ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c7c0f00-75a2-11dc-8a13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 60, org 8, person 57, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 25. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 1l4.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předpláeí se- v Praze v administraei na něsie . . . . . . 2 K na čtrrt leta . . . . 6 K —h s drojí donátkes nssí n rr 1a . . . . 7 k soh ve tlislkách na měsíe . Pošton: a nlel
Praha 1 a
5 article
2 K 00n
6 article
nri. . . . . K eo s dvejí zásllkou s nist n . . . K e
7 article Pausa či odročení?
Pausa či odročení? Ještě neminul ani týden od té doby. eo z Vídně se ohlašovalo, že má vláda již pohotově návrh jazykového zákona a nejen to, i souvislý s ním návrh na rozmnožení úřadnictva, pomocí jichž doufá ukliditi spor česko německý a sesíliti odklizením sporu toho pracovní způsobilost lidového parla- mentu; že dále bylo již v lůně ministerstva se docílilo sjednocení o tom, jak ve příčině návrhů oněch dále se bude postupovatia že první krok se stane ihned po velikonoč ních svátcích tím, že vláda sdělí své návrhy důvěrníkům obou národů, českého i něme ckého, a otáže se jich, zdali se jí podařilo nalézti »střední linii«, v jejiž mezích by mohla dále postupovati — a náhle se všecky ty zvěsti ukazují býti, ne li nesprávnými aspoň tedy — předčasnými. Kdežto včerejšek byl označován jakožto den, kdy dostane se vládní elaborát do rukou národních důvěrníků, oznámeno nám téhož dne z Vídně, že původní ohlášení po stupu jest nejen předčasné, ale i liché, jed nak proto, že ve Vídni není žádný z oněch národních důvěrníků, ba že elaborát Beckův nebyl dosud ani vyřízen ministerskou radou a že obsah jeho není mimo ministry Bie- nertha a Kleina ostatním členům minister stva vůbec ještě ani znám. Nastává tedy v ohlášené vládní akci co do jazykového zákona jakási pausa, jež dle všeho jest spíše vynucena okolnostmi než umělá. Hlavní překážku vládní akce, tak ná padně ohlašované o minulých svátcích, hle- dati dlužno především u nás v Čechách. Půda pro případné uklizení, či správněji ře čeno, oslabení národních sporů jest na ten čas málo připravena. Mohlo by ji býti obno- vení status quo v záležitostech soudních, ale tato hlavní podmínka příměří dosud nejen není zjednána, naopak německým sjezdem v Chomútově a usneseními, jež se na něm stala, dosažení její bylo ještě více zne- snadněno.
Beckův Klein Vídeň Čechy Chomútov
8 article
Rovněž spor podnícený orgánem českých agrárníkův nikterak nepřispěl k uklidnění myslí v táboře českém. Způsob pak, jakým ministr krajan Prášek do rozpravy zasáhl, vzbuzuje oprávněné podezření, že hledal snad i nalezl záminku, jak by se mohl vy- hnouti spoluúčinkování při akci ve příčině zákona jazykového, což připouští i výklad. že mimo jmenované výše ministry Bienertha i Kleina i jiní ministři mají jakési vědomosti o obsahu jazykového elaborátu předsedy mi nisterstva bar. Becka. Jak se za těchto poměrů v Čechách zhoršily vyhlídky třetího velikého úkolu bar Becka, totiž zjednání smíru česko-něme- ckého, to se prozrazuje součas ně s několik stran. Vídeňský pomocník vládní v »N. W Tagbl.« takto běduje: Což nikdy nepronikne paprsek světla do zarputilých hlav stranni- ckých, a nedostane se nikdy na vrch pocit. že jest to nechutné stále a stále pěstovati nesvornost? Mají se takto beztoho rozhoř- čené styky mezi oběma národy státi ještě nesnesitelnějšími? Kdežto všude v Evropě lidé nejvážnější se zabývají problémem ra kousko-uherským, kdežto největší životní otázky monarchie: vzájemný poměr obou polovin státu, branná moc jejich, bankovni- ctví, jejich hospodářské základy a poměr k ostatním mocnostem — jsou bohužel před- mětem rozprav, kteréž se již stávají dráždi- vými, takže ti, kdož povoláni jsou řešiti tyto otázky, starostí touto jsou přetížení — vzni- kají mezi stranami nové hádky, z nichž nastati mohou krise ve stranách i v mini- sterstvu. To by tedy samo o sobě stačilo, aby nastala pausa v třetí veliké akci předsedy ministerstva.
Prášek Bienerth Klein Beck N W Tagbl Čechy Evropa
9 article
Než návrh jazykového zákona naráz i na jiné, a to velmi vážné překážky. Říšský jazykový zákon, jenž by se za- býval pouze královstvím naším, jest nemysli- telný. Čekáť v Rakousku celá řada jazyko- vých otázek svého řešení, v Haliči co do poměru polsko ruského, ve Štyrsku a Koru- tanech co do poměru slovinsko-německého a tak dále, a tu přirozeně jak Poláci tak Němci budou se snažiti zachovati posavadní stav. Říšský zákon by se tedy musil obme ziti na vytčení všeobecných zásad, býti ja kýmsi zákonem rámcovým, a tu hlavní vůdčí zásady bez tak jsou obsaženy ve státních základních zákonech. Propracování podrobné musilo by se však zůstaviti příslušnému zá konodárství zemskému. Proto haličské časo pisy polské již nyní se velmi pessimisticky vyslovují o akci vládní. Tak praví na př. »N. Reforma«: Nikdo se neklame, že zákon jazykový se uskuteční v krátké době; ba jest těžko i připustiti, že rada ministerská se o nějakém návrhu dohodne. Spor jazy kový v Čechách počíná opět nabývati hro- zivé podoby a rozměrů, a zkušenost učí. že v takových okamžicích parlament, či spíše parlamentarism stává se — první obět Snad se ještě vůdcové stran odhodlají opravdovému příměří, aby do konečné úpravy jazykové úřady se přesně řídily posavadními předpisy a zvyklostmi. Pak by dorozumění aspoň v theorii bylo možným. Nestane-li se to však, musíme se předem připraviti na bouře v parlamentě a v dalším postupu na dlouhou dobu — bezparlamentní.
Polák Němec Rakousko Halič Štyrsko Čechy
10 article
Za těchto poměrů poznamenává dosti případně výše již vzpomenutý list vídeňský Bylo-li to účelné rozvinouti právě nyn otázku jazykovou, otázku národního doroz umívání, a nebylo li by takticky správnější a případnější vzíti napřed na přetřes zákon o starobním a invalidním pojišťování a zá roveň probrati a vyříditi otázku ozdravení financí zemských, a takto zjednati jakýsi pro tějšek hospodářský a sociální k volebn opravě, což se dá provésti pouze kompro misem, a ke kompromisu tomuto napotom teprve přiřaditi kompromis v otázce jazy kové? Této myšlenky se již také uchopily o gány sociální demokracie, doufajíce, že by se takto dala zachrániti nastávající kampai rady říšské. Není pochybnosti, že s těmito poměry souvisí pausa v jazykové akci vládní, kteráž může se proměniti i v její odročení na dobu možná že dosti dlouhou. S tímto změněným stavem souvisí as též odročení porad českých, jež se měly ko- nati tyto dny, na dobu pozdější. Ale nastalá pausa může míti ještě i jiné důvody. Dosud není mezi oběma vládam v otázce úpravy vojenských platů zjednán potřebný souhlas, a věc ta sama o sobě jes s to, plně zaměstnati vládu vídeňskou. Rov- něž tragedie lvovská postihla vládu v situac velice nepříznivé a ještě více ji stížila. A tak ani v jedné ani v druhé polovině soustáti nejsou dány podmínky, aby se přikročilo k novým složitým akcím, dokud nebudou překonány otázky sem se táhnoucí. Nadešla
11 article
pausa v otázce jazykové akce vládní přiro- zeně tím bdělejší pozornost musí vzbuditi mezi námi, aby zamýšlené příměří skutečně zjednalo neporušený status quo v poměrech u soudů a ostatních úřadů státních, a aby zvláště nadřízené soudy opíraly nálezy své o posavadní platné zákony a zvyklosti a ne snažily se je obeplouti, jak to lze na někte rých nejnovějších rozhodnutích pozorovati tím by se tak zvaný posavadní stav či status quo mohl před našimi zraky proměniti v ně jaký docela nový — jaksi jen trpěný stav a tím by právům našeho jazyka opětně se ublížilo.
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. dubna. (Nový jazy kový zákon.) Ke zprávám, že osnova nového ja- zykového zákona bude v brzku hotova a před- ložena ministerské radě, »Zeit« dodává, že dr Paroubek a dr. Herget. schválně za tím účelem povolaní z Čech do ministerstva, ukon- čili svou společnou práci, totiž osnovu kraj- ského zřízent v Čechách. Obě osnovy. jazyková i krajská, budou prý koncem dubna nebo počátkem května předloženy českým a ně meckým expertům na poradě, která bude svo- lána do Vídně. Krajské zřízení má býti před- běžným správním opatřením, které má posloužit řešení otázky jazykové. Proto šlo zvláště o to. aby správní území, jež se mají v Čechách nově zříditi, byla pokud možno nejvíce jednojazyčná. Vláda je toliž přesvědčena, že při řešení jazy- kové olázky větší nesnáze se mohou vyskytnouti pouze v okresích jazykově smíšených, kdežto pro jednojazyčné neněmecké okresy snáze se naleznou zásady, dle nichž by se zákonem, přijatelným pro všechny strany, jazykový spor dal rozřešiti. Nový jazykový zákon má tedy obsahovati tři různé normy; jednu pro kraje čistě německé, druhou pro jednoja- zyčné neněmecké, třeti pro kraje s mí- šené. V okresích čistě německých je situnce pro vládu úplně jasná a není tedy třeba nija- kýchenových opatření vzhledem k úřadnímu ja zyku. V jednojazyčných neněmeckých okresích vláda doufá dospěti k dorozumění také bez ob- tíží, poněvadž úpravou úřadního jazyka nemůže se poškoditi žádná národní država. Obtíže mohou tedy vzniknouti jen v okresích smíšených proto je hlavní snahou vlády novým teritoriál- ným rozdělením nadělati pokud možno nejvíce okresů jednojazyčných a nejméně smíšených.
Paroubek doktor Herget Praha Čechy Vídeň
13 article
K této své informaci »Zeit« dodává »Vládu ve svých plánech vychází z předpokladu. že Čechové v Čechách upusti od svého odporu proti různému úřadování v různých okresích — státoprávníci naléhají dokonce, aby se stejne úřadovalo v Čechách, na Moravě i ve Slezsku — a vzdají se také požadavku, aby se v čistě německých krajinách v Čechách úřadovalo oboujszyčně. Až dosud Čechové se zdráhají neústupně. Osud nové jazykové předlohy závist tedy od toho, podaří-li se tentokrát doefliti do- hody o jazykové otázce v německém územ v Čechách. Dle jiných vídeňských lístů Němci maj praskrovné naděje, že český odpor proti jieh laskominám na roztržení Čech povolí a před povídají už nyní, že vyrovnací snahy VBeckovy stroskotají právě tak, jako Köbrův pokus roku 1900. Jiného osudu ovšem nezasluhuji V Praze, 24. dubna. (Ke změn jednacího řdu poslanecké sně- movny.) Nejmenovaný politik upozorňuje v »N.
Čecho Němec VBeckův Köbrův Čechy Morava Slezsko Praha
14 article
W. Journ« na některá opatření, která se osvědčují v jednacích řádech cizích parlamentů V Angl a Prusku jest několik dní v týdnu vyhraženo vládním předlohám, a jeden den návrhům ini- ciativným. Ve dni, vyhražené vládě, nemohou se dělati nijaké pilné návrhy. Dotazy se v Angli nesměji odůvodňovati. Na podávání dotazů určený denně tři čtvrti hodiny. Tato poměrně krátká doba stačí na vyřízení 40 až 50 dotazů. O do- šlých věcech předseda rozhoduje, co se má čísti co jen ve výtahu sděliti a co se má prostě vy tisknouti a rozdati. Nejmenovaný politik nej- raději by viděl změnu v nynějších sněmo nich výborech, které se svou lidnatost staly vedlejším parlamentem a působí nejvíce krisí. Politické výbory měly by se dle jeho ná zoru nahraditi malými výbory odborniků. V Be líně mají výbory 14 až 21, jen rozpočlový 28 členů. Mimo to výborům měla by se dáti lhůta do které jsou povinny podati o předloze zprávu V Anglii musí výbor ode dne, kdy byl zvolen, pracovati každý den, a nepracuje-li, musíto oznámiti parlamentu. Kdyby se rakouský jed- nací řád přizpůsobil dlé pokynů, tuto udaných. pisatel soudí, že by se poslanecká sněmovn stala rychle dělnou, vyjma dobu obstrukce. kterou však nezažehná sebe ostřejší jednací řád- Násili dá prý se odstraniti zas jen násilim. Ze Záhřeba, 22. dubna. (Dr. Potoč njak), jenž, jak známo, na podzim opuslil chor vatsko-srbskou koalici a přešel do tábora star- čevičovců, s nimiž bar. Rauch už před volbam pěstoval přátelské styky, neminul se odměny Z nařízení Rauchova zřízen nový notářský úřac v Cirkvenici a dr. Potočnjak jmenován ihned notářem, ačkoliv dle zákona měl se vypsati na toto místo veřejný konkurs.
W Journ Prusek Rauch Rauchův doktor Potočnjak Anglie Angl Záhřeb
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 24. dubna.
Praha
17 article
Bosna a Hercegovina za okupace. Jaká je persekuce v okupovaných zemích o tom píše mostarský „Musavat“ (orgán moslem- ský): „Zaláře v obou našich zemích plny jsou inteligentných lidí. Po trvá-li to tak diouho, národ náš zůstane bez je- diného vzdělaného syna, aby mu v těchto zlých časech radil a jej vedl. Všecko, co je k něčemu musí být od národa odírženo a nacpáno do tm vých kob žalářů a pevností, za jejichž hra bami zmlkne poslední svobodně slo vo našeho národa. A temnice se plní ne ustále a každodenně, takže během roku naše vařejné slovo je odsouzeno na mnoho le vazby. Otázka slovanského sjezdu. Petrohradský »Kraj« přívítal souhlasem ná vrh, aby prvý, přípravný slovanský sjezd kona se v Praze, že prý je v Praze neutrálná půda. »Strašný poměr Němců k nám nutí nás k úča- stenství na sjezdu, naše nepřítomnost mohla by znamenati pouze to, že se bojíme vystoupií před ostatními Slovany se svými žalobami n Rusko.« My těmto řádkům, když jsme je onehdy četli v originále, rozuměli pouze tak, že » Kraje se určitě prohlašuje, aby Poláci slovanský sjezd obeslali, což jsme uvítali a potěšením. Aleji nak »Novoje Vremja«, jež si slova »Kraje« vy kládá tak, že Poláci jsou pro slovanský sjeze a pro jeho svolání do Prahy pro to, aby »v Praze Slované soudili Rusko.« Praví pak »Musí-li se již slovanský sjezd spokojiti půdou rakousko-uherského dualismu, šlapoucího histo rická práva Čech a Chorvatů, jak by si moh dovoliti, postaviti se v jiný poměr k Rusku př nynější jeho politické formaci?« Nejsme zasvěceni do věcí, týkajících se myšlenky, aby do Prahy byl svolán sjezd přl- pravný, nevíme ani, kdo jej připravuje, ale to lik zajisté můžeme prohlásiti, jisti sobě souhlasu
Polák Novoj Vremja Slovan Chorvat Bosna Hercegovina Praha Rusko Čechy
18 article
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za Bh odpoledni . . . . . . . za 2h Vo flialkách na venkověr ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4h Inseráty platí se hotově napřel Předplacení a inserty přijímá adnšnl- strace v Marianské ulicl č. s. Tam nackázejí se t4l redakce. tiskárna a ezpodice „Národnich Listů“ Rekepisy se novracejí
19 article
každého Čecha, že by Čechové nepovažovali slo- vanský sjezd v Praze za vhodnou půdu k pře- třesu velkých slovanských sporů. Český národ byl těchto sporů vždycky vzdálen, dovídal se o nich kormutlivých zpráv teprve z třetí ruky, nemaje o nich vlastního a bezprostředního ná- zoru, a proto by Čechové nikdy nemohli býti v sporech takových soudci, ani kdyby oběma zúčastněnými stranami o to byli požádáni. Spory takové mohou býti věcně přetřásány a řešeny pouze na své vlastní půdě, na místě, kde vzni- kly a se odehrávají. Pangermanské východní dráhy. Pangermanská povaha projektované Aeren- thalovy dráhy nejlépe jest osvětlena tím, že »Deutsche Bank«, ona banka, která staví ně- meckou dráhu bagdadskou, fiaaneuje také dráhu novopazarskou vedle dohody, která o tom uzavřena byla mezi rakouskou vládou a Bülowem za jeho nedávného pobytu ve Vídni. Naproti tomu Némecko všemi silami se v Cařihradě zasazuje, aby sultán nedal koncesi projektu dunajsko-jaderskému. Německo se při tom sice tváři, jakoby činilo pouze přátelskou úsluhu Rakousko Uhersku, ale že Rakousko- Uhersko pracuje více pro ně, než pro sebo, jest už i slepci jasno. Turečtí státníci vědí, že by dunajsko-jaderská dráha doplňovala reformní akci v Makedonii, vědl, že by byla ku pro- spěchu všem balkánským národům, kdežto chystané železniční spojení Berlína s Perským zálivem vydá balkánské země, osvobozené i ne- osvobozené, v šanc Germánstvu v ohledu obchodním i politickém, ale přece ustupují vlivu německé a rakouské diplomacie. Italie pomahá Slovanům, ale veliký vezír snaží se ji od nich odvrátiti sliby, že Italie obdrží vlastní koncesi na trať Valona-Bitolj, jen nebude-li Němcům překážeti. Ruský vyslanec v Cařihradě neproje- vuje tolik energie, co by měl, následkem poli- tiky A. P. Izvolského.
Čecho Bülow Valon Němec Izvolský Praha Vídeň Cařihrad Německo Rakousko Uhersko Rakousko Uhersko Makedonie Berlín Deutsche Bank Slovan
20 article
Vážná situace v britské Indii. Na injické raverozápadní branici chystají se vážné boje. Siinace stává se stále horší a dokonce i v opatrných zprávách anglických připouští se, že mezi Mohmandya Afganci vzrůstá fanatism, kterýž šiří se mezi kmeny sousední. Kolují poplašné pověsti, že na hranici káže se svatá válka mezi kmeny poloneodvislými. Spojení mezi jednotlivými kmeny jest mnohem pevnější než jindy, takže vzniká domněnka, že při celém pobřeží běží o ovropsko podněcovatěle Kdo má ale dnes zájem na tom, Anglii, po její dohodě s Ruskem a Francií ne- snáze působili, jest na snadě. Afganský emir těžce onemocněl a není s to panovnické povinnosti plně vy- konávati. V celé severní Indii je pod dojmem těchto událostí veli ké rozčilení. Spiknutí proti presidentu quatemalské republiky. Předseda této republiky středoamerické, proti němuž namiřeno bylo spiknutí, o němž telegram níže položený podává zprávu, Eduard Cabrera, jest nyní 50 let stár. Předsedou zvolen poprvé r. 1899, po druhé r. 1905. Doba jeho úředu trvá do r. 1911. Nedávaj atentát proti němu byl již třetí v roce. Dne 29. dubna m. r. vybuchla mina pod vozem jeho a tehdy zraněn pouze náčelník gen. šlábu, kterýž jej provázel. Podobný atentát chystán byl krátce na to 6. kvělna, ale včas odhialen. Republika Qustemala, na jihu od Mexika ležící, jest 2krát větsí Čech, ale čítá pouze 1,574.000 duší.
Afghánec Eduard Cabrera Indie Anglie Rusko Francie Qustemal Mexiko Čechy
21 article FEUILLETON
FEUILLETON Poprad a Velká.“) Napsal dr. K. V. Adámek. Důležitou severouherskou stanicí turisti ckého ruchu jest město Poprad ve spišském ko- mitátu. I když nemáte přímo zamířeno do Dob šinské ledové jeskyně nebo do lázní Smokove- ekých, zastavíte se na své cesté spišskou stolioh dozajisla též v Popradu a ve Velké. Na sta turistů vábí tam přírodní krásy kra jiny. Již skvostný rozhled, jenž se jeví od po- pradského nádraží pohořím tatranským, zaslu- huje cesty do Popradu. V rovině stojí nádraží prostranné mezi Popradem a Velkou. Mírně vze- stupuje od něho terrain planiny k Vysokým Tatrám, jež tu, jakoby na ráz, se z roviny vy- nořují a strmi do výše přes 2600 metrů. V dlou- hé řadě svých nejvyšších a nejznamenitějších temen a štítů defilují zde majestátně před pře- kvapeným pozorovatelem. V levo Kriváň, krásná hora slovenská, nám kyne, jemu poblíž Solisko ukazuje polohu malebného Štrbského jezera, dál v pravo Bašta, pak Klin, vysoká Končista (2536 m. n. m.) a již upoutá vás vrchol Gerlachu (2662 m.), za Polským sedlem Velický vrch dál Slavkovský štít (2473 m.), Nos, Ledový (2630 m.), Stredohrot, Lomnický štít (2635 m.) a na pravé straně úchvatného tohoto obrazu vy- nikají ze zástupu horských temen a vrchol Kežmarský štit (2541 m.) a Třínožka. Poprad láká cestovatele k návštěvě téz svým Karpatským museem. Toto museum, vel- mi účelné uspořádané, jest převážně přírodni- eké, ač též má pěkné sbírky archaeologické. Mu- seum tatranské ve Velké dbá více etnografie archaeologie a kulturní historie. Zajistili jsme si nocleh v hotelu „Nemzeti szaloda u nádraží. Úpravné, nedaleké, dlouhé řipové stromořadí, zahájené dřevěnou branou, jež hlásá maďurským nápisem, že jest to cesta
K V Adámek Bašta Nos Stredohrota Poprad Vysoký Tatry Kriváň Klin vysoký Končista Gerlach lomnický štít
22 article
*) Viz „Nár. L.“ ze dlna B Března ie královny Alžběty, vede po cestě, tavolníkovými křovinami vroubené, přes potok k Huszovu parku. Park, jejž zřídil při Huszově hotelu D. Husz roku 1868, náleží mezi největší a nejzná- mější uherské sady. Po kamenném mostě překročite řeku Poprad jež dala městu jméno. Všimnete si, že má Po- prad řádnou kanalisaci i eloktrické osvětlení zaměřite kol pivovaru akciového do města. U samého města, jež má 1530 obyvatel vyzírá ze zeleně sadu úpravná, jednoduchá bu- dovu. Jest to „A Magyanonszági Karpategyesüle Muzeuma,“ karpatské museum, jež založil „Un- garischer Karpathen Verein“ popradský. Kultur- ni ústav tento jest patrně nemaďarsk) svým vznikem i svými památkami, ale zevního nátěru maďarského mu Maďaři neodpustili. Ti měři Němcům jako Slovákům stejným loktem. V sbírkách Slovenské společnosti musejní v Tu- čanském Sv. Martině také můžete pozorovati. že na př. v krojovém oddělení a j. v popřed musí paradovati nápisy maďarské. Nemůže být větší satyry, jako označení maďarské na sbí- kách, dokumentujících svéráznost a původnost nemaďarské kultury tisícileté v Uhrách. Ale na uherském „ostravě svobody“ se tomu dnes ne divíte . ..
Alžběta Huszův D Husz Maďar Němec Slovák Martina Březno Poprad Uhry Magyanonszág Karpategyesüle Muzeuma Karpathen SF
23 article
Vstoupite pěknou zahradou botanickoude budovy musea. Z mnohomluvných maďarských pamětních desk přodsíně se dovite, že bylo zbu- dováno r. 1886. A již úslužný správce muse ochotně provádí vás bohatými sbírkami minera logickými. Prohlížíte rozmanité achaty, mra mory, žuly a různé jiné nerosty, rudy a horniny tu zase zkameněliny a bohatý osteologický ma teriál, v němž všimnete si mamutích kostí z Ga novců a j. V archaeologickém oddělení vysta vena jest starobylá lékárna popradská, staro- dávný nábytek, stará popradská váha, zbraně náčiní pastýřské, drobné věci umělecko-průmy slové, listiny a j. Bobatá sbírka numismatická vás upoutá, tu zase památky ze Spišského zám- ku, z Kežmarku a j. nebo cechovní věci neb. značné oddělení keramiky. Nemnoho výšivek tu
Kežmarok Spišský za
24 article
jest vyloženo, projevují ráz slovanský. Četne nálezy praehistorické obsahují krásné mlaly z Hadušovců a j. Tu zas jsou římské památky z Alba Julia, sedmihradského ležení 13. legie a j. Obrovský dřevěný kulač (čutora), pestře po- malovaný, na vodu, z r. 1787 již upozorňuje vás na sbírku nářadí a náčiní rozmanitého, mezi nímž ozdobná kovová nádoba z roku 1565 stará válečná pokladnice vás na chvili zabavi. A již — další síně seznamují vás se svými pěk nými a bohatými sbírkami zoologiekými. Jim projdete do zajímavého oddělení místopisného v němž povšímnete si velkého plánu a zdaři- lého modelu spišského zámku. Z map nejvíe vynikají mapy uherského kartografa Čecha Js Homolky, Jdeme dále do města. Nejprve namanes nám výstavný obecní dům, pak katolická ná- rodní škola, za ní katolický kostel. U něho stojí samostatná zvonice v slohu uherské renaissance.
Julio Čecho js Homolka obecní dům
25 article
Jest charakteristickým znakem spišských měst že u jejich kostelů stojí takovéto samostatne zvonice. V Kežmarku, Spišské Sobotě a j. vidite podobné zvonice. Za katolickým kostelem spatři me evangelický. Skoro celým městem táhne se dlouhé, nekonečné náměstí, oživené jen výklady ovocnářskými a zelinářskými. Na druhém kone náměstí octneto se u synagogy a jste zase v po lích za městem. Nejpamátnější a nejstarobylejší budovou popradskou jest katolický kostel sv. Jiljí. Hlásný právě koná obchůzku po ochoze; každou ho- dinu musí pískáním oznamovati do všech stra světa. Kostel jest zgotisován. Jeho bobatý ro mánský portál byl při některé pozdější opravě zabílen a malbou znešvařen. Nábytek kosteln nezasluhuje pozornosti. Tím více však zajímaj fresky starobylé. Nad vítězným obloukem sed soudící Kristus. Na jiné fresce Kristus se zje vuje matce. Jiná zachytila jízdu sv. tří králu Druhá čásť fresky znázorňuje klanění se v Be- tlemě. Jiná freska zoprazuje Zvěstování Panny Marie, jiná Pielu. Nápis v lodi u rchodu kostel- ního oblašuje, že spišský biskup Jiři Császr dal tyto fresky r. 1877 na svůj nákladi F. Da- bortsem obnoviti.
svatý . Jiljí Kristus Piel Kežmarok konečný náměstí Be zvěstování pannus Marie
26 article
Pohodlná silnice vede z Popradu do n daleké Velké. Slavná minulost i uměnímilovnos měšťanstva zračí se v chrámových památkáei i v Tatranském museu. Nyní město, jež mě 1120 obyvatel, vzkvětá turistickým ruchem lidovým průmyslem. Při vstupu do Velké povšimneme si zvlášt ních typických lomenic některých domků s dlou hými, drevěnými žlaby, daleko do ulice zasahu jícími, a zastavíme se při budově evangelickéh kostela, prohlédneme též pěknou zahradu turi stického útulku, a několik kroků od ní vývěsn tabule „Házůpar Tátra“ zláká nás, bychom v této tržnici prohlédli, jak Maďaři zvelebuj svůj domácí průmysl, používajíce k výzdobě n bytku i v řezbách i k okrase keramických v robků motivů lidového umění.
Házůpar Tátra Maďar Poprad
27 article
Zastavíme se pak na faře pro klíče kostela pohovoříme si s nejstarším uherským farářem. jenž ač loni (1907) dovršil 91. rok, ještě by ve službě. Doporoučí nás učitelovi místní ně- mecké školy, jenž jest zároveň kostelníkem. Vlidný učitel bojí se nás vésti do své školy. Jest asi ustrašen, aby. pak někdo to školnímu dn- zorci nepověděl, že Čechům ještě školu ukázal Zbavíme ho rozpaků, zaměříme k starobylé bu dově katolického kostela P. Marie, jenž host mnohé cenné památky. Již křtitelnice rázu kali- chovitého, jejž nacházíme zvláště ve spišských kostelích, svědčí nápisem, že ji ulili 1439 k cti sv. Jana „et cetera“. Pravým skvosten starodávného uměleckého průmyslu jest gotsk monstrance, přes metr vysoká, již ochotný prů- vodce ze starobylého sanktuaria vyjímá. Nedi- véme se, že na výstavách mnohých budila pozor nost. Krásný starobylý oltář gotský Marianský odpočívá pod kruchtou v prachu a pavučinách ač by mohl býti ozdobou každého musea. Star - bylý a pozoruhodný jest oltář hlavní. Pozoru- hodny jsou některé epitafy. Zajímavá jest klenb lodi; spočívá na pilířích uprostřed kostela po dobně jako klenba lodi kostela popradského.
Čecho svatý . Jan
28 article
A již spěcháme ze staré svatyně do Tatran- ského musea. Siň a schodiště jeho jsou zaplněny praehistorickými památkami. Tu uložili též staré hudební nástroje, jež svěřili dozoru velikého vy- opaného medvěda, jenž se pokouší ve hře n staredávném klavíru. Pěkná sbírka výšiveka keramik uvádí ku spišské světnici, velmi pěkně zařízené. Nad vchodem německé požehnání do- movní. Též nad oknem, bohatou mříží opatře- ným, čte se zbožná průpověď německá. Pořada- telé chtěli asi znázorniti zařízení spišské selské světnice a přístěnku, přidružili však vhodně i rozmanité městské památky ze Spišska v cel- kový obraz dobře promyšlený a ladně uspořá- daný. Na stole rozloženy starodávné spisy. Deska stolní obsahuje průpověď německou. Na druhé straně ozdobných dveří stojí rozsáhlá skříň a mezi ní a kamny ještě objemně jšími postel s nebesy. Okraje kamen i lavice u kamen jsou plny drobného nářadí a náčiní, na policích mnoho cínového a hliněného nádobí, v přístěnku rozmanité náčiní tkalcovské a lnářské. V dalších síních musea jsou sbírky přírodnické a bohatá oddělení archaeologické a kulturně historické.
Tatran
29 article
Praehistorie jest velmi dobře zastoupena též hojnými bronzy, zvlášť meči krásnými a četnými nálezy od Velké, Mateovců, Ganovců a j. Ne- scházejí starožitnosti cizokrajné. Bohatá jest keramika. Zajímavé jsou památky místní. Sbírk starých listin prozrazuje, že maďarský nátěr ve- řejného života uherského jest dosti mladý a ne- dávný. Knižnice jest četná. V jedné místnosti stojí model pomníku, jehož nápis maďarský, l- tinský a německý hlásá, že sasky král Bedřich August vystoupil na horu Kriváň, „neohrožený heros“, a odtamtud obhlížel staré Sasy svéa z té návštěvy prý vzešly Kriváni sláva i pověst trvalá. Tu památku zvěčňuje tento pomník. Ubo- hý Kriváni, horo slovanská, staletí žijící v poesl naší Slovače, co tu o tobě ve třech jazycíoh nalhalit
Bohatá Bedřich August Sas Kriváň Ubo hý Kriváň