1
masthead
V Praze, v úterý dne 2l. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 20.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2. K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
sněmu.
6
title
Změna jednacího řádu uherského říšského
7
article
Z Pešti, 21. ledna. Vládě nepodařil
se s vládními stranami dosíc
kompromisu ve příčině z měny
jednacího řádu ani na včerejší konfe-
renci koaličních klubů. Navrhováno, aby do
sněmovny dostal se návrh jediný a s po-
lečný, podporovaný všemi vládními skupinami,
ale pokus byl marný. Budou ve sněmov-
ně podány návrhy tři: 1. návrh pů
vodni, ale podstatně změněný, dle něhož per-
manentní (stálé a trvalé) schůze sněmovny za-
vedeny nebudou a schůze plenární trvati budou
nejdéle šestnáct hodin. Dle tohoto návrhu vejde
v platnost nový jednací řád teprve v novém
zasedání. Zůstane však původní disposice, podle
které za nynějšího zasedání nabudou platnosti
pravidla nového jednacího řádu pro volební re-
formu a rozpočet.
Druhý návrh podán bude v ten smysl
aby nový jednací řád nabyl platnosti teprve od
příštího zasedání nynějšího říšského sněmu
Třetí návrh zní pak takto: Tyto předlohy
nesmějí býti projednávány zkáceným postupem
jako věci pilné: a) osnovy o společný ch
záležitostech rakousko-uherských a spo.
lečných zákonech obou států; b) osnovyo
příspěvku obou států na společné zá-
ležitosti; c) osnovy v příčíně zákona vo-
jenského nebo osnov na jeho změny;
d) osnovy zákona, stanovícího počet no-
váčků; e) osnovy zákona v příčině změny
ednaclho řádu. Tento návrh bude podán
v konferenci všech stran, která nepo-
chybně potrvá několik dní. Teprve potom budou
se zabývati jednotivé strany vládní ve zvláštní
schůzi revisí jednacího řádu. Přijetí nebo za-
mitnutí nějakého návrhu nebude však učiněno
klubovní olázkou.
Z Pešti, 21. ledna. Včera v politických
kruzích byly rozšířeny pověsti, že vláda, jak-
koliv dala souhlas, aby o změně jednacího
řádu bylo rozhodnuto teprve ve snémovně samé.
se odhodlala odstoupiti, budou-l
vyňaty předlohy vojenské z pil
Pešť
8
article
nosti. Pozornost způsobila řeč hrab. An
drássye, uveřejněná v »Magyar Hirlapu«.
ve které se hrozi, že, ukáže-li se říšský sněm
uherský stejně málo dělným, jako se ukazuje
nyní v boji o nový jednací řád, nezbude, n e ž
sněm rozpustiti a vypsati nove
volby.
Z Pešti, 21. ledna. Poslanei nema-
daršti zabývali se ve zvláštní schůzi změnou
jednacího řádu a dospěli k závěru, že roz-
hodně vzeprou se změně té, zvláště
proto, že namířena jest výhradně
proti poslancům nemaďarským
kterým vzíti, se má možnost. rozhodného pot
rání vlády. Rozhodnuti definitivní se však ne-
stalo. Vyčká se, až v jaké formě a v jakém
znění návrh na změnu jednacího řádu dostane
se do sněmovny.
Z Pešti, 20. ledna. (K. k.) Původní osnova
o z miěně jednacího řádu poslanecko
sněmovny pozměňuje se mimo modifikae
o době schůzí ješté v ten rozum, že nový jed
nací řád má býti platným pouze pr.o ro
kování poslanecké sněmovny zi v o-
lené na základě nového voleb
ního řádu.
Lev Tolstoj o protipolském vyvlastňovacím
zákoně pruském.
Z Paříže, 21. ledna. »Matin« uveřejňuje
přípis br. Lva Tolstého o vyvlastňo-
vacím zákoně protipolském
Slavný ruský spisovatel praví tu mimo jiné;
»Mám soustrasts tvůrci a vykona
vateli tohoto drancovacího plán u
větší, nežli s jeho obětmi. Tyto hraj
úlohu mnohem lepší — v jině zemi a za ji-
ných poměrů zůstanou tím, čím byly. Lito
jest mi potlačovatelů, kteří podle toho
náležejí národu a státu lupičů a s tím
se prohlašují solidárními.«
Hirlap
Tolstoj
Tolstý
Pešť
Paříž
poslanecký sněmovna
Matin
9
title
Telegraflcké zprávy.
10
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
11
article
říšské hranici, nařízená za cholerové nák a zy
v Rusku.
Z Vídně, 21. ledna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje:
Ministr kultu a vyučování přeložil profesora uměle-
cko-průmyslové odborné školy v Jablonci Arnošta
Beutela do kanceláře učebných pomůcek pro živ-
nostenské školství ve Vídni, povýšiv jej současně
do VIII. hodnostní třídy.
Jednání mezi Ruskem. Švédskem a Německem.
Z Pebrohradu, 20. ledna. (K. k.) Vzhledem k ne-
přesným zprávám zahraničního tisku o projedná-
vání otázky záruky statu quo v Balti
ckém mori a za účelem dementování telegramu
jednoho vídeňského listu z Petrohradu z 13. t. m., že
totiž v tento den v ruském ministerstvu za-
hraničních záležitostí býla podepsá-
na deklarace o přeměnění Baltického
moře v moře uzavřené, je petrohradská te-
legrafní agentura zmocněna k tomuto sdělení: Tím,
že dne 2. listopadu 1907 v Kristianii byla u zavře-
na smlcuva mezi Ruskem, Německem,
Francií, Anglií a Norskem o territori-
ální celistvosti Norska v souvislosti s po-
změněním smlcuvy z 21. listopadu 1805 o francouz-
sko-anglické záruce pro celé území někdejších sjedno-
cených království Švédska a Norska, posunuta byla
ovšem v popředí otázka mezinárodní si-
tuace Švédska.
Beutel
Rusko
Vídeň
Jablonec
Švédsko
Německo
Pebrohrad
Petrohrad
Kristiania
Francie
Anglie
Norsko
průmyslový odborný škola
12
article
Byly pak vyměňovány názory, při čemž švéd-
ská vláda dala na srozuměnou, že jest sice do
jisté míry znepokojena výminečným
postavením Norska, že se však nijak nesnaží
získati od velmocí a Norska zvláštní mezinárodní zá-
ruky své territoriální celistvosti. Vyskytla se tudíž
myšlenka, zajistiti švédské zájmy uza-
řením zvláštních deklarací mezi
Švédskem na jedné a Ruskem a Něml e-
ckem, jakožto pobřežními státy Balti-
ckéhe moře, na druhé straně a zachováním sta-
tu auo. Tyto deklarace měly výslovně uznati tuto z-
sadu, jako učinilo Španělsko v r. 1907 nolami, vymě-
něnými s Francií a Anglií. O tom jedná se nyní
současně jednak mezi Petrohradema
Štokholmem, jednak mezi Štokholmema
Berlínem; od zahájeného vyjednávání nemlu-
vilo se o žádných jiných podmínkách, které by se tý-
kaly Baltického moře za války nebo míru. Rovněž
Dánsko nezúčastnilo se dosavadního předběžného
jednání, ač by bylo zcela přirozeno, kdyby se Dánsko
jako čtvrtý pobřežní stát přidalo k zamýšleným de-
klaracím. O tomto vyjednávání byla zpravena Francie
a Anglie.
Norsko
Švédsko
Rusko
Něml ecko
Španělsko
Francie
Anglie
Dánsko
Štokholmema Berlín
13
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 21. ledna. (K. k.) „Wr. Ztg.“
oznamuje:
Počátkem tohoto roku byla v Novosielici (v Bukoviněi
zrušena zdravotní pohraniční stanice
Ježto pohraniční revise v Haliči již dříve byly zru-
šeny, pozbyla nyní platnosti veškerá opatření na
Vídeň
Halič
14
article
Z japonského rozpočtu.
Z Londýna, 20. ledna. (K. k.) Reuterova kance-
lář sděluje o japonském rozpočtu na rok
1908—1909 tyto hlavní položky: řádné příjm y ob-
nášejí 476 mil. yenů, mimořádné 140 mil. venů, cel-
kom tudíž 616 mil. venů. Řádné výdaje obnášejí
Reuterův
Londýn
16
article
Návštěvou ve Fezu.
Návštěvou ve Fezu.
Nynější náladu opyvatelů města Fezu osvětluje
charakteristicky zpráva Jeana Marlysa ve dvou číslech
„Le Tcur du Monde“ o návštěvě tohoto města. Z po-
čátku nemohl v žádném musulmanském domě dostati
přístřeší, žádný Maur nechtěl křesťana přechovávati
a majitelé arobských fondaků musili ze strachu před
sousedy hosta rovněž odmítnouti. Konečně obdržel
u svého průvodce malou temnou komůrku. Pokud no-
sil evropský oděv, byl Marlys neustále předmětem
nenávistné pozornesti a všemožných nsultů. I dět
jevily vůči němu opovržení. Desetiletý hoch zastoup
mu cestu a zvolal. „Nusrani akhor!“ (zase jeden
z těch křesťanů), jak se v celém Marokku na křesta-
ny pokřikuje. Někclik kroků dále připlížil se k němu
maličký klučina, asi tříletý, a štípl jej do lýtka. Když
se Francouz rozzuřen hrozivě obrátil, maličký s bre-
kotem a křikem utekl.
Marlysa
Maur
Francouz
Maroko
17
article
Přišed domů, shodil evropské šaty, oblekl tmavý
kaftan s hedvábným vyšíváním a přehodil bilý plašt
Od té doby nebudil takovou pozornost a byl dokonce
dvakrát nebo tříkrát pozdraven zbožným „salam“
ale jeho knír, jenž se lišil od pravidelného tvaru mu-
sulmanského vousu, jej prozrazoval a když se za-
stavil před krámem, slyšel, jak obchodnik pravil:
„Hle, tu je křesťan!“ a za nedlouho dolehlo mu
k uchu opět opovržlivé „nusrani akhor“. Mužovéa
děti, které potkával, obraceli se, chtějíce mu ostř
pohlednouti do tváře a ze všech zraků svítila pýcha
mohamedána, hrdost obyvatele prastarého, svatého
města Fezu a smáli se za ním opovržlivě. Většinou
byli nezdvořilí jen za zády, umlkli rychle, když se
obrátil a odešli, když k nim zamířil
Pokládají se všichni přece ještě za vyvolený ná-
rod a mají pevnou naději, že po době úpadku a poní-
žení přijde brzy nové vítězství jejich víry. Tak pravil
mu mohamedánský hodnosta: „Nemáme zlata, ani
děl, ani pevností, jen hrstku nedisplinovaných vojáků,
často bez pušek a bez munice, ale máme bohaa
Mužové
18
article
s jeho pemecí zaženeme všechny křesťany do moře!“
Jen z posledního zákmitu opatrnosti a trpělivosti tlu-
mí svou nenávist vůči cizinci, jenž dlí mezi nimi.
zdržují se násilí, ale nezdržují se urážek. To zakusil
Marlys na svých procházkách často a věří jejich na-
dávkám více, než jejich přátelským projevům. Jeho
průvodce nejmenoval ho jinak než „konsul“ a jeho
zeť oslovoval jej od té doby, co nosil arabský oděv.
čestným názvem „abdallah“, sluha boží, ale kdyz
mluvil se sousedem, byla řeč o ubohém křesťanu,
kterého přijali z milosrdenství.
19
article
Za jeho pobytu v městě rozšířila se pověst, že
křesťan v musulmanském oděvu vnikl do velké sva-
tyně Karuiynu. Jest to pravdě nepodobno. Kolem me-
šit jsou kněži bedlivě na stráži a nevpustili by ni-
koho, kdo by jim byl poněkud podezřelý. Jen magh-
zen může míti zájem na šíření podobných zpráv, aby
podnítil fanatismus a způsobil nějakou zápletku, z niž
by mohl těžiti. Marlys byl dokonce předvolán před
francouzského konsula, poněvadž maghzen naň podal
žalobu pro znesvěcení svatyně, ale stejná žaloba
byla podána u ostatních konsulátů a konsul jest po-
vinen předlcžiti stížnost všem cizincům. Ví dobře, že
je křesťanu nemožno přelstíti bdělost mohamedánůa
že cizínec, který snad v šílené odvaze vnikl do me-
šity, by ji živ neopustil, ale musí věc bráti vážněa
konati oficiálně kroky ke zjištění vinníka.
Náboženský život hraje v marockých poměrech
právě nejděležitější úlohu, Rozmanité modlitby a vel-
ký počet denních obřadů pronikaji tak úplně bytost
jednotlivce, že činí z kazdého jakéhosi mnicha. Ob-
chodníci v krámech čtou polohlasně koran, čekajíce
na kupce Myšlenka náboženská je skoro jedinou
ideou mchamedána. Za těchto okolností zachovává
jejich víra ovšem svou sílu. V těchto vnějších for-
mách bohoslužby vidí Marlys základ podnes tadk
mocného vlivu a životnosti islamu.
Marlys
Ob
20
article
— V paláci krále Zulů. Reuterův dopisovatel,
jenž se zúčastnil s natalským vojskem výpravy do
kraalu náčelníka Zulů Dinizula, popisuje toto sídlo
největšího krále Zulů následovně: Kraal byl založen
ve velkém čtverci, ohražen kolem ploty a uvnitř po-
sázen stromy. Vlastním obydlím jest menší kraal
uvnitř ohrady. Čtyrhranná cihlová budova, která se
pojí k vnitřnímu kraalu, jest serailem, Před touto
chýší sedělo při našem příchodu asi 25 žen náčel-
níkových. Sešlejší a smrdutější budovy nelze si před-
staviti. Zařízení sestávalo z rákosových rohožek a
cínových krabic, kdežto se stropu visely na černých
motouzech podivné balíky, zavinuté v kusy zvířecích
koží a hadrů. V jiné kamenné chýši, jež mohla býti
strážnicí nebo obytným stavením, bylo malé harmo-
nium a velké množství krásných leopardích koží.
Zulu
Reuterův
Dinizula
21
article
Třetí chýše sloužila patrně za studovnu. Když jsem
tam vkročil, bylo v chýši několik našich jezdcůa
Dinizulův gramofon měl vděčné posluchačstvo. Na
nástěnných policích ležely svazky starých časopisů
a laciných knih, i zaprášený psací stroj se tam na-
lézal. Dům pro evropské návštěvníky budil značný
zájem. Hlavní žena Dinizulova ukazovala s pýchou
sbírku fotografií svého manžela. V této místnosti na-
lézala se jediná postel paláce. Bylo na ní hodně
prachu a špíny. Na pahorku, ovládajícím údolí, sto
stop nad obytným kraalem, leží vojenský kraal, zří-
zený před několika lety. Shledal jsem jej polo roz-
padlý, náspy z hlíny a kolů byly zřízeny jako imitace
britské pevnosti, ale rozpadávaly se a železná bu-
dova uvnitř byla následkem zanedbání zrezavělá a
sešlá. Obytný i vojenský kraal ukazují zřejmě, jak
předčasný civilisační vliv podléhá silnějším poža-
davkům primitivní povahy.
= 12.000 anglických mil cesfoval pro psa. An-
glická královna může se nyní honositi, že má nej-
dražšího psa na světě, o jehož cestě by bylo možno
psáti dlouhý a zajímavý cestopis. Náleží k tak zvané
rase Čau, pojmenované dle čínské provincie, v níž
druh těchto psů žije, ale jest dosti řídký. Královně
ho daroval plukovník Sir Henry Knollys, který pro
něj poslal do Číny kapilána A. M. Hamera. Tento
nastoupil cestu od afganistanských hranic a cestoval
přev Čínu a Japonsko do Vancouveru, odtud pak do
Montrealu v Kanadě, kde s drahocenným darem
vstoupil na parník „Empress of Ireland“ a před ně-
kolika dny přijel do Anglie. Psa předal královně
v Sandringhamu. Dar ten jest ovšem královský, ale
pes cellem se neliší příliš od obyčejných psů, tak
zvaných pomerských a jest světlohnědé barvy.
Knollys
A M Hamer
Čína
Japonsko
Vancouver
Montreal
Kanada
Anglie
anglický mil
Empress of Ireland