1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 25. dubna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předpláeí se-
v Praze v administraei
na něsie . . . . . . 2 K
na čtrrt leta . . . . 6 K —h
s drojí donátkes
nssí
n rr 1a . . . . 7 k soh
ve tlislkách
na měsíe .
Pošton:
a nlel
Praha
1 a
6
article
nri. . . . . K eo
s dvejí zásllkou
s nist
n . . . K e
7
article
Pausa či odročení?
Pausa či odročení?
Ještě neminul ani týden od té doby.
eo z Vídně se ohlašovalo, že má vláda již
pohotově návrh jazykového zákona a nejen
to, i souvislý s ním návrh na rozmnožení
úřadnictva, pomocí jichž doufá ukliditi spor
česko německý a sesíliti odklizením sporu
toho pracovní způsobilost lidového parla-
mentu; že dále bylo již v lůně ministerstva
se docílilo sjednocení o tom, jak ve příčině
návrhů oněch dále se bude postupovatia
že první krok se stane ihned po velikonoč
ních svátcích tím, že vláda sdělí své návrhy
důvěrníkům obou národů, českého i něme
ckého, a otáže se jich, zdali se jí podařilo
nalézti »střední linii«, v jejiž mezích by
mohla dále postupovati — a náhle se všecky
ty zvěsti ukazují býti, ne li nesprávnými
aspoň tedy — předčasnými.
Kdežto včerejšek byl označován jakožto
den, kdy dostane se vládní elaborát do
rukou národních důvěrníků, oznámeno nám
téhož dne z Vídně, že původní ohlášení po
stupu jest nejen předčasné, ale i liché, jed
nak proto, že ve Vídni není žádný z oněch
národních důvěrníků, ba že elaborát Beckův
nebyl dosud ani vyřízen ministerskou radou
a že obsah jeho není mimo ministry Bie-
nertha a Kleina ostatním členům minister
stva vůbec ještě ani znám.
Nastává tedy v ohlášené vládní akci co
do jazykového zákona jakási pausa, jež dle
všeho jest spíše vynucena okolnostmi než
umělá.
Hlavní překážku vládní akce, tak ná
padně ohlašované o minulých svátcích, hle-
dati dlužno především u nás v Čechách.
Půda pro případné uklizení, či správněji ře
čeno, oslabení národních sporů jest na ten
čas málo připravena. Mohlo by ji býti obno-
vení status quo v záležitostech soudních, ale
tato hlavní podmínka příměří dosud nejen
není zjednána, naopak německým sjezdem
v Chomútově a usneseními, jež se na něm
stala, dosažení její bylo ještě více zne-
snadněno.
Beckův
Klein
Vídeň
Čechy
Chomútov
8
article
Rovněž spor podnícený orgánem českých
agrárníkův nikterak nepřispěl k uklidnění
myslí v táboře českém. Způsob pak, jakým
ministr krajan Prášek do rozpravy zasáhl,
vzbuzuje oprávněné podezření, že hledal
snad i nalezl záminku, jak by se mohl vy-
hnouti spoluúčinkování při akci ve příčině
zákona jazykového, což připouští i výklad.
že mimo jmenované výše ministry Bienertha
i Kleina i jiní ministři mají jakési vědomosti
o obsahu jazykového elaborátu předsedy mi
nisterstva bar. Becka.
Jak se za těchto poměrů v Čechách
zhoršily vyhlídky třetího velikého úkolu bar
Becka, totiž zjednání smíru česko-něme-
ckého, to se prozrazuje součas ně s několik
stran.
Vídeňský pomocník vládní v »N. W
Tagbl.« takto běduje: Což nikdy nepronikne
paprsek světla do zarputilých hlav stranni-
ckých, a nedostane se nikdy na vrch pocit.
že jest to nechutné stále a stále pěstovati
nesvornost? Mají se takto beztoho rozhoř-
čené styky mezi oběma národy státi ještě
nesnesitelnějšími? Kdežto všude v Evropě
lidé nejvážnější se zabývají problémem ra
kousko-uherským, kdežto největší životní
otázky monarchie: vzájemný poměr obou
polovin státu, branná moc jejich, bankovni-
ctví, jejich hospodářské základy a poměr
k ostatním mocnostem — jsou bohužel před-
mětem rozprav, kteréž se již stávají dráždi-
vými, takže ti, kdož povoláni jsou řešiti tyto
otázky, starostí touto jsou přetížení — vzni-
kají mezi stranami nové hádky, z nichž
nastati mohou krise ve stranách i v mini-
sterstvu.
To by tedy samo o sobě stačilo, aby
nastala pausa v třetí veliké akci předsedy
ministerstva.
Prášek
Bienerth
Klein
Beck
N W Tagbl
Čechy
Evropa
9
article
Než návrh jazykového zákona naráz
i na jiné, a to velmi vážné překážky.
Říšský jazykový zákon, jenž by se za-
býval pouze královstvím naším, jest nemysli-
telný. Čekáť v Rakousku celá řada jazyko-
vých otázek svého řešení, v Haliči co do
poměru polsko ruského, ve Štyrsku a Koru-
tanech co do poměru slovinsko-německého
a tak dále, a tu přirozeně jak Poláci tak
Němci budou se snažiti zachovati posavadní
stav. Říšský zákon by se tedy musil obme
ziti na vytčení všeobecných zásad, býti ja
kýmsi zákonem rámcovým, a tu hlavní vůdčí
zásady bez tak jsou obsaženy ve státních
základních zákonech. Propracování podrobné
musilo by se však zůstaviti příslušnému zá
konodárství zemskému. Proto haličské časo
pisy polské již nyní se velmi pessimisticky
vyslovují o akci vládní. Tak praví na př.
»N. Reforma«: Nikdo se neklame, že zákon
jazykový se uskuteční v krátké době; ba
jest těžko i připustiti, že rada ministerská
se o nějakém návrhu dohodne. Spor jazy
kový v Čechách počíná opět nabývati hro-
zivé podoby a rozměrů, a zkušenost učí.
že v takových okamžicích parlament, či spíše
parlamentarism stává se — první obět
Snad se ještě vůdcové stran odhodlají
opravdovému příměří, aby do konečné úpravy
jazykové úřady se přesně řídily posavadními
předpisy a zvyklostmi. Pak by dorozumění
aspoň v theorii bylo možným. Nestane-li se
to však, musíme se předem připraviti na
bouře v parlamentě a v dalším postupu na
dlouhou dobu — bezparlamentní.
Polák
Němec
Rakousko
Halič
Štyrsko
Čechy
10
article
Za těchto poměrů poznamenává dosti
případně výše již vzpomenutý list vídeňský
Bylo-li to účelné rozvinouti právě nyn
otázku jazykovou, otázku národního doroz
umívání, a nebylo li by takticky správnější
a případnější vzíti napřed na přetřes zákon
o starobním a invalidním pojišťování a zá
roveň probrati a vyříditi otázku ozdravení
financí zemských, a takto zjednati jakýsi pro
tějšek hospodářský a sociální k volebn
opravě, což se dá provésti pouze kompro
misem, a ke kompromisu tomuto napotom
teprve přiřaditi kompromis v otázce jazy
kové?
Této myšlenky se již také uchopily o
gány sociální demokracie, doufajíce, že by
se takto dala zachrániti nastávající kampai
rady říšské.
Není pochybnosti, že s těmito poměry
souvisí pausa v jazykové akci vládní, kteráž
může se proměniti i v její odročení na dobu
možná že dosti dlouhou.
S tímto změněným stavem souvisí as
též odročení porad českých, jež se měly ko-
nati tyto dny, na dobu pozdější.
Ale nastalá pausa může míti ještě i jiné
důvody. Dosud není mezi oběma vládam
v otázce úpravy vojenských platů zjednán
potřebný souhlas, a věc ta sama o sobě jes
s to, plně zaměstnati vládu vídeňskou. Rov-
něž tragedie lvovská postihla vládu v situac
velice nepříznivé a ještě více ji stížila. A tak
ani v jedné ani v druhé polovině soustáti
nejsou dány podmínky, aby se přikročilo
k novým složitým akcím, dokud nebudou
překonány otázky sem se táhnoucí. Nadešla
11
article
pausa v otázce jazykové akce vládní přiro-
zeně tím bdělejší pozornost musí vzbuditi
mezi námi, aby zamýšlené příměří skutečně
zjednalo neporušený status quo v poměrech
u soudů a ostatních úřadů státních, a aby
zvláště nadřízené soudy opíraly nálezy své
o posavadní platné zákony a zvyklosti a ne
snažily se je obeplouti, jak to lze na někte
rých nejnovějších rozhodnutích pozorovati
tím by se tak zvaný posavadní stav či status
quo mohl před našimi zraky proměniti v ně
jaký docela nový — jaksi jen trpěný stav
a tím by právům našeho jazyka opětně se
ublížilo.
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. dubna. (Nový jazy kový
zákon.) Ke zprávám, že osnova nového ja-
zykového zákona bude v brzku hotova a před-
ložena ministerské radě, »Zeit« dodává, že dr
Paroubek a dr. Herget. schválně za tím
účelem povolaní z Čech do ministerstva, ukon-
čili svou společnou práci, totiž osnovu kraj-
ského zřízent v Čechách. Obě osnovy.
jazyková i krajská, budou prý koncem dubna
nebo počátkem května předloženy českým a ně
meckým expertům na poradě, která bude svo-
lána do Vídně. Krajské zřízení má býti před-
běžným správním opatřením, které má posloužit
řešení otázky jazykové. Proto šlo zvláště o to.
aby správní území, jež se mají v Čechách nově
zříditi, byla pokud možno nejvíce jednojazyčná.
Vláda je toliž přesvědčena, že při řešení jazy-
kové olázky větší nesnáze se mohou vyskytnouti
pouze v okresích jazykově smíšených, kdežto
pro jednojazyčné neněmecké okresy snáze se
naleznou zásady, dle nichž by se zákonem,
přijatelným pro všechny strany, jazykový spor
dal rozřešiti. Nový jazykový zákon má tedy
obsahovati tři různé normy; jednu pro kraje
čistě německé, druhou pro jednoja-
zyčné neněmecké, třeti pro kraje s mí-
šené. V okresích čistě německých je situnce
pro vládu úplně jasná a není tedy třeba nija-
kýchenových opatření vzhledem k úřadnímu ja
zyku. V jednojazyčných neněmeckých okresích
vláda doufá dospěti k dorozumění také bez ob-
tíží, poněvadž úpravou úřadního jazyka nemůže
se poškoditi žádná národní država. Obtíže mohou
tedy vzniknouti jen v okresích smíšených
proto je hlavní snahou vlády novým teritoriál-
ným rozdělením nadělati pokud možno nejvíce
okresů jednojazyčných a nejméně smíšených.
Paroubek
doktor
Herget
Praha
Čechy
Vídeň
13
article
K této své informaci »Zeit« dodává
»Vládu ve svých plánech vychází z předpokladu.
že Čechové v Čechách upusti od svého odporu
proti různému úřadování v různých okresích —
státoprávníci naléhají dokonce, aby se stejne
úřadovalo v Čechách, na Moravě i ve Slezsku
— a vzdají se také požadavku, aby se v čistě
německých krajinách v Čechách úřadovalo
oboujszyčně. Až dosud Čechové se zdráhají
neústupně. Osud nové jazykové předlohy závist
tedy od toho, podaří-li se tentokrát doefliti do-
hody o jazykové otázce v německém územ
v Čechách.
Dle jiných vídeňských lístů Němci maj
praskrovné naděje, že český odpor proti jieh
laskominám na roztržení Čech povolí a před
povídají už nyní, že vyrovnací snahy VBeckovy
stroskotají právě tak, jako Köbrův pokus roku
1900. Jiného osudu ovšem nezasluhuji
V Praze, 24. dubna. (Ke změn
jednacího řdu poslanecké sně-
movny.) Nejmenovaný politik upozorňuje v »N.
Čecho
Němec
VBeckův
Köbrův
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
14
article
W. Journ« na některá opatření, která se osvědčují
v jednacích řádech cizích parlamentů V Angl
a Prusku jest několik dní v týdnu vyhraženo
vládním předlohám, a jeden den návrhům ini-
ciativným. Ve dni, vyhražené vládě, nemohou
se dělati nijaké pilné návrhy. Dotazy se v Angli
nesměji odůvodňovati. Na podávání dotazů určený
denně tři čtvrti hodiny. Tato poměrně krátká
doba stačí na vyřízení 40 až 50 dotazů. O do-
šlých věcech předseda rozhoduje, co se má čísti
co jen ve výtahu sděliti a co se má prostě vy
tisknouti a rozdati. Nejmenovaný politik nej-
raději by viděl změnu v nynějších sněmo
nich výborech, které se svou lidnatost
staly vedlejším parlamentem a působí nejvíce
krisí. Politické výbory měly by se dle jeho ná
zoru nahraditi malými výbory odborniků. V Be
líně mají výbory 14 až 21, jen rozpočlový 28
členů. Mimo to výborům měla by se dáti lhůta
do které jsou povinny podati o předloze zprávu
V Anglii musí výbor ode dne, kdy byl zvolen,
pracovati každý den, a nepracuje-li, musíto
oznámiti parlamentu. Kdyby se rakouský jed-
nací řád přizpůsobil dlé pokynů, tuto udaných.
pisatel soudí, že by se poslanecká sněmovn
stala rychle dělnou, vyjma dobu obstrukce.
kterou však nezažehná sebe ostřejší jednací řád-
Násili dá prý se odstraniti zas jen násilim.
Ze Záhřeba, 22. dubna. (Dr. Potoč
njak), jenž, jak známo, na podzim opuslil chor
vatsko-srbskou koalici a přešel do tábora star-
čevičovců, s nimiž bar. Rauch už před volbam
pěstoval přátelské styky, neminul se odměny
Z nařízení Rauchova zřízen nový notářský úřac
v Cirkvenici a dr. Potočnjak jmenován ihned
notářem, ačkoliv dle zákona měl se vypsati na
toto místo veřejný konkurs.
W Journ
Prusek
Rauch
Rauchův
doktor
Potočnjak
Anglie
Angl
Záhřeb
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 24. dubna.
Praha
17
article
Bosna a Hercegovina za okupace.
Jaká je persekuce v okupovaných zemích
o tom píše mostarský „Musavat“ (orgán moslem-
ský): „Zaláře v obou našich zemích
plny jsou inteligentných lidí. Po
trvá-li to tak diouho, národ náš zůstane bez je-
diného vzdělaného syna, aby mu v těchto zlých
časech radil a jej vedl. Všecko, co je k něčemu
musí být od národa odírženo a nacpáno do tm
vých kob žalářů a pevností, za jejichž hra
bami zmlkne poslední svobodně slo
vo našeho národa. A temnice se plní ne
ustále a každodenně, takže během roku naše
vařejné slovo je odsouzeno na mnoho le
vazby.
Otázka slovanského sjezdu.
Petrohradský »Kraj« přívítal souhlasem ná
vrh, aby prvý, přípravný slovanský sjezd kona
se v Praze, že prý je v Praze neutrálná půda.
»Strašný poměr Němců k nám nutí nás k úča-
stenství na sjezdu, naše nepřítomnost mohla by
znamenati pouze to, že se bojíme vystoupií
před ostatními Slovany se svými žalobami n
Rusko.«
My těmto řádkům, když jsme je onehdy
četli v originále, rozuměli pouze tak, že » Kraje
se určitě prohlašuje, aby Poláci slovanský sjezd
obeslali, což jsme uvítali a potěšením. Aleji
nak »Novoje Vremja«, jež si slova »Kraje« vy
kládá tak, že Poláci jsou pro slovanský sjeze
a pro jeho svolání do Prahy pro to, aby
»v Praze Slované soudili Rusko.« Praví pak
»Musí-li se již slovanský sjezd spokojiti půdou
rakousko-uherského dualismu, šlapoucího histo
rická práva Čech a Chorvatů, jak by si moh
dovoliti, postaviti se v jiný poměr k Rusku př
nynější jeho politické formaci?«
Nejsme zasvěceni do věcí, týkajících se
myšlenky, aby do Prahy byl svolán sjezd přl-
pravný, nevíme ani, kdo jej připravuje, ale to
lik zajisté můžeme prohlásiti, jisti sobě souhlasu
Polák
Novoj Vremja
Slovan
Chorvat
Bosna
Hercegovina
Praha
Rusko
Čechy
18
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za Bh
odpoledni . . . . . . . za 2h
Vo flialkách na venkověr
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4h
Inseráty
platí se hotově napřel
Předplacení a inserty přijímá adnšnl-
strace v Marianské ulicl č. s.
Tam nackázejí se t4l redakce.
tiskárna a ezpodice „Národnich Listů“
Rekepisy se novracejí
19
article
každého Čecha, že by Čechové nepovažovali slo-
vanský sjezd v Praze za vhodnou půdu k pře-
třesu velkých slovanských sporů. Český národ
byl těchto sporů vždycky vzdálen, dovídal se
o nich kormutlivých zpráv teprve z třetí ruky,
nemaje o nich vlastního a bezprostředního ná-
zoru, a proto by Čechové nikdy nemohli býti
v sporech takových soudci, ani kdyby oběma
zúčastněnými stranami o to byli požádáni. Spory
takové mohou býti věcně přetřásány a řešeny
pouze na své vlastní půdě, na místě, kde vzni-
kly a se odehrávají.
Pangermanské východní dráhy.
Pangermanská povaha projektované Aeren-
thalovy dráhy nejlépe jest osvětlena tím, že
»Deutsche Bank«, ona banka, která staví ně-
meckou dráhu bagdadskou, fiaaneuje také
dráhu novopazarskou vedle dohody, která o tom
uzavřena byla mezi rakouskou vládou a Bülowem
za jeho nedávného pobytu ve Vídni.
Naproti tomu Némecko všemi silami se
v Cařihradě zasazuje, aby sultán nedal koncesi
projektu dunajsko-jaderskému. Německo se při
tom sice tváři, jakoby činilo pouze přátelskou
úsluhu Rakousko Uhersku, ale že Rakousko-
Uhersko pracuje více pro ně, než pro sebo,
jest už i slepci jasno. Turečtí státníci vědí, že
by dunajsko-jaderská dráha doplňovala reformní
akci v Makedonii, vědl, že by byla ku pro-
spěchu všem balkánským národům, kdežto
chystané železniční spojení Berlína s Perským
zálivem vydá balkánské země, osvobozené i ne-
osvobozené, v šanc Germánstvu v ohledu
obchodním i politickém, ale přece ustupují vlivu
německé a rakouské diplomacie. Italie pomahá
Slovanům, ale veliký vezír snaží se ji od nich
odvrátiti sliby, že Italie obdrží vlastní koncesi
na trať Valona-Bitolj, jen nebude-li Němcům
překážeti. Ruský vyslanec v Cařihradě neproje-
vuje tolik energie, co by měl, následkem poli-
tiky A. P. Izvolského.
Čecho
Bülow
Valon
Němec
Izvolský
Praha
Vídeň
Cařihrad
Německo
Rakousko Uhersko
Rakousko
Uhersko
Makedonie
Berlín
Deutsche Bank
Slovan
20
article
Vážná situace v britské Indii.
Na injické raverozápadní branici chystají
se vážné boje. Siinace stává se stále
horší a dokonce i v opatrných zprávách
anglických připouští se, že mezi Mohmandya
Afganci vzrůstá fanatism, kterýž šiří se mezi
kmeny sousední. Kolují poplašné pověsti, že
na hranici káže se svatá válka mezi kmeny
poloneodvislými. Spojení mezi jednotlivými kmeny
jest mnohem pevnější než jindy, takže vzniká
domněnka, že při celém pobřeží běží o ovropsko
podněcovatěle Kdo má ale dnes zájem na tom,
Anglii, po její dohodě s Ruskem a Francií ne-
snáze působili, jest na snadě. Afganský
emir těžce onemocněl a není s to
panovnické povinnosti plně vy-
konávati. V celé severní Indii je
pod dojmem těchto událostí veli ké
rozčilení.
Spiknutí proti presidentu quatemalské republiky.
Předseda této republiky středoamerické,
proti němuž namiřeno bylo spiknutí, o němž
telegram níže položený podává zprávu, Eduard
Cabrera, jest nyní 50 let stár. Předsedou
zvolen poprvé r. 1899, po druhé r. 1905.
Doba jeho úředu trvá do r. 1911. Nedávaj
atentát proti němu byl již třetí v roce. Dne
29. dubna m. r. vybuchla mina pod vozem
jeho a tehdy zraněn pouze náčelník gen. šlábu,
kterýž jej provázel. Podobný atentát chystán
byl krátce na to 6. kvělna, ale včas odhialen.
Republika Qustemala, na jihu od Mexika ležící,
jest 2krát větsí Čech, ale čítá pouze 1,574.000
duší.
Afghánec
Eduard Cabrera
Indie
Anglie
Rusko
Francie
Qustemal
Mexiko
Čechy
21
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Poprad a Velká.“)
Napsal dr. K. V. Adámek.
Důležitou severouherskou stanicí turisti
ckého ruchu jest město Poprad ve spišském ko-
mitátu. I když nemáte přímo zamířeno do Dob
šinské ledové jeskyně nebo do lázní Smokove-
ekých, zastavíte se na své cesté spišskou stolioh
dozajisla též v Popradu a ve Velké.
Na sta turistů vábí tam přírodní krásy kra
jiny. Již skvostný rozhled, jenž se jeví od po-
pradského nádraží pohořím tatranským, zaslu-
huje cesty do Popradu. V rovině stojí nádraží
prostranné mezi Popradem a Velkou. Mírně vze-
stupuje od něho terrain planiny k Vysokým
Tatrám, jež tu, jakoby na ráz, se z roviny vy-
nořují a strmi do výše přes 2600 metrů. V dlou-
hé řadě svých nejvyšších a nejznamenitějších
temen a štítů defilují zde majestátně před pře-
kvapeným pozorovatelem. V levo Kriváň, krásná
hora slovenská, nám kyne, jemu poblíž Solisko
ukazuje polohu malebného Štrbského jezera,
dál v pravo Bašta, pak Klin, vysoká Končista
(2536 m. n. m.) a již upoutá vás vrchol Gerlachu
(2662 m.), za Polským sedlem Velický vrch
dál Slavkovský štít (2473 m.), Nos, Ledový
(2630 m.), Stredohrot, Lomnický štít (2635 m.)
a na pravé straně úchvatného tohoto obrazu vy-
nikají ze zástupu horských temen a vrchol
Kežmarský štit (2541 m.) a Třínožka.
Poprad láká cestovatele k návštěvě téz
svým Karpatským museem. Toto museum, vel-
mi účelné uspořádané, jest převážně přírodni-
eké, ač též má pěkné sbírky archaeologické. Mu-
seum tatranské ve Velké dbá více etnografie
archaeologie a kulturní historie.
Zajistili jsme si nocleh v hotelu „Nemzeti
szaloda u nádraží. Úpravné, nedaleké, dlouhé
řipové stromořadí, zahájené dřevěnou branou,
jež hlásá maďurským nápisem, že jest to cesta
K V Adámek
Bašta
Nos
Stredohrota
Poprad
Vysoký Tatry
Kriváň
Klin
vysoký Končista
Gerlach
lomnický štít
22
article
*) Viz „Nár. L.“ ze dlna B Března ie
královny Alžběty, vede po cestě, tavolníkovými
křovinami vroubené, přes potok k Huszovu
parku. Park, jejž zřídil při Huszově hotelu D.
Husz roku 1868, náleží mezi největší a nejzná-
mější uherské sady.
Po kamenném mostě překročite řeku Poprad
jež dala městu jméno. Všimnete si, že má Po-
prad řádnou kanalisaci i eloktrické osvětlení
zaměřite kol pivovaru akciového do města.
U samého města, jež má 1530 obyvatel
vyzírá ze zeleně sadu úpravná, jednoduchá bu-
dovu. Jest to „A Magyanonszági Karpategyesüle
Muzeuma,“ karpatské museum, jež založil „Un-
garischer Karpathen Verein“ popradský. Kultur-
ni ústav tento jest patrně nemaďarsk) svým
vznikem i svými památkami, ale zevního nátěru
maďarského mu Maďaři neodpustili. Ti měři
Němcům jako Slovákům stejným loktem. V
sbírkách Slovenské společnosti musejní v Tu-
čanském Sv. Martině také můžete pozorovati.
že na př. v krojovém oddělení a j. v popřed
musí paradovati nápisy maďarské. Nemůže být
větší satyry, jako označení maďarské na sbí-
kách, dokumentujících svéráznost a původnost
nemaďarské kultury tisícileté v Uhrách. Ale na
uherském „ostravě svobody“ se tomu dnes ne
divíte . ..
Alžběta
Huszův
D Husz
Maďar
Němec
Slovák
Martina
Březno
Poprad
Uhry
Magyanonszág Karpategyesüle Muzeuma
Karpathen SF
23
article
Vstoupite pěknou zahradou botanickoude
budovy musea. Z mnohomluvných maďarských
pamětních desk přodsíně se dovite, že bylo zbu-
dováno r. 1886. A již úslužný správce muse
ochotně provádí vás bohatými sbírkami minera
logickými. Prohlížíte rozmanité achaty, mra
mory, žuly a různé jiné nerosty, rudy a horniny
tu zase zkameněliny a bohatý osteologický ma
teriál, v němž všimnete si mamutích kostí z Ga
novců a j. V archaeologickém oddělení vysta
vena jest starobylá lékárna popradská, staro-
dávný nábytek, stará popradská váha, zbraně
náčiní pastýřské, drobné věci umělecko-průmy
slové, listiny a j. Bobatá sbírka numismatická
vás upoutá, tu zase památky ze Spišského zám-
ku, z Kežmarku a j. nebo cechovní věci neb.
značné oddělení keramiky. Nemnoho výšivek tu
Kežmarok
Spišský za
24
article
jest vyloženo, projevují ráz slovanský. Četne
nálezy praehistorické obsahují krásné mlaly
z Hadušovců a j. Tu zas jsou římské památky
z Alba Julia, sedmihradského ležení 13. legie
a j. Obrovský dřevěný kulač (čutora), pestře po-
malovaný, na vodu, z r. 1787 již upozorňuje
vás na sbírku nářadí a náčiní rozmanitého, mezi
nímž ozdobná kovová nádoba z roku 1565
stará válečná pokladnice vás na chvili zabavi.
A již — další síně seznamují vás se svými pěk
nými a bohatými sbírkami zoologiekými. Jim
projdete do zajímavého oddělení místopisného
v němž povšímnete si velkého plánu a zdaři-
lého modelu spišského zámku. Z map nejvíe
vynikají mapy uherského kartografa Čecha Js
Homolky,
Jdeme dále do města. Nejprve namanes
nám výstavný obecní dům, pak katolická ná-
rodní škola, za ní katolický kostel. U něho stojí
samostatná zvonice v slohu uherské renaissance.
Julio
Čecho
js Homolka
obecní dům
25
article
Jest charakteristickým znakem spišských měst
že u jejich kostelů stojí takovéto samostatne
zvonice. V Kežmarku, Spišské Sobotě a j. vidite
podobné zvonice. Za katolickým kostelem spatři
me evangelický. Skoro celým městem táhne se
dlouhé, nekonečné náměstí, oživené jen výklady
ovocnářskými a zelinářskými. Na druhém kone
náměstí octneto se u synagogy a jste zase v po
lích za městem.
Nejpamátnější a nejstarobylejší budovou
popradskou jest katolický kostel sv. Jiljí. Hlásný
právě koná obchůzku po ochoze; každou ho-
dinu musí pískáním oznamovati do všech stra
světa. Kostel jest zgotisován. Jeho bobatý ro
mánský portál byl při některé pozdější opravě
zabílen a malbou znešvařen. Nábytek kosteln
nezasluhuje pozornosti. Tím více však zajímaj
fresky starobylé. Nad vítězným obloukem sed
soudící Kristus. Na jiné fresce Kristus se zje
vuje matce. Jiná zachytila jízdu sv. tří králu
Druhá čásť fresky znázorňuje klanění se v Be-
tlemě. Jiná freska zoprazuje Zvěstování Panny
Marie, jiná Pielu. Nápis v lodi u rchodu kostel-
ního oblašuje, že spišský biskup Jiři Császr
dal tyto fresky r. 1877 na svůj nákladi F. Da-
bortsem obnoviti.
svatý . Jiljí
Kristus
Piel
Kežmarok
konečný náměstí
Be
zvěstování pannus Marie
26
article
Pohodlná silnice vede z Popradu do n
daleké Velké. Slavná minulost i uměnímilovnos
měšťanstva zračí se v chrámových památkáei
i v Tatranském museu. Nyní město, jež mě
1120 obyvatel, vzkvětá turistickým ruchem
lidovým průmyslem.
Při vstupu do Velké povšimneme si zvlášt
ních typických lomenic některých domků s dlou
hými, drevěnými žlaby, daleko do ulice zasahu
jícími, a zastavíme se při budově evangelickéh
kostela, prohlédneme též pěknou zahradu turi
stického útulku, a několik kroků od ní vývěsn
tabule „Házůpar Tátra“ zláká nás, bychom
v této tržnici prohlédli, jak Maďaři zvelebuj
svůj domácí průmysl, používajíce k výzdobě n
bytku i v řezbách i k okrase keramických v
robků motivů lidového umění.
Házůpar Tátra
Maďar
Poprad
27
article
Zastavíme se pak na faře pro klíče kostela
pohovoříme si s nejstarším uherským farářem.
jenž ač loni (1907) dovršil 91. rok, ještě by
ve službě. Doporoučí nás učitelovi místní ně-
mecké školy, jenž jest zároveň kostelníkem.
Vlidný učitel bojí se nás vésti do své školy. Jest
asi ustrašen, aby. pak někdo to školnímu dn-
zorci nepověděl, že Čechům ještě školu ukázal
Zbavíme ho rozpaků, zaměříme k starobylé bu
dově katolického kostela P. Marie, jenž host
mnohé cenné památky. Již křtitelnice rázu kali-
chovitého, jejž nacházíme zvláště ve spišských
kostelích, svědčí nápisem, že ji ulili 1439 k
cti sv. Jana „et cetera“. Pravým skvosten
starodávného uměleckého průmyslu jest gotsk
monstrance, přes metr vysoká, již ochotný prů-
vodce ze starobylého sanktuaria vyjímá. Nedi-
véme se, že na výstavách mnohých budila pozor
nost. Krásný starobylý oltář gotský Marianský
odpočívá pod kruchtou v prachu a pavučinách
ač by mohl býti ozdobou každého musea. Star -
bylý a pozoruhodný jest oltář hlavní. Pozoru-
hodny jsou některé epitafy. Zajímavá jest klenb
lodi; spočívá na pilířích uprostřed kostela po
dobně jako klenba lodi kostela popradského.
Čecho
svatý . Jan
28
article
A již spěcháme ze staré svatyně do Tatran-
ského musea. Siň a schodiště jeho jsou zaplněny
praehistorickými památkami. Tu uložili též staré
hudební nástroje, jež svěřili dozoru velikého vy-
opaného medvěda, jenž se pokouší ve hře n
staredávném klavíru. Pěkná sbírka výšiveka
keramik uvádí ku spišské světnici, velmi pěkně
zařízené. Nad vchodem německé požehnání do-
movní. Též nad oknem, bohatou mříží opatře-
ným, čte se zbožná průpověď německá. Pořada-
telé chtěli asi znázorniti zařízení spišské selské
světnice a přístěnku, přidružili však vhodně
i rozmanité městské památky ze Spišska v cel-
kový obraz dobře promyšlený a ladně uspořá-
daný. Na stole rozloženy starodávné spisy.
Deska stolní obsahuje průpověď německou. Na
druhé straně ozdobných dveří stojí rozsáhlá
skříň a mezi ní a kamny ještě objemně jšími
postel s nebesy. Okraje kamen i lavice u kamen
jsou plny drobného nářadí a náčiní, na policích
mnoho cínového a hliněného nádobí, v přístěnku
rozmanité náčiní tkalcovské a lnářské. V dalších
síních musea jsou sbírky přírodnické a bohatá
oddělení archaeologické a kulturně historické.
Tatran
29
article
Praehistorie jest velmi dobře zastoupena též
hojnými bronzy, zvlášť meči krásnými a četnými
nálezy od Velké, Mateovců, Ganovců a j. Ne-
scházejí starožitnosti cizokrajné. Bohatá jest
keramika. Zajímavé jsou památky místní. Sbírk
starých listin prozrazuje, že maďarský nátěr ve-
řejného života uherského jest dosti mladý a ne-
dávný. Knižnice jest četná. V jedné místnosti
stojí model pomníku, jehož nápis maďarský, l-
tinský a německý hlásá, že sasky král Bedřich
August vystoupil na horu Kriváň, „neohrožený
heros“, a odtamtud obhlížel staré Sasy svéa
z té návštěvy prý vzešly Kriváni sláva i pověst
trvalá. Tu památku zvěčňuje tento pomník. Ubo-
hý Kriváni, horo slovanská, staletí žijící v poesl
naší Slovače, co tu o tobě ve třech jazycíoh
nalhalit
Bohatá
Bedřich August
Sas
Kriváň
Ubo
hý Kriváň