ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9b91c730-7730-11dc-a31a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 43, person 143, org 3, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
iln
3 masthead
V Praze, v sobotu 19. září 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 259
5 article
Na ranní a odpol. listy pledplácí sei v Praze v admsin lstraci na měsfe . . . . . . 2 7 na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí čonáfkes za vsřsl n tv 1ala . . . . 7 k 60 ve Blislkách na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na mřs na: . . . Kei s drojí zisilkon Pa zniěsíe nt . . . i K o
Praha
6 article Volební oprava v Uhrách pojišlěn ím nadvlády maďarské na věky.
Volební oprava v Uhrách pojišlěn ím nadvlády maďarské na věky. Uherský ministr vnitra hrabě Andráss popřál si sice lhůty půl třetího roku, než svůj návrh volební opravy přichystal, ale výkon jeho, pokud již ze zpráv časopisů maďarských jest znám, bude za to oprav- dovým rekordem maďarisační politiky, jímž bude zastíněno vše, co doposud v Uhrách se uchystalo na úplné zatlačení národností Ve spojení s novým vyrovnáním uherským s hospodářským programem Košutovým, se školním zákonem Apponyiovým stane se vo lební oprava hlavním pilířem národně, t.j maďarsky jednotného státu, jenž jest ko- nečným cílem maďarských politiků, k němuž s děsnou důsledností a houževnatostí spěji od dob Beustových. Nová volební oprava bude převratem ve vnitřním ústrojí Uher, jímz smeteno bude od šedesáti let platně zřízení, a budouc vývoj druhé poloviny soustatí bude založen na nových, výhradně maďarskému národu hovících základech. Výše než všeobecnost a rovnost voleb ního práva postavil hr. Andrássy myšlenku naprostého zabezpečení nadvlády svého ná- roda; aby toho dosáhl, nelekal se nijakého prostředku; této myšlence obětoval i posa vadní rozdělení žup a volebních okresů i zvláštní postavení měst s vlastním statutem Nad to vykořistil do krajnosti tak zvanou vyšší kulturnost živlu maďarského i jeho domnělou větší poplatnosi, aby rozmnozi počet hlasů maďarských. Konečně použi i soustředění dělnictva ve větších maďar ských neb pomaďařených městech ke stej nému účelu, a ježto národnostní venkovse přece jenom nedal naprosto pominouti, sábl ku prostředku velikých okresů volebníeh vedle malých volebních okresů městskýcha průmyslových, v nichž o vlivu vládním nemá pochybnosti.
Andráss Košutův Apponyiův Beustův Andrássy Uhry
7 article
Takto zárodky nerovnosti volebníh práva, jak byly pojaty do volební opravy pro radu říšskou v léto polovině soustáti uvedl v soustavu, s největší rafinovaností do všech podrobnosti provedenou, ale při tom přece ještě zůstavil maďarské dialektice mož nost, aby hlasala a se chlubila, že jest vo lební jeho oprava spravedlivější k národ nostem než cislajtanská, protože tato ma ruské okresy v Haliči až se 100 000 oby vatelů, kdežto uherské venkovské nebudou míti přes 80.000 obyvatelů. Volební právo bude vázáno na znalost čtení a psani, avšak voličům posavadním, pokud této podmínce nevyhovují, zachováno bude volební právo. Po uplynutí let toto právo ovšem uhasne; mimo to po desetileté lhůtě se bude žádati znalost čtení a psan maďarsky. A kde ani tyto prostředky nestačily na zdolání národnostních vělšin, zavedeno bude zastoupení menšin, ovšem opět maďarských, a to umělým vkládáním těchto menšin v sa- mostatné volební okresy, také dle vzorů zdejších. Z koaličních stran pouze lidová (klerikální) nezdá se souhlasiti s volební opravou hr. Andrásse, což však obě druhé strany, Košutova a ústavní již nyní prohla- šují za důkaz, že volební oprava jest nesena duchem národně pokrokovým.
Košutův Halič
8 article
Změny v posavadním rozdělení žup odůvodňuje mluvčí hr. Andrásse jejich veli kou nestejností co do počtu oby vatelstva tak na př. pešťská župa se prý rovná po- čtem obyvatelstva sedmi župám horno-uher- ským. Ovšem se při změně žup bude hiledét k tomu, aby byly průměrným počtem obyva- telstva obydleny, ale především se bude pomýšleti na to, aby se rozmnožil počet žup převahou maďarských. Doposud bylo třicet komitátů převahou národnostních a třintřicet většinou maďarských. Dle nového rozdělen zůstane pouze patnáct komitátů s většinou národnostní, kdežto počet komitátů s budoucí větěinou maďarskou (a maďarsko-německou) rozmnožen by byl na padesát. Národnosti sice ani v posavadních komitátech nedovedly svou většinu uplatniti, budoucně však bude možnost, aby se úplatnily, tak omezena, že v nadějí na úspěch mohou zápasiti pouze v 15 župách! V Sedmihradsku bylo na př dosud 11 žup rumunských a čtyři maďarské dle zamýšlené změny bude však příště pě maďarských, jedna německá a pouze šes rumunských.
Sedmihradsko
9 article
Podobně budou zdecimovány i komitáty slovenské. V četných nových, za maďarské označených župách, živel maďarský jen s připočtením Němců měl by většinu proti ostatním národnostem. Z toho lze souditi. že Maďaři se již s Němci dohodli a že na tylo v dalším zápase nemobou národnosti počítati. Němci ovšem nabádají národnosti. ale jen aby sami z boje jejich pro sebe těžili . . . os z Již touto změnou v rozdělení komitát bude valně stížena obrana národností: ještě však hůře se jim povede při rozvrhu voleb ních okresů. Die posavadního volebního řádu měly národnosti většinu ve 164 volebních okresech ze 413; ovšem že ani v těch ne- dovedly při pověstných volbách uherských proniknouti až na málo výjimek; jestiť v ne- nější sněmovně kromě Sasíků pouze asi 2 poslanců národnostních. Dle elaborátu ministra vnitra hr. An drásse nastane i tu dokonalý převrat, takže většina maďarských (a maďersko-nemeckých) volebních okresů bude na 300, dosud 229 rumunských okresů zbude z 57 pouze 28. slovenských ze 43 pouze 241 A toto vše vykouzlí volební oprava uherská z domněle zachované myšlenky »všeobecného, rovného práva« volebního. ovšem za pomoci prostředků předem vzpo menutých, jimiž dopomůže Maďarům a »ži vlům státu věrným« ke zdrcující většině po- slanců na budoucích sněmech uherských. Ale nedala li Cislajtanii ve své volební opravě Maďarům návod — jejž tito po- svém »zdokonalili« — jak stlačovati většinu jino- národního obyvatelstva v menšiny?
Němec Maďar Cislajtanie
10 article
Za nového volebního řádu v Uhrách ne- zbude národnostem z posavadních 164 okresů volebních jenom asi sto, kdežto okresy ma- ďarské z 229 budou rozmnoženy na 300. Nejvíce okresů přibude na území mezi Tisou a Dunajem, dosud 63, budoucně 100; dále na pravém břehu Dunaje, dosud 72, bu- doucně 82; mezi Tisou a Marošem dosu 42, budoucně 51 — hlavní to území osídlené Maďary; ve všech ostatních částech země okresů ubude, nejvíce v Sedmihradsku; dosu 74, budoucně pouze 44. V rumunských okre- sech bude průměrně po 80.000 obyvatelů, ve slovenských po 60.000; a tu se chlub Maďaři, že 2,100.000 Slováků může dosiei většiny ve 24 okresech, kdežto v Cislajtani čtyři miliony Rusů mohou míti nanejvýše 33 poslancel Tato uherská volební oprava jest napo- menutím i pro neněmecké politiky této polo- viny soustátí. Napověděla-li volební oprava cislajtánská že sesiluje dualism, nedopřávajíc slovanské většině obyvatelstva náležitého zastoupení na radě říšské, hlásá to volební oprava uherská směle a plnými ústy. Sjednocení Němci ovlá- dají rozdělené skupiny poslanců slovanskýel na radě říšské, v Uhrách pak budou národ nosti navždy odsouzeny ke čtvrtinové men šině, i kdyby se jim někdy podařilo dobýti všech okresů, o nichž sami tvůrcové volební opravy uberské doznávají, že mají převahou obyvatelstvo národnostní. Jako obnovené vyrovnání hospodářské tak i volební opravy zde i v Uhrách nade vši pochybnost dokazují, že nynější vládní soustavy tu i tam sesilují dualism, že poma- hají ke vzrůstající moci zde Němcům, tan Maďarům. A kdo to ještě stále nevidí a nepocho poje
Maďar Slovák Rus Němec Uhry Tisa Dunaj Sedmihradsko
11 article Sněm království českého.
Sněm království českého. (Prvního zasedání schůze 3.) V Praze, 18. září. Denní pořad dnešní schůze obsahoval siee toliko nezbytné formality počáteční, verifikao mandátů a skládání slibu, přes to však obecen- stva přišlo na galerii tolik, že ji úplně obsadilo. A mnozí ještě odešli ve špatné náladě, neob- drževše vstupenek. Poslanci byli by jim je rádi poskytli, jen kdyby je byli měli; ani jim není příjemno, nemohou-li žadatelům o vstupenky vy- hověti. Ve dnešní schůzi, opět obtěžkané návrhy a interpelacemi, zajímavy byly české návrhy Adámkův a posl. Krejčího a dotazy dra. Kol dinského a dra. Srba, pak zápalné interpelace německé. Dr. Eppinger, nyní teprve nespokojený s ob sazením sněmovní kanceláře, proti němuž z prvu nic nenamítal, domáhal se dnes mimo sezen sněmu u nejvyššího maršálka prince Lobkovice odpovědi na známý německý dolaz o télo ně- mecké bolesti, vzniklé z vlastní naduté nedůtkli vosti; pan maršálek slibil, že odpovi ve čivrtek přištího týdne. Ve sněmovně podal dr. Eppin- ger se společníky z ostatních stran německých obšírný dotaz k místodržiteli o sporu města Su- šice se státními úřady o stavbu nové budovy pro tamni německou školu. Co pánové do své interpelaci napsali o městě Sušici, nemohou smazati, vezmou-li se v zorném úkolu jich vý tek v úvahu útrapy menšinového školství ču- ského: máme tedy nyní po ruce německé od souzení takové školské politiky, jakou vůči če- ským školám provádějí obce německé, zejmena na severu země.
Adámkův Srba doktor Eppinger Lobkovic Eppin Praha Sušice
12 article
Poněvadž místodržitel hr. Coudenhove pro- mluvil ve vládním prohlášení při zahájení sněmu několik malých a neurčitých slov o jazykové politice vlády, žádal dnes od něho německý ra- dikál dr. Bernardin prohlášení nově: že sněm zemský není kompelentní k řešení otázky jazy- kové. Tento požadavek byl dnes vysloven asi proto, aby jím Némci neprodleně zaujali zá porné stanovisko proti českému jazykovému ná- vrhu posl. dra. Sehanera. Jiný, starý, veliký a zásadní rozpor mezi oběma národy a jich za- stupilelslvem rozevřel se znova již v prrn schůzi sněmu: propastí, klerá zeje mezi ústav- ním návrhem posl. dra. Fořia a návrhem dra. Bachmanna. Žije optimista, který se domnivá že takové protivy lze srovnati? Dojista nikoli Dnešní schůze byla zevnějškem klidná, ovzduší její však bylo chmurné. Je tak těžké, že beze všeho dojmu zapadla interpelace ně- meckých pokrokovců proti zadání výtlačného potrubí pro nový pražský vodovod firmě fran- couzské. Mnohomluvnost německého dotazu, ne- obsahujícího nie nového, potvrzující však opě německou zpupnost, učinila celý dolaz přímo nudným. Na situaci sněmu nic už nezmění.
Coudenhove doktor Bernardin Bachmann
13 article
Siluace je těžká, a všeobecné je mínění, že poměry dosavadní nejsou na dlouho udrži- telny, ba ani snesitelny. Němci srazili se v jed- notný šik pro výboj své politické lakoty a zisku“ chtivosti, Čechové slučují se na sostlení postupu svého, jsouce přesvědčeni, že veřejnost českáa přeje soustředéní národních sil. Poslanci svo- bodomyslní a agrární dohodli se o společném postupu při záležitostech celonárodních; usná- šeti se o něm bude společná parlamentní ko- mise, složená z parlamentních komisí obou klubů. Z povahy i stavu poměrů plyne, že jed- ním z prvních úkolů jejich bude shodnouti se o postupu vůči politice a taktice německé. P těto stránce má mezi poslanci svobodomyslnými vrch pevné přesvědčení, že vůči německé poli- tice je třeba jednali energicky, rozhodně rázně. Není pochyby, že jakákoliv ústupnost byla by hrubou chýbou. Pod prahem politického tá bora českého vězí těžká nespokojenost vůči mi- nisterskému předsedovi bar. Beckovi a lehko- vážnosti, s jakou si zahrává s opětovanými výt- kami politických kruhů českých. Tak vypadají poměry dnes, ve chvili, kdy se sněm ještě nedostal ani k prvnímu kusu svého pracovního programu,
Němec Čecho Beck
14 article
Nejvyšší maršálek zomský princ Ferd Lobko vic zahájil sezení o 11. hoc. 20 min, dopol. U vládního stolu místodržitel král, českého hr Coudenhove a místodržitelský rada Kosina Galerie obsazena byla úplně. Zprávy předsednictva. Nejv. maršálek zemský sdělil, že se osnově zem ského zákona o zvláštních předpisech pro dědlické dělení rolnických statků střední velikosti dostalo sankce Posl. dru, hr. Fr. Deymovi povolena byl Sdenní dovolená Kurie a verifikátoli. Nejvyšší maršálek zemský oznámil pak, že se uslavily kurie. V kuřii velkých statků zvolen byli: předsedou posl. kníže Jiří Lobkovic, misto- přodsedou kníže Alain Rohan, zapisovateli posl dr. Fr. hr. Thun a dr. Fr. hr. Doym. V kurii měst a míst průmyslových zvoleni předsedou posl. dr. Nietsche, místopřed- sedou posl. Eduard Šubrt, zapisovateli posl. dr. v Sehuster a V. Hatter. V kurii obeí venkovských zvoleni před- sedou posl. St. Kubr, místopředsedou posl. Th. Zu- leger, zapisovateli posl. Jos. Hybě, Jos. Meye V. Douša Verifikátory byli zvoleni: za kurii velkých stalků posl. hr. Jos. Nostitz, dr. Wopršálek a J. Kreisl; za kurii měst a míst průmyslových posl. V. Karta, Keller a dr. V. Schuster; z kurii obcí venkovských posl. Cyrill Papoušek St. Maver a prof. Reichelt
Lobko Coudenhove Posl František Deym Lobkovic Rohan Thun doktor Nietsche Šubrt V Hatter V Douša Nostitz Wopršálek J Kreisl Keller V Schuster profesor Reichelt Francie Sehuster St . Kubr Cyrill Papoušek St . Maver rada Kosina
15 article
Návzhy. Posl. Mohl tčev. agr.) a soudr. podali návrh na odepsání slátní nouzově zápůjčky z roku 1871 jedno- tlivcům v okresech rakovnickém a křivoklátském poskytnulé. Tesl. dr. Schrelner (něm. agr) a soudr. podal návrlina ustsnovoní dvou dozorců chovu kaní v král- českém: PosI. Kulsehoz (něm. apr.) a soudr. na pod- poru rolníků v ouštěckém a liloměřickém okresu. poslízených živelnímí pohremami; posl. dr.. Frant- Hnidsk (čes. agr.) na poskytnutí zemské subvenee na znovuzřtzení koiunikaci a urychlení regulace Chrudimky v okresech nasavrckém a chrudimakém posl. dr. Šviha (nár. soc.) na udělení zemské subven- ce na úhradu škod, způsobených průtrží mračenv městě Rychnově nad Kněžnou; posl. Josef Sechor (čes. agr.) na zřizení živnostenské rady v královslví českém; posl. Sojka (čes. agr.) a soudr. ve příčině odepsání státní půjčky z roku 1872, posk ytnuték uhražení škod živelních v okresech hořovickém a zbi- rovském; posl. Vinař (čes. agr.) a soudr, na upravení právních a hmolných poměrů učitelek vaření na hospodyňských školách zimních i letních; posl. Fri Trojnn (čes. agr.) a soudr. na poskytnutí zemské suh vence na znovuzřízení komunikací v samosprávněm okrese kosteleckém nad Orlicí; pesl. St. Kubr (čes. agr.) a soudr. na vydání zákona o licentování býků.
Posl doktor Schrelner Hnidsk Šviha Sechor Sojka Rychnov nad Kněžná St . Kubr kostelecký nad Orlice Kulsehoz Fri Trojnn
16 article
Stipondia pro obchodní dorosk. Posl. P. F. Krejčík (nár. svob.) a soudr. podávai návrh na zřízení zemských stipendií pro obchodni dorost a to zejména za příčinou vědeckých exkursí pobylu v cizině. Návrh zní: K dosažení želaného rozhledu ob- chodního, který právé našim mladým silám obchol- ním schází a tak důležitý pro jednollivce i cele jest, jest bez odporu nejvýhodnějším soznání obcho- du a činnost obchodní v cizině. Zpravidla lidem ta- kovým, po vzdělání v cizině toužicím, nedostává se prostředků, by mohli se studiu poměrů cizích vě novati a za tou příčinou Českoslovanská obchodni cká beseda již po řadu lel pořádá exkurse, jichž účastníky i finančně dle sil svých podporuje, aby alespoň čáslečně vyhověla všeobecně cítěné potřebě vzděláni obchodní omladiny. Bohužel, prostředky finanční Č. O. B. jsou velice nepatrně, by vyhověi mohla stále množícím se žádostem. Č. O. B. podnikl exkurse a vědecké cesty do Dol. Rakous. Uher, Chor- valska, Bosny a Hercegoviny, Ternlu, Rěky, Italie,
Posl P F Krejčík Uher Chor Rěky Italia Č . O Dolo Rakousy Bosna a Hercegovina
17 article
Německa, Belgie, Holandska a Francie; účast při ce- stách těch čítá se na 25—40 osob z kruhů obchedního dorostu a učitelů škol obchodních. Sama C. O. věnovala na exkurse ty již přes 4000 K ze svýcl skrovných prostředků. Význam takového pobytu v ci- zině pro budoucího obchodníka není třeba vysvětlo- vali, výsledky pobylu za hranicemi jsou pro celý život mladých lidí samozřejmé. Dosud výhod těch používali pouze příslušníci slavu řemeslnickéhe, neh jim poskylovány z prostředků zemských slipendia k pobytu v cizině. Následkem toho navrhujii Slavný sněme račiž se usnésti: Buďlež zřízen pro abgolventy škol obchodních a dále mimo to pro členy Českoslovanské obchodnické besedy v Praze stipendia pro příslušníky stavu obchodního, klelí touží po vzděláni v cízině. O udlělení sběendia roz- hoduje zemský výbor po slyšení školní správy, po- kud se týče správního výboru Č. O. B. Po stránce formální navrhuji: Budiž návrh ten bez pryní ho čtení přikázán komisi živnostenské a rozpočtové
C O Německo Belgie Holandsko Francie Praha Č . O
18 article Další návzhy.
Další návzhy. Posl. Karel Mert (nár. svob.) a soudr. podal návrh na podpěru besílek učednických z peněz zem- ských trvalými plispěvky ročními, Posl. P. Blabovec (samost.) a soudr. na zrušen daně pozemkově a zavedení jednolné daně vzestupní z příjmů. Posl. a přisedící zem. výboru Karel Adlámel (nár svob.) a soudr. na zachiovánt pumná tek lidového umění v král. českém. Návrh zní: Zemskému výboru se ukládá, aby po. doholi s odbornými musei předložil návrhy na ochranu zachování památek lidového umění v král. českém přihlížeje zvláště k tomu, aby jich ničení a zaizová bylo zamezeno, aby zachování vynikajících a rázovi lých děl v museích bylo také pomocí země usna ňováno, jakož i aby bylo o zpopularisování těch e stále vzáčnějších památck odbornými publikacemi pe čováno. Německý dolaz o německé škole sušické.
Posl Karel Merta P Blabovec Adlámel
19 article
Posl. dr. Eppinger (něm. pokr)), Kritrner (něm agr), Lepler (něm. 1id), Puchur (něm rad), dr. Rolle (něm. rad.) a soudr. podalí dotaz o zřízení školní bo- dovy pro německou školu v Sušici. Vykládají v něm že škola ta od let sedmdešátých umístěna jest prý v místnostech naprosto nevyhovujících. Zemská škol ní rada nařídila teprve po dvaceli letech okamžité vystavění nové školní budovy; proti tomuto rozhod- nutí byl obcí podán rekurs, který byl ovšem mi ni- sterstvem vyučování ihned zamítnut, stížnost, podaná proti tomu správnímu soudu byla jím a limine odmrštěna. Sušická okresní školní rada nařídila pak vřadění potřebného stavebního nákladu do rozpočtu školní obce sušické. Tote nařízení bylo zemskou školní radou a ministerstvem vyučování po- tvrzeno. Následkem toho byle místní školní radou sušickou 16.000 K vřaděno do rozpočlu a vyrozuměna o tom městská rada sušická, která proti tomu opělně podala námilky. Tyto námitky byly okresní školní
Posl doktor Eppinger Roll Puchur Sušice Kritrner Lepler
20 article
radou, zemskou školní radou a ministerstvem vyučo- vání zamítnuty, načež byla podána ke správnímu soudu slížnost, klerou odmítl. Na podnět zemnske školní rady konala se dne 23. srpna 1902 komise z účelem vyhlédnutí vhodněho slavebního místa. Okres- ní školní rada nařídila pák místní školní radě, aby oněch 16.000 K během 14 dnů vyplatila. Rekursu obce sušické proti výnosu zemské školní rady o vřa- dění částky 16.000 K na stavbu německé školy ne- bylo vzhledem k rozhodnutí správního soudu mini- storstvem vyhověno. Okresní školní rada sušická žá- dala pak c. k. okresní hejimanství v r. 1903 za pol- tickou cxekuci zabavením peněz a sekvestrací obce sušické. Hejlmanství prohlásilo tulo exkuci za nepro- veditelnou. Zemská školní rada obrátila se na to na finanční prokuraturu, aby provedla exekuci na rea- lity, náležející obci sušické. Také finanění prokura- tura odnila tuto žádost a podotkla, že jen okresn výbor může nucenou dávkou dobýti rozpočtených
21 article
16.000 K. Okresní školní rada žádala pak během lee 1903 a 1904 třikráte okresní výbor o dobylí rozpo- čtených 16.000 K zavedením nucené dávky, na kte- roužto žádost okresní výbor však nereagoval. Na to okresní školní rada reparlovala oněch 16..000 K na obce Sušici a Podmokly ku placení během 14 dnů školní radě. Zemská zkolní řada vyhověla pak v r 1904 rekursu obce sušické proti oprávnění okresní školní rady, týknjícímu se repartice těchto 16.000 K a nařídila, že repartici provésti má místní školní rada sáma. Obec podala proti tomu stížnast k ministerstvu, které tuto sližnost zamítlo. Okresní školní rada uči- nila pak opatření, protože místní školní rada oběma zmíněným rozkazům nevyhověla, aby okresní školní rada provedla tuto repartici sama. Dále obrá tila se okresní školní rada vzhledem k tomu, že okresní vý- bor sušický tři žádosli o vypsání nucené dávky lgne- roval, na místodržitelství se žádoslí, aby tolo opatření učinilo. Místodržitelství prohlásilo počátkem r. 1005.
Sušice Podmokly
22 article
že lélo záležitosti má se uchopiti okresní hejimanství jako oxokutivní úfad a obrátiti se na okrosní výbor o vypsání nucené dávky, po případě podati proli okresnímu výboru slížnost k zemskému výboru. Kro- mě toho jest věcí okresního hejlmanství zakročili se- kvestrani. Okresní hejlmansiví obrálilo se v r. 1900 opělně na okresní výbor sušický o vypsání nucené dávky a pdělilo na urgenci okrosní školní rady, tý- kající se zavedení sekveslrace k dobyli těchto 16.000 korun od obce sušické, že obce Sušice a Podmekly znovu byly žkdány, aby na základě obecního usne- vení oznámilv, do které doby jsou „ocholny rozpo- čtonou částku úhrnem 16.000 K dobrovolně složiti, jinak že bude dobyla sekvestrací. Také proli tomu podala obec sušická dne 3. července 1906 obšírnou slížnost k míslodržilelství. Na to mistodržitelství zno- va nařídilo, že na přiskolenou oboe sušickou připed- nouti má 15.360 K, na obec Podmokly 640 K. Ná- sledkem toho vyzvalo okrosní hejtmanství obě jme- novaně obce k zaplacení repartovaných částek pod pohrůzkou politické sekvestrace obecního jmění
K Ná Sušice Podmokly
23 article
Obcí sušickou proti tomu podaný rekurs byl místo držitelslvím zaminut a proti tomuto zamílavému rozhodnutí podán rekurs k ministerstvu vyučování Tento rekurs čcká již více než rok na svoje vyřízení Z uvedeného jest zřejmo, že obec sušická, podpo rována jsouc neuvěřitelnou povolno- slI politického úřadu až do dnešního dne decflila, že před 20 lely povolená a jí nařízená novo- stavba německé školy v Sušici dosud ještě není pro- vedena. V dotazu se dále poukazuje na to, že něme- cká škola v Sušici vznikla prý ze skutečné nulne polícby usedlého německého obyvatelstva v něme- cké obci Reku a ve městě Sušici a na nutnost nové budovy pro ni. Interpelanti se táží místodržitele. je-li ocholen zasadili se o to, aby německá škola v Sušici byla umístěna v přiměřených mislnostech a učiniti opatření, aby obec sušická konečně byla donucena vyhověti závazkům. uloženým jí v ťomto směru právoplatnými rozhodnutími všech úřadních
Sušice
24 article
Čoský dolaz o německém školství na Smíchově. Posl. dr. Al. Koldinský (nár. svob.) a spol. podal k místodržiteli dotaz o olázce zrušení zbylečných poboček na obecných německých školách na Smí- chově. V dolazu se praví Obec smíchovská obrátila se podáním ze dn 6. července m. r. na c. k. zemskou školní raduse žádostí, aby jedna pobočka při obecné německé škol divčl na Smíchově pro velmi slabou návštěvu během posledních 20 lel byla zrušena Poněvadž na žádost tu nedošlo vyřízení, obrá lil se obec smichovská podáním ze dne 24. dubna t.r přímo na V. E s naléhavou žádosti, aby vyřízen téjo jednoduché žádosti bylo co nejvíce urychleno. Avšak ani na luto žádosž nedostalo se obci smíchov- ské vyřízení. Proto se obecní výbor, přihlížeje k těm.- lo neodůvodněným průlnhům a nemaje jiných pro středků, zjednali platnost zákonu, v sezení svém dne 5. června usmesl jodnomyslně na tom, aby věcné náklady a místnosti školní, kterých obec dosud po- skytovala, nebyly od počátku lelošního roku školního. nedojle-li do té doby příznivě vyřízení žádosti za zrušení pobočky, dále poskytovány, což měslská radn dne 6. června t. r. jak zemské, tak okresní školní radě oznámila. Teprve na základě tohoto usnesení sdělila okres- ní školní rada přípisem ze dne 13. července t. r., že německá školní rada má s obecním výborem jednati aby nečinil námilek proti opětnému otevření této pobočky, kdyby počel žaček v prvě nebo druhé třídě dostoupil počtu 70.
Posl doktor Al Koldinská Smíchov
25 article
Současně nařizeno, aby mísiní komise vyšelřila. zdali prostorové poměry místnoslí ve školní budov čp. 235 zrušeni jedné pobočky a sloučení žáků do jedné třídy připouští. Výslovně třoba podolknouli, že nařízení tolo vydala zemská školní rda již 30 kvělna 1908, že je však okresní školní rada smíchov- ská, resp. okresní školní inspektor pro školy něme- cké tegrvo dne 17. července t. r. místní školní radě na Smíchově sdělil. lnne Obecní výbor ochotně ihned předložil okrenní školní radě žádané prohlášení o opětném otevření pnslušné pobočky a bytn také ihned proveden mnístní komise, která zjislila, že lze žačky sloučenýci tříd bez nejmenší závady v jedně učebně umistiti. nvšak konečného vyřizení se obci přece nedostalo Naopak: zemská škojní rada výnosem ze dne 6. zář r. vykonané místní šetření neuznala a okresní školní radě nové šelření nařídila na den 19. září. Tento poslup jednání vnucuje přesvědčení, ze se školním úradům jedná jenom o no v průlah, aby se zrušení těto zbytečné pobočky opět oddá lilo. V delnzu kohststuje se pak, že od r. 1880 ubylo škole té 234 dítek, čili 43%, ale že přes to vydržuje instancl. se pro ně nezlenčeně 9 trid, jiko před 28 lety, kdezio
Smíchov
26 article
V drobném prodcjne ranní česlo o sobě 2 odpole duí Ve allalkách na venkově anní čislo. . . . . . .. vdpoloduí. . . . . . . 4l Inserátv plati ze hotově sapřei. Přeůplaceni a inserty přljímá sdmini- strace v Maršanske ulicl čs. Tam nachásají se též redake Ulskárna a ezpedice „Národních L.ls“ Rukopisy se nevrapsjí.
27 article
nynější pětilelý průměr celé školy = 399 žaček — odpovída solva pěti třídám: I. nebo II. Uída nedo- sáhly vůbec v poslodních 20 lelech zákonného počiu 80 díek a přece jsou třídy ty rozděleny ve 3 od- dělení. V dolazu kenstatuje se dále, že nejméně lře- tina těchto dšlek jent národnosti české. Vůbec na Smichov připadá na škole české na jednu tridu průměr 58 dalek, na jednu tlídu ško německé dívčí pouze 35 dítek Tyto poměry byly podáním ze dne 24. dubna t. r. sdlěleny přímo V. E., jako předsedovi zemské školní rady, avšak bez výsledku. Interpelanii táží se tudíž: Co hodlá V. E. podniknouli, aby na obecných německých školách na Smíchově zbytečné pobočky co nejdříve byly zrušeny?
V E Smíchov
28 article
Ohražení. Posl. dr. Blemhorka podnl ohražení proli úlvaru nynějšího sněmu Verifikace voleb. Nejv. maršálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti. Na to přešlo se ku prvnímu oddílu jednacího pořadu, t. j. k verilikaci voleb Po zprávě a návrhu přísedícího z. v. dra. v Škardy schváleny byly bez debaty volby poslanců Krojčího, Jos. Krejčíka, Jirouska, Jareše, Karty, Holoubka a Tiebla. Po návrhu náhr, přísedícího dra. Urbana schvá- lena byla volba dra. Eppingra. Po zprávě a referátu náhr. přísedícího z. v. dra. Lad. Pinkasa schváleny byly volby poslanců: dra- Škardy, Adama, Babánka, Blahovce, Dorníka, Douse. Fr Dvořáka, Jana Dvořáka, Václava Dvořáka, Feltla, Fonela, dra. Hnídka, Hucla, Hybše. Janáka, Janovce. Komárka. Koilanta, dra Kramáre, Kropáčka, Kržei Kubra, Malkusa, Máše, St. Mayera, dra. Melhuby, Mohla, Boh. Nováka, Novolného. Papouska, Pavlí- čka, dra. Pazderky, Jos. Práška, Vojt. Práška, Slavika. Sochora. Sojky, Struny, Šmirousa, dra. Štemborky, Švehly, Trojana, Vacka. Vaňka, Vinaře, dra. Viskov- ského, Žďárského, Choce a Prunara. Po zprávě a návrhu posl. přísedicího z. v. dlra V. Škardy schválena byla volba posl. dra. Pinkasa.
Posl doktor Blemhorka Škarda Krojčí Jos Krejčík Jirousek Jareš Holoubek Tiebl Adam Babánek Blahovec Dorník Dous Dvořák Feltl Fonel Hnídek Hucl Hybš Janák Janovec Komárek Kramár Kropáček Kržei Kubr Malkus Máša Mayer Melhuba Novák Novolný Pazderka Prášek Slavik Sochor Sojka Struna Šmirous Štemborka Švehla Trojan Vacek Vaněk Žďárský Choc Prunar Urbano
30 article
Poslanci, jichž volby byly verifikovány, složili pak slib. Tim byl jednací pořad vyřízen. Další návzhy a dotazy podali: posl. dr. Pazderka (č. ag) návrh na okamžité zavedení ofertního řízení pro stavbu nové moderní budovy zemského sněmu; posl. dr. Stemberka dolaz k míslodržiteli o disciplinárním stíbání učitelstva na udání duchovních: posl. dr. Vladimír Srb (Staroč.) k míslodržiteli dolaz, jímž se vláda vyzývá, aby předložila chystanou osnovu jazykového zá- kona pro království české zemskému sněmu české- mu k úslavnímu projednání; posl. Prunar (neodv.) dotaz k místodržileli o zneužívání úřadníků poštov- ních, železničních a vojska na ochranu buršáckých provokací v Kašp. Horách; posl. dr Stemherka k mí- stodržiteti o zadržování obecního přídavku učitelům obecné veřejné školy v Ledvicích Němeský dotaz o „rourové afáře“ pražské. Dosl. dr. Maly (něm. pokr.) a spol. podili k mí- ptodržiteli dotaz o zadání rour pro společný vodo- vod pražský. V dolaze se praví, že je samo o sobě nehospadárno a nevlastonecké, posílati kapitál do cižiny, načež se vypočilává peněžní újma, jež tu- zeroskému průmyslu vznikne ze zadání dodávky po- trubí závodu francouzskému. Dolaz vykládá pak, že věcně nebylo třeba zadati dodávku tu do Francie, nehled! prý k tomu, že věc provázena byla okol- nostmi, které dodávku tu kvalifikují jako neslýchaný skandál. Zadání je nepochopitelno, pežto francouzská nabídka byla o 200.000 až 300.000 K dražší.
doktor Pazderka Stemberka Vladimíra Srb Prunar Dosl Malo Ledvice Francie
31 article
Posl, Choc: Říšské marky dělají víc V dolaze tvrdi sa, že takové opomijení národo- hospodářských zájmů domácích je bezpříkladno. Z národnostního zášti odnímá se rakouskému prů- myslu objednávka milionová a poskytuje se cizině o několik tisíc korun dráže. Posl. Choc: O zlodějství v Budějovicích tam ne- stojí nic? O Taschkovi, jak to tam dělali? — To by bylo zajímavé vědět! Dotaz vykládá dále, že Němci pražšli musejí se proti takovému hospodaření s veřejnými penězi nej- rozhodněji ohraditi. Ale také rakouské obyvatelsivo má práve protestovali proti nezodpovědnému plýtvá- ní s veřejnými penězi. Poukázav na státní subvenci 16 mil. kor., vyklždí pak dotaz, že vláda je povinna kontrolovati správu obce a v případě, o který jde, jest její věcí pečovali o to, by veřejné zájmy nebyly citelně poškozovány chauvinistickým zaslupitelsívem obeením, aby státní subvence nebyla rozhá zenaa aby vážnost slálu vůči cizině nebyla obracena v ni-- več. Veřejnost má právo, znáti o věci tě názor vlády a zvědět, co vláda tu učinila a učiniti zamýšlí. Inter- pelanli táží se konečně, jaké opatření vláda učinila, by překazila známé usnesení správní rady vodáren- ské a co míní učinili, aby překaženo bylo provedení onoho usnesení, poškozujícího hospodářské zájmy státu a jeho vážnost? Posl. Krajči: Ať se vláda postará raději o zákon proti kartelůml
Posl Choc Němec Krajč Budějovice Intrum
32 article
žsí otte Příšti schůre je v úlerý 22. t. m. o 11. hod. dopoledne. Na jedna- cím pořadu je zlizení komisí: rozpočtové, školské, pro záležitosti hypoteční banky, pro záležitosti zem- ské banky, výboru legilimačního, komise pro záleži- tosti zemědělské, pro veřojné práce, pro záležitostí okresni a obecní, pro stavební rád, živnostenské a poliční. Schůze byla skončena o 1 hod. 45 min. Klub sněmovních poslanců národní skrany sro- bodomyslné konal dnes před sezením sněmu schůzi za předsednictví předsedy dra. Škardy. Ve schůzi byl nejprve projednán jednací pořad sněmovní a na to vyřízena byla řada běžných záležitostí. Sehváleny byly návrhy posl. Merta na pravidelné podporování uřednických besídek a posl. Adámka na ochrana a zachování starých památek lidového umění v krá- lovství českém. Vzhledem k dopisu Ríšského spolku bankovního úřadnictva v Rakousku, klerým si tento svaz stéžuje na jednání posl. dra. Schauerg jako čiena správní rady jedné pražsté banky, jakoby bráníl spolčovacímu právu úřadníků bankovníeh, byle vysvětlení dra. Schanera po návrhu posl. Adáníka vzato s uspokojením na vědomí, ježto celé jednání- jeho v této záležitosti bylo úplně korektní. Dáte schválen návrh posl. dra. Zimmra na podporu okresn čáslavského a chotěbořského, stížených živelníme pohromami. Žádost učitelstva v Pardubieleh za vřa- dění do vyšší třídy aktivního přidavku, podana posl.
Merta Adámek Schaner Adáník Rakousko Pardubieleh
33 article
Kuchyňkou, odkázána byla školské komisi klubovní s přáním, aby k ní zaujal příznivé stanovisko. Schválen návrh posl, Krejčího na zřízení zemskýc stipendií pro obchodní dorost za příčinou exkursí do ciziny. Posl. dr. Šubrt podal návrb, abý předsedni- ctvo klubu žádalo, aby předloha o novém zdravotním zákonu byla co nejůříve dána na jednací pořad. Návrh P. Blahovce na opatření útulku pro zanedba- nou školní mládež byl odkázán školské komisi klu- bovní. Návrh P. Blahovce na zřízení nového státalhe
Kuchyňka Posl doktor Šubrt P Blahovec