ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c130520-7730-11dc-8e72-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 63, person 100, org 12, work 8
1 masthead
Ročník XXXVIII.
2 masthead
V Praze, v ponděli 21. září 1908.
Praha
3 masthead
nsz
4 masthead
Číslo 25l.
5 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí sey v Praze v sdministraci a měsíc . . . . . na čtvrt leta . .. . 6 K — s dvojí denášken na Hné . . . . . 7 K 50k ve Hllalkáck: . 2 K 80 n na měsíe . . Poštont naki. . . . . 9 k ecr s dvojí zisilkou ně kei ni
Praha
6 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Politická konference německých poslanců. Ze Štyrského Hradce 20. září. (K. k.) U přiležito- sti alpského řemeslnického sjezdu svolal dr. Sylvesln poslance německých stran ku polilické konferenci. Dostavilo se kromě ministrů dra. šl. Dorschatly. dra. Marcheta a Pradeho 34 německo- svobodomysl- ných poslanců. Na konferonci, která trvala skoro hediny, bylo rokováno výhradně o olázkách těsněj- šího semknutí německo-národního sva- zu, německé pokrokové strany a něme- eko-radíkálního sdružení. Nečníci všech. stran přimlouvali se za jednolnou organisaci. K návrhu poslance Wolía byl zvolen organisační výbor, se- stávající z posl. dra. Lechra, dra. Sylvestra a Wolfa Shromáždění projevilo nad událostmi v Kašperskýeh Horách, Sušici a Lublani hluboké rozhořčení. Ze Štyrského Hradce, 21. záři, Ve vče- rojší poradě německých poslanců svobodomysl- ných uvedl ministr Prade na přetřes četné zá- ležilosti, které vyžadují svornosti německých stran a jíž, bohužel, dosud nedosaženo. Ministn prohlásil, že ve věcech těch musí nastati do- rozumění; má-li on míti v kabinetě pevné postavení. musl se přede- vším opírati o svornost něme ckých] stran. Posl. Wolf vyličoval brůzostrašným způso bem události v Kašperských Horách, Sušicia Lublani. Podle vydaně zprávy vyslechlo 33 po- slanců vypravování to s nejhlubší nevoli všichni vyslovili se v ten rozum, že bylo po- vinností vlády, aby zabránila takovým událo- stem, které musí miti v zápětl krvavé srážky S německé strany musi býti všude provedena odveta, poněvadž Němci vy- dáni jsou v šanc nejhorší zvůli a brutalite slovanské.
Wolía Sylvestr Wolf Posl Němec Kašperskýeh hora Sušice Lublaň Štyrský Hradec kašperský hora Štyrský Hradec Sušicia Lublaň
7 article
Delonace svolány.
8 article
Z Vídně, 20. září. (K. k) „Wr. Ztg.“ uveřejňuje nejv. vlastnoruční list ministru zahraničných záleži- tostí svob. pánu Achrenthalovi a oběma ministerským předsedům svob, pánu Beckovi a dru. Wekerlovi, kl - rým se delegace, jaž říšskou radou byla zvolenaa kterou uherský říšský sněm ku projednání společ- ných záležitostí vyslati má, svolává na den 8. října t, r. do Pešti. a šdeson ob b Sokolská slavnost v Oseku. Z Oseku, 19. září. (K. k) Uh. tel. kor. kancelái sděluje: Dnes večer přijolo sem asi 300 Sokolů. B na nádraží slavnostně uvítáni. Uvílací proslov mě posl. Pintorovič. Tisícihlavý zástup obecenslva dopro- vázel Sokoly do města, které je slavnostně okrášleno a v němž panuje čnlý ruch. V hotelu „Royal“ byl pak uspořádán uvílací večírek, k němuž se dostavilo ně- kolik set osob. Oficiální kruhy nezůčastní se sokolsk slavnosti.
Wr Achrenthal Beck Vídeň Pešť Osek Sokol
9 article
Říšský sjezd německého řomeslnictva. Ze Štyrského Hradce, 20. záři. (K. k.) Dnes do- poledne byl slavnostní schůzí zahájen prvý říšský řemeslnický sjezd a třetí alpský řemeslnický sjezd Schůze se zúčastnilo přes 2000 delegátů. Mezi čest nými hosty byli ministři dr. šl. Derschalla, d Marchet, dr. Gessmann a Prade. Ministr obchodu dr Fiedler, který byl nucen pro naléhavé úřadní záleži- tosti již v sobotu odpoledne do Vídně se vrátiti, dal se zastupovati ministerským radou svob. pánem Men- sim Lále byli přílomni místodržitel hr. Clary, zem- ský hoitman hr. Atems, starosta dr. Graf, jakož i čet ní říšští a zemští poslanci. Posl, Einspinner zahájil schůzi provoláním slávy císaři. Ministr veřejných prací dr. Gessmann uvíla shromázděné delším proslovem, v němž sliboval ře- meslníkům nejúčinnější podporu vlády. Další uvitac řeči proslovili ke shromáždění ministerský rada Mensi jménem ministra obchodu, prosidenti obchod. a živ- nost. komor ve Št. Hradci a Lubně, starosta dr. Grní a dva řížsko-němečtí dolegáti. Po přednáškách posl. Hofmanna z Wellenhofu a zemského poslance Wastiana byla schůze skončena. Ze Šlyrského Hradce, 20. září. (K. k) Ministrdr Gessmann a předseda poslanecké sněmovny dr. Weis Minhner vrátili se do Vidně.
doktor Gessmann Prade Fiedler Claro Graf Posl Einspinmer Grní Hofmann Wellenhof Ministrdr Weis Minhner Štyrský Hradec Vídeň Mena Hradec Lubno Šlyrský Hradec d Marchet Wastian poslanecký sněmovna
10 article
Proti sociálním demokratům v Pešti. Z Pešti, 20. září. (K k.) Uh. tel, kor kancelár sděluje: Vrchní městský hejtman ne vzal na vědomí opělnou ohlášku sociálně-demo kratické strany, sdělující, že strana hodlá uspo řádati v náhradu za demonstrační průvod, poli cejně zakázaný, v lěchže ulicích u v tutěž dobu pochodňový průvod. Též pořádání tohoto prů vodu bylo zakázáno. Angličtí dělníci dělníkům německým. Z Berlína, 20. září. (K. k) 21členná deputace arglických vůdců dělniclva odevzdala dnes adresu míru svým borlínským soudruhům na schůzi berlin ského dělnictva, organisovaného ve volných odboro vých slruženích, jakož i ve straně sociálně demokra- tické. Poslanec Lesin uvílal anglické hosty. Tajem- ník svazu pro mezinárodní smírčí soudy, Maddlison odevzdal adresu; pravil, že adresa jest nezbytnou nut ností a že byla vzbuzena jedovatými útoky anglickýeh listů, jež nezůstaly ani v Německu, bohužel, be ozvěny. Polom přečetl posl. Legin adresu, jejíž tilu zní: „Angličtí dělníci dělníkům německým.“
Lesin Pešť Berlín Tajo Německo Polom
11 article
Pichon o míru. Z Paříže, 20. září. (K. k.) Ministr zahra- ničních záležitostí Pichon promluvil na hostině mutualistického sdružení v departementu jur- ském. V řeči své pravil, že francouzská vláda přeje si na venek takového míru, jenž by spo- čival na právu sily a důstojnosti Francie, nebo jinak by mír ten byl slabý a nejistý. Dle ujišto- vání všech mocnářů a suverénů nic neohro- žuje mír evropský, poněvadž růz ná seskupení směřují výhradně k za- bozpečení rovnováhy. Konečně pravi Pichon, že obezřetná francouzská politika v Ma- rokku neutrpěla žádné porážky. I dále má pol tika tato na zřeteli zájmy evropské. Z Turecka. Slávkové hnulí. Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Koluje zde pověst že se mezi telegrafními úřadníky vzmáhá stávkově hnutí, pončvadž jsou špatně placeni. Na telegrafnín úřadě se ujišťuje, že není o tom ničeho známo, z by však, at se má věe jakkoli, neutrpěla stávkou m- zinárodní služha. „Jenigazelta“ a oslatní orgány od- suzuji jednání stávkujících zřízenců východní dráhy Z Cařihradu, 19. září. (K. k) Stávkové hnutí na bývá v Turecku povážlivého rázu. Rovněž pravdě- podobné jeho ná sledky povedou, jak se zdl k nebezpečí. Zprávy o stávkách v Cařihradě v ovropských i v maloasijských provinciích, jako i jisté příznaky zdají se souhlasně nasvědčovali to- mu, že jak vláda tak orgány výboru se cho vají ke slávkujícím blahovolně, nebo žej morálnč, ba dokonce i radami podp or ují
Pichon Slávek hnule Paříž Francie Ma Turecko Cařihrad
12 article
Touhy po dohodě řecko turecké. Z Athén, 20. září. (K. k.) „Agonce ď'Athěnes“ oznamuje z Bitolje: Rtecká obec bitolská uspořádal na počest vůdce opesicc Ralliho hostinu, kleré se zů- častnili řecký metropolita, několik fure- ckých důstojníků, deputace mladoture- ckého výboru, řecký konsul, členové „A- bánskélio klubu“ a několik čelných členů lecké obce Po přípitku metropolitově ujal se slova Ratlia zdůražnil nutnost srdečné shody mer Turky a Řeky v zájmu ulužení nové soustavy blaha vlasti. Jeden z členů mladoturec. výboru pro nesl přípitck, v němž poděkoval jměnem výboru ř- ckému živlu za záslužné spolupůsobeni při zave- dení ústavy. Ralli odjel do Soluně. Před odjezdem na- vštivil he ruský konsul. Z Cařihvadu, 20. září. (K. k.) Stávkující zřízene východních drah zamítli návrh rozhodčího komitétt a trvají na svých požadavcích Nelze určiti, kdy stiv ka bude skončena. Jménem vlády vyjednává nyn vážně ministr policie a též mladoturecký výbor snaž se, jak se zdá, na stávkující působili. Gešovova aléra Z Calihradu, 19. září (K. k.) Turecké lísty roze- pisují se stejným způsobem, jako dosud, o aféře bul- harského diplomatického zástupce Gešova. V miní- sterstvu zahraničních záležitostí se oproti tomu pro- hlašuje, že záležitost ta budé brzy po dobré antesnvi urovnána. Vezír Rifasl. Z Cařihradu, 20. záři. (K. k) Tureský velevysla- nec v Londýně Rilnal bej byl jmenován vezírem S tímio jmenováním jest mu zároveň udělena hod nost paše.
Ratlius Turek Řek Ralli Gešovův Atény Cařihvad Calihrad Cařihrad Londýn Soluna Gešov
14 article
ned a ol
15 article
Mladotureckému výboru — Nobelova cena ?1 Z Cařibradu, 20. září. (K. k) „Rovue Byzantia“ kterk zde vychází, navrhla, aby Nobelova cena míru byla udělena mladotureckému výboru, klerýžto návrh byl tureckými listy uvítán s rochvalou. Třenice mezi Řeky a Armény. Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Se zřetelem na znepokojující vzájemnou nevraživ os mezi Řeky a Armény vyzývá ministr kultu pa- triarcháty obou těchto kmenů, aby kázáními pliči- ňovaly se o zomezení dalštch třenic. Minister ská rada se rozhodla, že bude podporovati vracejí se arménské uprchliky. a
Nobelův Řek Armén Cařihrad Rovue Byzantia
16 article
nbu e
17 article Jubilejní rok a české dítě.
Jubilejní rok a české dítě. Jednota Komenského, spolek pro reformu školství pořádial včera ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze veřejnou schůzi se zajímavým programem: Jubilejní rok a české dítě. Vedle učitelstva přitemni byli zástupci university akčního výboru národní strany svobodomyslné. národní strany pokrokové a státoprávní. Předse dou schůze zvolen prof dr. Drtina, místopřed- edy ředitelé Úlehla a Tuček. Ochrana dítěte. Prof. dr Foustka srovnává, zdejší poměry s cizími, zvláště s anglickými. Kdežlo v Angli i Německu je konstantní úbytek zločinnosti vli- vem zreformované oehrany dětí, u nás nen dosud ani zákona na ochranu dětí ani potřeb- ných a dobře zřízených ústavů. Na 40 tisíe abnormálních českých dětí volá po nutné ochraně. Také o normální děti není u nás zákonem po- staráno; neboť děti našich minorit mají osud poznaňskýeh mučedníků a jsou politickými Irpiteli národa.
Komenský doktor Drtina Úlehla Tuček profesor Foustka Praha Angl Německo akční výbor národní strana
18 article
Vyšší vzdělání něitelské. Říd. uč. J. Kožišek dovozuje, že práva dítěte, jako nejslabšího, docházejí k uplatnění ve státě nejpozději. Teprve zcela opuštěné, za- nedbané a trpící děti docházejí veřejně pozor nosti. V jubilejním roce zřídl se sice na 3 městských chorobinců a povolují se dva miliony korun pro děti choromyslné, ale tato péče je jednostranná, neboť pro choré zapomíná se na zdravé. Nejkrásnější čin 19 stoleti je vybudo- vání obecné školy, čimž splněn sice ideál Ko- menského a zabezpečením obecného vzdělán lidu zabezpečily se reformy sociální a kulturní ale společnost se domnivá, že tak je o ditě do konale postaráno, že vykonáno již vše a docí len vrehol. Úkoly budoucnosti však řešiti může škola jen tehdy, bude-li obrozena duchem. po vývoji hospodářském má nastati vývoj pneda- gogický. Dříve šlo o počet, teď jde o jakost skol, která zvýšena býti může jen rádným vzděláním učitelstva. Neblahé následky školské novely, jež sni- žila míru povinného učit. vzdělání, odnáší dítě. Řišská rada i sněm mohou slaviti čvrtstoleté jubileum — mlčení o reformě učit. vzdělání. Do tohoto ticha zaznělo v jubilejním roce slovo »láska k dětem«, nuže, nechť ten sněm, třeba že žádoucí reforma nespadá do jeho právomoci. jakožto kulturní strážce této země pozvedne
J Kožišek
19 article
svého hlasu a dá iniciativu, by na prospěch dl- těte byla brzy reforma učit. vzdělání uzákoněna Žadá-li se pro choré dítě vědecky vzdělaný lékař, žádáme pro zdravé dílě vědecky vzděla- ného učitele! České paedagogické museum. Týž referent vysvětluje dále, že výchov je institucí veřejnou a ukazuje, jak jiní náro- dové velikými knihovnami, musey a organisa- cemi usnadňují výchovnou práci. V Německu je dvacet paed. museí, ale učitelstvu českému se nařizovalo, by pamštky psedagogické ode- vzdalo do Vídně. Naše společnost pro zřízení psed. musea nedochází ani morální ani hmolné pomoci. Všechny naděje veřejnosti obraceji se k politice, ale zapomináse, že politika síly ne- tvoří a jen může tedy úšpěšně operovati se silami kulturními, které tu jsou. Dopustíme-li, aby české památky paedago gické zapadly beze slopy, konáme sami na poli školském, co udělala protireformace na če- ském poli kulturním vůbec. Paedagogické mu seum není libůstkou psedagogů, ale potřebou kulturní, o niž starati se má zemé. Jim do stane se národu auloritativní instituce ve vě cech výchovy i studijního ústavu paedagogi ckého. Pravda, že v národů malém třeba še třiti každé síly, ale není dobře podchycovat krůpěje síly u chorých děti a nechati mizel celé proudy sil děti zdravých. Proto pro chor děti chceme sanaloria, pro zdravé děti pak- paedagegické museuml
Německo Vídeň
20 article
Zrušení školního platu zdržují, jak referent odb. učitel V. Beneš vy- kládá, velkostatkáři a velkoprůmyslníci. Školní plat, tato nespravedlivá daň z ditěte, obnáš 3 mill. korun ročně a dala by se uhradit 4proc. zem. přirážkou. Slát, který neplatí na školství národní nie, snadno by mohl ony 3 mil. uhraditi. Zrušení školního platu je dávný požadavek učitelů i svobodom. poslanců. Navrhoval je dr. Ed. Grége a také posl. König. který zajisté i jako agrárník se na dávný svůj požadavek rozpomene. Poslanec Anýž bude se zrušení školniho platu domáhati při sjezdu českých měst. Neplatí se daň kostelní, hejt- manská, kriminální a blázinecká, ale platí se daň školní. Stálým jmenováním školních berní zřeteiným určováním nových nepopulárních dan jako z piva a kořalky k účelům školským, zne- chucuje se škola lidu a znevážňuje se učite Škola povinná má býli bezplatná. Zastonpení něitelů v úřadech školních dá se zabezpačiti, jak týž referent doličuje, jen zdemokratisováním přislušných řádů volebních V české zemské školní radé zasedá 5 kněží jen jediný učitel, Němec Legler! Nejsilněji za sloupen je stát a hierarchie, slaběji občanstvo a zcela nepatrně učitelstvo. Ve školských úřadech podléhá učitelstv kněžstvu. Také v okresních a místních radách školních je učitelstvo zastoupeno nedostatečně Nutno usilovati, aby v radách místních vedle několika zástupců učilelstva zasedali i lékařa techn, znalec. Do okr. škol. rad nechť vysilaji učitelé obecných škol 2, měšťanských a učilelky po jednom zástupci. Také zde ať zasedá lékai a techn. znalec. V zemské školní radě aspon buďle dva učitelé škol obecných a jeden měšt. škol. Buďte zřízeny krajské úřady skolské pro záležitosti osobní.
V Beneš Slát Ed Grége König Anýž Legler obecný škola 2
21 article
Požadavky středoškolské obširnou řečí objasnil posl. prof. dr. Fr. Drtina Rakousko prodělává období reformy středoškol- ské a tu má sněm i česká sekce zem. školní rady povinnost zaujmouti k reformám stanoviště a dáti iniciativu a státi na stráži kulturních zájmů českého národa. Česká sekce zem. škol rady, spravujíe střední školy, je oprávněna ozvati se, reformuje-li ministr střední ústavy Reforma, založena výsledky středoškolské ankely sleduje omezení jednostranného intelektualismu, pěstění soudnosti a tvořivosti a zlomení mono- polu klasických studil. Ideál jednotné střední školy je odbyt. Střední škola budoucnosti bude jednotnou na nižším, ale differencovanou v sou- běžně sekce na vyšším stupni.
profesor doktor František Drtina Rakousko
22 article
Dnes tvoří se dva nové typy : realné gym- nasium a reformní gymnasium. K obéma třeba zaujmouti stanovisko. Náš požadavek další je další zrovnoprávnění reálek. Nutno proto, aby sněm vyslovil se pro doplnění realek o osmý ročník. Jest nutná potřeba nového typu šesti- letých škol středních (chlapeckých lycel) jako přípravných škol ku povolání praktickému. Mini- sterium při pracování osnov nedbá rozdilů ná- rodnostních a krajinných a prostě překládá jen osnovy pro německé ústavy určené bez ohledu na národní zvláštnosti. Budiž proto popudem sněmu zřízen sbor odborníků pro vypracován učebných osnov. Na školách realných buď mož nost učiti se buď jazyku francouzskému nebo anglickému. Zjednána budiž oprávněnost absol- ventům realek ku přestupu na universitu z gymnasil na techniku. Sněm má doporučiti typus reformních gymnasií typu valašsko- mezi- říčského, který je dokonalejší než německý typus děčinský, ministerstvem favorisovaný. Praha nechť se ozve, aby tu zřízeno bylo gym- nasium reformní. Školská politika dlouho je v mrtvém bodě. Všichni činitelé, zvláště sněm. mají se spojiti, aby blaho mládeže učiněno bylo ee nejvyšším zákonem. Legislativa knihoven a čítáren, pro niž akci podniká Osvětový svaz, došla ob- hájení a vysvětlení přednáškou učitele L. Živ- ného z N. Bydžova. Vzorem zákonodárstvía péče o veřejné knihovnictví jsou Anglie a Spo- jené státy. V Anglii plalí jednotlivec 40 h daně knihovní ročně. V Č. Drodě připadá poplatku
Min Praha Anglie spo
23 article
na knihovny 21 b, v Král. Hradci 9 h, v Písku 115, na Kladné 1 h, v Praze 8 h. Veřejné knihovny lidové jsou u nás nevhodně umistěny. ani Praha nemá zvláštní účelné budovy. Je ne- dostatek odborných knihovníků a doba pro půjčování knih není vhodně volena, Knihovny nemají dost hmolně podpory. Na venkově mnohde ani knih není. Vitati je tedy akci Svazu osvětového za zákon o knihovnách a čítárnách. Třeba pořiditi knihovnickou centrálu v Praze. Na konec předkládá řečník hotovou osnovu zákona. Tím jednání skončeno a jednohlasnou volbou pověření pp: dr. Drlina, dr. Čáda, vl. rada Bilý, prof. Novák, uč Černý, Kožišek a Beneš, aby jako depulace odevzdali poslancům pamětní spis, obsahující požadavky přednesené.
Král Drlin doktor Čáda Bilá profesor Novák Kožišek Beneš Hradec Písek Praha
24 article
Projevy českých železničních úřad- níků o jazykové otázce a poža- davcích. Spolek českých úřadníků železničních v Praz konal včera odpoledne v Alešově síní obchodnického domu »Merkure v Praze mimořádnou valnou hro madu za účastenství 150 členů. Schůzí, svolanou z účelem projednání požadavků úřadnictva drah a ze- jména také o otázce jazykové, řídil p. Gustav Na- vrátil, adjunkt c. k. státních drah. O jednolli vých bodech promluvili: za úřadnictvo dráhy severo- zapadní p. Boháč z Nymburka, za úřadnictvo spol rak. uh státní dráhy p. inž. Hugo Kröhu, za úřadníky dráhy buštéhradské p. Chocenský, z úřadníky České severní dráby p. Vojtěchovský z Ml. Boleslavi. O otázce jazykové a reorganisaci c. k. žblezniční správy promluvil koncipista p. dr Jusef Čermá k. Dule jednalo se o tom, jaké stanovisko má úřad nictvo zaujati vůčí komuníké, jímž správa železnie oznámila, jakým způsobem naloží s 8 mil. K, po- volenými ea prospěch úřadnictva c. k. státních drah. Shromaždění konstatovali, že návrh ministerstva že- leznic není spravedlivý pro úřadníky všech kategorií a že zejmena nebyl brán zřetel na stále opětovaný požadavek automatického postupu, jediného, vše- obecného, mimořádného postupu a úpravy pensij- ních požitků vdov a sirotků. Po projevu o sestátnění priv. spol. rak. uh. drah a severozápadní přijaty ná- sledující resoluce: »Uřadníci rak. severozápadní dráhy ohražují se pro případ sestátnění proti jakémukoli poškození svých zajmů, v němž by porušení sinlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným spatřovali.
Merkur Gustav Boháč Ing Hugo Kröha Chocenský Vojtěchovský Jusef Čermat Praha Nymburk Boleslav Dula Praz
25 article
Vyhražují si ponechání veškerých výhod, kterých dosod polívají, zvlaště ohledně automatického po- stupu, výměru pense vdovám a sirotkům, placení daně z příjmů správou dráby. Dále očekávají určitě, že požadavky, předložené v letošním jarním zase- daní personální komise, ještě před sestatněním správou dráby severozápadní v plné mře budou splněny, jakož že i veškeré nesrovnalosti a křivdy, úpravou platu z r. 1907 jednotlivcům způsobené, nejděle do 1. ledna 1909 budou vyrovnány. Dále žádají, aby po sestätnění kažuému bylo ponechano na vůli přestou- piti kdykoliv do statusu c. k. státních drah, neb zůstati v onom, v jakém bezprostředně před sestát- něním u rak. sev. záp. a jihoseveroněmecké spojo- vací dráhy byl. Konečně pokládaji za samozřejmé. že veškeré kolky a poplatky, které z převodu každého jednotlivce ve status státních drah vzejdou, zaprav samo ministerstvo železnic, dodatečně ještě žádáme. aby všem pensistům bez výminky byl přiznán 40 přídavek s platností od 1. ledna 1909.« »Úřadnictvo všech drab, soukromých i státních. usnáší se vzhledem k nastávajícímu postátnění sou- kromých drah na následujícím: 1. Úřadníkům sou- kromých drah buďtež veškerá jejich dosavsdní práv a výnody v plném rozsahu i po sestátnění zacho- vány. — 2. Převedení úřadnictva postátněných sou- kromých drah do správy státní budiž provedeno ta- kovým způsobem, aby tím nevzešla újma, nebo poškození ani úřadníkům postátněných drab, an úřadníkům dosavadní sítě c. k. státních drah. — 3. V zájmu veškerého úřadnictva a v zájmu správy c. k. slatních drah pokládáme za nevyhnutelné, aby splynutí všech úřadníků rozšířené sítě c. k. státních drah v jeden celek, jakož i zavedení jednotných po- měrů v jich postavení hospodářském a sociálním na stalo co nejdříve.
26 article
Žádáme proto, aby ještě před převedením úřad nictva postátněných drah do státní správy byly z součinnosti zástupců všech interesovaných sbor úřadnických upraveny poměry úřadníků c. k. stát- ních drah zavedením aulomatického poslupu, který by odpovidal panujícím hospodářským poměrům ta- kovým způsobem, aby výše uvedenému požadavku i se zřetelem na body 1. a 2. léto resoluce mohl být vyhověno O požadaveích úřadníků buštěhradské dráhy při- jata tato resoluce: »Veškerá práva, jichž požívají úřadníci c.k. státních drah, v plném rozsahu buďtež dána také üřadníkům buštěhradské železnice. Tím snem, kdy u c. k. státních drah jakékoliv zlepšení poměrů hmotných a právních úřadnictvu vejde v platnost, toléž zlepšení v plném dosaho budiž poskylnuto i úřadnikům buštěhradské želen- nice. Oněm úřadníkům, kteří nezaviněným způsobem při přestnpu z kategrie nižší do vyšší, nebo posu- nutím postupového terminu z července na leden n svých přijmech oproli průměrnému příjmu úřadniků c. k. stálních drah při stejné době služební zůstal pozadu, budiž nahrazena platová diference při nej buižším termínu postupovém. Po referátě o jazykové olázce přijala resoluce »My čeští úřadnici železniční, shromáždění n mimořádné valné hromadě Spolku českých úřadníko železničních dne 20. září 1908, vyslechnuvše refera o jazykové úpravě u státních drah, neuzná váme zákonitost dnešní jeho úpravy dle § 20. stat organ, a žádáme, by při nastávající reorganisae statních drah paragraf ten byl jako nezákonný zrušen.
27 article
Ježto pokládati dlužno c. k. úřady železniční za rovnocenné ostatním úřadům státním, žádáme, by úprava jazykových poměrů u c. k. státních dra děla se dle stejných zásad jako u ostatních státníc úřadů a to ve smyslu čl. 19. stát. zákl. zák. stano- vené rovnoprávnosti jak v úřadování vnitřním tak i vnějším. Pokládajíce však reorganisaci státních drah z nezbytnou podmínku úspěšného provedení této olázky. žádáme, aby trati, probihající územím, v němž ma- teřština naše jest jazykem zemským, podříze n byly jedinému ředitelství generál nimu se sídlem v Praze, jež by přímo pod- léhalo správě ústřední a mělo nejširší právomoe jež souvisí s povahou železniční správy. Prohlašu- jeme, že uskutečnění těchto požadavků domáhati se budeme všemi prostředky a ve spojení se všemi při- boznými organisacemi« Konečně přijata tato resoluce: »Uřadníci c. k. státních drab, shromá- ždění na mimořádné valné hromadě Spolku českých úřadníků železničních, prohlašují, že sociální opa- tření, chystaná ministerstvem železnic, jsou na- prosto nedostatečná a nemohou se proto s nimi spokojit. Úřadnictvo c. k. státních drah trv se vším důrazem na splnění slibů, daných za pasivní resistence r. 1905 a bude se v důsledku V drobném prodejíi. ranní číslo o nobe odpelední. . . . . n 2 Ve filialkách nia venkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4 k Inserátv plati se hotevě zapřel Přečplacení a inserty přijímá sdmsinl- strace v Marianské slicí č. z Tam nacházejí se těž redlakee, Uskárna a ezpedice „Národaich Listů“. Rakopisy se nevracsjí
Praha Uřadník c
28 article
loho všemi prostředky domáhati bazodkladného usku- lečnění nejnaléhavějšch požadavků, jež jsou: 1. vše- obecný postup do nejbližšího platového stupně resp. třídy; 2. bezodkladné zavedení automatického po- stupu, jakož i urychlení postupu do vyšších třída zkrácení aspírantských dob; 3. bezodkladné zvýšení příbytečného slanice Prahy s předměstími na úroveň příbytečného vídeňského. Konečně žádají, aby i pen- istům byl přiznán od 1. ledna 1909 409% přídavek bytový a aby byly upraveny pensijní požitky vdov a sirotků.« Resoluce o české severní dráze byla odkázána ústřednímu výboru. Protičeské násilnosti v Kašperských Horách. o sšvpíndl V Kašperských Horách, 19. září. se (Raněný německý rváč Haas zemřel. — Opatřeni městské rady. — Od- volané četnictvo zpět povolá no.
Haas Praha kašperský hora
29 article
— Raněný český soudní úřadník na cestě k uzdravení. — Pohřeb Haase a nové nálsilnosti. — Pa- nv — lny běrky.) Jestliže tento týden v Kašperských Horách minul klidně, nemine bez násilnosti zajistě tý- den nový — neboť hned v ponděli jsou na po- řadu nové násilnosti, jež slibují zdejší Němci provésli u příležilosti pohřbu Haase, který v pá- tek o 7. hod. večerní zemřel. O posledních okamžicích zesnulého Němee Haase, který, jak již dříve řečeno, ranén byl do života v obraně četníkem, jejž Haas napadl, povalil, pušku a šavli mu vyrval a nepřijiti po- sila, jistě by byl usmrtil, což dá se souditi z 13 těžkých ran, které vyžadovaly nejrychlejší převezení napadeného čelníka do plzeňské ne- mocnice, jsme informováni následovně: Téžee raněný Haas po operaci sušickým primářem p. drem. Skálou se poněkud zotavil a bylo konstatováno, nepřidruží li se borečka, že zůstane na živu. Než ve čtvrtek nastala horečka, která v pátek dostoupila přes 41. stupeň. Tím stav Haasův byl zpečetěn. Velké bolesti svíraly silné tělo, které vykazovalo několiv švů, známek to dřívějších rvaček. Haas již od rána byl v extasi, nepoznával okolí, blouznil. Byl povolána městská rada, Böhmerwald-Bund, jichž deputace setrvala u lože raněného až do posled- ního okamžiku.« Zpráva o úmrti Haasově roznesla se oka- mžitě po celém městě a vzbudila vzrušení ně- meckého obyvatelstva, jemuž dáván hlasitě výraz splláním a výhrůžkami Čechům. Umiráček ozna- moval do okolních vesnic, že Haas jest mrtev.
Haas Němec Němee Haas Skála Haasův Čecho kašperský hora Böhmerwald
30 article
Městská rada znova ujistila pozůstalé, že se o ně postará a stanovila pohřeb Haasův na ponděli. Čelnici, z nichž ženatí po úterním trhu byli posláni do svých domovů, byli zpět povoláni na rozkaz sušického hejtmanství, neboť jest bez- pečno, že po pohřbu »nevinné oběti«, jak na- zývají Němci osud Haase, dojde k novým proti- českým násilnostem. Raněný český soudní zapisovatel, který, jak známo, byl přepaden za bilého dne násil- níkem Tutschkem, se pomalu zotavuje, než bude trvati ještě 14 dnů, než se zotaví úplně. Vyšetřování jest v plném proudu. Již pře týden mešká zde vyšetřující soudce a bude trvati ještě nejméně tři neděle, než vyšalřo vání bude skončeno. Jsme zvědavi na jeho výsledek ! »Deutsch. Böhmerwald«, jenž do Kašper- ských Hor vyslal svého referenta, jakéhosi Preit- schopfa, má zde smulnou památku. Asi pře 3 lety vycházel zde v Kašperských Horách z redakce renegáta Krale, který nadělal spousty dluhů, jež zaplatila zdejší městská rada a pod- vody, za něž byl stíhán zatykačem. Také Tasche k není osobnosti v Kašperských H - rách neznámou. Před lety, když panovala zde bída, přivezl Taschek na náklad německé obce zdejší na fůrách brambory, jež byly německem příslušníkům rozdávány. Co nejlepšího, brambory zakoupeny od bratra Taschkova z Čáslavska Šikovnost žádné čáryi Na pondělek a dny příšti musí učiniti místodržitelství hezpečnostní opatření největši, zejmena musí dáti sušickému hejtmanství kate- gorický rozkaz, aby menšina česká v Kašper- ských Horách nebyla vydána na pospas zvlče- lých Němcůl
Haasův Němec Haas Deutsch Kral Taschkův Böhmerwald Kašper kašperský hora Čáslavsko
31 article Návštěva francouzských žurnalistů
Návštěva francouzských žurnalistů v Praze. Skupina zpravodajů některých francouzských žurnalistů, pozvaná rakouským ministerstvem železnic k návštěvě Rakouska, zastavila se na den v Praze, kde byla hostěna Svazem pro povznesení návštěvy cizinců, výstavním výborem a obcí pražskou. V neděli o 51% hod. ráno při- jeli francouzští žurnalisté zvláštním vlakem z Vídně. Na nádraží Františka Josefa je pozdra- vili pp. místokonsul francouzský Lu eeiar di, prof. Feller, prof. Pichon, inž. Šerlik, vrch. rada Novák. S franc. žurnalisty přijelo několik dam. Francouzská výprava skládala se z pp. Maurice Gaussergnes, red. »Jour- nalu«, Emile Combe (»Journal des Děbats«), Gabriel Vivant (Moniteur de la Flotte), Steinherz (pařížský dopisovatel vídeňských listů, ředítel výpravy), Berthelot (La Pelite Gironde), Chevalier (Petite Republique), Milliol (Information), Lecuyeur (»Gau- lois«), Gaudrephe (»Liberté«), Werlhe- mer (»Petit Parisien), »Alphand (Le Tempa). Tousard (Le Temps). Po krátkém zotavení odebrali se francouzští hostě na výstavu, jejíž hlavní pavilony prohlédli se zájmem, netajíce se obdivem bohatosti naší jubilejní výstavy. O 1. hodině bylo uspo- řádáno dejeuner v restaurantu p. Feria u da, jež vynikalo vkusnou, olegantní úpravou i zna- menitým menu. Jménem obecní rady pražské a výslavního výboru připil srdečně hostůms
František Josef profesor Feller Pichon Ing Novák Mauric Gaussergnes Combe Vivant Steinherz Berthelot Chevalier Petit Republique Information Petit Parisien Alphand Ferio Praha Rakousko Vídeň Gao Tousard Le Temps svaz pro povznesený návštěva cizinec Moniteur jít le Flotte Le pelit Gironde Milliology Lecuyeur Gaudrephe Werlhemera
32 article
sdasss trée