ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9bea5b10-7128-11dc-b1a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 29, person 99, org 12, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 125.
4 article
Sa ranní a odpol. listy přudplácí se v Praze v zduinisiral as veřníe . . . . . . sa řtvet leta . . . . 6 K — s dvejí donáškou na paěni na dtrit leta . . . . 7 K 00 h ve fkch: 2K 90h na měsíe . . F'oštoni n ssl n:: . : ko s dvojí zásllkou nčst n lrk lta: . . k doi
Praha
5 title
Cnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Paříže, 4. května. (Zvl. telegram »N. L.«) Jest zde rozšířena pověst. že ruské vojsko po krvavé a deset hodin trvající bitce se značnými ztrátami na obou stranách Nučvan opustilo, když objevilo se japon- ské válečné loďstvo a vysadilo na břeh novou velikou přesllu muž- stva a zejmena silného dělostřele- ctva. Nučvan před opuštěním zapá- len ze čtyř stran. Z Petrohradu, 4. května. (Zvláštn telegram »Nár. L.«) Ministr železniční Chilkov sděluje, že na bajkal- ském jezeru zahájena pravidelná doprava vojska na vlacích, jež vždy tři a tři vjedou na ledokol. Doprava jest značnější, než byla po zamrzlé hladině. Z Londýna, 4 května. »Daily Chro- niele« dovídá se ze Šanchaje: Ja- ponský armádní sbor, podporován válečným loďstvem, po zonfalém boji Rusy z Nuěvanu vytlačil a Nuěvan obsadil. Z Londýna, 4. května. »Daily Chro- niele« dovidá se z Čifu, že kozácká divise a část ruských záloh u Lia- ojanu, úhrnem 35.000 mužů, byla na rozkaz Kuropatkinův vyslána k sesílení posic kol m železulčn trati v okolí Hajčenu proti mož- nému útoku Japonců směrem od Nuěvanu, jenž prý ociti se v rukou Japonců. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Japonec Paříž Petrohrad Londýn 4 květen Hajčen Nuěvan Daily Jethro
7 article Dr. Körber a nejnovější jme nování soudních úřadníků.
Dr. Körber a nejnovější jme nování soudních úřadníků. Dne 28. března t. r. pořádala v Praze Národní rada spolu s radou král. hlavn. města Prahy veřejnou schůzi, na níž protestováno bylo proti nespravedlivému obsazování míst úřadni ckých v Čechách. Ku projevu Národní radou tehdy učiněnému pak se připojila téměř veškerá česká obecní a okresní zastupitelstva našeho království. Poněvadž právě několik dní před touto veřejnou schůzí pronesl dr. Körber okří dlená slova »o zlatém mostě«, který jest ochotna vláda Čechům vystavěti, dalo se očekávati, že bude při nastávajícím jmenování soudních úřad- níků upuštěno od zakořenělého nešvaru, totiž okázalého preterování úřadníků české národnosti méně kvalifikovanými Němci, a že obsazování míst provedeno bude dle zásady priority. Dne 2. května t. r., uveřejnil konečně úřadní list dlouho očekávané jmenování soudních adjunktů v Čechách. Od 23. března 1903 nebyl v Če- chách ani jediný auskultant povýšen za adjunkta a tak se stalo, že do 1. května 1904 uprázd nilo se u nás celkem 48 míst soudních adjunktů Tolo nápadné otálení ministra spravedl nosti dra. Körbra s obsazováním uprázdně ných míst, nevěštilo pro čekatele české národ- nosti na ona místa nic dobrěho. V zasvěcených kruzích dobře bylo známo, že dr. Körber otál s obsazením dotyčných míst z toho důvodu, poněvadž byli na řadě samí češt kandidáti. Bylo tudíž nutno vyčkati, až bude na řad dostatečný počet zkoušených auskultantů ně- mecké národnosti, aby jejich povýšením za
doktor Körber Čecho Němec Praha Čechy Tolo rada král
8 article
soudní adjunkty dr. Körber uspokojil své věrné spojence z tábora všeněmeckého a zároveň je odměnil za to, že mu pomáhají potírati českou obstrukci. Že český národ od dra. Körbra ne- může již nikdy nie dobrého očekávati, jest již dávno i každému politickému ansifabetovi známo. Posledním jmenováním soudních adjunktů však prokázal dr. Körber, že jest českému národu nepřitelem mnohem nebezpečnějším, nežli za jakého byl považován. S bolestným úžasem pročítali čeští úřadníci soudeovští zprávu úřad- ního listu o povýšení soudních úřadníků v Če chách. Tímto svým nejnovějším projevem ne přízně k českému národu dokázal dr. Körber, že vymizela u něho poslední špetka nestran- nosti a smyslu pro spravedlnost a že veškera jeho politická i úřadní činnost vrcholi ve snaze: od- strkovati co možná nejvíce přislušníky českého národa. Tak křiklavého bezpráví, jaké spácháno bylo dne 2. května t. r. ministrem »spravedl nosti« na úřadnících české národnosti, nen vůbec v kruzích soudeovských pamětníků. Z 48 uprázdněných míst soudních adjunktů ob- sadil dr. Korber čtyři místa přesazením adjunktů a 28 míst povýšením auskultantů za adjunkty.
doktor Körber
9 article
Ačkoli pak mezi čekateli byli na řadě povýšení pouze 4 auskultanti německé národnosti, povýšil dr. Körber za adjunkty 18 Němeů a pouze 10 Čechů. Aby mohl jmenovali Němce, preteroval dr. Körber nejstarší na řadě jsouci a již 6 roků sloužící české auskultanty a po- výšil kde kterého Němce, nechť byl zařaděn ve statusu kdekoli. Mezi českými kandidáty bezdůvodně preterováni byli zejmena tito ve směs výborně kvalifikovaní auskultanti: Olaka Vunš, dr. Krčma, Otakar Hostomský, Jan Cha vypar, Josef Kovář, Václav Vaněček, Josef Slá- deček, dr. Pavlik a Antonín Lukeš. Tito auskultanti slouží vesměs 5 až 6 roků Naproti tomu jmenováni byli Němci, sloužle přibližně pouze 4 roky, přeskočivše vesmě celou řadu českých kollegů. Tak na př. jes nově jmenovaný adjunkt dr. Duck ve stalusu 42., Antonín Sollanek, neznající slova českého 52, Edmund Lessig 57., dr. Sehuildes 58 , Fr Pompe 75., Jindřich Hollub (!) 85, dr. Aschien- brenner 96. a Karel Blobner dokonce 109. Tyto číslice illustrují až přiliš křiklavě Körbrovo smý- šlení k českému národu. Národní rada česká zastupitelství obcí a okresů českých dostaly od vlády zřetelnou odpověď na svůj manifestační projev ze dne 28. března t. r. Tato odpověd vlády důstojné druží se k pověstné brutální od- povědi Körbrově na žádost některých poslaneů českých za poskytnutí podpory krajům, živelní pohromou stíženým! Bolesmněji nemohla věru duše českého člověka, zejmena pak českého úřadníka, zasažena býti, nežli tímto posledním činem dra. Körbra.
Körber Čecho Němec doktor Krčma Hostomská Jan cha vypar Kovář Vaněček Josef Slý Pavlik Lukeš doktor . Duck Sollanek Lessig Sehuildes Pomp Hollub Aschien Blobner Körbrův Francie Olak Vunš
10 article
Kam to, pro boha, dospějeme, bude-li stále prováděna zásada, že německý úřadník, bez zřetele na kvalifikaci a služební dobu, může při postupu celé řady českých výborně kvalifikova ných kollegů přeskočiti? Nyní přeskočí německý auskultant 109 českých kollegů, za několik le týž může jich při postupu do VIII. dietní třídy přeskočiti opět asi 100 a tak stane se snadno, že zatím, co jeho čeští kollegové budou ještě soudními adjunkty, bude onen již soudním radou Tato prakse vlády Körbrovy ponese českému národu v budouenosti trpké ovoce, Němci ob- sazena budou vesměs vyšší, pohodlná místa kdežto Češi zastávati budou ve své vlasti nižší, za to však namáhavá podřízená místa. Tímto postupem uplatní se dále zásada zvláštního sta- tusu úřadnického pro německá města českého království, jehož Všeněmci již několik roků se dovolávají a to, jak poslední jmenování soud- ních úřadníků nasvědčuje, s úplným výsledkem Do německých měst byli jmenováni výhradné Němci. Takto však dále jiti to nesmi. Celý český národ musí se důrazně všemi prostředky opřiti tomu, aby jeho synové byli ve státní službě jen proto, že jsou Češi, od vlády od- strkováni a za politiku českého poselstva tre- stáni. Jest zejmena na poslaneích našich, aby řádění dra. Körbra v této příčině učinili přítrž. Jest dále také na samotných úřadnících, ze jmena soudcovských, aby semkli se v pevné šiky a aby dokonalou organisací nespravedlivému obsazování míst úřadníků v Čechách zabraňovali.
Němec Čech Čechy Körbrův
11 article
Obor konání spravedlnosti pokládá se v ka ždém moderním státě za nejvznešenější a i kdyby dočasný ministr spravedlnosti nebyl vykona v ruce panovníkovy služební přísahu, musila by se nésti jeho snaha k tomu, aby ani nejmenš stopa stínu nepadla na organisaci soudní. Dů- věra obyvatelstva ve správnost veškeré činnosti soudnictví jest nejcitlivější imponderabile vnitřn bezpečnosti státní, jí jest hájiti a nad ní bdít především ministru spravedlnosti. Jak má oby- vatelstvo zachovati si neporušenou tuto důvěru, vidili, že samým ministerstvem spravedlnosti se vnášejí do řad soudních úřadníků zárodky opráv něných pochybnosti, že pevnými jsou základy spravedlnosti, když právní půda pod nimi sa mými stává se předmělem olřesů, způsobených — politickým stanoviskem měnících se mi- nistrů. My jsme si ovšem vědomi, že zápas ka ždého národa za dosažení odpíraných práv jes spojen s obětmi, ale toho dosud ani v Rakousku nebylo, aby oběti ty se vyhledávaly mezi své domitými a bezůhonnými členy nejdůležitějšího orgánu státního, jakýmž bez odporu jest organi sace spravedlnosti. Justitia fundamentum regnorum — talo zásada má platnost všeobecnou, a tím méně může ji býli nedbáno, jde li o práva soudních úřadníků samých. Byl by to osudný omyl, kdyby se někdo domníval, že pomíjení práv českých úřadnik nezasáhne veškeru organisaci soudní; třeba na okamžik dostalo se výhod příslušníkům druhého tábora národního, nechť nezapomínají naší ně mečti krajané, že obrožená bezpečnost právn v samé organisaci soudní jest i pro ně nedo- hlednou ve svých následcich. Je li nulno opříti se co nejdůrazněji aktům ministerské libovůle, ať se vyskytují v kterém koliv směru, jest toho tím více třeba v oboru spravedlnosti. Naše česká veřejnost vykoná zajisté v téte záležitosti plnou svou povinnost.
Justitia Rakousko
12 article
Poslanecká sněmovna. Schů ze 259 Z Vídně, 4. května. (Pávodní a telel. zpráva »Nár. Listů«.) Dnes nekonalo se žádné hlasování dle jmen. Bylo jen obnoveno včerejší neplatné protože sněmovna nebyla k usnášení schopna Vyplněna byla nedlouhá schůze — trvala jen do 4. hodiny — dvéma řečmí českých poslanců o pilném návrhu dra. Šilenéh na zvelebu odbytu výrobků maloživnostenských. Promluvili posl. Karbus a Kratochvíl oba způsobem nejen věcným, ale také politi ckým. Výkony těchto obou českých mluvči jsou opětným novým, ale také patrným svědectvím že netřeba nijak tříštiti český národ a jeho poselstvo ve skupiny slavovské, protože všechny zájmy, také živnostenské, jsou klubem svobodo myslných lidových poslanců českých a stranou národní svobodomyslnou zastávány a hájeny vždy a všude s rozhodností a znalosti takovou. že nepotřebují báti se nižádné soutěže kterékol frakce jiné. Zejtra má plenum sněmovní prázdeň, která způsobena byla jednak ankelou lékárnickou jednak nepřítomnosti ministerského předsedy který dlíti bude zejtra v uherském hlavním městě. Ujišťuje se kromě toho, že důvěrníci pol ského klubu, nezastrašeni odpovědmi dnes jin danými ve příčině projednání reformy jednacího řádu kluby německými pokračovati chtějí ve
Karbus Kratochvíl poslanecký sněmovna Z Vídeň
13 article
své akci, která čelí ke zjednání no mální dělnosti sněmovny. Posl. P. Stojan začal v dnešní schůzi sb- rati pro sněmovní sluhy, což činí v každém zasedání. Když přišel k purkmistrovi víden skému dru. Luegrovi, pravil tento: »Arch, který mi právě předkládáte, jest viditelným důkazem, že jest kampaně na málo.« Skutečně také vy právělo se s celou určitostí, že poslaneck sněmovna budoucí úterek anebo středu se roze jde a že nastane přestávka několikaměsíční. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 20 hod. dopol. Došlé spisy předčílají se doslovně. Jsou mezi nimi dotazy poslanců Pospíšila a sp. stran kondukterů na severozápadní dráze, již neumějí česky; — dra. Šíleného a sp. po zřízení české obchodní školy v Brně: — Hanicha a sp. po nepotvrzení evang. vikáře Pavla Kleina; — Choce a sp. po systemisování úřadnictva úrazovny: Haucka a sp. po osvobozujícím nálezu krajského soudu chebského v procesu tří občanů, žalovaných pro falešné svědectví; — Klofáče a sp. po bro- žuře: »V C. a k. službě- Posl. Čipera podal pelici spolku železničních úřadníků a zřízenců v Plzni za rozšíření příbyteč ného. Táž pelice podána byla osobně mini str železnie. Čtení spísů trvalo do 12 hodin. Na to opakuje se hlasování dle jmen o návrhu posl. Karbusa na přitištění petice jím podané které zůstalo včera bez výsledku, p. něvadž sněmovna nebyla schopna se usnášeti. Návrh zamitá se 133 proti 3 hlasům.
Posl Vetter Pospíšil Hanich Pavel Klein Choc Hauck Klofáč Čipera Plzeň poslaneck sněmovna český obchodní škola v Brno
14 article
Sněmovna rokovala potom dále o pilném ná vrhu posl. dra. Šíleného na podporování odbylu maloživnostenských výrobků. Poslanec Karbus: Nejen u nás, ale skorov všech zemích slyšeti jest stesky na neblahý stav středních živností a přece je stav tento pro rovno- váhu v hospodářské organisaci činitelem velice vý- znamným. Nelze sice žádati, aby snad rychlý vývoj národo hospodářského života pro střední živnosti byl zdržo ván, avšak trvati musíme na tom, aby činitelé povo- laní i tomuto stavu věnovali náležitou pozornost V prvé řadě stát je povolán k tomuto úkolu proto že strhl na sebe nejen celou zákonodárnou moc, ale disponuje i všemi těmi ohromnými daněmi a po- platky. Jest opravdu škoda veliká, že zemským sněmům ponechány byly pouze drobty z bývalé kompetence. neboť tyto sbory podaly již četné doklady, jak mnohem lépe a rychleji dovedou prováděti hospodář- skou politiku. Jsme zde slále svědky, jak těžkopádně pracuje tento parlament vůbec a v otázkách hospodářských a socialních zvláště. Němečtí živnostníci myslí, že parlament přílis se zahývá otázkami politickými a národostními; to ovšem mohou tvrditi pouze oni jako národ, který národně úplně je zajištěn. Za to čeští živnostníci ve lice správně rozpoznali, že parlament tento se svoj ohromnou kompetenci nebude nikdy způsobilým k rychlé práci a žádají proto vrácení jisté právomoci zemským sněmům. Hleďte jak na př. český sněm při zbědovaných zemských financích pracoval ku povznesení živno stenského stavu.
Karbus
15 article
Od r. 1895 povoluje skoro 30.000 korun roční účelům živnostenským, přispívá 20.000 K technolog museu pražskému, 6000 K libereckému museu atd V roce 1896 zařídil fond 1 million korun ku posky tování úvěru podnikům maloživnostenským, založi pojišťovací ústav pro stáří a invaliditu s millionovým základem atd; Výborně pracující výbor živnostenský na sněmu českém všímá si všech zjevů na poli hospodářském a dodělal by se jistě pěkných úspěchů, kdyby vláda poskytla sněmu času ku práci. Stát má k disposici mimo parlament a minister- stvo obchodu ještě dva sbory pomocné, vládne do statečnými finančními prostředky a přece dle dále uvedených čísel nepředěil sněm český. Dle výkazu povoleno bylo r. 1892 na podpůrné akce živnosten- ské 20000 korun. Obnos tento sice stále vzrůstal, až v roce 1902 dostoupil 641.960 K a tu, ač zdálo by se, že zájem pro akci živnostenskou vzrůstal přece jen, obnosy ty jsou velmi nepatrny proti ohromným obnosům povolovaným účelům jiným, na příklad vo- jenským. Záleží arci také velmi mnoho na živnostnictvu samém, aby spolupůsobilo platně v akcí pomocné. Naprosto vymaniti se musí ze zastaralého způsobu výroby a obchodování a musí hledět, aby v každém ohledu živnosti své zmodernisovalo. Zdá se, že živnostnictvo nastupuje na nejlepš ceslu: svépomoci, jak svědčí poslední dobou konané schůze a sjezdy. Otázky na sjezdech těch projednávané stojí z povšimnutí a zvláště vládním kruhům doporučují, by hleděly provedení a uplatnění požadavku živnostni
16 title
Říšská rada.
17 article
v drobném prodeji: ranní číslo o zobě . . . za8b odpolední . . . . . . . za 2h Ve šlialkách na venkově ranní čisla. . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserát plati se hotově sapřel. Přeěplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též rodskee tískársa a espečice „Náredních Listi“ Eukopisy se novraceji.
Náredne List
18 article
ctva urychliti nejen ku prospěchu živností, ale zvláště státu samého. Vydatný, dobře prospívající stav maloživnostenský nejen že bude dobrou hranicí mezi namnoze nezdravě se rozpínajícímu velkému kapitálu a mezi nynějším proletariátem, ale on za- loží spokojenost tisíců rodin středního stavu. Tím končím a doporučují přijetí projednávaného pilného návrhu. (Pochvala.) Posl. Kratochvil: Za jednání o návrhu tak velké důležitosti třeba, aby všichni přátelé řemeslnictva přičinili se o jeho prohloubení. Co platny všechny řeči, když ve skutečnosti se pro řemeslnictvo nie positivného neděje. Návrhem dra. Šileného je dána možnost pro řemeslnictvo skutečně něco učiniti. Jest jisto, že hlavní podmínkou zdárné živnostenské poli- tiky stane se zvýšený odbyt výrobků. Řemeslnický stav byl v celém minulém století zanednáván. Pro vývoj průmyslu pracováno přímo i nepřímo, pro statisice živnostníků nebylo ohledu. Rozvoj řemeslnického stavu dotýká se i jiných stavů lidových: dělnického i rolnického a proto jsou rozhodující činitelé povinni konat k němu svou povinnost. Třeba, aby lepší regulací rozmnožil se odbyt řemeslnických výrobků. Od r. 1892 jeví se jistá činnost, ale nedostatečná za zvýšením technické dokonalosti. Tato akce ne- setká se s úspěchem, nepodniknou-li se zároveň kroky za rozmnožením odbytu.
Posl
19 article
Dle mého názoru třeba změny celé živnostenské politiky. Třeba, aby při celních a obchodních smlou- vách bylo na to pamalováno. Stát přičiňuj se svým vlivem, aby náš velkoprůmysl dobýval snáze za- hraničních trhů a trh tuzemský mohl býti vyhražen řemeslnictvu. K tomu ovšem je potřebí uvnitř silného státu. U nás, kde lid je pracovitý a dost intelligentní, vidíme hospodářskou bídu. Proč? Po- něvadž rozhodující činitelé tohoto státu nechtěji rozuměti spravedlnosti. Toto jednání bylo a dnes je zůmyslné. Vláda raději dopouští hospodářské zkáze, než by učinila po spravedlnosti. Reditelé tohoto státu vidí strašné následky na poli hospodářském, ale nechtějí napravit historickou chybu, která záleží v tom, pomocí centralisace germanisovat neněmecké národy. Po télo chybné politice není možná, aby v tomto státě vyvinul se pravý ústavní život. Mohlo by se v tomto domě v zájmu lidu pra- covati, jsou zde zástupci ozbrojeni vědomostmi a zku- šenostmi, ale není možná dostati se k práci, poněvadž vláda by raději vládla sama. Darmo volají k ní ře- meslníci, ona dokazuje denně, že si vlastně normál- ních poměrů nepřeje. Proto se také nedbá, aby na- stalo dorozumění od národa k národu a mezi jeho zástupci proto, že by pak moc ministerského před- sedy byla obmezená. Můžeme býti jisti, že v tom okamžiku, kdyby se zdálo, že by mohly nastati po- měry normální, sněmovna bude odročena. Mínění toto je potvrzeno chováním vlády k požadavku o vydání nového živno tenského řádu, o nějž snad všechny strany usilují. Tuto dobrou vůli dávají na jevo dnes všechny strany, až na vládu.
20 article
Z Vídně, 4. května.
Vídeň
21 article
Považoval jsem za povinnost toto jednání vlády veřejně dáti na pranýř. (Pochvala.) Jednání přerušeno a po dotazu posl. Kittingra ve 1/44. hod. odpol. schůze skončena. Příští bude v pátek 6. t. m.
22 article
Národnostní štvanice německých železničních úřadníků a zřízenců v Českých Budějovicích. Poslanci Jos. Brdlík, Maštálka a soudruzi podali na říšské radě ministru železnic dru. Wittkov tuto interpellaci: V Českých Budějovicích dle úřadního sčítán z roku 1900 žije 23.421 (60.2%) Čechů a 15.430 (39.8%) Němců. Při všech úřadech železničních jest tam zaměstnáno dle almanachu pro r. 1903—04 53 úřadníků, z nichž 30 t. j. 56.2% jest národnosti ně- mecké. Jsou to pp.: inspektor Weeber, vrchní officiálové: Vobl a Zechner, ofliciálové: Schnobl, Spačil, Tahedl, Polák, Holínann, Kophen, Beilner, Lanie, adjunkti: Sykora, Ambler, Nudera, Streschnak, Pechimann, Slach, assistenti: Sedlmeyer, Berchtold, Schuhmayer, Sowa, Heissler, dále vrchní inženýr Soukup a Posti. inženýr Kaisser, inž. adjunkt Stubner, inspektor Aich- horn, inž. adjunkt Krombholz, adjunkti: Schvarza Stopfer a revident Knaus. Z 5 přednostů jednotlivých oddělení jest pouze jediný Čech, ostatní čtyři: pp Weeber, Aichhorn, Soukup a Postl jsou Němci, Tento nepoměr nalězáme i u ostatního personálu železničního od dělníků k podúřadníkům. Skoro polovině jmenovaných 30 úřadníků německě ná rodnosti schází předběžné vzdělání u c. k. státních drah předepsané, mnozi z nich nejsou jazy ka českého vůbec mocní, některým pak dostačila uniforma poddůstojnická k dosažení hodnosti úřadníka c. k. státních drah. Z výše jmenovaných úřadníků nejsou mocni ja- zyka českého tito pánové: insp. Weeber, olficiálové- Tahedl, Hofímann a Kophen, assistent Heissler, inž Kaiser, inž adj. Stubner, inspektor Aichhorn, inz adj. Krombholz, assistent Weeber a revident Knaus Mezi konduktory, kteří obsluhují vlaky mezi Ú. Budějovicemi a Lincem, a kteří, ačkoliv domicilujív Č. Budějovicích, jsou podřízeni ředilelství lineckému.
Brdlík Maštálek Čecho Němec Zechner Schnobl Tahedl Polák Holínann Beilner Lanie Sykora Ambler Nudera Streschnak Pechimann Slach Sedlmeyer Berchtold Schuhmayer Sowa Heissler Soukup Kaisser Ing Stubner Aicha Krombholz Schvarza Stopfer Knaus Aichhorn Postl Kophen Kaiser Weeber Český Budějovice Jos Čechy Linec Č . Budějovice Spačil SF Aichhorn page Weeber Ing adj
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. oz ačk ae. Z kyjevských dojmů podává D. B. Za měho pobytu v sťaroslavném Kyjevě příšla do služby hostitelů mých dívka nadoby čejného zjevu, zdravá, silná, při tom plná něhy debroty i energie. S podívením pátřila jsem na mladé, statné stvoření. Uhádla můj údiv a pro- hodila sebevědomě: „Jsem deera kozákova, bárišna. Nazvedla víko svého kufru. Tam pestřily se výšivky, věnce, kytice a uprostřed všeho obraz Bohorodičky, „ikona“. Hned zavěsila „ikonu nad lůžko, ověsila kolem záelonkami, věnci, kyti- cemi, ba i korály. Roh bílé stěny zapestřil se směsí národního vkusu. Zlacený rám zazářil zté malebnosti, a velké oči Bohorodičky jakoby ještě více se otevřely. Sáša pokorně před ikonou se klaněla a žehnala. Pak pokryla lůžko, nastlala do hlav šest čtyřhranných podušek, jednu na druhou, do výšky. To byla chlouba. A hibitě pustila se do práce. Lehce, jakoby si hrála, pra- covala. Při prádle sténala „balija“ (necky, vlastně veliká, kulatá vana), když Sáša o valehu se opřela. Stírala-li podlahu, jen se rozpřáhla sem a tam a za chvilku byla leštěná podlaha velké komnaty čisla. V kuchyní nás neztrpěla. „To já něljubju“ děla, když jsme jí přicházely trochu na pomoe „Báriňa (paní) patří do komnaty!“ Chytla mn jako loutku, odnesla do salonu, posadila na křeslo, do ruky vložila knihu. „Eto charašo (tak je dobře), bárišňa!“ A s veselou tváří od cházela. Ráznost arci nemusí býti z předních cnostá
Sáša Kyjev Eta charašo
24 article Euchařky. V poledne přišly na stůl někdy
Euchařky. V poledne přišly na stůl někdy kotlety po vrchu připálené, uvnitř syrové. Bylo zle, báriňa nechválila. „Vidíte, Sášenko, proč jste nás z kuchyně vypudila,“ vyčítala jsem soucitně. A ona plna po- kory u vědomí své viny: „Báriňa je od toho, aby hubovala, služanka, aby poslouchala. Za to podala meučník „oládi“, ruský na- rodní pokrm s jablky a nebylo mu hany. Všichn jsme si pochutnávali, a táž chvála dostala se Sáši za „boršč“ Záhy vpravila se i v české kuchařství. Práci kterou jiná by nezastala, udělala Sáša hravě, té- měř nepozorovaně. Když byla hotova, svižně složila nohy křížem na svém kufru u okna a jala se vyšívati. A s takovou rychlostí, že vzorek téměř v rukou rostl. Jindy oblékla se do národ- ního kroje. Košile od krku až k patě s širokými, bohatě vyšívanými rukávy, náprsenka s širokým pruhem výšivky, i spodní lem, z pod tmavé sukně vyhlédající, široko vyšívaný. Na hrdle ko- rále, vzadu několik stužek různých barev; na hlavě věnec z růží. Na přání moje zatančila Sáša „kozáčka“. Tančila svižně jako baletka. V kuchyni přijímala návštěvý družek a „ka- valerů“. Kavalerů měla mnoho, ale ljubila jen Ivanušku. Byl „gorodovoj“ (strážník). Když při- šel, ostatní musili utéci, údy jejich byly v ne- bezpečí. Snad právě žárlivost se Sáši u Ivana libila. „O, Ivanuška, moloděe!“ říkávala. Ale když Ivan službu měl, tu se v kuchyni u Sáše až zatmělo, od „kavalerů“. Na „kava- liry“ krása a svěžest její působila jak magnet. Zvláště často přicházel „povar“ (kuchař), za- městnaný nedaleko v šlechtickém domě. Jednou byla opět plná kuchyň nápadníků. „To já ljubu,“ libovala si, rozveselena, přinášejíc mi de pokoje vyžehlené prádlo. „Ale to není slušné, Sášo!“ namítla jsem.
Sášenka Sáša Ivan šlechtický dům
25 article
„Já — kozsčka, bárišňa,“ ohradila se. „Ko zackou děvočku nikdo nestřeží a přece musí zů stat cnostná. Kozáci odjedou, a kdyby se při ná vratu dověděli, že jejich žínky, dcerky nebo mi lenky se zpronevěřily, mají právo je usmrtit Nikdo by se nezastal nešťastnice. Kozákům ne- možno ženy hlídat. Kozačka může se bavit, na bále plesat, ale ljubit smí pouze jednoho a tomu musí věrna zůstat. A vypravovala následky jakési nevěry. „U nás děvočka krasavíca, ljubila kozáka Odjel a dlouho se nevracel. Děvočce bylo tak skučno, tolik strádala. Tu vyskytl se kavaler. který děvočku také ljubil, i ona jeho a neskazala mu, že má kozáka. Až tu kozák přijechal. Když se dověděl, že děvočka ljubit jiného, spolu se sokem ji zabili, a protože oba tak nesmírn ji ljubili, roztali mrtvolu v půli, a každý svoj polovici pochoval. Na mobylu její kvítečka no sili a strašno jí želeli a plakali. Sáša slzela, vypravujíc. A dodala: „Každá kozačka by jiného ljubila, kdyby — se nebála.“ Tu povstal šramot v předsíni. Sáša běži. Maně jdu za ni. A hle! Ivanuška kavalery jed- noho za druhým vyhazuje z kuchyně, z před- sině i se sehodou. A s takovou rychlostí, že ani času nemají, schody počítati. Poslední byl povar. Na něj Ivan nejvie žárlil. Odnesl si i boule modřiny. Pak Ivan jako krocan vřítil se do ku- chyně a vše, co Sáši náleželo, litalo oknem: šaty podušky, peněženka, čiska na čaj, cukřenka. Jer „ikony“ ušetřil. Sáša zticha, zavlhlými zraky vroucně hled na dělo Ivanušky. Konečně bez pozdravu vy- řítil se ze dveří. Vešla jsem do kuchyně a vyhlédla oknen na spoustu. Podušky, šaty po dvoře rozmetány. peníze z tobolky se rozletěly, číška i cukřenka
Kozák Sáša slzet Sáša běž Ivan Sáša Jer Poduška Kozák Ivanuška
26 article
roztřištěna! Hledím na Sášu — ta stojí, milostn vzrušena a pranic se nezlobí. „Můj golubčik, můj Ivanuška!“ praví za- nícena. „Kak on meňa ljubi! Vyhlédla oknem na spoustu na dvoře. „O, bárišňa,“ praví, „kak on meňa ljubi On skazal, budu-li s povarem hovořit, že m hlavu urubá! Za takového muže vyjdu, za Iva- nušku, toho ljubju. „Ale povar je hodnější,“ namítla jsem. „Ta kový dobrák a neopíjí se jako Ivan!“ „Durak je!“ pravila Sáša s ošklivostí. Lučše pjanica (lepší pijan), než durak (hlupák) Pjanica popraviť sa (polepší se) a durak nikogd (nikdy). Ivanuška molodče, toho ljubu, za něho vyjdu,“ Sáša opravdově si předsebrala. Sebrala rozmetaný majetek, a co se nedalo sebrat, nahradila novým Pak nastaly Sási smutné dny. Kavaleří nepřicházeli, báli se Ivana, a Ivan se hněval. První, druhý den Sáša se jen smála, pak již smích přešel. Žal a stesk za- chvátil statnou bytost. Chvilemi ulehčilasi dumnou písní: „Na što nám razlučafsa. na što v razlukě žit, lučše nám pověnčaťsa (svatbu slavil), i drug druga ljubit. Leč ani naděje, písní vyslovená, neztlumila žal milujícího srdce. Sáša ve stesku téměř to- nula. Až jednoho dne použila prázdna, a vy- hledala Ivanušku. Po shledání rozhostil se opět mír a uspokojení nejen v srdci, ale v celé bytost kozácké dívčiny. V srdci kozačky i sesterská láska ohněm plála. Byla z četné rodiny, mátečka jim zemřela a báťuška kozák byl někde na Urálu. Sourozenci, na něž Sáša často vzpomínala, byli po Rusi roz- troušení. Jeden bratr byl kdesi u Charkova v učení, psal Sáši a prosil o 1 rubl na přilepšenou.
Sáša Iva Ivan Sás Kako Durak nový Paka Charkov
27 article
Sáša byla „gramotná“ (uměla čísti i psáti), což na Rusi u prostých lidí je vzácno. Ihned bratrovi odepsala a do obálky vložila 2 ruble. Asi po mě- síci psal opět. Z dopisu poznala Sáša, že penize nedostal. Bolestně dotkla se jí výčitka bratrova. Mocné pohnutí jí otřáslo, vášnivě zalkala „Kak on dumať možet, že bych mu nepo- mohla! Tu koftečku (jupičku) ze sebe bych strhla!“ což naznačila tak názorně, že až kno- flíky od jupky lítaly. Ihned napsala bratrovi list, a 5 rublů po- slala. Tentokrát ovšem na radu naši ve psaní pe- něžném. I mně osvědčila upřímnost. Časně z rána vešla tichounce do mě „spálni“, šetrně urov- nala podušky i pokrývku, zatopila v „pečce“ a takořka mne hlídala, abych neopustila lůžko, dokud se v komnatce libé teploučko nerozhostí. Později ve „stolovoj“ (jídelně) vše k snídani při- chystáno ladně kolem kypícího samovaru, jenž jako zlatý se třpytil — a teprve Sáša uctivě se poklonila a „dobravo utra“ přála. Pak již jen dbala, aby komnatku moji, než posnídáme, uspo- řádala. Zrak se jí zatřpytil, když poznala, jak se zálibou hledím po ladně uspořádaném pokoji. Když jsem Kyjev opouštěla, obdarovala mě vlastnoruční výšivkou a podobiznou v kroji ná- rodním. „Do svidania!“ pravila, nakládajíe moje zavazadla. Uetivě se po pás uklonila a teskně se usmála . . Zapadla již léta do minulosti. Nové dojmy zatlačily upomínky na krásný Kyjev, staroslavné město, snící v zahradách, tonoucí v zeleni sadů, záříci zlatými báněmi ehrámů. A teď, že pozornost všeobecná k veleříšt na Východě obrácena jest, upomínka předvádí mi děvu, jako typ kozácké mohutnosti, sílya zdatnosti.
Sáša Rus Kyjev