1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 25. července 1913.
Praha
5
masthead
oz oiěbivob vm os žab (sbiřessd Hšnvor čbuqjite
6
article
Na ranní avečerní listy
předpláci se
V Praze v admínistraci,
na měsin.. . . . . 2 K —
na čtvrt leta
K — h
s dvojí donáškou
na měste, . . . V 2 K 54 h
na čtvrt leta ..
ve nálkK k
na měsíc. .. 2 K 30
na měna Poštou
na dtvrt lsta . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
na měsleo
S K sO
Praha
8
article
na čtvrt leta . v . . H1 K so
H 1
9
article
odzlm ozlni poný
ojslm
10
article
ojol obed ěmrii
ppe
11
article
žlsllltlhvd a
prmí v
dnsobvráae
12
article
sbolk inv sbud nj
amí
hv bibenisd alšsnn
V drobném prodejie
ramni čislo o sobě za 8
večerní
za d
Ve filialkách na venkově
ranní čislo. . . . s . . 19
večerí
. . . . . . . 5b
lš e
14
article
Inseráty
plati se hotově napřed.
ředplacení a inserty přijlm
administrace v Marianské ul.. a
Tam nncházejí sn tai
rodakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů
Rukopiay se nevraccji. eo
15
article
oběn minenlahí
slo odšzleod bežnvcolen
18
article
V Praze, 25. červenice.
eBulharská vláda se těšila, že v Niší bud
uzavřeno příměří, Radoslavov v hovoru s do-
pisovatelem „N. Fr. Pr,“ tuto naději ještě
včera vyslovil,ale srbští a řečti zástupci návrh
na příměří odmítli. Ať prý se vyjednává dále
o mír v Bukurešti a zároveň do ujednání míru
fzonšaloge
ať se válčí. omnii b
Ve Vídní by z tohoto případu rádi udě-
lali neúspěch rumunské akce, aby Rumunsko
trochu rozčilovali se spojenci, protože rumun-
ský král v depeši bulharskému králi prohlá-
sil, že Rumunsko doporučuje Srbsku a Řecku
příměří, ale patrně neochotu obou spojenc
zastaviti válečné operace nelze vykládat jako
krok, protivný Rumunsku. V Srbsku m Řecku
upozorňovali od počátku, že nespokojí se
pouhým příměřím, aby donutili Bulhary co
nejrychleji dokončiti jednání o mír. „S Bul-
hary třeba se míti na pozoru! — napsala tyto
dni oficiosní „Samouprava“ — „protože bul-
harská vláda před samým zahájením vyjed-
návání obrátila se na římskou a vídeňskou
vládu, aby se ujaly utvoření autonomní Ma-
kedonie, a tím se pokusila připraviti oba spo-
jence o plody jich vítězství. Srbí a Řeci trvaji
na tom, aby jednání o mír vedlo se společně
i s Rumunskem, aby celý spor s Bulharskem
byl řešen rázem, ale ne aby zároveň Bulhar-
sko posílalo jedny delegáty do Niše a druhé
do Bukurešti. Neustoupí-li Bulharsko, hrozt
Srbsko a Řecko, že potáhnou až do Sofije.
Bulhar
Řek
Praha
Francie
Bukurešť
Vídeň
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Ma
Bulharsko
Niš
19
article
Tomuto úmyslu snad by předešlo Rumunsko
které by podle posledních zpráv asi samo ob-
sadilo Sofiji, aby zachránilo Bulharsko od pří-
lišného pokoření. Ale pochod byl by krajním
opatřením, protože i Srbsko a Řecko budou
rády, když nastane mír. Bylo již dosti krve-
prolitil
Zdráhání Bulharska může míti nepříjemné
následky proto, že turecké předvoje již se
ukázaly na bulharské půdě. Nebudou snad ny-
nější nekrvavé výboje turecké trvalé, velmoci
chystají se k energické akci proti Turecku.
ale mohou býti velmi citelné, protože turečtí
bašibozukové svůj surový balkánský styl vá-
lečný uplatní na bezbranném obyvatelstvu
bulharském v plné hrůze. Samo Bulharsko je
příliš vyčerpáno, než aby mohlo se brániti
proti Turkům. Nynější boje, třeba že postu-
pují pomalým tempem, přece/ jen zadrhují
stále více smyčku kolem krku bulharského
vojska.
Rusko, které vystupuje trochu hrozivěji
proti Turecku, už se neodvolává na s lov an-
skou myšlenku, ale vyhlašuje, že třeba
se držeti zásady, aby jednou osvobození kře-
sťané nedostali se znovu pod islamskou vládu
a na základě těto zásady je proti překročen
čáry Enos-Midija a chystá prý se zakročit
v nejchoulostivějším místě Turecka, v Armě-
nii, nezastaví-li Porta další postup tureckého
vojska a nevrátí-li se za čáru, stanovenou
Londýně.
Sofij
Turek
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Turecko
Rusko
Londýn
20
article
Slovanská myšlenka byla tak prozatím
vypřáhnuta z balkánské politiky. Nechce se
k ní v této chvíli hlásiti ani Rusko, které bylo
při prvém svém oficiálním kroku ve znamení
slovanské myšlenky učiněném tak zklamáno.
a bojující Jihoslované také nemají dnes chuti
o slovanství myslit. I naše veřejnost čte již
zprávy z bojiště se zjevnou nechutí. Celá ta
historie slovanské nesvornosti pořádně omrze-
la. Jsme tak náladově založeni, že každý ne-
zdar nás hned sklíči do beznadějnosti.
Ale zda opravdu byla na Balkáně slovan-
ská myšlenka poražena? Není snad bláhovo-
stí, když se v Praze objevil návrh, aby slo-
vanský sjezd byl zde pořádán r. 1917? Myslí-
me, že to není bláhovostí, třeba že nečekáme
do té doby smíru srbsko-bulharského. Starý
spor, teď tak silně zjitřený, se brzy nezahojí.
Ale nezapominejme, že slovanská my-
šlenka na Balkáně byla ne poražena,
nýbrž odsunuta, že tam v této mračné
chvíli rozhodly speciální národní zájmy nebo
výbojné snahy nad myšlenkouo vzájemnosti.
součinnosti a rovnoprávnosti. Hrozně důsled
ky, jaké tato zpronevěra slovanské vzájemno-
sti měla, jsou důkazem, že slovanská myšlen-
ka i přes balkánské krveprolití má trvalou
cenu a že nemáme příčiny se jí zříkati, zvláště
nyní, vidíme-li, jaké důsledky mají vítězství a
porážky balkánských Slovanů i pro rakousko-
uherské Slovany, jmenovitě pro Jihoslovany
Na jihu již se pokouší uherská vláda zlákati
Chorvaty, aby rozbili šik národní dohody
srbo-chorvatské.V Jihoslovanům měli by býti
výstrahou starý spor mezi Velkosrby a Velko-
chorvaty, který i v bitvě na Kosově poli pro-
jevil se neúčastí bosenského krále Tvrtka
k osudu Srbska, neúčastí, která byla za něko-
lik let potrestána zkázou samostatnosti bo-
senské.
Jihoslovan
Chorvat
Kosův
Rusko
Balkán
Praha
Srbsko
21
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Jednání o mír v Bukureští.
Z Bukurešti, 25. července. (K. k.) Rumun-
ská vláda zaslala Srbsku, Řecku a Černé Hoře
oficielní pozvání, aby k ujednání příměří vy-
slaly delegáty do Bukureští. Černohorská
vláda odpověděla, že jejími delegáty ustano-
veni jsou ministerský předseda Vuko fič
Masamovič a projevila naději, že vyjedná-
vání bude v příštím týdnu zahájeno. s
Z Bělehradu, 25. července. (K. k.) Přibyl
sem černohorský ministerský předseda Vu-
kotič a řecký delegát Panas. Jak se pro-
slýchá, odjedou všichni delegáti nejpozdějiv
neděli do Bukurešti. Dnes v nocí přibyl sem
rumunský generál Coanda. vb vasne
Srbsko a Řecko odmítlo rumunské návrhy.
M. Z Kolína n. R., 25. července. (Zvl.
telegr. „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje
z Bukurešti: Srbsko a Řecko odpověděly
na požadavek rumunské vlády, že nem-
hou dáti dříve souhlasu k zasta-
vení nepřátelství, dokud ne-
budou podepsány mírové preli-
mináře. Srbsko i Řecko považují tuto
podmínku za nezbytnou pro úspěšnost své-
ho vojenského postupu. Také na zakročení
ruského a rakouského velvyslance v Athé-
nách a v Bělehradě, kteří poukazovali na
nutnost klidu zbraní před počátkem míro-
vého jednání a to s ohledem na kritickou
situaci Bulharska, odpověděla vláda srbská
i řecká odmítavě a to dle sdělení athénské-
ho zpravodaje „Köln. Ztgu.“ — z toho dů-
vodu, že prý Bulharsko úskočně
porušilo smlouvu.sisěs el b u
Rumun
Přibyl
Panas
Coanda
Köln
Balkán
Bukurešť
Srbsko
Řecko
Vuka
Bělehrad
Kolín
Athé
Bulharsko
Vkotič
22
article
Z Alhén, 24. července. [K. k.) („Agence
d'Athénes.) Časopisy oznamují, že král Kon-
stantin v odpovědi k depeši krále Karl
vyložil důvody, proč v souhlasu se svojí vla-
dou odmítá uzavření příměří, jež bylo by při-
jatelno pouze tehdy, když by Bulhaři přijali
podmínky míru, oi sol sij odoj
Z Bukurešti, 24. července. (K. k.) Dnes večen
došly odpovědi krále Petra a krále Konstan-
tina na včerejší telegram rumunského krále. Kral
Konstantiní ujistil, že si také přeje, aby co nej-
dříve byla učiněna přítrž krveprolévání a že nemá
v úmyslu porušovati rovnováhu na Balkáně. Tak
nepomýšli na žádné zmenšení Bulharska. Bylo by
však zločinema na jeho zemi, kdyby po vnucenén
boji uzavřel příměří bez jistoty, že mír přinese
Řecku a jeho spojencům ony výhody, na které maji
nárok, Po trpkých zkušenostech, kferé králi učini
s Bulharý, musí počítati s tím že příměří, uzavřené
bez záruk. připravilo by Řecké o plody jeho vítěz-
ství. Jestliže Bulharsko přistoupí na podminky
předběžného míru, jest řecká vláda ochotna vyslati
splnomocněnce do Rumunska. valsove
Athénes
Karl
Bulhar
Petro
Kral
Bukurešť
Balkán
Bulharsko
Řecko
Rumunsko
Kon
král Konstan
23
article
Odpověď krále Petra má stejný obisinh oo
Odpověď krále Petra má stejný obisinh oo
Situace na Balkáně a politika trojspolku
b proti trojdohodě.
Z Mníchova, 25, července. M. N. N.“, které in-
formovány jsou osobností zahraničnímu úřad
velmi blízko stojící, uveřeiňují dnes obšírný roz-
klad o mezinár. situaci a praví: Dnes mezi balkán-
skými státy vojensky nejsilnější jest Rumunsko, ktere
bude zajisté s to, aby odmitlo nemirné po
žadavky Řecka a Srbska« Neníj jist
M N N
Neníj
Balkán
Mníchov
Rumunsko
Řecko
Srbsko
24
article
žádnou náhodou že hlavní sfla ru-
munské armády pohybuje se sice smě-
rem k Sotiji, ale současně operuje v
bezprostřední blízkosti srbský ch
hranic. Jestliže Rumunsko se zasadí na konfe-
renci v Bukurešti nebo y Sinaji na prospěch pocti-
vého rozhraničení Balkánu, tož jistě bude revise
velmocí ohledně této dohody značně ulehčena,
že taková revise vykonána bude, o tom není vzhle-
dem na prohlášení anglické vlády a po zprávách
které docházejí z Petrohradu, nejmenší pochyby.
Jak dohoda tato bude ratifikována, není ještě roz-
hodnuto, ale bylo by již dnes na místě, aby nastalo
v tom jasno, a to, v jakém rozsahu tato revise bude
vykonána. Jest 4o tím nutnější, že právě pařížský
tisk, stojící pod vlívem panslavistů, číní již dnes po-
kusy, aby vykonaval vliv na způsob re-
vise, neboť téměř denně prohlašuje
platným stanovisko, že ratifikace
velmocí můze býti jen formál n.
Tentokrát si tedy v Paříži přivstali. Tato činnost
budí jistě oprávněnou nedůvěru. Omezení ratifikace
na pouhé formality nemělo by, jak zřejmo, žádného
jiného účelu, než tvěsti opět na přetřes p. Poln-
caréem nedávno dotčený a — jak známo — Ra-
kousko-Uherskem odmítnutý návrh v příčině oněch
závazků, kterými se mají velmoci zavázati, že ne-
podniknou žádné zvláštní intervence na Balkáně.
Další požadavek francouzské politiky je, že
balkánské státy a zejména Srbsko v nutném pří-
padě mají býti použity proti Rakousko-Uhersku
proti trojspolku a že tudíž nemají býti nikterak
nyní omezovány ve svěm vzrůstu. Je tedy pozoro-
vati, že stará Delcasséova myšlenka, získati bal-
kánské bodáky do služeb rusko-francouzské
ententy, hraje ve francouzském tisku stále jesti
úlohu. Netřeba zdůrazňovati, že právě tyto po-
kusy mohly by způsobiti roztržku v jednotnosti
velmocí. a vislmvěbeře ádnol
Poln
Rumunsko
Bukurešť
Sinaj
Balkán
Petrohrad
Paříž
Ra
kouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
25
article
Výsledky příští bukureštské konference jsou
sice dosud úplně zacloněny, ale v Paříži již doufají
že dopadnou ve smyslu Delcasséova rezeplu. O
Rakouska žádá se timto způsobem velmi mnoho.
Ve Vídni nedají si vziti práva prozkoumati dohodu
balkánských států věcně a formálně, jako na pří-
klad Francie nechce, aby jí bylo vzato právo, v-
platňovati svůj vliv při úpravě finančních otázek.
vzniklých balkánskou válkou. Po vídeňském ná-
zoru je „desinterésment absolu pana Poincarého
mrtvo a nelze ho více probuditi k žívotu. Při tom
jsou ve Vídní ochotní vykonati revisí rozdělent
Balkánu ve shodě s ostatními velmocemi, ale svě
stanovisko budou hájiti a zásady, které by je mohly
zviklati, odmítnou předem, ať již prekenfovány
jsou pod nejlepšími etiketamí. To dlužno konstato
vatí, dříve, než bude jednáno o podrobnostech
evropské sankce balkánské dohody.
Delcasséův
Poincaré
Paříž
Rakousko
Vídeň
Francie
Balkán
26
article
Srbská a rumunská armáda postupuje na
Sofiji.ia
Z Bukurešti, 25. července. Srbská armá-
da postupuje na Sofijí. Z té příčiny udělila
rumunská vláda svému vojsku pokyn, aby
postupovalo rovněž na Sofijí, aby zameze-
no bylo srážce Srbů a Bulharů u Sofije.
Z Bukurešti, 25. července. Zde se prohla-
šuje, že při vniknutí Srbů a Řeků do vnitro-
zemí bulharského okamžítě budou interveno-
vati velmoci.
lel
Ruské vojsko na hranicích Rumunska.
Z Bukurešti, 25. července. Na ruskýeh
hranicích u Urgene soustředěno jest veliké
množství ruského vojska. Železniční doprava
je přerušena.
nag knšlo
abeld Situace v Sofíjí. oc le
solr
Ze Sofije, 25. července. (N. Fr. Pr.) Po-
věsti o nepokojích v Bulharsku, o zavraždění
vůdčích politiků a pod. jsou zcela bezdůvodny.
V celém Bulhařsku je vzorný pořádek. Nikomu
nebyl dosud zkřiven vlas. Také zdejší něme-
cký vyslanec podal v tomto smyslu zprávu
do Berlína. V celku je dnes smýšlení naděj-
nější. Velké starosti nadělaji tisíce uprchlíků,
pro které nedostává se potravin. Ministerský
předseda Radoslavov prohlásil, že většiny z
nich bude použito za plat při žních a že si vy-
žádá k tomu nouzový úvěr od sněmovny. Mezí
Srba
Bulhar
Řek
Bukurešť
Rumunsko
Sofijá
Francie
Bulharsko
Berlín
27
article
uprchlíky je mnoho Kucovalachů, kteří sen
prchli před Řeky a Srby.
BtioV/ mpode
s Situace na Balkáně. nv
vZ Paříže, 25. července. („Zeit“.) O ná-
vrzích Ruska pro velevyslaneckou konferenei
došla sem tato sdělení: Ruská vláda ví, že se
jednomyslný postup velmocí proti Turecku dá
právě tak docíliti, jako před časem v otázce
skaderské a to tím spíše, protože z něposlech-
nutí rad do Cařihradu udělených povstaly by
zcela jistě mnohem vážnější důsledky. Zakro-
čení Ruska je nutné, aby spor byl lokalisován
a obmezen na Balkán. Zásadní dohoda docí-
lena byla již o velikonocích. Aby Porta do-
nucena byla k dodržení londýnské smlouvy.
pomýšlí se na tyto donucovací prostředky: 1.
Lodní demonstraci, ke které je ruské
černomořské loďstvo ve 24 hodinách pobo-
tomo: 2. finační nátlak na Portu.
Řek
Srba
Port
Balkán
Paříž
Rusko
Turecko
Cařihrad
28
article
Portě zadržela by se druhá záloha na tabá-
kový monopol a v Londýně a Paříži prová-
děné vyjednávání o půjčce mohlo by se pře-
rušiti; 3. mobilásaci ruského armád-
ního sboru na kavkazské hrani c
a vojenská opatření v A riménin,
čivošsla Turecký postupyoselnosí sab
olišz Cařikradu. 24 července. [K. k.) Port
popírá, že turecká armáda postupuje k Jam-
bolu.vmvoměne laznonnt
Z Cařihradu, 24. července. (K. k.) Port-
obdržela z celé provineie blahopřejné telegra-
my k opětnému obsazení Drinopole.
Z Cařihradu, 25, července. („Rpst.“3 Čá
tureckého tisku vyslovuje domněnku, že cho-
vání se Řecka posunuje do popředí konflike
s Türeckem. Turecká armáda odrazí všechny
pokusy Řeků usaditi se pevně v Thrakii. Z po-
stupu Řeků v územi Drama-Dedea-
gač lze seznati že pryní slráž ka
postupující turecké armády s ve-
dena bude s Řeky.
lava šíř , hrmj
voso Hrůzy války.o lidle sb
Z Cařihradu, 24. července. Generalisimus ozna-
muje telegraficky, na základě prohlášení, podepsa-
ného bývalými obecními radními v předměstí Ka-
raagatu, že Bulhaří, opouštějíce Drinopol, zatki
43 Řeků, kteří byli pak nalezení utopeni, se svá-
zanýma rukama, u mostu přes Ardu.
Z Athén, 24. července. (K. k. — Agence
Athenes.) Německý vojenský attaché v Athénách
setník Kuntze, obdržel od své vlády rozkaz, aby
se odebral do Makedonie, aby na místě samém
přesvědčil se o pravdivosti oznámených krveproliti
a aby o tom německévládě podal zprávu.
Řek
Bulhařit
Kuntz
Londýn
Paříž
Cařihrad
Drinopol
Řecko
Ka
Arda
Atény
Makedonie
Stones
DramaDedea
29
article
Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém.
Na vysvětlenou.
30
article
uonl
Radikální orgány ještě ani dnes nechtěj
viděti, co se vlastně děje. „České Slovo“ bije
do dra. Pinkasa. Vláda by prý netroufalasi
sáhnouti k absolutistickému řešení, doku
zemský výbor by měl finanční prostředky. Ano
— dokud a kdybyl Ale zemský výbor po1.
srpnu nebude míti peněz, o jichž příliv půjčkou
se dr. Pinkas staral, jak uvedly včera „Časí
„České Slovo“, ale peníze nejsou. „České Slo-
vo nedovedlo pověděti, kdeljsou peníze k ob-
držení a jeho spojenec „Čas“ zavrhuje půjčko-
vé hospodářství vůbec a chce peníze pro král
České na vládě. Vláda dá peníze, ale jen zem-
ské správní komisi. Proto je jasno, napíše-l
„České Slovo“ ještě dnes, žen ejivě tší i-
na za všecko, co vyplýne z nového, vlastně
prý už hotového kroku vládního, padne na
stoupence Kramářovy politiky, že v hrdlo lže
a štve. Lhaním a štvaním se však neobstará-
vají životní zájmy národali
mzýnbčáedvti a
Sociální demokraté o zodpovědnosti stran
s osdoha mladočeské a agrární,j ityd
Včera večer konala seo v Praze schůze
výkonného výboru českoslovanské strany so-
ciálně-demokratické s říšskými poslanci, o je-
jímž výstedku nebyla vydána žádná úřadní
zpráva. Za to ale uveřejňuje dnes „Právo
Lidu“ na úvodním místě projev, adresovaný
doktor
Pinkas
Praha
Český St
českoslovanský strana
31
article
stranám mladočeské a agrární, mluvící přímo
o jejich zodpovědnosti za to, co vývoj zemské
krise snad již bezprostředně přinese, o k
„Právo Lidu“ píše:
odslissó řefevol
vž„Odvolávajíce se na loyalitu svého dosa-
vadního postupu, připomínáme nyní s nej-
větší vážností do řad příslušníků strany mla-
dočeské a agrární, že nyní blíží se možnosti.
kdy opravdu jejich strany budou mocným
činitelem, Jak se zachovají Mladočeši a ag-
rárníci, kdyby po resignaci maršálkově měl
býti nastolen druhý komisariát a kdyby způ-
sobem, v platném zákoně naprosto neodů-
vodněným, pro tento komisariát měla býti
zavedena jen daň z piva a zvýšení přirážek.
kdyby pak všechno ostatní, nejen volebn
oprava, nýbrž i způsob vyřízení všech
národnostních věcí, bylo ponecháno úplně
nejistému, jen od libovůle podílníků abso-
lutistické moci ve státě odvislému osudu?
32
article
Tomuto volání naší strany k zodpověd-
nosti rozumíme tak, že se nám klade otázka.
co bude s volební opravou do sně-
mu král. Českého? A na tuto otázku od-
povídámetvb snbodsos aněano
Národní strana svobodomyslná byla prv-
ní stranou v Čechách, která se nejen vyslovila
pro volební opravu do sněmu král. Českého.
nýbržli pro zavedení všeobecného.
rovného práva hlasovacího do
něho. V toku vyrovnavacích porad česko-ně-
meckých položila otázku volební opravy do
prvníserie vyrovnávacích otázek
a dr. Kramář na schůzi v Rokyca
nechznovuto vůči pochybovačům
zdůraznil. A dnes znovujtrváme na tom.
že nové volby do sněmu král. České-
ho musejí se díti na podkladě novéh
volebního řádu a sice v tom směru, aby
bylo především zajištěno volební
právo dosavadním vyděděncům z
politického rozhodování. Možnost
zavedení všeobecného rovného práva hlasova-
cího nemá, bohužel, národní strana svobodo-
myslná v rukou, což nemusíme vykládati těm,
kteří vědí, že Němci, velkostatkáři a vláda
jsou dnes jeho zásadními odpůrci. A ani vše-
chny strany české na sněmu král. Českého
této možnosti nemají. Za to s celou upřímnosti
a opravdovostí vyslovujeme se pro takovou
volební opravu, která přivede do sněmu ku
platnosti a spolurozhodování nejširší vrstvy li-
dové, dosud z volebního práva a tím i z roz-
hodování v zemi vyděděné, a učiníme vše,
aby tento požadayek lidový byl
uskutečněn
doktor
Kramář
Němec
Čechy
národní strana svoboda
34
article
Mezí Prahou, Vídní a Išlem.b
Co tyto řádky píšeme, nebyl nejvyšší maršálek
princ Lobkovic, ještě u audience a jelikož nelze
pochybovati o tom, že osobní referát maršálkův
nezůstane bez vlivu na rozhodnutí panovníkovo v
věcech krise v Čechách, lze zprávy časopisecké
tom, jakoby už „vše bylo hotovo“, prohlásiti aspoh
za předčasné, ač je jisto, že akce vládní je v
v chodu. Zprávy o tom, že „vše už je hotovo“, že
císař schválil návrhy vládní, že přijme demisi mar-
šálkovu, že snění bude rozpuštěn, že nebude jme-
nován nástupce prince Lobkovice, že resignují vel-
kostatkáři a Němci v zemském výboru a že bu-
dou vypsány nové volby do sněmu če-
ského a že konečně minisťerstvo Stürgkhov
podzimu již nepřečká, přinesla dnes ráno „Národní
Politika!. Naproti domu německé pražské listy tak
nepospíchají, překládajíce přichod „všeho toho“ ž
do příštího týdne,
České listy skoro výhradně se zabývají tím,
co by se mělo stát, kdyby nejvyšší maršálek podal
demisi. „Samostatnost“, míní:, panovník, necht
jmenuje nového maršálka zemského, kdežto „Časl
je toho názoru, že princ Lobkovic měl by jmeno-
vati svého náměstka a pro ten případ, že resignují
i konservativně velkostatkářští přísedíci, náměstka
z občanských přísedících české národnosti. „Čas
soudí, že by i tehdy ještě zbývalo v zemském vý-
boru šest přísedících k platnému usnášení zemského
výboru. Ale poněvadž už včera bylo známo, že
Lobkovic
Němec
Praha
Vídeň
Čechy
35
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstava v Zakopaném.
slalp
V první polovici července byla v Zakopaném
otevřena zásluhou red. Frant. Hovorky, známého
pěstitele shody česko-polské, umělecká výstavka
děl českých i polských umělců. Výstavka je po-
kračováním umělecké vzájemnosti česko-polské
započaté r. 1908 výstavou v Hodonině. „Nowa Re-
forma“ o výstavce píše: „Výstava obsahuje na
150 obrazů a kromě toho hodně pestrou sbírku
etnografických ukázek a slovenských památek,
což dodává jí speciálního rázu. Převážná většina
obrazů a ostatních předmětů pochází ze soukro-
mých sbírek red. Hovorky, zvláště cyklus obrazů
Úprkových a Hofmannových, jakož i jiných umělců
českých, doplňujících se neobyčejně harmonicky
s umělci našimi.
Josef Úprka, jeden z nejznámějších současných
českých malířů, je výlučně představitelem směru
lidového. Řadu let mešká uprostřed lidu sloven-
ského v Hroznové Lhotě na Moravě a vysílá ze své
pracovny studie, nevyrovnatelné v síle charakte-
ristiky a divukrásné barvitosti. Jeho obrazy kou-
pají se ve světle, hýří v barevných orgiích, zachy-
cujíce „in flagranti život i obyčeje Slováků ne-
toliko ve chvílích všedního života, ale také ve
chvilích slavnostních, kdy lid ten objevuje se ve
svých rozkošných starodávných krojích, zachová-
vajících charakter etnografický v celé jeho čistotě.
František
Hovorka
Úprkův
Hofmannův
Úprka
Slovák
Zakopané
hroznový Lhota
Morava
36
article
Těchto studií máme na výstavě celý cyklus a jistě
že poprvé můžeme u nás viděti stéžejná díla pro-
slulého malíře českého, který ve svých obrazech
zaujal naprosto odlišné slanovisko, jako tvůrce
směru lidového i celé školy následovníků. Jedním
z těchto je žák Úprkův. Frolka, následující svého
mistra hodně zjevně ve výběru sujetů, v kresb
i barvě. Slovenská dívčina, na přiklad, ve staro-
dávném kroji, má tolik půvabu v pohybech, tolik
síly charakteristiky a typických známek malíř-
ských, že dává přehled Úprkovy methody a směru
jí representovaného. Vedle Úprky zaujímá předni
místo Vlastimil Hofmann, jehož máme skoro právo
zařaditi mezi malíře polské. Prostředí. v něma
Hofmann žije i tvoří a vlivy krakovské školy vý-
razně se obrážejí v jeho díle. Jeho obraz ztrác
už charakter český a chýlí se k typu polskému.
jaký vidíme u Malčevského. Většinu Hofmanno-
vých obrazů, nyní vystavovaných, viděli jsme na
krakoyských výstavách.
Kromě obrazů Úprkových a Hoímannových
jsou vystaveny obrazy: Wodinovského. Tymona.
Něsolovského, Rembovského, malíře Tater Terli-
kovského, Klosovského a Axentoviče. Také je tu
několik zajímavých studií mladých sochařů Górál-
čika, Březy a Sobčaka. Výstavku doplňují etnogra-
fické sbirky, umistěné ve dvou vítrinách.
Úprkův
Frolek
Úprka
Hofmann
Hoímannový
Tymon
Březa
Sobčak
Klosovský
Tatra Terli
37
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Zvon“ (XIII. č. 42.) přinesl z péra Pelná ř
a Syllaby „Slovo k šedesátiletí p ro
fesora Thomayera“ které vymyká se z rám-
ce obvyklých statí oslavných, podávajíc více ne
pouhé ocenění životního díla oslavencova. Úvaha
zabývá se hlavně poměrem Thomayerovým k české
vědě a řeší při tom otázku, o níž u nás již nejednou
se uvažovalo, má-li a pokud česká věda, pokud se
týče čeští vědci vyhledávati forum mezinárodní.
Thomayer záhy stanul a pro celý svůj život setrval
na zásadě soběstačnosti české kultury, té kultury.
jíž jedině sloužil, a proto nevyhledával pro své
vynikající práce cizího fora. Ale ovšem tím se ne-
uzavíral mezinárodní vědě: širý svět, cizina zůslá-
vá povždy půdou, která nejlépe poskytuje náležitý
odstup pro posuzování domácího snažení. Proto
Thomayer vždycky všechny své žáky měl k tomu,
aby se učili cizím jazykům a chodili se učiti a kon-
trolovati do ciziny, Jak staví se k otázce soběsta-
čnosti české vědy nejpřednější žáci Thomaye-
rovi? V celku souhlasí se svým učitelem. Uznávají
sice: „Může býti předmětem sporu, máme-li vy-
dávati česky i zcela odborné práce, které, řešice
otázky vzdálené praktické potřebě, nejsou čteny
než několika blízkými přáteli nebo několika ná-
hodnými milovníky. Takové práce, jsou-li menší,
zapadají bez většího povšímnutí v periodické naši
literatuře, a jsou-li větší, zapadají ve skladu Aka-
demie nebo v soukromém nákladě. Uveřejňováni
těchto prací stojí veliké peníze, které se ztrácejí
beze zjevného užitku, takže české publikování ta-
kových prací se zdá na první pohled zbytečným
mrháním národního majetku.“ Sami však, Pelnář
Syllaba
Thomayer
Thomayerův
Pelnář
38
article
Syllaba, soudí, že ztrála ta je jen zdánlivá, jen do-
časná a myslí, že stanovisko těch, kteří tak pesimi-
sticky uvažuji, není správné. Dle nich — v souhla-
se s Thomayerem — je třeba všecko vydávati če-
sky, třeba se to nečte — prozatím; je třeba zaklá-
dati český fond knižní i v theoretických otázkách.
které prozatím nemohou zajímati náš lékařský svět
v plné míře — vždyť náš vědecký život poroste
do šířky i do hloubky a bude se jednou také opí-
rati o své vlastní prameny, jako vědecký život
ruský, německý, francouzský atd. Pravda, na dlou-
hý čas ještě, snad na dobu několika generací budou
publikace českých monografických pracovníků pra-
cí nevděčnou, než nezůstanou prací neužitečnou,
jalovou. Této práce jest naopak nezbytně třeba
k základům české vědecké kultury, má-li tato na
ních vyrůsti samostatná, soběstačná, sebevědomá
Ale v jednom jdou dále, než jejich učitel. Požadují-
„měli bychom o každé své práci referovati do pří-
slušných středisek vědeckých, na př. aspoň něme-
ckých, které jsou za nynější doby v medicině sku-
tečnými středisky pro medicinské bádání v celém
světě; to se děje jen částečně, nesoustavně a od
některých autorů (mezi ně patří i Thomayer), se
to uvědoměle opomíjí. K tomu by se měla družiti
podpůrná methoda, účast na cizojazyčných lékař-
ských sjezdech, které se od našich lidí zanedbávají
dsabes
Syllaba
Thomayer
39
article
ažna něpatrné výjimkyjna těchto sjezdech v roz-
hovorech a poznámkách by se mohla dobře udati
naše vědecká potence; myslíme, že tato povinnost
přísluší v první řadě řádným profesorům a před-
nostům ústavů, kteří by měli míti styky osobní
písemní s cizojazyčnými kolegy svých oborů. Má-
meť povinnosti k všeobecnému vědeckému foru,
které se má dověděti o našich pracích — když to
jinak nejde a jistě ještě dlouho jinak nepůjde —
tedy vlastním naším příčiněním.“ Autoři uzavíraji
svou stať, věnovanou ocenění úspěšné a požehnané
činnosti Thomayerovy, výhledem na další úkol če-
ské mediciny vůbec a české klinické mediciny
zvlášť. Úkol ten spočívá na jedné straně v tom.
stálým postupem po vzoru předchůdeů doplniti
literaturu učebnicovou, ustáliti názvosloví, rozmno-
žiti a zvelebiti časepisy: pracemi monografickými.
prohlubováním života spolkového a kongresového
vytvořiti dále domácí vědecké ústředí, jemuž se
bude dohodnouti o uvědomělé vnitřní organisaci
českého vědeckého snažení a snadi o úkolech pra-
covních nejen od osoby k osobě, nýbrž od ústavu
k ústavu: — na druhé straně činiti naše vědecké
dílo systematicky přístupným soudu mezinárodní-
mu. — V ostatním obsahu čísla je: Ant. Sova, z
nových básní. — F. X. Svoboda. Trhající se břehy.
— K. Červinka, Jeseň.— Literatura. — Divadlo. —
Týden.
obeo
Thomayerův
Sova
Svoboda
K Červinka
divadlo
40
article
Včeské Kultuře“ (č. 19) pokračuje dr.
Vl. Kybal ve své organisační studii Č ešt
historikové v Řimě“. Nyní vyslovuje tu po-
žadavek, aby nunciatury byly vůbec vyloučeny z
přímě bádací a edíční činnosti Zemského Archivu
a po způsobu jiných zemí byly postaveny na širšt
basi organisační, neboť Zemský Archiv je přetížen
pracemi vlastními a na dlouhá a dlouhá leta za-
městnán edicemi: Monument vatikánských. Pro-
pagandy a Sněmů českých. „Nebylo by nic zvlášt-
ního, jestliže by bohemika prážské nunciatury vy-
kde zeer
bre
dávala pražská Akademie, která by bádáni organi-
sovala ve spojení se Zemským Archivem jakožto
historickým orgánem země a která by je zároven
peněžně podporovala. Peněžní stránka podniku
byla by rozdělena mezi TAkademii a zemi a
kromě toho by byla vymožena pravidelná subvence
od ministerstva vyučování, tak jako ji má polská
expedice. Organisaci by měla v rukou akademická
komise, v niž by zároveň zasedali historičti delegfáti
zemského výboru, resp. archivu, jako spolupod-
nikatele, ajež by do Říma vysílalavvědecky zapra-
cované historiky, kteří by tu byli členy české ex-
pedice a tím i mimořádnými členy rakouského in-
stitutu. K lomu připojuje autor poznámku, charakte-
risující duševní potenci českých kruhů katolickýchu
Kybal
TAkademie
Řím
Včeský kultura
Č eštátný
41
article
„Poněvadž jde o bádání v papežských archivech
jehož výsledek má zvláštní význam pro církevní
dějiny české, bylo by přirozeno, kdyby toto bádáni
bylo peněžně podporováno i českou církvi katoli-
ckou, která může si vzíti příklad z Belgie, Francie
a Uher (biskup Frákroil), jak se účastniti věde-
ckého studia ve prospěch její vlasti. Z těchto zemí
pracují ve vatikánském archivu četní kněží. — Če-
ského kněze jsem však tu za šest let neviděl žád-
něho!“ V dalším klade dr. Kybal požadavek sou-
pisu bohemik nejen z knihoven římských, nýbrž
i z knihoven a archivá italských vůbec, jednak
proto, že archivalie římské souvisí někdy s mimo-
římskými (na př. Carte Farnesiane), jednak že je
již na čase, abychom měli ze země, tak hojně na-
vštěvované a tak rozmanitě do našich dějiní zasabu-
jící, moderně sestavený přehled všech důležitých
bohemik. — „Česká Kultura“ dále podává: D. S.
Merežkovskii. Z knihy „.Tolstoji a Dostojevskij“i. —
O. Klein, Básně. — R. Svobodová, Zahrada Irén-
ská. — F. Chudoba, Keats. — R. Weiner, Jdu
s oslikem do údolí. — Rozhledy a poznámky.
sal ob
laty šmlsn sbu
onlg sálham visn viao d
votás a aotvoll do
lab oosšlo o olunl
vduli bsqulzáz lašvios e d
odtv mbdemo
Frákroil
Kybal
D S
Tolstoj
Dostojevský
Klein
R Svobodová
F Chudoba
Keats
R Weiner
Belgie
Francie
Uhry
Irény
Carte Farnesiane
Český kultura