ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c8aa830-8f19-11dd-8012-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 69, person 57, work 4, org 14
1 masthead
Ročnik padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 10. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 278.
4 article
Karanní avečernl listy předpláci no v Praze v administran: na měsín 2 K — ne ttvrt leta. . 6 K — h s dlvojl donáš kou a měr st na čtrt leta 7 k alsk ve pliálkách na měslo 2 K 80 Postna a mésie na čtvri leta el dvají zásilko sin mněsle na štvrt lnta .
Praha
5 article Večornů
Večornů lanl- U drobném prodeji- eunr čisto u soon vočerai ss Ve úliálkach na venkově raení lslo večorní Insern lv plall se ahvov vps Předplecem a snsort, ořlata sdministráče v Marianske ul. Tam nacháseii sei ve rvdukce tskarna a szpodduae „Národních L.lsrá Rukopisv s savvrnese
Marianske ulice
6 article
V Praze, 10. září. Útoky maďarské vlády proti nemaďarským národům nejsou sice v poslední době tak křiklavé, ale za to jsou rafinovaně vypočítané, aby působily tím jistěji. Uherská vláda rozumí jedné věci velmi dobře: jak uživat moderních civilisačních prostředků k rychlejšímu amalga- misování různorodého obyvatelstva Uher. že- leznice, průmysl, města, to jsou hlavní pomoc- nici při tom obrovském díle tvoření Uher bu- doucnosti, Uher jazykově jednotných, Uher zmaďarisováných. Ale hlavním prostředkem rukou maďarisace jest škola, která maďarskou státní ideu, pohrdání vlastním národem a ma- teřskou řečí, systematicky vnáší do nejza- padlejších koufů. Vlivem školy maďarisace šíří se za posled- ni desetiletí rychleji, než před tím za staleti Kdo zná slovenské osady v jižních Uhrách. které po staletí zachovaly svůj slovenský ráz ale v poslední době podléhají maďarisačnímu úsilí, ten chápe, jak hroznou zbraní v rukou maďarisatorských jest zmaďarisovaná lidová škola. O středních, odborných a vyšších školách ani netřeba mluvit. Ty jsou dnes výlučně ma- darské, zvláště na Slovensku. V jiných krajích Rumunům, Srbům, sedmihradským Sasům po- dařilo se aspoň několik středních škol zachrá- nit. Madaři netroufali si zničit úplně jich střed- ní školství, poněvadž se báli, že by student růmunští, srbští nebo saští mohli hledat náhra- du v bratrských gymnaslích v sousedních ze mích. U Slováků se tohoto nebezpečí nebáli proto tam postup proti slovenským gymnasíím byl radikálnější; ze slovenských škol nezůstal nic. leda asi 200 církevních a obecních škol kde ještě slovenčina má aspoň rovné právo s maďarštinou, kdežto ve 2000 lidových ško- lách na Slovensku vyučuje se jen maďarsky.
Uher Rumun Srba Sas Madar Slovák Praha Uhry Slovensko
7 article
Kdo zná zhoubný vliv německých přelej váren na české děti, pochopí, jak působí da- leko silněji maďarisační vliv na slovenské děti, nucené choditi do školy, kde všechno slovenské jest jen tupeno. Jed odnárodněn působí tu již od malička. Maďarské vládě však nestačí dosavadn postup proti nemaďarským školám. „Reichs- post“ sděluje, že uherská vláda chystá nový útok proti nemaďarským školám. Celou řadu cfrkevních škol, ve kterých dosud se udržely zbytky mateřského jazyka, chce dát zavříta nahradit je státními školami, kde se vyučrje jen maďarsky. V nejbližší budoucnosti má by zavřeno 80 nemaďarských škol. Plán, jak provádět foto násilí na nema- ďarských školách, je docela „zákonný“. Jde jen o důvod pro zavření školy. Když chtěli zavřít slovenská gymnasia, hledali záminku. že se tam špatně učí. Ale ani přísné zkoušky v tom směru nemohly nic dokázat. Prohlásili tedy, že budova gymnasijní je vlhká, a proto že gymnasium ze zdravotních ohledů musí být zavřeno. Svět ještě bude obdivovat energickou péči uherské vlády o zdraví slovenských ji- nochů.
8 article
Nyní budou školní inspektoři objevovat podobné „důvody“, budou žádat různá zdra- votní a podobná opatření, a když chudý cír- kevní sbor jim nebude moci vyhovět, vláda na oko nařídí, aby žádané opatření provedla obec které však odejme státní podporu. Většina obci bude se tomuto břemenu vzpírat, protože stá- tu na školy tak jako tak platí, takže by mu- sila nést dvojí břímě; potom stát zřídí tan státní školu. Že se tak bude díti, potvrdil i ministr osvěty. Jankovich, když přiznal, že bý- vají národnostní školy zavírány, jestliže bu- dova nebo jiné potřeby nevyhovují. Státní ško- la prý bývá zřízována jen tam, kde rozhodně obec sama nemůže postavit přiměřené obecné školy. Proti celé řadě nemaďarských škol je za- vedeno vyšelřování, že nevyhovují v náležité míře vyučování maďarskému jazyku, jak toho žádají Apponyovské zákony. Pozornost uherské vlády na Slovensku obrací se zvláště do těch krajů, kde jsou ži- vější styky s českými školami. Tak na západ- ních hranicích zřizuje několik měšťanek, Uherské Skalici vystavěla moderní budovu gymnasijní a studentský konvikt, jen aby lá- kala nadané hochy do maďarských škol. Uher- ská vláda nejlépe oceňuje význam českého školství pro Slováky, proto proti němu tak systematicky postupuje. Je však zaznamenán hodno, že letos počet slovenských žáků na če- ských školách značně stoupl.
Slovák Slovensko západ uherský Skalica Uhry
9 article Nebezpečí třetí války halkánské
Nebezpečí třetí války halkánské Boje Srbů s Albanci Z Bělehradu, 10. října. Srbské vojsko, stí- hajíc Albance, překročilo 5. t. m. hranice srb sko-albanské a vniklo na 15—20 km. do úze- mí albanského. Isa Boljetinac prý zemřel. Z Bělehradu, 10. října. „Stampa“ ozna muje z Debiru, že známý albanský vůdce ls Boljetinac zemřel. Srbská zpráva o stavu věcí na Balkáně. Z Bělehradu, 10. října. Srbská tisková kancelář rozšířuje zprávu z autoritativníhe prý pramene, že mír na Balkáně zů- stane zachován a že pokus, podniknutý generálem Savovem o bulharsko-turecký spo- lek na výboj i odboj úplně ztroskotal, ježt Turecko všechny podobné plány důsledně z mílá. Nebezpečí války řecko-turecké prý odvrá- ceno. Z Bělchradu, 10. října. Mijatovič uveřej- řuje v „Trgovinském glasníku“ berlínský re- ferát, ve kterém sděluje, že sir Edvard Grey králi Konstantinovi za jeho posledního pobytu v Londýně domlouval, aby vůčí Turecku byl povolnějším, zároveň však učiněn v Caříhradě kabinetem britským nátlak. Mijatovič prohla- šuje, že v informovaných kruzích londýnských považují nebezpečí řecko-turecké války za odvrácené.
Srba Stamp Savov Mijatovič Bělehrad Balkán Turecko Bělchrad Londýn km Edvard Grey
10 article
Řecký král do Soluna. Z Athén, 9. října. (K. k.) Král Konstantin od- cestoval v průvedu náčelníka a dvou důstojníků ge- nerálního štábu a svého pobočníka do Soluna. Jak se proslýchá, vydá tam k armádě proklamací av neděli odjede ze Soluna, aby si prohlédl vojsko Makedoníi. Prohlídka potrvá asi 14 dní. Turecké loďstvo ve Zlatém rohu. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Zpráva listů odplutí loďstva tureckého do Dardanell není prav- diva. Lodstvo, které od počátku války kotvilo v Dardanellách, připlulo z větší části sem a je nyní za účelem oprav a udržování v dobrém stavu ve Zlatém rohu. Západní Thrakíe a Bulharsko. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) část delegátů za- timní vlády v Gimildžině zde meškajících odce- stovala včera do Gimildžiny podat zprávu o po- radách s delegáty bulharskými. Dle zpráv listůje vláda bulharská odhodlána, býli k mohamedánům v západní Thrakii co nejvíce konciliantní a po- skytnouti další koncesse, aby otázka byla přátel- sky urovnána. Obsazení západní Thrakie vojsken bulharským bylo o dalších 10 dní odloženo. Turecká demobilisace v Thrakii. Z Athén, 9. října. (K. k.) Galib bej navštivi dnes předsedu ministerstva Venizela a ukázal mu rozkaz velkovezirův, ve kterém se nařizuje demo- bilisace vojska tureckého a požádal jej, aby lodní divisi v moři Egejském dal příslušný rozkaz, aby bylo vyvarováno všeliké příhodě za zpáleční do- pravy záložníků z Thrakie do Malé Asie. Z Caříhradu, 9. října. (K. k.) Demobilisace má začíti dne 13. t. m. Přístavní kapitanát cařihrad- ský byl vyzván. míti toho dne pohotově všecky turecké lodi dopravní k disposici vrchního veli telství. Výměna zajatců bulharských a tureckých. Ze Sofije, 9. října. (K. k.) Bulharská vláda na vzhla Portě, sby váleční zajatci vyměněni byli v přístavech Varně a Burgasu.
Konstantin Atény Soluna Cařihrad Bulharsko Sofijá Burgas Soluna ministerstvo Venizel
11 article
Turecký vyslanec v Sofiji. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Zprávy listů, že vláda bulharská dala souhlas ke jmenování Fethiho beje vyslancem, jsou nepravdivy. Fethí bej byl sice vyhlédnut za vyslance v Sofiji, Porta však dosud nepožádala oficiálně bulharskou vládu Přeložení tureckého námořního arsenálu do Malé Asie. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Anglická firma která vyjednává s ministerstvem námořnictvao stavbě loděnice, je závod Armstrongův, jehož na- bídky směřují k zakoupení nynějších vojenských loděnic tureckých za dva mil. liber. Turecký arse- nál námořní má pak býti přeložen do Ismidu. Volby do tureckého parlamentu. Z Caříhradu, 9. října. [K. k.) Oficielně se sdě- luje: Na základě usnesení ministerské rady byl mi- nistr vnitra pověřen přípravou k volbám do sně- movny poslanecké balkánskou válkou zpožděným
Armstrongův Cařihrad
13 article
Poprava tureckého poručíka. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Poručík Rešid jenž za thrácké výpravy byl pro zběhnutí odsouzer k smrti, byl dnes na náměstí před ministerstven vojenství zastřelen.
Cařihrad
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Ústřední svaz rakouských obchodníků pro česko-německé vyrovnání. Z Vídně, 9. října. (K. k.) Včera uspořádal Ústřední svaz rakouských obch od- níkůprojevveprospěchnárodního vyrovnání v Čechách. Při projevu za- stoupeny byly četné korporace a spolky. Po delší debatě byla přijata jednohlasně tato re- soluce, navržená předsednictvem: K žádosti několika svazových korporací z Čech zaujal Ústřední svaz rakouských obchodníků ve schů- zi své presidiální rady 8. října 1913 stano- visko vůči nastávajícím vyrovna- vacímjednánímv Čechách. V souhlasu s četnými projevy obchodnictva z Čech proje- veno bylo živé přání, aby co nejdříve zdařilo se rozluštění nerozhod- nutých otázek, protože nynější poměry těžce zatěžují nejši rš kruhy obyvatelstva, poškozuji stále citelněji všechny výděleč- né stavy a znemožňují také kaž- dou zdárnou hospodářskou prác politických zastupitelstev. Zemský svaz německých obchodních společen- stev a kupeckých gremií na Moravě pro česko- německé vyrovnání.
Čo Vídeň Čechy Morava
15 article
Z Vídně, 9. října. (K. k.) V poslední schůz výboru Zemského svazu obchodních společen- stev a kupeckých gremií s německou jednac řečí na Moravě, byla k návrhu předsedy Gal- leho (Olomouc) přijata jednoblasně tato reso- luce: Výbor svazu souhlasí napro- stosakcí, usnesenou v Prazev ple- nární schůzi Zemského svazu če ských obchodních gremií v Če- chách, jež pomýšlí na skončení národnost- ního sporu a k tomu účelu na shodný postu organisaci obchodnictva, živností a průmyslu obou národností. Německé obchodni- ctvo na Moravě uznává nejplnějš měrou velkou cenu postupu orga- nisací českých kolegů v Čechách a vyslovuje přání, aby postup ten- to setkal se ve všech hospodář- ských kruzích německých se správ- ným pochopením. Zemský svaz obchod- ních společenstev žádá směrodatné činítele. aby k navázání úspěch slibujících dorozumí- vacích vyjednávání mezi oběma národy při- zváni byli skuteční zástupcové výrobních stavů a aby jim poskytnut a zajištěn byl nále žitý vliv na tato vyjednávání. Konference o věcech haličských. Z Vídně, 10. října. Předseda Kola polského dr. Leo sem přibyl. Odpoledne koná se u hr Stürgkha konference o politických záležito- stech haličských, které se zúčastní také mi- nistr pro Halič ryt. Dlugo sz.
doktor Lea Stürgkh Vídeň Morava Olomouc Čechy Halič svaz obchodní společit Galle výbor svaz
16 article
Ministr války zase ve Vídni. Z Vídně, 10. října. Společný ministr vo- jenství Krobatin vrátil se ráno z Pešti, kde měl včera poradu s ministerským předsedou hr. Tiszou a ministrem honvédů Hazaiem podrobnostech nové vojenské reformy, stran které byly některé sporné body ještě nevy. rovnány. Konference vojenských ministrů s minister- ským předsedou hr. Stürgkhem. Z Vídně, 10. října. Po svém návratu z Pešti dostavil se dnes dopoledne společný minist vojenství Krobatin, provázen ministrem pro zeměbranu bar. Georgim, k minister- skému předsedovi hr. Stürgkhovi na poradu ve příčině definitivního stylisování rozhodnut společné poslední ministerské rady. Audience bar. Conrada z Hoetzendorlu. Z Vídně, 10. října. Císař přijal ve zvlášt ním a dlouhém slyšení šéfa generálního štábo šl. Conrada z Hoetzendorfu.
Stürgkh Georgi Conrad Hoetzendorl Hoetzendorf Vídeň Pešť
17 article
žádné požadavky na stavbu nových lodi. Z Vídně, 10. října. (K. k.] Ve přípisu presidiáln kanceláře námořní sekce ministerstva vojenství za- slaném „N. Freie Presse“ se konstatuje, že dle usne- seni noslední ministerské konference nepodá správa námořnictva o příštích delegacích žádných pože- davků pro nové stavby lodí. Příští námořní roz- počet bude vedle požadavků pro výdaje, způso- beně poslední krisí balkánskou, obsahovati pouze jen normální požadavky, jakož i běžné splátky na lodní stavby už povolené. Z Vidně, 10. října. „Neue Fr. Presse“ uveřej ňuje prohlášení Vinc. Wickerhausera, který jmé- nem presidiální kanceláře námořní sekce minister- stva vojenství oznamuje, že dle usnesení posledn ministerské konference námořní správa ne předloží v příštich delegacích žád né požadavky pro nové lodní stavby Příští námořní rozpočet obsahovati bude vedle úbrady výloh s balkánskou krisí pouze normální požadavky a běžné splátky na povolené již lodní stavby. „Neue Freie Presse“ k tomu podolýká že společná ministerská rada povolila s ta- vební program lodní, který se mus hraditi v příštích pěti letech. V pro- gramu tom je zahrnuta také stavba 4 „naddrent- noughtů“, která se uvedeným prohlášením nepo- pírá.
Neue Wickerhauser Vídeň Francie . Presse Frei Presse Neue Frei Presse
18 article
Dovolená ministra financí rytíře Zaleského Z Vídně, 10 října. Ministr financi Václav ryt. Zaleski odevzdal dnes dopoledne sprá- vu svého resortu odbornému šéfovi svob.p Englovi. Tento předloží poslanecké sněmovně př její zahajovací schůzi řádný rozpoče na první polovici roku 1914 a doprovodí je výkladem. Jak se dovídáme, vykazuje tento budžet přebytek, který čin méně než 100.000 K. Ministr Zaleski odebere se napřed k ven- kovskému pobytu v Dolních Rakousích po- blíže Melku, potom odjede na zimu do Me- ranu. „N. F. Presse“ soudí, že kdyby došlo k definitivnímu obsazení ministerstva financí. nedostanov Poláci zase tento re- sort, který považují za svoji državu, nýbrž přijmou jiný, což mělo by za následek posun v kabinetě hr. Stürgkha. Z Vídně, 10. října. (K. k.) Listy zaznamenávaji s politováním zprávu, že ministr financí ry t. Za- leski se cítí nucena pro nemoc odejít na delši dovolenou, věnují vynikající čin- nosti ministrově slova velkého uznání a vyslovuíi přání, aby ministr financí se opět uzdravil. Pokud jde o nového správce ministerstva financí odboro- vého přednoslu svob. pána Engela, poukazuje se zvláště na jeho velkou znalost rozpočtu a jeho roz- hodující vliv v různých oborech hospodářských.
Václav rýt Zaleski N F Polák Stürgkh Engel Vídeň 10 říjen Dolní Rakousy
19 article
„Fremdenblatt“ praví: Za poměrně krátkou dobu své úřadní působnosti ministr financí ryt. Zalesk rozvíjel vynikající činnost a jeho jméno bude jme- nováno mezi osobnostmi, které vynikly ve finanční správě silnou iniciativou a naprosto neobyčejným nadáním. Zaleskému připadla povinnost v době těž- ké krise starati se o finanční potřebu státu, v době kdy peníze byly všude řídké a drahé. Je zajisté jen jeden hlas, že za daných obtížných poměrů nalezl nejlepší východiště, jaké lze mysliti. Tak jakov otázce zacbování rovnováhy ve státním hospodář- ství prohlásil a prosadil požadavek, že žádné nové vydání nesmí býti učiněno bez nutné úhrady, tak bylo ve příčině úvěrní politiky jeho dogmatem, že domácíhotrhu musí býti šetřeno. Za jeho dosavadní ministerské činnosti byla k řadě lidových zákonů částečně dána iniciativa, částečně byly zákony ty provedeny. Zde třeba se zmíniti především o zave- dení třídní loterie. Zaleského zaměstnávala řadn velkých plánů a je všecka naděje, že mu v brzku bude opět přáno příkročiti k jich uskutečnění.
20 article
Svob. pánem Engelem vstupuje v čelo ministerstva financí důkladný odborník, neunavný pracovník a při vší číselné práci přece úřadník každým coulem mederní, který nejen ví, co pro- spívá modernímu finaněnímu státu, ale má také úplné porozumění pro potřeby hospodářské a který při vší spořivosti, kžerá vyplyne z povahy jeho zvlástního úřadu, přece vždycky je ochoten vy- hověti pravým kulturním úkolům. Za nemoci Za- leského, jchož uzdravení si všude vřele přejí, bude fi- nanční porteleuille spočívati v jistých a zkužených rukou. Dovolená ministra ryt. Zaleského a věcí polské. Z Vídně, 10. října. Z kruhů na delší dovolenou odcházejícího ministra financí ryt. Zales k éh dovídá se „N. Fr. Presse“, že jeho dovolená ne- bude míti rušivé účinky na vnitřní poměry v Kol polském, protože jeho zastupováním pověřený zekční chef sv. p. Engel teší se u polských posla- ců velkým sympaliím a poněvadž dle prohlášen lékařů lze očekávati, že ryt. Zaleski po nepříli dlouhé době posílen a zotaven přovezme opě správu ministerstva. Potřebu dovolené vysvětluje N. Fr. Pr.“ jednak následky otravy ni- kotinem, jednak přepracováním v- řadě. Ryt. Zaleski je ministrem rázu příliš poli- tického a byl proto ve stálém styku s parlament- ními stranami, především ovšem s Kolem polským ze kterého dosedl na křeslo ministerské. Při všec důležitějších politických otázkách musil vyjedná- vati s vůdci stran, při tom však také vykonávat sepolitické povinnosti svého úřadu a to zejmén v poslední době, ve které v Rakousku počala vo- jenská nová břemena vykonávati nátlak plnou silou. Politické, parlamentní a finančně politieké konference sledovaly jedna druhou a dopřávaly ryt. Zaleskému možnost jen zřídka, a to ještě jer hedostatečně pookřáti a zotaviti se v přírodě.
Engel Zaleski Ryt Vídeň Francie Rakousko
21 article
K. úpravě hospodářských styků rakousko- srbských. Z Paříže, 10. října. „Echo de Paris“ uveřejnile rozmluvu svého zpravodaje bělehradského s míni sterským předsedou Pašičem o výsledcích jeho rozmluvy s br. Berchtoldem. Jak- koliv ministerský předseda srbský mluvíl velm zdrželivě, dal přece na jevo, že spory rakousko- srbské nejsou sice rozřešeny, že však na obou stranách jeví se dobrá vůle k dorozumění. Prohlá- šení Pašiče ve Vídni učiněné, že Srbs ko ne- chce obsadítí albanské území, nýbrž toliko některá místa strategleká k vlastní bezpeč- nosti, zůstavilo ve Vídní dojem velmi dobrý. Tam chtějí také obchodní novou smlouvu se Srbskem rozšířiti, k čemuž jest v Bělehradč ochota, žádá se však, aby Rakousko dov - 11lo provoz živého dobytka do Něme- cka atd. Pokud se týče drah východních Srbsko jest ochotno, uzavříti novou smlouvu se společností východních drah, trvalo by však na tom, aby mu zajištěno bylo právo, zakoupiti trat vedoucí srbským územím. Kromě toho žádá Srb. sko, aby smělo trati východních drah za války užívati k účelům mobilisačním Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 9. října. (K. k. uh.) U zemského úřadu zdravolního bylo oznámeno 6 nových one- mocnění a tři úmrtí cholerou. Od vypuknutí epi- demie onemocnělo v území chorvatsko-slavonském celkem 420 osob. z nichž 179 zemřelo. Příští polský kongres. Z Londýna, 10. října. Z Amsterodamu telegra fují „Morning Postu“, že příští kongres polský bude se konati 1. neb 2. listopadu ve Winterswyku poblí že německých hranie.
Paris Pašič Berchtold Srb Paříž Vídeň Srbsko Rakousko Nout Chorvatsko Záhřeb Londýn Amsterodam východní dráha
22 article
Poincaré ve Španělsku. Z Madridu, 9. října. (K. k.) President Poln- caré a ministr zahraničních záležitostí Picho s družinami zúčastnili se dnes odpoledne zahrad- ní slavnosti, uspořádané madridskou městskou radou. Starosta odevzdal presidentu Polncarému nádhernou vázu z cizelovaného zlata Starosta i prosident Poincaré promluvili řeči, nichž eslavovali španělsko-francou zské přátelství. Z Madridu, 9. října. (K. k.) Král Alfons a pre- sídent Poincaré odieli o 8. hod. večer do Cartagfeny Z Paříže, 10. října. „Tempsu“ telegrafují tento výsledek cesty Poincaréovy do Madri- du: Konaly se četné konference o dohod irancouzsko-španělské mezi králem Al- fonsem a presidentem, jakož i oběma ministry za- hraničních záležitostí. Ukázala se nejen zá- sadní shoda srdečná, nýbrž byly také vymě- něny názory o problému marockém, a statutu pro Tanger a součinnosti v Maroku Kardinál Aguirre. Z Toleda, 9. října. [K. k.) Kardinál Aguirr prímas španělský, zemřel. Anglie a Německo. Z Londýna, 9. října. (K. k.) První lord admira- lity Churchill měl v Dundee řeč, ve které pravil Zatím co pokročil vývoj britské moci námořní, zlep šovaly se stále do dneška naše styky s říší ně meckou. Spočívají na základě naprosto uspoko jivém. Cholera na jižní Rusi. Z Oděsy, 9. října. (K. k.) Od vypuknulí epi dsmie vyskvtlo se v okresu oděsském 27 připadi anijské cholery, z nichž 14 mělo průběh smrtelný Revoluce v Mexiku. Z N. Yorku, 9. října. (K. k.) Dle telegramu města Mexika potvrzuje ministr vnitra vyklizen města Torreonu spolkovým vojskem. Tři velitele spolkového vojska budou proto pohnáni před vá lečný soud.
Poincaré Poln Picha Polncarý Alfons Al Aguirre Aguirr Churchill Španělsko Madrid Paříž Tanger Maroko Toledo Anglie Německo Londýn Rus Mexiko N . York
23 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Gordický uzel německé politiky. Dle výkladu výsoce postaveného německého politika seslavila a uveřejnila dnes „Bohemia“ článek o otázce česko-německého dorozumění davši své stati název „Gordický uzel“ „Bohemia“ začíná informací, dle niž se v ne- dávných konferencích ministerského předsedy hr Stürgkha s místodržitelem kn. Thunem a ministrem vnitra bar. Hejnoldem jednalo o to, aby byla znovuzahájena akce dorozumivací, a aby její směr
Stürgkh Thun Bohemia
24 article
nicí opětně byly zásady, jež vláda letos z jara stanovila. Tento plán projednala pondělní minister- ská rada. Má-li informace „Boh.“ pravdu, tuž vlád trvá při jazykové otázce státních úřadů na známých čtyrech reservátech pro němělnu Dle důvěrníka „Boh.“ míní teď vláda, že s zřetelem na projevy pro smír a na politické po- měry v Čechách může očekávati příznivý výsledel nové dorozumívací akce, ale je si plně vědoma nesmírných překážek, jež se zdaru jejímu stavějí cestu, a proto připouští možnost, že i při nejleps vůli všech stran a především vlády přece může se dorozumění rozbiti o neproveditelnost zákonnéu- pravy všech otázek, o něž se jedná. Znamenitě jsme tedy poučeni: dorozumivaci akce buď se zdaří, nebo se nezdaři. Věru — třet možností jistě není, ač-li nemá celá dorozumivaei akce být odvolána. Uznav stejně s vládou, že nová dorozumíva akce bud bude nebo nebude mít úspěch, důvěrník „Bohemie“ uvažuje o nadějích v její zdar. V pod- statě taktn: o německých požadavcích, k vůli nimž byla p rovozována německá obstrukce, mobl by se za příznivých poměrů dosící dorozuimění. neboť Češí do určité míry uznávají německý po- žadavek, aby se na Němce vzal větší zřetel ve službě zemské a aby změněno bylo zřízení zem- ské. Také o změně volebního řádu zemského by bylo možno dosíci sjodnocení, poněvadž Němci se nevzpírají proti rozšíření volebního práva, když by národnostně byli zajištění.
Němec Čechy Bohemia
25 article
Ani v otázce národnostního rozhraničení, jež se v ministerstvu nově studuje, nelze shledávati ne- přemožitelnou potíž pro česko-německé doroz- umění. Vysoce postavený německý politik je zajist jak náleží spokojen s tímto svým přehledem; mů- žeť říci, že otázky, jež tam vypočetl, nezmaří če- skoněmeckého dorozumění. Dobrý ten muž se zají- sté pro svůj kruh nemýli, neboť volební oprava je nutnost, již ani Němci nemohou popříti, a vše ostatní, co jmenoval, je pro Němce takový národně- politický zisk, že mu lze plně věřiti, že by Něm k vůli tomuto svému zisku najisto novou dorozu- mívací akci nerozbili! Pokud by tedy Němci měli brát, je dobře; hůre však je, jakmile by měli také něco dát. Tam věr nebezpečí, což důvěrník „Bohemie“ rozpoznal tak- to: povážlivým úskalím, o něž se dororumivaeí akce může rozbít. je požadavek, na kterém Čel ustavičně ještě trvají, požadavěk, aby v rámci do- rozumění bylo rozhodnuto též o užívání jazyků př státních úřadech. Češi totiž chtějí, aby čeština byla u všech úřadů, zejména soudů, uznána za jazyk zemi obvyklý, tento svůj názor opírajíce o § 13. starého všeobecného soudního řádu, který nebyl novým řádem soudním ani zrušen. ani nově vysvětlen. Nejvyšší soud uznal, že jazykem v zemi obvyklým rozumí se jazyk, obvyklý v zemi, ale německé soudy v Če- chách zařídily se ve své praxi dle mínění, že slovo „v zemi obvyklý“ nemá státoprávního významu, že znamená jazyk, obvyklý v místě, kde se nalézá
Němec Čech Německo Bohemia
26 article
Ale ať se věci mají jakkoli, celá vláda jest jednotna v přesvědčení, že tato otázka může býti upravena jenom všeobecným říšským zákonem, pojem jazyka v zemi obvyklého nebyl v novém soudním řádu vysvětlen jenom proto, aby toto ve- liké a významné dílo nebylo ohroženo. Paragral 19. stál. zákl. zákona o všeobecných právech ob- čanských není dosud doplněn prováděeím záko- nem, jehož je třeba, i zůstává mnohovýznamným a způsobil v Čechách dvojí výklad. Rozřešení těto spletité otázky — při níž vláda, samozřejmě ovšem též Němci a také i čeští státníci, vůbec všechny rozvážné kruhy soudí, že může býti rozřešena toliko všeobecným říšským zákonem — však na- ráží na potíže pomyslně nejtěžší. Neboť, kdyby s řeklo, že jazyka v zemi obvyklého má se skutečně v celé zemi užívati, hned se požadavku takto ustrojeného chytí nejen slovanské menšiny v al- ských zemích, nýbrž i Slovinei v Přímoří, Vlašiv Tyrolích, Rustní v Haliči a Polácí ve Slezsku. Ale ke splnění tohoto požadavku nesvolí ani Němci, ani Vlaší, ani Poláci. Ale kdyby se předepsalo, že jazykem v zemi obvyklým rozumí se jazyk sidla soudu — což při odporu Čechů není proveditelno (přiznává to sám důvěrník „Bohemie“) — pak vznikne tím způsobem neodčinitelná překážka v přemnohých místech, kde žije jinonárodní menšina.
Němec Vlachý Polák Čecho Čechy Halič Slezsko Vlašiv Tyroly Rustní Bohemia
27 article
V zájmu některých menšín musily by býti takové obvody prohlášeny dvojjazyčnými nebo vícejazyě- nými, avšak při zřeteli na jazykové menšiny ne- může rozhodovati jejich početnost, nýbrž musí spolurozhodovati i jejich poplatnosi, neboť na př. v jižním Štyrsku není Němců ani osm procent, ale celý velkostatek a veškerý průmysl jest jejich, proto se těm osmi procentům musí vyhověti zcela jinak než na př. některé osmiprocentní menšině české; Němci v Čechách neuznají pro ni stejno míru jazykových práv jako pro řečenou německou menšínu v jižním Štyrsku Se zřetelem na tyto potíže, jež se při vývoii česko-německého dorozumívání jeví nepřekonatel- nými, bylo by nejlepší, roztiti je jako historick proslulý gordický uzel. Není nejmenší pochyby, že dnes v „Bohemii promluvil ryzí Němec. Celá jeho stať nese pečet čistého germánského ducha a jeho logiky. Ale k rozvážným kruhům se ani politik ten nepočítá hlásá síce, že všechny rozvážné kruhy jsou pře- svědčeny, kterak jazykovou otázku může rozře- šiti jen říšská rada, sám však ji chce rozřešiti me- čem, podobným, jakým byl rozseknut Alexandrův gordický uzel. A proč? Z výkladu důvěrníka „Bo- hemie“ je patrno, proč: jen proto, aby se nikde nemohl namáhati o rovné právo jazykové, a aby se ani nikdo nemusil namáhati jeho odmítáním. soud.
Němec Alexandrův Štyrsko Čechy Bohemia Bo