ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9bf8b020-8f13-11dd-93fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 88, org 9, person 70, work 10
1 masthead
V Praze, v úterý
Praha
2 masthead
Číslo 199.
3 masthead
saav
4 masthead
Ročník padesátý třetl.
5 masthead
22. července 1913.
6 masthead
sds v
7 article
Na ranni a večerní loty předplácí se. V Praze v administracit čr na dvrt leta . . . 8K — s dvoji donáškon mněsle. na čtvrtietn! . 7 Kes na měste e dliálkách . 2 K so a měsla. Pošton na rj: . . . K s dvojí zásilkou měsje . . . BK S0 u na čtvrt lsta . . . . 1 k dh
Praha
9 article Vecen
Vecen 99omor onb arus
12 article
berami eae
13 title
BAbnle
14 article
sonlo V drobném prodejii ranní čislo o sabě za s večerni za d Ve fliálkách na venkové ranní čislo . . . . joh vočerni čh lnacráty plati se hotevé napřed Předplaceni a inserty přňjim administrace v Mariansko sl., a Tam nachánsit aa tesr o n redakce, tiskárna a expodiee „Národnich Lilstá“ Rukopiny se navracen výlam mos
Národnich Lilstat
15 article Válka na
Válka na V Praze, 22. července.
Praha
16 article
Z Bulharska přímých novinářských zpráv není už několik dní. V Sofíji vláda zakázala vydávati časopisy, aby zabránila rozšiřování zpráv o bulharských porážkách. Poslední zá- silky bulharských novin, které jsme obdrželi. byly plny bulharských vítězství. Tak špatně byla bulharská veřejnost informována ještě tý- den po tom, co vojenská převaha srbská a ře- cká byla jasně dokázána. Srbské noviny ovšem nemají příčiny ku pláči a s vnitřním uspokojením uveřejňují dlouhé zprávy o srbských vítězstvích. Ale třeba přiznat, že Srbi, národ ohnivý, vznětli- vý, více poeticky rozčilený než střízlivě nala- děný, tentokráte ani svými velkými vítězství- mi nedali se omámiti. Radíkálnější listy, jako je na př. „Odjek“ nebo „Pijemont“, chtěly by sice, aby všechno území zabrané srbskými voj- sky bylo přičleněno k Srbsku a útočí ostře na Pašíče, že nemá odvahy přepínat srbské po- žadavky, ale Pašíč má rozum a mírní neroz- vážné živly, kterým je moře po kolena. Ví jak by bylo nebezpečno pro Srbsko přehánět že srbská věc není ani dnes ještě úplně vyří- zena, ačkoliv Srbi již po druhé — jednou na Turcích, podruhé na Bulharech — dobyli spor- ného území a že by bylo nebezpečno stvořit si takovou situaci, aby Srbsko ještě po třel mělo si hájit svého plenu.
Srb Pašíč Turek Bulhar Bulharsko Srbsko
17 article
Nedostatek přímých novinářských svěd- ků na balkánském bojišti je toho příčinou, že víme v celku málo o bitvách, které tam byly v posledních týdnech svedeny. Srbské noviny. zvláště výborný válečný dopisovatel „Samo- upravy“ Jaša Tomič. mají zajímavé zprávy o změně smýšlení obyvatelstva v kraji nad Bregalnicí, zvláště ve štipu. Ve Štipu Turei vítají Srby s radostí, protože vidí v nich spá- su od Bulharů. Místní křesťanské obyvatel- stvo „Bugaraši“ na počátku bylo velmi nedů- věřivé, ale Srbí projevují prý tolik blahovůle, že nálada obyvatelstva přechází pomalu na stranu srbskou. Jaša Tomič uvádí hovory se zástupci různých vrstev obyvatelstva, jichž výsledek stručně možno takto vyslovíti: „Pod Turky jsme byli Bulhary, pod Srby budeme Srby.“ Na Petrův den, kdy se slaví jmeniny srbského krále, poslali bulharští kněží králi Petrovi pozdravný telegram, kde mluví o „na- šem Srbsku“ ai v církvi při bohoslužbě vzpo- míná se již srbský král Petr. A Turci ve Ve- lesu přivitali prvé zajatce bulharské voláním: „Jaša Srb asker!“ (Ať žije srbské vojsko!) Tu- rečtí dobrovolníci se dokonce hlásí na pomoe Srbům a bojují s nimi proti Bulharům.
Jaša Tomič Srba Bulhar Turek Petrův Petr Jaša Srb Bregalnica Srbsko Turec
18 article
Strašně zatočilo kolo osudu s Bulhary. Vich tvrdá, vypočítavá, chladná povaha, která jim dosavade zabezpečila takové úspěchy na Balkáně, že nebylo skoro pochybnosti o tom, že oni kdysi budou předním národem na tomto poloostrově, na konec přešla ad absurdumv paličatost, které dnes již nikdo nerozumi. Dnes již i „Reichspost“ uznává, že obklíčená Sofije stále pokračuje a že podmínky míru budou stále těžší. Ale v Sofiji místo rychlého vyjednávání začali kopírovat Turky, měnili kabinet, mě- nili směr zahraniční politiky, měnili vrchní vojenské velitelství, málem by byli změnilii vrchního politického velitele. Čekají snad spásu od mezinárodní srážky? I tyto naděje zklamaly. Rusko musí považovat vládu Rado- slavova za silný affront proti sobě a výsledek je vlastně jen ten, že dnes i „Reichspost mluví o paralelních zájmech a názo- rech Ruska a Rakouska v bulharské otázce. Zatím, co v Sofiji uvažují, padl Odrin do tureckých rukou, Turci posunují své hranice od čáry Midia-Enos po tok Marice, Rumuni jsou na výšinách balkánských, Srbi chtějí vy- hlásit annexi zabraných zemí a Řekové mají chut rozběhnouti se po Strumě a Mestě až do
Bulhar Turek Marika Rumun Srb Řek Balkán Rusko Rakousko Mesta
19 article Bakkáně
Bakkáně vlastního Bulharska. Velmoci zatím nejev chuti sáhnouti ještě jednou do balkánského vosího hnízda. Jen předložit záležitosti ma- lých národů rozhodnutí evropského foral
Bulharsko
20 article Zoufalá situace v Bulharsku.
Zoufalá situace v Bulharsku. Král Ferdinand se poděkuje. — Re- voluce v Sofii. — Očekává se vvážný obrat. — Prohlášení minist. předsedy Radoslavova. Král Ferdinand odstoupí. — Revoluce v Sofiji? Z Berlína, 22. července. Dle zprávy „Morgenpostu“ očekává se v kruzích ví- deňských bulharských politiků, že strašné porážky Bulharska budou míti v zápětí po- děkování krále Ferdinanda. V těchto kruzích označuje se také za ná- padné, že při poslední korunní radě v Sofiji přítomen byl také korunní princ Boris. Z teho se vyvozuje, že osudy Bulhar- ska vloženy budou do rukou 19letého prince. Poněvadž není do- sud žádných zpráv o rozsahu rozčilení v Bulharsku, soudí se, že v Sofiji bouří revoluce. Z Vídně, 22. července. (K. k.) Zdejší bal- harské vyslanectví žádá o sdělení následují- cího: V cizozemských časopisech obsažené zprávy, že bulharský král Ferdinand hodlá se poděkovati, postrádají jakékoli pod- staty. Bulharský národ jest nezměnitel- ně věren svému králi a jest ocho- ten státi za ním do poslední krů- pěje krve. Prohlášení min. předsedy Radoslavova. Ze Sofije, 21. července. (K. k. — Ag. Tel.
Ferdinand Radoslavův Boris Bulhar Bulharsko Sofie Berlín Vídeň Sofijá Re Morgenpost
21 article
Bulg.) Tel. kor. kanc. podotýká k této zprá- vě: Prvá část tohoto telegramu nás dosud nedošla. Zpráva tato jest patrně částí vlád- ního prohlášení ministerského předsedy Ra- doslavova, jež ohlášeno bylo na včerejšek.) Řečník prohlašuje, že pokládá za svoji povinnost zdůrazniti, že vláda od té doby. kdy nastoupila úřad, obdržela od všech moc- ností jen dobré a upřímné rady a že setkala se s vřelými sympatiemí a podporou svých snah po ukončení krise. Vynasnažíme se — pokračuje řečník — rozvíjeti dále tyto blaho- volné snahy mocností a posíliti je tím, že mocnosti přesvědčíme přede vším o ne- ochvějnosti a čestnosti úmyslu Bulharska, spolupracovati loyálně s jich vůlí na obnovení miru a tím doká- zati také vážnost k jich radám. Nechť jak- koliv silné jest právo Bulharska, nechť jak- koliv jsou velké kvality bulharského ná- roda, domníváme se přece, že naše zájmy pouze tehdy budou nejlépe chráněny, když budeme společně postupovati s povšechným zájmem civilisované Evropy, budem e-l poslušni onoho pocitu solida- rity civilisace, jejž Pichon na- zval evropským vlastenectvím
Bulharsko Evropa Radoslavov el
22 article
Pocítili jsme blahovůli velmocí také př vpádu tureckého vojska na naše území, za čáru Enos-Midija. Ovšem dosud neměly plného účinku kroky, jež podnikli velevy- slanci evropských mocností. Ale i tak máme ujištění, že velmoci, za jichž vedení stano- veny byly naše hranice proti Turecku, ne- připustí, aby se Turecko usadilo za těmito hranicemi. S druhé strany pak počítáme s tím, že na Portě nabude vrchu rozvaha nad zlými vášněmi, jež mohly by ztroskotati po- kusy zahájené v poslední době o obnovení přátelských vztahů mezi Bulharskem a Tu- reckem, jež odpovídají vzájemným potřebám obou sousedících národů. V tomto smyslu zaslali jsme dnes velkovezírovi depeše. Mi- nistr projevil v závěrku naději, že loyální politikou míru a národní důstojností bude vlá- dě možno zajistit uspokojivé rozluštění da- ných problémů.
Turecko Bulharsko
23 article
Neochota Bulharska. Z Bělehradu, 22. července. Kabinet Rado- slavovův dosud se vyhýbal příměmu styku se srbskou vládou. Kromě sdělení, že bulharšt vyjednavači odcestovali do Niše, kterážto zpráva došla do Bělehradu přes Bukurešt. ne- byla konána žádná konversace mezi Bulhar- skem a Srbskem. V srbském tisku tot stanovisko Bulharska se velm ostře kritisuje a ukazuje se na to- že jest důkazem neochoty se stra- ny Bulharů Král Ferdinand telegrafoval také německému císaři. Ze Sofije, 22. července. Mimo telegram králi Karolovi zaslal král Ferdinand také depeši císaři Vilémovi, ve kterém je žádal o jeho podporu a o přímluvu u ruské- ho panovníka. Rumunská odpověď Bulharsku. Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Odpo- vědná nota rumunské vlády k dnešní nabídce míru bulharské vlády byla v poledne sestavena v ministerské radě za předsednictví královaa odevzdána večer italskému vyslanci, abyi předal bulharské vládě. o ěet Z Bukurešti, 22. července. (N. Fr. Pr. Protože nota bulharské vlády přípouští zdání že chce sice současně, ale odloučeně vyjed- návati s jednotlivými válčícími státy, zaslala rumunská vláda do Sofije druhou notui, ve které žádá se výslovné uznání pohraniční čáry Turtukaja-Balčik a prohlášení, že je Bulhar- sko ochotno vyjednávati na jednom místě se všemi válčícími o klidu zbran a později v Bukurešti o konečném míru.
Bulhar Ferdinand Karol Vilém Bulharsko Bělehrad Niš Srbsko Bukurešť Francie TurtukijBalčik
24 article
Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Od- pověď rumunské vlády k mírové nabídce bulharské vlády má tento obsah: Rumunská vláda přijímá bulharskou nabídku o odstoupení Turtukaje, Dobričea Balčiku a ústupky ve prospěch makedon- ských Rumunů. Vycházejíc z názoru, že třeba rozlišovati vojenskou část akce od politické, navrhuje jmenování důstojníků pro uzavření příměří, jemuž pak bude ná- sledovati jmenování delegátů mírových. — Volbu místa, kde se má vyjednávati o při- měří, ponechává rumunská vláda ostatním stranám válčícím. O mír má se vyjednávati v Rumunsku. Z Bukurešti, 22. července. (K. k.) Rumun- ské časopisy, které se zabývají bez výjimky vyblídkami na nastávající mír, jsou velice uspokojeny obratem věcí. Zejména se poukazuje na rozhodující úlohu, kterou Ru- munsko hrálo v poslední fasi boje a bude hráti i dále. Podle „Universulu“ odpověděl král Karel na včerejší telegram krále Ferdinanda, že jest také jeho přáním, aby mír byl brzo uzavřenažerumunská vláda sděl další z právy bulharské vládě.n Spojenci proti postupu Turecka Z Vídně, 22. července. (K. k.) „Politische Corr.“ dovídá se z Bělehradu a Bukurešti že tím spíše lze očekávati dohodu mezi Bul- harskem a jeho protivníky, protože tito ne- mají v úmyslu přes míru stížiti urovnání konfliktu. Turecký postup ke Drinopoli vy- volal v Bělehradě trapný dojem. Zdůrazňuje se, že Turecko svým postupem ocitá sev rozporu nejen s Bulharskem, nýbrž i se vše- mi spojenci. Turci na postupu. Z Cařihradu, 21. července. (K. k. — V 6. hod. večer. — Úřadní zpráva.) Turei musili při obsazení několika strategických bodů podstoupiti boj s Bulha ry, kteří kladli odpor. Jeden důstojník a 135 bulharských vojáků bylo zajato. Na to bylo obsazeno nádražív
Rumun Karel Ferdinand Turek Bukurešť Rumunsko Turecko Vídeň Bělehrad Bulharsko Cařihrad Turei Dobričea Balčik Politische Corr
25 article
Lüle-Burgasu a veliký most přes řekt Ergene. Turecká armáda obsadila Uzur Köpria Baba Eski. Z Caříhradu, 21. července. (K. k.) (Úřadn zpráva.) Turecká armáda obsadila město Lu- le Burgas. Turecký úskok a evropská díplomacie. Z Londýna, 21. července. (K. k.) Reu- terova kancelář dovídá se z diplomatických kruhů, že turecká akce jest sledována se znepokojeníni proto, že snadno mohla by, beztak již komplikovanou situaci, ještě více ztížiti. Turecký výklad pohraniční čáry Enos-Midia jest pouhým úskokem. Jest po- těšitelno, že velmoci jsou jednomyslny tom, že tento nepředvídaný rozvoj situaze nemůže mezi nimi vyvolati žádných kom- plikací. Z Londýna, 22. července. („N. Fr. Pr.
Burgas Caříhrad Lu Londýn Reo Francie
26 article
Upustí-li se od ostrého zakročení proti Portě, zbývá vyhlídka, že Bulhaři Turkům ničeho ne- vydají, nežli dřive odňatá jim děla, nalézající se v Drinopoli. V nejhorším případě dopadne pro Turky příznivěji podrobné stanovení po- mezní čáry Midia Enos, nežli by se bylo jinak stalo. Že tato otázka není dosud rozřešena, stalo se pouze vinou dra. Daneva, který, ačkoli turecký hlavní delegát v Londýně Osman Nizami namáhal se přímo o dohodu s Bulharskem, souhlasil s pomezní čarou Mi- dia-Enos raději jen s podmínkou a s výhra- dou, že bude opravena ve prospěch Bulhar- ska a vyklízení tureckého území odepřel. Do- nucovací akce velmocí proti Turecku je tedy nemyslitelna a pokřik balkánského komitétu o obávaných krveprolitích naráží nyní na hlu- ché uši. Velmoci musí však přece něco učiniti a Porta poskytla jim k tomu příležitost, když ve svém communiqué nesprávně a málo chy- tře tvrdila, že velmoci při stanovení čáry Mi- dia-Enos vlastně zamýšlely vésti pohraniční mez v širokém oblouku na severu a že se ve směru tom nevyslovily jen proto, aby odstra- nily obtíže, činěné Bulharskem. Rozklad, kte- rý učiní nyní velmoci v Cařihradě, bude pře- devším ostrým protestem proti to- muto tureckému tvrzení a obsa- hovati bude znovu vážné připo- menutí, že velmoci na čáře Midia- Enos trvají a že všechny sliby fi- nanční a mravní podpory, které tenkráte Turecku učinily, činí závislými na dodržení smlou vy o míru Tureckem.
Bulhar Turek Danev Osman Niza Port Londýn Bulharsko Turecko Cařihrad Midium Eno
27 article
Z Berlína, 22. července. „Localanzeiger oznamuje z Cařihradu: Člen turecké vlády pro- hlásil o postupu armády: „Turecko nemá dnes vůbec ještě žádného peyného plánu v přičině Drinopole. Zda jej podrží nebo znovu vydá, o tom nelze dnes rozhodo- vati; ale jedno je jisto: Chceme a musíme míti hranici, která vyhovuje našim životnim zá- imům. Takovou by byla čára Marica-Drinopol. Chceme se zúčastnit vyjednávání o mír, jsouce v držení Drinopole a jsme ochotní podrobit se pak rozhodnutí velmocí, má-li Drinopol zů- stati tureckým. Chceme se dovolávati vel- mocí, ale doufáme, že dostaneme spravedlivé rozhodnutí. Ruské stanovisko. Z Petrohradu, 21. července. (K. k.) „Pe- trohradská tel. agentura“ uveřejňuje toto sdě- lení: V jisté části zahraničního tísku jest po- stup Ruska při balkánské krisi špatně vyličo- ván Tvrdí se, že carská vláda omezuje Řecko a že současně zvýšené požadavky Srbska jako slovanského státu, nekritisuje rovněž tak přísně. Tyto zprávy neodpovídají skutečnost Rozklady, jež učiněny byly v Bělehradě Athénách carskou vládou, mají úplně týž ráz. Rusko nemůže, jako také ostatní všechny mocnosti připustiti ne- mírné oslabení a ponížení Bulhar- ska. Rusko, jež nesleduje žádných jiných cílů. než pokud možno brzké uzavření míru na poloostrově Balkánském, jest přesvědčeno, že
Tvrdý Bulhar Berlín Cařihrad Turecko Drinopol Marica Petrohrad Rusko Řecko Srbsko Bělehrad Atény
28 article
všechny mocnosti v tomto směru jsou téhož názoru. Z toho lze předpokládati, že takév otázce vystoupení Turecka najdou velmoci prostředky a cesty, aby docílily úcty k usne- sením, jež samy učinily. las snnodýv odkronl Rumuní v Bulharsku.vlaloe Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) [Ag. Tel. Roum.) Tisková kancelář ministerstva vo- jenství uveřejňuje úřadní zprávu o operacích jízdy, jež postupuje na jih a na jihovýchod. 20. července obsadila jedna jízdní divise Or- hanii, důležité strategické místo na severním úpatí Balkánu, jež ovládá silnice, vedoucí ze Sofije přes balkánské a Isterské průsmyky k Dunají a jmenovitě silnici Sofije-Hrahova- Nikopole. Divise zajala 600 mužů 16. pěšího bulharského pluku. Po krátkém odporu vzdal se nepřítel, aniž by bylo rumunské vojsko utrpělo nějaké ztráty. Tím ulehčeno bylo ru- munské jízdě střežení přechodů přes Balkán. Průsmyk Orhanský jest vzdálen od Sofije 50 km. Dva dni před tím ukořistila rumunská jízda u Osikovice, poblíže iskerského průsmy- ku, asi 100 vozů se zbraněmi a střelivem, kte- ré nepřítel dopravoval z Rahomě do Orhanie a Sofije. Strážmistr byl lehce poraněn při střelbě vojenského průvodu oněch vozů. Z po- sledních zpráv vysvítá, že zjednáno bylo spo- jení mezi rumunskou armádou a levým srb- ským křídlem, jakož i že nepřátelské vojsko zmizelo z území severně od Balkánu. Úřadní zpráva končí poznámkou, že operační plány. vypracované v míru, mohly býti provedeny v všech bodech.
Roa Turecko Bukurešť Or Balkán Nikopol SofijHrahův km
29 article
Ukrutnosti války. nslo šo Ze Solije, 20. července. (K. k.) Když bulhar- ské vojsko vyklidilo svoje posice jižně od vesnice Dudoviče, vnikla srbská jízda do vesnice Pečeny. kde nalezla 60 raněných a nemocných bulbarských vojáků, kteří v této vesnici musili zůstat a všechny je bez smilování posekala, nedbajíe při tom vlajky Červeného kříže. Při ústupu n pravý břeh Vardaru zapálili Srbové řadu bulhar- ských vesnic, znásilnili a odvezli ženy i dívky. vraždili muže a odvlekli s sebou mnoho obyvatel. Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Nový ministr a král. komísař pro Chorvatsko jmenování.
Srba Solija Dudovič Chorvatsko
30 article
Z lázní Išlu, 22. července. (K. k.) Minister- ský předseda hr. Tisza, král, uher. nejvyšší číšník kníže Mikuláš Esterházy, designo- vaný král. komisař pro Chorvatsko a Slavon- sko svob. p. Skerlecz a presidiální tajem- nik dr. Latinovič přibyli sem dnes v 7 h. ráno. Ministerský předseda hr. Tisza byl při- jat o 11. hod. 30 min. J. V. ve slyšení. Z lázní Išlu, 22. července. (K. k.) V 10 hod. dopol. byl v císařské vile vzat J. V. do přísahy nově jmenovaný ministr pro Chorvat- sko a Slavonsko Theodor hr. Pejačevič. Na to složil přísahu nově jmenovaný král. ko- misař pro Chorvatsko a Slavonsko svob. p. Skerlecz, jako nově jmenovaný tajny rada. Při tom intervenovali společný ministr financí ryt. Biliňski a gen. pobočník hr. Paar. Přísežnou formuli přečtl dvor. a mi- nisterský rada šl. Mende. J. V. císař přijal před složením přísahy ministra hr. Pejačeviče a král komisaře svob. p. Skerlecze ve zvlášt- ním slyšení. Odcházející král. komisař šl. C u- vaj přibyl sem dnes z Reichenhallu. sonal va Redlovina v Italií. Z Říma, 22. července. Ministerstvo války ozna- čuje zprávy o vyzvědačské aféře hr. Morozzo della Rocca za přehnané. Nevěří se, že by hrabě byl odeizil důležité doku- menty. Úprava varšavsko-vídeňské dráhy. n Z Petrohradu, 21. červenceo (Spb. Ag-) Ministerstvo dopravy obírá se předběžnými pracemi na přeměnu varšavsko-vídeň- ské dráhy na širokokolejnou trat. Bulo usneseno přestavěti nejprve trať Alex- androvo-Lovič. Bželen
Esterházy Skerlecz doktor Latinovič Chorvat Theodor Pejačevič císař Rocca Bula lázeň Išlu Chorvatsko Slavon Slavonsko Reichenhall Řím Petrohrad Tisza Aga Alex
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ne sbsopdo ji —00 oo vol Malíř Orientu. V cařihradském časopise „Osmanský Lloyd“ otisknut byl tento úsudek o našem krajanu malíř Th. B. Veselém, když vyštavoval své práce: V tunelovém průchodu v Rosmannově uměle- ckém závodě jest právě vystaveno několik olejo- maleb, zobrazení to starotureckého stavitelského umění. Malíři p. Th. Boh. Veselému podařilo se neobyčejně šťastným výsledkem zachytiti jemně zladěnou symíonii barev mohamedánského umění Umělec uvádí nás nejprve ke vchodu hrobky sultána Selima I., jež byla postavena proslulým je- ho synem sultánem Suleimanem. Kolem polotemna tvoří jakoby rámec portál temněmodrého a bíle ornamentovaného vroubení, jenž vrcholí bilým. modrou vzorkovanou inyenci vyplněným obloukem. v jehož středu umístěn je nápis z bílých velikých arabských písmen na modrém poli. Na obraze pře- vládají hnědé a modré tony a nad celkem jakoby vznášela se ztlumená sladkost osmansko-perského umění XVI. století. Celý obraz jest prolnut silnou náladou. Skutečně se nás zmocňuje pocit, že se nacházíme u vchodu místa odpočinku světovlád- cova. Druhý obraz uvádí nás do vnitřku hrobky. Ma- líř jej zhotovil za obtíží lehce pochopitelných, ale úspěch ho asi odškodnil za námahu jeho. Barevná nádhera, jíž rovné není, září z apsidové prostory spod kopule, Oblouk apsidy této nesen jest sloupy
Lloyd Th B Veselý Ma perský uměný Selim I
32 article
s hlavicemi krápníkovitými. Před námi stojí mo- hutná, suknem potažená rakev sultánová, na ns jest položena pokrývka arabským nápisem opatře- ná. Ve hlavách zatkaut jest bílý vysoký kawnk panovníkův, podle něhož nachází se rakev jedné z jeho žen. Kolem celého prostoru, v neveliké výši nad rakvemi, jest nápis z veršů koránu z bílých písmen v modrém poli. Před rakvemi jest umístěna obrovská svíce. V levo odtud pozorujeme skřín na korán a pult na čtení. Jednotlivosti architektury a malby stěn, kupole a najmě lesk fayence jsou vyobrazeny s minutiosní přesností a přece celel prodchnut jest úhrnně dojemnou náladou, jež zná- zorňuje velkolepou jednotnost osmanského umění. Třetí obraz představuje Mihrab Aji Sofie Slavnostní nálada nás obetkává. Ve vzduchu jakoby se vznášel dým kadidla. Na byzantském mramoro- vém obložení stěn přilepený, otevírá se před námi výklenek oltáře. Kovové tony velkých svícnů — kořísti z Uher — jakož i zlato nápisů a ornamentů kolem Mihrabu umistěných, rozlévají svá jasná světla po celém obraze. Mistrovská díla tureckých kaligrníů, zdobící výši stěn, jsou zde s celou přes- nosti zobrazena. V malé vzdálenosti od Mihrabu spatřujeme Hodžu před modlitebním pultem schouleného. Umělec, jenž obrazy tyto vytvořil u vřelém přilnutí ku předmětu, jest p. Th. Bod. Veselý, žák známého českého historického malíře svob, pána z Brožíků a profesora Hynaise. Od nějakého času se zde usadil a obral si za úkol grafický znázorniti život v Orientu a hlavně orientální architekturu
Mihrab Aj Sofie Th Veselá Brožík Hynais Uhry Orient
33 article
slssla csláb tono Různé zprávy. = Richard Wagner a jeho dodavatel vína. Málo známo je, že velký Wagner potrpěl si na dobrý doušek vína. S placením byly však často obtíže a proto dopisy, které Wagner v lelech 1864—1871 psával svému dodavateli truňku lahod- ného, jsou psány namnoze tónem hodně přátel- ským. V Lipsku je nyní v městském historickém museu výstavka památek po Wagnerovi a mezi Jiným je tam také 11 dopisů, adresovaných vinař- ské firmě C. Lauteren syn v Lipsku. Vyjímáme tuto nejtypičtější, psaný v Mnichově, 20. listopadu 1864. Zní: Nejctěnější pane! Děkuji Vám především za Váš jak přátelský, tak i poučný dopis, jakoži za vhodný výběr a zásilku vína a prosím Vás, abyste mou zásobu rozmnožil co možná brzy větší zásilkou polovičních lahví stolního vína, jak ju- lienského, tak erbašského. Od každého druhu 60 až 100 lahví fjulienského 100, erbašského 60), stačí na dobu, na niž rozpočteny jsou i ostatní zásoby. Pokud se týče placení, udejte laskavě svá přání. Vzhledem k mým příjmům hodí se mi nejlépe, dám-li Vám v příhodnou dobu větší obnos, nebot je mi to snazší, nežli pak v nepříhodnou dobu dáti obnos malý. Nemějte proto strachu, kdyby snad za těchto okolností účet poněkud vzrostl, vždyt mé nepravidelné příjmy umožňují mi, že časem mohu disponovati většími obnosy.
Wagner Lipsko Mnichov
34 article
= Paní Pankhurstová uprchla. Z Londýna se oznamuje, že vůdkyně anglických sufražetek pí. Pankhurstová uprchla ze svého domu, který byl hlídán policií. Hladovkou vynutila si, jak známo, že byla propuštěna z vězení, aby se mohla v sou- kromí zotaviti, nežli nastoupí dalši část svého trestu. Útěk provedly sufražetky znamenitě, všecka čest. V noci na neděli objevil se před domem pl. Pankhurstové automobil a hned na to vystoupila z domu dáma, zastřená hustým závojem, kterou pozdravily shromážděné sufražetky jako svou vůd- kyni pí. Pankhurslovou. Když chtěla dáma vstou- píti do automobilu, objevili se dva policisté, blída- jíef dům, kteří prohlásili, že musí pí. Pankhursto- vou doprovoditi. Dáma je rukou vyzvala, aby vstoupili do vozu a za chvili uháněl automobí k vězení. Tam se však policistům radostné obli- čeje kysele prodloužily. Když dáma odhrnula závol seznali strážnici, jak se nechali sufražetkami na- pálit. Zajali zcela jinou ženu, zatím co pí. Pank- hurstová druhým automobilem z nehlídaného domu uprchla. Dosud se neví kam.
Pankhurstová Londýn
35 article
Aforismy z děl Paula Hervieusa, známého francouzského dramatika: Člověk je slepý, jde-li o jeho vlastní záležitosti a chromý, jde-li o cizil — Zdálo by se, že duchaplných lidí je méně, nežli jemnocitných. To je tím, že možno se chovati tak. aby se zdálo, že máme srdce, kdežto nikdo se ne- dovede tak tvářit, aby se mohlo mysliti, že má ducha. — Živoť má to dobré a vyrovnávací, že ni- kdy se nám nevede tak dobře, jak bychom si přáli a nikdy tak špatně, jak by nám přáli jiní. — Po- čitáme rádi s tím, že lidé, kteří nás zklamali, budou se po druhé chovati jinak. To znamená če- kati, že by třešeň mohla náhle rodit broskve. — Přátelé tvého přítele jsou zreadlem, z něhož po- znáš, jak se k tobě tvůj přítel zachovává za tvými zády. — Láska je kolonie vlastního já, kterou se člověk domntvá míti v srdci milované bytřsti. — Nikde nestojí, že Sparťané bručeli, když nový zá- kon vyloučil z jejich země umění, obchod a práci, aby se lépe mchli věnovati válečnictví, nebo když jim kázal uvrhnouti nepodařený plod jejich lásky do propasti. Ale když Lykurg nakázal, že musí všichni jisti společné, bratrsky a jídlo namáčeti do téže omáčky, tu vzchopili se k protostům, jež Ly- kurga stály oko. — Dobrodiní se nezapomene- dobrodinec si na ně často vzpomíná. Únos. Před několika dny oznamovaly listy. že 54letý obchodník Hermann Holzke ze Char- lottenburgu u Berlína unesl mladičkou Javančan- ku, která meškala se svými rodiči v lázních Harz- burgu. Nyní bylo unesené děvče objeveno v jistém hotelu v Lichtenfelsu v Bavorsku, ve společnosti únoscovy 17leté dcery. Rodiče děvčete obdržel
Hervieus Sparťan Lykurg Hermann Holzke Chara Berlín lázeň Harz Lichtenfels Bavorsko
36 article
několik výhrůžných dopisů, aby poslali rychle na určité místo 1000 mk., že jejich dcera je v nebez- pečí života. Vyděračské dopisy pocházely od únos- ce, který byl zatčen. Bulharské řehtačky. V některých bulhar- ských klášteřích užívá se dosud starých primitiv- ních řehtaček místo zvonů. Tak na příklad v pra- starém rilském klášteře je několik takových ná- strojů. Jsou to prkénka, silná 4—5 cm, opatřená na několika místech otvory. Do prkének se j tluče paličkou, čímž se vyluzují dosti příjemné zvuky. Největěí prkénko je dlouhé 3 m a vysoké 40 cm a je upevněno v mohutné klášterní věži na třech provazech. Kdysí, v dobách absolutní vlády tu- recké, bylo prý křesťanům zakázáno používati zvonů a proto prý se zvonilo“ na lato prkna. Ča- sem se opět zvony směly rozhlaholiti, ale řehtaček se užívá dodnes nejen o velikonocích, ala i jindy ke svolávání klášterních bratrů. Bulhaři jmenuíí řehtačky „klepálo Museum básníků. Jak oznamuje „Journal des Débats“, rozhodly se pařížské literární kruhy. že založí museum básníků, jež by obsahovalo vše- cky památky na významné literární osobnosti.
Čo Bulhar centimetr
37 article
Dosud měli v Paříži museum jen dva básníci, Prud- homme, jehož umělecky zařízený dům proti Ely- sejskému paláci činil zcela dojem musea, a Viktor Hugo, jehož obytný dům byl proměněn v museum a otevřen v den 100. jeho narozenin, r. 1902. Dle vzoru tohoto musea, jež krmě památek po Hugovi obsahuje také množství památek na současné umělce a literáty, má býti v Paříži zřízen „Dům básníků“, který má poskytovati přehled litetárního života francouzského ve stol. 19 Tragedie mílenců. Z Vídn ě, 22. července. Včera večer zastřelili se na Vysokém Sněžníku nešťastné lásky Pavel Melichar a Helena Somme- rová z Vídně. = Velká voda. Z Míškovců, 21. července. (Az Est.“) Rozvodněná Tisa a Slaná zaplavily 13 obcí a tisíce katastrálních jiter půdy, sklizeň je zníčena
Hugo Hug Pavel Helena Somme Paříž Vídn ě Vídeň Míškovec Tisa Prudhomme Aza Est