1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v sobotu 19. září 1909.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. listy
pledplácí sei
v Praze v admsin lstraci
na měsfe . . . . . . 2 7
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čonáfkes
za vsřsl
n tv 1ala . . . . 7 k 60
ve Blislkách
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na mřs
na: . . . Kei
s drojí zisilkon
Pa zniěsíe
nt . . . i K o
Praha
6
article
Volební oprava v Uhrách pojišlěn ím
nadvlády maďarské na věky.
Volební oprava v Uhrách pojišlěn ím
nadvlády maďarské na věky.
Uherský ministr vnitra hrabě Andráss
popřál si sice lhůty půl třetího roku, než
svůj návrh volební opravy přichystal, ale
výkon jeho, pokud již ze zpráv časopisů
maďarských jest znám, bude za to oprav-
dovým rekordem maďarisační politiky, jímž
bude zastíněno vše, co doposud v Uhrách
se uchystalo na úplné zatlačení národností
Ve spojení s novým vyrovnáním uherským
s hospodářským programem Košutovým, se
školním zákonem Apponyiovým stane se vo
lební oprava hlavním pilířem národně, t.j
maďarsky jednotného státu, jenž jest ko-
nečným cílem maďarských politiků, k němuž
s děsnou důsledností a houževnatostí spěji
od dob Beustových.
Nová volební oprava bude převratem
ve vnitřním ústrojí Uher, jímz smeteno bude
od šedesáti let platně zřízení, a budouc
vývoj druhé poloviny soustatí bude založen
na nových, výhradně maďarskému národu
hovících základech.
Výše než všeobecnost a rovnost voleb
ního práva postavil hr. Andrássy myšlenku
naprostého zabezpečení nadvlády svého ná-
roda; aby toho dosáhl, nelekal se nijakého
prostředku; této myšlence obětoval i posa
vadní rozdělení žup a volebních okresů
i zvláštní postavení měst s vlastním statutem
Nad to vykořistil do krajnosti tak zvanou
vyšší kulturnost živlu maďarského i jeho
domnělou větší poplatnosi, aby rozmnozi
počet hlasů maďarských. Konečně použi
i soustředění dělnictva ve větších maďar
ských neb pomaďařených městech ke stej
nému účelu, a ježto národnostní venkovse
přece jenom nedal naprosto pominouti, sábl
ku prostředku velikých okresů volebníeh
vedle malých volebních okresů městskýcha
průmyslových, v nichž o vlivu vládním nemá
pochybnosti.
Andráss
Košutův
Apponyiův
Beustův
Andrássy
Uhry
7
article
Takto zárodky nerovnosti volebníh
práva, jak byly pojaty do volební opravy
pro radu říšskou v léto polovině soustáti
uvedl v soustavu, s největší rafinovaností do
všech podrobnosti provedenou, ale při tom
přece ještě zůstavil maďarské dialektice mož
nost, aby hlasala a se chlubila, že jest vo
lební jeho oprava spravedlivější k národ
nostem než cislajtanská, protože tato ma
ruské okresy v Haliči až se 100 000 oby
vatelů, kdežto uherské venkovské nebudou
míti přes 80.000 obyvatelů.
Volební právo bude vázáno na znalost
čtení a psani, avšak voličům posavadním,
pokud této podmínce nevyhovují, zachováno
bude volební právo. Po uplynutí let toto
právo ovšem uhasne; mimo to po desetileté
lhůtě se bude žádati znalost čtení a psan
maďarsky.
A kde ani tyto prostředky nestačily na
zdolání národnostních vělšin, zavedeno bude
zastoupení menšin, ovšem opět maďarských,
a to umělým vkládáním těchto menšin v sa-
mostatné volební okresy, také dle vzorů
zdejších. Z koaličních stran pouze lidová
(klerikální) nezdá se souhlasiti s volební
opravou hr. Andrásse, což však obě druhé
strany, Košutova a ústavní již nyní prohla-
šují za důkaz, že volební oprava jest nesena
duchem národně pokrokovým.
Košutův
Halič
8
article
Změny v posavadním rozdělení žup
odůvodňuje mluvčí hr. Andrásse jejich veli
kou nestejností co do počtu oby vatelstva
tak na př. pešťská župa se prý rovná po-
čtem obyvatelstva sedmi župám horno-uher-
ským. Ovšem se při změně žup bude hiledét
k tomu, aby byly průměrným počtem obyva-
telstva obydleny, ale především se bude
pomýšleti na to, aby se rozmnožil počet žup
převahou maďarských. Doposud bylo třicet
komitátů převahou národnostních a třintřicet
většinou maďarských. Dle nového rozdělen
zůstane pouze patnáct komitátů s většinou
národnostní, kdežto počet komitátů s budoucí
větěinou maďarskou (a maďarsko-německou)
rozmnožen by byl na padesát. Národnosti
sice ani v posavadních komitátech nedovedly
svou většinu uplatniti, budoucně však bude
možnost, aby se úplatnily, tak omezena, že
v nadějí na úspěch mohou zápasiti pouze
v 15 župách! V Sedmihradsku bylo na př
dosud 11 žup rumunských a čtyři maďarské
dle zamýšlené změny bude však příště pě
maďarských, jedna německá a pouze šes
rumunských.
Sedmihradsko
9
article
Podobně budou zdecimovány i komitáty
slovenské. V četných nových, za maďarské
označených župách, živel maďarský jen
s připočtením Němců měl by většinu proti
ostatním národnostem. Z toho lze souditi.
že Maďaři se již s Němci dohodli a že na
tylo v dalším zápase nemobou národnosti
počítati. Němci ovšem nabádají národnosti.
ale jen aby sami z boje jejich pro sebe
těžili . . . os z
Již touto změnou v rozdělení komitát
bude valně stížena obrana národností: ještě
však hůře se jim povede při rozvrhu voleb
ních okresů. Die posavadního volebního řádu
měly národnosti většinu ve 164 volebních
okresech ze 413; ovšem že ani v těch ne-
dovedly při pověstných volbách uherských
proniknouti až na málo výjimek; jestiť v ne-
nější sněmovně kromě Sasíků pouze asi 2
poslanců národnostních.
Dle elaborátu ministra vnitra hr. An
drásse nastane i tu dokonalý převrat, takže
většina maďarských (a maďersko-nemeckých)
volebních okresů bude na 300, dosud 229
rumunských okresů zbude z 57 pouze 28.
slovenských ze 43 pouze 241
A toto vše vykouzlí volební oprava
uherská z domněle zachované myšlenky
»všeobecného, rovného práva« volebního.
ovšem za pomoci prostředků předem vzpo
menutých, jimiž dopomůže Maďarům a »ži
vlům státu věrným« ke zdrcující většině po-
slanců na budoucích sněmech uherských.
Ale nedala li Cislajtanii ve své volební
opravě Maďarům návod — jejž tito po- svém
»zdokonalili« — jak stlačovati většinu jino-
národního obyvatelstva v menšiny?
Němec
Maďar
Cislajtanie
10
article
Za nového volebního řádu v Uhrách ne-
zbude národnostem z posavadních 164 okresů
volebních jenom asi sto, kdežto okresy ma-
ďarské z 229 budou rozmnoženy na 300.
Nejvíce okresů přibude na území mezi Tisou
a Dunajem, dosud 63, budoucně 100; dále
na pravém břehu Dunaje, dosud 72, bu-
doucně 82; mezi Tisou a Marošem dosu
42, budoucně 51 — hlavní to území osídlené
Maďary; ve všech ostatních částech země
okresů ubude, nejvíce v Sedmihradsku; dosu
74, budoucně pouze 44. V rumunských okre-
sech bude průměrně po 80.000 obyvatelů,
ve slovenských po 60.000; a tu se chlub
Maďaři, že 2,100.000 Slováků může dosiei
většiny ve 24 okresech, kdežto v Cislajtani
čtyři miliony Rusů mohou míti nanejvýše 33
poslancel
Tato uherská volební oprava jest napo-
menutím i pro neněmecké politiky této polo-
viny soustátí.
Napověděla-li volební oprava cislajtánská
že sesiluje dualism, nedopřávajíc slovanské
většině obyvatelstva náležitého zastoupení na
radě říšské, hlásá to volební oprava uherská
směle a plnými ústy. Sjednocení Němci ovlá-
dají rozdělené skupiny poslanců slovanskýel
na radě říšské, v Uhrách pak budou národ
nosti navždy odsouzeny ke čtvrtinové men
šině, i kdyby se jim někdy podařilo dobýti
všech okresů, o nichž sami tvůrcové volební
opravy uberské doznávají, že mají převahou
obyvatelstvo národnostní.
Jako obnovené vyrovnání hospodářské
tak i volební opravy zde i v Uhrách nade
vši pochybnost dokazují, že nynější vládní
soustavy tu i tam sesilují dualism, že poma-
hají ke vzrůstající moci zde Němcům, tan
Maďarům.
A kdo to ještě stále nevidí a nepocho
poje
Maďar
Slovák
Rus
Němec
Uhry
Tisa
Dunaj
Sedmihradsko
11
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(Prvního zasedání schůze 3.)
V Praze, 18. září.
Denní pořad dnešní schůze obsahoval siee
toliko nezbytné formality počáteční, verifikao
mandátů a skládání slibu, přes to však obecen-
stva přišlo na galerii tolik, že ji úplně obsadilo.
A mnozí ještě odešli ve špatné náladě, neob-
drževše vstupenek. Poslanci byli by jim je rádi
poskytli, jen kdyby je byli měli; ani jim není
příjemno, nemohou-li žadatelům o vstupenky vy-
hověti.
Ve dnešní schůzi, opět obtěžkané návrhy
a interpelacemi, zajímavy byly české návrhy
Adámkův a posl. Krejčího a dotazy dra. Kol
dinského a dra. Srba, pak zápalné interpelace
německé.
Dr. Eppinger, nyní teprve nespokojený s ob
sazením sněmovní kanceláře, proti němuž z prvu
nic nenamítal, domáhal se dnes mimo sezen
sněmu u nejvyššího maršálka prince Lobkovice
odpovědi na známý německý dolaz o télo ně-
mecké bolesti, vzniklé z vlastní naduté nedůtkli
vosti; pan maršálek slibil, že odpovi ve čivrtek
přištího týdne. Ve sněmovně podal dr. Eppin-
ger se společníky z ostatních stran německých
obšírný dotaz k místodržiteli o sporu města Su-
šice se státními úřady o stavbu nové budovy
pro tamni německou školu. Co pánové do své
interpelaci napsali o městě Sušici, nemohou
smazati, vezmou-li se v zorném úkolu jich vý
tek v úvahu útrapy menšinového školství ču-
ského: máme tedy nyní po ruce německé od
souzení takové školské politiky, jakou vůči če-
ským školám provádějí obce německé, zejmena
na severu země.
Adámkův
Srba
doktor
Eppinger
Lobkovic
Eppin
Praha
Sušice
12
article
Poněvadž místodržitel hr. Coudenhove pro-
mluvil ve vládním prohlášení při zahájení sněmu
několik malých a neurčitých slov o jazykové
politice vlády, žádal dnes od něho německý ra-
dikál dr. Bernardin prohlášení nově: že sněm
zemský není kompelentní k řešení otázky jazy-
kové. Tento požadavek byl dnes vysloven asi
proto, aby jím Némci neprodleně zaujali zá
porné stanovisko proti českému jazykovému ná-
vrhu posl. dra. Sehanera. Jiný, starý, veliký
a zásadní rozpor mezi oběma národy a jich za-
stupilelslvem rozevřel se znova již v prrn
schůzi sněmu: propastí, klerá zeje mezi ústav-
ním návrhem posl. dra. Fořia a návrhem dra.
Bachmanna. Žije optimista, který se domnivá
že takové protivy lze srovnati? Dojista nikoli
Dnešní schůze byla zevnějškem klidná,
ovzduší její však bylo chmurné. Je tak těžké,
že beze všeho dojmu zapadla interpelace ně-
meckých pokrokovců proti zadání výtlačného
potrubí pro nový pražský vodovod firmě fran-
couzské. Mnohomluvnost německého dotazu, ne-
obsahujícího nie nového, potvrzující však opě
německou zpupnost, učinila celý dolaz přímo
nudným. Na situaci sněmu nic už nezmění.
Coudenhove
doktor
Bernardin
Bachmann
13
article
Siluace je těžká, a všeobecné je mínění,
že poměry dosavadní nejsou na dlouho udrži-
telny, ba ani snesitelny. Němci srazili se v jed-
notný šik pro výboj své politické lakoty a zisku“
chtivosti, Čechové slučují se na sostlení postupu
svého, jsouce přesvědčeni, že veřejnost českáa
přeje soustředéní národních sil. Poslanci svo-
bodomyslní a agrární dohodli se o společném
postupu při záležitostech celonárodních; usná-
šeti se o něm bude společná parlamentní ko-
mise, složená z parlamentních komisí obou
klubů. Z povahy i stavu poměrů plyne, že jed-
ním z prvních úkolů jejich bude shodnouti se
o postupu vůči politice a taktice německé. P
těto stránce má mezi poslanci svobodomyslnými
vrch pevné přesvědčení, že vůči německé poli-
tice je třeba jednali energicky, rozhodně
rázně. Není pochyby, že jakákoliv ústupnost byla
by hrubou chýbou. Pod prahem politického tá
bora českého vězí těžká nespokojenost vůči mi-
nisterskému předsedovi bar. Beckovi a lehko-
vážnosti, s jakou si zahrává s opětovanými výt-
kami politických kruhů českých.
Tak vypadají poměry dnes, ve chvili, kdy
se sněm ještě nedostal ani k prvnímu kusu svého
pracovního programu,
Němec
Čecho
Beck
14
article
Nejvyšší maršálek zomský princ Ferd Lobko
vic zahájil sezení o 11. hoc. 20 min, dopol.
U vládního stolu místodržitel král, českého hr
Coudenhove a místodržitelský rada Kosina
Galerie obsazena byla úplně.
Zprávy předsednictva.
Nejv. maršálek zemský sdělil, že se osnově zem
ského zákona o zvláštních předpisech pro dědlické
dělení rolnických statků střední velikosti dostalo
sankce
Posl. dru, hr. Fr. Deymovi povolena byl
Sdenní dovolená
Kurie a verifikátoli.
Nejvyšší maršálek zemský oznámil pak, že se
uslavily kurie. V kuřii velkých statků zvolen
byli: předsedou posl. kníže Jiří Lobkovic, misto-
přodsedou kníže Alain Rohan, zapisovateli posl
dr. Fr. hr. Thun a dr. Fr. hr. Doym.
V kurii měst a míst průmyslových
zvoleni předsedou posl. dr. Nietsche, místopřed-
sedou posl. Eduard Šubrt, zapisovateli posl. dr. v
Sehuster a V. Hatter.
V kurii obeí venkovských zvoleni před-
sedou posl. St. Kubr, místopředsedou posl. Th. Zu-
leger, zapisovateli posl. Jos. Hybě, Jos. Meye
V. Douša
Verifikátory byli zvoleni: za kurii velkých
stalků posl. hr. Jos. Nostitz, dr. Wopršálek
a J. Kreisl; za kurii měst a míst průmyslových
posl. V. Karta, Keller a dr. V. Schuster; z
kurii obcí venkovských posl. Cyrill Papoušek
St. Maver a prof. Reichelt
Lobko
Coudenhove
Posl
František
Deym
Lobkovic
Rohan
Thun
doktor
Nietsche
Šubrt
V Hatter
V Douša
Nostitz
Wopršálek
J Kreisl
Keller
V Schuster
profesor
Reichelt
Francie
Sehuster
St . Kubr
Cyrill Papoušek St . Maver
rada Kosina
15
article
Návzhy.
Posl. Mohl tčev. agr.) a soudr. podali návrh na
odepsání slátní nouzově zápůjčky z roku 1871 jedno-
tlivcům v okresech rakovnickém a křivoklátském
poskytnulé.
Tesl. dr. Schrelner (něm. agr) a soudr. podal
návrlina ustsnovoní dvou dozorců chovu kaní v král-
českém: PosI. Kulsehoz (něm. apr.) a soudr. na pod-
poru rolníků v ouštěckém a liloměřickém okresu.
poslízených živelnímí pohremami; posl. dr.. Frant-
Hnidsk (čes. agr.) na poskytnutí zemské subvenee
na znovuzřtzení koiunikaci a urychlení regulace
Chrudimky v okresech nasavrckém a chrudimakém
posl. dr. Šviha (nár. soc.) na udělení zemské subven-
ce na úhradu škod, způsobených průtrží mračenv
městě Rychnově nad Kněžnou; posl. Josef Sechor
(čes. agr.) na zřizení živnostenské rady v královslví
českém; posl. Sojka (čes. agr.) a soudr. ve příčině
odepsání státní půjčky z roku 1872, posk ytnuték
uhražení škod živelních v okresech hořovickém a zbi-
rovském; posl. Vinař (čes. agr.) a soudr, na upravení
právních a hmolných poměrů učitelek vaření na
hospodyňských školách zimních i letních; posl. Fri
Trojnn (čes. agr.) a soudr. na poskytnutí zemské suh
vence na znovuzřízení komunikací v samosprávněm
okrese kosteleckém nad Orlicí; pesl. St. Kubr (čes.
agr.) a soudr. na vydání zákona o licentování býků.
Posl
doktor
Schrelner
Hnidsk
Šviha
Sechor
Sojka
Rychnov nad Kněžná
St . Kubr
kostelecký nad Orlice
Kulsehoz
Fri Trojnn
16
article
Stipondia pro obchodní dorosk.
Posl. P. F. Krejčík (nár. svob.) a soudr. podávai
návrh na zřízení zemských stipendií pro obchodni
dorost a to zejména za příčinou vědeckých exkursí
pobylu v cizině.
Návrh zní: K dosažení želaného rozhledu ob-
chodního, který právé našim mladým silám obchol-
ním schází a tak důležitý pro jednollivce i cele
jest, jest bez odporu nejvýhodnějším soznání obcho-
du a činnost obchodní v cizině. Zpravidla lidem ta-
kovým, po vzdělání v cizině toužicím, nedostává
se prostředků, by mohli se studiu poměrů cizích vě
novati a za tou příčinou Českoslovanská obchodni
cká beseda již po řadu lel pořádá exkurse, jichž
účastníky i finančně dle sil svých podporuje, aby
alespoň čáslečně vyhověla všeobecně cítěné potřebě
vzděláni obchodní omladiny. Bohužel, prostředky
finanční Č. O. B. jsou velice nepatrně, by vyhověi
mohla stále množícím se žádostem. Č. O. B. podnikl
exkurse a vědecké cesty do Dol. Rakous. Uher, Chor-
valska, Bosny a Hercegoviny, Ternlu, Rěky, Italie,
Posl
P F Krejčík
Uher
Chor
Rěky
Italia
Č . O
Dolo
Rakousy
Bosna a Hercegovina
17
article
Německa, Belgie, Holandska a Francie; účast při ce-
stách těch čítá se na 25—40 osob z kruhů obchedního
dorostu a učitelů škol obchodních. Sama C. O.
věnovala na exkurse ty již přes 4000 K ze svýcl
skrovných prostředků. Význam takového pobytu v ci-
zině pro budoucího obchodníka není třeba vysvětlo-
vali, výsledky pobylu za hranicemi jsou pro celý
život mladých lidí samozřejmé. Dosud výhod těch
používali pouze příslušníci slavu řemeslnickéhe, neh
jim poskylovány z prostředků zemských slipendia
k pobytu v cizině. Následkem toho navrhujii
Slavný sněme račiž se usnésti: Buďlež zřízen
pro abgolventy škol obchodních a dále mimo to pro
členy Českoslovanské obchodnické besedy v Praze
stipendia pro příslušníky stavu obchodního, klelí
touží po vzděláni v cízině. O udlělení sběendia roz-
hoduje zemský výbor po slyšení školní správy, po-
kud se týče správního výboru Č. O. B. Po stránce
formální navrhuji: Budiž návrh ten bez pryní ho
čtení přikázán komisi živnostenské a rozpočtové
C O
Německo
Belgie
Holandsko
Francie
Praha
Č . O
18
article
Další návzhy.
Další návzhy.
Posl. Karel Mert (nár. svob.) a soudr. podal
návrh na podpěru besílek učednických z peněz zem-
ských trvalými plispěvky ročními,
Posl. P. Blabovec (samost.) a soudr. na zrušen
daně pozemkově a zavedení jednolné daně vzestupní
z příjmů.
Posl. a přisedící zem. výboru Karel Adlámel
(nár svob.) a soudr. na zachiovánt pumná tek lidového
umění v král. českém. Návrh zní:
Zemskému výboru se ukládá, aby po. doholi
s odbornými musei předložil návrhy na ochranu
zachování památek lidového umění v král. českém
přihlížeje zvláště k tomu, aby jich ničení a zaizová
bylo zamezeno, aby zachování vynikajících a rázovi
lých děl v museích bylo také pomocí země usna
ňováno, jakož i aby bylo o zpopularisování těch e
stále vzáčnějších památck odbornými publikacemi pe
čováno.
Německý dolaz o německé škole sušické.
Posl
Karel Merta
P Blabovec
Adlámel
19
article
Posl. dr. Eppinger (něm. pokr)), Kritrner (něm
agr), Lepler (něm. 1id), Puchur (něm rad), dr. Rolle
(něm. rad.) a soudr. podalí dotaz o zřízení školní bo-
dovy pro německou školu v Sušici. Vykládají v něm
že škola ta od let sedmdešátých umístěna jest prý
v místnostech naprosto nevyhovujících. Zemská škol
ní rada nařídila teprve po dvaceli letech okamžité
vystavění nové školní budovy; proti tomuto rozhod-
nutí byl obcí podán rekurs, který byl ovšem mi ni-
sterstvem vyučování ihned zamítnut,
stížnost, podaná proti tomu správnímu soudu byla
jím a limine odmrštěna. Sušická okresní školní rada
nařídila pak vřadění potřebného stavebního nákladu
do rozpočtu školní obce sušické. Tote nařízení bylo
zemskou školní radou a ministerstvem vyučování po-
tvrzeno. Následkem toho byle místní školní radou
sušickou 16.000 K vřaděno do rozpočlu a vyrozuměna
o tom městská rada sušická, která proti tomu opělně
podala námilky. Tyto námitky byly okresní školní
Posl
doktor
Eppinger
Roll
Puchur
Sušice
Kritrner
Lepler
20
article
radou, zemskou školní radou a ministerstvem vyučo-
vání zamítnuty, načež byla podána ke správnímu
soudu slížnost, klerou odmítl. Na podnět zemnske
školní rady konala se dne 23. srpna 1902 komise z
účelem vyhlédnutí vhodněho slavebního místa. Okres-
ní školní rada nařídila pák místní školní radě, aby
oněch 16.000 K během 14 dnů vyplatila. Rekursu
obce sušické proti výnosu zemské školní rady o vřa-
dění částky 16.000 K na stavbu německé školy ne-
bylo vzhledem k rozhodnutí správního soudu mini-
storstvem vyhověno. Okresní školní rada sušická žá-
dala pak c. k. okresní hejimanství v r. 1903 za pol-
tickou cxekuci zabavením peněz a sekvestrací obce
sušické. Hejlmanství prohlásilo tulo exkuci za nepro-
veditelnou. Zemská školní rada obrátila se na to na
finanční prokuraturu, aby provedla exekuci na rea-
lity, náležející obci sušické. Také finanění prokura-
tura odnila tuto žádost a podotkla, že jen okresn
výbor může nucenou dávkou dobýti rozpočtených
21
article
16.000 K. Okresní školní rada žádala pak během lee
1903 a 1904 třikráte okresní výbor o dobylí rozpo-
čtených 16.000 K zavedením nucené dávky, na kte-
roužto žádost okresní výbor však nereagoval. Na to
okresní školní rada reparlovala oněch 16..000 K na
obce Sušici a Podmokly ku placení během 14 dnů
školní radě. Zemská zkolní řada vyhověla pak v r
1904 rekursu obce sušické proti oprávnění okresní
školní rady, týknjícímu se repartice těchto 16.000 K
a nařídila, že repartici provésti má místní školní rada
sáma. Obec podala proti tomu stížnast k ministerstvu,
které tuto sližnost zamítlo. Okresní školní rada uči-
nila pak opatření, protože místní školní rada oběma
zmíněným rozkazům nevyhověla, aby okresní školní
rada provedla tuto repartici sama. Dále obrá tila se
okresní školní rada vzhledem k tomu, že okresní vý-
bor sušický tři žádosli o vypsání nucené dávky lgne-
roval, na místodržitelství se žádoslí, aby tolo opatření
učinilo. Místodržitelství prohlásilo počátkem r. 1005.
Sušice
Podmokly
22
article
že lélo záležitosti má se uchopiti okresní hejimanství
jako oxokutivní úfad a obrátiti se na okrosní výbor
o vypsání nucené dávky, po případě podati proli
okresnímu výboru slížnost k zemskému výboru. Kro-
mě toho jest věcí okresního hejlmanství zakročili se-
kvestrani. Okresní hejlmansiví obrálilo se v r. 1900
opělně na okresní výbor sušický o vypsání nucené
dávky a pdělilo na urgenci okrosní školní rady, tý-
kající se zavedení sekveslrace k dobyli těchto 16.000
korun od obce sušické, že obce Sušice a Podmekly
znovu byly žkdány, aby na základě obecního usne-
vení oznámilv, do které doby jsou „ocholny rozpo-
čtonou částku úhrnem 16.000 K dobrovolně složiti,
jinak že bude dobyla sekvestrací. Také proli tomu
podala obec sušická dne 3. července 1906 obšírnou
slížnost k míslodržilelství. Na to mistodržitelství zno-
va nařídilo, že na přiskolenou oboe sušickou připed-
nouti má 15.360 K, na obec Podmokly 640 K. Ná-
sledkem toho vyzvalo okrosní hejtmanství obě jme-
novaně obce k zaplacení repartovaných částek pod
pohrůzkou politické sekvestrace obecního jmění
K Ná
Sušice
Podmokly
23
article
Obcí sušickou proti tomu podaný rekurs byl místo
držitelslvím zaminut a proti tomuto zamílavému
rozhodnutí podán rekurs k ministerstvu vyučování
Tento rekurs čcká již více než rok na svoje vyřízení
Z uvedeného jest zřejmo, že obec sušická, podpo
rována jsouc neuvěřitelnou povolno-
slI politického úřadu až do dnešního dne
decflila, že před 20 lely povolená a jí nařízená novo-
stavba německé školy v Sušici dosud ještě není pro-
vedena. V dotazu se dále poukazuje na to, že něme-
cká škola v Sušici vznikla prý ze skutečné nulne
polícby usedlého německého obyvatelstva v něme-
cké obci Reku a ve městě Sušici a na nutnost
nové budovy pro ni. Interpelanti se táží místodržitele.
je-li ocholen zasadili se o to, aby německá škola
v Sušici byla umístěna v přiměřených mislnostech
a učiniti opatření, aby obec sušická konečně byla
donucena vyhověti závazkům. uloženým jí v ťomto
směru právoplatnými rozhodnutími všech úřadních
Sušice
24
article
Čoský dolaz o německém školství na Smíchově.
Posl. dr. Al. Koldinský (nár. svob.) a spol. podal
k místodržiteli dotaz o olázce zrušení zbylečných
poboček na obecných německých školách na Smí-
chově. V dolazu se praví
Obec smíchovská obrátila se podáním ze dn
6. července m. r. na c. k. zemskou školní raduse
žádostí, aby jedna pobočka při obecné německé škol
divčl na Smíchově pro velmi slabou návštěvu během
posledních 20 lel byla zrušena
Poněvadž na žádost tu nedošlo vyřízení, obrá lil
se obec smichovská podáním ze dne 24. dubna t.r
přímo na V. E s naléhavou žádosti, aby vyřízen
téjo jednoduché žádosti bylo co nejvíce urychleno.
Avšak ani na luto žádosž nedostalo se obci smíchov-
ské vyřízení. Proto se obecní výbor, přihlížeje k těm.-
lo neodůvodněným průlnhům a nemaje jiných pro
středků, zjednali platnost zákonu, v sezení svém dne
5. června usmesl jodnomyslně na tom, aby věcné
náklady a místnosti školní, kterých obec dosud po-
skytovala, nebyly od počátku lelošního roku školního.
nedojle-li do té doby příznivě vyřízení žádosti za
zrušení pobočky, dále poskytovány, což měslská radn
dne 6. června t. r. jak zemské, tak okresní školní
radě oznámila.
Teprve na základě tohoto usnesení sdělila okres-
ní školní rada přípisem ze dne 13. července t. r., že
německá školní rada má s obecním výborem jednati
aby nečinil námilek proti opětnému otevření této
pobočky, kdyby počel žaček v prvě nebo druhé třídě
dostoupil počtu 70.
Posl
doktor
Al
Koldinská
Smíchov
25
article
Současně nařizeno, aby mísiní komise vyšelřila.
zdali prostorové poměry místnoslí ve školní budov
čp. 235 zrušeni jedné pobočky a sloučení žáků do
jedné třídy připouští. Výslovně třoba podolknouli,
že nařízení tolo vydala zemská školní rda již 30
kvělna 1908, že je však okresní školní rada smíchov-
ská, resp. okresní školní inspektor pro školy něme-
cké tegrvo dne 17. července t. r. místní školní radě
na Smíchově sdělil.
lnne
Obecní výbor ochotně ihned předložil okrenní
školní radě žádané prohlášení o opětném otevření
pnslušné pobočky a bytn také ihned proveden
mnístní komise, která zjislila, že lze žačky sloučenýci
tříd bez nejmenší závady v jedně učebně umistiti.
nvšak konečného vyřizení se obci přece nedostalo
Naopak: zemská škojní rada výnosem ze dne 6. zář
r. vykonané místní šetření neuznala a okresní
školní radě nové šelření nařídila na den 19. září.
Tento poslup jednání vnucuje přesvědčení, ze
se školním úradům jedná jenom o no v
průlah, aby se zrušení těto zbytečné pobočky
opět oddá lilo.
V delnzu kohststuje se pak, že od r. 1880 ubylo
škole té 234 dítek, čili 43%, ale že přes to vydržuje
instancl.
se pro ně nezlenčeně 9 trid, jiko před 28 lety, kdezio
Smíchov
26
article
V drobném prodcjne
ranní česlo o sobě 2
odpole duí
Ve allalkách na venkově
anní čislo. . . . . . ..
vdpoloduí.
. . . . . . 4l
Inserátv
plati ze hotově sapřei.
Přeůplaceni a inserty přljímá sdmini-
strace v Maršanske ulicl čs.
Tam nachásají se též redake
Ulskárna a ezpedice „Národních L.ls“
Rukopisy se nevrapsjí.
27
article
nynější pětilelý průměr celé školy = 399 žaček —
odpovída solva pěti třídám: I. nebo II. Uída nedo-
sáhly vůbec v poslodních 20 lelech zákonného počiu
80 díek a přece jsou třídy ty rozděleny ve 3 od-
dělení. V dolazu kenstatuje se dále, že nejméně lře-
tina těchto dšlek jent národnosti české.
Vůbec na Smichov připadá na škole české na
jednu tridu průměr 58 dalek, na jednu tlídu ško
německé dívčí pouze 35 dítek
Tyto poměry byly podáním ze dne 24. dubna
t. r. sdlěleny přímo V. E., jako předsedovi zemské
školní rady, avšak bez výsledku. Interpelanii táží se
tudíž:
Co hodlá V. E. podniknouli, aby na obecných
německých školách na Smíchově zbytečné pobočky
co nejdříve byly zrušeny?
V E
Smíchov
28
article
Ohražení.
Posl. dr. Blemhorka podnl ohražení proli úlvaru
nynějšího sněmu
Verifikace voleb.
Nejv. maršálek zemský prohlásil pak, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti.
Na to přešlo se ku prvnímu oddílu jednacího
pořadu, t. j. k verilikaci voleb
Po zprávě a návrhu přísedícího z. v. dra. v
Škardy schváleny byly bez debaty volby poslanců
Krojčího, Jos. Krejčíka, Jirouska, Jareše, Karty,
Holoubka a Tiebla.
Po návrhu náhr, přísedícího dra. Urbana schvá-
lena byla volba dra. Eppingra.
Po zprávě a referátu náhr. přísedícího z. v. dra.
Lad. Pinkasa schváleny byly volby poslanců: dra-
Škardy, Adama, Babánka, Blahovce, Dorníka, Douse.
Fr Dvořáka, Jana Dvořáka, Václava Dvořáka, Feltla,
Fonela, dra. Hnídka, Hucla, Hybše. Janáka, Janovce.
Komárka. Koilanta, dra Kramáre, Kropáčka, Kržei
Kubra, Malkusa, Máše, St. Mayera, dra. Melhuby,
Mohla, Boh. Nováka, Novolného. Papouska, Pavlí-
čka, dra. Pazderky, Jos. Práška, Vojt. Práška, Slavika.
Sochora. Sojky, Struny, Šmirousa, dra. Štemborky,
Švehly, Trojana, Vacka. Vaňka, Vinaře, dra. Viskov-
ského, Žďárského, Choce a Prunara.
Po zprávě a návrhu posl. přísedicího z. v. dlra
V. Škardy schválena byla volba posl. dra. Pinkasa.
Posl
doktor
Blemhorka
Škarda
Krojčí
Jos
Krejčík
Jirousek
Jareš
Holoubek
Tiebl
Adam
Babánek
Blahovec
Dorník
Dous
Dvořák
Feltl
Fonel
Hnídek
Hucl
Hybš
Janák
Janovec
Komárek
Kramár
Kropáček
Kržei Kubr
Malkus
Máša
Mayer
Melhuba
Novák
Novolný
Pazderka
Prášek
Slavik
Sochor
Sojka
Struna
Šmirous
Štemborka
Švehla
Trojan
Vacek
Vaněk
Žďárský
Choc
Prunar
Urbano
30
article
Poslanci, jichž volby byly verifikovány, složili
pak slib.
Tim byl jednací pořad vyřízen.
Další návzhy a dotazy
podali: posl. dr. Pazderka (č. ag) návrh na okamžité
zavedení ofertního řízení pro stavbu nové moderní
budovy zemského sněmu; posl. dr. Stemberka dolaz
k míslodržiteli o disciplinárním stíbání učitelstva na
udání duchovních: posl. dr. Vladimír Srb (Staroč.)
k míslodržiteli dolaz, jímž se vláda vyzývá, aby
předložila chystanou osnovu jazykového zá-
kona pro království české zemskému sněmu české-
mu k úslavnímu projednání; posl. Prunar (neodv.)
dotaz k místodržileli o zneužívání úřadníků poštov-
ních, železničních a vojska na ochranu buršáckých
provokací v Kašp. Horách; posl. dr Stemherka k mí-
stodržiteti o zadržování obecního přídavku učitelům
obecné veřejné školy v Ledvicích
Němeský dotaz o „rourové afáře“ pražské.
Dosl. dr. Maly (něm. pokr.) a spol. podili k mí-
ptodržiteli dotaz o zadání rour pro společný vodo-
vod pražský. V dolaze se praví, že je samo o sobě
nehospadárno a nevlastonecké, posílati kapitál do
cižiny, načež se vypočilává peněžní újma, jež tu-
zeroskému průmyslu vznikne ze zadání dodávky po-
trubí závodu francouzskému. Dolaz vykládá pak, že
věcně nebylo třeba zadati dodávku tu do Francie,
nehled! prý k tomu, že věc provázena byla okol-
nostmi, které dodávku tu kvalifikují jako neslýchaný
skandál. Zadání je nepochopitelno, pežto francouzská
nabídka byla o 200.000 až 300.000 K dražší.
doktor
Pazderka
Stemberka
Vladimíra Srb
Prunar
Dosl
Malo
Ledvice
Francie
31
article
Posl, Choc: Říšské marky dělají víc
V dolaze tvrdi sa, že takové opomijení národo-
hospodářských zájmů domácích je bezpříkladno.
Z národnostního zášti odnímá se rakouskému prů-
myslu objednávka milionová a poskytuje se cizině
o několik tisíc korun dráže.
Posl. Choc: O zlodějství v Budějovicích tam ne-
stojí nic? O Taschkovi, jak to tam dělali? — To by
bylo zajímavé vědět!
Dotaz vykládá dále, že Němci pražšli musejí se
proti takovému hospodaření s veřejnými penězi nej-
rozhodněji ohraditi. Ale také rakouské obyvatelsivo
má práve protestovali proti nezodpovědnému plýtvá-
ní s veřejnými penězi. Poukázav na státní subvenci
16 mil. kor., vyklždí pak dotaz, že vláda je povinna
kontrolovati správu obce a v případě, o který jde,
jest její věcí pečovali o to, by veřejné zájmy nebyly
citelně poškozovány chauvinistickým zaslupitelsívem
obeením, aby státní subvence nebyla rozhá zenaa
aby vážnost slálu vůči cizině nebyla obracena v ni--
več. Veřejnost má právo, znáti o věci tě názor vlády
a zvědět, co vláda tu učinila a učiniti zamýšlí. Inter-
pelanli táží se konečně, jaké opatření vláda učinila,
by překazila známé usnesení správní rady vodáren-
ské a co míní učinili, aby překaženo bylo provedení
onoho usnesení, poškozujícího hospodářské zájmy
státu a jeho vážnost?
Posl. Krajči: Ať se vláda postará raději o zákon
proti kartelůml
Posl
Choc
Němec
Krajč
Budějovice
Intrum
32
article
žsí otte
Příšti schůre
je v úlerý 22. t. m. o 11. hod. dopoledne. Na jedna-
cím pořadu je zlizení komisí: rozpočtové, školské,
pro záležitosti hypoteční banky, pro záležitosti zem-
ské banky, výboru legilimačního, komise pro záleži-
tosti zemědělské, pro veřojné práce, pro záležitostí
okresni a obecní, pro stavební rád, živnostenské a
poliční.
Schůze byla skončena o 1 hod. 45 min.
Klub sněmovních poslanců národní skrany sro-
bodomyslné konal dnes před sezením sněmu schůzi
za předsednictví předsedy dra. Škardy. Ve schůzi byl
nejprve projednán jednací pořad sněmovní a na to
vyřízena byla řada běžných záležitostí. Sehváleny
byly návrhy posl. Merta na pravidelné podporování
uřednických besídek a posl. Adámka na ochrana
a zachování starých památek lidového umění v krá-
lovství českém. Vzhledem k dopisu Ríšského spolku
bankovního úřadnictva v Rakousku, klerým si tento
svaz stéžuje na jednání posl. dra. Schauerg jako
čiena správní rady jedné pražsté banky, jakoby
bráníl spolčovacímu právu úřadníků bankovníeh, byle
vysvětlení dra. Schanera po návrhu posl. Adáníka
vzato s uspokojením na vědomí, ježto celé jednání-
jeho v této záležitosti bylo úplně korektní. Dáte
schválen návrh posl. dra. Zimmra na podporu okresn
čáslavského a chotěbořského, stížených živelníme
pohromami. Žádost učitelstva v Pardubieleh za vřa-
dění do vyšší třídy aktivního přidavku, podana posl.
Merta
Adámek
Schaner
Adáník
Rakousko
Pardubieleh
33
article
Kuchyňkou, odkázána byla školské komisi klubovní
s přáním, aby k ní zaujal příznivé stanovisko.
Schválen návrh posl, Krejčího na zřízení zemskýc
stipendií pro obchodní dorost za příčinou exkursí do
ciziny. Posl. dr. Šubrt podal návrb, abý předsedni-
ctvo klubu žádalo, aby předloha o novém zdravotním
zákonu byla co nejůříve dána na jednací pořad.
Návrh P. Blahovce na opatření útulku pro zanedba-
nou školní mládež byl odkázán školské komisi klu-
bovní. Návrh P. Blahovce na zřízení nového státalhe
Kuchyňka
Posl
doktor
Šubrt
P Blahovec