ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9bd06a70-7128-11dc-be54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 35, person 84, org 9, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve střetu úne 4. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 124.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se: Praze v adminía nieie iinrk iáte- s dvojí donáškon nýkua : : ke v sl; , K o něke rhstou: nri. . . . ei na ns krse sdrojí zůnle nř ias-
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 3. května. (C. B. Proslýchá se zde, že potopeno bylo osm japonských lodí zápalných a dvě japonské lodi torpédové, když v noci na dnešek připluly k Pot Arturu, aby položily podkopy. Ofi- ciálního potvrzení zprávy té však není. L. Z Petrohradu, 3. května. (Pův. telegr. »Nár. Listů«.) Dle zpráv z Port Arturu bylo osm japonských lodí zápalných, jež — (viz výše i telegram korresp. kanceláře. Pozn. red.) — poku- sily se poznovu uzavříti vjezd do přístavu portarturského, úplně zničeno. Také dvě japonské tor- pédovky, jež zápalné lodi prová- zely, byly potopeny. Z Tjeneina, 3. května. (Reuter.) Ruské úřady dostaly odpoledne zprávu, že devět obchodních lodi japonských plulo s největší rych- lostí k vjezdu portarturského pří- stavu, chtějíce jej uzavřít, avšak byly střelbou z ruských tvrzí po- topeny. Vjezd je svoboden jako byl. Z Port Arturu, 3. května. (»Rus. Tel. Ag.«). V1 hod. s půlnoci zpozoro- váno 5japonských minonosek. Bat- terie a lodě »Giljak«, »Gremjaščí- a »Otvažný« začaly hned střílet a přinutily minonosky k ústupu na širé moře. Záhy potom pozorovány japon- ské lodě, plující od Jihu. V jejich čele plula paličská loď zrovna k přístavnímu vjezdu. V 1.20 hod byla tato loď potopena. V 1.45 hod. připluly dvě jiné paličskě lodě a byly též potopeny. Ve 2.25 hod. přiblížily se další ětyry takové lodi, z nichž tři vra- zily na naše miny. Dvě se hned po- topily, druhé dvě byly prostřelen našimi batteriemi a vojenskými
Pot Artur Petrohrad Port Artur Rus Bata Reuter
7 article
Obrněnec »Askold« zúčastnil se boje. Ve 2.40 hod. zpozorovány zase tři paličské lodi: jedna vrazila na minu, druhá rozbila se o skálu a třeti potopena přívalem našich střel. Admtrál Alexějev s náčelníkem a členy hlavního štábu přepravili se hned v loďce na loď »Otvažný«. Boj trvá dál. Z Londýna, 3. května. Z Petro- hradu sdělují »Standardu«: 3000 Rusů přiblížilo se v neděli ke Gen- zanu. Stejně silný oddil Japonců postavil se proti nim. Strhla se prudká bitva, ve které obě strany utrpěly značných ztrát. Japonei byli donuceni k ústupu do Gen- zanu. Z Petrohradu, 3. května. V 10 hod. večer. (Pův. telegram »Národních Listů«. Podrobné zprávy z generálního štábu poslané sdělují, že armáda naše na Jalu skládala se ze čtyř plukův kozáckých, z 12 praporův pěchoty a ze čtyř batterií se 24 děly: ruský jeden pluk a jedna batterie byly v Andunu. Bitvy samé zúčastnily se tři pluky a tři bat- terie. Japonci měli 30 až 35 batterlí se 120 děly. Rusové měli úkol zadržeti Ja- ponce jen na čas.,. Kuropat- kin odepřelposlati vojsku v Kiulienčenu posily, odů- vodniv odmítnutí své, že hájení tohoto místa vjeho plánech není zamýšleno.) Přes to generál Zasulič zapředl se s Japonci do boje opravdového a ustoupil později, nežli mu bylo uloženo. Několik děl ruských bylo poškozeno; jiná musila býti zane- chána na bojišti, protože nebylo dost přípřeží a protože mužstvo, je obsluhující, bylo pobito. zpráva, že 2000 Rusů bylo za- jato, jest nepravdiva. Kolují tu pověsti, že jeden ge- nerál byl zranén. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vie na straně 3)
Askold Alexějev Rus Japonec Zasulič Londýn Petrohrad Petrahrad Kuropat
8 title
Ioďmi.
9 article Zápas ryt. Jaworského s drem. Körbrem.
Zápas ryt. Jaworského s drem. Körbrem. Nemáme ani nejmenší příčiny, abychiom pochybovali o pravdě sdělení, jež nás došlo z Vídně a jež jsme uveřejnili ve včerejším ran- ním čísle těchto listův, toho znění, že předseda klubu polského požádal za audienci, ale že mu byla odepřena prostřednietvím dra. Körbra. Na- opak pokládáme skutek v této zprávě přisuzovaný ministerskému předsedovi za přímý a přirozený důsledek veškeré jeho politiky vnitrorakouské, zvláště pak za pokračování činnosti, jež si byl oblíbil v tak zvané otázce smíření česko-něme- ckého prostřednictvím polským. Vyložili jsme své stanovisko k tomuto prostřednictví na těchto místech včera a neměli bychom ani příčiny, ani podnětu, abychom se vraceli k věci zase už dnes, kdyby nebyla bývala vydána na veřejnost zvěst o odepřené audienci ryt. Jaworskému, „prostřed- nictvím“ dra. Körbra. Tedy prostřednictví za prostřednictví, čili půjčka za oplátku. Nebot jest zcela jasno, způsobil-li dr. Körber odepření audience ryt. Jaworskému, že se mu tím chtěl jen odvděčit za jeho sprostředkování ve věcech česko-némeckých. A tu již dlužno vytknouti, že noústavní absolutistické vládnutí posavadního ministerského předsedy odvážilo se kroku, jejž každý člověk v Rakousku až do minulého čtvrtka byl by pokládal za nemožný a nemyslitelný který ale po onom dni nezbytně musil se státi, ač chtěl-li dr. Körber ještě déle udržeti se na křesle ministerském. Minulého čtvrtka totiž dů- věrníci a plnomocníci kola polského s ryt. Ja- worským v čelo ve zvláštní poradě srazili se velice prudce s drem. Körbrem, když mu byli uvedli na paměť, že už roku minulého slíbil jim obnovu vnitřní úřadní češtiny způsobem admini- strace a když jim i dal jasné a uspokojivé uji- štění, pokud se týče české university na Moravě.
Jaworský doktor Körber Vídeň Rakousko univerzita na Morava
10 article
Nadáliť se pánové Poláci, že paměť dra. Körbra o těchto věcech posud nevybledla a že on bude pokládati za svou povinnost, nedostál-li svým loňským slibům až posud, že si pospíší dostáti jim nyní, jsa na ně jimi upomenut. Ale zklamali se ve svém očekávání a ve své důvěřivosti. D Körber ani dost málo se nerozpakuje, odpově- děl, že „letos není loni“ a že už se nepamatuje, že o universitě české na Moravě by se byl vy- jádřil tak, jak Poláci mu připomněli. Oni pak po cítili se odmítavou a frivolní odpovědí jeho tak uraženi, že ihned další hovor s ním přerušili. To byly poslední zprávy o osobním se- tkání se důvěrníkův kola polského s minister ským předsedou.
Polák Körber Morava
11 article
Co asi hned v pátek na to se stalo, o tom lze jen domýšleti se ze zprávy listův vídeňských dle nichž panovník prý se vyjádřil, že prý také byl zaslechl o prostředkovací snaze klubu pol- ského, ale že také se byl dověděl, že z této snaby nic nebude. Kdo to asi byl, jenž panovníkao marnosti sprostředkovacích pokusův polských v otázce česko-německé byl zpravil, na toho není potřebí dlouho hádati. Zmíněná slova panovní- kova zajisté nezůstala tajna důvěrníkův kola polského, kteří obsahem jejich přímo a bolestně pocítili se dotknuti. Majíce pak své posavadní jednání o obnovu dělnosti parlamenlu vídeň- ského za správné, uznali za svou povinnost, aby na místě nejvyšším podali o něm vysvětlení, zá- roveň pak, aby vyvrátili na těch místech tvrzení opačná. Za tou příčinou rytíř Jaworski požádal za audienci. Ale tato byla prý mu odepřena pro- střednictvím dra. Körbra. To jest nejnovější udá- lost v domácí politice rakouské, událost velikého
Jaworský poloský
12 article
významu politického a důležitosti právě v nyněj- ších poměrech sahající dále, než dr. Körber snad mířil. Včerejší náš telegram o této události zvěstoval dále: „Poláci ve sněmovně stěžovali si, že dr. Körber nesprávně informuje korunu, však že nedovoluje, aby byla správně informo- vána činiteli jinými.“ Tato část naší včerejši zprávy vídeňské zřejmě viní dra. Körbra, že po- dává koruně nesprávné informace o některých veledůležitých otázkách politiky domácí, a že on postavil se mezi korunu a mezi ryt. Jawor- ského, žádajícího za audienci. Tu již na veřej- nosti vyložen jest vážný spor a zápas mezi mini- sterským předsedou a mluvčím kola polského na radě říšské. Opakujeme hořejší tvrzení své, že dr. Körber odvážil se tím skutku, jehož v Ra- kousku nikdo nebyl by se byl nadál. Vším prá- vem možno říci, že žádný z německých po- slancův, sdružených na radě říšské pod pra- porem Körbrovým, prodlením čtyř let právě mi- nulých, nebyl pro něho učinil tolik, jako rytíř
doktor Körber Polák Jawor Körbrův
13 article
Jaworski, vůdce kola polského. Od onoho dne. kdy rytíř Jaworski ve veřejné schůzi parlamentu autonomistickou většinu jebo byl prohlásil za rozbitou a mrtvou, dr. Körber v kole polském měl nejvěrnější přívržence a obránce své poli- tiky. Jestliže tedy od několika neděl právě mi- nulých v poměru delegátův polských a hlavně vůdce jejich, ryt. Jaworského, k němu stalo se ochlazení, a zjevila se pochybnost o správnosti jeho politiky, bylo k tomu zajisté zapotřebí trp- kých zkušeností u nemalé odvahy mravní. Tato odvaha ujala se zoufalých poměrův v parla- mentě, jenž toliko vinou ministerského předsedy nemůže dostati se ku pravidelné a zdravé čin- nosti své. Tu pak nebylo lze neviděti, že jedinou příčinou hluboké choroby v zastupitelstvu řiš- ském jest spor česko-německý, vlekoucí se již déle než půl století o otázky národní, politické a státní. Jsme i dosti zkušení i objektivní v politice rakouské, abychom se nedomnívali, že Polác z pouhého národního bratrství podjali se krokův. které by vedly k uklizení našeho sporu s Něme na základě našeho práva a naší spravedlnosti. Všeliká sentimentálnost v tomto směru jest nás úplně daleka. Jsme přesvědčeni, že důvěrníci kola polského, když minulého čtvrtku naposledy osobně byli jednali s drem. Körbrem o zastavení obstrukce české, měli na mysli jen obnovu po- řádku a pravidelné, nerušené práce v parlamentě vídeniském.
Jaworský doktor Körber Polác
14 article NILIs
NILIs Tím nemileji musil se jich tedy dotknout výrok, pronešený na místech nejvyšších, že snahy jejich v tom směru zůstanou bezůspěšny. Vidělit v tom záskočnou politiku, která si ne- přeje, aby parlament vídeňský opět se stal schopen řádné a úspěšné práce ústavní. Zároveň pak zcela správně uhodli, kdo audienci ryt. Ja- worskému zmařil. Uhodli, že to byl muž, jemuz jedině na zmaření této audience záloželo, jenž se jí obával a jemuž odepření její prospělo. Zaloba, pronesená ve sněmovně poslaneck se strany polské, že dr. Körber nesprávně in- formuje korunu a že zavírá k audienční sini dvéře těm, kdož by panovníka o palčivých otáz- kách politiky vnitřní informovali správně, ná- leží k nejtěžším obžalobám, jež člena vlády vů- bec stihnouti mohou, pro samého náčelníka vlády pak jsou odsouzením zdrcujícím. Nepřipustiv ryt. Jaworského ku panovníkovi, dr. Körber už napřed sám potvrdil pravdu, kterou mluvčí kola polského o nynější vnitřní politice rakouské chystal se pověděti na místech rozhodujících. Mimo to vzbudil proti sobě nepřátelství kola polského, jehožto posavadní služby hlavně při- spívaly, že se udržel na křesle vládním za po- měrův nejkritičtějších. Dává sice v předvčerejším čísle osobního žurnálu svého vídeňského rozhla- šovati, že „všechnu moc drží ve svých rukou“. jakoby další podpory poslancův polských nemě potřebí, ale zůstane pochybno, dovede-li zatara- siti dvéře k audienění síni panovníkově ješte po druhé těm, kdož na všechnu jeho posavadní nerakouskou politiku půjdou se světlem pravdy. V nejbližších dnech vyjde na jevo, jak klub pol- ský se svým vůdcem zodpoví odvážný skutek ministerský, sahajíci už vysoko nad obyčejný vládní absolutismus. leště slovo o jazykové otázce.
Nilis doktor Körber Jaworský
15 article
(Z kruhů poslaneckých.) V různých časopisech vyskytují se obča zprávy, že Poláci snaží se u vlády prosaditi aby čeština via facti (skutečným užíváním) uvedena byla opět do vniterního úřadování. Četli jeme také, že pokus loni v tom směru pod- niknutý byl zmařen »zadními dveřmi« pp. Wesselým a Šafaříkem. Ač nemáme příčiny těchto pánů se ujímati, přece dle pravdy pokládáme za svou povinnost vysloviti své pře svědčení, že skutečným vinníkem byl dr Körber sám a nikoli jmenovaní úřadnici V 80. čísle bylo úvodním článkem » Ny- nější stav jazykově otázky« stručně vysvětleno, jakým způsobem vlády hraběte Clarya a dra. Körbra postup valy, by češtinu připravily o zá- konnou rovnosť ve vniterním úřadování. Aby tyto machinace byly ještě jasnější, chceme do- plniti tehdejší svou zprávu. Vláda Claryova zrušila nařízením ze dne 14. října 1899 jazyková nařízení bar. Gautsche. Fakt sám byl urážkou našeho národa, ale jím samým nebyla ještě dotčena práva jazyka če- ského na plnou rovnoprávnosť, jež spočívají na platném právním řádu, který byl uznán známým judikátem nejvyššího soudu. Váha tohoto nálezu neporuší se soptěním »Neue Freie Presse«, jež před Velikonocemi tvrdila, že způsob, jakým nález ten byl vydán, byl zvláštní. Jedině nepříčetná mysl »N. F. P.« může něco takového pronésti, neboť nález ten byl vydán za předsednictví presidenta Stremayra, tak blízkého straně, jíž »N. F. P.« svým způ- sobem slouží, senátem plenissimárním. Bájíl tedy »N. F. P.« něco o tehdejším referentovi. může to působiti jen v kruzích nemyslfefch, rozeštvaných lidí. Jest přece známo, že jsou mezi dvorními rady jen 2—3 Češí a že většina dvorních radů z Čech jest německo - liberální nacionální. Vydává tedy »N. F. P.« svým lidem podivné vysvědčení. A nyní k věci ! Jak pokračovala v díle svém vláda hraběte Clarpa.
Polák Wesselá Šafařík Körber Clarya Gautsch Stremayr Clarpa Čechy Neue Frei Presse
16 article
1. Ministr spravedlnosti Kindinge r po zval si presidenta vrchního zemského soudu Jansu do Vídně, a ten s sebou do Prahy přivezl známý ferman, jehož povaha byla nám předešle s dostatek charakterisována. Presiden Jansa prohřešil se velice na své povinnosti, in- timovav tento platným zákonům odporující výnos. Přiznáváme však, že president Jansa později, jako by litoval, co udělal, snažil se dociliti tobo. aby v záležitostech soudního rozho do- vání čeština zachovala své rovné právo ve vnitřním úřadování. Za této doby u valné vět šiny soudů udrzela se čeština v oboru judika- tury ve vnitřním úřadování. 2. Při politických úřadech ml- stodržitel hrabě Coudenhove ihned od- stranil češtinu z vnitřního úřadování při místo- držitelství a během krátkého času postaral se o to, aby také u okresních hejtmanství z oboru toho byl český jazyk vypuzen. Že se to ne- stalo bez souhlasu dra. Körbra, který byl tehdy ministrem vnitra, nemůže býti pochybnosti. 3. Při úřadech finančních přesta tehdejší zemský finanční ředitel Dan zer úřa- dovati po česku ve vécech služebních, ale po- nechal češtinu vniterní v záležitostech stran.
Jansa Presiden Jansa Coudenhove Körbr dan zer Vídeň Praha
17 article
4. U ředitelství pošt a telegr afa dvorní rada Šafařík tázal se hned po vy- dání nařízení Claryova telefonicky správce mini- sterstva obchodu Stibrala, má-li přestati česky úřadovati; rozumi se, že jeho starostlivá otázka byla kladné zodpověděna. Po provisorním kabinetu Wiuikově ujal se r. 1900 správy kabinet dra. Körbra. T sluší především konstatovati, že při všech svých jednáních s českými po- slanci slavnostně dr. Körber přisli- boval, že neučiní nic ke zkrácení práv češtiny ve vnitřním úřadování že pokud se český jazyk v oboru tom udržel, bude zachován. Slova toho však dr. Körber n do držel, nýbrž pokračov á no p rot danému závazku důsledné v od- straňování češtinv. 1. Co se soudů týče, vynakládal mi- nístr spravedlnosti baron Spens všechnu raf- novanost, aby po tajných cestách češtinu z vnitr- ního úřadování vytlačil. Za tím účelem pod- niknuty patrně změny v personaliích. President Jansa byl zvláštním způsobem donucen, aby se dobrovolně vzdal své funkce. Jeho nástupcem stal se rvliř Wessely, německý. liberál z Brna; z presidiální kanceláře vrchního soudu odstraněn rada Pantůček a za osobního re- ferenta v ministerstvu spravedlnosti ustanoven moravský Němec min. rada Homma. Nyní počalo se pracovati plnou parou. Aby čeština byla z vnitřního úřadování vypuzena, zahájeny ústní domluvy; ježto ty se všude neosvědčily. užíváno písemných poznámek a výtek a konečně hrozeno disciplinárním vyšetřováním. Tímto ne- ustálým tlakem shora se stalo, že čeština až na malé výjimky z vnitřního oboru byla odstra- něna. Z presidentů krajských soudů jen 2 neb 3 nedali se pohnouti, by proti zákonu češtinu z vnitřního úřadování vyloučili.
Šafařík Körber Spens Jansa Wessel Pantůček Němec Brno
18 article
2. U politických úřadů nebylo již potřebí nových opatření, tam od češtiny kance- láře již byly vyčistěny 3. U finančních úřadů nastal obra k horšímu v létě r. 1900. President Danzen požádal o pensionování a jeho nástupcem by dv. r. Hennevogel. Místodržitel vůči tomuto hodnostovi projevil své podivení, že u finančníc úřadů posud vnitřní čeština nevymizela. Dvorní rada Hennevogel odvětil, že nedostal žádného poukazu v tom směru, ale projevil ochotu vy- konati rozkaz místodržitelův. Místodržitel na to odpověděl, že se musí dříve informovati ve Vídni a vskutku krátce potom dal Hennevoglovi ústní poukaz na odstranění češtiny. Týž sdělil jej touže cestou chefům odborů. Co ještě z če- štiny zbylo, nový president Tersc h za spolu- působení svého milého presidialisty, fin. rady Rossy, odstranil. Tak vypadá ve stručnosti manipulace, již si vláda dovolila, by proti platným zákonům český jazyk o rovné právo připravila. Rozumí se, že čeští poslanci si na tyto kroky nesčíslněkráte u předsedy ministerského stěžovali. Týž stále hrál si na nevinného, sva- loval vše na ressortní ministry, sliboval nápravu, ale to, co se ve skutečnosti stalo, vy vr a ci jeho tvrzení a naopak jej usvěd- čuje, že jednal proti svým slibům a závazkům, z krátka, že svým jed- náním připravil se o zbytek dů- věry v pravdivost svých slov. Než situace se zménila; v řlšské radě za- vládla česká obstrukce a dr. Körber chtěl do- stati vyrovnací předlohy ku 1. čtení.
Dandit Hennevogel Körber Vídeň rada Rosso
19 article
Loni po Novém roce pustil se do nového jed- nání s českými poslanci a tehdy se za- vázal, ze ohledně vnilřní češtiny nebud dělati překážky proti jejímu užívání, ž e i pozve hraběte Coudenhova, presi- denta Wesselého a dvorního rad Saťaříka a že jim dá potřebn pokyny. Jmenovaní hodnostové byli skutečnědo Vídně povoláni, ale o tom, že by po jich ná- vratu úřadování se nějak změnilo, nebylo ani stopy. Naopak vrchní soud dále vy- dával výtky proti užívání češtiny ve vnit- ním úřadování a dvorní rada Šaťařík potlačil každý pokus, by češtiny vnitřní byl užito. Kromě toho dvorní rada Merha u , jako chef vrchního státního zastupitelství, refe- roval do Vídně, že jeden čelný poslanec provo- kativním způsobem působí na české úřadníky, by úřadovali po česku, k čemuž dodáváme, že toto tvrzení bylo naprosto nepravdivé. Ministerský předseda byl o těchto faktech zpraven, ale rukou nehnul, aby slib svůj splnil. Jak sluší takové jednání pojmenovati ? Může česká veřejnost, mohou čeští poslani míti důvěru k muži, jenž tolikráte nás způsobem křiklavým zklamal? Ať uváží rozhodující kruhy, je li v zájmu státním, aby v čele vlády stál muž, jehož sy- stém vůči národu českému spočivá v po- rušování platných zákonů a urážení našich citů. Systém, spočivající na nepravdě, neupřím- nosti a lativosti, musí se konečně zhroutiti přijde jen na to, budeli to Rakousku zdrávo, když rozhořčení a roztrpčení národa českého dále bude stupňováno. Toho ať jsou si ve Vldni vědomi, že trpělivost českého národa konečne laké má své meze
Coudenhove Merh Vídeň Rakousko Šaťařík
20 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 258. Z Vídně, 3. května. (Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Hr. Vetter není knížetem Lobkovicem Zemského maršálka království českého nemá ni nejmenší čásť. Kdyby byl jen stínem jeho, byl by se dávno vzepřel nátlaku německých stran, které ho tlačí do nedůstojné role, aby hrál člověka, který nemá vlastní vůle. Kdyby předseda poslanecké sněmovny vídeňské měl vůli sebe zvrácenější, jen kdyby měl svou. Ma však jen vždyeky tu, kterou mají jiní. Nebýt toho, nekonal by schůze denně, vida, že jsou nejen marny, sotva usnášení schopny. Dnešní, po 1 12hodinném trváni musila se rozejíti, poně- vadž nebylo ani 100 poslanců, kterých třeba, aby sněmovna mohla učiniti platná usnesení. Když posl. Špindler navrhl protokolování petic a žádal zjištění presence, vyšlo na jevo, že mimo hr. Vettra je přítomno pouze 99 po- slanců. Jen hr. Vetter sněmovnu zachránil před sko nem ještě časnějším. Při třetím hlasování dle jmen však vyšlo na jevo, ze všech vot dohro- v arobném prodeji: rsaniět o sobě . . . za s e sdpolednr Ve slialkách na venkorěa 1nsera ly platí se hotově napře Fiedilacení lnerty Pijindpini
Vetter Lobkovic Špindler Vídeň Hradec Ma poslanecký sněmovna
21 article
dpoladni. . . . . . .
22 article
Tam nacházejí se téš redal tiskárna a ezpadice „Národnich Lista“. Rakopisy se novraeeji.
Národnich List
23 article
mady bylo položeno jen 89. Po včerejším ostud- ném hlasování dle jmen následovala dnes ostuda druhá: Sněmovna musila se rozejíti, poněvadž vládní strany nedodaly ani 100 mužů. Na zejtří svolána je schůze opětně písemně. Z Vídně, 3. května. (C. B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.45 hodině. Došlé spisy předčitají se doslovně, Jsou mezi nimi dotazy poslance August. Sehna la a sp. po jednání státního zastupitelství v Novém Jičíně při srážce mezi německými a českými obyva- teli v Přívoze, po chování se plukovníka Fischera dragounského pluku č. 1 v Lancutě v Haliči, proti dragounu Červinkovi pro užívání českého jazykaa po jednání městské rady brněnské proti českým spolkům; — Fresla a sp. po nezřizování želez- ničních zastávek státními drahami; — Klofáčea sp. po postupu soudních úřadníků v Čechách: — Bergera a sp. po jmenování Napoleona Perina, svaka ministra orby, zemským lesním inspektorem v jižním Tyrolsku a po prodloužení studií na země- dělské škole ze 3 na 4 léta: — Choce a sp. po vydávání šatstva topičům lokomotiv. Čtení spísů trvalo do 121/4 hod., načež posl.
Vetter August Fischer Červinka Fresl Berger Perina Choc Vídeň Nový Jičín Halič Čechy Tyrolsko
24 article
Špindler navrhl, aby byla připojena jistá petice k protokolu a žádal, by byl. zjištěn poměr hlasů. (Čechové opouštějí korporativně zasedací síň.) Předseda prohlašuje, že návrh na připojení petice k protokolu zamítá se 94 hlasy proti 5. (Ne- pokoj. Z českých lavic ozývá se odpor. Posl. Maštálka nazývá konstatování poměru hlasů nesprávným a prohlašuje, že sněmovna není schopna se usnášeti. Předseda by rád, aby p. poslanec ponechal vyblášení jen jemu. (Hlučná hádka mezi posl. Götzem a Maštálkou.) Posl. Reichstädter navrhuje, aby jeho pe- lice byla připojena ku protokolu a aby hlasováno bylo o tom dvakrát dle jmen. Navrh je dostatečně podporován. Návrhy posl. Reichstädtera zamítají se v hlaso- vání dle jmen 124 hl., resp. 105 hl. Posl. Karbus navrhuje hlasování dle jméno připojení petice jím podaně. Návrh je dostatečně podporován a hlasuje s tudíž dle jmen. Předseda vyhlašuje: Při hlasování dle jmén bylo odevzdáno toliko 89 hl. Sněmovna není tedy schopna se usnášeti. Přikročím k ukončení schůze. (Nepokoj v levo.) Den, hodina a pořad příští schůze oznámí se písemně. Konec schůze o půl 2. hod. odpol.
Špindler Čecho Posl Maštálek Götz Maštálka Reichstädter Karbus
25 article
Později oznámeno písemně, že příští schůze bude zejtra o 11. hod. dopol. s dnešním pořadem. Z parlamentních výborů. z Vidně, 3. května. (C. - B.) Před sněmovní schů-i měl výbor pro návrhy na zmírnění nouze schůzi, v níž zpravodaj poslanec Steiner navrhl, aby byl požádán od vlády nový úvěr na zmírnění nouze a bezodkladné šetření. Někteří poslanci stězovali si na ezekuční vymá- hání daní v okresích postižených nouzl. Poslanec Lemisch pravil, že nový úvěr lz žádati jen cestou ústavní. Předseda výboru dohodni se proto s předsedou sněmovny, aby návrhy na zmírnění nouze byly dány na jednací pořad. Poslanec Kasper vyčítal Čechům, že maří i projednání předloh rázu hospodářského; — hrabě Lamberg navrhl, aby návrhy a petice byly od- mítnuty vzhledem k české obstrukci. Někteří poslanci odporují. Poslanec Zimme r navrhuje resoluci, že návrhy zpravodajovy se schvalují a předsedovi se ukládá, by o návrzích výboru bylo jednáno při vyřizování rozpočtu. Referent Steiner souhlasí s Zimmrovou reso- lucí a odporuje rozhodně, aby vláda byla vyzvána, by vládla pomocí čl. 14. Schůze byla pak přerušena.
Steiner Lemisch Kasper Čecho Lamberg Zimme Zimmrová
26 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. května.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. května. K obecním volbám ve Francii. V předměstích pařížských byl výsledek ne- dělních voleb obecních tento: V Asniěru nabyly vládní strany opět někdejší většiny. V Neuilky porazili nacionalisté progressisty, ve Fontai ne- blela u pak nacionalisté zvítězili nad stranami vládními. Versailles volil protivládní pro- gressisty. Menší předměstské obce, Saint Germain, Saint Cloud, Chalon, Montmorency a Marly-le Roi volily vládně. Pokud se celkového výsledku voleb týče, připisují si dnes i nacionalistické, i vládní listy vítézství. Nezbývá tudíž než vyčkati vý- sledku užších voleb, aby v rozporných názorech na volby zjednáno bylo plné jasno. »Temps« žádá dnes za zavedení poměrného zastoupení při volbách obecních. Návštěva přemoženým z roku 1870? Francouzský ministr vnějších záležitostí pa Deleassé vyjádřil se k jednomu z redaktorů v Italii, že by schůzka Loubeta s Vilémem Il. za dnešních poměrů mezi oběma státy nebyla již ničím anomálním. Že však schůzka ta může se uskutečniti jedině na půdě francouzské. Snad tedy aspoň pan Delcassé pochopuje, že každá schůzka jinde znamenala by vyhledávání vítěze přemoženým a tudíž pokoření Francie. Ostatné i nyní ještě listy italské trvají na tom, žee- Vilém II. odjel náhle z Italie, zvláště z Bori, kdež již byli chystali uvítání jeho, ani na břeh nevystoupiv, protože nechtěl býti přítomen franko- filským demonstracím, jež za přijezdu Loubetova do Italie uspořádala v demonstrativním přímo rozsahu téměř všechna větší města italská.
Vilém Delcassé Vilém II Praha Francie Versailles Saint Germain Saint Cloud Chalon Montmorency Marly Roi
27 article
Anglická řež mezi Tibeťany. Krveproliti, jež způsobili Angličané u Gure mezi Tibeťany, kteří se odzbrojení vzpírali, líčí dopisovatel »Timesů« těmito hrůzyplnými bar- vami: »Déšť kulí sršel se tři stran zároveň do zástupu Tibeťanův. Jich plán byl zmařen a pod strašlivým přívalem olova potáceli se, vstávali znovu i prchali. Však byl to také ter č, jaký se v životě dvakrát nena- skytne. Cesta k jedině možnému uniknutí vedla právě podle řady střelců našich a zbraně jejich nedonášely ani na 200 yardů. Na každý yard klesal některý z nich. Tu a tam byla celá kupa mrtvých i raněných, až i třicet na pro-
Tibeťan Angličan Tibeťanův Timesy