ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c513060-8f13-11dd-8020-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 97, person 70, work 4, org 14
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
norv
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. července 1913.
Praha
4 masthead
Číslo 20.
5 article
Na ranní avečerní listy předplání se V Praze v administraci: na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou a městle. na čtvrt ieta : . . ke ve filiálkách ca mésie . . . . 2 K B0 Pošton- něsle na čtvrt istá ! . . . 9 K 80 s dvojí zásilkou na měsle, na čtvrt leta . . . . 1i K d0
Praha Pošton
6 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. V Praze, 24. července. Bulharský král Ferdinand obrátil prý se také na rakouského panovníka s prosbou, aby pomohl Bulharsku v tísni. Odpověď prý vy- zněla politováním, že pomoci nijak v dané si- tuaci nelze, a doporučením, aby Bulharsko se snažilo dohodnouti se s Rumunskem. Bulharsko vidí, že ani tam, kde nejvice spoléhalo na pomoc, pomocí se nedočká, proto bulharský král neustává posílati depeše králi rumunskému, v nichž slibuje vyhověti všem přáním rumunským, jen aby co nej- rychleji byl zastaven pochod rumunského voj- ska. Ale rumunský král odpovídá, že může podepsati mír s Bulharskem jen zároveňs ostatními spojenci. Proto bylo nuceno Bulhar- sko poslati do Niše generála Paprikova. Ironie osudu zahrává si na Balkáně až příliš. Bul- harští zástupci, přicházející do Níše vyjedná- vati o mír, byli přijati generálem Stepano- vičem, velitelem II. armády, který pomáhal Bulharům dobýti Odrinu. Armáda Stepanovi- čova, když se vrátila od Odrinu, dostala úkol brániti pohraniční opevnění u Pirotu. Nedávní spojenci setkají se jako vítězi a poražení! Před dvěma měsíci ještě podpisovali spojenci — Bulharsko, Srbsko, Řecko, Černá Hora —v Londýně mír s Tureckem, ale nemohli se do- hodnouti o rozdělení dobytých zemí mezi sebou, nyní budou v Bukureští spojenci — Ru- munsko, Srbsko, Řecko, Černá Hora — podpi- sovati mír s pokořeným Bulharskem, jenuž odejmou většinu výboje.
Ferdinand Bulhar Paprikův Stepano Stepan Odrin Balkán Praha Bulharsko Rumunsko Niš Srbsko Řecko Černá Hora Londýn Turecko Bukurešť
7 article
Bulharsko nemůže dnes mnoho vybírati v podmínkách míru. Vojenská situace je ta- ková, že tuhého odporu nevydrží, a noví spo- jenci diplomaticky jsou tak pevni, že jeden bez druhého nepovolí. V tom směru zase byl Bulhaři překonáni. Chyba bulharské diplomacie byla v tom že chtěli všechno jen pro sebe zabrat a že příliš spoléhali na své síly. Jich nynější pro- tivníci postupovali mnohem opatrněji a připra- vovali si na všechny strany různými smlou- vami pojištění pro případ ztráty.
Bulhar Bulharsko
8 article
Ukazuje se nyní, že Rumunsko za války Tureckem nabízelo Bulharsku své úsluhy. 200.000 vojáků, ale bylo odmrštěno Bulhar- skem, které svým spojencům o této výhodné nabídce ani nic neřeklo. Kdyby byli tehdy vy- stoupili činně proti Turkům i Rumuni, nen pochyby, že by válka balkánská byla již dávno vyřízena a že by Bulhaři kromě „válečné ná- hrady“ Rumunsku, těch 6000 km' mezi Turtu- kajem a Balčikem s obyvatelstvem větším dí- lem mohamedánským, nebyli nic ztratili, ale získali rozsáhlé území až k pobřeží Egejského moře. Dnes bude Bulharům nesnadno hájit po- žadavky, aby Řekové ustoupili až za Strumu ponechali jim i Kavalu, když Řekové byli by nejochotnější vtrhnout i do Thrakie a převzít krátkodobé vlastníctví bulharské do své správy. bes uvslozn Požadavky vítězů na Balkáně rostou den za dnem a Bulharsko jen chybuje, že stále ještě nevychází z dosavadního stylu své diplomacie, obojetnými sliby na pravo, na levo protahovat jednání a podněcovat jednoho ze spojenců proti druhému. Zdá se, že tato bulharská tak- tika již na nikoho nepůsobí dobrým dojmem Srbové formulují svoje požadavky prot Bulharům velmi radikálně. „Trgovinski Glas- nik“, list, který nepatří ke štváčům, prohla- šuje, že hranicí srbsko-bulharskou musí být Struma od Butkova jezera západně od Demir-Hisaru do Džumaje na starých bulharsko-tureckých hranicích, aby pohoří Maleš na rozvodí mezi Bregalnicí a Strumou bylo chráněno, a dále má hranice býti posu- nuta do starého bulharského území podél Strumy do toku s Breznicí, odtud na Slivnici po rozvodí Iskra a Niševy k Berkov- ské planině, kde by se připojila k staré srbsk - nosidelsnpe
Bulhar Rumun Řek Srba Butkův Demir Maleš Rumunsko Turecko Bulharsko egejský moře Balkán Hisar Džumaja Bregalnica Breznica Slivnica Iskra km Trgovinski Glas
10 article
vu odote
11 article
bulharské hranici. „Trgovinskí Glasnik“ myslí že toto odříznutí bulharského území nebude pro Bulhary ani tak citelné, jako ztráta Make- donie, která bude vždy Elsasko-Lothrinskem mezi oběma národy. Tento návrh by ovšem znamenal zlepšení hranic srbských, ale zá- roveň konec Sofije jako hlavního města. Jednání o příměří. os0 7 Brašova 23. července. (K. k. uher.) Ru- munský vojenský splnomocněnec gen. Coan- da, přibyl sem o 11. hod. v noci a ihned je dále přes Arad do Niše, aby se tam zúčastníl vyjednávání o příměří. Z Athén, 24. července. („N. F. P.“) Pod- mínky spojenců budou prý předloženy teprve na konferenci v Bukurešti a budou, jak se praví, spočívati na zásadě rovnováhy na Bal- káně, následkem čehož nebudou prý pro Bul- harsko tak tísnivé, jak se myslí. Nižádcým způsobem nepomýšlí se na odříznu ti Bulharska od Egejského moře, vozdiekn
Bulhar Arad Niš Atény Bukurešť Bala Bulharsko egejský moře Trgovinskí Glasnik
12 article Návrh Rumunska.
Návrh Rumunska. lboni Z Bukurešti, 23. července. (K. k.) Ku pod- poře nového rumunského návrhu, jenž žádá aby bylo zastaveno nepřátelství před za- hájením vyjednávání o příměří a mírové prelimináře v Bukurešti, za- slal král Karol dnes stejně znějící telegramy králům řeckému, srbskému a černohorskému v nichž se zřetelem na situaci v Sofiji jakož na přání Evropy, aby Bul- harsko nebylo ještě vice sesla- beno, doporučuje se, aby návrh rumunské vlády byl schválen. Z Bukurešti, 23. července. (K. k.) Dnes v nocí došla odpověď Řecka ke známému ru- munskému návrhu. Řecká vláda vyslovuje přání, aby také příměří bylo uzavřeno v Bu- kurešti. Rumunská vláda odpověděla, že s tím souhlasí, jestliže před tím v Niší ujednáno bu- de zastavení pochodu armád, jakož i zasta- vení nepřátelství. O ostatních otázkách, sou- visejících s příměřím, možno pak vyjednávat v Bukurešti právě tak jako o preliminářích míru a míru samém. Rumunsko doufá,že Řecko přijme tento nový rumunský návrh jenž trvá na základní myšlence dřivějšího ru- munského návrhu, aby totiž před počátkem vyjednávání v Bukurešti bylo nepřátelství na celé čáře zastaveno. Z Bukureští, 23. července. (Ag. tel. Roum. Rumunská vláda, třeba že preliminář míru musí podepsán býti v téže době jako příměři v Bukurešti, uložila, aby ulehčila uzavření předběžného klidu zbraní, generálu Coan- dovi, aby ihned odjel do Niše, aby setkal se tam s delegáty, jedoucími na konferenci do Bukurešti. Jest možno, že před podepsáním příměří učiněna budou opatření, aby každé prolévání krve bylo zastaveno. Z Bukurešti, 23. července. (K. k.) Plukov- ník Christescu, náměstek chela generál- ního štábu, zúčastní se jako delegát Rumunsk vyjednávání v Niši o zastavení nepřátelství
Karol Roa Coan Rumunsko Bukurešť Evropa Řecko Niš
13 article
Rumunsko žádá okamžité zastavení nepřá- telství mšva ske M. Z Kolína n. R., 24. července. Telegram Köln. Zeitungu“ oznamuje ze Sofije: Krá Karol navrhl Bulharsku, Srbsku a Řecku. aby nepřátelství bylo ihned zastaveno a aby zastavení nepřátelství bylo později po- tvrzeno formálním prohlášením klidu zbraní JJest domněnka, že Srbsko a Řecko stěží od- mítnou rumunský návrh, když na straně Bul- harska jest skutečná ochota. — Podle zpráv athenského dopisovatele„Köln. Ztg.“ hledi úřadní kruhy řecké balkánské konferenci Bukurešti, která se sejde pravděpodobně kon- cem tohoto týdne, s velkou důvěrou vstříc, ježto mezi Srbskem a Řeckem je úplná shoda názorů a Rumunsko společnými zájmy se spo- jenci jest nuceno sdíleti zásadu o potřebě rovnováhy na Balkáně.
Köln Karol Rumunsko Kolín Bulharsko Srbsko Řecko Bukurešť Balkán
15 article
Ministerská rada v Bělehradě. Z Bělehradu, 23. července. Odpoledn konala se za předsednictví králova mini- sterská rada, jež rokovala o definitivním stanovení podmínek míru. Jak se proslýchá budou také vyjednávání vojenských delegátů o stanovení demarkační čáry konati se v Bu- kurešti a ne v Niši. jodnln Skepse v Srbsku. — Vojsko chce táhnouti na Sofiji. Z Bělehradu, 24. července. V kruzíc) vojenské strany se naléhá, aby postup n Sofiji byl znova zahájen. Dle zprávy z hlav ního stanu převládá tam názor, že Bulhar- sko není dosud ochotno mír se Srbskem Řeckem uzavříti. Proto posuzuje se situace způsobená vyjednáváním v Níši, velmi skep- ticky. Ve vojenských kruzích se trvá na tom, že Bulharsko chce jen ziskati času, aby svou armádu shromáždilo a zahájilo ener- gickou ofensivu. Z té příčiny jest nutno. aby srbské vojsko podniklo útok na hlavní město. Stanovisko Rumunska vyvolává zde dosti značnou nervositu.
Bulhar Bělehrad Niš Srbsko Řecko Bulharsko Rumunsko
16 article
Zakročení velmocí proti Turecku. — Za- drženo 50 mil. iranků určených Turecku. Z Londýna, 24. července. („N. Fr. Pr.“) S dobře informované strany se sděluje: „První z kroků, kterými chtějí velmoci působiti na Turecko, byl již učiněn. Turecko uzavřelov Paříži půjčku v obnosu 50 milionů franků, k níž byly peníze u bank již uloženy. Na z akro- čení velmocí zadržely však ban- ky jejich výplatu do té doby, až Turecko uzná londýnský mír. Z Cařihradu, 24. července. Dlen informaci z diplomatických kruhů dlužno očekávati v nejbližších dnech kolektivní zakročení všech velmocí u Porty. Porta bude vyzvána, aby tu- recké vojsko odvolalamaž narčáru Enos—Midia a aby vyklidila Drino- pol. Toto kolektivní zakročení bude velm rázné. Pro případ, že by zůstalo bez výsled- ku, následovati bude druhé zakročení, ve kte- rém bude Portě pohrozeno různými konkret- ními opatřeními. Represalie budou prozatín finanční povahy. Zda dojde k mezinárodní de- monstraci a k vylodění mezinárodního vojska. není dosud stanoveno.
Port Turecko Londýn Francie Paříž Cařihrad
17 article
Rusko chce obsaditi Armenii. Z Paříže, 24. července. Petrohradský korespondent „Figara“ dovídá se o ú- myslechruské vlády toto: Rusko bude pro- zatím žádati kolektivní zakročení velmocí v Cařihradě, načež bude žádati námořn demonstraci s mezinárodním char- akterem. Kdyby tyto prostředky selhaly. obsadí Rusko Armenii. Italská vlád projevila již souhlas s tímto návrhem avšak žádá jako kompensace jede ostrov v Egejském moři, proti čemuž Rusko ničeho nenamítá. Z Paříže, 24. července. „Matin“ se do- vídá, že obsazení Armenie Ruskem nebude trvalé, nýbrž pouze opatřením, aby Tu- recko bylo donuceno vydat Bulharsku opět Drinopol. Rusko nemá žádných úmyslů zvětšití svoje územi pravděpodobně odvolá své vojsko Armenie v okamžiku, kdy Turci vyklid Drinopol. děoleniieodii sne Bulharský protest proti Turecku. Z Cařihradu, 23. července. (K. k.) V te- legramu velkovezirovi prohlašuje bulharský ministr zahraničních záležitostí, Genadlev že Turecko svým postupem porušilo územn integritu Bulharska a žádá, aby turecké voj- sko vrátilo se za hranice, stanovené londýn“ skou mírovou smlouvou. Porta odpoví že pokládálondýnskou mírovou smlouvu za zrušenouotda mil masvo Enver bej v Drinopoli. — Turecký svátek Z Cařihradu, 24. července. Šejk-ul- islam Mehmud Essad obdržel telegram od ámí-
Figar Turek Rusko Armenia Paříž Cařihrad Bulharsko Drinopol Turecko Matin
18 article
Envera beje, ve kterém tento mu sděluje že mešita Selima II. byla opět slavnostním způsobem vysvěcena a na místo kříže za- sazen na ni opět půlměsíc. Když z minare- tů zavzněly zase hlasy, vyzývající mohame- dány k modlitbě, plakali vojácí radosti. Národní svátek turecký, případající na 23. července, byl slavnostním způsobemo- slaven. Šejk-ul-islam poděkoval Enveru bejovi, nazval ho skvělým příkladem všech věřících a dodal, že tento svátek v Drino- poli bude historickým pro víru a dějiny Tu- recka. Turci v Dedeagači. Z Cařihradu, 24. července. Dle úřadní zprávy obsadili Turci Dedeagač a tamějš bulharské úřadníky zajali. Rumuni vyženou Turky z Drinopole. Z Londýna, 24. července. Bukureštský korespondent „Daily Telegraphu“ se do- vídá: Rumunsko zapudí svým vojskyTurky z Drinopole, aby městovrátilo Bulharům. Nen ještěznámo,z daRumunsko pro- vede toto zakročení na vlast- ní pěst čiz podnětu velmocí. Z bojiště srbsko-bulharského. ro M. Z Kolína n. R., 24. července. „Koln.
Enver Selim II Turek Dedeagač Rumun Bulhar Drina Cařihrad Drinopol Londýn Rumunsko Nen Kolín Daily Telegraph
19 article
Zeitung“ oznamuje ze Sofije, že v bojích Küstendilu bylo několik srbských praporů v pravém slova smyslů zničeno. Více ne 100.000 uprchlíků překročilo bulharské hra- nice, utíkajíc do Bulharska. Z Bělehradu. 23. července. (K. k.) (Úradnt zpráva.) Po dvoudenním boji obsadilo naše vojsko Bělogradčik. Ačkoliv byl vyvěšen bílý prapor na znamení kapitulace, kladli přece Bulhaři odpor při vtrhnutí našeho vojska. Město bylo od přírody dobře opevněno. Úřady opustily město, než bylo obsazeno naším voiskem. Obyvatelstvo bylo vy- zváno, aby rovněž opustilo město, ale zůstalo a srdečně uvítalo náš první oddíl, který obsadil ve- řejné budovy, jmenoval místní úřady a zorganisoval bezpečnostní službu. Naše vojsko přibylo do Bel Rady. 8 km od Vidinu. U Pirotu napadly dva bulharské prapory s kulomety naše přední hlídky Garvanu byl nepřitel se značnými ztrátami za- hnán na bulharské územi. U Dečan a Kladenaci napadl nepřítel neočekávaně naše přední linie na hranici a podařilo se mu vniknouti na krátko ně- kolik kilometrů do našeho území, ale naše vojsko dostalo posilu a zahnalo nepřítele za hranice. Včera v noci a dnes pokusil se nepřítel o útok směrem od Vlasinu, byl však odražen a utrpěl značné ztrá- ty. U Křivé Palanky došlo k nepatrným po- tvčkám na levém křídle. V posledních dnech poku- silí se Bulhaři o útok směrem na Carevo Selo ale naše vojsko, kteréjest stále na svém místě a zná ze zkušenosti překvapovací taktiku Bulharů. zahnalo nepřítele rychle na jeho stará postavení. Dnes ve 3 hod. ráno pokusil se nepřítel o nový útok na frontu u Iser Pobienu. Boj trval s pře- stávkami celý den. Styk mezi naším a řeclým vojskem byl tam úplně zjednán.
Bulhar Rada Dečan Kladenac Palanka Pobiena Bulharsko Bělehrad Pirot Carevo Selo Küstendil U Křivá km
20 article
Bulhaři opustili průsmyk Kresenský. Z Berlína, 24. července, Do Soluna došly nepotvrzené dosud zprávy, že průsmyk Kres- na byl Bulhary opuštěn, protože řecké a srb- ské vojsko snažilo se je v něm obklíčiti. Ná- sledkem obsazení Drinopole Turky zabere ře- cké vojsko, jak se zde tvrdí, také ještě Xan- this a Dedeagač.nb jevboabivonen ilog o Ústup Bulharů.lovoh a n ol Z Londýna, 24. července. „Times“ ozna- mují ze Sofije: Buiharské vojsko ustoupile a k Dibrenu, které leží v soutěsce na starých bulharskostureckých hranicích. Město Dimo- tika bylo Bulhary zapáleno. Také před Řeky ustupují Bulhaři na celé čáře. Obyvatelstv trpí všude hladem a epidemické nemoci se dotonl Ruský Červený kříž do Bulharska Z Moskvy, 23. července. (K. k.) Dnes ve- čer odjelo do Bulharska oddělení ruského Červeného kříže, skládající se z 10 lékařů, 18 jeptíšek a 35 ošetřovatelů, jěnvn L l Zoufalá situace v Sofiji. Ze Solije, 24. července. („N. F. P.“) Četn rodiny prchly z území zabraného Srby a Řeky
Bulhar Turek Řek Srba Berlín Drinopol Londýn Dimo Bulharsko Moskva Soluna Times
22 article
V drobném prodeji ranní čislo o sobě . . za sk večorni razno. . ne za 4b Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 54 lnserátv platí se botově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., E Tam nacházejí se téi redakce, tiskárna a expedlc- „Národnich Ldstů“ Rukopisy se nevracsj
Národnich Ldstus
24 article
do Bulharska; jedině průsmykem Kresnou pro- šlo přes 60.000 osob. V Sofiji tisíce žen a dětí táboří pod širým nebem a hlavní město bul- harské podobá se obrovskému asylu lidí, kteří nemají přístřeší. Nedostává se všech prostřed- ků, které by nouzi zmírnily. Hrozný je pohle na tišíce polonahých a hladovících. V nemoc- nicích je nedostatek lékařů a obvazů, protože Bulharsko je v dopravě od ostatního světa odříznuto. Ani korespondenční lístek se do něho nepustí. Také v Trnovu a Brešovici je bezměrná bida. Německá vláda vyslala vojen- ského příručího Kunze, aby seznal poměry Bulharsku.
Kunz Bulharsko Trnov
25 article Krise V král. Ceském.
Krise V král. Ceském. Správní komise č. 2. úřadnická. — Žádný jednostranný oktroj. — Národnostní poměr v komisí bude zachován. (Zvláštní tel. zpráva „Národních Listů“ o0b voz o Z Vídně, 24. července. si z aamane naprosto bezpečného se dovídáme, že jakýkoliv jedno- stranný oktroj některé části vyrovnávacího materiálu je úplně vyloučen a nebude pro- veden. Všechny zprávy německých listů v této věci jsou jenom kombinacemi, nebo zbožným přáním. Vláda stojí na sta- novisku, že by jakákoliv jedno- stranná oktrojírka způsobila takové rozhořčení a zápasy, že by potřebný klid k dalším jed- náním byl zmařen. Rovněž úplně nesprávné jsou hlasy německých listů, že ve správní komisi, která even- tuelně dosazena býti má, bude parita meziněmeckými a českýmičle- ny. Komisebude sice sestavena z úřadníků státních, avšak ná rodnostní poměr, tak jak byl pro- jektován pro komisi, v níž by zasedali po- liticky činní lidé, nebude porušen. Nejvyšší maršálek princ Lobkovic odjel do Išlu. Nejvyšší maršálek princ Lobkovic odjel dnes v 6 hod. 50 min, rychlíkem z
Lobkovic Vídeň Išlu
26 article Prahy do 1šlu.a5on s n o c
Prahy do 1šlu.a5on s n o c s i om pah Účel audience nejvyššího maršálka prince Lobkovice v Išlu. V dnešním pražském tisku, českém i ně- meckém, zrcadlí se veliký dojem, který vy- volalo vyžádání si audience nejvyššího mar- šálka prince Lobkovice u panovníka Išlu. Otázka, zdali prine Lobkovic vyžádal s tuto audienci sám, či jednal-li tak z usnesen zemského výboru, zůstává stranou úvah, za to se všechny úvahy a kombinace otáčejí kolem otázky: jaký je vlastně účel audien- ce nejvyššího maršálka u panov- níka? Jede princ Lobkovic podati svou de- mísi, oznámí resignaci konservativně-velko- statkářských přísedících, anebo bude usilovati dosíci sankce panovníkovy pro takovou fi- nanční sanaci, která by zažehnala Damoklův meč suspense zemské ústavnosti, visící nad hlavou království Českého? Na tyto otázky odpovídá se v tisku rozmanitě. čb „Venkov“ sděluje, že včera před schůzi zemského výboru navštívil nejvyšího maršálk v zastoupení zemských poslanců českých posl. Antonín Š vehla a tlumočil mu žádosti jejich aby na místě svém za všech okolností setryal a aby svou resignací nezjednávali možnost příležitost vládě k opatřením mimořádným. Princ Lobkovic na to odpověděl: „V plném vědomí své zodpovědnosti a ve vážné chvíli této ujišťuji vás, že kaž dý můjikrok bude diktován výhradn
Lobkovic Išlu Damoklův Š vehl Praha Išlu
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Museum král. hlav. města Prahy. Právě vydána byla zpráva kuratoria musea král. hl. města Prahy za rok 1912, která překva- puje svojí bohatostí. Obsahuje na 53 stranách textu článek ředitele musea Břt. Jelínka „Ze zbrojnice městského musea“, v němž popi- sovány jsou některé čelnější památky ze sbírky zbroje: meče, kord (končíř), rapír, bradatice, hala- partny, přilbice, helm, rukavice brněně, plecho- vice, štíty, pavézy, pukléře. Pak následuje studie dra. V. V. Štecha: „Dřevěné řezby v mu- seu král. hl. města Prahy“, část I., která zahrnuje řezby v městském museu až do počátku barok- ního slohu. Obě stati jsou doprovázeny řadou foto- grafií v texlu a dvaceti tabelami na křídovém pa- píře. Zpráva kuratoria musea stává se těmito stu- diemi důležitou a významnou publikací pro naši sdla sseě ln uměleckou a kulturní hisťorii. Z péra dra. F. X. Harlasa nalézáme tu člá- nek o Zikmundu Wintrovi, článek, který jednak dotýká se styků Wintrových s městským museem, jednak zachycuje výrazně originalitu osobnosti Wintrovy. Píše o něm: že je „bystrý po- zorovatel, mistr slova, a vždy celý člověk, muž jadrný, milující pravdu a objímající láskou ten zapadlý svět, vítající každou zmínku, každý údaj o tom všem, co bývalo, s nelajenou radosti. Mě jemný smysl pro skryté rysy soukromého života minulosti a přimo geniální pud, vystopovati z ná- nosu všedních údajů, floskulí, frází a sterých těch sbytečností, stědře navrstvených ve všech starých
Břt Jelínek doktor V V Štech Winter Wintrův Praha kuratorium muzeum král zbrojnice městský muzeum kuratorium muzeum
29 article
knihách úřadních a registrech všeho druhu .. Přímý, rázovitý ve všem všudy, vždy hotov k řízné poznámce, vždy mocen slova, plasticky formulu- jícího jde životem, raduje se ze světa, zpívá, do- kud zdraví hlasu dopřává, a pracuje tak prostě. jako by se to samo rozumělo, po všechny časy až do samého konce. Zpráva ředitelství vykládá, že sběratelská čin- nost musea projevuje se dosud hlavně na venek V roce 1912 dosáhly vrcholu obchodní ruch a na- bídky, různými obchodníky museu činěné. Roku 1911 měl inventář musejní 18.460 čísel, roku 1912 19.171 čísel. Kusů bylo r. 1912 30.148. V roce 1912 přibylo 711 inventárních čísel, 897 kusů v ceně 13.546 K. 7 čísel přibylých je krojů a součástek krojových 37, šperků 14, nábytku 13, řezeb ze dře- va 23, řezeb z kosti, perletí a pod. 35, skla 121. keramiky 112, mincí 9, pečetidel 7, železných předmětů 23, prací z jiných kovů 71, hodin9. zbraní 9. miniatur, maleb a kreseb 35, pohledů pražských 46, rytin a grafických reprodukcí 50. tisků a knih 64, znamení z domů 8. pravěkých předmětů 15, fotografií (serií) 10. — Museum na- vštivílo v roce 1912 20.311 osob, z toho 762 detí školních. V oddělent skla zakoupena řada výrobků če- ského sklářství ze začátku poloviny XIX. století a některé ukázky staršího skla, a to dva loďko- víté poháry se stříbrným kováním ze XVII. stoleti pohár téhož tvaru a skleněnou kropenku z pozů- stalosti Hanuše Schwaigra, dvě skleničky dvojité, zlacené, z XVIII. stol., a sklenici dvojitou s leto- počtem 1742. V oddělení keramickém přibylo několik pra z pražské továrny na poreulán, hlavně figurek
Schwaigr
30 article
Zakoupena zvláště krásná Madonna od Arn. Pop- pa, dvě allegorie květin, tabulový nástavec slav- kovské značky, dva pohárky kamenínové pražské značky, a hliněný a polěvaný talíř s letopočtem 1774, s holandským nápisem a s primitivním vy- obrazením Prahy (koupen v Londýně). Také sbírk nábytku rozmnožena kusy ze XVII., XVIII. a za- čátku XIX. století. Získána sbirka „Pražských po- uličních typů 42 rytinek kolorovaných z počátku 19. stol. Darem dra. J. Kněmy získalo museum 129 předmětů a to zbraně, hole, miniatury, daguerro- typy, tobolky, nádobí, hodiny, staré zapalovac přístroje a jiné ukázky kulturního prostředí z prvn poloviny XIX. stol. ole
Madonna Arn J Kněma Pop Praha Londýn
31 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Slovanský Přehled“ (XV., č. 10.), kte. rý vůbec věnuje v posledních svých ročnících hodně zasloužené pozornosti statistice slovanských národů, podává v článku J. K. Pojezdného „Několik dat z Černé Hory“. Při pozor- nosti, kterou právě nyní vzbuzují státy jihoslovan- ské, a při nedostatečných dosavadních známostech o jejich skutečném stavu i v naší veřejnosti, je každé seznamování s nimi včasné a vitané. Údaje statistické pak mají o to větší cenu, o co dovedou býti objektivnější než zprávy, založené na osobních dojmech a zkušenostech. Ovšem, statistika černo- horská je dosud ještě velmi mladá: starati se o ni počaly úřady teprve s novou ústavou z r. 1905. Prvé soustavné a vědecky založené sčitání lidu bylo provedeno 31. prosince r. 1909, ale výsledky jeho byly dosud jen částečně zpracovány a publikovány V řadě nejdůležitějších jevů, statisticky zjišťova- ných, dosud pro Černou Horu nemáme ověřených. přesných dat; tak hned pro celkový počet obyva- telstva. Již po několik desítiletí se udává, že na Černé Hoře žije pouze asi 250.000 obyvatelá. Ale
Pojezdný Černá Hora
32 article
Niederle odhaduje počet obyvatelů Černé Hory 350 tisíci, Erdeljanovič 318 tisíci. Zprávy dosu uveřejněné udávají poměry náboženské příslušnost (počet mohamedanů 10.659 t. j. as 3% všeho oby- vatelstva, počet katolíků 4911), udávají i dala gra- motnosti (v městech 30—89% gramolných mužůa 6—39% gramotných žen; okresy venkovské vyka- zují z počtu svého obyvatelstva 1 až 75% gramot- ných mužů a 0 až 16% gramotných žen. V celku nad 50% gramotných mužů vykazuje 8 měst z 10 a 18 kapetanií ze 43). O školství je na Černé Hoře postaráno poměrně dobře: V rozpočtu na rok 1911 nacházímé položku na potřeby ministerstva kullu a vyučování největší, totiž 605.839.46 perperů (ko- run), r. 1912 616.239 K. Vždy o polovinu větší obnos než na účelý vojenské [260.000k, z čehož vysvitá. že Černá Hora je si vědoma toho, čeho nejvíce potřebuje. Z obnosů uvedených případá na obecné školy 175.650.86 perperů (r. 1912 185.870.86). na vyš- ší školy 97.420 perperů (99.120). O počtu škol dat není. Ale státní kalendář na rok 1911 uvádí jména učitelů národních škol ve 146 místech, což asi bude i přibližný počet škol, poněvadž po dvou školách je sotva v klerém místě. Vyššími školami jsou vyšši gymnasium na Cetyni a nižší v Podgorici, bo- hoslovecká škola na Cetyní a dívčí institut na
Niederle Podgorica národní škola perper
33 article
Cetyni a obchodní škola v Mikšiči. Mimo to má Černá Hora národní museum, knihovnu a divadlo. státem subvencované. V 10 místech Černé Hory jsou veřejné knihovny a čítárny; nejmenší poče časopisů jedné čítárny je 3. největší 32 (7 z uve- dených 10 čítáren má 10 a více časopisů): z kniho- ven má jedna 3361 knihu, 2 nad 200 knih, ostatní méně. Význam těchto osvětných ústavů vynikne dojde uznání, vzpomeneme-li, že jen 5 míst v celé zemi má více než 2000 obyvatel: největší město země Podgorica 9895, sídelní město Cetyň 5895 obyvatelů. — „Slovanský Přehled“ dále obsahuje- dr. Ant. Boháč. Volné kapitoly ze statistiky Slo- vanstva: Stěhování Slovánů do Ameriky. — Dr. Jar. Borecký. Jaroslav Vrchlický a jeho poměr ke slovanství. — Dr. A. Pražák. Život a dílo S. To- mášika. — HI. Boczkowski, Rusko ve světle stali- stiky. — Dopisy. — Rozhledy a zprávy. — Lite- ratura a uměníl
Černá doktor Antonín Borecká Vrchlický Boczkowski Podgorica Cetyně Amerika Rusko národní muzeum knihovna
34 article
ležee n nrědr „Pnůdy . revue mladého Slovenska [IV., č. 7.) otiskují přednášku H. Gregorově: „K žen- skej otázke na Slovensku“. Na Slovensko doléhají v posledních letech moderní proudy a s nimi ozvala se i tam — nejvýrazněji v beletrii Ha- ny Gregorové, jejíž vervní a literárně cenné črty vyšly loni knižně — ženská otázka. Co u nás je běžné a právem považováno za nezbytnou součást v souboru snah za lidskou plnou svobodu, na Slo- vensku narazilo. Souborného výrazu odpor proti prvým zákmitům ženského hnutí slovenského došel v projevu L. Podjavorinské „Drobnosti o ženách“, na nějž je stať pí. Gregorové v „Prúdech“ odpo- vědí. Více než polemika sama zajímají názory na ženu, tlumočené pí. Podjavorinskou, neboť ukazují a osvětlují konservatism strany starých na Sloven- sku, jemuž v životě českém není obdoby mimo tá- bor klerikálni. Podjavorinské je ideálem žena, která miluje, trpí, kolíbá, vaří a je umírněného ducha. Duševní probudilost, vzdělanost ženy je v její očích nerozlučně spojena s mravní nevázaností (příklady žen emancipovaných nalézá v řeckých hetérácha v některých ženách italské renesance), práci ženy mimo domov považuje vůbec za škodnou a t. d. Smyslem její výkladu bylo, že třeba vésti slovenské ženy, aby byly dobrými hospodyněmi a matkami (řekl bych ve smyslu animálném: nad kolébkou). Proti tomu pí. Gregorová připomíná správně, tom směru že Slovenek buditi netřeba: jsou jistě dobrými hospodyněmi i dobrými matkami nad ko- lébkou. Ale je třeba buditi je k životu duševníma. k mravní samostatnosti, aby dovedly býti dobrými matkami i dětí dorůstajících a dospělých. — „Prú- dy“ dále přinášejí: Dr. V. Šrobár, Viera a veda. — Obzor literárny a umelecký. — Obzor školský kultúrny. — Obzor časopisov. — Kronika. neo nei
H Gregorův Gregor Gregorová Slovenka V Šrobár Viera Slovensko