1
masthead
Ročník padesátý třetí.
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. července 1913.
Praha
5
article
Na ranní avečerní listy
předplání se
V Praze v administraci:
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
a městle.
na čtvrt ieta : . . ke
ve filiálkách
ca mésie . . . . 2 K B0
Pošton-
něsle
na čtvrt istá ! . . . 9 K 80
s dvojí zásilkou
na měsle,
na čtvrt leta . . . . 1i K d0
Praha
Pošton
6
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
V Praze, 24. července.
Bulharský král Ferdinand obrátil prý se
také na rakouského panovníka s prosbou, aby
pomohl Bulharsku v tísni. Odpověď prý vy-
zněla politováním, že pomoci nijak v dané si-
tuaci nelze, a doporučením, aby Bulharsko se
snažilo dohodnouti se s Rumunskem.
Bulharsko vidí, že ani tam, kde nejvice
spoléhalo na pomoc, pomocí se nedočká,
proto bulharský král neustává posílati depeše
králi rumunskému, v nichž slibuje vyhověti
všem přáním rumunským, jen aby co nej-
rychleji byl zastaven pochod rumunského voj-
ska. Ale rumunský král odpovídá, že může
podepsati mír s Bulharskem jen zároveňs
ostatními spojenci. Proto bylo nuceno Bulhar-
sko poslati do Niše generála Paprikova. Ironie
osudu zahrává si na Balkáně až příliš. Bul-
harští zástupci, přicházející do Níše vyjedná-
vati o mír, byli přijati generálem Stepano-
vičem, velitelem II. armády, který pomáhal
Bulharům dobýti Odrinu. Armáda Stepanovi-
čova, když se vrátila od Odrinu, dostala úkol
brániti pohraniční opevnění u Pirotu. Nedávní
spojenci setkají se jako vítězi a poražení! Před
dvěma měsíci ještě podpisovali spojenci —
Bulharsko, Srbsko, Řecko, Černá Hora —v
Londýně mír s Tureckem, ale nemohli se do-
hodnouti o rozdělení dobytých zemí mezi
sebou, nyní budou v Bukureští spojenci — Ru-
munsko, Srbsko, Řecko, Černá Hora — podpi-
sovati mír s pokořeným Bulharskem, jenuž
odejmou většinu výboje.
Ferdinand
Bulhar
Paprikův
Stepano
Stepan
Odrin
Balkán
Praha
Bulharsko
Rumunsko
Niš
Srbsko
Řecko
Černá Hora
Londýn
Turecko
Bukurešť
7
article
Bulharsko nemůže dnes mnoho vybírati
v podmínkách míru. Vojenská situace je ta-
ková, že tuhého odporu nevydrží, a noví spo-
jenci diplomaticky jsou tak pevni, že jeden
bez druhého nepovolí. V tom směru zase byl
Bulhaři překonáni.
Chyba bulharské diplomacie byla v tom
že chtěli všechno jen pro sebe zabrat a že
příliš spoléhali na své síly. Jich nynější pro-
tivníci postupovali mnohem opatrněji a připra-
vovali si na všechny strany různými smlou-
vami pojištění pro případ ztráty.
Bulhar
Bulharsko
8
article
Ukazuje se nyní, že Rumunsko za války
Tureckem nabízelo Bulharsku své úsluhy.
200.000 vojáků, ale bylo odmrštěno Bulhar-
skem, které svým spojencům o této výhodné
nabídce ani nic neřeklo. Kdyby byli tehdy vy-
stoupili činně proti Turkům i Rumuni, nen
pochyby, že by válka balkánská byla již dávno
vyřízena a že by Bulhaři kromě „válečné ná-
hrady“ Rumunsku, těch 6000 km' mezi Turtu-
kajem a Balčikem s obyvatelstvem větším dí-
lem mohamedánským, nebyli nic ztratili, ale
získali rozsáhlé území až k pobřeží Egejského
moře.
Dnes bude Bulharům nesnadno hájit po-
žadavky, aby Řekové ustoupili až za Strumu
ponechali jim i Kavalu, když Řekové byli by
nejochotnější vtrhnout i do Thrakie a převzít
krátkodobé vlastníctví bulharské do své
správy.
bes
uvslozn
Požadavky vítězů na Balkáně rostou den
za dnem a Bulharsko jen chybuje, že stále ještě
nevychází z dosavadního stylu své diplomacie,
obojetnými sliby na pravo, na levo protahovat
jednání a podněcovat jednoho ze spojenců
proti druhému. Zdá se, že tato bulharská tak-
tika již na nikoho nepůsobí dobrým dojmem
Srbové formulují svoje požadavky prot
Bulharům velmi radikálně. „Trgovinski Glas-
nik“, list, který nepatří ke štváčům, prohla-
šuje, že hranicí srbsko-bulharskou musí být
Struma od Butkova jezera západně
od Demir-Hisaru do Džumaje na starých
bulharsko-tureckých hranicích, aby pohoří
Maleš na rozvodí mezi Bregalnicí a Strumou
bylo chráněno, a dále má hranice býti posu-
nuta do starého bulharského území
podél Strumy do toku s Breznicí, odtud na
Slivnici po rozvodí Iskra a Niševy k Berkov-
ské planině, kde by se připojila k staré srbsk -
nosidelsnpe
Bulhar
Rumun
Řek
Srba
Butkův
Demir
Maleš
Rumunsko
Turecko
Bulharsko
egejský moře
Balkán
Hisar
Džumaja
Bregalnica
Breznica
Slivnica
Iskra
km
Trgovinski Glas
11
article
bulharské hranici. „Trgovinskí Glasnik“ myslí
že toto odříznutí bulharského území nebude
pro Bulhary ani tak citelné, jako ztráta Make-
donie, která bude vždy Elsasko-Lothrinskem
mezi oběma národy. Tento návrh by ovšem
znamenal zlepšení hranic srbských, ale zá-
roveň konec Sofije jako hlavního města.
Jednání o příměří.
os0
7 Brašova 23. července. (K. k. uher.) Ru-
munský vojenský splnomocněnec gen. Coan-
da, přibyl sem o 11. hod. v noci a ihned je
dále přes Arad do Niše, aby se tam zúčastníl
vyjednávání o příměří.
Z Athén, 24. července. („N. F. P.“) Pod-
mínky spojenců budou prý předloženy teprve
na konferenci v Bukurešti a budou, jak se
praví, spočívati na zásadě rovnováhy na Bal-
káně, následkem čehož nebudou prý pro Bul-
harsko tak tísnivé, jak se myslí. Nižádcým
způsobem nepomýšlí se na odříznu ti
Bulharska od Egejského moře,
vozdiekn
Bulhar
Arad
Niš
Atény
Bukurešť
Bala
Bulharsko
egejský moře
Trgovinskí Glasnik
12
article
Návrh Rumunska.
Návrh Rumunska.
lboni
Z Bukurešti, 23. července. (K. k.) Ku pod-
poře nového rumunského návrhu, jenž žádá
aby bylo zastaveno nepřátelství před za-
hájením vyjednávání o příměří a
mírové prelimináře v Bukurešti, za-
slal král Karol dnes stejně znějící telegramy
králům řeckému, srbskému a černohorskému
v nichž se zřetelem na situaci v Sofiji
jakož na přání Evropy, aby Bul-
harsko nebylo ještě vice sesla-
beno, doporučuje se, aby návrh rumunské
vlády byl schválen.
Z Bukurešti, 23. července. (K. k.) Dnes
v nocí došla odpověď Řecka ke známému ru-
munskému návrhu. Řecká vláda vyslovuje
přání, aby také příměří bylo uzavřeno v Bu-
kurešti. Rumunská vláda odpověděla, že s tím
souhlasí, jestliže před tím v Niší ujednáno bu-
de zastavení pochodu armád, jakož i zasta-
vení nepřátelství. O ostatních otázkách, sou-
visejících s příměřím, možno pak vyjednávat
v Bukurešti právě tak jako o preliminářích
míru a míru samém. Rumunsko doufá,že
Řecko přijme tento nový rumunský návrh
jenž trvá na základní myšlence dřivějšího ru-
munského návrhu, aby totiž před počátkem
vyjednávání v Bukurešti bylo nepřátelství na
celé čáře zastaveno.
Z Bukureští, 23. července. (Ag. tel. Roum.
Rumunská vláda, třeba že preliminář míru
musí podepsán býti v téže době jako příměři
v Bukurešti, uložila, aby ulehčila uzavření
předběžného klidu zbraní, generálu Coan-
dovi, aby ihned odjel do Niše, aby setkal se
tam s delegáty, jedoucími na konferenci do
Bukurešti. Jest možno, že před podepsáním
příměří učiněna budou opatření, aby každé
prolévání krve bylo zastaveno.
Z Bukurešti, 23. července. (K. k.) Plukov-
ník Christescu, náměstek chela generál-
ního štábu, zúčastní se jako delegát Rumunsk
vyjednávání v Niši o zastavení nepřátelství
Karol
Roa
Coan
Rumunsko
Bukurešť
Evropa
Řecko
Niš
13
article
Rumunsko žádá okamžité zastavení nepřá-
telství
mšva ske
M. Z Kolína n. R., 24. července. Telegram
Köln. Zeitungu“ oznamuje ze Sofije: Krá
Karol navrhl Bulharsku, Srbsku a Řecku.
aby nepřátelství bylo ihned zastaveno
a aby zastavení nepřátelství bylo později po-
tvrzeno formálním prohlášením klidu zbraní
JJest domněnka, že Srbsko a Řecko stěží od-
mítnou rumunský návrh, když na straně Bul-
harska jest skutečná ochota. — Podle zpráv
athenského dopisovatele„Köln. Ztg.“ hledi
úřadní kruhy řecké balkánské konferenci
Bukurešti, která se sejde pravděpodobně kon-
cem tohoto týdne, s velkou důvěrou vstříc,
ježto mezi Srbskem a Řeckem je úplná shoda
názorů a Rumunsko společnými zájmy se spo-
jenci jest nuceno sdíleti zásadu o potřebě
rovnováhy na Balkáně.
Köln
Karol
Rumunsko
Kolín
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Bukurešť
Balkán
15
article
Ministerská rada v Bělehradě.
Z Bělehradu, 23. července. Odpoledn
konala se za předsednictví králova mini-
sterská rada, jež rokovala o definitivním
stanovení podmínek míru. Jak se proslýchá
budou také vyjednávání vojenských delegátů
o stanovení demarkační čáry konati se v Bu-
kurešti a ne v Niši.
jodnln
Skepse v Srbsku. — Vojsko chce táhnouti
na Sofiji.
Z Bělehradu, 24. července. V kruzíc)
vojenské strany se naléhá, aby postup n
Sofiji byl znova zahájen. Dle zprávy z hlav
ního stanu převládá tam názor, že Bulhar-
sko není dosud ochotno mír se Srbskem
Řeckem uzavříti. Proto posuzuje se situace
způsobená vyjednáváním v Níši, velmi skep-
ticky. Ve vojenských kruzích se trvá na
tom, že Bulharsko chce jen ziskati času, aby
svou armádu shromáždilo a zahájilo ener-
gickou ofensivu. Z té příčiny jest nutno.
aby srbské vojsko podniklo útok na hlavní
město. Stanovisko Rumunska vyvolává zde
dosti značnou nervositu.
Bulhar
Bělehrad
Niš
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
16
article
Zakročení velmocí proti Turecku. — Za-
drženo 50 mil. iranků určených Turecku.
Z Londýna, 24. července. („N. Fr. Pr.“)
S dobře informované strany se sděluje: „První
z kroků, kterými chtějí velmoci působiti na
Turecko, byl již učiněn. Turecko uzavřelov
Paříži půjčku v obnosu 50 milionů franků, k níž
byly peníze u bank již uloženy. Na z akro-
čení velmocí zadržely však ban-
ky jejich výplatu do té doby, až
Turecko uzná londýnský mír.
Z Cařihradu, 24. července. Dlen informaci
z diplomatických kruhů dlužno očekávati v
nejbližších dnech kolektivní zakročení všech
velmocí u Porty. Porta bude vyzvána, aby tu-
recké vojsko odvolalamaž narčáru
Enos—Midia a aby vyklidila Drino-
pol. Toto kolektivní zakročení bude velm
rázné. Pro případ, že by zůstalo bez výsled-
ku, následovati bude druhé zakročení, ve kte-
rém bude Portě pohrozeno různými konkret-
ními opatřeními. Represalie budou prozatín
finanční povahy. Zda dojde k mezinárodní de-
monstraci a k vylodění mezinárodního vojska.
není dosud stanoveno.
Port
Turecko
Londýn
Francie
Paříž
Cařihrad
17
article
Rusko chce obsaditi Armenii.
Z Paříže, 24. července. Petrohradský
korespondent „Figara“ dovídá se o ú-
myslechruské vlády toto: Rusko bude pro-
zatím žádati kolektivní zakročení velmocí
v Cařihradě, načež bude žádati námořn
demonstraci s mezinárodním char-
akterem. Kdyby tyto prostředky selhaly.
obsadí Rusko Armenii. Italská vlád
projevila již souhlas s tímto návrhem
avšak žádá jako kompensace jede
ostrov v Egejském moři, proti čemuž
Rusko ničeho nenamítá.
Z Paříže, 24. července. „Matin“ se do-
vídá, že obsazení Armenie Ruskem nebude
trvalé, nýbrž pouze opatřením, aby Tu-
recko bylo donuceno vydat
Bulharsku opět Drinopol. Rusko
nemá žádných úmyslů zvětšití svoje územi
pravděpodobně odvolá své vojsko
Armenie v okamžiku, kdy Turci vyklid
Drinopol.
děoleniieodii sne
Bulharský protest proti Turecku.
Z Cařihradu, 23. července. (K. k.) V te-
legramu velkovezirovi prohlašuje bulharský
ministr zahraničních záležitostí, Genadlev
že Turecko svým postupem porušilo územn
integritu Bulharska a žádá, aby turecké voj-
sko vrátilo se za hranice, stanovené londýn“
skou mírovou smlouvou. Porta odpoví
že pokládálondýnskou mírovou
smlouvu za zrušenouotda mil masvo
Enver bej v Drinopoli. — Turecký svátek
Z Cařihradu, 24. července. Šejk-ul-
islam Mehmud Essad obdržel telegram od
ámí-
Figar
Turek
Rusko
Armenia
Paříž
Cařihrad
Bulharsko
Drinopol
Turecko
Matin
18
article
Envera beje, ve kterém tento mu sděluje
že mešita Selima II. byla opět slavnostním
způsobem vysvěcena a na místo kříže za-
sazen na ni opět půlměsíc. Když z minare-
tů zavzněly zase hlasy, vyzývající mohame-
dány k modlitbě, plakali vojácí radosti.
Národní svátek turecký, případající na
23. července, byl slavnostním způsobemo-
slaven. Šejk-ul-islam poděkoval Enveru
bejovi, nazval ho skvělým příkladem všech
věřících a dodal, že tento svátek v Drino-
poli bude historickým pro víru a dějiny Tu-
recka.
Turci v Dedeagači.
Z Cařihradu, 24. července. Dle úřadní
zprávy obsadili Turci Dedeagač a tamějš
bulharské úřadníky zajali.
Rumuni vyženou Turky z Drinopole.
Z Londýna, 24. července. Bukureštský
korespondent „Daily Telegraphu“ se do-
vídá: Rumunsko zapudí svým
vojskyTurky z Drinopole, aby
městovrátilo Bulharům. Nen
ještěznámo,z daRumunsko pro-
vede toto zakročení na vlast-
ní pěst čiz podnětu velmocí.
Z bojiště srbsko-bulharského. ro
M. Z Kolína n. R., 24. července. „Koln.
Enver
Selim II
Turek
Dedeagač
Rumun
Bulhar
Drina
Cařihrad
Drinopol
Londýn
Rumunsko
Nen
Kolín
Daily Telegraph
19
article
Zeitung“ oznamuje ze Sofije, že v bojích
Küstendilu bylo několik srbských praporů v
pravém slova smyslů zničeno. Více ne
100.000 uprchlíků překročilo bulharské hra-
nice, utíkajíc do Bulharska.
Z Bělehradu. 23. července. (K. k.) (Úradnt
zpráva.) Po dvoudenním boji obsadilo naše vojsko
Bělogradčik. Ačkoliv byl vyvěšen bílý prapor
na znamení kapitulace, kladli přece Bulhaři odpor
při vtrhnutí našeho vojska. Město bylo od přírody
dobře opevněno. Úřady opustily město, než bylo
obsazeno naším voiskem. Obyvatelstvo bylo vy-
zváno, aby rovněž opustilo město, ale zůstalo a
srdečně uvítalo náš první oddíl, který obsadil ve-
řejné budovy, jmenoval místní úřady a zorganisoval
bezpečnostní službu. Naše vojsko přibylo do Bel
Rady. 8 km od Vidinu. U Pirotu napadly dva
bulharské prapory s kulomety naše přední hlídky
Garvanu byl nepřitel se značnými ztrátami za-
hnán na bulharské územi. U Dečan a Kladenaci
napadl nepřítel neočekávaně naše přední linie na
hranici a podařilo se mu vniknouti na krátko ně-
kolik kilometrů do našeho území, ale naše vojsko
dostalo posilu a zahnalo nepřítele za hranice. Včera
v noci a dnes pokusil se nepřítel o útok směrem
od Vlasinu, byl však odražen a utrpěl značné ztrá-
ty. U Křivé Palanky došlo k nepatrným po-
tvčkám na levém křídle. V posledních dnech poku-
silí se Bulhaři o útok směrem na Carevo Selo
ale naše vojsko, kteréjest stále na svém místě a
zná ze zkušenosti překvapovací taktiku Bulharů.
zahnalo nepřítele rychle na jeho stará postavení.
Dnes ve 3 hod. ráno pokusil se nepřítel o nový
útok na frontu u Iser Pobienu. Boj trval s pře-
stávkami celý den. Styk mezi naším a řeclým
vojskem byl tam úplně zjednán.
Bulhar
Rada
Dečan
Kladenac
Palanka
Pobiena
Bulharsko
Bělehrad
Pirot
Carevo Selo
Küstendil
U Křivá
km
20
article
Bulhaři opustili průsmyk Kresenský.
Z Berlína, 24. července, Do Soluna došly
nepotvrzené dosud zprávy, že průsmyk Kres-
na byl Bulhary opuštěn, protože řecké a srb-
ské vojsko snažilo se je v něm obklíčiti. Ná-
sledkem obsazení Drinopole Turky zabere ře-
cké vojsko, jak se zde tvrdí, také ještě Xan-
this a Dedeagač.nb jevboabivonen
ilog o Ústup Bulharů.lovoh a n
ol Z Londýna, 24. července. „Times“ ozna-
mují ze Sofije: Buiharské vojsko ustoupile a
k Dibrenu, které leží v soutěsce na starých
bulharskostureckých hranicích. Město Dimo-
tika bylo Bulhary zapáleno. Také před Řeky
ustupují Bulhaři na celé čáře. Obyvatelstv
trpí všude hladem a epidemické nemoci se
dotonl
Ruský Červený kříž do Bulharska
Z Moskvy, 23. července. (K. k.) Dnes ve-
čer odjelo do Bulharska oddělení ruského
Červeného kříže, skládající se z 10 lékařů, 18
jeptíšek a 35 ošetřovatelů, jěnvn
L l
Zoufalá situace v Sofiji.
Ze Solije, 24. července. („N. F. P.“) Četn
rodiny prchly z území zabraného Srby a Řeky
Bulhar
Turek
Řek
Srba
Berlín
Drinopol
Londýn
Dimo
Bulharsko
Moskva
Soluna
Times
22
article
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě . . za sk
večorni razno. . ne za 4b
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 54
lnserátv
platí se botově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., E
Tam nacházejí se téi
redakce, tiskárna a expedlc-
„Národnich Ldstů“
Rukopisy se nevracsj
Národnich Ldstus
24
article
do Bulharska; jedině průsmykem Kresnou pro-
šlo přes 60.000 osob. V Sofiji tisíce žen a dětí
táboří pod širým nebem a hlavní město bul-
harské podobá se obrovskému asylu lidí, kteří
nemají přístřeší. Nedostává se všech prostřed-
ků, které by nouzi zmírnily. Hrozný je pohle
na tišíce polonahých a hladovících. V nemoc-
nicích je nedostatek lékařů a obvazů, protože
Bulharsko je v dopravě od ostatního světa
odříznuto. Ani korespondenční lístek se do
něho nepustí. Také v Trnovu a Brešovici je
bezměrná bida. Německá vláda vyslala vojen-
ského příručího Kunze, aby seznal poměry
Bulharsku.
Kunz
Bulharsko
Trnov
25
article
Krise V král. Ceském.
Krise V král. Ceském.
Správní komise č. 2. úřadnická. — Žádný
jednostranný oktroj. — Národnostní poměr
v komisí bude zachován.
(Zvláštní tel. zpráva „Národních Listů“
o0b voz o Z Vídně, 24. července.
si z aamane naprosto bezpečného se
dovídáme, že jakýkoliv jedno-
stranný oktroj některé části
vyrovnávacího materiálu je
úplně vyloučen a nebude pro-
veden. Všechny zprávy německých listů
v této věci jsou jenom kombinacemi, nebo
zbožným přáním. Vláda stojí na sta-
novisku, že by jakákoliv jedno-
stranná oktrojírka způsobila
takové rozhořčení a zápasy, že
by potřebný klid k dalším jed-
náním byl zmařen. Rovněž úplně
nesprávné jsou hlasy německých listů,
že ve správní komisi, která even-
tuelně dosazena býti má, bude parita
meziněmeckými a českýmičle-
ny. Komisebude sice sestavena
z úřadníků státních, avšak ná
rodnostní poměr, tak jak byl pro-
jektován pro komisi, v níž by zasedali po-
liticky činní lidé, nebude porušen.
Nejvyšší maršálek princ Lobkovic odjel
do Išlu.
Nejvyšší maršálek princ Lobkovic
odjel dnes v 6 hod. 50 min, rychlíkem z
Lobkovic
Vídeň
Išlu
26
article
Prahy do 1šlu.a5on s n o c
Prahy do 1šlu.a5on s n o c
s i om
pah
Účel audience nejvyššího maršálka prince
Lobkovice v Išlu.
V dnešním pražském tisku, českém i ně-
meckém, zrcadlí se veliký dojem, který vy-
volalo vyžádání si audience nejvyššího mar-
šálka prince Lobkovice u panovníka
Išlu. Otázka, zdali prine Lobkovic vyžádal s
tuto audienci sám, či jednal-li tak z usnesen
zemského výboru, zůstává stranou úvah, za to
se všechny úvahy a kombinace otáčejí kolem
otázky: jaký je vlastně účel audien-
ce nejvyššího maršálka u panov-
níka? Jede princ Lobkovic podati svou de-
mísi, oznámí resignaci konservativně-velko-
statkářských přísedících, anebo bude usilovati
dosíci sankce panovníkovy pro takovou fi-
nanční sanaci, která by zažehnala Damoklův
meč suspense zemské ústavnosti, visící nad
hlavou království Českého? Na tyto otázky
odpovídá se v tisku rozmanitě.
čb
„Venkov“ sděluje, že včera před schůzi
zemského výboru navštívil nejvyšího maršálk
v zastoupení zemských poslanců českých posl.
Antonín Š vehla a tlumočil mu žádosti jejich
aby na místě svém za všech okolností setryal
a aby svou resignací nezjednávali možnost
příležitost vládě k opatřením mimořádným.
Princ Lobkovic na to odpověděl: „V plném
vědomí své zodpovědnosti a ve
vážné chvíli této ujišťuji vás, že kaž dý
můjikrok bude diktován výhradn
Lobkovic
Išlu
Damoklův
Š vehl
Praha
Išlu
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Museum král. hlav. města Prahy.
Právě vydána byla zpráva kuratoria musea
král. hl. města Prahy za rok 1912, která překva-
puje svojí bohatostí. Obsahuje na 53 stranách
textu článek ředitele musea Břt. Jelínka „Ze
zbrojnice městského musea“, v němž popi-
sovány jsou některé čelnější památky ze sbírky
zbroje: meče, kord (končíř), rapír, bradatice, hala-
partny, přilbice, helm, rukavice brněně, plecho-
vice, štíty, pavézy, pukléře. Pak následuje studie
dra. V. V. Štecha: „Dřevěné řezby v mu-
seu král. hl. města Prahy“, část I., která zahrnuje
řezby v městském museu až do počátku barok-
ního slohu. Obě stati jsou doprovázeny řadou foto-
grafií v texlu a dvaceti tabelami na křídovém pa-
píře. Zpráva kuratoria musea stává se těmito stu-
diemi důležitou a významnou publikací pro naši
sdla sseě ln
uměleckou a kulturní hisťorii.
Z péra dra. F. X. Harlasa nalézáme tu člá-
nek o Zikmundu Wintrovi, článek, který
jednak dotýká se styků Wintrových s městským
museem, jednak zachycuje výrazně originalitu
osobnosti Wintrovy. Píše o něm: že je „bystrý po-
zorovatel, mistr slova, a vždy celý člověk, muž
jadrný, milující pravdu a objímající láskou ten
zapadlý svět, vítající každou zmínku, každý údaj
o tom všem, co bývalo, s nelajenou radosti. Mě
jemný smysl pro skryté rysy soukromého života
minulosti a přimo geniální pud, vystopovati z ná-
nosu všedních údajů, floskulí, frází a sterých těch
sbytečností, stědře navrstvených ve všech starých
Břt
Jelínek
doktor
V V Štech
Winter
Wintrův
Praha
kuratorium muzeum král
zbrojnice městský muzeum
kuratorium muzeum
29
article
knihách úřadních a registrech všeho druhu ..
Přímý, rázovitý ve všem všudy, vždy hotov k řízné
poznámce, vždy mocen slova, plasticky formulu-
jícího jde životem, raduje se ze světa, zpívá, do-
kud zdraví hlasu dopřává, a pracuje tak prostě.
jako by se to samo rozumělo, po všechny časy
až do samého konce.
Zpráva ředitelství vykládá, že sběratelská čin-
nost musea projevuje se dosud hlavně na venek
V roce 1912 dosáhly vrcholu obchodní ruch a na-
bídky, různými obchodníky museu činěné. Roku
1911 měl inventář musejní 18.460 čísel, roku 1912
19.171 čísel. Kusů bylo r. 1912 30.148. V roce 1912
přibylo 711 inventárních čísel, 897 kusů v ceně
13.546 K. 7 čísel přibylých je krojů a součástek
krojových 37, šperků 14, nábytku 13, řezeb ze dře-
va 23, řezeb z kosti, perletí a pod. 35, skla 121.
keramiky 112, mincí 9, pečetidel 7, železných
předmětů 23, prací z jiných kovů 71, hodin9.
zbraní 9. miniatur, maleb a kreseb 35, pohledů
pražských 46, rytin a grafických reprodukcí 50.
tisků a knih 64, znamení z domů 8. pravěkých
předmětů 15, fotografií (serií) 10. — Museum na-
vštivílo v roce 1912 20.311 osob, z toho 762 detí
školních.
V oddělent skla zakoupena řada výrobků če-
ského sklářství ze začátku poloviny XIX. století
a některé ukázky staršího skla, a to dva loďko-
víté poháry se stříbrným kováním ze XVII. stoleti
pohár téhož tvaru a skleněnou kropenku z pozů-
stalosti Hanuše Schwaigra, dvě skleničky dvojité,
zlacené, z XVIII. stol., a sklenici dvojitou s leto-
počtem 1742.
V oddělení keramickém přibylo několik pra
z pražské továrny na poreulán, hlavně figurek
Schwaigr
30
article
Zakoupena zvláště krásná Madonna od Arn. Pop-
pa, dvě allegorie květin, tabulový nástavec slav-
kovské značky, dva pohárky kamenínové pražské
značky, a hliněný a polěvaný talíř s letopočtem
1774, s holandským nápisem a s primitivním vy-
obrazením Prahy (koupen v Londýně). Také sbírk
nábytku rozmnožena kusy ze XVII., XVIII. a za-
čátku XIX. století. Získána sbirka „Pražských po-
uličních typů 42 rytinek kolorovaných z počátku
19. stol. Darem dra. J. Kněmy získalo museum 129
předmětů a to zbraně, hole, miniatury, daguerro-
typy, tobolky, nádobí, hodiny, staré zapalovac
přístroje a jiné ukázky kulturního prostředí z prvn
poloviny XIX. stol. ole
Madonna
Arn
J Kněma
Pop
Praha
Londýn
31
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Slovanský Přehled“ (XV., č. 10.), kte.
rý vůbec věnuje v posledních svých ročnících
hodně zasloužené pozornosti statistice slovanských
národů, podává v článku J. K. Pojezdného
„Několik dat z Černé Hory“. Při pozor-
nosti, kterou právě nyní vzbuzují státy jihoslovan-
ské, a při nedostatečných dosavadních známostech
o jejich skutečném stavu i v naší veřejnosti, je
každé seznamování s nimi včasné a vitané. Údaje
statistické pak mají o to větší cenu, o co dovedou
býti objektivnější než zprávy, založené na osobních
dojmech a zkušenostech. Ovšem, statistika černo-
horská je dosud ještě velmi mladá: starati se o ni
počaly úřady teprve s novou ústavou z r. 1905. Prvé
soustavné a vědecky založené sčitání lidu bylo
provedeno 31. prosince r. 1909, ale výsledky jeho
byly dosud jen částečně zpracovány a publikovány
V řadě nejdůležitějších jevů, statisticky zjišťova-
ných, dosud pro Černou Horu nemáme ověřených.
přesných dat; tak hned pro celkový počet obyva-
telstva. Již po několik desítiletí se udává, že na
Černé Hoře žije pouze asi 250.000 obyvatelá. Ale
Pojezdný
Černá Hora
32
article
Niederle odhaduje počet obyvatelů Černé Hory
350 tisíci, Erdeljanovič 318 tisíci. Zprávy dosu
uveřejněné udávají poměry náboženské příslušnost
(počet mohamedanů 10.659 t. j. as 3% všeho oby-
vatelstva, počet katolíků 4911), udávají i dala gra-
motnosti (v městech 30—89% gramolných mužůa
6—39% gramotných žen; okresy venkovské vyka-
zují z počtu svého obyvatelstva 1 až 75% gramot-
ných mužů a 0 až 16% gramotných žen. V celku
nad 50% gramotných mužů vykazuje 8 měst z 10
a 18 kapetanií ze 43). O školství je na Černé Hoře
postaráno poměrně dobře: V rozpočtu na rok 1911
nacházímé položku na potřeby ministerstva kullu
a vyučování největší, totiž 605.839.46 perperů (ko-
run), r. 1912 616.239 K. Vždy o polovinu větší obnos
než na účelý vojenské [260.000k, z čehož vysvitá.
že Černá Hora je si vědoma toho, čeho nejvíce
potřebuje. Z obnosů uvedených případá na obecné
školy 175.650.86 perperů (r. 1912 185.870.86). na vyš-
ší školy 97.420 perperů (99.120). O počtu škol dat
není. Ale státní kalendář na rok 1911 uvádí jména
učitelů národních škol ve 146 místech, což asi bude
i přibližný počet škol, poněvadž po dvou školách
je sotva v klerém místě. Vyššími školami jsou
vyšši gymnasium na Cetyni a nižší v Podgorici, bo-
hoslovecká škola na Cetyní a dívčí institut na
Niederle
Podgorica
národní škola
perper
33
article
Cetyni a obchodní škola v Mikšiči. Mimo to má
Černá Hora národní museum, knihovnu a divadlo.
státem subvencované. V 10 místech Černé Hory
jsou veřejné knihovny a čítárny; nejmenší poče
časopisů jedné čítárny je 3. největší 32 (7 z uve-
dených 10 čítáren má 10 a více časopisů): z kniho-
ven má jedna 3361 knihu, 2 nad 200 knih, ostatní
méně. Význam těchto osvětných ústavů vynikne
dojde uznání, vzpomeneme-li, že jen 5 míst v celé
zemi má více než 2000 obyvatel: největší město
země Podgorica 9895, sídelní město Cetyň 5895
obyvatelů. — „Slovanský Přehled“ dále obsahuje-
dr. Ant. Boháč. Volné kapitoly ze statistiky Slo-
vanstva: Stěhování Slovánů do Ameriky. — Dr.
Jar. Borecký. Jaroslav Vrchlický a jeho poměr ke
slovanství. — Dr. A. Pražák. Život a dílo S. To-
mášika. — HI. Boczkowski, Rusko ve světle stali-
stiky. — Dopisy. — Rozhledy a zprávy. — Lite-
ratura a uměníl
Černá
doktor
Antonín
Borecká
Vrchlický
Boczkowski
Podgorica
Cetyně
Amerika
Rusko
národní muzeum
knihovna
34
article
ležee n
nrědr
„Pnůdy . revue mladého Slovenska [IV., č. 7.)
otiskují přednášku H. Gregorově: „K žen-
skej otázke na Slovensku“. Na Slovensko
doléhají v posledních letech moderní proudy a s
nimi ozvala se i tam — nejvýrazněji v beletrii Ha-
ny Gregorové, jejíž vervní a literárně cenné črty
vyšly loni knižně — ženská otázka. Co u nás je
běžné a právem považováno za nezbytnou součást
v souboru snah za lidskou plnou svobodu, na Slo-
vensku narazilo. Souborného výrazu odpor proti
prvým zákmitům ženského hnutí slovenského došel
v projevu L. Podjavorinské „Drobnosti o ženách“,
na nějž je stať pí. Gregorové v „Prúdech“ odpo-
vědí. Více než polemika sama zajímají názory na
ženu, tlumočené pí. Podjavorinskou, neboť ukazují
a osvětlují konservatism strany starých na Sloven-
sku, jemuž v životě českém není obdoby mimo tá-
bor klerikálni. Podjavorinské je ideálem žena, která
miluje, trpí, kolíbá, vaří a je umírněného ducha.
Duševní probudilost, vzdělanost ženy je v její očích
nerozlučně spojena s mravní nevázaností (příklady
žen emancipovaných nalézá v řeckých hetérácha
v některých ženách italské renesance), práci ženy
mimo domov považuje vůbec za škodnou a t. d.
Smyslem její výkladu bylo, že třeba vésti slovenské
ženy, aby byly dobrými hospodyněmi a matkami
(řekl bych ve smyslu animálném: nad kolébkou).
Proti tomu pí. Gregorová připomíná správně,
tom směru že Slovenek buditi netřeba: jsou jistě
dobrými hospodyněmi i dobrými matkami nad ko-
lébkou. Ale je třeba buditi je k životu duševníma.
k mravní samostatnosti, aby dovedly býti dobrými
matkami i dětí dorůstajících a dospělých. — „Prú-
dy“ dále přinášejí: Dr. V. Šrobár, Viera a veda. —
Obzor literárny a umelecký. — Obzor školský
kultúrny. — Obzor časopisov. — Kronika.
neo
nei
H Gregorův
Gregor
Gregorová
Slovenka
V Šrobár
Viera
Slovensko