2
masthead
V Praze, ve střetu úne 4. května 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se:
Praze v adminía
nieie
iinrk iáte-
s dvojí donáškon
nýkua : :
ke
v sl; , K o
něke rhstou:
nri. . . .
ei
na ns krse
sdrojí zůnle
nř ias-
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 3. května. (C. B.
Proslýchá se zde, že potopeno bylo
osm japonských lodí zápalných a
dvě japonské lodi torpédové, když
v noci na dnešek připluly k Pot
Arturu, aby položily podkopy. Ofi-
ciálního potvrzení zprávy té však
není.
L. Z Petrohradu, 3. května. (Pův.
telegr. »Nár. Listů«.) Dle zpráv z Port
Arturu bylo osm japonských lodí
zápalných, jež — (viz výše i telegram
korresp. kanceláře. Pozn. red.) — poku-
sily se poznovu uzavříti vjezd do
přístavu portarturského, úplně
zničeno. Také dvě japonské tor-
pédovky, jež zápalné lodi prová-
zely, byly potopeny.
Z Tjeneina, 3. května. (Reuter.)
Ruské úřady dostaly odpoledne
zprávu, že devět obchodních lodi
japonských plulo s největší rych-
lostí k vjezdu portarturského pří-
stavu, chtějíce jej uzavřít, avšak
byly střelbou z ruských tvrzí po-
topeny. Vjezd je svoboden jako byl.
Z Port Arturu, 3. května. (»Rus. Tel.
Ag.«). V1 hod. s půlnoci zpozoro-
váno 5japonských minonosek. Bat-
terie a lodě »Giljak«, »Gremjaščí-
a »Otvažný« začaly hned střílet a
přinutily minonosky k ústupu na
širé moře.
Záhy potom pozorovány japon-
ské lodě, plující od Jihu. V jejich
čele plula paličská loď zrovna k
přístavnímu vjezdu. V 1.20 hod
byla tato loď potopena.
V 1.45 hod. připluly dvě jiné
paličskě lodě a byly též potopeny.
Ve 2.25 hod. přiblížily se další
ětyry takové lodi, z nichž tři vra-
zily na naše miny. Dvě se hned po-
topily, druhé dvě byly prostřelen
našimi batteriemi a vojenskými
Pot
Artur
Petrohrad
Port Artur
Rus
Bata
Reuter
7
article
Obrněnec »Askold« zúčastnil se
boje.
Ve 2.40 hod. zpozorovány zase
tři paličské lodi: jedna vrazila na
minu, druhá rozbila se o skálu
a třeti potopena přívalem našich
střel.
Admtrál Alexějev s náčelníkem
a členy hlavního štábu přepravili
se hned v loďce na loď »Otvažný«.
Boj trvá dál.
Z Londýna, 3. května. Z Petro-
hradu sdělují »Standardu«: 3000
Rusů přiblížilo se v neděli ke Gen-
zanu. Stejně silný oddil Japonců
postavil se proti nim. Strhla se
prudká bitva, ve které obě strany
utrpěly značných ztrát. Japonei
byli donuceni k ústupu do Gen-
zanu.
Z Petrohradu, 3. května. V 10 hod.
večer. (Pův. telegram »Národních Listů«.
Podrobné zprávy z generálního
štábu poslané sdělují, že armáda
naše na Jalu skládala se ze čtyř
plukův kozáckých, z 12 praporův
pěchoty a ze čtyř batterií se 24
děly: ruský jeden pluk a jedna
batterie byly v Andunu. Bitvy samé
zúčastnily se tři pluky a tři bat-
terie. Japonci měli 30 až 35
batterlí se 120 děly.
Rusové měli úkol zadržeti Ja-
ponce jen na čas.,. Kuropat-
kin odepřelposlati vojsku
v Kiulienčenu posily, odů-
vodniv odmítnutí své, že
hájení tohoto místa vjeho
plánech není zamýšleno.)
Přes to generál Zasulič zapředl
se s Japonci do boje opravdového
a ustoupil později, nežli mu bylo
uloženo. Několik děl ruských bylo
poškozeno; jiná musila býti zane-
chána na bojišti, protože nebylo
dost přípřeží a protože mužstvo,
je obsluhující, bylo pobito.
zpráva, že 2000 Rusů bylo za-
jato, jest nepravdiva.
Kolují tu pověsti, že jeden ge-
nerál byl zranén.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vie
na straně 3)
Askold
Alexějev
Rus
Japonec
Zasulič
Londýn
Petrohrad
Petrahrad
Kuropat
9
article
Zápas ryt. Jaworského
s drem. Körbrem.
Zápas ryt. Jaworského
s drem. Körbrem.
Nemáme ani nejmenší příčiny, abychiom
pochybovali o pravdě sdělení, jež nás došlo
z Vídně a jež jsme uveřejnili ve včerejším ran-
ním čísle těchto listův, toho znění, že předseda
klubu polského požádal za audienci, ale že mu
byla odepřena prostřednietvím dra. Körbra. Na-
opak pokládáme skutek v této zprávě přisuzovaný
ministerskému předsedovi za přímý a přirozený
důsledek veškeré jeho politiky vnitrorakouské,
zvláště pak za pokračování činnosti, jež si byl
oblíbil v tak zvané otázce smíření česko-něme-
ckého prostřednictvím polským. Vyložili jsme
své stanovisko k tomuto prostřednictví na těchto
místech včera a neměli bychom ani příčiny, ani
podnětu, abychom se vraceli k věci zase už dnes,
kdyby nebyla bývala vydána na veřejnost zvěst
o odepřené audienci ryt. Jaworskému, „prostřed-
nictvím“ dra. Körbra. Tedy prostřednictví za
prostřednictví, čili půjčka za oplátku. Nebot
jest zcela jasno, způsobil-li dr. Körber odepření
audience ryt. Jaworskému, že se mu tím chtěl
jen odvděčit za jeho sprostředkování ve věcech
česko-némeckých. A tu již dlužno vytknouti, že
noústavní absolutistické vládnutí posavadního
ministerského předsedy odvážilo se kroku, jejž
každý člověk v Rakousku až do minulého čtvrtka
byl by pokládal za nemožný a nemyslitelný
který ale po onom dni nezbytně musil se státi,
ač chtěl-li dr. Körber ještě déle udržeti se na
křesle ministerském. Minulého čtvrtka totiž dů-
věrníci a plnomocníci kola polského s ryt. Ja-
worským v čelo ve zvláštní poradě srazili se
velice prudce s drem. Körbrem, když mu byli
uvedli na paměť, že už roku minulého slíbil jim
obnovu vnitřní úřadní češtiny způsobem admini-
strace a když jim i dal jasné a uspokojivé uji-
štění, pokud se týče české university na Moravě.
Jaworský
doktor
Körber
Vídeň
Rakousko
univerzita na Morava
10
article
Nadáliť se pánové Poláci, že paměť dra. Körbra
o těchto věcech posud nevybledla a že on bude
pokládati za svou povinnost, nedostál-li svým
loňským slibům až posud, že si pospíší dostáti
jim nyní, jsa na ně jimi upomenut. Ale zklamali
se ve svém očekávání a ve své důvěřivosti. D
Körber ani dost málo se nerozpakuje, odpově-
děl, že „letos není loni“ a že už se nepamatuje,
že o universitě české na Moravě by se byl vy-
jádřil tak, jak Poláci mu připomněli. Oni pak po
cítili se odmítavou a frivolní odpovědí jeho tak
uraženi, že ihned další hovor s ním přerušili.
To byly poslední zprávy o osobním se-
tkání se důvěrníkův kola polského s minister
ským předsedou.
Polák
Körber
Morava
11
article
Co asi hned v pátek na to se stalo, o tom
lze jen domýšleti se ze zprávy listův vídeňských
dle nichž panovník prý se vyjádřil, že prý také
byl zaslechl o prostředkovací snaze klubu pol-
ského, ale že také se byl dověděl, že z této snaby
nic nebude. Kdo to asi byl, jenž panovníkao
marnosti sprostředkovacích pokusův polských
v otázce česko-německé byl zpravil, na toho není
potřebí dlouho hádati. Zmíněná slova panovní-
kova zajisté nezůstala tajna důvěrníkův kola
polského, kteří obsahem jejich přímo a bolestně
pocítili se dotknuti. Majíce pak své posavadní
jednání o obnovu dělnosti parlamenlu vídeň-
ského za správné, uznali za svou povinnost, aby
na místě nejvyšším podali o něm vysvětlení, zá-
roveň pak, aby vyvrátili na těch místech tvrzení
opačná. Za tou příčinou rytíř Jaworski požádal
za audienci. Ale tato byla prý mu odepřena pro-
střednictvím dra. Körbra. To jest nejnovější udá-
lost v domácí politice rakouské, událost velikého
Jaworský
poloský
12
article
významu politického a důležitosti právě v nyněj-
ších poměrech sahající dále, než dr. Körber
snad mířil. Včerejší náš telegram o této události
zvěstoval dále: „Poláci ve sněmovně stěžovali
si, že dr. Körber nesprávně informuje korunu,
však že nedovoluje, aby byla správně informo-
vána činiteli jinými.“ Tato část naší včerejši
zprávy vídeňské zřejmě viní dra. Körbra, že po-
dává koruně nesprávné informace o některých
veledůležitých otázkách politiky domácí, a že
on postavil se mezi korunu a mezi ryt. Jawor-
ského, žádajícího za audienci. Tu již na veřej-
nosti vyložen jest vážný spor a zápas mezi mini-
sterským předsedou a mluvčím kola polského
na radě říšské. Opakujeme hořejší tvrzení své,
že dr. Körber odvážil se tím skutku, jehož v Ra-
kousku nikdo nebyl by se byl nadál. Vším prá-
vem možno říci, že žádný z německých po-
slancův, sdružených na radě říšské pod pra-
porem Körbrovým, prodlením čtyř let právě mi-
nulých, nebyl pro něho učinil tolik, jako rytíř
doktor
Körber
Polák
Jawor
Körbrův
13
article
Jaworski, vůdce kola polského. Od onoho dne.
kdy rytíř Jaworski ve veřejné schůzi parlamentu
autonomistickou většinu jebo byl prohlásil za
rozbitou a mrtvou, dr. Körber v kole polském
měl nejvěrnější přívržence a obránce své poli-
tiky. Jestliže tedy od několika neděl právě mi-
nulých v poměru delegátův polských a hlavně
vůdce jejich, ryt. Jaworského, k němu stalo se
ochlazení, a zjevila se pochybnost o správnosti
jeho politiky, bylo k tomu zajisté zapotřebí trp-
kých zkušeností u nemalé odvahy mravní. Tato
odvaha ujala se zoufalých poměrův v parla-
mentě, jenž toliko vinou ministerského předsedy
nemůže dostati se ku pravidelné a zdravé čin-
nosti své. Tu pak nebylo lze neviděti, že jedinou
příčinou hluboké choroby v zastupitelstvu řiš-
ském jest spor česko-německý, vlekoucí se již
déle než půl století o otázky národní, politické
a státní.
Jsme i dosti zkušení i objektivní v politice
rakouské, abychom se nedomnívali, že Polác
z pouhého národního bratrství podjali se krokův.
které by vedly k uklizení našeho sporu s Něme
na základě našeho práva a naší spravedlnosti.
Všeliká sentimentálnost v tomto směru jest nás
úplně daleka. Jsme přesvědčeni, že důvěrníci
kola polského, když minulého čtvrtku naposledy
osobně byli jednali s drem. Körbrem o zastavení
obstrukce české, měli na mysli jen obnovu po-
řádku a pravidelné, nerušené práce v parlamentě
vídeniském.
Jaworský
doktor
Körber
Polác
14
article
NILIs
NILIs
Tím nemileji musil se jich tedy dotknout
výrok, pronešený na místech nejvyšších, že
snahy jejich v tom směru zůstanou bezůspěšny.
Vidělit v tom záskočnou politiku, která si ne-
přeje, aby parlament vídeňský opět se stal
schopen řádné a úspěšné práce ústavní. Zároveň
pak zcela správně uhodli, kdo audienci ryt. Ja-
worskému zmařil. Uhodli, že to byl muž, jemuz
jedině na zmaření této audience záloželo, jenž
se jí obával a jemuž odepření její prospělo.
Zaloba, pronesená ve sněmovně poslaneck
se strany polské, že dr. Körber nesprávně in-
formuje korunu a že zavírá k audienční sini
dvéře těm, kdož by panovníka o palčivých otáz-
kách politiky vnitřní informovali správně, ná-
leží k nejtěžším obžalobám, jež člena vlády vů-
bec stihnouti mohou, pro samého náčelníka vlády
pak jsou odsouzením zdrcujícím. Nepřipustiv
ryt. Jaworského ku panovníkovi, dr. Körber už
napřed sám potvrdil pravdu, kterou mluvčí kola
polského o nynější vnitřní politice rakouské
chystal se pověděti na místech rozhodujících.
Mimo to vzbudil proti sobě nepřátelství kola
polského, jehožto posavadní služby hlavně při-
spívaly, že se udržel na křesle vládním za po-
měrův nejkritičtějších. Dává sice v předvčerejším
čísle osobního žurnálu svého vídeňského rozhla-
šovati, že „všechnu moc drží ve svých rukou“.
jakoby další podpory poslancův polských nemě
potřebí, ale zůstane pochybno, dovede-li zatara-
siti dvéře k audienění síni panovníkově ješte
po druhé těm, kdož na všechnu jeho posavadní
nerakouskou politiku půjdou se světlem pravdy.
V nejbližších dnech vyjde na jevo, jak klub pol-
ský se svým vůdcem zodpoví odvážný skutek
ministerský, sahajíci už vysoko nad obyčejný
vládní absolutismus.
leště slovo o jazykové otázce.
Nilis
doktor
Körber
Jaworský
15
article
(Z kruhů poslaneckých.)
V různých časopisech vyskytují se obča
zprávy, že Poláci snaží se u vlády prosaditi
aby čeština via facti (skutečným užíváním)
uvedena byla opět do vniterního úřadování. Četli
jeme také, že pokus loni v tom směru pod-
niknutý byl zmařen »zadními dveřmi« pp.
Wesselým a Šafaříkem. Ač nemáme
příčiny těchto pánů se ujímati, přece dle pravdy
pokládáme za svou povinnost vysloviti své pře
svědčení, že skutečným vinníkem byl dr
Körber sám a nikoli jmenovaní úřadnici
V 80. čísle bylo úvodním článkem » Ny-
nější stav jazykově otázky« stručně vysvětleno,
jakým způsobem vlády hraběte Clarya a dra.
Körbra postup valy, by češtinu připravily o zá-
konnou rovnosť ve vniterním úřadování. Aby
tyto machinace byly ještě jasnější, chceme do-
plniti tehdejší svou zprávu.
Vláda Claryova zrušila nařízením ze dne
14. října 1899 jazyková nařízení bar. Gautsche.
Fakt sám byl urážkou našeho národa, ale jím
samým nebyla ještě dotčena práva jazyka če-
ského na plnou rovnoprávnosť, jež spočívají na
platném právním řádu, který byl
uznán známým judikátem nejvyššího soudu.
Váha tohoto nálezu neporuší se soptěním »Neue
Freie Presse«, jež před Velikonocemi tvrdila,
že způsob, jakým nález ten byl vydán, byl
zvláštní. Jedině nepříčetná mysl »N. F. P.«
může něco takového pronésti, neboť nález ten
byl vydán za předsednictví presidenta Stremayra,
tak blízkého straně, jíž »N. F. P.« svým způ-
sobem slouží, senátem plenissimárním. Bájíl
tedy »N. F. P.« něco o tehdejším referentovi.
může to působiti jen v kruzích nemyslfefch,
rozeštvaných lidí. Jest přece známo, že jsou
mezi dvorními rady jen 2—3 Češí a že většina
dvorních radů z Čech jest německo - liberální
nacionální. Vydává tedy »N. F. P.« svým lidem
podivné vysvědčení.
A nyní k věci ! Jak pokračovala v díle
svém vláda hraběte Clarpa.
Polák
Wesselá
Šafařík
Körber
Clarya
Gautsch
Stremayr
Clarpa
Čechy
Neue Frei Presse
16
article
1. Ministr spravedlnosti Kindinge r po
zval si presidenta vrchního zemského soudu
Jansu do Vídně, a ten s sebou do Prahy
přivezl známý ferman, jehož povaha byla nám
předešle s dostatek charakterisována. Presiden
Jansa prohřešil se velice na své povinnosti, in-
timovav tento platným zákonům odporující výnos.
Přiznáváme však, že president Jansa později,
jako by litoval, co udělal, snažil se dociliti tobo.
aby v záležitostech soudního rozho do-
vání čeština zachovala své rovné právo ve
vnitřním úřadování. Za této doby u valné vět
šiny soudů udrzela se čeština v oboru judika-
tury ve vnitřním úřadování.
2. Při politických úřadech ml-
stodržitel hrabě Coudenhove ihned od-
stranil češtinu z vnitřního úřadování při místo-
držitelství a během krátkého času postaral se
o to, aby také u okresních hejtmanství z oboru
toho byl český jazyk vypuzen. Že se to ne-
stalo bez souhlasu dra. Körbra, který byl tehdy
ministrem vnitra, nemůže býti pochybnosti.
3. Při úřadech finančních přesta
tehdejší zemský finanční ředitel Dan zer úřa-
dovati po česku ve vécech služebních, ale po-
nechal češtinu vniterní v záležitostech stran.
Jansa
Presiden Jansa
Coudenhove
Körbr
dan zer
Vídeň
Praha
17
article
4. U ředitelství pošt a telegr afa
dvorní rada Šafařík tázal se hned po vy-
dání nařízení Claryova telefonicky správce mini-
sterstva obchodu Stibrala, má-li přestati
česky úřadovati; rozumi se, že jeho starostlivá
otázka byla kladné zodpověděna.
Po provisorním kabinetu Wiuikově ujal se
r. 1900 správy kabinet dra. Körbra. T
sluší především konstatovati, že při všech
svých jednáních s českými po-
slanci slavnostně dr. Körber přisli-
boval, že neučiní nic ke zkrácení práv
češtiny ve vnitřním úřadování
že pokud se český jazyk v oboru tom
udržel, bude zachován.
Slova toho však dr. Körber n
do držel, nýbrž pokračov á no p rot
danému závazku důsledné v od-
straňování češtinv.
1. Co se soudů týče, vynakládal mi-
nístr spravedlnosti baron Spens všechnu raf-
novanost, aby po tajných cestách češtinu z vnitr-
ního úřadování vytlačil. Za tím účelem pod-
niknuty patrně změny v personaliích. President
Jansa byl zvláštním způsobem donucen, aby
se dobrovolně vzdal své funkce. Jeho nástupcem
stal se rvliř Wessely, německý. liberál
z Brna; z presidiální kanceláře vrchního soudu
odstraněn rada Pantůček a za osobního re-
ferenta v ministerstvu spravedlnosti ustanoven
moravský Němec min. rada Homma. Nyní
počalo se pracovati plnou parou. Aby čeština
byla z vnitřního úřadování vypuzena, zahájeny
ústní domluvy; ježto ty se všude neosvědčily.
užíváno písemných poznámek a výtek a konečně
hrozeno disciplinárním vyšetřováním. Tímto ne-
ustálým tlakem shora se stalo, že čeština až
na malé výjimky z vnitřního oboru byla odstra-
něna. Z presidentů krajských soudů jen 2 neb
3 nedali se pohnouti, by proti zákonu češtinu
z vnitřního úřadování vyloučili.
Šafařík
Körber
Spens
Jansa
Wessel
Pantůček
Němec
Brno
18
article
2. U politických úřadů nebylo již
potřebí nových opatření, tam od češtiny kance-
láře již byly vyčistěny
3. U finančních úřadů nastal obra
k horšímu v létě r. 1900. President Danzen
požádal o pensionování a jeho nástupcem by
dv. r. Hennevogel. Místodržitel vůči tomuto
hodnostovi projevil své podivení, že u finančníc
úřadů posud vnitřní čeština nevymizela. Dvorní
rada Hennevogel odvětil, že nedostal žádného
poukazu v tom směru, ale projevil ochotu vy-
konati rozkaz místodržitelův. Místodržitel na to
odpověděl, že se musí dříve informovati ve
Vídni a vskutku krátce potom dal Hennevoglovi
ústní poukaz na odstranění češtiny. Týž sdělil
jej touže cestou chefům odborů. Co ještě z če-
štiny zbylo, nový president Tersc h za spolu-
působení svého milého presidialisty, fin. rady
Rossy, odstranil.
Tak vypadá ve stručnosti manipulace, již
si vláda dovolila, by proti platným zákonům
český jazyk o rovné právo připravila.
Rozumí se, že čeští poslanci si na tyto
kroky nesčíslněkráte u předsedy ministerského
stěžovali. Týž stále hrál si na nevinného, sva-
loval vše na ressortní ministry, sliboval nápravu,
ale to, co se ve skutečnosti stalo, vy vr a ci
jeho tvrzení a naopak jej usvěd-
čuje, že jednal proti svým slibům
a závazkům, z krátka, že svým jed-
náním připravil se o zbytek dů-
věry v pravdivost svých slov.
Než situace se zménila; v řlšské radě za-
vládla česká obstrukce a dr. Körber chtěl do-
stati vyrovnací předlohy ku 1. čtení.
Dandit
Hennevogel
Körber
Vídeň
rada Rosso
19
article
Loni po Novém roce pustil se do nového jed-
nání s českými poslanci a tehdy se za-
vázal, ze ohledně vnilřní češtiny nebud
dělati překážky proti jejímu užívání, ž e i
pozve hraběte Coudenhova, presi-
denta Wesselého a dvorního rad
Saťaříka a že jim dá potřebn
pokyny.
Jmenovaní hodnostové byli skutečnědo
Vídně povoláni, ale o tom, že by po jich ná-
vratu úřadování se nějak změnilo, nebylo ani
stopy. Naopak vrchní soud dále vy-
dával výtky proti užívání češtiny ve vnit-
ním úřadování a dvorní rada Šaťařík
potlačil každý pokus, by češtiny vnitřní byl
užito. Kromě toho dvorní rada Merha u ,
jako chef vrchního státního zastupitelství, refe-
roval do Vídně, že jeden čelný poslanec provo-
kativním způsobem působí na české úřadníky,
by úřadovali po česku, k čemuž dodáváme, že
toto tvrzení bylo naprosto nepravdivé.
Ministerský předseda byl o těchto faktech
zpraven, ale rukou nehnul, aby slib svůj splnil.
Jak sluší takové jednání pojmenovati ?
Může česká veřejnost, mohou čeští poslani
míti důvěru k muži, jenž tolikráte nás způsobem
křiklavým zklamal?
Ať uváží rozhodující kruhy, je li v zájmu
státním, aby v čele vlády stál muž, jehož sy-
stém vůči národu českému spočivá v po-
rušování platných zákonů a urážení našich citů.
Systém, spočivající na nepravdě, neupřím-
nosti a lativosti, musí se konečně zhroutiti
přijde jen na to, budeli to Rakousku zdrávo,
když rozhořčení a roztrpčení národa českého
dále bude stupňováno. Toho ať jsou si ve Vldni
vědomi, že trpělivost českého národa konečne
laké má své meze
Coudenhove
Merh
Vídeň
Rakousko
Šaťařík
20
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 258.
Z Vídně, 3. května.
(Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Hr. Vetter není knížetem Lobkovicem
Zemského maršálka království českého nemá
ni nejmenší čásť. Kdyby byl jen stínem jeho,
byl by se dávno vzepřel nátlaku německých
stran, které ho tlačí do nedůstojné role, aby
hrál člověka, který nemá vlastní vůle. Kdyby
předseda poslanecké sněmovny vídeňské měl
vůli sebe zvrácenější, jen kdyby měl svou. Ma
však jen vždyeky tu, kterou mají jiní. Nebýt
toho, nekonal by schůze denně, vida, že jsou
nejen marny, sotva usnášení schopny. Dnešní, po
1 12hodinném trváni musila se rozejíti, poně-
vadž nebylo ani 100 poslanců, kterých třeba,
aby sněmovna mohla učiniti platná usnesení.
Když posl. Špindler navrhl protokolování
petic a žádal zjištění presence, vyšlo na jevo,
že mimo hr. Vettra je přítomno pouze 99 po-
slanců. Jen hr. Vetter sněmovnu zachránil před
sko nem ještě časnějším. Při třetím hlasování dle
jmen však vyšlo na jevo, ze všech vot dohro-
v arobném prodeji:
rsaniět o sobě . . . za s e
sdpolednr
Ve slialkách na venkorěa
1nsera ly
platí se hotově napře
Fiedilacení lnerty Pijindpini
Vetter
Lobkovic
Špindler
Vídeň
Hradec
Ma
poslanecký sněmovna
21
article
dpoladni. . . . . . .
22
article
Tam nacházejí se téš redal
tiskárna a ezpadice „Národnich Lista“.
Rakopisy se novraeeji.
Národnich List
23
article
mady bylo položeno jen 89. Po včerejším ostud-
ném hlasování dle jmen následovala dnes ostuda
druhá: Sněmovna musila se rozejíti, poněvadž
vládní strany nedodaly ani 100 mužů. Na zejtří
svolána je schůze opětně písemně.
Z Vídně, 3. května. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.45
hodině.
Došlé spisy předčitají se doslovně, Jsou
mezi nimi dotazy poslance August. Sehna la
a sp. po jednání státního zastupitelství v Novém
Jičíně při srážce mezi německými a českými obyva-
teli v Přívoze, po chování se plukovníka Fischera
dragounského pluku č. 1 v Lancutě v Haliči, proti
dragounu Červinkovi pro užívání českého jazykaa
po jednání městské rady brněnské proti českým
spolkům; — Fresla a sp. po nezřizování želez-
ničních zastávek státními drahami; — Klofáčea
sp. po postupu soudních úřadníků v Čechách: —
Bergera a sp. po jmenování Napoleona Perina,
svaka ministra orby, zemským lesním inspektorem
v jižním Tyrolsku a po prodloužení studií na země-
dělské škole ze 3 na 4 léta: — Choce a sp. po
vydávání šatstva topičům lokomotiv.
Čtení spísů trvalo do 121/4 hod., načež posl.
Vetter
August
Fischer
Červinka
Fresl
Berger
Perina
Choc
Vídeň
Nový Jičín
Halič
Čechy
Tyrolsko
24
article
Špindler navrhl, aby byla připojena jistá petice
k protokolu a žádal, by byl. zjištěn poměr hlasů.
(Čechové opouštějí korporativně zasedací síň.)
Předseda prohlašuje, že návrh na připojení
petice k protokolu zamítá se 94 hlasy proti 5. (Ne-
pokoj. Z českých lavic ozývá se odpor.
Posl. Maštálka nazývá konstatování poměru
hlasů nesprávným a prohlašuje, že sněmovna není
schopna se usnášeti.
Předseda by rád, aby p. poslanec ponechal
vyblášení jen jemu. (Hlučná hádka mezi posl. Götzem
a Maštálkou.)
Posl. Reichstädter navrhuje, aby jeho pe-
lice byla připojena ku protokolu a aby hlasováno
bylo o tom dvakrát dle jmen.
Navrh je dostatečně podporován.
Návrhy posl. Reichstädtera zamítají se v hlaso-
vání dle jmen 124 hl., resp. 105 hl.
Posl. Karbus navrhuje hlasování dle jméno
připojení petice jím podaně.
Návrh je dostatečně podporován a hlasuje s
tudíž dle jmen.
Předseda vyhlašuje: Při hlasování dle jmén
bylo odevzdáno toliko 89 hl. Sněmovna není tedy
schopna se usnášeti. Přikročím k ukončení schůze.
(Nepokoj v levo.) Den, hodina a pořad příští schůze
oznámí se písemně.
Konec schůze o půl 2. hod. odpol.
Špindler
Čecho
Posl
Maštálek
Götz
Maštálka
Reichstädter
Karbus
25
article
Později oznámeno písemně, že příští schůze bude
zejtra o 11. hod. dopol. s dnešním pořadem.
Z parlamentních výborů.
z Vidně, 3. května. (C. - B.)
Před sněmovní schů-i měl výbor pro návrhy
na zmírnění nouze schůzi, v níž zpravodaj
poslanec Steiner navrhl, aby byl požádán od
vlády nový úvěr na zmírnění nouze a bezodkladné
šetření.
Někteří poslanci stězovali si na ezekuční vymá-
hání daní v okresích postižených nouzl.
Poslanec Lemisch pravil, že nový úvěr lz
žádati jen cestou ústavní. Předseda výboru dohodni
se proto s předsedou sněmovny, aby návrhy na
zmírnění nouze byly dány na jednací pořad.
Poslanec Kasper vyčítal Čechům, že maří
i projednání předloh rázu hospodářského; — hrabě
Lamberg navrhl, aby návrhy a petice byly od-
mítnuty vzhledem k české obstrukci.
Někteří poslanci odporují.
Poslanec Zimme r navrhuje resoluci, že návrhy
zpravodajovy se schvalují a předsedovi se ukládá,
by o návrzích výboru bylo jednáno při vyřizování
rozpočtu.
Referent Steiner souhlasí s Zimmrovou reso-
lucí a odporuje rozhodně, aby vláda byla vyzvána,
by vládla pomocí čl. 14.
Schůze byla pak přerušena.
Steiner
Lemisch
Kasper
Čecho
Lamberg
Zimme
Zimmrová
26
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. května.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. května.
K obecním volbám ve Francii.
V předměstích pařížských byl výsledek ne-
dělních voleb obecních tento: V Asniěru nabyly
vládní strany opět někdejší většiny. V Neuilky
porazili nacionalisté progressisty, ve Fontai ne-
blela u pak nacionalisté zvítězili nad stranami
vládními. Versailles volil protivládní pro-
gressisty. Menší předměstské obce, Saint Germain,
Saint Cloud, Chalon, Montmorency a Marly-le Roi
volily vládně. Pokud se celkového výsledku voleb
týče, připisují si dnes i nacionalistické, i vládní
listy vítézství. Nezbývá tudíž než vyčkati vý-
sledku užších voleb, aby v rozporných názorech
na volby zjednáno bylo plné jasno. »Temps«
žádá dnes za zavedení poměrného zastoupení při
volbách obecních.
Návštěva přemoženým z roku 1870?
Francouzský ministr vnějších záležitostí pa
Deleassé vyjádřil se k jednomu z redaktorů
v Italii, že by schůzka Loubeta s Vilémem Il.
za dnešních poměrů mezi oběma státy nebyla
již ničím anomálním. Že však schůzka ta může
se uskutečniti jedině na půdě francouzské. Snad
tedy aspoň pan Delcassé pochopuje, že každá
schůzka jinde znamenala by vyhledávání vítěze
přemoženým a tudíž pokoření Francie. Ostatné
i nyní ještě listy italské trvají na tom, žee-
Vilém II. odjel náhle z Italie, zvláště z Bori,
kdež již byli chystali uvítání jeho, ani na břeh
nevystoupiv, protože nechtěl býti přítomen franko-
filským demonstracím, jež za přijezdu Loubetova
do Italie uspořádala v demonstrativním přímo
rozsahu téměř všechna větší města italská.
Vilém
Delcassé
Vilém II
Praha
Francie
Versailles
Saint Germain
Saint Cloud
Chalon
Montmorency
Marly
Roi
27
article
Anglická řež mezi Tibeťany.
Krveproliti, jež způsobili Angličané u Gure
mezi Tibeťany, kteří se odzbrojení vzpírali, líčí
dopisovatel »Timesů« těmito hrůzyplnými bar-
vami: »Déšť kulí sršel se tři stran zároveň do
zástupu Tibeťanův. Jich plán byl zmařen a pod
strašlivým přívalem olova potáceli se, vstávali
znovu i prchali. Však byl to také ter č,
jaký se v životě dvakrát nena-
skytne. Cesta k jedině možnému uniknutí
vedla právě podle řady střelců našich a zbraně
jejich nedonášely ani na 200 yardů. Na každý
yard klesal některý z nich. Tu a tam byla celá
kupa mrtvých i raněných, až i třicet na pro-
Tibeťan
Angličan
Tibeťanův
Timesy