ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9b7a4110-763f-11dc-90c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 21 celkem · entity: place 37, person 15, org 4, work 2
1 masthead
V Praze, v úterý dne 2l. ledna.
Praha
2 masthead
K číslu 20. čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2. K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. sněmu.
6 title
Změna jednacího řádu uherského říšského
7 article
Z Pešti, 21. ledna. Vládě nepodařil se s vládními stranami dosíc kompromisu ve příčině z měny jednacího řádu ani na včerejší konfe- renci koaličních klubů. Navrhováno, aby do sněmovny dostal se návrh jediný a s po- lečný, podporovaný všemi vládními skupinami, ale pokus byl marný. Budou ve sněmov- ně podány návrhy tři: 1. návrh pů vodni, ale podstatně změněný, dle něhož per- manentní (stálé a trvalé) schůze sněmovny za- vedeny nebudou a schůze plenární trvati budou nejdéle šestnáct hodin. Dle tohoto návrhu vejde v platnost nový jednací řád teprve v novém zasedání. Zůstane však původní disposice, podle které za nynějšího zasedání nabudou platnosti pravidla nového jednacího řádu pro volební re- formu a rozpočet. Druhý návrh podán bude v ten smysl aby nový jednací řád nabyl platnosti teprve od příštího zasedání nynějšího říšského sněmu Třetí návrh zní pak takto: Tyto předlohy nesmějí býti projednávány zkáceným postupem jako věci pilné: a) osnovy o společný ch záležitostech rakousko-uherských a spo. lečných zákonech obou států; b) osnovyo příspěvku obou států na společné zá- ležitosti; c) osnovy v příčíně zákona vo- jenského nebo osnov na jeho změny; d) osnovy zákona, stanovícího počet no- váčků; e) osnovy zákona v příčině změny ednaclho řádu. Tento návrh bude podán v konferenci všech stran, která nepo- chybně potrvá několik dní. Teprve potom budou se zabývati jednotivé strany vládní ve zvláštní schůzi revisí jednacího řádu. Přijetí nebo za- mitnutí nějakého návrhu nebude však učiněno klubovní olázkou. Z Pešti, 21. ledna. Včera v politických kruzích byly rozšířeny pověsti, že vláda, jak- koliv dala souhlas, aby o změně jednacího řádu bylo rozhodnuto teprve ve snémovně samé. se odhodlala odstoupiti, budou-l vyňaty předlohy vojenské z pil
Pešť
8 article
nosti. Pozornost způsobila řeč hrab. An drássye, uveřejněná v »Magyar Hirlapu«. ve které se hrozi, že, ukáže-li se říšský sněm uherský stejně málo dělným, jako se ukazuje nyní v boji o nový jednací řád, nezbude, n e ž sněm rozpustiti a vypsati nove volby. Z Pešti, 21. ledna. Poslanei nema- daršti zabývali se ve zvláštní schůzi změnou jednacího řádu a dospěli k závěru, že roz- hodně vzeprou se změně té, zvláště proto, že namířena jest výhradně proti poslancům nemaďarským kterým vzíti, se má možnost. rozhodného pot rání vlády. Rozhodnuti definitivní se však ne- stalo. Vyčká se, až v jaké formě a v jakém znění návrh na změnu jednacího řádu dostane se do sněmovny. Z Pešti, 20. ledna. (K. k.) Původní osnova o z miěně jednacího řádu poslanecko sněmovny pozměňuje se mimo modifikae o době schůzí ješté v ten rozum, že nový jed nací řád má býti platným pouze pr.o ro kování poslanecké sněmovny zi v o- lené na základě nového voleb ního řádu. Lev Tolstoj o protipolském vyvlastňovacím zákoně pruském. Z Paříže, 21. ledna. »Matin« uveřejňuje přípis br. Lva Tolstého o vyvlastňo- vacím zákoně protipolském Slavný ruský spisovatel praví tu mimo jiné; »Mám soustrasts tvůrci a vykona vateli tohoto drancovacího plán u větší, nežli s jeho obětmi. Tyto hraj úlohu mnohem lepší — v jině zemi a za ji- ných poměrů zůstanou tím, čím byly. Lito jest mi potlačovatelů, kteří podle toho náležejí národu a státu lupičů a s tím se prohlašují solidárními.«
Hirlap Tolstoj Tolstý Pešť Paříž poslanecký sněmovna Matin
9 title
Telegraflcké zprávy.
10 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
11 article
říšské hranici, nařízená za cholerové nák a zy v Rusku. Z Vídně, 21. ledna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje: Ministr kultu a vyučování přeložil profesora uměle- cko-průmyslové odborné školy v Jablonci Arnošta Beutela do kanceláře učebných pomůcek pro živ- nostenské školství ve Vídni, povýšiv jej současně do VIII. hodnostní třídy. Jednání mezi Ruskem. Švédskem a Německem. Z Pebrohradu, 20. ledna. (K. k.) Vzhledem k ne- přesným zprávám zahraničního tisku o projedná- vání otázky záruky statu quo v Balti ckém mori a za účelem dementování telegramu jednoho vídeňského listu z Petrohradu z 13. t. m., že totiž v tento den v ruském ministerstvu za- hraničních záležitostí býla podepsá- na deklarace o přeměnění Baltického moře v moře uzavřené, je petrohradská te- legrafní agentura zmocněna k tomuto sdělení: Tím, že dne 2. listopadu 1907 v Kristianii byla u zavře- na smlcuva mezi Ruskem, Německem, Francií, Anglií a Norskem o territori- ální celistvosti Norska v souvislosti s po- změněním smlcuvy z 21. listopadu 1805 o francouz- sko-anglické záruce pro celé území někdejších sjedno- cených království Švédska a Norska, posunuta byla ovšem v popředí otázka mezinárodní si- tuace Švédska.
Beutel Rusko Vídeň Jablonec Švédsko Německo Pebrohrad Petrohrad Kristiania Francie Anglie Norsko průmyslový odborný škola
12 article
Byly pak vyměňovány názory, při čemž švéd- ská vláda dala na srozuměnou, že jest sice do jisté míry znepokojena výminečným postavením Norska, že se však nijak nesnaží získati od velmocí a Norska zvláštní mezinárodní zá- ruky své territoriální celistvosti. Vyskytla se tudíž myšlenka, zajistiti švédské zájmy uza- řením zvláštních deklarací mezi Švédskem na jedné a Ruskem a Něml e- ckem, jakožto pobřežními státy Balti- ckéhe moře, na druhé straně a zachováním sta- tu auo. Tyto deklarace měly výslovně uznati tuto z- sadu, jako učinilo Španělsko v r. 1907 nolami, vymě- něnými s Francií a Anglií. O tom jedná se nyní současně jednak mezi Petrohradema Štokholmem, jednak mezi Štokholmema Berlínem; od zahájeného vyjednávání nemlu- vilo se o žádných jiných podmínkách, které by se tý- kaly Baltického moře za války nebo míru. Rovněž Dánsko nezúčastnilo se dosavadního předběžného jednání, ač by bylo zcela přirozeno, kdyby se Dánsko jako čtvrtý pobřežní stát přidalo k zamýšleným de- klaracím. O tomto vyjednávání byla zpravena Francie a Anglie.
Norsko Švédsko Rusko Něml ecko Španělsko Francie Anglie Dánsko Štokholmema Berlín
13 article Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 21. ledna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje: Počátkem tohoto roku byla v Novosielici (v Bukoviněi zrušena zdravotní pohraniční stanice Ježto pohraniční revise v Haliči již dříve byly zru- šeny, pozbyla nyní platnosti veškerá opatření na
Vídeň Halič
14 article
Z japonského rozpočtu. Z Londýna, 20. ledna. (K. k.) Reuterova kance- lář sděluje o japonském rozpočtu na rok 1908—1909 tyto hlavní položky: řádné příjm y ob- nášejí 476 mil. yenů, mimořádné 140 mil. venů, cel- kom tudíž 616 mil. venů. Řádné výdaje obnášejí
Reuterův Londýn
15 title
FEUILLETON.
16 article Návštěvou ve Fezu.
Návštěvou ve Fezu. Nynější náladu opyvatelů města Fezu osvětluje charakteristicky zpráva Jeana Marlysa ve dvou číslech „Le Tcur du Monde“ o návštěvě tohoto města. Z po- čátku nemohl v žádném musulmanském domě dostati přístřeší, žádný Maur nechtěl křesťana přechovávati a majitelé arobských fondaků musili ze strachu před sousedy hosta rovněž odmítnouti. Konečně obdržel u svého průvodce malou temnou komůrku. Pokud no- sil evropský oděv, byl Marlys neustále předmětem nenávistné pozornesti a všemožných nsultů. I dět jevily vůči němu opovržení. Desetiletý hoch zastoup mu cestu a zvolal. „Nusrani akhor!“ (zase jeden z těch křesťanů), jak se v celém Marokku na křesta- ny pokřikuje. Někclik kroků dále připlížil se k němu maličký klučina, asi tříletý, a štípl jej do lýtka. Když se Francouz rozzuřen hrozivě obrátil, maličký s bre- kotem a křikem utekl.
Marlysa Maur Francouz Maroko
17 article
Přišed domů, shodil evropské šaty, oblekl tmavý kaftan s hedvábným vyšíváním a přehodil bilý plašt Od té doby nebudil takovou pozornost a byl dokonce dvakrát nebo tříkrát pozdraven zbožným „salam“ ale jeho knír, jenž se lišil od pravidelného tvaru mu- sulmanského vousu, jej prozrazoval a když se za- stavil před krámem, slyšel, jak obchodnik pravil: „Hle, tu je křesťan!“ a za nedlouho dolehlo mu k uchu opět opovržlivé „nusrani akhor“. Mužovéa děti, které potkával, obraceli se, chtějíce mu ostř pohlednouti do tváře a ze všech zraků svítila pýcha mohamedána, hrdost obyvatele prastarého, svatého města Fezu a smáli se za ním opovržlivě. Většinou byli nezdvořilí jen za zády, umlkli rychle, když se obrátil a odešli, když k nim zamířil Pokládají se všichni přece ještě za vyvolený ná- rod a mají pevnou naději, že po době úpadku a poní- žení přijde brzy nové vítězství jejich víry. Tak pravil mu mohamedánský hodnosta: „Nemáme zlata, ani děl, ani pevností, jen hrstku nedisplinovaných vojáků, často bez pušek a bez munice, ale máme bohaa
Mužové
18 article
s jeho pemecí zaženeme všechny křesťany do moře!“ Jen z posledního zákmitu opatrnosti a trpělivosti tlu- mí svou nenávist vůči cizinci, jenž dlí mezi nimi. zdržují se násilí, ale nezdržují se urážek. To zakusil Marlys na svých procházkách často a věří jejich na- dávkám více, než jejich přátelským projevům. Jeho průvodce nejmenoval ho jinak než „konsul“ a jeho zeť oslovoval jej od té doby, co nosil arabský oděv. čestným názvem „abdallah“, sluha boží, ale kdyz mluvil se sousedem, byla řeč o ubohém křesťanu, kterého přijali z milosrdenství.
19 article
Za jeho pobytu v městě rozšířila se pověst, že křesťan v musulmanském oděvu vnikl do velké sva- tyně Karuiynu. Jest to pravdě nepodobno. Kolem me- šit jsou kněži bedlivě na stráži a nevpustili by ni- koho, kdo by jim byl poněkud podezřelý. Jen magh- zen může míti zájem na šíření podobných zpráv, aby podnítil fanatismus a způsobil nějakou zápletku, z niž by mohl těžiti. Marlys byl dokonce předvolán před francouzského konsula, poněvadž maghzen naň podal žalobu pro znesvěcení svatyně, ale stejná žaloba byla podána u ostatních konsulátů a konsul jest po- vinen předlcžiti stížnost všem cizincům. Ví dobře, že je křesťanu nemožno přelstíti bdělost mohamedánůa že cizínec, který snad v šílené odvaze vnikl do me- šity, by ji živ neopustil, ale musí věc bráti vážněa konati oficiálně kroky ke zjištění vinníka. Náboženský život hraje v marockých poměrech právě nejděležitější úlohu, Rozmanité modlitby a vel- ký počet denních obřadů pronikaji tak úplně bytost jednotlivce, že činí z kazdého jakéhosi mnicha. Ob- chodníci v krámech čtou polohlasně koran, čekajíce na kupce Myšlenka náboženská je skoro jedinou ideou mchamedána. Za těchto okolností zachovává jejich víra ovšem svou sílu. V těchto vnějších for- mách bohoslužby vidí Marlys základ podnes tadk mocného vlivu a životnosti islamu.
Marlys Ob
20 article
— V paláci krále Zulů. Reuterův dopisovatel, jenž se zúčastnil s natalským vojskem výpravy do kraalu náčelníka Zulů Dinizula, popisuje toto sídlo největšího krále Zulů následovně: Kraal byl založen ve velkém čtverci, ohražen kolem ploty a uvnitř po- sázen stromy. Vlastním obydlím jest menší kraal uvnitř ohrady. Čtyrhranná cihlová budova, která se pojí k vnitřnímu kraalu, jest serailem, Před touto chýší sedělo při našem příchodu asi 25 žen náčel- níkových. Sešlejší a smrdutější budovy nelze si před- staviti. Zařízení sestávalo z rákosových rohožek a cínových krabic, kdežto se stropu visely na černých motouzech podivné balíky, zavinuté v kusy zvířecích koží a hadrů. V jiné kamenné chýši, jež mohla býti strážnicí nebo obytným stavením, bylo malé harmo- nium a velké množství krásných leopardích koží.
Zulu Reuterův Dinizula
21 article
Třetí chýše sloužila patrně za studovnu. Když jsem tam vkročil, bylo v chýši několik našich jezdcůa Dinizulův gramofon měl vděčné posluchačstvo. Na nástěnných policích ležely svazky starých časopisů a laciných knih, i zaprášený psací stroj se tam na- lézal. Dům pro evropské návštěvníky budil značný zájem. Hlavní žena Dinizulova ukazovala s pýchou sbírku fotografií svého manžela. V této místnosti na- lézala se jediná postel paláce. Bylo na ní hodně prachu a špíny. Na pahorku, ovládajícím údolí, sto stop nad obytným kraalem, leží vojenský kraal, zří- zený před několika lety. Shledal jsem jej polo roz- padlý, náspy z hlíny a kolů byly zřízeny jako imitace britské pevnosti, ale rozpadávaly se a železná bu- dova uvnitř byla následkem zanedbání zrezavělá a sešlá. Obytný i vojenský kraal ukazují zřejmě, jak předčasný civilisační vliv podléhá silnějším poža- davkům primitivní povahy. = 12.000 anglických mil cesfoval pro psa. An- glická královna může se nyní honositi, že má nej- dražšího psa na světě, o jehož cestě by bylo možno psáti dlouhý a zajímavý cestopis. Náleží k tak zvané rase Čau, pojmenované dle čínské provincie, v níž druh těchto psů žije, ale jest dosti řídký. Královně ho daroval plukovník Sir Henry Knollys, který pro něj poslal do Číny kapilána A. M. Hamera. Tento nastoupil cestu od afganistanských hranic a cestoval přev Čínu a Japonsko do Vancouveru, odtud pak do Montrealu v Kanadě, kde s drahocenným darem vstoupil na parník „Empress of Ireland“ a před ně- kolika dny přijel do Anglie. Psa předal královně v Sandringhamu. Dar ten jest ovšem královský, ale pes cellem se neliší příliš od obyčejných psů, tak zvaných pomerských a jest světlohnědé barvy.
Knollys A M Hamer Čína Japonsko Vancouver Montreal Kanada Anglie anglický mil Empress of Ireland