejít
na delši dovolenou, věnují vynikající čin-
nosti ministrově slova velkého uznání a vyslovuíi
přání, aby ministr financí se opět uzdravil. Pokud
jde o nového správce ministerstva financí odboro-
vého přednoslu svob. pána Engela, poukazuje se
zvláště na jeho velkou znalost rozpočtu a jeho roz-
hodující vliv v různých oborech hospodářských.
Václav rýt
Zaleski
N F
Polák
Stürgkh
Engel
Vídeň
10 říjen
Dolní Rakousy
19
article
„Fremdenblatt“ praví: Za poměrně krátkou dobu
své úřadní působnosti ministr financí ryt. Zalesk
rozvíjel vynikající činnost a jeho jméno bude jme-
nováno mezi osobnostmi, které vynikly ve finanční
správě silnou iniciativou a naprosto neobyčejným
nadáním. Zaleskému připadla povinnost v době těž-
ké krise starati se o finanční potřebu státu, v době
kdy peníze byly všude řídké a drahé. Je zajisté jen
jeden hlas, že za daných obtížných poměrů nalezl
nejlepší východiště, jaké lze mysliti. Tak jakov
otázce zacbování rovnováhy ve státním hospodář-
ství prohlásil a prosadil požadavek, že žádné nové
vydání nesmí býti učiněno bez nutné úhrady, tak
bylo ve příčině úvěrní politiky jeho dogmatem, že
domácíhotrhu musí býti šetřeno. Za jeho dosavadní
ministerské činnosti byla k řadě lidových zákonů
částečně dána iniciativa, částečně byly zákony ty
provedeny. Zde třeba se zmíniti především o zave-
dení třídní loterie. Zaleského zaměstnávala řadn
velkých plánů a je všecka naděje, že mu v brzku
bude opět přáno příkročiti k jich uskutečnění.
20
article
Svob. pánem Engelem vstupuje v čelo
ministerstva financí důkladný odborník, neunavný
pracovník a při vší číselné práci přece úřadník
každým coulem mederní, který nejen ví, co pro-
spívá modernímu finaněnímu státu, ale má také
úplné porozumění pro potřeby hospodářské a který
při vší spořivosti, kžerá vyplyne z povahy jeho
zvlástního úřadu, přece vždycky je ochoten vy-
hověti pravým kulturním úkolům. Za nemoci Za-
leského, jchož uzdravení si všude vřele přejí, bude fi-
nanční porteleuille spočívati v jistých a zkužených
rukou.
Dovolená ministra ryt. Zaleského a věcí
polské.
Z Vídně, 10. října. Z kruhů na delší dovolenou
odcházejícího ministra financí ryt. Zales k éh
dovídá se „N. Fr. Presse“, že jeho dovolená ne-
bude míti rušivé účinky na vnitřní poměry v Kol
polském, protože jeho zastupováním pověřený
zekční chef sv. p. Engel teší se u polských posla-
ců velkým sympaliím a poněvadž dle prohlášen
lékařů lze očekávati, že ryt. Zaleski po nepříli
dlouhé době posílen a zotaven přovezme opě
správu ministerstva. Potřebu dovolené vysvětluje
N. Fr. Pr.“ jednak následky otravy ni-
kotinem, jednak přepracováním v-
řadě. Ryt. Zaleski je ministrem rázu příliš poli-
tického a byl proto ve stálém styku s parlament-
ními stranami, především ovšem s Kolem polským
ze kterého dosedl na křeslo ministerské. Při všec
důležitějších politických otázkách musil vyjedná-
vati s vůdci stran, při tom však také vykonávat
sepolitické povinnosti svého úřadu a to zejmén
v poslední době, ve které v Rakousku počala vo-
jenská nová břemena vykonávati nátlak plnou
silou. Politické, parlamentní a finančně politieké
konference sledovaly jedna druhou a dopřávaly
ryt. Zaleskému možnost jen zřídka, a to ještě jer
hedostatečně pookřáti a zotaviti se v přírodě.
Engel
Zaleski
Ryt
Vídeň
Francie
Rakousko
21
article
K. úpravě hospodářských styků rakousko-
srbských.
Z Paříže, 10. října. „Echo de Paris“ uveřejnile
rozmluvu svého zpravodaje bělehradského s míni
sterským předsedou Pašičem o výsledcích
jeho rozmluvy s br. Berchtoldem. Jak-
koliv ministerský předseda srbský mluvíl velm
zdrželivě, dal přece na jevo, že spory rakousko-
srbské nejsou sice rozřešeny, že však na obou
stranách jeví se dobrá vůle k dorozumění. Prohlá-
šení Pašiče ve Vídni učiněné, že Srbs ko ne-
chce obsadítí albanské území, nýbrž
toliko některá místa strategleká k vlastní bezpeč-
nosti, zůstavilo ve Vídní dojem velmi dobrý. Tam
chtějí také obchodní novou smlouvu se
Srbskem rozšířiti, k čemuž jest v Bělehradč
ochota, žádá se však, aby Rakousko dov -
11lo provoz živého dobytka do Něme-
cka atd. Pokud se týče drah východních
Srbsko jest ochotno, uzavříti novou smlouvu se
společností východních drah, trvalo by však na
tom, aby mu zajištěno bylo právo, zakoupiti trat
vedoucí srbským územím. Kromě toho žádá Srb.
sko, aby smělo trati východních drah za války
užívati k účelům mobilisačním
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 9. října. (K. k. uh.) U zemského
úřadu zdravolního bylo oznámeno 6 nových one-
mocnění a tři úmrtí cholerou. Od vypuknutí epi-
demie onemocnělo v území chorvatsko-slavonském
celkem 420 osob. z nichž 179 zemřelo.
Příští polský kongres.
Z Londýna, 10. října. Z Amsterodamu telegra
fují „Morning Postu“, že příští kongres polský bude
se konati 1. neb 2. listopadu ve Winterswyku poblí
že německých hranie.
Paris
Pašič
Berchtold
Srb
Paříž
Vídeň
Srbsko
Rakousko
Nout
Chorvatsko
Záhřeb
Londýn
Amsterodam
východní dráha
22
article
Poincaré ve Španělsku.
Z Madridu, 9. října. (K. k.) President Poln-
caré a ministr zahraničních záležitostí Picho
s družinami zúčastnili se dnes odpoledne zahrad-
ní slavnosti, uspořádané madridskou městskou
radou. Starosta odevzdal presidentu Polncarému
nádhernou vázu z cizelovaného zlata
Starosta i prosident Poincaré promluvili řeči,
nichž eslavovali španělsko-francou zské
přátelství.
Z Madridu, 9. října. (K. k.) Král Alfons a pre-
sídent Poincaré odieli o 8. hod. večer do Cartagfeny
Z Paříže, 10. října. „Tempsu“ telegrafují tento
výsledek cesty Poincaréovy do Madri-
du: Konaly se četné konference o dohod
irancouzsko-španělské mezi králem Al-
fonsem a presidentem, jakož i oběma ministry za-
hraničních záležitostí. Ukázala se nejen zá-
sadní shoda srdečná, nýbrž byly také vymě-
něny názory o problému marockém, a statutu pro
Tanger a součinnosti v Maroku
Kardinál Aguirre.
Z Toleda, 9. října. [K. k.) Kardinál Aguirr
prímas španělský, zemřel.
Anglie a Německo.
Z Londýna, 9. října. (K. k.) První lord admira-
lity Churchill měl v Dundee řeč, ve které pravil
Zatím co pokročil vývoj britské moci námořní, zlep
šovaly se stále do dneška naše styky s říší ně
meckou. Spočívají na základě naprosto uspoko
jivém.
Cholera na jižní Rusi.
Z Oděsy, 9. října. (K. k.) Od vypuknulí epi
dsmie vyskvtlo se v okresu oděsském 27 připadi
anijské cholery, z nichž 14 mělo průběh smrtelný
Revoluce v Mexiku.
Z N. Yorku, 9. října. (K. k.) Dle telegramu
města Mexika potvrzuje ministr vnitra vyklizen
města Torreonu spolkovým vojskem. Tři velitele
spolkového vojska budou proto pohnáni před vá
lečný soud.
Poincaré
Poln
Picha
Polncarý
Alfons
Al
Aguirre
Aguirr
Churchill
Španělsko
Madrid
Paříž
Tanger
Maroko
Toledo
Anglie
Německo
Londýn
Rus
Mexiko
N . York
23
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Gordický uzel německé politiky.
Dle výkladu výsoce postaveného německého
politika seslavila a uveřejnila dnes „Bohemia“
článek o otázce česko-německého dorozumění
davši své stati název „Gordický uzel“
„Bohemia“ začíná informací, dle niž se v ne-
dávných konferencích ministerského předsedy hr
Stürgkha s místodržitelem kn. Thunem a ministrem
vnitra bar. Hejnoldem jednalo o to, aby byla
znovuzahájena akce dorozumivací, a aby její směr
Stürgkh
Thun
Bohemia
24
article
nicí opětně byly zásady, jež vláda letos z jara
stanovila. Tento plán projednala pondělní minister-
ská rada.
Má-li informace „Boh.“ pravdu, tuž vlád
trvá při jazykové otázce státních úřadů na známých
čtyrech reservátech pro němělnu
Dle důvěrníka „Boh.“ míní teď vláda, že s
zřetelem na projevy pro smír a na politické po-
měry v Čechách může očekávati příznivý výsledel
nové dorozumívací akce, ale je si plně vědoma
nesmírných překážek, jež se zdaru jejímu stavějí
cestu, a proto připouští možnost, že i při nejleps
vůli všech stran a především vlády přece může se
dorozumění rozbiti o neproveditelnost zákonnéu-
pravy všech otázek, o něž se jedná.
Znamenitě jsme tedy poučeni: dorozumivaci
akce buď se zdaří, nebo se nezdaři. Věru — třet
možností jistě není, ač-li nemá celá dorozumivaei
akce být odvolána.
Uznav stejně s vládou, že nová dorozumíva
akce bud bude nebo nebude mít úspěch, důvěrník
„Bohemie“ uvažuje o nadějích v její zdar. V pod-
statě taktn: o německých požadavcích, k vůli
nimž byla p rovozována německá obstrukce, mobl
by se za příznivých poměrů dosící dorozuimění.
neboť Češí do určité míry uznávají německý po-
žadavek, aby se na Němce vzal větší zřetel ve
službě zemské a aby změněno bylo zřízení zem-
ské. Také o změně volebního řádu zemského by
bylo možno dosíci sjodnocení, poněvadž Němci se
nevzpírají proti rozšíření volebního práva, když by
národnostně byli zajištění.
Němec
Čechy
Bohemia
25
article
Ani v otázce národnostního rozhraničení, jež
se v ministerstvu nově studuje, nelze shledávati ne-
přemožitelnou potíž pro česko-německé doroz-
umění.
Vysoce postavený německý politik je zajist
jak náleží spokojen s tímto svým přehledem; mů-
žeť říci, že otázky, jež tam vypočetl, nezmaří če-
skoněmeckého dorozumění. Dobrý ten muž se zají-
sté pro svůj kruh nemýli, neboť volební oprava je
nutnost, již ani Němci nemohou popříti, a vše
ostatní, co jmenoval, je pro Němce takový národně-
politický zisk, že mu lze plně věřiti, že by Něm
k vůli tomuto svému zisku najisto novou dorozu-
mívací akci nerozbili!
Pokud by tedy Němci měli brát, je dobře; hůre
však je, jakmile by měli také něco dát. Tam věr
nebezpečí, což důvěrník „Bohemie“ rozpoznal tak-
to: povážlivým úskalím, o něž se dororumivaeí
akce může rozbít. je požadavek, na kterém Čel
ustavičně ještě trvají, požadavěk, aby v rámci do-
rozumění bylo rozhodnuto též o užívání jazyků př
státních úřadech. Češi totiž chtějí, aby čeština byla
u všech úřadů, zejména soudů, uznána za jazyk
zemi obvyklý, tento svůj názor opírajíce o § 13.
starého všeobecného soudního řádu, který nebyl
novým řádem soudním ani zrušen.
ani nově vysvětlen. Nejvyšší soud
uznal, že jazykem v zemi obvyklým rozumí se
jazyk, obvyklý v zemi, ale německé soudy v Če-
chách zařídily se ve své praxi dle mínění, že slovo
„v zemi obvyklý“ nemá státoprávního významu,
že znamená jazyk, obvyklý v místě, kde se nalézá
Němec
Čech
Německo
Bohemia
26
article
Ale ať se věci mají jakkoli, celá vláda jest
jednotna v přesvědčení, že tato otázka může býti
upravena jenom všeobecným říšským zákonem,
pojem jazyka v zemi obvyklého nebyl v novém
soudním řádu vysvětlen jenom proto, aby toto ve-
liké a významné dílo nebylo ohroženo. Paragral
19. stál. zákl. zákona o všeobecných právech ob-
čanských není dosud doplněn prováděeím záko-
nem, jehož je třeba, i zůstává mnohovýznamným
a způsobil v Čechách dvojí výklad. Rozřešení těto
spletité otázky — při níž vláda, samozřejmě ovšem
též Němci a také i čeští státníci, vůbec všechny
rozvážné kruhy soudí, že může býti rozřešena
toliko všeobecným říšským zákonem — však na-
ráží na potíže pomyslně nejtěžší. Neboť, kdyby s
řeklo, že jazyka v zemi obvyklého má se skutečně
v celé zemi užívati, hned se požadavku takto
ustrojeného chytí nejen slovanské menšiny v al-
ských zemích, nýbrž i Slovinei v Přímoří, Vlašiv
Tyrolích, Rustní v Haliči a Polácí ve Slezsku. Ale
ke splnění tohoto požadavku nesvolí ani Němci,
ani Vlaší, ani Poláci. Ale kdyby se předepsalo, že
jazykem v zemi obvyklým rozumí se jazyk sidla
soudu — což při odporu Čechů není proveditelno
(přiznává to sám důvěrník „Bohemie“) — pak
vznikne tím způsobem neodčinitelná překážka v
přemnohých místech, kde žije jinonárodní menšina.
Němec
Vlachý
Polák
Čecho
Čechy
Halič
Slezsko
Vlašiv Tyroly
Rustní
Bohemia
27
article
V zájmu některých menšín musily by býti takové
obvody prohlášeny dvojjazyčnými nebo vícejazyě-
nými, avšak při zřeteli na jazykové menšiny ne-
může rozhodovati jejich početnost, nýbrž musí
spolurozhodovati i jejich poplatnosi, neboť na př.
v jižním Štyrsku není Němců ani osm procent, ale
celý velkostatek a veškerý průmysl jest jejich,
proto se těm osmi procentům musí vyhověti zcela
jinak než na př. některé osmiprocentní menšině
české; Němci v Čechách neuznají pro ni stejno
míru jazykových práv jako pro řečenou německou
menšínu v jižním Štyrsku
Se zřetelem na tyto potíže, jež se při vývoii
česko-německého dorozumívání jeví nepřekonatel-
nými, bylo by nejlepší, roztiti je jako historick
proslulý gordický uzel.
Není nejmenší pochyby, že dnes v „Bohemii
promluvil ryzí Němec. Celá jeho stať nese pečet
čistého germánského ducha a jeho logiky. Ale
k rozvážným kruhům se ani politik ten nepočítá
hlásá síce, že všechny rozvážné kruhy jsou pře-
svědčeny, kterak jazykovou otázku může rozře-
šiti jen říšská rada, sám však ji chce rozřešiti me-
čem, podobným, jakým byl rozseknut Alexandrův
gordický uzel. A proč? Z výkladu důvěrníka „Bo-
hemie“ je patrno, proč: jen proto, aby se nikde
nemohl namáhati o rovné právo jazykové, a aby
se ani nikdo nemusil namáhati jeho odmítáním.
soud.
Němec
Alexandrův
Štyrsko
Čechy
Bohemia
Bo