Strana 2.

ŽENSKÝ LIS

Číslo 26.

chu. Je pak divu, když muka zoufalství pronásledují nezaměstnanou ženu, kdyžji ženou v dobrovolně volenou smrt! Tak tomu chce dnešní pořádek spole- čenský. Když denně v novinách dočítá se veřejnost o sebevraždě dělnice z nouze, má to za samozřejmé proto, že to byla „jen“ dělnice a těch je dost. Jakou tělesnoua mravní zkázu má nezaměstnanost pro děl- níka a jakou pro dělnici. Již to by bylo dostatečným, aby rozhodující činitelé, stát obce, zem postaraly se o její odstranění zmírnění. A co činí tyto instituce, co činí zástupci lidu, co parlament? — Jako by ani žádné nezaměstnanosti nebylo, jakoby nouzea strádání denním hostem u milionů lidí v Ra- kousku nebylo. Jak odpomoci nezaměstnanosti, tím nikdo z povolaných hlavy sobě neláme. Vláda nedělá nic, má celní tarify, vy- rovnávací akce jazykové, cukerní konvence otázku rozmnožení kontingentu vojenského Země nečiní také nic, sněmy se scházejí k povolení rozpočtu a jdou.

Obce nečiní také ničeho pro nezaměst- nané muže, o ženách ani nemluvě. V nej krajnějším případě, aby se neřeklo, přibere se několik lidí na krátký čas do práce, tu a tam zřídí neb otevře se obecní kuchyně a tím otázka nezaměstnanosti rozluštěna Místo pronikavé reformy zavádí se okázalá dobročinnost. Nejhůře jest, že ještě z hrozné neza- městnanosti podnikatelé těží, snižují a stla- čují mzdy těm, které zaměstnávají na míru nejnižší. Mnohý podnikatel aby mohl co nejvíce stlačiti mzdy zaměstnaných, hlavně žen, v novinách inseruje, že hledá v tom neb v onom oboru pracovní sílu; když se mu co nejvíce nabídek sejde, ukazuje je svým dělnicím, zaměstnaným silám a dik- tuje pak, zač ony mají pracovati a nestydí tuto svou vyděračnost dotvrditi: „za jednu dostanu deset.“ Když za takových okolností klesá mysl a chuť k dalšímu životu, vlastně ži- voření, přestává, není se co divit. Když matka nemá, čím by hladovící děti své na- sytila, není peněz, není práce a proto musí mrznout, hladovět. Tisíce a tisíce lidí hla- dem, nouzí hnány jsou do náruče zla, a nemohou více z bídy se vzpamatovati. Musí to ale stále tak býti, musí svět být pln bídy a nouze, jen několik lidí v štěstía blahobytu oplývá. Ne, vědomé, organisované dělnictvo pracuje k lepší utěšenější budoucnosti. Sociální de- mokracie u vědomí svého úkolu a číle byt pomalu, přec jistě této bídě učiní konec, že tisíee a tisíce nebudou muset zmírat proto, aby na druhé straně několik set ne- vědělo přepychem co dělat.

Soudružky! Nezapomínejte při příleživostech, zábavách a schůz- kách na agitační fond.

Nový ochranný zákon pro dělnice

ve Švýcarsku.

Jako všude též i v republice švýcarské velmi. velii zdlouhavě to jde s opravou ochranného zá- kona dělnic. V zájmu ochrany dělnic vydán r. 1878, tedy před 25 lety, kterýžto, až do ne- dávna slavil své jubileum. Snaha prosaditi uzá- konění 11hodinné doby pracovní a v sobotu 10 ho- dinné nepodařila se ani organisovanému dělnictvu, ani zástupcům lidovým ve spolkové radě (parla- mentě). Před krátkou dobou byla to spolková rada v Bernu, která o své újmě a ze své vůle na ná- tlak organisovaného dělnictva uvedla v platnost opravu ochranného zákonodárství. Jelikož spol- ková rada (parlament) nedala se pohnout k opravě zákona toho, mimo Bern učinila tak jiná ještě města. Bylo to město Basilej, Sv. Havel, Lurych, Lucern, Solthurn, Ženeva, Nenenburg, Waadt, Freiburg a Argavsko. K povšimnutí pro nás tyto opravy: Ochranné zákonodárství vztahuje se k pod- nikům takovým, jež dosud nepodléhaly zákonům továrním vůbec, dále k obchodním příručím, pro- davačkám, číšnicím a co hlavní k učenicíma ku průmyslu domáckému, který i tu vymykal se všemu dozoru, a ochrannému zákonodárství.

Zákon v Curychu vydaný jde ještě dále, sta- noví dobu pracovní před nedělí a svátkem na 9 hodin, tak že práce přestává již v tyto dny poledním odpočinkem, aby dělnice nutné práce a nákup obstarati mohla sobě před nedělí. Pře- stávka polední ve dny ostatní trvati má 11/2 ho- diny. Za kzždou hodinu přes čas vykonané práce jest podnikatel povinen procent mzdy zaplatiti. — Zákony ty vztahují se i k oněm dělnicím, které mají celé zaopatření u podnikatele. Dívky školou povinné v žádném případě ne- smí do práce býti přijímány. Noční práce žen bezpodmínečně jest pro ženy vůbec zakázánaa smí trvati po dobu od 6 hod. ráno počínaje, do 8 hodin večer. Práce nedělní zapovídá se vůbec. Stroje šlapáním jedině vedené v pohyb mo- hou obsluhovati dělnice ne mladší 16 let, a to nepřetržitě jen po dobu 3 hodin.