1
masthead
Ročník XXXVIII.
2
masthead
V Praze, v ponděli 21. září 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí sey
v Praze v sdministraci
a měsíc . . . . .
na čtvrt leta . .. . 6 K —
s dvojí denášken
na Hné . . . . . 7 K 50k
ve Hllalkáck:
. 2 K 80 n
na měsíe . .
Poštont
naki. . . . . 9 k ecr
s dvojí zisilkou
ně
kei
ni
Praha
6
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Politická konference německých poslanců.
Ze Štyrského Hradce 20. září. (K. k.) U přiležito-
sti alpského řemeslnického sjezdu svolal dr. Sylvesln
poslance německých stran ku polilické konferenci.
Dostavilo se kromě ministrů dra. šl. Dorschatly.
dra. Marcheta a Pradeho 34 německo- svobodomysl-
ných poslanců. Na konferonci, která trvala skoro
hediny, bylo rokováno výhradně o olázkách těsněj-
šího semknutí německo-národního sva-
zu, německé pokrokové strany a něme-
eko-radíkálního sdružení. Nečníci všech. stran
přimlouvali se za jednolnou organisaci. K návrhu
poslance Wolía byl zvolen organisační výbor, se-
stávající z posl. dra. Lechra, dra. Sylvestra a Wolfa
Shromáždění projevilo nad událostmi v Kašperskýeh
Horách, Sušici a Lublani hluboké rozhořčení.
Ze Štyrského Hradce, 21. záři, Ve vče-
rojší poradě německých poslanců svobodomysl-
ných uvedl ministr Prade na přetřes četné zá-
ležilosti, které vyžadují svornosti německých
stran a jíž, bohužel, dosud nedosaženo. Ministn
prohlásil, že ve věcech těch musí nastati do-
rozumění; má-li on míti v kabinetě
pevné postavení. musl se přede-
vším opírati o svornost něme
ckých] stran.
Posl. Wolf vyličoval brůzostrašným způso
bem události v Kašperských Horách, Sušicia
Lublani. Podle vydaně zprávy vyslechlo 33 po-
slanců vypravování to s nejhlubší nevoli
všichni vyslovili se v ten rozum, že bylo po-
vinností vlády, aby zabránila takovým událo-
stem, které musí miti v zápětl krvavé srážky
S německé strany musi býti všude
provedena odveta, poněvadž Němci vy-
dáni jsou v šanc nejhorší zvůli a brutalite
slovanské.
Wolía
Sylvestr
Wolf
Posl
Němec
Kašperskýeh hora
Sušice
Lublaň
Štyrský Hradec
kašperský hora
Štyrský Hradec
Sušicia Lublaň
7
article
Delonace svolány.
8
article
Z Vídně, 20. září. (K. k) „Wr. Ztg.“ uveřejňuje
nejv. vlastnoruční list ministru zahraničných záleži-
tostí svob. pánu Achrenthalovi a oběma ministerským
předsedům svob, pánu Beckovi a dru. Wekerlovi, kl -
rým se delegace, jaž říšskou radou byla zvolenaa
kterou uherský říšský sněm ku projednání společ-
ných záležitostí vyslati má, svolává na den 8. října
t, r. do Pešti.
a šdeson
ob b Sokolská slavnost v Oseku.
Z Oseku, 19. září. (K. k) Uh. tel. kor. kancelái
sděluje: Dnes večer přijolo sem asi 300 Sokolů. B
na nádraží slavnostně uvítáni. Uvílací proslov mě
posl. Pintorovič. Tisícihlavý zástup obecenslva dopro-
vázel Sokoly do města, které je slavnostně okrášleno
a v němž panuje čnlý ruch. V hotelu „Royal“ byl pak
uspořádán uvílací večírek, k němuž se dostavilo ně-
kolik set osob. Oficiální kruhy nezůčastní se sokolsk
slavnosti.
Wr
Achrenthal
Beck
Vídeň
Pešť
Osek
Sokol
9
article
Říšský sjezd německého řomeslnictva.
Ze Štyrského Hradce, 20. záři. (K. k.) Dnes do-
poledne byl slavnostní schůzí zahájen prvý říšský
řemeslnický sjezd a třetí alpský řemeslnický sjezd
Schůze se zúčastnilo přes 2000 delegátů. Mezi čest
nými hosty byli ministři dr. šl. Derschalla, d
Marchet, dr. Gessmann a Prade. Ministr obchodu dr
Fiedler, který byl nucen pro naléhavé úřadní záleži-
tosti již v sobotu odpoledne do Vídně se vrátiti, dal
se zastupovati ministerským radou svob. pánem Men-
sim Lále byli přílomni místodržitel hr. Clary, zem-
ský hoitman hr. Atems, starosta dr. Graf, jakož i čet
ní říšští a zemští poslanci.
Posl, Einspinner zahájil schůzi provoláním slávy
císaři.
Ministr veřejných prací dr. Gessmann uvíla
shromázděné delším proslovem, v němž sliboval ře-
meslníkům nejúčinnější podporu vlády. Další uvitac
řeči proslovili ke shromáždění ministerský rada Mensi
jménem ministra obchodu, prosidenti obchod. a živ-
nost. komor ve Št. Hradci a Lubně, starosta dr. Grní
a dva řížsko-němečtí dolegáti. Po přednáškách
posl. Hofmanna z Wellenhofu a zemského poslance
Wastiana byla schůze skončena.
Ze Šlyrského Hradce, 20. září. (K. k) Ministrdr
Gessmann a předseda poslanecké sněmovny dr. Weis
Minhner vrátili se do Vidně.
doktor
Gessmann
Prade
Fiedler
Claro
Graf
Posl
Einspinmer
Grní
Hofmann
Wellenhof
Ministrdr
Weis
Minhner
Štyrský Hradec
Vídeň
Mena
Hradec
Lubno
Šlyrský Hradec
d Marchet
Wastian
poslanecký sněmovna
10
article
Proti sociálním demokratům v Pešti.
Z Pešti, 20. září. (K k.) Uh. tel, kor
kancelár sděluje: Vrchní městský hejtman ne
vzal na vědomí opělnou ohlášku sociálně-demo
kratické strany, sdělující, že strana hodlá uspo
řádati v náhradu za demonstrační průvod, poli
cejně zakázaný, v lěchže ulicích u v tutěž dobu
pochodňový průvod. Též pořádání tohoto prů
vodu bylo zakázáno.
Angličtí dělníci dělníkům německým.
Z Berlína, 20. září. (K. k) 21členná deputace
arglických vůdců dělniclva odevzdala dnes adresu
míru svým borlínským soudruhům na schůzi berlin
ského dělnictva, organisovaného ve volných odboro
vých slruženích, jakož i ve straně sociálně demokra-
tické. Poslanec Lesin uvílal anglické hosty. Tajem-
ník svazu pro mezinárodní smírčí soudy, Maddlison
odevzdal adresu; pravil, že adresa jest nezbytnou nut
ností a že byla vzbuzena jedovatými útoky anglickýeh
listů, jež nezůstaly ani v Německu, bohužel, be
ozvěny. Polom přečetl posl. Legin adresu, jejíž tilu
zní: „Angličtí dělníci dělníkům německým.“
Lesin
Pešť
Berlín
Tajo
Německo
Polom
11
article
Pichon o míru.
Z Paříže, 20. září. (K. k.) Ministr zahra-
ničních záležitostí Pichon promluvil na hostině
mutualistického sdružení v departementu jur-
ském. V řeči své pravil, že francouzská vláda
přeje si na venek takového míru, jenž by spo-
čival na právu sily a důstojnosti Francie, nebo
jinak by mír ten byl slabý a nejistý. Dle ujišto-
vání všech mocnářů a suverénů nic neohro-
žuje mír evropský, poněvadž růz ná
seskupení směřují výhradně k za-
bozpečení rovnováhy. Konečně pravi
Pichon, že obezřetná francouzská politika v Ma-
rokku neutrpěla žádné porážky. I dále má pol
tika tato na zřeteli zájmy evropské.
Z Turecka.
Slávkové hnulí.
Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Koluje zde pověst
že se mezi telegrafními úřadníky vzmáhá stávkově
hnutí, pončvadž jsou špatně placeni. Na telegrafnín
úřadě se ujišťuje, že není o tom ničeho známo, z
by však, at se má věe jakkoli, neutrpěla stávkou m-
zinárodní služha. „Jenigazelta“ a oslatní orgány od-
suzuji jednání stávkujících zřízenců východní dráhy
Z Cařihradu, 19. září. (K. k) Stávkové hnutí na
bývá v Turecku povážlivého rázu. Rovněž pravdě-
podobné jeho ná sledky povedou, jak se zdl
k nebezpečí. Zprávy o stávkách v Cařihradě
v ovropských i v maloasijských provinciích, jako
i jisté příznaky zdají se souhlasně nasvědčovali to-
mu, že jak vláda tak orgány výboru se cho
vají ke slávkujícím blahovolně, nebo žej
morálnč, ba dokonce i radami podp or ují
Pichon
Slávek hnule
Paříž
Francie
Ma
Turecko
Cařihrad
12
article
Touhy po dohodě řecko turecké.
Z Athén, 20. září. (K. k.) „Agonce ď'Athěnes“
oznamuje z Bitolje: Rtecká obec bitolská uspořádal
na počest vůdce opesicc Ralliho hostinu, kleré se zů-
častnili řecký metropolita, několik fure-
ckých důstojníků, deputace mladoture-
ckého výboru, řecký konsul, členové „A-
bánskélio klubu“ a několik čelných členů lecké obce
Po přípitku metropolitově ujal se slova Ratlia
zdůražnil nutnost srdečné shody mer
Turky a Řeky v zájmu ulužení nové soustavy
blaha vlasti. Jeden z členů mladoturec. výboru pro
nesl přípitck, v němž poděkoval jměnem výboru ř-
ckému živlu za záslužné spolupůsobeni při zave-
dení ústavy. Ralli odjel do Soluně. Před odjezdem na-
vštivil he ruský konsul.
Z Cařihvadu, 20. září. (K. k.) Stávkující zřízene
východních drah zamítli návrh rozhodčího komitétt
a trvají na svých požadavcích Nelze určiti, kdy stiv
ka bude skončena. Jménem vlády vyjednává nyn
vážně ministr policie a též mladoturecký výbor snaž
se, jak se zdá, na stávkující působili.
Gešovova aléra
Z Calihradu, 19. září (K. k.) Turecké lísty roze-
pisují se stejným způsobem, jako dosud, o aféře bul-
harského diplomatického zástupce Gešova. V miní-
sterstvu zahraničních záležitostí se oproti tomu pro-
hlašuje, že záležitost ta budé brzy po dobré
antesnvi
urovnána.
Vezír Rifasl.
Z Cařihradu, 20. záři. (K. k) Tureský velevysla-
nec v Londýně Rilnal bej byl jmenován vezírem
S tímio jmenováním jest mu zároveň udělena hod
nost paše.
Ratlius
Turek
Řek
Ralli
Gešovův
Atény
Cařihvad
Calihrad
Cařihrad
Londýn
Soluna
Gešov
15
article
Mladotureckému výboru — Nobelova cena ?1
Z Cařibradu, 20. září. (K. k) „Rovue Byzantia“
kterk zde vychází, navrhla, aby Nobelova cena míru
byla udělena mladotureckému výboru, klerýžto návrh
byl tureckými listy uvítán s rochvalou.
Třenice mezi Řeky a Armény.
Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Se zřetelem na
znepokojující vzájemnou nevraživ os
mezi Řeky a Armény vyzývá ministr kultu pa-
triarcháty obou těchto kmenů, aby kázáními pliči-
ňovaly se o zomezení dalštch třenic. Minister
ská rada se rozhodla, že bude podporovati vracejí
se arménské uprchliky. a
Nobelův
Řek
Armén
Cařihrad
Rovue Byzantia
17
article
Jubilejní rok a české dítě.
Jubilejní rok a české dítě.
Jednota Komenského, spolek pro reformu
školství pořádial včera ve velkém sále Měšťanské
besedy v Praze veřejnou schůzi se zajímavým
programem: Jubilejní rok a české dítě. Vedle
učitelstva přitemni byli zástupci university
akčního výboru národní strany svobodomyslné.
národní strany pokrokové a státoprávní. Předse
dou schůze zvolen prof dr. Drtina, místopřed-
edy ředitelé Úlehla a Tuček.
Ochrana dítěte.
Prof. dr Foustka srovnává, zdejší poměry
s cizími, zvláště s anglickými. Kdežlo v Angli
i Německu je konstantní úbytek zločinnosti vli-
vem zreformované oehrany dětí, u nás nen
dosud ani zákona na ochranu dětí ani potřeb-
ných a dobře zřízených ústavů. Na 40 tisíe
abnormálních českých dětí volá po nutné ochraně.
Také o normální děti není u nás zákonem po-
staráno; neboť děti našich minorit mají osud
poznaňskýeh mučedníků a jsou politickými
Irpiteli národa.
Komenský
doktor
Drtina
Úlehla
Tuček
profesor
Foustka
Praha
Angl
Německo
akční výbor národní strana
18
article
Vyšší vzdělání něitelské.
Říd. uč. J. Kožišek dovozuje, že práva
dítěte, jako nejslabšího, docházejí k uplatnění
ve státě nejpozději. Teprve zcela opuštěné, za-
nedbané a trpící děti docházejí veřejně pozor
nosti. V jubilejním roce zřídl se sice na 3
městských chorobinců a povolují se dva miliony
korun pro děti choromyslné, ale tato péče je
jednostranná, neboť pro choré zapomíná se na
zdravé. Nejkrásnější čin 19 stoleti je vybudo-
vání obecné školy, čimž splněn sice ideál Ko-
menského a zabezpečením obecného vzdělán
lidu zabezpečily se reformy sociální a kulturní
ale společnost se domnivá, že tak je o ditě do
konale postaráno, že vykonáno již vše a docí
len vrehol. Úkoly budoucnosti však řešiti může
škola jen tehdy, bude-li obrozena duchem. po
vývoji hospodářském má nastati vývoj pneda-
gogický. Dříve šlo o počet, teď jde o jakost
skol, která zvýšena býti může jen rádným
vzděláním učitelstva.
Neblahé následky školské novely, jež sni-
žila míru povinného učit. vzdělání, odnáší dítě.
Řišská rada i sněm mohou slaviti čvrtstoleté
jubileum — mlčení o reformě učit. vzdělání.
Do tohoto ticha zaznělo v jubilejním roce slovo
»láska k dětem«, nuže, nechť ten sněm, třeba že
žádoucí reforma nespadá do jeho právomoci.
jakožto kulturní strážce této země pozvedne
J Kožišek
19
article
svého hlasu a dá iniciativu, by na prospěch dl-
těte byla brzy reforma učit. vzdělání uzákoněna
Žadá-li se pro choré dítě vědecky vzdělaný
lékař, žádáme pro zdravé dílě vědecky vzděla-
ného učitele!
České paedagogické museum.
Týž referent vysvětluje dále, že výchov
je institucí veřejnou a ukazuje, jak jiní náro-
dové velikými knihovnami, musey a organisa-
cemi usnadňují výchovnou práci. V Německu
je dvacet paed. museí, ale učitelstvu českému
se nařizovalo, by pamštky psedagogické ode-
vzdalo do Vídně. Naše společnost pro zřízení
psed. musea nedochází ani morální ani hmolné
pomoci. Všechny naděje veřejnosti obraceji se
k politice, ale zapomináse, že politika síly ne-
tvoří a jen může tedy úšpěšně operovati se
silami kulturními, které tu jsou.
Dopustíme-li, aby české památky paedago
gické zapadly beze slopy, konáme sami na
poli školském, co udělala protireformace na če-
ském poli kulturním vůbec. Paedagogické mu
seum není libůstkou psedagogů, ale potřebou
kulturní, o niž starati se má zemé. Jim do
stane se národu auloritativní instituce ve vě
cech výchovy i studijního ústavu paedagogi
ckého. Pravda, že v národů malém třeba še
třiti každé síly, ale není dobře podchycovat
krůpěje síly u chorých děti a nechati mizel
celé proudy sil děti zdravých. Proto pro chor
děti chceme sanaloria, pro zdravé děti pak-
paedagegické museuml
Německo
Vídeň
20
article
Zrušení školního platu
zdržují, jak referent odb. učitel V. Beneš vy-
kládá, velkostatkáři a velkoprůmyslníci. Školní
plat, tato nespravedlivá daň z ditěte, obnáš
3 mill. korun ročně a dala by se uhradit
4proc. zem. přirážkou. Slát, který neplatí na
školství národní nie, snadno by mohl ony 3
mil. uhraditi. Zrušení školního platu je dávný
požadavek učitelů i svobodom. poslanců.
Navrhoval je dr. Ed. Grége a také posl.
König. který zajisté i jako agrárník se na dávný
svůj požadavek rozpomene. Poslanec Anýž bude
se zrušení školniho platu domáhati při sjezdu
českých měst. Neplatí se daň kostelní, hejt-
manská, kriminální a blázinecká, ale platí se
daň školní. Stálým jmenováním školních berní
zřeteiným určováním nových nepopulárních dan
jako z piva a kořalky k účelům školským, zne-
chucuje se škola lidu a znevážňuje se učite
Škola povinná má býli bezplatná.
Zastonpení něitelů v úřadech
školních
dá se zabezpačiti, jak týž referent doličuje, jen
zdemokratisováním přislušných řádů volebních
V české zemské školní radé zasedá 5 kněží
jen jediný učitel, Němec Legler! Nejsilněji za
sloupen je stát a hierarchie, slaběji občanstvo
a zcela nepatrně učitelstvo.
Ve školských úřadech podléhá učitelstv
kněžstvu. Také v okresních a místních radách
školních je učitelstvo zastoupeno nedostatečně
Nutno usilovati, aby v radách místních vedle
několika zástupců učilelstva zasedali i lékařa
techn, znalec. Do okr. škol. rad nechť vysilaji
učitelé obecných škol 2, měšťanských a učilelky
po jednom zástupci. Také zde ať zasedá lékai
a techn. znalec. V zemské školní radě aspon
buďle dva učitelé škol obecných a jeden měšt.
škol. Buďte zřízeny krajské úřady skolské pro
záležitosti osobní.
V Beneš
Slát
Ed
Grége
König
Anýž
Legler
obecný škola 2
21
article
Požadavky středoškolské
obširnou řečí objasnil posl. prof. dr. Fr. Drtina
Rakousko prodělává období reformy středoškol-
ské a tu má sněm i česká sekce zem. školní
rady povinnost zaujmouti k reformám stanoviště
a dáti iniciativu a státi na stráži kulturních
zájmů českého národa. Česká sekce zem. škol
rady, spravujíe střední školy, je oprávněna
ozvati se, reformuje-li ministr střední ústavy
Reforma, založena výsledky středoškolské ankely
sleduje omezení jednostranného intelektualismu,
pěstění soudnosti a tvořivosti a zlomení mono-
polu klasických studil. Ideál jednotné střední
školy je odbyt. Střední škola budoucnosti bude
jednotnou na nižším, ale differencovanou v sou-
běžně sekce na vyšším stupni.
profesor
doktor
František
Drtina
Rakousko
22
article
Dnes tvoří se dva nové typy : realné gym-
nasium a reformní gymnasium. K obéma třeba
zaujmouti stanovisko. Náš požadavek další je
další zrovnoprávnění reálek. Nutno proto, aby
sněm vyslovil se pro doplnění realek o osmý
ročník. Jest nutná potřeba nového typu šesti-
letých škol středních (chlapeckých lycel) jako
přípravných škol ku povolání praktickému. Mini-
sterium při pracování osnov nedbá rozdilů ná-
rodnostních a krajinných a prostě překládá jen
osnovy pro německé ústavy určené bez ohledu
na národní zvláštnosti. Budiž proto popudem
sněmu zřízen sbor odborníků pro vypracován
učebných osnov. Na školách realných buď mož
nost učiti se buď jazyku francouzskému nebo
anglickému. Zjednána budiž oprávněnost absol-
ventům realek ku přestupu na universitu
z gymnasil na techniku. Sněm má doporučiti
typus reformních gymnasií typu valašsko- mezi-
říčského, který je dokonalejší než německý
typus děčinský, ministerstvem favorisovaný.
Praha nechť se ozve, aby tu zřízeno bylo gym-
nasium reformní. Školská politika dlouho je
v mrtvém bodě. Všichni činitelé, zvláště sněm.
mají se spojiti, aby blaho mládeže učiněno bylo
ee
nejvyšším zákonem.
Legislativa knihoven a čítáren,
pro niž akci podniká Osvětový svaz, došla ob-
hájení a vysvětlení přednáškou učitele L. Živ-
ného z N. Bydžova. Vzorem zákonodárstvía
péče o veřejné knihovnictví jsou Anglie a Spo-
jené státy. V Anglii plalí jednotlivec 40 h daně
knihovní ročně. V Č. Drodě připadá poplatku
Min
Praha
Anglie
spo
23
article
na knihovny 21 b, v Král. Hradci 9 h, v Písku
115, na Kladné 1 h, v Praze 8 h. Veřejné
knihovny lidové jsou u nás nevhodně umistěny.
ani Praha nemá zvláštní účelné budovy. Je ne-
dostatek odborných knihovníků a doba pro
půjčování knih není vhodně volena, Knihovny
nemají dost hmolně podpory. Na venkově
mnohde ani knih není. Vitati je tedy akci Svazu
osvětového za zákon o knihovnách a čítárnách.
Třeba pořiditi knihovnickou centrálu v Praze.
Na konec předkládá řečník hotovou osnovu
zákona.
Tím jednání skončeno a jednohlasnou volbou
pověření pp: dr. Drlina, dr. Čáda, vl. rada
Bilý, prof. Novák, uč Černý, Kožišek a Beneš,
aby jako depulace odevzdali poslancům pamětní
spis, obsahující požadavky přednesené.
Král
Drlin
doktor
Čáda
Bilá
profesor
Novák
Kožišek
Beneš
Hradec
Písek
Praha
24
article
Projevy českých železničních úřad-
níků o jazykové otázce a poža-
davcích.
Spolek českých úřadníků železničních v Praz
konal včera odpoledne v Alešově síní obchodnického
domu »Merkure v Praze mimořádnou valnou hro
madu za účastenství 150 členů. Schůzí, svolanou z
účelem projednání požadavků úřadnictva drah a ze-
jména také o otázce jazykové, řídil p. Gustav Na-
vrátil, adjunkt c. k. státních drah. O jednolli
vých bodech promluvili: za úřadnictvo dráhy severo-
zapadní p. Boháč z Nymburka, za úřadnictvo spol
rak. uh státní dráhy p. inž. Hugo Kröhu, za
úřadníky dráhy buštéhradské p. Chocenský, z
úřadníky České severní dráby p. Vojtěchovský
z Ml. Boleslavi. O otázce jazykové a reorganisaci
c. k. žblezniční správy promluvil koncipista p. dr
Jusef Čermá k.
Dule jednalo se o tom, jaké stanovisko má úřad
nictvo zaujati vůčí komuníké, jímž správa železnie
oznámila, jakým způsobem naloží s 8 mil. K, po-
volenými ea prospěch úřadnictva c. k. státních drah.
Shromaždění konstatovali, že návrh ministerstva že-
leznic není spravedlivý pro úřadníky všech kategorií
a že zejmena nebyl brán zřetel na stále opětovaný
požadavek automatického postupu, jediného, vše-
obecného, mimořádného postupu a úpravy pensij-
ních požitků vdov a sirotků. Po projevu o sestátnění
priv. spol. rak. uh. drah a severozápadní přijaty ná-
sledující resoluce:
»Uřadníci rak. severozápadní dráhy
ohražují se pro případ sestátnění proti jakémukoli
poškození svých zajmů, v němž by porušení sinlouvy
mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným spatřovali.
Merkur
Gustav
Boháč
Ing
Hugo Kröha
Chocenský
Vojtěchovský
Jusef Čermat
Praha
Nymburk
Boleslav
Dula
Praz
25
article
Vyhražují si ponechání veškerých výhod, kterých
dosod polívají, zvlaště ohledně automatického po-
stupu, výměru pense vdovám a sirotkům, placení
daně z příjmů správou dráby. Dále očekávají určitě,
že požadavky, předložené v letošním jarním zase-
daní personální komise, ještě před sestatněním správou
dráby severozápadní v plné mře budou splněny,
jakož že i veškeré nesrovnalosti a křivdy, úpravou
platu z r. 1907 jednotlivcům způsobené, nejděle do
1. ledna 1909 budou vyrovnány. Dále žádají, aby po
sestätnění kažuému bylo ponechano na vůli přestou-
piti kdykoliv do statusu c. k. státních drah, neb
zůstati v onom, v jakém bezprostředně před sestát-
něním u rak. sev. záp. a jihoseveroněmecké spojo-
vací dráhy byl. Konečně pokládaji za samozřejmé.
že veškeré kolky a poplatky, které z převodu každého
jednotlivce ve status státních drah vzejdou, zaprav
samo ministerstvo železnic, dodatečně ještě žádáme.
aby všem pensistům bez výminky byl přiznán 40
přídavek s platností od 1. ledna 1909.«
»Úřadnictvo všech drab, soukromých i státních.
usnáší se vzhledem k nastávajícímu postátnění sou-
kromých drah na následujícím: 1. Úřadníkům sou-
kromých drah buďtež veškerá jejich dosavsdní práv
a výnody v plném rozsahu i po sestátnění zacho-
vány. — 2. Převedení úřadnictva postátněných sou-
kromých drah do správy státní budiž provedeno ta-
kovým způsobem, aby tím nevzešla újma, nebo
poškození ani úřadníkům postátněných drab, an
úřadníkům dosavadní sítě c. k. státních drah. —
3. V zájmu veškerého úřadnictva a v zájmu správy
c. k. slatních drah pokládáme za nevyhnutelné, aby
splynutí všech úřadníků rozšířené sítě c. k. státních
drah v jeden celek, jakož i zavedení jednotných po-
měrů v jich postavení hospodářském a sociálním na
stalo co nejdříve.
26
article
Žádáme proto, aby ještě před převedením úřad
nictva postátněných drah do státní správy byly z
součinnosti zástupců všech interesovaných sbor
úřadnických upraveny poměry úřadníků c. k. stát-
ních drah zavedením aulomatického poslupu, který
by odpovidal panujícím hospodářským poměrům ta-
kovým způsobem, aby výše uvedenému požadavku
i se zřetelem na body 1. a 2. léto resoluce mohl
být vyhověno
O požadaveích úřadníků buštěhradské dráhy při-
jata tato resoluce:
»Veškerá práva, jichž požívají úřadníci c.k.
státních drah, v plném rozsahu buďtež dána také
üřadníkům buštěhradské železnice.
Tím snem, kdy u c. k. státních drah jakékoliv
zlepšení poměrů hmotných a právních úřadnictvu
vejde v platnost, toléž zlepšení v plném dosaho
budiž poskylnuto i úřadnikům buštěhradské želen-
nice. Oněm úřadníkům, kteří nezaviněným způsobem
při přestnpu z kategrie nižší do vyšší, nebo posu-
nutím postupového terminu z července na leden n
svých přijmech oproli průměrnému příjmu úřadniků
c. k. stálních drah při stejné době služební zůstal
pozadu, budiž nahrazena platová diference při nej
buižším termínu postupovém.
Po referátě o jazykové olázce přijala resoluce
»My čeští úřadnici železniční, shromáždění n
mimořádné valné hromadě Spolku českých úřadníko
železničních dne 20. září 1908, vyslechnuvše refera
o jazykové úpravě u státních drah, neuzná
váme zákonitost dnešní jeho úpravy dle § 20. stat
organ, a žádáme, by při nastávající reorganisae
statních drah paragraf ten byl jako nezákonný
zrušen.
27
article
Ježto pokládati dlužno c. k. úřady železniční za
rovnocenné ostatním úřadům státním, žádáme, by
úprava jazykových poměrů u c. k. státních dra
děla se dle stejných zásad jako u ostatních státníc
úřadů a to ve smyslu čl. 19. stát. zákl. zák. stano-
vené rovnoprávnosti jak v úřadování vnitřním tak
i vnějším.
Pokládajíce však reorganisaci státních drah z
nezbytnou podmínku úspěšného provedení této olázky.
žádáme, aby trati, probihající územím, v němž ma-
teřština naše jest jazykem zemským, podříze n
byly jedinému ředitelství generál
nimu se sídlem v Praze, jež by přímo pod-
léhalo správě ústřední a mělo nejširší právomoe
jež souvisí s povahou železniční správy. Prohlašu-
jeme, že uskutečnění těchto požadavků domáhati se
budeme všemi prostředky a ve spojení se všemi při-
boznými organisacemi«
Konečně přijata tato resoluce:
»Uřadníci c. k. státních drab, shromá-
ždění na mimořádné valné hromadě Spolku českých
úřadníků železničních, prohlašují, že sociální opa-
tření, chystaná ministerstvem železnic, jsou na-
prosto nedostatečná a nemohou se proto
s nimi spokojit. Úřadnictvo c. k. státních drah trv
se vším důrazem na splnění slibů, daných za
pasivní resistence r. 1905 a bude se v důsledku
V drobném prodejíi.
ranní číslo o nobe
odpelední.
. . . . n 2
Ve filialkách nia venkovš:
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati se hotevě zapřel
Přečplacení a inserty přijímá sdmsinl-
strace v Marianské slicí č. z
Tam nacházejí se těž redlakee,
Uskárna a ezpedice „Národaich Listů“.
Rakopisy se nevracsjí
Praha
Uřadník c
28
article
loho všemi prostředky domáhati bazodkladného usku-
lečnění nejnaléhavějšch požadavků, jež jsou: 1. vše-
obecný postup do nejbližšího platového stupně resp.
třídy; 2. bezodkladné zavedení automatického po-
stupu, jakož i urychlení postupu do vyšších třída
zkrácení aspírantských dob; 3. bezodkladné zvýšení
příbytečného slanice Prahy s předměstími na úroveň
příbytečného vídeňského. Konečně žádají, aby i pen-
istům byl přiznán od 1. ledna 1909 409% přídavek
bytový a aby byly upraveny pensijní požitky vdov
a sirotků.«
Resoluce o české severní dráze byla odkázána
ústřednímu výboru.
Protičeské násilnosti v Kašperských
Horách.
o sšvpíndl
V Kašperských Horách, 19. září.
se
(Raněný německý rváč Haas zemřel.
— Opatřeni městské rady. — Od-
volané četnictvo zpět povolá no.
Haas
Praha
kašperský hora
29
article
— Raněný český soudní úřadník
na cestě k uzdravení. — Pohřeb
Haase a nové nálsilnosti. — Pa-
nv — lny běrky.)
Jestliže tento týden v Kašperských Horách
minul klidně, nemine bez násilnosti zajistě tý-
den nový — neboť hned v ponděli jsou na po-
řadu nové násilnosti, jež slibují zdejší Němci
provésli u příležilosti pohřbu Haase, který v pá-
tek o 7. hod. večerní zemřel.
O posledních okamžicích zesnulého Němee
Haase, který, jak již dříve řečeno, ranén byl do
života v obraně četníkem, jejž Haas napadl,
povalil, pušku a šavli mu vyrval a nepřijiti po-
sila, jistě by byl usmrtil, což dá se souditi
z 13 těžkých ran, které vyžadovaly nejrychlejší
převezení napadeného čelníka do plzeňské ne-
mocnice, jsme informováni následovně:
Téžee raněný Haas po operaci sušickým
primářem p. drem. Skálou se poněkud zotavil
a bylo konstatováno, nepřidruží li se borečka,
že zůstane na živu. Než ve čtvrtek nastala
horečka, která v pátek dostoupila přes 41. stupeň.
Tím stav Haasův byl zpečetěn. Velké bolesti
svíraly silné tělo, které vykazovalo několiv švů,
známek to dřívějších rvaček. Haas již od rána
byl v extasi, nepoznával okolí, blouznil. Byl
povolána městská rada, Böhmerwald-Bund, jichž
deputace setrvala u lože raněného až do posled-
ního okamžiku.«
Zpráva o úmrti Haasově roznesla se oka-
mžitě po celém městě a vzbudila vzrušení ně-
meckého obyvatelstva, jemuž dáván hlasitě výraz
splláním a výhrůžkami Čechům. Umiráček ozna-
moval do okolních vesnic, že Haas jest mrtev.
Haas
Němec
Němee Haas
Skála
Haasův
Čecho
kašperský hora
Böhmerwald
30
article
Městská rada znova ujistila pozůstalé, že se o ně
postará a stanovila pohřeb Haasův na ponděli.
Čelnici, z nichž ženatí po úterním trhu byli
posláni do svých domovů, byli zpět povoláni na
rozkaz sušického hejtmanství, neboť jest bez-
pečno, že po pohřbu »nevinné oběti«, jak na-
zývají Němci osud Haase, dojde k novým proti-
českým násilnostem.
Raněný český soudní zapisovatel, který,
jak známo, byl přepaden za bilého dne násil-
níkem Tutschkem, se pomalu zotavuje, než bude
trvati ještě 14 dnů, než se zotaví úplně.
Vyšetřování jest v plném proudu. Již pře
týden mešká zde vyšetřující soudce a bude
trvati ještě nejméně tři neděle, než vyšalřo vání
bude skončeno. Jsme zvědavi na jeho výsledek !
»Deutsch. Böhmerwald«, jenž do Kašper-
ských Hor vyslal svého referenta, jakéhosi Preit-
schopfa, má zde smulnou památku. Asi pře
3 lety vycházel zde v Kašperských Horách z
redakce renegáta Krale, který nadělal spousty
dluhů, jež zaplatila zdejší městská rada a pod-
vody, za něž byl stíhán zatykačem. Také
Tasche k není osobnosti v Kašperských H -
rách neznámou. Před lety, když panovala zde
bída, přivezl Taschek na náklad německé obce
zdejší na fůrách brambory, jež byly německem
příslušníkům rozdávány. Co nejlepšího, brambory
zakoupeny od bratra Taschkova z Čáslavska
Šikovnost žádné čáryi
Na pondělek a dny příšti musí učiniti
místodržitelství hezpečnostní opatření největši,
zejmena musí dáti sušickému hejtmanství kate-
gorický rozkaz, aby menšina česká v Kašper-
ských Horách nebyla vydána na pospas zvlče-
lých Němcůl
Haasův
Němec
Haas
Deutsch
Kral
Taschkův
Böhmerwald
Kašper
kašperský hora
Čáslavsko
31
article
Návštěva francouzských žurnalistů
Návštěva francouzských žurnalistů
v Praze.
Skupina zpravodajů některých francouzských
žurnalistů, pozvaná rakouským ministerstvem
železnic k návštěvě Rakouska, zastavila se na
den v Praze, kde byla hostěna Svazem pro
povznesení návštěvy cizinců, výstavním výborem
a obcí pražskou. V neděli o 51% hod. ráno při-
jeli francouzští žurnalisté zvláštním vlakem
z Vídně. Na nádraží Františka Josefa je pozdra-
vili pp. místokonsul francouzský Lu eeiar di,
prof. Feller, prof. Pichon, inž. Šerlik,
vrch. rada Novák. S franc. žurnalisty přijelo
několik dam. Francouzská výprava skládala se
z pp. Maurice Gaussergnes, red. »Jour-
nalu«, Emile Combe (»Journal des Děbats«),
Gabriel Vivant (Moniteur de la Flotte),
Steinherz (pařížský dopisovatel vídeňských
listů, ředítel výpravy), Berthelot (La Pelite
Gironde), Chevalier (Petite Republique),
Milliol (Information), Lecuyeur (»Gau-
lois«), Gaudrephe (»Liberté«), Werlhe-
mer (»Petit Parisien), »Alphand (Le Tempa).
Tousard (Le Temps).
Po krátkém zotavení odebrali se francouzští
hostě na výstavu, jejíž hlavní pavilony prohlédli
se zájmem, netajíce se obdivem bohatosti
naší jubilejní výstavy. O 1. hodině bylo uspo-
řádáno dejeuner v restaurantu p. Feria u da,
jež vynikalo vkusnou, olegantní úpravou i zna-
menitým menu. Jménem obecní rady pražské
a výslavního výboru připil srdečně hostůms
František Josef
profesor
Feller
Pichon
Ing
Novák
Mauric Gaussergnes
Combe
Vivant
Steinherz
Berthelot
Chevalier
Petit Republique
Information
Petit Parisien
Alphand
Ferio
Praha
Rakousko
Vídeň
Gao
Tousard
Le Temps
svaz pro povznesený návštěva cizinec
Moniteur jít le Flotte
Le pelit Gironde
Milliology
Lecuyeur
Gaudrephe
Werlhemera