1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 26l. ze dne 24. září 1903.
2
masthead
= Moderní Modrovous. V Berlíně objevena těchto
dnů záhadná vražda manželky. Před nějakou dobou
nalezena nedaleko vojenského cvičiště u Dobřice
mrtvola neznámé ženy, visící na křoví. Ačkoliv mnobé
okolnosti, na př. zranění na rukou následkem sebe-
obrany svědčily proti sebevraždě, předpokládáno
konečně přec, že žena sama učinila svému životu
konec. V mrtvole poznána pí. Meta Waltrová, man-
želka bývalého lazebníka, později fotografa Hugona
Waltrová
Hugon
Berlín
3
article
Waltra. Později teprve zjištěno, že ona žena dne 8.
t. m. večer přišla s jakýmsi mužem do Dallgowa, vy-
pila na tamějším nádraží několik sklenic piva a byla
velmi čilá a veselá, kdežto její průvodčí byl nápadně
zamlklý. Později odešel párek za záminky, že si
prohlédne cvičiště. Ráno nalezena mrtvola ženy obě-
šena na křoví. Tajemný její průvodce nebyl k naje-
zení. Mrtvola, jež z počátku nemohla býti zjištěna,
byla dne 10. t. m. pohřbena jakožto neznámá, na
zprávy v časopisech přihlásila se sestra zesnuléa
prohlédnuvši její šaty udala, že neznámá nebožka
byla paní Meta Waltrová a že zajisté byla zavražděna
svým manželem. Vskutku také byla totožnost ne-
božky tímto způso bem zjištěna. Podle podobizny je-
jího manžela poznali lidé, kteří byli párek naposledy
viděli, průvodce nebožky. Zavražděná po tři léta žila
odloučena od svého muže, jenž ji neustále týrala
později se snažil sblížit se s ní. Několik dnů před
svou smrtí dostala paní Waltrová anonymní dopis,
v němž jí slibováno místo, dostaví-li se dne 8. t. m.
večer na nádraží dallgowské. Ačkoliv ji příbuzní va-
rovali, vyhověla tomuto tajemnému vyzvání. To bylo
pro ni osudné, neboť tajemný pisatel nebyl nikdo
jiný než její manžel, jenž ji takto vláka! do pasti
Hugo Walter byl v sobotu večer zatčen v Hollandsku
Bezpochyby bude vykopána též mrtvola první man-
želky Walterovy, jež před sedmi léty náhle zemřela
neboť již tehdáž se tvrdile, že Walter svoji manželku
jedem sprovodil se světa.
Waltr
Waltrová
Hugo
Walter
Walterův
Dallgowa
4
article
= Sebevražda německého archaeologa. Přítel na-
šeho listu píše nám z Athén: Minuiou neděli zpozo-
roval sluha německé archaeologické školy zdejší, že
dr. Hanuš šl. Pratt, člen této školy, proti svému zvyku
dlouho ze svého pokoje nevychází, a na klepání na
dvéře neodpovídá, vstoupil do pokoje a nalezl dra.
Pratta, sedícího v křesle s prostřeleným spánkem
Po každé straně vedle křesta ležel revolver, z čehož
vysvítá, že měl v úmyslu vystřeliti na sebe oběma
současně, ale nebylo mu to možno. Přivolaný lékař
shledal, že spáchal sebevraždu k ránu a jeho kolie-
gové se domnívají, že se zastřelil v šílenství, nebot
již delší dobu žii v domněnce, že se zplázní. Na ar-
chaeologickém ústavě zabývai se dr. Pratt zvláště
starořeckou mythologii a pracovai na obšírném díle
o ní. Mezi archaeology požívat dobrého jména a vy-
znamenával se neúnavnou pilností, která bezpochyby
jeho duševní chorobu způsobila. Byl pohřben za veli-
kého účastenství učenců.
= Vražedný útok v nemocnici. Z Říma se ozna-
muje: Mechanik Monico, vůdce socialistů v Brescii
má neobyčejně krásnou ženu, Benátčanku Elisu
Onehdy musila se odebrati do městské nemocnice
k léčení. Za její nepřítomnosti nalezi Monico nedo-
končený dopis své manželky, z něhož vycházelo na
jevo, že má milostný poměr s jiným vůdcem socialistů,
advokátem. Zrazený manžel vypůjčil si od jakéhos
doktor
šl
Pratt
Benátčanka
Elisa
Atény
Pratt
Řím
Brescia
Minuia dít
5
masthead
Různé zprávy.
Různé zprávy.
soudruha revolver a odebral se k manželce do nemoc
nice. Přistoupil chladně k loži Elisinu, vytáhl revolver
a dvakráte na ni střelil. V síni nastal hrozný zmatek
paní Elisa vyskočila z postele a dala se na útěk, ostatní
nemocní odhodili pokrývky a pobíhali po síni jako
šílení, volajíce o pomoc. Navštěvovatelé nemocnice
rovněž pozbyli rozvahy a u dveří nastala nebezpečná
tlačenice, jeptišky křičely a naříkaly. Monico s revol-
verem v ruce pronásledoval prchající manželku a
střelil na ni ještě třikrát, až klesla krví zbrocena. Te-
prve teď podařilo se několika mužům zuřivce odzbro-
jit. Tímto krvavým výjevem byla zázračně vyléčena
jakás mladá dívka, Cecilie Talianova, trpící vymk nutím
kyčlí. Ležela v nemocnici již tři neděle, nejsouc schop-
na hnout sebou. Když však zatřeskly rány z revol-
veru, byla jata tak hroznou úzkostí, že pojednou na-
byla vlády nad svými údy, vyskočila z postele a s vě-
trem o závod vyběhla ze síně. Paní Elisa dosud žije
ale lékaři pochybují, že bude zachována na živu.
Elisin
Elisa
Talianův
6
article
= Miss Alice Rooseveltova stále vzbuzuje pozor-
nost veřejného mínění; americké listy zabývají se
její osobou právě tolik jako osobou jejího otce, pre-
sidenta Spojených státův. O nejnovějším jejím hrdin-
ském kousku oznamuje se z Nov. Yorku: »Miss Alice
Rooseveltova podníkla minulého týdne v podmořské
lodi »Moccassin« plavbu na dně zálivu Narragan-
settského. Člun kotví v Nov. Yorku a má posádku
šesti mužů za velení poručíka Binneya. Loď jala se
zvolna potápět a když dosaženo hloubky dvaceti
stop, počala se opět vynořovat. Pokus ten několi-
kráte opakován, načež kus cesty křižovála. Miss
Rooseveltova přiznává se sice, že jí nebylo zcela
volno, ale statečně se přemáhala a pozorovala klidně
práci strojů, když loď ve vodě manévrovala. Pak vy
puštěny dvě torpedové pumy a vše provedeno tak
jako při pravidelné službě. Když se loď opět vyno
řila a vrátila se do doku, byla miss Alice Rooseve!
tova velmi potěšena a prohlásila, že ji plavba velm
pobavila. Jest první Američankou, jež se zúčastnila
plavby v podmořském člunu.
Rooseveltův
York
Binneya
Rooseve
spojený státův
York
7
article
= Slon spolkl pašport. Z Petrobradu se ozna
muje: Na detektivní oddělení zdejší policie přiše
těchto dnů jakýs Angličan, že slon mu sežral prů
vodní list. Když poškozený spatřil udivené tváře po
licejních úřadníků, vysvětlil svoji nehodu následovně
Jest dozorcem cvičených slonů mr. Thompsona ve
známé zábavné místnosti »Aquariume a spí v téže
místnosti jako jeho svěřenci. Vždycky před spaním vy-
třepává svůj kabát, aby jej oprášil. V noci před tím
kdy měl se slony odcestovat, probudil se, jak se zdá,
v těchto učelivých zvířatech, jež tak často byla na
jevišti napodobila lidské výkony, samostatný berecký
pud. Uspořádalať svému dozorci zvláštní představení
ovšem ne právě příjemné, napodobíce svého pána,
kterak před spaním vytřepává kabát, při čemž si po
čínali tak energicky, že kabát rozedrán na kusy. Ja
kýs slon zvláště chápavý při tom požil onoho kusu ka
bátu, v němž se nalezala kapsa s tobolkou dozorco
vou. Tobolka obsahovala mimo průvodní list ještě
jiné listiny a papírové peníze.
Angličan
Thompson
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 17. září 1903: Vodička František, mecha-
nik, 18 roků, 551—II. Vopálka Jan, býv. uzenář, 68 r.
1422—II. Blažkova Blažena, dcera slévače, 2 roky
420—II. — Ve všeobecné nemocnici: Hrbek
Antonín, zřízenec dráhy, 33 roky. — U Milosrd-
ných sester: Mareš Josef, dělník, 70 roků. —
Alžbětinek: Žáková Anna, manželka jircháře,
21 rok.
Dne 18. září 1903: Polívka Jiří, syn obuvníka;
11 měsíců, 608—II. Čtvrtník Bohumil, syn c. a k. nad-
poručíka, 1/2 roku, 747—II. Drdová Františka, man-
želka vrch. úřadníka městské spořitelny, 49 roků,
32—III. Veseláková Johanna, manželka místodržit.
officiála, 51 rok, 333—III. Streglová Eliška, manželka
šikovatele, 25 roků, 215—IV. Balíková Anna, vdova
po bednáři, 74 roky, 1—VI. Mudrochová Marie, vdova
po krejčím, 74 roky, 32—VI. Holanová Anna, sou-
kromnice, 65 roků, 399—VIII. — Ve všeobecné
nemocnici: Černohous Vilém, cestující, 50 roků.
Hubený Josef, kupec, 34 roky. Kratochvílová Anna,
manželka pekaře, 30 roků. — U Milosrdných
bratří: Strnad Josef, krejčovský pomocník, 34 roky.
— U Milosrdných sester: Štuksová Barbora,
ošetřovatelka, 35 roků. Uher Josef, dělník, 65 roků.
Vopálka
Jan
Blažkův
Blažena
Drdová
Johann
Eliška
Mudrochová
Marie
Anna
Josef
Kratochvílová
Praha
Uhry
Vodička František
Hrbek Antonín
U Milosrd
Mareš Josef
Žáková Anno
Polívka Jiří
Čtvrtník Bohumil
Černohous Vilém
Strnad Josef
Štuksová Barbora
9
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
10
title
Národní divadlo.
národní divadlo
11
title
Ve čtvrtek 24. září.
12
article
284. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Otakar Lötzsch od měst. di-
vadla v Chebu.
DOVKA.
Zpěvohra o pěti dějstvích. Složil J. F. Halévy. Text
od Scribea nově přeložil Otakar Smrčka. Dirigent
Moric Anger. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Císař Ziknund, F. Steinsberg. Princezna
Eudoxie, neť císarova, Amálie Bobkova. Prine
Leopold, B. Pták. Kardinál de Brogni, předseda cír-
kevního sněmu, O. Lötzsch, j. h. Ruggiero, městský hejt-
man, F. Šír. Albert, důstojník císařské stráže, R. Po-
lák. Eleazar, žid, klenotník, R. Figar. Recha, jeho
dcera, R. Maturová. Majordomus, K. Pulc. Důstojník,
J. Karásek. Hlasatel, E. Pollert. Družina císařova,
členové koncilu, knížata, vévodové, kurfiřti, šlechtici
a šlechtičny, vojáci, stráže, hlasatelé, měšťané, lid
atd. Děj v Kostnici r. 1415.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Po prvém dějství přestávka.
Lötzsch
Složil
Halévy
Smrčka
Anger
Robert Polák
F Steinsberg
Bobkův
Pták
Brogni
F Šír
Albert
R Figar
Rech
R Maturová
K Pulc
J Karásek
E Pollert
Cheb
Prine Leopold
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Ve čtvrtek 24. září.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra pana Bob. Kováře.
Po prvé: Paragrafy na střeše.
Bob
Kovář
Praha
lidový divadlo
14
article
Arna na Smíchově (blíže Palaokéh
Arna na Smíchově (blíže Palaokéh
Ve čtvrtek 24. září.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Kráska z Nového Yorku.
Arna
Smíchov
Nový York
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vaehreo.
Pištěkovo lidové divadlo vaehreo.
na Král
Ve čtvrtek 24. září.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch inspicienta p. Jindř. Kremana.
Foprvé
Král
Jindřichův
Pištěkův lidový divadlo
16
title
Drahomíra aneb: Zavraždění sv. Václava.
Drahomír
zavražděný svatý . Václav
17
article
mýšleti o jasné budoucnosti země Kemi, která konečně
zbavila se cizozemského jha! Vyprázdníme poháry ještě
jednou, otče a přátelé, na slávu našeho faraona Amesa a
božské jeho manželky, královny Nofritari a jejich potom-
stva, které, jak tuším, dá Egyptu nejslavnější pa-
novníky !«
»Máš pravdu!« pravil Potifera, vstávaje a bera
pohár do ruky. »Ať žije Egypt, ať kvete jeho velikost
a sláva do konce věkův a běda cizozemci, jenž odvážil
by se svou nečistou nohou stoupnouti na posvátnou
zemi!«
Máša
Potifer
Ke
Egypt
18
article
Když jeho společník projevil mu svou soustrast
za příčinou tragické smrti princezny, Armais odpověděl se
vzdechem:
»Ano, byla to hrozná smrť! Přiznávám se ti, že
nemohu uvěřiti, že by nevinný lidský život byl příjemným
darem posvátné řece; farao smýšlí také tak a ještě ne-
dávno mně řekl, že brzy prohlásí zákon, kterým zakázány
budou lidské oběti Nilu.«
»Kéž by toto úplně spravedlivé a lidské rozhodnuti
nepobouřilo lid, jenž přivykl takovým obětem.«
»Nu, možno je nahraditi voskovými figurami, což
snad uspokojí všechny; má ubohá Hišelat byla poslední
a zajisté nejvznešenější oběti divokého obyčeje«, pravil
Armais.
Než Potifera nenechal ho dále mluviti.
»Co si to tam šeptáte?« zvolal vesele. »Pojdt
sem a vyprázdněte pohár ku poctě našeho slavného
faraona; ať zachovají ho bohové a pokryjí ho slávou !«
Všichni přistoupili k vrchnímu žreci, vedle něhož
otroci právě postavili na stůl víno, ovoce a lahůdky ;
přiběhly také děti a Isis, dostavši od Hora sladký koláček,
posadila se na lavici u nohou Potifery.
Rozhovor stal se všeobecným a po několika nadše-
ných přípitcích zvolal vesele Rakapu:
»Oh, jak jsem vděčným bohům za to, že nechali
mne dočkati dnešního dne, kdy vyprázdňujeme pohár ku
poctě našeho zákonitého faraona a osvobození Egypta!
Kdo by si to byl tehdáž pomyslil, když byli jsme nuceni
Želozný kanclář.
Armais
bůh
Isis
Nil
Egypt