1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 3. června 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerní listy
předplání ss;
V Praze v administraci-
na ertjea . . . . s R —k
s dvojí donáškou
na Bortjna . . . . i K G2h
ve Eliálkách:
na měslo . . . . . 2 K 30
Foštou-
na měsle. . . .
na čtvrt letá . . . . 9 K 60
z dvojí zásilkou
na měsle
na dvrt iota . . . . 1 K So
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov o 16
stranách.
Srbský ministerský předseda
Pašič o balkánské situaci.
(Rozmluva našeho dopisovatele s p. N. Pašléem
Pašič
Praha
G 2
5
article
V Bělehradě, 1. června.
Bělehrad
6
article
Chtěje do napiaté balkánské situace,v
níž jaksi ztrnule vše trvá na svých stanovi-
skách, v níž se všech stran se slyší vášnívé
pokřiky, jako obyčejně přehnané, v níž kasá
se druh na druha, v níž každý tvrdí, že má
výlučně právo a v níž z episod dělají se tak-
řka dějinné události — vnésti trochu rozváž-
ných slov ne promluvených s parlamentní tri-
buny, bez jakékoliv posy, poprosil jsem srb-
ského ministerského předsedu p. N. Pašiče
o rozmluvu, v čemž bylo mi s velikou ochotou
vyhověno. Mé otázky byly vesměs zodpově-
děny s neobyčejnou u tohoto srbského stát-
níka obšírností a mnohé jeho vývody byly m
před očima doloženy příslušnými akty.
Na moji otázku, v jakém stadiu na-
lézá se nyní po podepsání preli-
mináře balkánská otázka, p. Pašič
odpověděl:
— Nyní, když je už preliminární mír po-
depsán a tudíž v hlavním svém programu bal-
kánská válka skončena, přicházíme ke vnitř-
ním otázkám, z nichž nejhlavnější jest: dělba
zaujatého balkánskými spojencí
územi, kondominia, náležejícího zatím nám
všem stejnou měrou, protože jsme ho dobyli
spojenými silami. Společnou úradou má
býti tato otázka rozřešena, bez jakéhokoliv
vměšování se cizích mocností a vlivů. Pro
společnou schůzku buď předsedů
ministerstev balkánských spo-
jenců nebo delegátů jejich vlád vyslovily se
již tři spojenci, kromě Srbska i Řeckoa
Pašič
7
article
Černá Hora. Do této chvíle nevyjá-
dřilo se jen Bulharsko. Jakmile i ono
projeví svůj souhlas, možno neprodleně určtii
schůzku za tou příčinou. Srbská vláda ne-
měla v úmyslu vycházeti s doklady o své
účasti ve válce a oprávněnosti svých nároků
na veřejnost před touto schůzkou, i učinila to
teprve, byvši k tomu donucena bulharskou
agitací v zahraniční veřejnosti, jež vnesla po-
chopitelné rozčilení i do srbské veřejnosti
Zajisté Srbsko bylo by dalo přednost důvěr-
nému řešení sporných otázek na společné spo-
jenecké poradě, stejně jak důvěrnými byla
jednání o uzavření smluv a konvencí, pře
tímto veřejným přetřásáním. Ale, jak již vzpo-
menuto, Srbsko není v té příčině vinnikem
— Na jakém smluvném podkla-
dě, pane ministerský předsedo, spočívi
vlastně daný poměrmezi Srbsken
a Bulharskem?
— Na jedné smlouvě a dvou konven-
cích, jedné politické a jedné vojenské. Více
konvencí než dvou není a opačné tvrzení v ji-
stém vídeňském listě není správné. Dle vo-
jenské konvence byli Bulhaři povinni
poslati na makedonské bojiště 100.000 mužů
V konvenci s tímto závazkem jest ve spojen
i otázka rozdělení Makedonie. Tu byla
určena i příští hranice v Makedonii mezi ná-
mi a Bulharskem, což vysvítá jako samozřej-
most ze závazné společné akce na
makedonském bojišti. Smlouva s vojen-
skou konvencí tvoří jeden neroz-
lučný celek. Na základě těchto ujed-
nání generální štábové měli vypracovati
plány válečných operací. Pozdější dohody ge-
nerálních štábů nemohou kombinovati smlou-
vy. Tyto dohody jsou jen důkazem, že jedna
ze smluvních stran, Bulharsko, nemohla splnit
smluvních podmínek, kdežto druhá smluvn
strana, Srbsko, učinila mnohem více, než byla
povinna.
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
8
article
— Čím se může objasniti tak
radikální změna v původních
ujednáních se strany Bulharska?
— Objasnění definitivní může dátl jen
vojenská historie. Smlouva poukazo-
vala však Bulharsko pouze na obrannou
válečnou akci a nikoli na výbojnou. Na dobý-
vání Odrinu i pochod na Čataldžu ve smlou-
vě a vojenské konvenci vůbec nepomýšleno.
Ale když ne celý měsíc před mobilisací (23.
srpna po prav. kal.) Bulharsko nás požádalo,
abychom je osvobodili od povinnosti poslati na
makedonské bojiště 100.000 borců, my jsme
ovšem nemohli než vysloviti s tím svůj sou-
hlas. Dnes, po skvělých vítězstvích našich
vojsk u Kumanova a Bitolje, nikdo se snad
nepozastaví nad tím, jaké tragické důsledky
mohlo případně míti toto odkázání branné
pomoci v poslední chvíli, anebo jaké byly by
toho důsledky, kdybychom byli řekli Bulhar-
sku, že ho jeho povinnosti nemůžeme osvo-
boditi, kdybychom na štěstí nebyli bývali
tak pohotovi, než jak jsme vpravdě byli po-
hotovými. Bulharsko tedy samo se odhodlalo
ku porušení základní podmínky. společné vá-
lečné i politické akce, nevyhověvši prvnímu
závazku smlouvy, jež jest smlouvou meziná-
rodně-právní povahy i platnosti, podepsanou
oběma vládami i vladaři.
— Bylo-li srbskou vládou hne
na počátku bulharské vládě ře-
čeno, že Srbsko bude žádati od-
škodnění za nevyplnění smluv-
ních závazků Bulharskemi za svo-
ji Bulharsku poskytnutou po-
moc?
— Zajisté. Srbská vláda upozor-
ňovala na to již v polovici měsíce
Bulhar
Bulharsko
Kumanovo
Srbsko
9
article
lIstopadu, že žádá náhradu. Srbšt
delegáti na prvé londýnské konferenci měli
od své vlády pokyny, aby tam i tuto otázku
uvedli na přetřes. Srbská vláda v té době
úřadně u bulharské vlády neučiníla sice žád-
ného kroku, ale Danev věděl o srbských po-
žadavcích. Náš delegát v Londýně, Stojan
Novakovič, pokoušel se o objasnění této otáz-
ky, jenže Danev si nepřál tehdy o tom disku-
tovati. Srbská vláda, nechtějíc tehdy vynášet
na jednací pořad spory, vždyť ještě válka ne-
byla ani skončena, což by bylo stvořilo jen
nepříznivou náladu, uspokojovala se pouze
opětným a opětným opakováním svých náro-
ků. V polovici února učinili jsme bulharské
vládě o tom úřadní oznámení naším sofijským
vyslancem Spalajkovičem. „Přede dvě-
ma dny — to bylo 15. února — ventiloval
jsem před bulharskou vládou otázku rozdě-
lení Makedonie,“ sděluje nám náš vyslanec.
Novakovič
Londýn
Makedonie
10
article
Ještě dříve byl předán (9. únoca) můj dopis
i prosili jsme tehdy, abychom si tuto otázku
sami mezi sebou vyřídili. Ještě před novým
rokem upozornil jsem bulharského finančního
ministra Todorova, s nímž jsem se sešel
Niši, na naše požadavky. Bulhaři žádali na
nás poslední pomoci, oblehací děla s náboji.
Dali jsme tedy i to s připomenutím, že
budeme žádati kompensace za vše, co
jsme dali víc než třeba. Nabídnuté odkoupení
těchto děl s náboji jsme odmítli, řkouce, že
jsme to koupili k obraně vlastní země. Řekl
jsem tehdy ještě žertem, že staré srbské po-
řekadlo dí: žena a zbraň neprodávají se. Bylo
by také podivnou logikou posuzovati cenu
této pomoci po kupní hodnotě materiálů
takové chvíli bývá jich hodnota nez-
platitelna. Ačkoli jsme však k dvěma di-
visím dodali ještě oblehací děla i s náboji
posluhou s výhradou, že o peněžní náhradě
za tento materiál nemůže býti řeči, v bulhar-
ském aktu přece je znovu zmínka o ní.
— Vyslovovali se, pane ministersl
předsedo, Bulhaři s tak rozhodnou
odmítavostí již od počátku o srb-
ských nárocích?
Todorův
Bulhar
Niš
11
article
— Nikoliv. Jejich chování bylo spíše ta-
kevé, že v nás utvrzovalo víru, že konečně,
až bude na válečném poli vše dokonáno.
snadno se dohodneme. I my jsma opravdu
pevně věřili, že spravedlnost a srdee
budou hlavními mluvčími v tomto sporu.
Právě proto činilí jsme, seč jsme byli, v zájmu
úplného vítězství nad nepřítelem, neohlížejíce
se na to, zda jsme k tomu povinní či nikoli.
Nemohli jsme zajisté uvěřiti, ze by Bulhar-
sko, dobyvši s naším přispěním Drinopole
Thrákie, houževnatě trvalo i na svém make-
donském podíle, k jehož dobytí brannou silou
nepřispělo.
Naše válečné úspěchy byly stejně skvělý
mí, ale naše politické úspěchy zůstávají, vi-
nou vnějších vlivů, daleko za bulharskými
Nemůžeme však přece dopustití, aby válkou
bylo pro nás stvořeno horší postavení
než jaké před tím jsme měli. Jakýsi
východ přece musíme docíliti. I žádáme pou-
ze pravý břeh Vardaru.
— Je to snad šablonovitá otázka, ale
přece ji musím učiniti: myslíte, pane mini
sterský předsedo, že jest možný mírný
východ z tohoto sporu?
— My jsme pro to disposice učinili. Zá-
leží teď na Bulharsku ...
Bulhar
Thrákie
Drinopol
Vardar
Bulharsko
12
article
— Zahraniční časopisy jsou plny zpráv
o násilnostech srbských úřad
nad bulharským obyvatelstve m
— Netvrdím, že by naprosto nic se ne-
stalo — vždyť jsou to území vojskem obsa-
zená, pod vojenskou správou se nacházející
V každé zemi i za mírné doby vyskylujo
se případy násilností. Arciť tvrdí-li se, že se
to děje hromadně a systematicky, je to do-
cela obyčejná orientálská bájka. Ciz
dopisovatelé měli příležitost viděti human-
ni chování našeho vojska k mírnemu obyva-
telstvu. Ojedinělé případy ostřejšího
postupování vůči některým osobám bulhar-
ské národnosti možno vysvětliti jen tím, že
bulharským agitátorům dány pokyny, aby ne-
poslouchali nařízení vojenských úřadů i ne-
uznávali jich vůbec, a to přece nemůže být
trpěno. Dokud jsou tyto země v naší vojen-
ské správě, musí se jí podříditi každý oby-
vatel stejně. Tak se činí všude.
— Dovolte, pane ministerský předsedo
ještě jednu poznámku: rakouský néme-
cký tisk velmi se podráždil ně-
kterými místy vašeho výkladu —
— Co jsem řekl, dobře jsem dříve pro-
myslil. Řekl jsem jen, co je pravdou. Nemoh
jsem přece mlčky přejíti fakt, že to bylo ze-
jména Rakousko, jež bránilo nám
v uskutečnění našeho východu na
moře. Ale řekl jsem ke konci, že ačkoli
nám vzalo nejhlavnější, chceme s ním žíti v
dobrém přátelském sousedství. Když nám nic
jiného nevěří, ať aspoň to nám věří, že je nám
po této válce třeba míru. Chceme učiniti.
co bude možno v zájmu tohoto přátelského
soužití a náš vídeňský vyslanec p. Jovano-
vič má v té příčině přesné pokyny. Vašemu
zdejšímu vyslanci šl. Ugronovi tolikráte
jsem už řekl: „Teď je doba, kdy mů-
žete tuto zemi si získatl a přátel-
sky upoutati. Pomýšlíte-li na celn
unii s námi, tvořte nyní zákla dy
Rakousko
13
title
Č. Slepánek.
pro nil
Č . Slepánek
14
title
Spor srbsko-bulharský.
15
article
Mínění dra. Daneva o sporu srbsko-
bulharském.
Mínění dra. Daneva o sporu srbsko-
bulharském.
Londýnský dopisovatel »Slovence« na-
vštívil v hotelu Ritzově bulharské delegáty
na konferenci míru a žádal dra, Daneva
za rozmluvu. Danev byl však zaměstnána
nabídl zpravodaji, aby promluvil s delegátem
Georgijevem, který mu poví vše to, co
by mu mohl říci sám Danev. Odpovědi bul-
harského delegáta jsou z části odpovědí na
nedávnou velkou řeč Pašičovu a proto
z nich vybíráme důležitější věci. Bulhaři
popírají, že by bulharské vojsko nemělo
čestného podílu v pokoření Makedonie, Bitva
u Kumanova byla rozhodnuta ve pro-
spěch Srbů tím, že v kritický okamžik, když
vítězství se klonilo již na stranu Turků,
přispěchal gen. Teodorov se západní bulhar-
skou armádou na pomoc levému křídlu srb-
skému pod velením generála Stepanoviče a
tím rozhodl slavný výsledek bitvy. Tvrzení
Řeků, že svým loďstvem zabránilo Turecku
dovážeti po moři z Asie pomocná vojska
do Makedonie, jest správné, ale bylo to jen
na prospěch Řeků a Srbů, avšak na
úkor bulharské armády. Turcí
všechny asijské posily vrhli pak přes Caři-
hrad k Čataldží proti Bulharům, čímž jejich
postavení značně zhoršeno. Bulharští dele-
gáti popírají dále, že by Bulharsko bylo při-
nutilo Srby, aby značně zvýšili svou armádu.
Srbové doplňovali své řady ne na prospěch
Bulharů, nýbrž proto, že potřebovali nová
vojska proti Albanii.
Na zachování smlouvy, uzavřené mez
Srbskem a Bulharskem, trvají také delegáti
londýnští, ale jsou přesvědčení, že bal-
kánský spolek přetrvá nynější
spory. Bulharští delegáli mají dokonce za
to, že ke spolku se připojí také Rumunsko.
Na všechen způsob Bulharsko prý
jest a zůstane ke svým spojen-
cům loyální.
Slovenka
Ritzův
Danev
Georgijev
Pašičův
Bulhar
Srba
Turek
Teodorov
Stepanovič
Řek
Makedonie
Kumanovo
Turecko
Asie
Bulharsko
Albánie
Srbsko
Rumunsko
16
article
Ze Sofije, v květnu.
Sofijá
17
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“. )
Napiatý poměr mezi Srbském a Bulharskem
je dnes zajisté nejvážnější otázkou v Evropě, po-
něvadž na něm závisí výsledek balkánské války
Skončí-li konflikt zmažením spolku, bude to ví-
tězství úsilí protislovanského, jestliže však se
spolek udrží, možno se smířiti se všemi obětmi.
které Slované byli nuceni učíniti v otázce slban-
ské a jinde. Takto sůlno pohlížetí na otázkua
při tom nelze rozebírati jednotlivé argumenty
srbské nebo bulharské, což by vždy znamenalo
dotknouti se citové stránky jedné nebo druhé
strany. Ještě horší však než konflikt sám nebo
válka mezi Srbskem a Bulharskem by bylo,
kdyby zasáhly rozhodujícím způsobem vlivy Slo-
vanstvu nepříznivé, poněvadž by se přičinily, aby
po rozřešení sporu se spolek nemohl udržeti.
Všeobecně se soudí, že válka mezi Srbskem
a Bulharskem, kdyby se nedala odvrátiti, musila
by nutně znamenati konec balkánského spolku.
To je sice možno, ale nikoli jisto. Vše záleží na
tom, které mocnosti evropské by z této války
těžily.
I v oficiálních kruzích srbských se připouští
že armáda bulharská je početnější o 100.C00 nebe
150.000 mužů než armáda srbská, ale uvádí se.
že prý se bulharská s rmáda nevyrovná srbské.
ježto Bulhaři dosáhli tak vysokého počtu jen tím.
že zařadili mladíky 17—19leté a starší muže o
45 do 50 let. Kromě toho prý tato armáda není
dobře vyzbroiena.
V těchto dnech táhlo Sofijí vojsko na srbské
hranice. Táhlo kolem srbského vyslanectví a zpí-
valo válečné písně. Ze srbského vyslanectví na
ně hleděli a kritisovali nedostatečný výstroj.
Slovan
Bulhar
Bulharsko
Evropa
Srbsko
C 00
18
article
Ovšem, mnozí vojácí neměli ani uniformy, ale
viděl jsem, jak mladí i staří šli pevným vojen-
ským krokem a jak jim tváře planuly bojechti-
vostí. Armáda tato, jež přicházela z části od Drino-
pole, z části od Čataldže, jevila se mi hroznoua
mimoděk jsem si vzpomněl na hladové a špatně
oděné vojáky, které vedl Napoleon k dobytí
Italie. Jsem přesvědčen, že Srbové příliš podee-
ňují bulharské vojsko.
Srbové ovšem věří, že by zvítězili a proko
mnoho nedbají na nátlak Ruska, podobně jako
nedbali ruských výstrah před počátkem balkánské
války, poněvadž byli přesvědčeni, že mohou Tu-
recko poraziti. Dle toho, co říkají oficiální osob-
nosti srbské, nepočítá se na součinnost armády
řecké. Řekové by zůstali v Solunu, ale tím prý
by vázali asi 100.000 až 150.000 Bulharů, takže
by Srbové měli asi stejný počet jako Bulhaři.
Na straně bulharské je, jak se zdá, v úmyslu,
vypořádati se předně s Řeky a zabrati opět celé
území, které Bulhaři obsadili na pochodu na
Solun, a kterého se pak zmocnili Řekové, když
bulharské vojsko bylo nuceno táhnouti k Bulairu.
Napoleon
Srba
Řek
Bulhar
Drina
Rusko
Italia
19
article
Soudí se, že tento postup bude snadný, nebo
posud se Řekové jako za války řecko-turecké vy-
hýbali vážnému boji a ustupovali.
Srbové očekávají, že pak Bulhaři se obrátí
stejně proti nim a proto rozložili celou svou
armádu podél hranic od Gevgeli ke Skoplji
k Egri Palance. Druhá armáda je soustředěna mez
Pirotem a Niší, aby zabránila odtržení makedonské
armády od Srbska.
Pro případ, že by válka byla nevyhnutelna.
jsou důsledky její posud nejisty. Kdyby Šebsko
bylo poraženo, je možno, že by přes to zůstalo v
spolku, aby v něm mělo oporu proti Rakousku
Spolek rakousko-srbský je nyní vyloučen, poně-
vadž ve Vídni mají vůči Šrbům velkou nedůvěru
Kdyby však bylo poraženo Bulharsko, je věc kom-
plikovanější, neboť Bulharsko má jinou sítuaci
mohlo by pak hledati novou politickou orientaci
ve sblížení s Rakouskem a Rumunskem. K těmto
možnostem nutno přihlížetí a zatím doufati, že
smírné vyřízení posud není vyloučeno. V . . ..
Řek
Srba
Bulhar
Palance
Šebsko
Gevgel
Srbsko
Rakousko
Vídeň
Bulharsko
Rumunsko
20
article
Z Londýna, 2. června. (Reuter.) Předseda so-
brání dr. Danev odcestoval na pokyn své vlády
věera pozdě večer do Sofije.
Z Bělehradu, 2. června. Srbská tisková kan
celář uveřejňuje o schůzce obou předsedů mini-
sterstva komuniké, souhlasné se zprávou »Ag
Tel. Bulgare«.
Ze Soluna, 2. června. (K. k.] Dosavadní roz-
pravy mezi bulharským generálem Ivanovem
náčelníkem řeckého generálního štábu obmezuj-
se prý zatím na vytčení vzájemného stanoviska
Vyslovuje se však naděje, že dohoda bud
možna
Řecký obrnéný křižák »Averov« příplu
sem s minonoskou a byl slavnostně uvítán.
Z Paříže, 2. června. „Matin“ oznamuje z Bě-
lehradu: Pašič obdržel od Gešova přípis, ve
kterém tento vyslovuje politování nad posledním
šarvátkami, které se udály bez vědomí bulharské
vlády a generálního štábu. Uděleny byly příslušné
rozkazy, aby takové šarvátky byly zamezeny
Bulharsko zůstane věrno spojencům
Korespondent dodává k tomu, že přátelé mí-
ru spatřují v dopíse vážný symptom zlep
šení srbsko-bulharských styků.
Z Vídně, 2. června. „W. Allg. Ztg.“ oznamuje
Jak se dovídáme, stalo se usnesení bulharského
srbského ministerského předsedy na podnět řecké-
ho m.-p. Venizela. Bulharský m.-p. vyslovi
zásadní souhlas s tímto návrhem,
Danev
Ivanov
W Allg
Venizel
Londýn
Bělehrad
Paříž
Bulharsko
Vídeň
Reuter
21
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
22
article
Ku polítické sítuaci
Ku polítické sítuaci
Z kruhů poslaneckých přináší plzeňsk
orgán nár. strany svobodomyslné pozoruhod
ný článek, jehož autor zabývá se pokusy
jednotný klub na říšské radě s principem ma-
jority, i ujíšťuje, že jsme byli a vždy budeme
pro takovou formací, přes to, že skutečnost
vyvedla nás z našich nadějí, jež vedly nás př
posledních říšských volbách, že se nám podař-
sjednotiti českou delegací pro jednotnou poli-
tiku, Článek ukazuje k nestejnosti názorů poli-
tických stran v té věci a zejména pokud se
týče nár. sociální strany, ukazuje k tomu, že
posl. Klofáč jest o tom docela jiného mínění
než jeho spoluvůdce posl. Choc.
„Poslanec Klofáč chce parlamentarisaci, jejími
úkolem by bylo upraviti jazykovou otázku v Če-
chách a české školství ve Vídni, a strana národné
sociální by se nechovala ku parlamentárnímu ka-
binetu nepřátelsky, posl. Choc ohlašuje oposící stá-
lou, věčnou, ať je příští kabinet pro nás pokrokem
nebo ne. Tyto oba programy tlumočí oba vůdcové
téže strany v téže schůzil Strana agrární není
rovněž jednotna v cílech oposice, nedomyslila
svých kroků a nedomýšlí. Snad pouze v tom, co
hlásá posl. Prášek, to jest, činiti vše, co by „ztě-
žovalo“ postavení vlády. Co potom, bude-li to
lepší než teď, je věcí vedlejší. Posl. Masaryk ve
schůzi předsedů klubů neřekl nic určitého, snad
jen to, že je třeba, aby se čeští poslanci dále ra-
dili, ve své řeči rozpočtové stanovil však konkrét-
ní program pracovní. To věak opěl nevadilo, aby
o denním pořádku ve čtvrtek hlasováno bylo jeho
klubem jistě ne v souhlase s pracovním programem
prof. Masaryka.
Klofáč
Choc
Prášek
Posl
Masaryk
profesor
Vídeň
23
article
Pestrost těchto názorů dovozuje článel
velmi názorně na čtvrtečním hlasování o den-
ním pořádku, kdy tytéž oposiční strany hlasa-
valy různě, čásí poslanců pro, část proti. Vy-
stoupení českých stran pro italskou fakults
vyvolala u Slovinců — s nimiž se chce zaklá-
dati Slovanská jednota — překvapení ne-l
rozhořčení. Proti návrhu posl. Seitze, ačkol
znamenal skutečné ohrožení finančního plánu
a provedení úřadnické pragmatiky, nehlaso-
vali aní agrárníci ani čeští radikálové, ač my-
slí-li to vážně s oposicí proti fin. plánu, byle
jejich první povinnosti připojiti se k soc. demo-
kratům. Proti návrhu Finkovu hlasovala část
radikálů a agrárníků a část vyšla ven. Dojem
takového hlasování musel býti ubohý a písatel
upozorňuje českou oposici, že měli-li v úmyslu
vskutku zadržeti letní program, měla tak uči-
niti i positivně, protinávrhy, což však neuči-
nila. Je-li však cilem oposice, aby hr. Stürgkha
nahradil ministr Hussarek, sebevědomý, ne-
bezpečný německý nacionál s jádrem konser-
vativně-klerikálním, který se v ministerstvu
vyučování chová k českým požadavkům da-
leko neobjektivněji než se choval hr. Stürgkh.
Seitz
Finkův
Stürgkh
Hussarek
24
article
takže se ve svých žalobách a stescích v zále-
žitostech minoritních musí poslanci naší strany
utikati spíše k němu, než k min. Hussarkovi
— pak by to byl skutečně zajímavý pokrok
v naší politice. Má-li česká politika něco vy
těžiti z případné změny systému, musí připra-
viti půdu s přesně stanoveným programem, z
nímž by stál co největší počet českých po-
slanců, musí také vyrazití z ruky
každému příštímu premieru argu-
ment, že na německé straně jest 170 poslan-
ců, stojících semknutě k disposici, na české
straně několik stran, nemohoucích se sjedno-
titi k jednotnému postupu politickému v nej-
základnějších rysech. Jisto jest, že to takticky
jíž nesesiluje naši posici do budoucna, ohla-
šuje-li se část české delegace oposice pro opo-
sici ad infinitum. Většina české delegace bude
státi na levém křídle, a ti ostatní aby vytaho-
vali politickou káru z mělčin, jimiž ji levý bol
vleče.
25
article
Politická píseh.
26
article
»V neděli konečně dospěli německosmeričt
pěvci z Milwaukce na svém vítězném tažení Ně-
meckem po svém posledním radostiplném pobyt
ve Vídni také do Prahy, aby tu jakožto hosté pě-
veckého spolku »Tauwitz« vyměnili se zdejšími
pěvci německá slova, německé písně a německý
ruky stisk .. .« Takovými a ještě jinými patheti-
ckými slovy uvítala »Bohemia« americké hosty
jimž se dostalo v německém kasině krom toho
ještě politické apostrofy, pro kterouž jsme si této
události vůbec povšimli. Rečnici, kteří vítali v ka-
sině americké hosty, byli by rádi podškrtli vý-
znam německé menšiny pražské (tiskovou chybou
»Bohemie« povýšena dokonce na skrovnou vět-
šinu!) nějak zvlášť důrazně — ale všady, kde se
o to pokusili — ocili se v tvrdé kolisi s pravdou.
Tak president kasina Forchheimer namlouval
pěvcům z Ameriky, že přicházejí do města, kdež
národnostní boj zuří a Němci nacházejí se v
stálém zápasu s národnostním příkořím. Ve sku-
tečnosti nikdo tou dobou neví nic o nějakém zu-
řivém národnostním boji v Praze, který de facto
jest tu již definitivně vybojován. Stálý zápas Němců
s národnostním protivníkem v Praze omezuje se n
několik resolucí Ortsratu anebo Vereinu ročně.
jež národnostní prolivník zaznamená, aniž by jin
dále připisoval nějaký zvláštní význam, anebo na
sestavování německého katastru či nalepován
výstřižků českých listů někdy o pražských Něm-
cích a t. p. Výrok Forchheimerův o tom, že ame-
ričtí Němci stojí zde na tak »dobré německé
půdě« jako nikde, mohl se ovšem týkat výhradně
parketů německého kasina, ačkoliv ani o tom
nejsou Němci v Čechách, ba ani v Praze vesmě
téhož přesvědčení.
Forchheimer
Němec
Forchheimerův
Vídeň
Praha
Amerika
Německo
Čechy
Bohemia
27
article
U drobném prodeji
ranni čislo o sobě . . za Bk
večerni
. . ča tk
Ve fliálkách na yenkově
ranni čislo . . . . . . . le
večerní . . . .
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přilímá
adminlstrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejl se téš
redakc, tiskárna a oxpodice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejí
28
article
Nepravdu měl ostatně i dv. rada dr. Pfersche
jenž americké pěvce klamal předstíráním, že Němci
v severních Čechách mají své středisko, svůj ži-
votní čiv v Praze. Není vyloučeno, že se z Liberce
a odjinud ozve proti tomu ostrý protest s řížností,
jaké jsme se jíž v liberecké »D. Volkszeitung
tak často dočetli. Zájímavý jest výrok dvor. rady
Pfersche, že na severu Čech sdva miliony« Němců
pěstují německý život a kulturu nefalšovanou a
bez přimísení cizím živlem, kdežto v Praze Němci
jsou jenom nepatrnou menšinou. Podle kolegů
Pferschových Rauchberga a Wiesera jest německý
život a kultura Němců, pokud se sami pokládají
za ryzi Němce, promísena »cizím živlem« do té
míry, že 75 procent obyvatelů přistěhovalých z če-
ských okresů se stále poněmčuje a zbylých nepo-
němčených 25 procent tvoří »bolestný klín v ži-
vém německém těle«. Dvorní rada Pfersche tvrdí
tedy něco jiného. Vůdce německých pěvců z Ame-
riky dr. Lünning uvěřil snad mluvčímu kasina, že
Němci v Praze musí bojovati za své němectví
pravil, že také Němci v Americe musí za své ně-
mectví zápasiti a že jejich stezky nejsou růžemi
posety. Také na stezkách pražských Němců ne-
rostou samé růže, jak dokázala »Bohemia« v ne-
děli, rvouc si vlasy s hlavy nad tím, že u vstupu
do praesidia obchodního soudu jest jenom český
nápis »Obuv čistit-l
Polácí na Ostravsku a volby do moravského
doktor
Pfersch
Němec
D Volkszeitung
Wieser
Lünning
Čechy
Praha
Liberec
Praha Němec
ame
Amerika
Ostravsko
Pferschový Rauchberg
Bohemia
29
article
zemského sněmu.
30
article
Před nedávnem jsme se zmínili o stanovisku
Poláků na Ostravsku k zemským volbám morav-
ským. Uvedli jsme obsah článků sociálně demo-
kratickéo „Robotníka slaskiego“ i radikálně nacio-
nálního týdenníku „Glosu ludu slaskiego“, v nichž
požadováno, aby se polština stala třetím zemským
jazykem, aby moravské soukromé školy polsk
byly nahraženy školami veřejnými a aby konečne
Polákům na Moravě poskytnuto bylo zastoupení
na sněmu zemském.
Polák
Ostravsko
Morava
31
article
Požadavky tyto, zejména druhý a třetí, spo-
jeny jsou se značnými obtížemi. Postavení Poláků
na Ostravsku jest asi obdobné, jako postavení
Čechů dolnorakouských i jest na jevě, že zájmem
naším, jako většiny, jest, abychom byli instančn
cestou donuceni zřídit veřejné polské školy, poně-
vadž jest jasno, že stejných prostředků, jakých
použilo by se proti nám na Moravě v zájmu pol-
ského školství, musilo by býti použito proti Něm-
cům v Dolních Rakousích v zájmu skolství če-
ského.A pokud jde o zemský mandát polský, jest
věc ještě horší. Poláků na Moravě jest ztěží tolik
že by stačili na jeden mandát. Ale kdyby i stačili
má věc další háček a sice ten, že by takovýto man-
dát těžko bylo odhlasovat, poněvadž i moravský
zemský sněm, pokud se jeho složení týče, jest vy-
budován na podkladě zastoupení zájmového a na-
cionálních kurií. I musilo by tedy při rozhodováni
o polském požadavku býti rozhodnuto především
o tom, že se zavádí nová národnostní kurie. Dále
musila by se řešiti otázka mandátu samotného.z
důvodů malého počtu moravských Poláků nedá
se mysliti, že by polský mandát mohl odpovídat
dosavadním všeobecným 20 skupinám. Polský man-
dát ještě méně mohl by býti zařaděn do skupin
mandátů městských, ježto zde mají Polácl teprve
jen zcela nepatrný počet voličů a ještě měně do
skupiny obcí venkovských, kde se polští voličové
i na Ostravsku vyskytují takořka jen sporadicky.
Čecho
Polák
Ostravsko
Morava
Německo
Dolní Rakousy
obec venkovský
32
article
Z toho, co bylo řečeno, jest jasno, že ev. polský
mandáť mohl by býti vybudován jen na podkladě
všeobecného hlasovacího práva (ovšem také jen
se značnými obtížemi.) Tím by ale byla prolomena
zásada zájmového zastoupení, na němž volební řá-
dy zemské jsou vybudovány, což by asi narazilo na
odpor jak vlády, tak velkostatkářských poslanců.
Z toho, co výše bylo řečeno, jest patrno, na
jakých základech polské požadavky na Ostravsku
basírují. Zdá se ostatně, že Polácí sami jsousi
dobře vědomi těžké své posíce a proto z nedávno
vytýčených požadavků slevili již jen na zemskou
subvenci na své soukromé školy, jež až dosud byla
jim odpírána. Z toho, že by jim země poskytla
subvenci, chtějí pak dovozovat nutnost polských
škol na Ostravsku a na tom chtějí pak založit svů-
požadavek veřejných škol. Prozatím hledali z dosa-
vadních kandidátů některého, jenž by jim zaručil
účinnou pomoc ve vymáhání zemské subvence
začež jsou ochotni mu své hlasy odevzdat. Jest to
německý nacionál inženýr Rudolí Jung, kterého
našli a „Glos ludu“ ho v posledním svém čísle pol-
ským voličům doporučuje na tomtéž místě, na něm
před čtrnácti dny rozvinul své požadavky .
Jest ovšem otázka, jak se k Jungovi zachovají
polští sociální demokraté. Ti, zdá se nám podle
nedávného jejich projevu, podle „Glosovy“ píšťalky
tančit nebudou, což by pro p. Junga i pro „Glos
bylo nepříjemným, ježto politických stoupenců
„Gtos“ mezi moravskými Poláky má velmi málo
Polácet
Jung
Glos
Glosův
Polák
Ostravsko
všeobecný hlasovací práv
33
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Volební projev bískupů maloruských.
Hned, když římsko-katoličtí biskupové s
arménským arcibiskupem vydali své volební
provolání, v němž opětně potírají volební re-
formu, smluvenou mezi většinou polských
stran a Ukrajincí, a vyzývají polské volíče.
aby hlasovali proti přivržencům této volební
opravy, jakož i proti všem „radikálům“, ohlá-
sili tři unitští (maloruští) biskupově, že se také
veřejně vysloví o nastávajících haličských vol-
bách. Svůj projev nyní vydali a „Dilo“ a „Nov
Ref.“ přinášejí z něho delší výňatky.
Pastýřský list maloruských biskupů uzná-
vá, stejně jako katoličtí biskupové, potřebu
národního smíru v Haliči. Ale naprotí katoli-
cké hierarchii praví dále: Jsme přesvědčeni
že zástupci polského národa najdou prostřed-
ky, aby dostálidanému slovu a přece
nevydali v nebezpečí katolickou víru a polský
národ. Podotýkáme s důrazem, že se cítíme
za jedno s naším lidem. U nás neozval se žád-
ný hlas, který by rušil tuto harmonii. Jen ti.
kdo jsou nepřáteli katolické víry a polského
národa, pracovali proti vyrovnací akci a ne-
chtějí připustiti provedení spra-
vedlivého díla, jakýmje smluvená
volebníreforma. (Tím pastýřský list na-
ráží sice na odpor Starorusů z tábora Dudy-
kevičova, ale nepřímo bije též do katolických
biskupů a jich spojenců, Všepoláků a Podolá-
ků. Pozn. red.)
V dalším odstavci pastýřský list se omlou-
vá, že mluví o volební akci, tedy o otázce či-
stě politické. Ale se stanoviska církevníhol
unitští biskupové varují voliče, aby nevolili
za poslance odpůrce víry katolické, tedy i ře-
cko-sjednocené. Nový volební řád má býti vy-
budován na zásadě spravedlnosti.
Dokud nenabude platnosti tato zásada, nebude
v Haliči pořádku ani pokoje. Nový volební zá-
Ref
RakouskoUhersko
Halič