1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 7. května 1904.
Praha
4
article
Na raunt a odpol. listy
přodpláeí na
v Praze v adniinit
n tvrt jt. . -
nntta . . . 7 k
něe ..: 2 K oo
B alvnkeo lei -
ne
sdrji zi
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 6. května v poledne. (C. -B.
Úřadně se sděluje, že Japonci počali
včera vysazovati vojsko na polo-
ostrov Liaotun. Kde a kolik vojska,
zachovává se v tajnosti.
Z Londýna, 6. května. Dnešní ranní
listy přinášejí zprávy od svých
zpravodajů o druhé krvavé
bitvě na bojišti východoasijském,
při které Japonci utrpěli velikých
ztrát a v děsném zmatku prehali
zpět.
»Daily Maile oznamuje: Včera
svedena byla u Chun-hin-
lienu(?) osm hodin trvajíc
krutá bitva, při které pa-
dlo a zraněno na 10.000 Ja-
ponců.
Ústup japonské armády
byl strašlivý útěk, při něm
ranění ponecháni na bo-
jišti. Na ruské straně jest
na sedm tisíc mrtvýcha
zraněných.
Z Petrohradu, 6. května. Sděluje
se telegraficky, že car učiní dne
12. května sensační prohlášení.
Jakého rázu, není ještě určito, ale
dle pověstí přikročeno bude k mo-
bilisaci celé armády ruské.
Z Paříže, 6. května. 80.000 Ja-
ponců vytrhlo dnes ráno po silnici
k Fenhuančenu, který prý Rusové
opustili a stáhli se k pobřeží na
sever.
Z Londýna, 6. května. (C.-B.) Dle
opraveného sdělení, jehož se do-
stalo Reuterově kanceláři, bylo při
srážce u Tensankonu, kdež dva od-
dily ruské na sebe omylem střílely,
110 mužův usmrceno a 70 raněno.
Z Tokia, 6. května. (C. B) Zpráva
generála Kuroka, zaslaná japon-
ské vládě, praví: Jedna z našich
hlídek o 14 mužích byla, když
3. května přibyla do Tenšankonu,
napadena ruskou hlídkou, stojící
na jižním kopci u obce. Naši vo-
jíni se obrátili a napadli ji. Po
šarvátce, ve které stál muž proti
muži, byla hlídka poražena a za-
hnána směrem k Fenhuančenu.
Japonec
Rus
Kurok
Tokio
Liaotun
Londýn
Chunhin
Petrohrad
Paříž
Tenšankon
Daily Maila
Reuterův kancelář
7
article
Naši pronásledovali Rusy až k řece
tři míle jižně od Kaolimenu, kde
zpozorovali ruské přední stráže na
obou stranách silnice. Dle sdělení
domorodce oddělení ruské pěchoty
čítající 2000 mužů, které obsazeno
mělo výšiny u Tensankonu, setkalo
se v neděli s jiným ruským oddě-
lením v síle 200 mužů, které po-
važovalo za nepřítele a jež bylo na
ústupu a jalo se na ně stříleti.
Menší oddělení střelbu opakovalo.
Při této srážce zranéno 70 mužů
a11 zabito. Dle vypravování zatče-
ného ruského důstojníka provedlo
v neděli jen pět neb šest praporů
ruské pěchoty a dvě batterie ústup
v plném pořádku. Všechino ostatní
vojsko prchalo v největším nepo-
řádku.
Z Paříže, 6. května. »Matin« do-
vídá se od svého petrohradského
zpravodaje následující zajímavé
zprávy: Car zamýšli prý, dle
pověstí ve vysokých kru-
zích petrohradských roz-
šířených, příští čtvrtek
prohlásiti (jak se v jiném
telegramu zmiňujeme) vše-
obecnou mobilisaci veške-
ré ruské armády. Proč se tak
má státi, jest pro dnešní den ještě
tajemstvím. Na petrohradském Mar-
sově poli ohlášena jest na ten
den sehůze veškerého pe-
trohradského důstojnictva,
k němuž car bude míti řeč.
Rus
Kaolimen
Paříž
Mar
Matin
8
article
— Kapitán Kurakov, jenž dne
1. května při bojích na Jalu byl
zraněn, chtěl přeplouti přes přítok
Jalu, aby dostihl oddělení Zasuli-
čova, ale ztrátou krve vysílila
ntonul. Mrtvola jeho byla kozáckou
hlídkou později vylovena.
Z Čifu, 6. května. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje: Japouci počali
včera na východním pobřeží polo-
ostrova Liaotunu oproti ostrovům
Eliotovým vysazovati vojsko na
břeh. Obhlídkami, provedenými na
východním pobřeží, zjistilo se, že
pobřeží od Takušanu k jihu kon-
cem dubna bylo jen poměrně sla-
bými oddíly jízdy obsazeno.
Z Mukdenu, 6. května. (Rus. Tel.
Ag.) V noci na 5. t. m. Japonci za-
čali u Pitševa vyloďovati vojsko pod
ochranou vojenských lodí.
Dnes ráno objevila se japonská
hlídka severně od stanice Pulan-
tienu a střílela po zdravotnickém
vlaku Červeného kříže, jenž vezl
raněné z Port Arturu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Kurakov
Eliotův
Japonec
Artur
Jal
Mukden
Rus
Pulan
Reuterův kancelář
9
article
Ještě k poslednímu jmenován
ve službě státní.
Hluboký, jitřivý dojem, jakýž poslední jme-
nování úřadníků ve službě soudní způsobilo
nejen mezi soudními úřadníky ale ve veškeré
veřejnosti, zasáhl vlnami svými patrně i v
Vídni velmi vysoko, neboť dějí se pokusy v ně-
meckém časopisectvu v Čechách, svaliti pohor-
šlivý skutek ten z beder ministerstva spravedl-
nosti na bedra — jiná, a jak dále vysvitne —
nevinná.
Obrana, o níž se dějí pokusy na prospěch
p. dra. Köbra, vyznamenává se onou neupřímností.
již vynikají všecky projevy z této strany vychá-
zející. Obhájee dra. Körbra především vrhá se
na »Nár. Listy«, protože se ani na okamzik
nerozpakovaly označiti pravým jménem a uká-
zati na vážné následky, jakéž podobné jedno
stranné jednání v oboru soudnictví musí přivo-
diti. Můžeme proto u vědomí správně vykonané
své povinnosti žurnalistické útoky ty pominoute
mlčením.
Vídeň
Čechy
10
article
Druhá neupřímnost pokusu obrany dra
Körbra spočívá ve snaze, připustiti v zásadě.
že stala se preterovaným soudním českým úřad-
níkům sice křivda, ale že odpovědnosť zani
spadá výhradně na presidium vrchního soudu
v království českém. Jest záhodno tato místa
obrany doslovně uvésti:
»Velmi se sice protiví, pustiti se v tétc
záležitosti do polemiky, v níž odpůrce nepova-
žuje ani »nejhanebnější (!) prostředky znešvaření
a překroucení za dosti špatné, jen aby tim
zjednal posilu svému zaslepeně zuřivému šovi-
nismu (l). Klidně a nenuceně dalo by se tuo
právu a křivdě dociliti souhlasu úplného
neboť konec konců dovede každo
rozsafně myslíci člověk spolu-
pocítiti trpkosť, jakáž naplňuje
bezvadně kvalifikovaného ucha-
zeče, když bez vidilelného důvodu s hle
dává, že jest odstřaněn co do slu-
žebních let mnohem mladším ža
datelem a takto utrpěl ve svých
nárocích na postup ztrátu, kterát
se již po všecku dobu jeho života
nedá nahraditi.
11
article
Pravda prý jest, praví sev dalším průběhu
obrany té, »že poslední jmenování soudnieh
úřadníků ani dost málo nesouvisí s národnosti (l)
pravda prý jest též, že jakási libovolně s i po-
čínajíel ruka si vyhledala dít ky
štěstěny, přízni se těšlcí, pro jejtz
přemetné zasahování nedostáva
se nijakého vysvětlení... Rozhořčen
se dostavilo, neboť mnoho bezpráví jest na bilé
dni, ale neprýští z národnostních pramenů
chce-li býti poctivé toto rozhořčení; nemíří prot
panu dru. Körbrovi«
A jaký výklad podává tedy obrana ? Po-
kračuje takto: »Postižení vědí velmi dobře, jak
vzniká jmenování, že ministerstvo vykonává prostě
bezobsažné právo potvrzovací ve přičině
oněch návrhů, kteréž činí vrchní zemský soud.
A tu jest to opět jenom president, kterýž sám
a sám (höchst persönlich), bez vlivu jakéhokoliv
spolupůsobení (vždyť i osobní senát má pouhý
poradní hlas, jehož votum jest zcela bezmocné
předkládá návrhy«.
Takto tedy obranou odvrací se rozhořčen
od ministra spravedlnosti dra. Körbra a soustře
duje se na presidium vrchního soudu království
českého. Jsme však s to ihned ukázati, na jak
slabých základech založena jest tato obrana,
odpovídáme na ni následujícím výkladem, jenž
nás došel
z kruhů soudcovských
o posledním jmenování v oboru
soudni ctví.
12
article
Věru až stydno pomysliti, že takového kři
klavého jednání může se dopustiti ministr spra
vedlnosti, jenž jako předseda ministerstva v sou
státi, obývaném různými národnostmi, má v první
řadě dávati jasný příklad nestrannosti. Ovšem
dr. Körber dává přiklad — ale opačný. To, co
koná dnes, jak v životě veřejném, tak i v
státních úřadech, není již známé »měření dvojím
loktem«, ani úmyslné udržování umělé nadvlády
německé v tomto soustátí, to jest soustavné drá
ždění národností, utlačování národů neněmeckých.
to jsou činy, jež začínají otřásati samými zá-
klady soustáti. Takový muž neseděl na stolci
předsedy ministerstva snad ani za dob největší
persekuce národa českého.
Dalo by se snad při tomto jmenování na-
mítnouti, že nebylo pro německá místa dostatel
schopných kompetentů a že bylo tudíž nutno,
měla-li se obsaditi uprázdněná místa, sáhnouti
k těm auskultantům, kteří jazykově vyhovují,
dle statu dosud na řaděšnejsou. Námitka ta však
v tomto případé místa nemá, bylať přeskočena
celá řada českých žadatelů, kteří v kaž-
dém ohledu, tudíž i jazykovém, jsou vy-
borně kvalifikováni, a toto praetero-
vání českých úřadníků jest výhradným a boz-
prostředním skutkem dra. Körbra. Jest totiž
nade všecku pochybnost zjištěno, že minister-
stvem spravedlnosti praeterováni byli češt
auskultanti, kteří byli na německá místa na-
vrženi německým (l) senátem vrchního zemského
soudu království českého, a tudíž měli dozajist
kvalifikací i pro německá města, neboť kdo zná
poměry u vrchního zemského soudu a zejmena
v (německém) senátu, ví zajisté, s jakou
úzkotlivostí se hledí k tomu, zda český žadatel
má tak zv. německou kvalifikaci, totiž zda do
konale ovládá jazyk německý. Český žadátel,
ucházející se také o německé místo, musí se
představiti personálnímu referentu v německém
Körber
13
article
senátu, s ním něměcky mluviti a v pravém
slovu smyslu z jazyka německého zvláštní
zkoušku skládati, aby prakázal náležitou znalost
jazyka německého. Kdo měl přílezitost seděti
při nynějších soudcovských zkouškách, musil
sobě všimnouti, jak pozorně hledí se k tomu,
zda a pokud kandidát umí německý, zda má
také správnou německou výslovnost, takže na
pozorovatele činí to vše dojem, jakoby se při
zkoušce soudcovské nedokazovala znalost práv.
nýbrž spíše znalost jazyka německého —
u německých kandidátů se zna-
lost českého jazyka vůbec ne
žádá. Je-li tedy český žadatel navržen něme-
ckým senátem na německé místo — a to se
děje opravdu zřídka kdy, neboť se zde hledí
i na to, nemá-li žadatel příliš české jméno! —
jest na biledni, že jeho znalost něme-
ckého jazvka musí býti v pravém
slova smyslu dokonalá.
Když tudiž, jak v tomto případě skutečně
se stalo, byli německým senátem na německá
místa navrženi čeští žadatelé — a náhodou
mají málo česká jména — nemohl se dr. Körben
vymlouvati, že pro německé soudy v královstvi
českém nemá s dostatek schopných žadatelů,
nýbrž okolnost, že schopní čeští žadatelé byl
proti všemu právu a beze vší příčiny praeterováni,
spočivá v důvodu jiném, než v důvodech čiste
služebních, totiž v nepřízni dra. Körbra v ů č
českému národu, neboť tento skutek ne-
padá ani tak na vrub praesidia vrchního zem-
ského soudu království českého — ač tím nijak
snad v jiném ohledu presidenta dra. ryt. Wesse-
lého omlouvati nehodláme — nýbrž p ří m
na bedra dra. Körbra, který určité
návrhy vrchního zemského soud
ve příčině obsazení mist soudn íeh
adjunktů v království českém
samovolně a o své újmě v nepro-
spěch českých žadatelů změnil.
doktor
Körben
Körbr
14
article
Takovýchto činů dopouští se předseda mi-
nisterstva jako správce ministerstva spravedlnosti,
oproti všem, již v tomto soustátí ve spravedlnost
a v právo doufají. Jeho heslem a nejvyššímu
eílem jest uskutečnění německého panství z
každou cenu. Svou chytrostí — a té jemu upři
nelze — zjednal si mocně opory v kruzích nej-
vyšších a důvěry jemu prokazované použivá k
činům podobným. Takové skutky, jako jest nej-
novější jmenování ve službě soudní — a případy
ty jsou za režimu Körbrova bohužel na denním
pořádku — nelze nižádným způsobem omluviti.
Jest to také kus známé vídeňské politiky.
ukázka nepřizně vůči národu českému a jasný
důkaz vděčnosti německé Vídně za všechny
ohromné oběti, jež národ český ke zbudováni
a zachování tohoto soustátí přinesl. Pro koho
se tu pracuje? Pro zájem a existenci rakou-
ského soustáti? Zde, zdá se, že sleduje se jiný
eil, blahu soustátí přímo opačný, který v roz-
hodujících kruzích dochází schválení. Jestto
smutné faktum, jak málo vládním kruhům zá-
leží na blahu tohoto soustátí; a přece v pren
řadě mají pečovati o existenci jeho, jim záležet
má na tom, aby toto soustátí, jehož zbudování
stálo tolik české krve, i nadále se udrželo.
Vídeň
15
article
Každý stát zajisté udržovati se může jen polud,
pokud trvají podmínky, jež zavdaly podnět
jeho založení a k jeho existenci. A jednouz
hlavních podmínek trvání každého státu, tudíž
i tohoto soustátí, jest rovné právo všem a spra-
vedlivé měřílko pro všechny, kdož v tomto sou-
státí svoji existenci hledají. Ježto pak v tomto
soustáti žijí různi národové, jest zajisté dalsí
nezbytná existenční podmínka, aby všechny ná-
rodnosti stejně chráněny byly v existenci své
i ve svém vývoji, a aby žádné před druhou
přednost dávána nebyla. Neděje-li se však to,
padá jedna z nejnutnějších podminek, již ne-
smrtelný Palacký nazval humanitní nutností Ra-
kouska federativního, národně rovnoprávného
soustátí samo se stává sidlem národnostních
vášní a štvanic, což vždy jest známkou blíz-
kého rozkladu.
Tak bohužel dnes se děje, a že dr. Körben
má lví podíl a značné účastenství, to, doufám,
neupře nikdo. Kam to však povede, jest ovšem
otázka jiná -
v arobncm prodeje
ve sia a krn
t eel
Palacká
Körben
16
article
raaní čásle o sobě . . . za s
17
article
odpole dni i o
Inseráty
lati se hotové vapře
riacei inierty plijímá dpini-
r nashársjí se tes ni
tlskárna a expodice Národnich Lista“.
Eakopiy so nsrnace
Národnich List
18
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 260.
Z Vídně, 6. května.
(Pavodní a teleř. zpráva »Nár. Lista«.)
Dnešní schůze měla program smíšený. Četly
se napřed podané dotazy, mezi nimi také Pa-
cákův o nešetření jazykové rovnoprávnosti
místodržitelstvím království českého a Pan-
tůčkův o posledním soudcovském jmenování
v království českém. Pak konala se dvě hlaso-
vání dle jmen. Dodělán potom pilný návrh posl.
dra. Šileného, jehož pilnost byla zamítnuta.
Navrhovatel v doslovu promluvil politicky a
věcné. Po stránce oné upozornil na to, co bylo
již opětně »Národními Listy« konstato-
váno, že Němci dostali od vlády dra. Körbra
praecipuum 21 velkostatkářských mandátů na.
sněmu království českého, že nejen je vzali,
nýbrž také žádali. Mluví li se tudíž o tom, že
by vrácení vniterní češtiny a zabezpečení české
university moravské bylo praecipuem, potom by
se praecipuum vyvážilo praecipuem.
Sněmovna odročila se do úterka. Není po-
vědomo ani jisto, zdali toho dne se rozejde n
letní prázdeň. Byly také hlasy, že se zasedat
bude ještě ve středu.
Posl. Daszyňski uvedl na přetřes
známou afféru posl. Walewského, kterou
zabývala se zvláštní komise. Vyslechnuti byli
jak jmenovaný člen klubu polského, fak několik
svědků, pak zúčastnění advokáti. Posl. Walewski
prohlásil, že zůstal ve Vídni, aby této komisi
byl k disposici. Komise nedospěla dosud k for-
málnímu definitivnímu návrhu. Usneseno, že
zejtřejší schůzi kola polského navrhne klubu,
aby se vyslovil, že ryt. Walewský zatím se
zbavuje práv jako člen polské delegace, dokud
nestane se rozhodnutí soudní o jeho žalobě n
urážku eti. Potom sejde se komise opět a vy-
nese definitivní nález.
List
Němec
Posl
Daszyňski
Walewski
Walewská
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
Z Vídně, 6. května.
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.15
hod. dop-
Došlé spisy předčitají se doslovně. Jest mezi
nimi návrh posl. Breitera, aby nařízení celéh
ministerstva ze dne 19. července 1902 o kancelářském
personálu pomocném u státních úřadů a ústavu
s různými změnami stalo se zákonem.
Dotazy podali poslanci: Hauck a sp. po
urychlení trestního stíbání obvod. lékaře všerubskéh
dra. R. Weinera pro delikt proti mravopočestnosti: —
Kasper a sp. po odkládání s vodními stavbami
na horní Úpě; — Schreiter a sp. po jednání
berního úřadu dubského a po řeči u poštovního
telegrafního ředitelstva v Čechách ; — K u t s c h e
a sp. po zavedení surtaxy na uherskou mouku : —
Alvin Hanich a sp. po vyjednávání o zřízení okr.
soudu v Horním Litvinově; — Choc a sp. po
svobodném dovozu vápna k hnojení pro hospodáře
něklerých okresů v Čechách, stižených živelními
pohromamí.
Předčitání došlých spisů trvá do 1.10 hod. spol.
Posl. Klofáč navrhuje, aby pelice jím podaná
byla přiložena k protokolu a aby hlasovalo se o tom
dvakrát dle jmen
První návrh je dostatečně podporován, ale za
mítá se 104 hlasy
Předse da táže se, kdo podporuje druhý návrh
a žádá zapisovatele, by zjistili, kolik poslanců návrh
podporuje, poněvadž napočeti jen 47 pánů.
Shledává se, že návrh jest dostatečně podpo-
rován, pročež hlasuje se po druhé dle jmen.
Návrh posl. Klofáče na připojení jeho peti
zamítá se 107 hlasy.
Sněmovna pokračuje v jednání o pilném návrhu
posl. dra. Šíle ného a sp. na
povznesení odbytu maloživaostnických výrobků.
Vetter
Hauck
R Weiner
Kasper
Alvin Hanich
Choc
Posl
Klofáč
Předs
Šíl
Vídeň
Úpa
Čechy
Horní Litvinův
c h e
20
article
Po posl. Černém nebyl zapsán již žádný
řečník a prote debata byla uzavřena.
Posl. dr. Šílený (v doslovu) pravil, že levice
vzpírá se především povoliti češtinu jako úřadní
řeč a českou universitu. M. p. dr. Körber zjedn
levici na českém sněmu 21 mandátů pro ústavácký
velkostatek. To je veliké praecipuum, jež sluší vy-
vážit úřadní češtinou a českou universitou. Poto
přestane nedělnost sněmovní. Avšak předseda mini-
sterstva a levice bojí se v tomto případě vzniku
nemilé sobě většiny. Země koruny české přispívají
na daních a poplatcích nejvíc a proto by se měl
víc dbáti na jejich přání a požadavky než dosud.
My žádáme — praví řečník — snížení cukerní daně
a ministr tvrdošijně odporuje. My žádáme invaliditní
a rentové pojišťování a předseda ministerstva pří-
stušný svůj slib nesplnil. Vláda nedbá také poža-
Posl
doktor
šílený
Körber
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pod vojenskou vládoui
Dalmaíské dojmy z ovzduší kancelářského.
Miluji jih. S chuti jsem se hlásil do Zadru
za místodržitelského praktikanta. Mistodržitelem
byl polní zbrojmistr. Tedy vojenská vláda! Ae
když jsem se blížil místodržitelství, klesala moje
nálada k bodu mrazu. Byl bych se nejraději
sbrátil, jak mi bylo podivně. Tak podivně, že
jsem si přál — být Němcem. Ne pro kariéru.
sle proto, že jsem si vzpomněl, jak takový pří-
slušník „kulturního národa““ si naprosto nie
z teho nedělá, že ho jmenují úřadníkem do mí-
sla, kde řeči lidu vůbec nerozumi
Je sice pravda, že tím povstává všude ho-
tový Bábel, ale takový německý úřadník přec
zůstane klidným, co zatím ubohý Čecháček
rchne při tom strachy.
Vešel jsem do presidia a tam jsem našei
jednu z osob, kterých si musí každý úřadní
vážit — presidiálního sluhu.
Prohlédl si mne od hlavy až k patě, přijal
blahosklonně trabuko a povídá německy
— Tak voni jsou ten nový praktikan
v Čech?
—. Ano.
A snad nejsou naposled Čech?
Jsem.
— No, vědí, já jsem taky Deuísehnöhm
— Ale já nejsem Deutschböhm, odpovědě
jsem, nechtěje rozumět „jemnému“ pokynu.
Odvrátil se ode mne s pohledem, který m
zcele jasně pravil: Takhle to nepřivedeš daleko
Němec
Čechy
kulturní národ
22
article
No a teď jich dovedu k panu presidiál
No a teď jich dovedu k panu presidiál
nímu komisaři Svobodovi, řekl, po chvíli úvah
— A ten je tédy také Čech? zvolal jsem.
— Čech, co jich napadá? Deutschböhm.
Pan presidiální komisař byl skutečně
Deutschböhm. Aspoň se psal Swoboda a byl by
potřeboval nějakého osvědčeného filologa z
„Bohemie“, aby mu dokázal pragermánský původ
jeho jména.
Ale obyvatelstvo v Zadru je tak zpozdilo
že tam ani žádná „Bohemie““ nevychází a tak
jsem si umínil, že najdu etymologii sám. Ješte
téhož večera jsem ji vykládal v kavárně kollegům
praktikantům. Svob pocházi as od Suoebi a ne-
znamená nic jiného, nežli Švába, boda není
než překroucené německé Bote a tak by vlastně
se měl pan presidiální komisař psát jestě
s dvěma b.
Kollegové se smáli, jeden mi řekl, že m
dobré důvody se domnívat, že, budu-li tak ne-
uctivý ke svým představeným, daleko to ne-
přivedu
O mých etymologických pokusech se do-
věděl také ten, jehož se týkaly. Na veliké mé
překvapení neměl z nich radost pražádnou. Ale
uklouzlo mu tenkrát přiznání: česky prý umí,
ví, tuze dobře, co slovo „svoboda“ znamená.
S tím přiznáním však mu uklouzl i velmi nepří-
znivý úsudek o mně.
Upozornili mne, až se půjdu představit
Exeellenepánovi, že musím se hlásit slovy, „po-
slušně hlásím“. Vojenská chápadla se už po-
čínala na mne přissávat. Rozumí se, že jsem
poslechl. „Audience“ byla krátká.
Místodržitel — polní zbrojmistr byl Němec.
Svoboda
Čo
Swoboda
Němec
Čechy
Bohemia
23
article
Jistý český děkan, který byl jeho spolužákem,
mohl by vyprávět o jeho němectví dlouhé hi-
storie. S obzvláštní laskavostí sdělil mi „Excel-
lenepán“, že prý kdysi také uměl česky, ale již
— zapomněl. Ostatně byla vojenská Excellenee
jako místodržitel čipernější než jeho před-
chůdci, o kterých se vypravuji historie zrovna
báječné.
Jeden na příklad byl prý dobrý generál, ale
pro administraci neměl mnoho smyslu. Jak do-
kázal svým pojmem o místodržitelských „pau-
šálech“. Jisté oddělení — tuším zemědělské —
žádalo za telefonické spojení s místodržitelskou
budovou, poněvadž pro nedostatek místa musilo
být usídleno v jiném domě. Rozhodnutí místo-
držitelovo znělo: „Ja — wenn es nicht meh
als — zwei Gulden kostet.
Stálo mnoho namáhání, nežli Excellenci vy-
ložili, že obnos dvou zlatých na úpravu telefonu
nestačí. A to se zase nelibilo Excellenci.
Po nějaké době žádost opakovali. Byla b
však bývala opět zamitnuta, kdyby nebylo na-
padlo dobrému generálu, že má místodržitelstv
v Zadru ještě fond pro — potírání révokazul
A tak rozhodnutí „Excellenepánovo“ znělo: „Ja
— aber aus dem Fylloxerafond.“ (Ano, ale
z fondu proti révokazu.)
Vracím se k vlastním zkušenostem.
Následovalo obvyklé povinné představován
Dali mi sluhu a šel jsem „po kancelářich“
První byl na řadě vicepresident Pavič.
— Aha, to je Chorvat, že? vyzvídám.
— I, kde pak! Ita.
Odbyl jsem návštěvu. Kam ted?
— K panu dvornímu radovi Nardelimu
— Tedy od Vlacha k Vlachovil
— Jak tov
Dali
Pavič
Aho
Chorvat
Nardeli
Vlach
24
article
— Nu, přece Nardeli ..
— Je Chorvat.
Počala se mi točit hlava. Teď jsem ovšem
pochopoval, že pan Swoboda může být plno-
krevný Němec. A žehral jsem na to, proč není
presidiálním komisařem nějaký Huberbauer!
Zná laskavý čtenář Jókaiovy Komedianty ži-
vota? A pamatuje se na figuru padlého diplomata
na „železné kakadu“. Nuže, takového padlého
politika jsme tu měli taky. Jmenoval se Božič
ale psal se Bogich. Jeden z těch, který si take
chtěl pojistit kariéru tím, že se zasazoval o uchrá-
nění italského „Besitzstandu“ v Dalmacii. Al
država padla a s ní také pan Bogich. Přivedl t
k hodnosti místodržitelského sekretáře a pak —
jím zůstal a zůstane na věky věků. Fanatickým
Vlachem zůstal také. Ani vojenská vláda nedo-
vedla udržet italskost Dalmnacie. Jen Zader sámje
dle běžné fráse svým obyvatelstvem italský.
Nardel
Chorvat
Swoboda
Němec
Jókaiův
Božič
Bogich
Al
Vlach
Dalmacie
25
article
Dodnes nechápu, jak může mít Zader vůbe
nějaké obyvatelstvo domácí. Musím předeslat, že
v Dalmacii mají nejraději úřadníky cizí — z ji-
ných zemi, prý ze strachu před národnostními
třenicemi. A nyní počitejte: Zader má obyvateh
asi patnáct tisíc. Za to se tu nacházl: místodrži-
telství, okresní hejtmanství, okresní soud, zem-
ský a vrchní zemský soud, okresní a zemsk
finanění ředitelství, ředitelství pošt a telegrafů,
spousta vojenských škol a učelišť, dva nebo tř
pluky vojáků, ani nepočítaje spoustu cizích
paroplavebních úřadníků a zřízenců! Ke každé-
mu úřadniku, zřízenci, sluhovi atd. si před-
stavte rodinu a potom hledejte to, čemu říkaji
v zaderském místodržitelství „die Einheimischen
von Zar
A teď ať se mi vysvětlí, kdo dával na ple-
sech, když příšel místodržitel, hráti ostentativně
irredentistický pochod „Dalmatia sempre ita-
liana“ a jak to přišlo, že chef vojenské
vlády nesměl při tom ani mrknout? A potom
chce někdo říkat o nás Češích, že prý jsme
Italy mezi Slovany, aspoň temperamentem
Ale k čemu se rmoutit nad samým sebou.
Čech
Italos
Dalmacie
Slovan
26
article
Dalo nám přece nebe ku potěše naše krajany
druhého jazyka.
A vidíte, Némci mne potěšili. V Dalmaci
německé úřadní řeči — nemají. Je tam
vnitřní úřadní řečí zrovna tak chorvatština
jako italština a jako němčina. Každý úřadnik
musí po roce pobytu skládat zkoušku z chor-
vatštiny a italštiny — a zkouší se přísně.
1 Němci musí zkoušku skládat, a skládají! Ani
jim nenapadne, poznámkovat o inferiorních
idiomech. Také místodržitel — polní zbrojmist
— mluvil dobře italsky i chorvatsky. Napadá
mi tu historka, která se odehrála mezi ním a
drem. Ivčevičem.
Mistodržitel si stěžovával, že mu je chor-
vatština přece jen obtížna. Litoval, že dr. Ivčevič
neumí německy. Ale čiperný zástupce idcy ne-
uměl a neuměl! A tak nebylo pomoci. Misto-
držitel musil se hezky dle povinnosti své na-
máhat. Až kdysi oba zaderští hodnostové sešli
se ve Vídni u dvora. Tu najednou dr. Ivčevič
vytasil se před světem s dokonalou němčinou.
Excellence nevěřila svému sluchu.
„Což pak vy, doktore, znáte také ně-
mecky?
„Znám, Excellenci,“ odpovídal chorvatský
vlastenec, „ale jenom pro svoji potřebu mimo
hranice užší své vlasti!“ a dále bavil se s úžaslou
Excellenci už jen po chorvatsku.
— ar.
Němec
doktor
Ivčevič
Vídeň