ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c7951d0-8f13-11dd-b2cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 41 celkem · entity: place 92, person 74, org 12, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 25. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 202.
4 masthead
vasvl
5 masthead
oz oiěbivob vm os žab (sbiřessd Hšnvor čbuqjite
6 article
Na ranní avečerní listy předpláci se V Praze v admínistraci, na měsin.. . . . . 2 K — na čtvrt leta K — h s dvojí donáškou na měste, . . . V 2 K 54 h na čtvrt leta .. ve nálkK k na měsíc. .. 2 K 30 na měna Poštou na dtvrt lsta . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsleo S K sO
Praha
7 article
vd pmshvol on
8 article
na čtvrt leta . v . . H1 K so
H 1
9 article
odzlm ozlni poný ojslm
10 article
ojol obed ěmrii ppe
11 article
žlsllltlhvd a prmí v dnsobvráae
12 article
sbolk inv sbud nj amí hv bibenisd alšsnn V drobném prodejie ramni čislo o sobě za 8 večerní za d Ve filialkách na venkově ranní čislo. . . . s . . 19 večerí . . . . . . . 5b lš e
14 article
Inseráty plati se hotově napřed. ředplacení a inserty přijlm administrace v Marianské ul.. a Tam nncházejí sn tai rodakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů Rukopiay se nevraccji. eo
15 article
oběn minenlahí slo odšzleod bežnvcolen
18 article
V Praze, 25. červenice. eBulharská vláda se těšila, že v Niší bud uzavřeno příměří, Radoslavov v hovoru s do- pisovatelem „N. Fr. Pr,“ tuto naději ještě včera vyslovil,ale srbští a řečti zástupci návrh na příměří odmítli. Ať prý se vyjednává dále o mír v Bukurešti a zároveň do ujednání míru fzonšaloge ať se válčí. omnii b Ve Vídní by z tohoto případu rádi udě- lali neúspěch rumunské akce, aby Rumunsko trochu rozčilovali se spojenci, protože rumun- ský král v depeši bulharskému králi prohlá- sil, že Rumunsko doporučuje Srbsku a Řecku příměří, ale patrně neochotu obou spojenc zastaviti válečné operace nelze vykládat jako krok, protivný Rumunsku. V Srbsku m Řecku upozorňovali od počátku, že nespokojí se pouhým příměřím, aby donutili Bulhary co nejrychleji dokončiti jednání o mír. „S Bul- hary třeba se míti na pozoru! — napsala tyto dni oficiosní „Samouprava“ — „protože bul- harská vláda před samým zahájením vyjed- návání obrátila se na římskou a vídeňskou vládu, aby se ujaly utvoření autonomní Ma- kedonie, a tím se pokusila připraviti oba spo- jence o plody jich vítězství. Srbí a Řeci trvaji na tom, aby jednání o mír vedlo se společně i s Rumunskem, aby celý spor s Bulharskem byl řešen rázem, ale ne aby zároveň Bulhar- sko posílalo jedny delegáty do Niše a druhé do Bukurešti. Neustoupí-li Bulharsko, hrozt Srbsko a Řecko, že potáhnou až do Sofije.
Bulhar Řek Praha Francie Bukurešť Vídeň Rumunsko Srbsko Řecko Ma Bulharsko Niš
19 article
Tomuto úmyslu snad by předešlo Rumunsko které by podle posledních zpráv asi samo ob- sadilo Sofiji, aby zachránilo Bulharsko od pří- lišného pokoření. Ale pochod byl by krajním opatřením, protože i Srbsko a Řecko budou rády, když nastane mír. Bylo již dosti krve- prolitil Zdráhání Bulharska může míti nepříjemné následky proto, že turecké předvoje již se ukázaly na bulharské půdě. Nebudou snad ny- nější nekrvavé výboje turecké trvalé, velmoci chystají se k energické akci proti Turecku. ale mohou býti velmi citelné, protože turečtí bašibozukové svůj surový balkánský styl vá- lečný uplatní na bezbranném obyvatelstvu bulharském v plné hrůze. Samo Bulharsko je příliš vyčerpáno, než aby mohlo se brániti proti Turkům. Nynější boje, třeba že postu- pují pomalým tempem, přece/ jen zadrhují stále více smyčku kolem krku bulharského vojska. Rusko, které vystupuje trochu hrozivěji proti Turecku, už se neodvolává na s lov an- skou myšlenku, ale vyhlašuje, že třeba se držeti zásady, aby jednou osvobození kře- sťané nedostali se znovu pod islamskou vládu a na základě těto zásady je proti překročen čáry Enos-Midija a chystá prý se zakročit v nejchoulostivějším místě Turecka, v Armě- nii, nezastaví-li Porta další postup tureckého vojska a nevrátí-li se za čáru, stanovenou Londýně.
Sofij Turek Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko Turecko Rusko Londýn
20 article
Slovanská myšlenka byla tak prozatím vypřáhnuta z balkánské politiky. Nechce se k ní v této chvíli hlásiti ani Rusko, které bylo při prvém svém oficiálním kroku ve znamení slovanské myšlenky učiněném tak zklamáno. a bojující Jihoslované také nemají dnes chuti o slovanství myslit. I naše veřejnost čte již zprávy z bojiště se zjevnou nechutí. Celá ta historie slovanské nesvornosti pořádně omrze- la. Jsme tak náladově založeni, že každý ne- zdar nás hned sklíči do beznadějnosti. Ale zda opravdu byla na Balkáně slovan- ská myšlenka poražena? Není snad bláhovo- stí, když se v Praze objevil návrh, aby slo- vanský sjezd byl zde pořádán r. 1917? Myslí- me, že to není bláhovostí, třeba že nečekáme do té doby smíru srbsko-bulharského. Starý spor, teď tak silně zjitřený, se brzy nezahojí. Ale nezapominejme, že slovanská my- šlenka na Balkáně byla ne poražena, nýbrž odsunuta, že tam v této mračné chvíli rozhodly speciální národní zájmy nebo výbojné snahy nad myšlenkouo vzájemnosti. součinnosti a rovnoprávnosti. Hrozně důsled ky, jaké tato zpronevěra slovanské vzájemno- sti měla, jsou důkazem, že slovanská myšlen- ka i přes balkánské krveprolití má trvalou cenu a že nemáme příčiny se jí zříkati, zvláště nyní, vidíme-li, jaké důsledky mají vítězství a porážky balkánských Slovanů i pro rakousko- uherské Slovany, jmenovitě pro Jihoslovany Na jihu již se pokouší uherská vláda zlákati Chorvaty, aby rozbili šik národní dohody srbo-chorvatské.V Jihoslovanům měli by býti výstrahou starý spor mezi Velkosrby a Velko- chorvaty, který i v bitvě na Kosově poli pro- jevil se neúčastí bosenského krále Tvrtka k osudu Srbska, neúčastí, která byla za něko- lik let potrestána zkázou samostatnosti bo- senské.
Jihoslovan Chorvat Kosův Rusko Balkán Praha Srbsko
21 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Jednání o mír v Bukureští. Z Bukurešti, 25. července. (K. k.) Rumun- ská vláda zaslala Srbsku, Řecku a Černé Hoře oficielní pozvání, aby k ujednání příměří vy- slaly delegáty do Bukureští. Černohorská vláda odpověděla, že jejími delegáty ustano- veni jsou ministerský předseda Vuko fič Masamovič a projevila naději, že vyjedná- vání bude v příštím týdnu zahájeno. s Z Bělehradu, 25. července. (K. k.) Přibyl sem černohorský ministerský předseda Vu- kotič a řecký delegát Panas. Jak se pro- slýchá, odjedou všichni delegáti nejpozdějiv neděli do Bukurešti. Dnes v nocí přibyl sem rumunský generál Coanda. vb vasne Srbsko a Řecko odmítlo rumunské návrhy. M. Z Kolína n. R., 25. července. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje z Bukurešti: Srbsko a Řecko odpověděly na požadavek rumunské vlády, že nem- hou dáti dříve souhlasu k zasta- vení nepřátelství, dokud ne- budou podepsány mírové preli- mináře. Srbsko i Řecko považují tuto podmínku za nezbytnou pro úspěšnost své- ho vojenského postupu. Také na zakročení ruského a rakouského velvyslance v Athé- nách a v Bělehradě, kteří poukazovali na nutnost klidu zbraní před počátkem míro- vého jednání a to s ohledem na kritickou situaci Bulharska, odpověděla vláda srbská i řecká odmítavě a to dle sdělení athénské- ho zpravodaje „Köln. Ztgu.“ — z toho dů- vodu, že prý Bulharsko úskočně porušilo smlouvu.sisěs el b u
Rumun Přibyl Panas Coanda Köln Balkán Bukurešť Srbsko Řecko Vuka Bělehrad Kolín Athé Bulharsko Vkotič
22 article
Z Alhén, 24. července. [K. k.) („Agence d'Athénes.) Časopisy oznamují, že král Kon- stantin v odpovědi k depeši krále Karl vyložil důvody, proč v souhlasu se svojí vla- dou odmítá uzavření příměří, jež bylo by při- jatelno pouze tehdy, když by Bulhaři přijali podmínky míru, oi sol sij odoj Z Bukurešti, 24. července. (K. k.) Dnes večen došly odpovědi krále Petra a krále Konstan- tina na včerejší telegram rumunského krále. Kral Konstantiní ujistil, že si také přeje, aby co nej- dříve byla učiněna přítrž krveprolévání a že nemá v úmyslu porušovati rovnováhu na Balkáně. Tak nepomýšli na žádné zmenšení Bulharska. Bylo by však zločinema na jeho zemi, kdyby po vnucenén boji uzavřel příměří bez jistoty, že mír přinese Řecku a jeho spojencům ony výhody, na které maji nárok, Po trpkých zkušenostech, kferé králi učini s Bulharý, musí počítati s tím že příměří, uzavřené bez záruk. připravilo by Řecké o plody jeho vítěz- ství. Jestliže Bulharsko přistoupí na podminky předběžného míru, jest řecká vláda ochotna vyslati splnomocněnce do Rumunska. valsove
Athénes Karl Bulhar Petro Kral Bukurešť Balkán Bulharsko Řecko Rumunsko Kon král Konstan
23 article Odpověď krále Petra má stejný obisinh oo
Odpověď krále Petra má stejný obisinh oo Situace na Balkáně a politika trojspolku b proti trojdohodě. Z Mníchova, 25, července. M. N. N.“, které in- formovány jsou osobností zahraničnímu úřad velmi blízko stojící, uveřeiňují dnes obšírný roz- klad o mezinár. situaci a praví: Dnes mezi balkán- skými státy vojensky nejsilnější jest Rumunsko, ktere bude zajisté s to, aby odmitlo nemirné po žadavky Řecka a Srbska« Neníj jist
M N N Neníj Balkán Mníchov Rumunsko Řecko Srbsko
24 article
žádnou náhodou že hlavní sfla ru- munské armády pohybuje se sice smě- rem k Sotiji, ale současně operuje v bezprostřední blízkosti srbský ch hranic. Jestliže Rumunsko se zasadí na konfe- renci v Bukurešti nebo y Sinaji na prospěch pocti- vého rozhraničení Balkánu, tož jistě bude revise velmocí ohledně této dohody značně ulehčena, že taková revise vykonána bude, o tom není vzhle- dem na prohlášení anglické vlády a po zprávách které docházejí z Petrohradu, nejmenší pochyby. Jak dohoda tato bude ratifikována, není ještě roz- hodnuto, ale bylo by již dnes na místě, aby nastalo v tom jasno, a to, v jakém rozsahu tato revise bude vykonána. Jest 4o tím nutnější, že právě pařížský tisk, stojící pod vlívem panslavistů, číní již dnes po- kusy, aby vykonaval vliv na způsob re- vise, neboť téměř denně prohlašuje platným stanovisko, že ratifikace velmocí můze býti jen formál n. Tentokrát si tedy v Paříži přivstali. Tato činnost budí jistě oprávněnou nedůvěru. Omezení ratifikace na pouhé formality nemělo by, jak zřejmo, žádného jiného účelu, než tvěsti opět na přetřes p. Poln- caréem nedávno dotčený a — jak známo — Ra- kousko-Uherskem odmítnutý návrh v příčině oněch závazků, kterými se mají velmoci zavázati, že ne- podniknou žádné zvláštní intervence na Balkáně. Další požadavek francouzské politiky je, že balkánské státy a zejména Srbsko v nutném pří- padě mají býti použity proti Rakousko-Uhersku proti trojspolku a že tudíž nemají býti nikterak nyní omezovány ve svěm vzrůstu. Je tedy pozoro- vati, že stará Delcasséova myšlenka, získati bal- kánské bodáky do služeb rusko-francouzské ententy, hraje ve francouzském tisku stále jesti úlohu. Netřeba zdůrazňovati, že právě tyto po- kusy mohly by způsobiti roztržku v jednotnosti velmocí. a vislmvěbeře ádnol
Poln Rumunsko Bukurešť Sinaj Balkán Petrohrad Paříž Ra kouskoUhersko Rakousko Uhersko
25 article
Výsledky příští bukureštské konference jsou sice dosud úplně zacloněny, ale v Paříži již doufají že dopadnou ve smyslu Delcasséova rezeplu. O Rakouska žádá se timto způsobem velmi mnoho. Ve Vídni nedají si vziti práva prozkoumati dohodu balkánských států věcně a formálně, jako na pří- klad Francie nechce, aby jí bylo vzato právo, v- platňovati svůj vliv při úpravě finančních otázek. vzniklých balkánskou válkou. Po vídeňském ná- zoru je „desinterésment absolu pana Poincarého mrtvo a nelze ho více probuditi k žívotu. Při tom jsou ve Vídní ochotní vykonati revisí rozdělent Balkánu ve shodě s ostatními velmocemi, ale svě stanovisko budou hájiti a zásady, které by je mohly zviklati, odmítnou předem, ať již prekenfovány jsou pod nejlepšími etiketamí. To dlužno konstato vatí, dříve, než bude jednáno o podrobnostech evropské sankce balkánské dohody.
Delcasséův Poincaré Paříž Rakousko Vídeň Francie Balkán
26 article
Srbská a rumunská armáda postupuje na Sofiji.ia Z Bukurešti, 25. července. Srbská armá- da postupuje na Sofijí. Z té příčiny udělila rumunská vláda svému vojsku pokyn, aby postupovalo rovněž na Sofijí, aby zameze- no bylo srážce Srbů a Bulharů u Sofije. Z Bukurešti, 25. července. Zde se prohla- šuje, že při vniknutí Srbů a Řeků do vnitro- zemí bulharského okamžítě budou interveno- vati velmoci. lel Ruské vojsko na hranicích Rumunska. Z Bukurešti, 25. července. Na ruskýeh hranicích u Urgene soustředěno jest veliké množství ruského vojska. Železniční doprava je přerušena. nag knšlo abeld Situace v Sofíjí. oc le solr Ze Sofije, 25. července. (N. Fr. Pr.) Po- věsti o nepokojích v Bulharsku, o zavraždění vůdčích politiků a pod. jsou zcela bezdůvodny. V celém Bulhařsku je vzorný pořádek. Nikomu nebyl dosud zkřiven vlas. Také zdejší něme- cký vyslanec podal v tomto smyslu zprávu do Berlína. V celku je dnes smýšlení naděj- nější. Velké starosti nadělaji tisíce uprchlíků, pro které nedostává se potravin. Ministerský předseda Radoslavov prohlásil, že většiny z nich bude použito za plat při žních a že si vy- žádá k tomu nouzový úvěr od sněmovny. Mezí
Srba Bulhar Řek Bukurešť Rumunsko Sofijá Francie Bulharsko Berlín
27 article
uprchlíky je mnoho Kucovalachů, kteří sen prchli před Řeky a Srby. BtioV/ mpode s Situace na Balkáně. nv vZ Paříže, 25. července. („Zeit“.) O ná- vrzích Ruska pro velevyslaneckou konferenei došla sem tato sdělení: Ruská vláda ví, že se jednomyslný postup velmocí proti Turecku dá právě tak docíliti, jako před časem v otázce skaderské a to tím spíše, protože z něposlech- nutí rad do Cařihradu udělených povstaly by zcela jistě mnohem vážnější důsledky. Zakro- čení Ruska je nutné, aby spor byl lokalisován a obmezen na Balkán. Zásadní dohoda docí- lena byla již o velikonocích. Aby Porta do- nucena byla k dodržení londýnské smlouvy. pomýšlí se na tyto donucovací prostředky: 1. Lodní demonstraci, ke které je ruské černomořské loďstvo ve 24 hodinách pobo- tomo: 2. finační nátlak na Portu.
Řek Srba Port Balkán Paříž Rusko Turecko Cařihrad
28 article
Portě zadržela by se druhá záloha na tabá- kový monopol a v Londýně a Paříži prová- děné vyjednávání o půjčce mohlo by se pře- rušiti; 3. mobilásaci ruského armád- ního sboru na kavkazské hrani c a vojenská opatření v A riménin, čivošsla Turecký postupyoselnosí sab olišz Cařikradu. 24 července. [K. k.) Port popírá, že turecká armáda postupuje k Jam- bolu.vmvoměne laznonnt Z Cařihradu, 24. července. (K. k.) Port- obdržela z celé provineie blahopřejné telegra- my k opětnému obsazení Drinopole. Z Cařihradu, 25, července. („Rpst.“3 Čá tureckého tisku vyslovuje domněnku, že cho- vání se Řecka posunuje do popředí konflike s Türeckem. Turecká armáda odrazí všechny pokusy Řeků usaditi se pevně v Thrakii. Z po- stupu Řeků v územi Drama-Dedea- gač lze seznati že pryní slráž ka postupující turecké armády s ve- dena bude s Řeky. lava šíř , hrmj voso Hrůzy války.o lidle sb Z Cařihradu, 24. července. Generalisimus ozna- muje telegraficky, na základě prohlášení, podepsa- ného bývalými obecními radními v předměstí Ka- raagatu, že Bulhaří, opouštějíce Drinopol, zatki 43 Řeků, kteří byli pak nalezení utopeni, se svá- zanýma rukama, u mostu přes Ardu. Z Athén, 24. července. (K. k. — Agence Athenes.) Německý vojenský attaché v Athénách setník Kuntze, obdržel od své vlády rozkaz, aby se odebral do Makedonie, aby na místě samém přesvědčil se o pravdivosti oznámených krveproliti a aby o tom německévládě podal zprávu.
Řek Bulhařit Kuntz Londýn Paříž Cařihrad Drinopol Řecko Ka Arda Atény Makedonie Stones DramaDedea
29 article Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém. Na vysvětlenou.
30 article
uonl Radikální orgány ještě ani dnes nechtěj viděti, co se vlastně děje. „České Slovo“ bije do dra. Pinkasa. Vláda by prý netroufalasi sáhnouti k absolutistickému řešení, doku zemský výbor by měl finanční prostředky. Ano — dokud a kdybyl Ale zemský výbor po1. srpnu nebude míti peněz, o jichž příliv půjčkou se dr. Pinkas staral, jak uvedly včera „Časí „České Slovo“, ale peníze nejsou. „České Slo- vo nedovedlo pověděti, kdeljsou peníze k ob- držení a jeho spojenec „Čas“ zavrhuje půjčko- vé hospodářství vůbec a chce peníze pro král České na vládě. Vláda dá peníze, ale jen zem- ské správní komisi. Proto je jasno, napíše-l „České Slovo“ ještě dnes, žen ejivě tší i- na za všecko, co vyplýne z nového, vlastně prý už hotového kroku vládního, padne na stoupence Kramářovy politiky, že v hrdlo lže a štve. Lhaním a štvaním se však neobstará- vají životní zájmy národali mzýnbčáedvti a Sociální demokraté o zodpovědnosti stran s osdoha mladočeské a agrární,j ityd Včera večer konala seo v Praze schůze výkonného výboru českoslovanské strany so- ciálně-demokratické s říšskými poslanci, o je- jímž výstedku nebyla vydána žádná úřadní zpráva. Za to ale uveřejňuje dnes „Právo Lidu“ na úvodním místě projev, adresovaný
doktor Pinkas Praha Český St českoslovanský strana
31 article
stranám mladočeské a agrární, mluvící přímo o jejich zodpovědnosti za to, co vývoj zemské krise snad již bezprostředně přinese, o k „Právo Lidu“ píše: odslissó řefevol vž„Odvolávajíce se na loyalitu svého dosa- vadního postupu, připomínáme nyní s nej- větší vážností do řad příslušníků strany mla- dočeské a agrární, že nyní blíží se možnosti. kdy opravdu jejich strany budou mocným činitelem, Jak se zachovají Mladočeši a ag- rárníci, kdyby po resignaci maršálkově měl býti nastolen druhý komisariát a kdyby způ- sobem, v platném zákoně naprosto neodů- vodněným, pro tento komisariát měla býti zavedena jen daň z piva a zvýšení přirážek. kdyby pak všechno ostatní, nejen volebn oprava, nýbrž i způsob vyřízení všech národnostních věcí, bylo ponecháno úplně nejistému, jen od libovůle podílníků abso- lutistické moci ve státě odvislému osudu?
32 article
Tomuto volání naší strany k zodpověd- nosti rozumíme tak, že se nám klade otázka. co bude s volební opravou do sně- mu král. Českého? A na tuto otázku od- povídámetvb snbodsos aněano Národní strana svobodomyslná byla prv- ní stranou v Čechách, která se nejen vyslovila pro volební opravu do sněmu král. Českého. nýbržli pro zavedení všeobecného. rovného práva hlasovacího do něho. V toku vyrovnavacích porad česko-ně- meckých položila otázku volební opravy do prvníserie vyrovnávacích otázek a dr. Kramář na schůzi v Rokyca nechznovuto vůči pochybovačům zdůraznil. A dnes znovujtrváme na tom. že nové volby do sněmu král. České- ho musejí se díti na podkladě novéh volebního řádu a sice v tom směru, aby bylo především zajištěno volební právo dosavadním vyděděncům z politického rozhodování. Možnost zavedení všeobecného rovného práva hlasova- cího nemá, bohužel, národní strana svobodo- myslná v rukou, což nemusíme vykládati těm, kteří vědí, že Němci, velkostatkáři a vláda jsou dnes jeho zásadními odpůrci. A ani vše- chny strany české na sněmu král. Českého této možnosti nemají. Za to s celou upřímnosti a opravdovostí vyslovujeme se pro takovou volební opravu, která přivede do sněmu ku platnosti a spolurozhodování nejširší vrstvy li- dové, dosud z volebního práva a tím i z roz- hodování v zemi vyděděné, a učiníme vše, aby tento požadayek lidový byl uskutečněn
doktor Kramář Němec Čechy národní strana svoboda
33 article
svlia žvo
34 article
Mezí Prahou, Vídní a Išlem.b Co tyto řádky píšeme, nebyl nejvyšší maršálek princ Lobkovic, ještě u audience a jelikož nelze pochybovati o tom, že osobní referát maršálkův nezůstane bez vlivu na rozhodnutí panovníkovo v věcech krise v Čechách, lze zprávy časopisecké tom, jakoby už „vše bylo hotovo“, prohlásiti aspoh za předčasné, ač je jisto, že akce vládní je v v chodu. Zprávy o tom, že „vše už je hotovo“, že císař schválil návrhy vládní, že přijme demisi mar- šálkovu, že snění bude rozpuštěn, že nebude jme- nován nástupce prince Lobkovice, že resignují vel- kostatkáři a Němci v zemském výboru a že bu- dou vypsány nové volby do sněmu če- ského a že konečně minisťerstvo Stürgkhov podzimu již nepřečká, přinesla dnes ráno „Národní Politika!. Naproti domu německé pražské listy tak nepospíchají, překládajíce přichod „všeho toho“ ž do příštího týdne, České listy skoro výhradně se zabývají tím, co by se mělo stát, kdyby nejvyšší maršálek podal demisi. „Samostatnost“, míní:, panovník, necht jmenuje nového maršálka zemského, kdežto „Časl je toho názoru, že princ Lobkovic měl by jmeno- vati svého náměstka a pro ten případ, že resignují i konservativně velkostatkářští přísedíci, náměstka z občanských přísedících české národnosti. „Čas soudí, že by i tehdy ještě zbývalo v zemském vý- boru šest přísedících k platnému usnášení zemského výboru. Ale poněvadž už včera bylo známo, že
Lobkovic Němec Praha Vídeň Čechy
35 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstava v Zakopaném. slalp V první polovici července byla v Zakopaném otevřena zásluhou red. Frant. Hovorky, známého pěstitele shody česko-polské, umělecká výstavka děl českých i polských umělců. Výstavka je po- kračováním umělecké vzájemnosti česko-polské započaté r. 1908 výstavou v Hodonině. „Nowa Re- forma“ o výstavce píše: „Výstava obsahuje na 150 obrazů a kromě toho hodně pestrou sbírku etnografických ukázek a slovenských památek, což dodává jí speciálního rázu. Převážná většina obrazů a ostatních předmětů pochází ze soukro- mých sbírek red. Hovorky, zvláště cyklus obrazů Úprkových a Hofmannových, jakož i jiných umělců českých, doplňujících se neobyčejně harmonicky s umělci našimi. Josef Úprka, jeden z nejznámějších současných českých malířů, je výlučně představitelem směru lidového. Řadu let mešká uprostřed lidu sloven- ského v Hroznové Lhotě na Moravě a vysílá ze své pracovny studie, nevyrovnatelné v síle charakte- ristiky a divukrásné barvitosti. Jeho obrazy kou- pají se ve světle, hýří v barevných orgiích, zachy- cujíce „in flagranti život i obyčeje Slováků ne- toliko ve chvílích všedního života, ale také ve chvilích slavnostních, kdy lid ten objevuje se ve svých rozkošných starodávných krojích, zachová- vajících charakter etnografický v celé jeho čistotě.
František Hovorka Úprkův Hofmannův Úprka Slovák Zakopané hroznový Lhota Morava
36 article
Těchto studií máme na výstavě celý cyklus a jistě že poprvé můžeme u nás viděti stéžejná díla pro- slulého malíře českého, který ve svých obrazech zaujal naprosto odlišné slanovisko, jako tvůrce směru lidového i celé školy následovníků. Jedním z těchto je žák Úprkův. Frolka, následující svého mistra hodně zjevně ve výběru sujetů, v kresb i barvě. Slovenská dívčina, na přiklad, ve staro- dávném kroji, má tolik půvabu v pohybech, tolik síly charakteristiky a typických známek malíř- ských, že dává přehled Úprkovy methody a směru jí representovaného. Vedle Úprky zaujímá předni místo Vlastimil Hofmann, jehož máme skoro právo zařaditi mezi malíře polské. Prostředí. v něma Hofmann žije i tvoří a vlivy krakovské školy vý- razně se obrážejí v jeho díle. Jeho obraz ztrác už charakter český a chýlí se k typu polskému. jaký vidíme u Malčevského. Většinu Hofmanno- vých obrazů, nyní vystavovaných, viděli jsme na krakoyských výstavách. Kromě obrazů Úprkových a Hoímannových jsou vystaveny obrazy: Wodinovského. Tymona. Něsolovského, Rembovského, malíře Tater Terli- kovského, Klosovského a Axentoviče. Také je tu několik zajímavých studií mladých sochařů Górál- čika, Březy a Sobčaka. Výstavku doplňují etnogra- fické sbirky, umistěné ve dvou vítrinách.
Úprkův Frolek Úprka Hofmann Hoímannový Tymon Březa Sobčak Klosovský Tatra Terli
37 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Zvon“ (XIII. č. 42.) přinesl z péra Pelná ř a Syllaby „Slovo k šedesátiletí p ro fesora Thomayera“ které vymyká se z rám- ce obvyklých statí oslavných, podávajíc více ne pouhé ocenění životního díla oslavencova. Úvaha zabývá se hlavně poměrem Thomayerovým k české vědě a řeší při tom otázku, o níž u nás již nejednou se uvažovalo, má-li a pokud česká věda, pokud se týče čeští vědci vyhledávati forum mezinárodní. Thomayer záhy stanul a pro celý svůj život setrval na zásadě soběstačnosti české kultury, té kultury. jíž jedině sloužil, a proto nevyhledával pro své vynikající práce cizího fora. Ale ovšem tím se ne- uzavíral mezinárodní vědě: širý svět, cizina zůslá- vá povždy půdou, která nejlépe poskytuje náležitý odstup pro posuzování domácího snažení. Proto Thomayer vždycky všechny své žáky měl k tomu, aby se učili cizím jazykům a chodili se učiti a kon- trolovati do ciziny, Jak staví se k otázce soběsta- čnosti české vědy nejpřednější žáci Thomaye- rovi? V celku souhlasí se svým učitelem. Uznávají sice: „Může býti předmětem sporu, máme-li vy- dávati česky i zcela odborné práce, které, řešice otázky vzdálené praktické potřebě, nejsou čteny než několika blízkými přáteli nebo několika ná- hodnými milovníky. Takové práce, jsou-li menší, zapadají bez většího povšímnutí v periodické naši literatuře, a jsou-li větší, zapadají ve skladu Aka- demie nebo v soukromém nákladě. Uveřejňováni těchto prací stojí veliké peníze, které se ztrácejí beze zjevného užitku, takže české publikování ta- kových prací se zdá na první pohled zbytečným mrháním národního majetku.“ Sami však, Pelnář
Syllaba Thomayer Thomayerův Pelnář
38 article
Syllaba, soudí, že ztrála ta je jen zdánlivá, jen do- časná a myslí, že stanovisko těch, kteří tak pesimi- sticky uvažuji, není správné. Dle nich — v souhla- se s Thomayerem — je třeba všecko vydávati če- sky, třeba se to nečte — prozatím; je třeba zaklá- dati český fond knižní i v theoretických otázkách. které prozatím nemohou zajímati náš lékařský svět v plné míře — vždyť náš vědecký život poroste do šířky i do hloubky a bude se jednou také opí- rati o své vlastní prameny, jako vědecký život ruský, německý, francouzský atd. Pravda, na dlou- hý čas ještě, snad na dobu několika generací budou publikace českých monografických pracovníků pra- cí nevděčnou, než nezůstanou prací neužitečnou, jalovou. Této práce jest naopak nezbytně třeba k základům české vědecké kultury, má-li tato na ních vyrůsti samostatná, soběstačná, sebevědomá Ale v jednom jdou dále, než jejich učitel. Požadují- „měli bychom o každé své práci referovati do pří- slušných středisek vědeckých, na př. aspoň něme- ckých, které jsou za nynější doby v medicině sku- tečnými středisky pro medicinské bádání v celém světě; to se děje jen částečně, nesoustavně a od některých autorů (mezi ně patří i Thomayer), se to uvědoměle opomíjí. K tomu by se měla družiti podpůrná methoda, účast na cizojazyčných lékař- ských sjezdech, které se od našich lidí zanedbávají dsabes
Syllaba Thomayer
39 article
ažna něpatrné výjimkyjna těchto sjezdech v roz- hovorech a poznámkách by se mohla dobře udati naše vědecká potence; myslíme, že tato povinnost přísluší v první řadě řádným profesorům a před- nostům ústavů, kteří by měli míti styky osobní písemní s cizojazyčnými kolegy svých oborů. Má- meť povinnosti k všeobecnému vědeckému foru, které se má dověděti o našich pracích — když to jinak nejde a jistě ještě dlouho jinak nepůjde — tedy vlastním naším příčiněním.“ Autoři uzavíraji svou stať, věnovanou ocenění úspěšné a požehnané činnosti Thomayerovy, výhledem na další úkol če- ské mediciny vůbec a české klinické mediciny zvlášť. Úkol ten spočívá na jedné straně v tom. stálým postupem po vzoru předchůdeů doplniti literaturu učebnicovou, ustáliti názvosloví, rozmno- žiti a zvelebiti časepisy: pracemi monografickými. prohlubováním života spolkového a kongresového vytvořiti dále domácí vědecké ústředí, jemuž se bude dohodnouti o uvědomělé vnitřní organisaci českého vědeckého snažení a snadi o úkolech pra- covních nejen od osoby k osobě, nýbrž od ústavu k ústavu: — na druhé straně činiti naše vědecké dílo systematicky přístupným soudu mezinárodní- mu. — V ostatním obsahu čísla je: Ant. Sova, z nových básní. — F. X. Svoboda. Trhající se břehy. — K. Červinka, Jeseň.— Literatura. — Divadlo. — Týden. obeo
Thomayerův Sova Svoboda K Červinka divadlo
40 article
Včeské Kultuře“ (č. 19) pokračuje dr. Vl. Kybal ve své organisační studii Č ešt historikové v Řimě“. Nyní vyslovuje tu po- žadavek, aby nunciatury byly vůbec vyloučeny z přímě bádací a edíční činnosti Zemského Archivu a po způsobu jiných zemí byly postaveny na širšt basi organisační, neboť Zemský Archiv je přetížen pracemi vlastními a na dlouhá a dlouhá leta za- městnán edicemi: Monument vatikánských. Pro- pagandy a Sněmů českých. „Nebylo by nic zvlášt- ního, jestliže by bohemika prážské nunciatury vy- kde zeer bre dávala pražská Akademie, která by bádáni organi- sovala ve spojení se Zemským Archivem jakožto historickým orgánem země a která by je zároven peněžně podporovala. Peněžní stránka podniku byla by rozdělena mezi TAkademii a zemi a kromě toho by byla vymožena pravidelná subvence od ministerstva vyučování, tak jako ji má polská expedice. Organisaci by měla v rukou akademická komise, v niž by zároveň zasedali historičti delegfáti zemského výboru, resp. archivu, jako spolupod- nikatele, ajež by do Říma vysílalavvědecky zapra- cované historiky, kteří by tu byli členy české ex- pedice a tím i mimořádnými členy rakouského in- stitutu. K lomu připojuje autor poznámku, charakte- risující duševní potenci českých kruhů katolickýchu
Kybal TAkademie Řím Včeský kultura Č eštátný
41 article
„Poněvadž jde o bádání v papežských archivech jehož výsledek má zvláštní význam pro církevní dějiny české, bylo by přirozeno, kdyby toto bádáni bylo peněžně podporováno i českou církvi katoli- ckou, která může si vzíti příklad z Belgie, Francie a Uher (biskup Frákroil), jak se účastniti věde- ckého studia ve prospěch její vlasti. Z těchto zemí pracují ve vatikánském archivu četní kněží. — Če- ského kněze jsem však tu za šest let neviděl žád- něho!“ V dalším klade dr. Kybal požadavek sou- pisu bohemik nejen z knihoven římských, nýbrž i z knihoven a archivá italských vůbec, jednak proto, že archivalie římské souvisí někdy s mimo- římskými (na př. Carte Farnesiane), jednak že je již na čase, abychom měli ze země, tak hojně na- vštěvované a tak rozmanitě do našich dějiní zasabu- jící, moderně sestavený přehled všech důležitých bohemik. — „Česká Kultura“ dále podává: D. S. Merežkovskii. Z knihy „.Tolstoji a Dostojevskij“i. — O. Klein, Básně. — R. Svobodová, Zahrada Irén- ská. — F. Chudoba, Keats. — R. Weiner, Jdu s oslikem do údolí. — Rozhledy a poznámky. sal ob laty šmlsn sbu onlg sálham visn viao d votás a aotvoll do lab oosšlo o olunl vduli bsqulzáz lašvios e d odtv mbdemo
Frákroil Kybal D S Tolstoj Dostojevský Klein R Svobodová F Chudoba Keats R Weiner Belgie Francie Uhry Irény Carte Farnesiane Český kultura