1
masthead
V Praze, v úterý
Praha
4
masthead
Ročník padesátý třetl.
5
masthead
22. července 1913.
7
article
Na ranni a večerní loty
předplácí se.
V Praze v administracit
čr
na dvrt leta . . . 8K —
s dvoji donáškon
mněsle.
na čtvrtietn! . 7 Kes
na měste e dliálkách
. 2 K so
a měsla. Pošton
na rj: . . . K
s dvojí zásilkou
měsje
. . . BK S0 u
na čtvrt lsta . . . . 1 k dh
Praha
9
article
Vecen
Vecen
99omor
onb arus
14
article
sonlo
V drobném prodejii
ranní čislo o sabě
za s
večerni
za d
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo . . . . joh
vočerni
čh
lnacráty
plati se hotevé napřed
Předplaceni a inserty přňjim
administrace v Mariansko sl., a
Tam nachánsit aa tesr o n
redakce, tiskárna a expodiee
„Národnich Lilstá“
Rukopiny se navracen
výlam
mos
Národnich Lilstat
15
article
Válka na
Válka na
V Praze, 22. července.
Praha
16
article
Z Bulharska přímých novinářských zpráv
není už několik dní. V Sofíji vláda zakázala
vydávati časopisy, aby zabránila rozšiřování
zpráv o bulharských porážkách. Poslední zá-
silky bulharských novin, které jsme obdrželi.
byly plny bulharských vítězství. Tak špatně
byla bulharská veřejnost informována ještě tý-
den po tom, co vojenská převaha srbská a ře-
cká byla jasně dokázána.
Srbské noviny ovšem nemají příčiny ku
pláči a s vnitřním uspokojením uveřejňují
dlouhé zprávy o srbských vítězstvích. Ale
třeba přiznat, že Srbi, národ ohnivý, vznětli-
vý, více poeticky rozčilený než střízlivě nala-
děný, tentokráte ani svými velkými vítězství-
mi nedali se omámiti. Radíkálnější listy, jako
je na př. „Odjek“ nebo „Pijemont“, chtěly by
sice, aby všechno území zabrané srbskými voj-
sky bylo přičleněno k Srbsku a útočí ostře na
Pašíče, že nemá odvahy přepínat srbské po-
žadavky, ale Pašíč má rozum a mírní neroz-
vážné živly, kterým je moře po kolena. Ví
jak by bylo nebezpečno pro Srbsko přehánět
že srbská věc není ani dnes ještě úplně vyří-
zena, ačkoliv Srbi již po druhé — jednou na
Turcích, podruhé na Bulharech — dobyli spor-
ného území a že by bylo nebezpečno stvořit
si takovou situaci, aby Srbsko ještě po třel
mělo si hájit svého plenu.
Srb
Pašíč
Turek
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
17
article
Nedostatek přímých novinářských svěd-
ků na balkánském bojišti je toho příčinou, že
víme v celku málo o bitvách, které tam byly
v posledních týdnech svedeny. Srbské noviny.
zvláště výborný válečný dopisovatel „Samo-
upravy“ Jaša Tomič. mají zajímavé zprávy
o změně smýšlení obyvatelstva v kraji nad
Bregalnicí, zvláště ve štipu. Ve Štipu Turei
vítají Srby s radostí, protože vidí v nich spá-
su od Bulharů. Místní křesťanské obyvatel-
stvo „Bugaraši“ na počátku bylo velmi nedů-
věřivé, ale Srbí projevují prý tolik blahovůle,
že nálada obyvatelstva přechází pomalu na
stranu srbskou. Jaša Tomič uvádí hovory se
zástupci různých vrstev obyvatelstva, jichž
výsledek stručně možno takto vyslovíti: „Pod
Turky jsme byli Bulhary, pod Srby budeme
Srby.“ Na Petrův den, kdy se slaví jmeniny
srbského krále, poslali bulharští kněží králi
Petrovi pozdravný telegram, kde mluví o „na-
šem Srbsku“ ai v církvi při bohoslužbě vzpo-
míná se již srbský král Petr. A Turci ve Ve-
lesu přivitali prvé zajatce bulharské voláním:
„Jaša Srb asker!“ (Ať žije srbské vojsko!) Tu-
rečtí dobrovolníci se dokonce hlásí na pomoe
Srbům a bojují s nimi proti Bulharům.
Jaša Tomič
Srba
Bulhar
Turek
Petrův
Petr
Jaša
Srb
Bregalnica
Srbsko
Turec
18
article
Strašně zatočilo kolo osudu s Bulhary.
Vich tvrdá, vypočítavá, chladná povaha, která
jim dosavade zabezpečila takové úspěchy na
Balkáně, že nebylo skoro pochybnosti o tom,
že oni kdysi budou předním národem na tomto
poloostrově, na konec přešla ad absurdumv
paličatost, které dnes již nikdo nerozumi.
Dnes již i „Reichspost“ uznává, že obklíčená
Sofije stále pokračuje a že podmínky míru
budou stále těžší.
Ale v Sofiji místo rychlého vyjednávání
začali kopírovat Turky, měnili kabinet, mě-
nili směr zahraniční politiky, měnili vrchní
vojenské velitelství, málem by byli změnilii
vrchního politického velitele. Čekají snad
spásu od mezinárodní srážky? I tyto naděje
zklamaly. Rusko musí považovat vládu Rado-
slavova za silný affront proti sobě a výsledek
je vlastně jen ten, že dnes i „Reichspost
mluví o paralelních zájmech a názo-
rech Ruska a Rakouska v bulharské
otázce.
Zatím, co v Sofiji uvažují, padl Odrin do
tureckých rukou, Turci posunují své hranice
od čáry Midia-Enos po tok Marice, Rumuni
jsou na výšinách balkánských, Srbi chtějí vy-
hlásit annexi zabraných zemí a Řekové mají
chut rozběhnouti se po Strumě a Mestě až do
Bulhar
Turek
Marika
Rumun
Srb
Řek
Balkán
Rusko
Rakousko
Mesta
19
article
Bakkáně
Bakkáně
vlastního Bulharska. Velmoci zatím nejev
chuti sáhnouti ještě jednou do balkánského
vosího hnízda. Jen předložit záležitosti ma-
lých národů rozhodnutí evropského foral
Bulharsko
20
article
Zoufalá situace v Bulharsku.
Zoufalá situace v Bulharsku.
Král Ferdinand se poděkuje. — Re-
voluce v Sofii. — Očekává se vvážný
obrat. — Prohlášení minist. předsedy
Radoslavova.
Král Ferdinand odstoupí. — Revoluce
v Sofiji?
Z Berlína, 22. července. Dle zprávy
„Morgenpostu“ očekává se v kruzích ví-
deňských bulharských politiků, že strašné
porážky Bulharska budou míti v zápětí po-
děkování krále Ferdinanda. V
těchto kruzích označuje se také za ná-
padné, že při poslední korunní radě v Sofiji
přítomen byl také korunní princ Boris. Z
teho se vyvozuje, že osudy Bulhar-
ska vloženy budou do rukou
19letého prince. Poněvadž není do-
sud žádných zpráv o rozsahu rozčilení v
Bulharsku, soudí se, že v Sofiji bouří
revoluce.
Z Vídně, 22. července. (K. k.) Zdejší bal-
harské vyslanectví žádá o sdělení následují-
cího: V cizozemských časopisech obsažené
zprávy, že bulharský král Ferdinand hodlá se
poděkovati, postrádají jakékoli pod-
staty. Bulharský národ jest nezměnitel-
ně věren svému králi a jest ocho-
ten státi za ním do poslední krů-
pěje krve.
Prohlášení min. předsedy Radoslavova.
Ze Sofije, 21. července. (K. k. — Ag. Tel.
Ferdinand
Radoslavův
Boris
Bulhar
Bulharsko
Sofie
Berlín
Vídeň
Sofijá
Re
Morgenpost
21
article
Bulg.) Tel. kor. kanc. podotýká k této zprá-
vě: Prvá část tohoto telegramu nás dosud
nedošla. Zpráva tato jest patrně částí vlád-
ního prohlášení ministerského předsedy Ra-
doslavova, jež ohlášeno bylo na včerejšek.)
Řečník prohlašuje, že pokládá za svoji
povinnost zdůrazniti, že vláda od té doby.
kdy nastoupila úřad, obdržela od všech moc-
ností jen dobré a upřímné rady a že setkala
se s vřelými sympatiemí a podporou svých
snah po ukončení krise. Vynasnažíme se —
pokračuje řečník — rozvíjeti dále tyto blaho-
volné snahy mocností a posíliti je tím, že
mocnosti přesvědčíme přede vším o ne-
ochvějnosti a čestnosti úmyslu Bulharska,
spolupracovati loyálně s jich
vůlí na obnovení miru a tím doká-
zati také vážnost k jich radám. Nechť jak-
koliv silné jest právo Bulharska, nechť jak-
koliv jsou velké kvality bulharského ná-
roda, domníváme se přece, že naše zájmy
pouze tehdy budou nejlépe chráněny, když
budeme společně postupovati s povšechným
zájmem civilisované Evropy, budem e-l
poslušni onoho pocitu solida-
rity civilisace, jejž Pichon na-
zval evropským vlastenectvím
Bulharsko
Evropa
Radoslavov
el
22
article
Pocítili jsme blahovůli velmocí také př
vpádu tureckého vojska na naše území, za
čáru Enos-Midija. Ovšem dosud neměly
plného účinku kroky, jež podnikli velevy-
slanci evropských mocností. Ale i tak máme
ujištění, že velmoci, za jichž vedení stano-
veny byly naše hranice proti Turecku, ne-
připustí, aby se Turecko usadilo za těmito
hranicemi. S druhé strany pak počítáme s
tím, že na Portě nabude vrchu rozvaha nad
zlými vášněmi, jež mohly by ztroskotati po-
kusy zahájené v poslední době o obnovení
přátelských vztahů mezi Bulharskem a Tu-
reckem, jež odpovídají vzájemným potřebám
obou sousedících národů. V tomto smyslu
zaslali jsme dnes velkovezírovi depeše. Mi-
nistr projevil v závěrku naději, že loyální
politikou míru a národní důstojností bude vlá-
dě možno zajistit uspokojivé rozluštění da-
ných problémů.
Turecko
Bulharsko
23
article
Neochota Bulharska.
Z Bělehradu, 22. července. Kabinet Rado-
slavovův dosud se vyhýbal příměmu styku se
srbskou vládou. Kromě sdělení, že bulharšt
vyjednavači odcestovali do Niše, kterážto
zpráva došla do Bělehradu přes Bukurešt. ne-
byla konána žádná konversace mezi Bulhar-
skem a Srbskem. V srbském tisku tot
stanovisko Bulharska se velm
ostře kritisuje a ukazuje se na to-
že jest důkazem neochoty se stra-
ny Bulharů
Král Ferdinand telegrafoval také
německému císaři.
Ze Sofije, 22. července. Mimo telegram
králi Karolovi zaslal král Ferdinand
také depeši císaři Vilémovi, ve kterém je
žádal o jeho podporu a o přímluvu u ruské-
ho panovníka.
Rumunská odpověď Bulharsku.
Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Odpo-
vědná nota rumunské vlády k dnešní nabídce
míru bulharské vlády byla v poledne sestavena
v ministerské radě za předsednictví královaa
odevzdána večer italskému vyslanci, abyi
předal bulharské vládě.
o ěet
Z Bukurešti, 22. července. (N. Fr. Pr.
Protože nota bulharské vlády přípouští zdání
že chce sice současně, ale odloučeně vyjed-
návati s jednotlivými válčícími státy, zaslala
rumunská vláda do Sofije druhou notui, ve
které žádá se výslovné uznání pohraniční čáry
Turtukaja-Balčik a prohlášení, že je Bulhar-
sko ochotno vyjednávati na jednom místě
se všemi válčícími o klidu zbran
a později v Bukurešti o konečném
míru.
Bulhar
Ferdinand
Karol
Vilém
Bulharsko
Bělehrad
Niš
Srbsko
Bukurešť
Francie
TurtukijBalčik
24
article
Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Od-
pověď rumunské vlády k mírové nabídce
bulharské vlády má tento obsah:
Rumunská vláda přijímá bulharskou
nabídku o odstoupení Turtukaje, Dobričea
Balčiku a ústupky ve prospěch makedon-
ských Rumunů. Vycházejíc z názoru, že
třeba rozlišovati vojenskou část akce od
politické, navrhuje jmenování důstojníků
pro uzavření příměří, jemuž pak bude ná-
sledovati jmenování delegátů mírových. —
Volbu místa, kde se má vyjednávati o při-
měří, ponechává rumunská vláda ostatním
stranám válčícím. O mír má se vyjednávati
v Rumunsku.
Z Bukurešti, 22. července. (K. k.) Rumun-
ské časopisy, které se zabývají bez výjimky
vyblídkami na nastávající mír, jsou velice
uspokojeny obratem věcí. Zejména
se poukazuje na rozhodující úlohu, kterou Ru-
munsko hrálo v poslední fasi boje a bude hráti
i dále. Podle „Universulu“ odpověděl král
Karel na včerejší telegram krále Ferdinanda,
že jest také jeho přáním, aby mír byl brzo
uzavřenažerumunská vláda sděl
další z právy bulharské vládě.n
Spojenci proti postupu Turecka
Z Vídně, 22. července. (K. k.) „Politische
Corr.“ dovídá se z Bělehradu a Bukurešti
že tím spíše lze očekávati dohodu mezi Bul-
harskem a jeho protivníky, protože tito ne-
mají v úmyslu přes míru stížiti urovnání
konfliktu. Turecký postup ke Drinopoli vy-
volal v Bělehradě trapný dojem. Zdůrazňuje
se, že Turecko svým postupem ocitá sev
rozporu nejen s Bulharskem, nýbrž i se vše-
mi spojenci.
Turci na postupu.
Z Cařihradu, 21. července. (K. k. —
V 6. hod. večer. — Úřadní zpráva.) Turei
musili při obsazení několika strategických
bodů podstoupiti boj s Bulha ry,
kteří kladli odpor. Jeden důstojník
a 135 bulharských vojáků bylo
zajato. Na to bylo obsazeno nádražív
Rumun
Karel
Ferdinand
Turek
Bukurešť
Rumunsko
Turecko
Vídeň
Bělehrad
Bulharsko
Cařihrad
Turei
Dobričea Balčik
Politische Corr
25
article
Lüle-Burgasu a veliký most přes řekt
Ergene. Turecká armáda obsadila Uzur
Köpria Baba Eski.
Z Caříhradu, 21. července. (K. k.) (Úřadn
zpráva.) Turecká armáda obsadila město Lu-
le Burgas.
Turecký úskok a evropská díplomacie.
Z Londýna, 21. července. (K. k.) Reu-
terova kancelář dovídá se z diplomatických
kruhů, že turecká akce jest sledována se
znepokojeníni proto, že snadno mohla by,
beztak již komplikovanou situaci, ještě více
ztížiti. Turecký výklad pohraniční čáry
Enos-Midia jest pouhým úskokem. Jest po-
těšitelno, že velmoci jsou jednomyslny
tom, že tento nepředvídaný rozvoj situaze
nemůže mezi nimi vyvolati žádných kom-
plikací.
Z Londýna, 22. července. („N. Fr. Pr.
Burgas
Caříhrad
Lu
Londýn
Reo
Francie
26
article
Upustí-li se od ostrého zakročení proti Portě,
zbývá vyhlídka, že Bulhaři Turkům ničeho ne-
vydají, nežli dřive odňatá jim děla, nalézající
se v Drinopoli. V nejhorším případě dopadne
pro Turky příznivěji podrobné stanovení po-
mezní čáry Midia Enos, nežli by se bylo jinak
stalo. Že tato otázka není dosud rozřešena,
stalo se pouze vinou dra. Daneva, který,
ačkoli turecký hlavní delegát v Londýně
Osman Nizami namáhal se přímo o dohodu
s Bulharskem, souhlasil s pomezní čarou Mi-
dia-Enos raději jen s podmínkou a s výhra-
dou, že bude opravena ve prospěch Bulhar-
ska a vyklízení tureckého území odepřel. Do-
nucovací akce velmocí proti Turecku je tedy
nemyslitelna a pokřik balkánského komitétu
o obávaných krveprolitích naráží nyní na hlu-
ché uši. Velmoci musí však přece něco učiniti
a Porta poskytla jim k tomu příležitost, když
ve svém communiqué nesprávně a málo chy-
tře tvrdila, že velmoci při stanovení čáry Mi-
dia-Enos vlastně zamýšlely vésti pohraniční
mez v širokém oblouku na severu a že se ve
směru tom nevyslovily jen proto, aby odstra-
nily obtíže, činěné Bulharskem. Rozklad, kte-
rý učiní nyní velmoci v Cařihradě, bude pře-
devším ostrým protestem proti to-
muto tureckému tvrzení a obsa-
hovati bude znovu vážné připo-
menutí, že velmoci na čáře Midia-
Enos trvají a že všechny sliby fi-
nanční a mravní podpory, které
tenkráte Turecku učinily, činí
závislými na dodržení smlou vy o
míru Tureckem.
Bulhar
Turek
Danev
Osman Niza
Port
Londýn
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Midium Eno
27
article
Z Berlína, 22. července. „Localanzeiger
oznamuje z Cařihradu: Člen turecké vlády pro-
hlásil o postupu armády: „Turecko nemá dnes
vůbec ještě žádného peyného plánu
v přičině Drinopole. Zda jej podrží
nebo znovu vydá, o tom nelze dnes rozhodo-
vati; ale jedno je jisto: Chceme a musíme míti
hranici, která vyhovuje našim životnim zá-
imům. Takovou by byla čára Marica-Drinopol.
Chceme se zúčastnit vyjednávání o mír, jsouce
v držení Drinopole a jsme ochotní podrobit
se pak rozhodnutí velmocí, má-li Drinopol zů-
stati tureckým. Chceme se dovolávati vel-
mocí, ale doufáme, že dostaneme spravedlivé
rozhodnutí.
Ruské stanovisko.
Z Petrohradu, 21. července. (K. k.) „Pe-
trohradská tel. agentura“ uveřejňuje toto sdě-
lení: V jisté části zahraničního tísku jest po-
stup Ruska při balkánské krisi špatně vyličo-
ván Tvrdí se, že carská vláda omezuje Řecko
a že současně zvýšené požadavky Srbska
jako slovanského státu, nekritisuje rovněž tak
přísně. Tyto zprávy neodpovídají skutečnost
Rozklady, jež učiněny byly v Bělehradě
Athénách carskou vládou, mají úplně týž ráz.
Rusko nemůže, jako také ostatní
všechny mocnosti připustiti ne-
mírné oslabení a ponížení Bulhar-
ska. Rusko, jež nesleduje žádných jiných cílů.
než pokud možno brzké uzavření míru na
poloostrově Balkánském, jest přesvědčeno, že
Tvrdý
Bulhar
Berlín
Cařihrad
Turecko
Drinopol
Marica
Petrohrad
Rusko
Řecko
Srbsko
Bělehrad
Atény
28
article
všechny mocnosti v tomto směru jsou téhož
názoru. Z toho lze předpokládati, že takév
otázce vystoupení Turecka najdou velmoci
prostředky a cesty, aby docílily úcty k usne-
sením, jež samy učinily.
las snnodýv odkronl
Rumuní v Bulharsku.vlaloe
Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) [Ag.
Tel. Roum.) Tisková kancelář ministerstva vo-
jenství uveřejňuje úřadní zprávu o operacích
jízdy, jež postupuje na jih a na jihovýchod.
20. července obsadila jedna jízdní divise Or-
hanii, důležité strategické místo na severním
úpatí Balkánu, jež ovládá silnice, vedoucí ze
Sofije přes balkánské a Isterské průsmyky
k Dunají a jmenovitě silnici Sofije-Hrahova-
Nikopole. Divise zajala 600 mužů 16. pěšího
bulharského pluku. Po krátkém odporu vzdal
se nepřítel, aniž by bylo rumunské vojsko
utrpělo nějaké ztráty. Tím ulehčeno bylo ru-
munské jízdě střežení přechodů přes Balkán.
Průsmyk Orhanský jest vzdálen od Sofije
50 km. Dva dni před tím ukořistila rumunská
jízda u Osikovice, poblíže iskerského průsmy-
ku, asi 100 vozů se zbraněmi a střelivem, kte-
ré nepřítel dopravoval z Rahomě do Orhanie
a Sofije. Strážmistr byl lehce poraněn při
střelbě vojenského průvodu oněch vozů. Z po-
sledních zpráv vysvítá, že zjednáno bylo spo-
jení mezi rumunskou armádou a levým srb-
ským křídlem, jakož i že nepřátelské vojsko
zmizelo z území severně od Balkánu. Úřadní
zpráva končí poznámkou, že operační plány.
vypracované v míru, mohly býti provedeny v
všech bodech.
Roa
Turecko
Bukurešť
Or
Balkán
Nikopol
SofijHrahův
km
29
article
Ukrutnosti války.
nslo šo
Ze Solije, 20. července. (K. k.) Když bulhar-
ské vojsko vyklidilo svoje posice jižně od vesnice
Dudoviče, vnikla srbská jízda do vesnice Pečeny.
kde nalezla 60 raněných a nemocných bulbarských
vojáků, kteří v této vesnici musili zůstat a všechny
je bez smilování posekala, nedbajíe při tom
vlajky Červeného kříže. Při ústupu n
pravý břeh Vardaru zapálili Srbové řadu bulhar-
ských vesnic, znásilnili a odvezli ženy i dívky.
vraždili muže a odvlekli s sebou mnoho obyvatel.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Nový ministr a král. komísař pro Chorvatsko
jmenování.
Srba
Solija
Dudovič
Chorvatsko
30
article
Z lázní Išlu, 22. července. (K. k.) Minister-
ský předseda hr. Tisza, král, uher. nejvyšší
číšník kníže Mikuláš Esterházy, designo-
vaný král. komisař pro Chorvatsko a Slavon-
sko svob. p. Skerlecz a presidiální tajem-
nik dr. Latinovič přibyli sem dnes v 7 h.
ráno. Ministerský předseda hr. Tisza byl při-
jat o 11. hod. 30 min. J. V. ve slyšení.
Z lázní Išlu, 22. července. (K. k.) V 10
hod. dopol. byl v císařské vile vzat J. V. do
přísahy nově jmenovaný ministr pro Chorvat-
sko a Slavonsko Theodor hr. Pejačevič.
Na to složil přísahu nově jmenovaný král. ko-
misař pro Chorvatsko a Slavonsko svob. p.
Skerlecz, jako nově jmenovaný tajny
rada. Při tom intervenovali společný ministr
financí ryt. Biliňski a gen. pobočník hr.
Paar. Přísežnou formuli přečtl dvor. a mi-
nisterský rada šl. Mende. J. V. císař přijal
před složením přísahy ministra hr. Pejačeviče
a král komisaře svob. p. Skerlecze ve zvlášt-
ním slyšení. Odcházející král. komisař šl. C u-
vaj přibyl sem dnes z Reichenhallu. sonal
va
Redlovina v Italií.
Z Říma, 22. července. Ministerstvo války ozna-
čuje zprávy o vyzvědačské aféře hr. Morozzo della
Rocca za přehnané. Nevěří se, že by
hrabě byl odeizil důležité doku-
menty.
Úprava varšavsko-vídeňské dráhy. n
Z Petrohradu, 21. červenceo (Spb. Ag-)
Ministerstvo dopravy obírá se předběžnými
pracemi na přeměnu varšavsko-vídeň-
ské dráhy na širokokolejnou trat.
Bulo usneseno přestavěti nejprve trať Alex-
androvo-Lovič.
Bželen
Esterházy
Skerlecz
doktor
Latinovič
Chorvat
Theodor
Pejačevič
císař
Rocca
Bula
lázeň Išlu
Chorvatsko
Slavon
Slavonsko
Reichenhall
Řím
Petrohrad
Tisza
Aga
Alex
31
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ne
sbsopdo ji
—00 oo vol
Malíř Orientu.
V cařihradském časopise „Osmanský Lloyd“
otisknut byl tento úsudek o našem krajanu malíř
Th. B. Veselém, když vyštavoval své práce:
V tunelovém průchodu v Rosmannově uměle-
ckém závodě jest právě vystaveno několik olejo-
maleb, zobrazení to starotureckého stavitelského
umění. Malíři p. Th. Boh. Veselému podařilo se
neobyčejně šťastným výsledkem zachytiti jemně
zladěnou symíonii barev mohamedánského umění
Umělec uvádí nás nejprve ke vchodu hrobky
sultána Selima I., jež byla postavena proslulým je-
ho synem sultánem Suleimanem. Kolem polotemna
tvoří jakoby rámec portál temněmodrého a bíle
ornamentovaného vroubení, jenž vrcholí bilým.
modrou vzorkovanou inyenci vyplněným obloukem.
v jehož středu umístěn je nápis z bílých velikých
arabských písmen na modrém poli. Na obraze pře-
vládají hnědé a modré tony a nad celkem jakoby
vznášela se ztlumená sladkost osmansko-perského
umění XVI. století. Celý obraz jest prolnut silnou
náladou. Skutečně se nás zmocňuje pocit, že se
nacházíme u vchodu místa odpočinku světovlád-
cova.
Druhý obraz uvádí nás do vnitřku hrobky. Ma-
líř jej zhotovil za obtíží lehce pochopitelných, ale
úspěch ho asi odškodnil za námahu jeho. Barevná
nádhera, jíž rovné není, září z apsidové prostory
spod kopule, Oblouk apsidy této nesen jest sloupy
Lloyd
Th
B Veselý
Ma
perský uměný
Selim I
32
article
s hlavicemi krápníkovitými. Před námi stojí mo-
hutná, suknem potažená rakev sultánová, na ns
jest položena pokrývka arabským nápisem opatře-
ná. Ve hlavách zatkaut jest bílý vysoký kawnk
panovníkův, podle něhož nachází se rakev jedné
z jeho žen. Kolem celého prostoru, v neveliké výši
nad rakvemi, jest nápis z veršů koránu z bílých
písmen v modrém poli. Před rakvemi jest umístěna
obrovská svíce. V levo odtud pozorujeme skřín na
korán a pult na čtení. Jednotlivosti architektury
a malby stěn, kupole a najmě lesk fayence jsou
vyobrazeny s minutiosní přesností a přece celel
prodchnut jest úhrnně dojemnou náladou, jež zná-
zorňuje velkolepou jednotnost osmanského umění.
Třetí obraz představuje Mihrab Aji Sofie
Slavnostní nálada nás obetkává. Ve vzduchu jakoby
se vznášel dým kadidla. Na byzantském mramoro-
vém obložení stěn přilepený, otevírá se před námi
výklenek oltáře. Kovové tony velkých svícnů —
kořísti z Uher — jakož i zlato nápisů a ornamentů
kolem Mihrabu umistěných, rozlévají svá jasná
světla po celém obraze. Mistrovská díla tureckých
kaligrníů, zdobící výši stěn, jsou zde s celou přes-
nosti zobrazena. V malé vzdálenosti od Mihrabu
spatřujeme Hodžu před modlitebním pultem
schouleného.
Umělec, jenž obrazy tyto vytvořil u vřelém
přilnutí ku předmětu, jest p. Th. Bod. Veselý, žák
známého českého historického malíře svob, pána z
Brožíků a profesora Hynaise. Od nějakého času se
zde usadil a obral si za úkol grafický znázorniti
život v Orientu a hlavně orientální architekturu
Mihrab Aj
Sofie
Th
Veselá
Brožík
Hynais
Uhry
Orient
33
article
slssla csláb
tono
Různé zprávy.
= Richard Wagner a jeho dodavatel vína.
Málo známo je, že velký Wagner potrpěl si na
dobrý doušek vína. S placením byly však často
obtíže a proto dopisy, které Wagner v lelech
1864—1871 psával svému dodavateli truňku lahod-
ného, jsou psány namnoze tónem hodně přátel-
ským. V Lipsku je nyní v městském historickém
museu výstavka památek po Wagnerovi a mezi
Jiným je tam také 11 dopisů, adresovaných vinař-
ské firmě C. Lauteren syn v Lipsku. Vyjímáme tuto
nejtypičtější, psaný v Mnichově, 20. listopadu
1864. Zní: Nejctěnější pane! Děkuji Vám především
za Váš jak přátelský, tak i poučný dopis, jakoži
za vhodný výběr a zásilku vína a prosím Vás,
abyste mou zásobu rozmnožil co možná brzy větší
zásilkou polovičních lahví stolního vína, jak ju-
lienského, tak erbašského. Od každého druhu 60
až 100 lahví fjulienského 100, erbašského 60), stačí
na dobu, na niž rozpočteny jsou i ostatní zásoby.
Pokud se týče placení, udejte laskavě svá přání.
Vzhledem k mým příjmům hodí se mi nejlépe,
dám-li Vám v příhodnou dobu větší obnos, nebot
je mi to snazší, nežli pak v nepříhodnou dobu dáti
obnos malý. Nemějte proto strachu, kdyby snad
za těchto okolností účet poněkud vzrostl, vždyt
mé nepravidelné příjmy umožňují mi, že časem
mohu disponovati většími obnosy.
Wagner
Lipsko
Mnichov
34
article
= Paní Pankhurstová uprchla. Z Londýna se
oznamuje, že vůdkyně anglických sufražetek pí.
Pankhurstová uprchla ze svého domu, který byl
hlídán policií. Hladovkou vynutila si, jak známo,
že byla propuštěna z vězení, aby se mohla v sou-
kromí zotaviti, nežli nastoupí dalši část svého
trestu. Útěk provedly sufražetky znamenitě, všecka
čest. V noci na neděli objevil se před domem pl.
Pankhurstové automobil a hned na to vystoupila
z domu dáma, zastřená hustým závojem, kterou
pozdravily shromážděné sufražetky jako svou vůd-
kyni pí. Pankhurslovou. Když chtěla dáma vstou-
píti do automobilu, objevili se dva policisté, blída-
jíef dům, kteří prohlásili, že musí pí. Pankhursto-
vou doprovoditi. Dáma je rukou vyzvala, aby
vstoupili do vozu a za chvili uháněl automobí
k vězení. Tam se však policistům radostné obli-
čeje kysele prodloužily. Když dáma odhrnula závol
seznali strážnici, jak se nechali sufražetkami na-
pálit. Zajali zcela jinou ženu, zatím co pí. Pank-
hurstová druhým automobilem z nehlídaného domu
uprchla. Dosud se neví kam.
Pankhurstová
Londýn
35
article
Aforismy z děl Paula Hervieusa, známého
francouzského dramatika: Člověk je slepý, jde-li
o jeho vlastní záležitosti a chromý, jde-li o cizil —
Zdálo by se, že duchaplných lidí je méně, nežli
jemnocitných. To je tím, že možno se chovati tak.
aby se zdálo, že máme srdce, kdežto nikdo se ne-
dovede tak tvářit, aby se mohlo mysliti, že má
ducha. — Živoť má to dobré a vyrovnávací, že ni-
kdy se nám nevede tak dobře, jak bychom si přáli
a nikdy tak špatně, jak by nám přáli jiní. — Po-
čitáme rádi s tím, že lidé, kteří nás zklamali,
budou se po druhé chovati jinak. To znamená če-
kati, že by třešeň mohla náhle rodit broskve. —
Přátelé tvého přítele jsou zreadlem, z něhož po-
znáš, jak se k tobě tvůj přítel zachovává za tvými
zády. — Láska je kolonie vlastního já, kterou se
člověk domntvá míti v srdci milované bytřsti. —
Nikde nestojí, že Sparťané bručeli, když nový zá-
kon vyloučil z jejich země umění, obchod a práci,
aby se lépe mchli věnovati válečnictví, nebo když
jim kázal uvrhnouti nepodařený plod jejich lásky
do propasti. Ale když Lykurg nakázal, že musí
všichni jisti společné, bratrsky a jídlo namáčeti do
téže omáčky, tu vzchopili se k protostům, jež Ly-
kurga stály oko. — Dobrodiní se nezapomene-
dobrodinec si na ně často vzpomíná.
Únos. Před několika dny oznamovaly listy.
že 54letý obchodník Hermann Holzke ze Char-
lottenburgu u Berlína unesl mladičkou Javančan-
ku, která meškala se svými rodiči v lázních Harz-
burgu. Nyní bylo unesené děvče objeveno v jistém
hotelu v Lichtenfelsu v Bavorsku, ve společnosti
únoscovy 17leté dcery. Rodiče děvčete obdržel
Hervieus
Sparťan
Lykurg
Hermann Holzke
Chara
Berlín
lázeň Harz
Lichtenfels
Bavorsko
36
article
několik výhrůžných dopisů, aby poslali rychle na
určité místo 1000 mk., že jejich dcera je v nebez-
pečí života. Vyděračské dopisy pocházely od únos-
ce, který byl zatčen.
Bulharské řehtačky. V některých bulhar-
ských klášteřích užívá se dosud starých primitiv-
ních řehtaček místo zvonů. Tak na příklad v pra-
starém rilském klášteře je několik takových ná-
strojů. Jsou to prkénka, silná 4—5 cm, opatřená
na několika místech otvory. Do prkének se j tluče
paličkou, čímž se vyluzují dosti příjemné zvuky.
Největěí prkénko je dlouhé 3 m a vysoké 40 cm
a je upevněno v mohutné klášterní věži na třech
provazech. Kdysí, v dobách absolutní vlády tu-
recké, bylo prý křesťanům zakázáno používati
zvonů a proto prý se zvonilo“ na lato prkna. Ča-
sem se opět zvony směly rozhlaholiti, ale řehtaček
se užívá dodnes nejen o velikonocích, ala i jindy
ke svolávání klášterních bratrů. Bulhaři jmenuíí
řehtačky „klepálo
Museum básníků. Jak oznamuje „Journal
des Débats“, rozhodly se pařížské literární kruhy.
že založí museum básníků, jež by obsahovalo vše-
cky památky na významné literární osobnosti.
Čo
Bulhar
centimetr
37
article
Dosud měli v Paříži museum jen dva básníci, Prud-
homme, jehož umělecky zařízený dům proti Ely-
sejskému paláci činil zcela dojem musea, a Viktor
Hugo, jehož obytný dům byl proměněn v museum
a otevřen v den 100. jeho narozenin, r. 1902. Dle
vzoru tohoto musea, jež krmě památek po Hugovi
obsahuje také množství památek na současné
umělce a literáty, má býti v Paříži zřízen „Dům
básníků“, který má poskytovati přehled litetárního
života francouzského ve stol. 19
Tragedie mílenců. Z Vídn ě, 22. července.
Včera večer zastřelili se na Vysokém Sněžníku
nešťastné lásky Pavel Melichar a Helena Somme-
rová z Vídně.
= Velká voda. Z Míškovců, 21. července.
(Az Est.“) Rozvodněná Tisa a Slaná zaplavily 13
obcí a tisíce katastrálních jiter půdy, sklizeň je
zníčena
Hugo
Hug
Pavel
Helena Somme
Paříž
Vídn ě
Vídeň
Míškovec
Tisa
Prudhomme
Aza Est