1
article
několika důstcjníků, kteří budou trvalev
Pešti sídliti a zastávati službu gardovou a
palácovou. Proto žádal předseda ministerstva
aby bylo zvýšení civilní listy schváleno.. Ro-
kování o tom bylo odročeno na zejtřek.
Z Bělehradu, 30. ledna. (C.-B.) Zod
povědný redaktor radikálního časopisu »Malý
Žurnál« byl pro urážku veličenstva, obsaže-
nou v článku »Hrabě Lamzdorf v Srbsku«,
odsouzen na o smnáct měsíců do vězení.
Z Nového Yorku, 30. ledna. (C.-B.
Baron Speck ze Sternburgu sem přibyl.
Lamzdorf
Baron Speck
Pešť
Bělehrad
Srbsko
Nový York
2
article
Z brněnské „Vesny“.
Z brněnské „Vesny“.
Zásluhy, jichž získala si brněnská Vesna
o dívčí školství, jsou všeobecně známy a oce-
něny. Vyučuje na svých školách letošním rokem
768 žákyň a sice v lyceu 233, ve vyšší dívčt
škole se školou měšťanskou 185, ve škole prů-
myslové 258, v praktických odborech odpoled
ních a v kursech kuchařských 92.
Méně známa jest však širšímu mimobrněn
skému obyvatelstvu záslužná činnost, již Vesna
vedle toho stále vyvinuje.
Nejen že pravidelnými, pečlivě voleným
přednáškami stará se o stálé vzdělávání a po-
učování svého členstva, že svými oblíbenými dý-
chánky (salony) pečuje vedle milé zábavy téžo
prohloubení uměleckých zájmů četných navště-
vovatelů z předních vrstev české brněnské spo-
lečnosti, poskytujíc jim požitků uměleckýcha
výkladů o umění — ale což zvláště uznání jest
hodne, ona vychází vstříc též ženám a dívkám
ze tříd nejchudších, z kruhů dělnických a ře-
meslnických.
Po celou řadu let již pečuje svými večer-
ními školami s kursy na vaření a šití o povzne-
sení jejich blahobytu hmotného a vhodnými
přednáškami a slavnostmi, jež pro účastnice
těchto kursů pořádává, snaží se je duševně po
vznésti, poučiti a ušlechtile pobaviti.
První kursy na šití zřídila Vesna r. 1896
a na vaření r. 1898, jež hned z počátku byly
hojně navštěvovány.
3
article
Letošním pak rokem další krok učiněn tím
že večerní kursy na šití zřizuje též v okolí Brna,
aby i zde, zvláště továrním dělnicím mohla v
směru tom prospěti.
Tak otevřeny v tomto měsíci kursy v Krá-
lově Poli a v Židenicích se 198 účastnicemia
pomýšlí se ještě na to, učiniti tak i v Huso-
vicích.
Pro tyto kursy platí tatáž ustanovení jako
pro kursy brněnské. Trvá každý kurs 6 týdnů;
vyučuje se 3kráte týdně vždy od půl 7. do
9 hod. Platí se za celý kurs na šití šatů 2 K.
na prádlo 1 K a zápisné 40 hal. Z prádla šije
se: ženská košile, kabátek, mužské spodky.
mužská košile. Ze šatstva: spodní a vrchní
sukně, halenka, živůtek a pokročilejší šijí si
vrchní kabáty. K tomu všemu kreslí se příslušné
střihy.
V Brně koná se v letošním období zimním
již kurs třetí a od 15. února počne ještě kurs
čtvrtý. V prvních dvou kursech bylo 178, ve
třetím jest 61 účastnie
Současně s těmito kursy na šiti jsou kursy
na vaření, jen že tu pro nedostatek místa jest
počet učednic menší. Nyní ve třetím kursu jest
jich 22. Platí se za celý 6týdenní kurs 1K
a za 26 hal. dostane pak každá účastnice ve-
čeři, pozůstávající ze 3—4 jídel, která se v týž
den vařila.
Brno
Židenice
4
article
Přihlíži se k tomu, aby naučily se z jedno-
duchého materiálu a za laciný peníz upraviti
jídla chutná a výživná, poučují se o ceně, ja-
kosti a hodnotě potravin, vypočítávají cenu jed-
notlivých jídel a zvykají se vše zapisovati
účtovati.
Na příklad uvádím ješťě jídelní listek
den, kdy šla jsem se na tyto čilé kuchařinky
podívati. Vařily právě zelnou polévku, krupi
cové knedlíky a guláš s brambory.
Jest věru radost, viděti s jakou chutí, po-
zorností a čilostí si při tom počínají a není po-
chyby, že dovednost, kterou zde získají, bude
neocenitelným pokladem proo celý další jejich
život. Jest mezi nimi i někollik žen provdaných.
Jsou-li brzy hotovy se svýtm jídelním lístkem,
pomáhají velmi rády při úpravě objednaných
jemnějších jídel buď masitých neb různého pe-
číva, což zvláště těm, které do služby vstoupiti
míní, jest výhodné.
Ke konci podotýkám ještě, že v letošním
zimním období ujal se »vzdělávací od-
bor« Vesny toho, nejen pro účastnice kursů,
ale pro lid vůbec pořádati nedělní »lidové be-
sedy« s programem pečlivě promyšleným. První
jednala o divadle a sice: dvě kratičké přednášky
počátku, vývinu a významu divadla, a o Bedř.
Smetánovi. Na to ukázky z jeho oper zpěvem
i hrou na pianě. Druhá byla o umění, a zase
Malířství, jeho význam — Joža Uprka — a na
konec vysvětlení jeho obrazů za tím účelem vy-
stavených. Třetí o literatuře; kniha a čím tato
člověku má býti — Božena Němcová — recitace
z »Babičky«.
Další besedy počnou opět v době postní.
Kéž veškerá podnikání Vesny provází zdar
a požehnání.
Jindř. Warmová.
Uprka
Němcová
Jindřichův
5
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Velmi černými barvami důvěrníci členstva líč
situaci, v jakých mnohé hypotekární dlužníky svato-
václavské záložny nalezli. Někteří slouží, jiní bydle
v podruží a pod. a z toho dovozují, že ničím nemo
hou přispěti na záchranu záložny. Z tohoto vylíčení
mohlo by se zdáti, že také jejich reality jsou pro
záložnu bezcenné a že záložna při nich utrpí ztráty.
Tak zlou situace přece není. Sděluje se z kruhů za
svěcených, že hypotekární pohledávky záložny ob-
nášejí 4,350.000 K a jsou vesměs v dobrých hypo-
tekách, takže sotva se na nich ztratí 300.000 korun.
Kdyby došlo k nucenému prodeji, poměr ovšem byl
by jiný, neboť v dražbě docílila by se sotva polo-
více ceny. Neschopnost placení dlužníka na sanování
záložny neznamená ještě, že jeho dluh hypotekární
je špatný.
V bezpečnostním oddělení bylo včera vydáno
6200 korun za vkladní knížky malých vkladatelů. Ku-
ratorium snaží se získati vyplacení upsaných obnosů
pro garanční fond, aby mohlo zakupovati vkladní
knížky po 50%.
Při opětné prohlídce zásuvek stolu Kohoutova
v záložně byly nalezeny také různé spisy, jimiž bylo
řediteli Kohoutovi blahopřáno ke 25letému »blahodár-
nému působení« ve sv.václavské záložně.
Ku
stůl Kohoutov
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dva parlamenty. Včera zasedali v bu-
dově sněmovní dva parlamenty: od 8—11 par-
lament cukerný, od 11 do večera parlament —
řekněme — že všední. Zvláštní to úkaz,o
němž vídeňské listy se rozepisují a uvádějí jej
jako znamení, jak pokleslý je zákonodárný
sbor na Franzensringu, že sám v důležité věci
hospodářské vzdává se rozhodnutí a klade je
v ruce sboru soukromého. Kdybychom o tom
uvažovati chtěli, kdo a co je příčinou úžasné
dekadence parlamentu a parlamentarismu v Ra-
kousku, mohli bychom napsati o tom celou
knihu, však mnohem stručněji než v té, snadno
bychom zjistili, že za hříchy spáchané na této
říši a na činitelích, o něž opírá svou existenci,
zodpovědni jsou v první řadě právě ti, již nyní
nejvíce nad nimi naříkají. To by nebylo nej-
větším neštěstím pro Rakousko, že sešli se
včera v síni vykázané rozpočtovému výboru
znalci a důvěrníci průmyslu cukrovarnického,
aby vyslechnuti byli zákonodárnými činiteli
a vládou. Také není místnost rozpočtového vý-
boru tak posvátná, aby v ni nemohlo se konati
shromaždění interesentův o otázce, o níž na
parlamentu jest rozhodovati. Dům, v němž
mluví se jako ve chlévě, kde zavládly mravy
jako v krčmě nejnižšího řádu, nemůže být ní-
čím znešvařen, tím méně mají právo jeho nepo-
rušenosti domáhati se lidé, jako posl. Lemisch,
jeden z nejsurovějších aktérů za dnů německé
obstrukce, sociální demokrat Ellenbogen a pan
Lemisch
Rakousko
7
article
Iro. Toť se ví, že tím nijak nechceme straniti
cukerním baronům, kteří přišli, aby učinili po-
slední pokus urvati, co se dá, že nám ani ne-
napadá stavět se po bok těm, kteří v posledním
období z lidu vydřeli nepočítané milliony, aby
jimi, zejmena na Moravě, ubíjeli národní snahy
naše. Však zajímavo bylo, že »porušenou čest« par-
lamentu pociťovali včera jenom zástupci oněch zemí,
kde řepa se nesází: páni ze zemí alpských.
Morava
8
article
Páni, již způsobili nepěkný výjev při počátku
schůze, zapomněli, že účastníci cukrovarnické
konference byli do schůze té pozváni, že byl
hosty a jim že nepřislušelo ani zkoušeti legi-
timaci těch, kdo je pozval, a jest-li s tím pan
Iro a Lemisch souhlasí. Ostatně nebyli v konfe-
renci přítomni jen cukerní baroni, raffinéři atd.,
nýbrž i majitelé surováren a mimo to také rol-
níci. Parlament cislajtanský dokázal opět, na
jak nízké úrovni společenské stojí jednotlivé
jeho frakce a jednotlivá jeho individua.
— Na železnici. Jak se šetří u nás rovno-
právnosti? Na tuto otázku nám odpovídá přítel
našeho listu následovně: »Přišel jsem ke kase.
Tlačilo se tam několik venkovanů a venkovanek.
Na ně vrátný velmi zhurta: »Netlačte se, dojde
na každého a jestli z vás kdo zde zbude, svět
se nezboří.« Sotva ale že spatřil mne, spustil
německy: »Wünschen, bitte, eine Karte zum
Schnellzug?« (Přejete si lístek k rychlovlaku?)
Ohradil jsem se, proč mne německy ostovil
Kart zum Schnellzug
9
article
on omlouval se, že má službu náramně obtíž-
nou, že neví, jaké je kdo národnosti, že já bych
mohl být velmi dobře Němcem. Odbyl jsem ho
a vstoupil do řady. U okénka historie se opa-
kovala. Kasír vydal asi deset lístků po česku,
mně ale podával ho po německu. Ozval jsem
se proti tomu. Pokladník omlouval se zrovna
tak jako portýr, dodav: »Kdyby to měl
aspoň každý na čele napsáno, jaké je
národnosti.« Na perronu opět mně po ně-
mecku vykazoval kondukter coupé a po-
zději také mne po německu žádal o ll-
stek. Roztrpčen tím ustavičným protežováním
němčiny, konečně jsem poučil důkladně a
jadrnými slovy průvodčího, že v kraji českém
má v první řadě a na prvním místě respekto-
vati jazyk český, jako jazyk většiny obyvatel-
stva, však konduktér, aniž by se byl určitě vy-
jádřil, vykrucoval věc tak, že prý se to na ji-
stých místech nerado vidí, ba že jim bylo
dáno na srozuměnou, že ve všem
jednání sluší dáti přednost řeči
služební, to jest němčině. Připomínám,
že všichni páni z personálu, oproti němuž jsem
nucen byl jako Čech hájiti právo jazyka
českého, byli národnosti če ské.
Řekne se, že všechno to jsou staré věci.
Věříme, však takové jsou u nás poměry, že
když stále a stále nejsme na stráži, když stále
a stále nežalujeme a nedovoláváme se spravedl-
nosti, vždy se najdou lidé, kteří i o tu špetku
dobytého práva při nejbližší příležitosti nás při-
praviti se saaží. Je to věčný nářek a dokud
nebude vyvrácena ze základů centralistická a
germanisační soustava, nebude lépe a my stále
budeme nuceni brániti se a zápasiti. Co jsme
uvedli, dělo se na státní dráze, netřeba míti
veliké fantasie k tomu představiti si, jak vy-
padá rovnoprávnost na dráhách soukromých.
Němec
Čechy
10
article
Tam je to milostí, když na české požádání do-
stane Čech lístek a když je ve vlaku konduktér,
jenž s českým cestujícím dovede se smluviti.
Jak se komoli česká jména na dráhách, toho
odstrašující příklady již jsme uvedli, žel že naše
obce dají si to líbiti. Když Němcům se podobná
věc stala, ihned byla tu stížnost a interpellace,
u nás nikdo si toho ani nepovšimne a naše
obecní representace nedělají ve směru tom zhola
ničeho. U nás všechno si dáme líbiti, zejmena
na železnici, vždyť pokládá se u nás železnice
za německou instituci. Zajímavo je též, jaká
je nyní sháňka na dráhách po německých úřad-
nících a elevech. Uměti nemusí takovýto kan-
didát nic, jenom když prokáže, že je Němcem,
dostane se mu místa ihned. A při všem tom
Němci v náležitém počtu se nehlásí. Je však
patrno, jakým duchem provanut je ressort že-
lezničný a jakým přítelem národa našeho je
jeho chef.
Čo
Němec
11
article
Nerozumí, reno roznměti nechce
»Hlas Národa« naší zprávě o účasti mlado-
českých poslanců ve schůzích, jež svolávaji
stoupenci jiných stran a frakcí. Je tedy třeba,
vysloviti se určitěji. Nikomu ani ve snu nena-
padlo obmezovati styky poslanců mladočeské
strany s voličstvem, naopak naším přáním jest,
aby byly co možná nejčastější. Ovšem jsme se
vyslovili proti způsobu, jakým pořadatelé ně-
kterých schůzí, k nimž dostavují se z pravidla
i nevoliči a to mnohdy i většinou, zneuži-
vají jmen poslanců národní strany svo-
bodomyslné. Pošlou jím prostě tištěné oznámení,
kdy a kde se schůze koná a tam obyčejně stkví
se již celá řada téch, kdož ke schůzi byli po-
zváni. Tím má býti na veřejnost způsoben dojem,
že jmenovaní poslanci slíbili svou účasť a že
tedy za přítomnosti zástupců a mluvčí všech
možných stran a frakcí bude ve schůzi hodné
živo. Poslanci takto pozvaní dostaviti se ne-
mohou a shromáždění vysloví jim za to svou
nelibost. Po našem názoru má i při takovéto
příležitosti šetřeno býti pravidel společenské slus.
nosti. Pořadatelé schůzí mají i na plakátech
hlásati pravdu. Dokud toho nebude, nelze se
nadíti brzkého ozdravění našich rozháraných
poměrů politických.
12
article
— Národnímu divadlu v Brně. Okresní zastupitel-
stvo v Kostelci n. Orlicí povolilo na stavbu českého
Národního divadla v Brně příspěvek 2000 K, splatný
po 400 K v běhu 5 let. Vzhledem k velice neutěšenérhu
stavu financí tohoto okresu, který jen k úhradě řád-
ných výdajů nucen jest rozepisovati 65 přirážku,
příspěvek to zajisté slušný i jest záhodno, aby oběta-
vost tato měla hojného následování. Kromě toho za-
vedeny jsou ve všech městech a obcích venkovských
sbírky — při nichž appelluje se zvláště na ty, kdož
žádných autonomních přirážek neplatí. Ačkoliv okres
kostelecký n. Orl. po 3 léta již stíhán byl pohromamí
živelními, bude nicméně výsledek sbírek přece jen
důstojně řaditi se ku příspěvku zastupitelstva okres-
ního
Kostelec můj
Orlice
Orlický
národní divadlo v Brno
český národní divadlo v Brno