ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9a5abef0-8f10-11dd-9c76-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 64, person 63, work 3, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 3. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 150.
4 article
Na ranni avečerní listy předplání ss; V Praze v administraci- na ertjea . . . . s R —k s dvojí donáškou na Bortjna . . . . i K G2h ve Eliálkách: na měslo . . . . . 2 K 30 Foštou- na měsle. . . . na čtvrt letá . . . . 9 K 60 z dvojí zásilkou na měsle na dvrt iota . . . . 1 K So Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách. Srbský ministerský předseda Pašič o balkánské situaci. (Rozmluva našeho dopisovatele s p. N. Pašléem
Pašič Praha G 2
5 article
V Bělehradě, 1. června.
Bělehrad
6 article
Chtěje do napiaté balkánské situace,v níž jaksi ztrnule vše trvá na svých stanovi- skách, v níž se všech stran se slyší vášnívé pokřiky, jako obyčejně přehnané, v níž kasá se druh na druha, v níž každý tvrdí, že má výlučně právo a v níž z episod dělají se tak- řka dějinné události — vnésti trochu rozváž- ných slov ne promluvených s parlamentní tri- buny, bez jakékoliv posy, poprosil jsem srb- ského ministerského předsedu p. N. Pašiče o rozmluvu, v čemž bylo mi s velikou ochotou vyhověno. Mé otázky byly vesměs zodpově- děny s neobyčejnou u tohoto srbského stát- níka obšírností a mnohé jeho vývody byly m před očima doloženy příslušnými akty. Na moji otázku, v jakém stadiu na- lézá se nyní po podepsání preli- mináře balkánská otázka, p. Pašič odpověděl: — Nyní, když je už preliminární mír po- depsán a tudíž v hlavním svém programu bal- kánská válka skončena, přicházíme ke vnitř- ním otázkám, z nichž nejhlavnější jest: dělba zaujatého balkánskými spojencí územi, kondominia, náležejícího zatím nám všem stejnou měrou, protože jsme ho dobyli spojenými silami. Společnou úradou má býti tato otázka rozřešena, bez jakéhokoliv vměšování se cizích mocností a vlivů. Pro společnou schůzku buď předsedů ministerstev balkánských spo- jenců nebo delegátů jejich vlád vyslovily se již tři spojenci, kromě Srbska i Řeckoa
Pašič
7 article
Černá Hora. Do této chvíle nevyjá- dřilo se jen Bulharsko. Jakmile i ono projeví svůj souhlas, možno neprodleně určtii schůzku za tou příčinou. Srbská vláda ne- měla v úmyslu vycházeti s doklady o své účasti ve válce a oprávněnosti svých nároků na veřejnost před touto schůzkou, i učinila to teprve, byvši k tomu donucena bulharskou agitací v zahraniční veřejnosti, jež vnesla po- chopitelné rozčilení i do srbské veřejnosti Zajisté Srbsko bylo by dalo přednost důvěr- nému řešení sporných otázek na společné spo- jenecké poradě, stejně jak důvěrnými byla jednání o uzavření smluv a konvencí, pře tímto veřejným přetřásáním. Ale, jak již vzpo- menuto, Srbsko není v té příčině vinnikem — Na jakém smluvném podkla- dě, pane ministerský předsedo, spočívi vlastně daný poměrmezi Srbsken a Bulharskem? — Na jedné smlouvě a dvou konven- cích, jedné politické a jedné vojenské. Více konvencí než dvou není a opačné tvrzení v ji- stém vídeňském listě není správné. Dle vo- jenské konvence byli Bulhaři povinni poslati na makedonské bojiště 100.000 mužů V konvenci s tímto závazkem jest ve spojen i otázka rozdělení Makedonie. Tu byla určena i příští hranice v Makedonii mezi ná- mi a Bulharskem, což vysvítá jako samozřej- most ze závazné společné akce na makedonském bojišti. Smlouva s vojen- skou konvencí tvoří jeden neroz- lučný celek. Na základě těchto ujed- nání generální štábové měli vypracovati plány válečných operací. Pozdější dohody ge- nerálních štábů nemohou kombinovati smlou- vy. Tyto dohody jsou jen důkazem, že jedna ze smluvních stran, Bulharsko, nemohla splnit smluvních podmínek, kdežto druhá smluvn strana, Srbsko, učinila mnohem více, než byla povinna.
Bulhar Bulharsko Srbsko Makedonie
8 article
— Čím se může objasniti tak radikální změna v původních ujednáních se strany Bulharska? — Objasnění definitivní může dátl jen vojenská historie. Smlouva poukazo- vala však Bulharsko pouze na obrannou válečnou akci a nikoli na výbojnou. Na dobý- vání Odrinu i pochod na Čataldžu ve smlou- vě a vojenské konvenci vůbec nepomýšleno. Ale když ne celý měsíc před mobilisací (23. srpna po prav. kal.) Bulharsko nás požádalo, abychom je osvobodili od povinnosti poslati na makedonské bojiště 100.000 borců, my jsme ovšem nemohli než vysloviti s tím svůj sou- hlas. Dnes, po skvělých vítězstvích našich vojsk u Kumanova a Bitolje, nikdo se snad nepozastaví nad tím, jaké tragické důsledky mohlo případně míti toto odkázání branné pomoci v poslední chvíli, anebo jaké byly by toho důsledky, kdybychom byli řekli Bulhar- sku, že ho jeho povinnosti nemůžeme osvo- boditi, kdybychom na štěstí nebyli bývali tak pohotovi, než jak jsme vpravdě byli po- hotovými. Bulharsko tedy samo se odhodlalo ku porušení základní podmínky. společné vá- lečné i politické akce, nevyhověvši prvnímu závazku smlouvy, jež jest smlouvou meziná- rodně-právní povahy i platnosti, podepsanou oběma vládami i vladaři. — Bylo-li srbskou vládou hne na počátku bulharské vládě ře- čeno, že Srbsko bude žádati od- škodnění za nevyplnění smluv- ních závazků Bulharskemi za svo- ji Bulharsku poskytnutou po- moc? — Zajisté. Srbská vláda upozor- ňovala na to již v polovici měsíce
Bulhar Bulharsko Kumanovo Srbsko
9 article
lIstopadu, že žádá náhradu. Srbšt delegáti na prvé londýnské konferenci měli od své vlády pokyny, aby tam i tuto otázku uvedli na přetřes. Srbská vláda v té době úřadně u bulharské vlády neučiníla sice žád- ného kroku, ale Danev věděl o srbských po- žadavcích. Náš delegát v Londýně, Stojan Novakovič, pokoušel se o objasnění této otáz- ky, jenže Danev si nepřál tehdy o tom disku- tovati. Srbská vláda, nechtějíc tehdy vynášet na jednací pořad spory, vždyť ještě válka ne- byla ani skončena, což by bylo stvořilo jen nepříznivou náladu, uspokojovala se pouze opětným a opětným opakováním svých náro- ků. V polovici února učinili jsme bulharské vládě o tom úřadní oznámení naším sofijským vyslancem Spalajkovičem. „Přede dvě- ma dny — to bylo 15. února — ventiloval jsem před bulharskou vládou otázku rozdě- lení Makedonie,“ sděluje nám náš vyslanec.
Novakovič Londýn Makedonie
10 article
Ještě dříve byl předán (9. únoca) můj dopis i prosili jsme tehdy, abychom si tuto otázku sami mezi sebou vyřídili. Ještě před novým rokem upozornil jsem bulharského finančního ministra Todorova, s nímž jsem se sešel Niši, na naše požadavky. Bulhaři žádali na nás poslední pomoci, oblehací děla s náboji. Dali jsme tedy i to s připomenutím, že budeme žádati kompensace za vše, co jsme dali víc než třeba. Nabídnuté odkoupení těchto děl s náboji jsme odmítli, řkouce, že jsme to koupili k obraně vlastní země. Řekl jsem tehdy ještě žertem, že staré srbské po- řekadlo dí: žena a zbraň neprodávají se. Bylo by také podivnou logikou posuzovati cenu této pomoci po kupní hodnotě materiálů takové chvíli bývá jich hodnota nez- platitelna. Ačkoli jsme však k dvěma di- visím dodali ještě oblehací děla i s náboji posluhou s výhradou, že o peněžní náhradě za tento materiál nemůže býti řeči, v bulhar- ském aktu přece je znovu zmínka o ní. — Vyslovovali se, pane ministersl předsedo, Bulhaři s tak rozhodnou odmítavostí již od počátku o srb- ských nárocích?
Todorův Bulhar Niš
11 article
— Nikoliv. Jejich chování bylo spíše ta- kevé, že v nás utvrzovalo víru, že konečně, až bude na válečném poli vše dokonáno. snadno se dohodneme. I my jsma opravdu pevně věřili, že spravedlnost a srdee budou hlavními mluvčími v tomto sporu. Právě proto činilí jsme, seč jsme byli, v zájmu úplného vítězství nad nepřítelem, neohlížejíce se na to, zda jsme k tomu povinní či nikoli. Nemohli jsme zajisté uvěřiti, ze by Bulhar- sko, dobyvši s naším přispěním Drinopole Thrákie, houževnatě trvalo i na svém make- donském podíle, k jehož dobytí brannou silou nepřispělo. Naše válečné úspěchy byly stejně skvělý mí, ale naše politické úspěchy zůstávají, vi- nou vnějších vlivů, daleko za bulharskými Nemůžeme však přece dopustití, aby válkou bylo pro nás stvořeno horší postavení než jaké před tím jsme měli. Jakýsi východ přece musíme docíliti. I žádáme pou- ze pravý břeh Vardaru. — Je to snad šablonovitá otázka, ale přece ji musím učiniti: myslíte, pane mini sterský předsedo, že jest možný mírný východ z tohoto sporu? — My jsme pro to disposice učinili. Zá- leží teď na Bulharsku ...
Bulhar Thrákie Drinopol Vardar Bulharsko
12 article
— Zahraniční časopisy jsou plny zpráv o násilnostech srbských úřad nad bulharským obyvatelstve m — Netvrdím, že by naprosto nic se ne- stalo — vždyť jsou to území vojskem obsa- zená, pod vojenskou správou se nacházející V každé zemi i za mírné doby vyskylujo se případy násilností. Arciť tvrdí-li se, že se to děje hromadně a systematicky, je to do- cela obyčejná orientálská bájka. Ciz dopisovatelé měli příležitost viděti human- ni chování našeho vojska k mírnemu obyva- telstvu. Ojedinělé případy ostřejšího postupování vůči některým osobám bulhar- ské národnosti možno vysvětliti jen tím, že bulharským agitátorům dány pokyny, aby ne- poslouchali nařízení vojenských úřadů i ne- uznávali jich vůbec, a to přece nemůže být trpěno. Dokud jsou tyto země v naší vojen- ské správě, musí se jí podříditi každý oby- vatel stejně. Tak se činí všude. — Dovolte, pane ministerský předsedo ještě jednu poznámku: rakouský néme- cký tisk velmi se podráždil ně- kterými místy vašeho výkladu — — Co jsem řekl, dobře jsem dříve pro- myslil. Řekl jsem jen, co je pravdou. Nemoh jsem přece mlčky přejíti fakt, že to bylo ze- jména Rakousko, jež bránilo nám v uskutečnění našeho východu na moře. Ale řekl jsem ke konci, že ačkoli nám vzalo nejhlavnější, chceme s ním žíti v dobrém přátelském sousedství. Když nám nic jiného nevěří, ať aspoň to nám věří, že je nám po této válce třeba míru. Chceme učiniti. co bude možno v zájmu tohoto přátelského soužití a náš vídeňský vyslanec p. Jovano- vič má v té příčině přesné pokyny. Vašemu zdejšímu vyslanci šl. Ugronovi tolikráte jsem už řekl: „Teď je doba, kdy mů- žete tuto zemi si získatl a přátel- sky upoutati. Pomýšlíte-li na celn unii s námi, tvořte nyní zákla dy
Rakousko
13 title
Č. Slepánek. pro nil
Č . Slepánek
14 title
Spor srbsko-bulharský.
15 article Mínění dra. Daneva o sporu srbsko- bulharském.
Mínění dra. Daneva o sporu srbsko- bulharském. Londýnský dopisovatel »Slovence« na- vštívil v hotelu Ritzově bulharské delegáty na konferenci míru a žádal dra, Daneva za rozmluvu. Danev byl však zaměstnána nabídl zpravodaji, aby promluvil s delegátem Georgijevem, který mu poví vše to, co by mu mohl říci sám Danev. Odpovědi bul- harského delegáta jsou z části odpovědí na nedávnou velkou řeč Pašičovu a proto z nich vybíráme důležitější věci. Bulhaři popírají, že by bulharské vojsko nemělo čestného podílu v pokoření Makedonie, Bitva u Kumanova byla rozhodnuta ve pro- spěch Srbů tím, že v kritický okamžik, když vítězství se klonilo již na stranu Turků, přispěchal gen. Teodorov se západní bulhar- skou armádou na pomoc levému křídlu srb- skému pod velením generála Stepanoviče a tím rozhodl slavný výsledek bitvy. Tvrzení Řeků, že svým loďstvem zabránilo Turecku dovážeti po moři z Asie pomocná vojska do Makedonie, jest správné, ale bylo to jen na prospěch Řeků a Srbů, avšak na úkor bulharské armády. Turcí všechny asijské posily vrhli pak přes Caři- hrad k Čataldží proti Bulharům, čímž jejich postavení značně zhoršeno. Bulharští dele- gáti popírají dále, že by Bulharsko bylo při- nutilo Srby, aby značně zvýšili svou armádu. Srbové doplňovali své řady ne na prospěch Bulharů, nýbrž proto, že potřebovali nová vojska proti Albanii. Na zachování smlouvy, uzavřené mez Srbskem a Bulharskem, trvají také delegáti londýnští, ale jsou přesvědčení, že bal- kánský spolek přetrvá nynější spory. Bulharští delegáli mají dokonce za to, že ke spolku se připojí také Rumunsko. Na všechen způsob Bulharsko prý jest a zůstane ke svým spojen- cům loyální.
Slovenka Ritzův Danev Georgijev Pašičův Bulhar Srba Turek Teodorov Stepanovič Řek Makedonie Kumanovo Turecko Asie Bulharsko Albánie Srbsko Rumunsko
16 article
Ze Sofije, v květnu.
Sofijá
17 article
(Pův. dopis „Nár. Listů“. ) Napiatý poměr mezi Srbském a Bulharskem je dnes zajisté nejvážnější otázkou v Evropě, po- něvadž na něm závisí výsledek balkánské války Skončí-li konflikt zmažením spolku, bude to ví- tězství úsilí protislovanského, jestliže však se spolek udrží, možno se smířiti se všemi obětmi. které Slované byli nuceni učíniti v otázce slban- ské a jinde. Takto sůlno pohlížetí na otázkua při tom nelze rozebírati jednotlivé argumenty srbské nebo bulharské, což by vždy znamenalo dotknouti se citové stránky jedné nebo druhé strany. Ještě horší však než konflikt sám nebo válka mezi Srbskem a Bulharskem by bylo, kdyby zasáhly rozhodujícím způsobem vlivy Slo- vanstvu nepříznivé, poněvadž by se přičinily, aby po rozřešení sporu se spolek nemohl udržeti. Všeobecně se soudí, že válka mezi Srbskem a Bulharskem, kdyby se nedala odvrátiti, musila by nutně znamenati konec balkánského spolku. To je sice možno, ale nikoli jisto. Vše záleží na tom, které mocnosti evropské by z této války těžily. I v oficiálních kruzích srbských se připouští že armáda bulharská je početnější o 100.C00 nebe 150.000 mužů než armáda srbská, ale uvádí se. že prý se bulharská s rmáda nevyrovná srbské. ježto Bulhaři dosáhli tak vysokého počtu jen tím. že zařadili mladíky 17—19leté a starší muže o 45 do 50 let. Kromě toho prý tato armáda není dobře vyzbroiena. V těchto dnech táhlo Sofijí vojsko na srbské hranice. Táhlo kolem srbského vyslanectví a zpí- valo válečné písně. Ze srbského vyslanectví na ně hleděli a kritisovali nedostatečný výstroj.
Slovan Bulhar Bulharsko Evropa Srbsko C 00
18 article
Ovšem, mnozí vojácí neměli ani uniformy, ale viděl jsem, jak mladí i staří šli pevným vojen- ským krokem a jak jim tváře planuly bojechti- vostí. Armáda tato, jež přicházela z části od Drino- pole, z části od Čataldže, jevila se mi hroznoua mimoděk jsem si vzpomněl na hladové a špatně oděné vojáky, které vedl Napoleon k dobytí Italie. Jsem přesvědčen, že Srbové příliš podee- ňují bulharské vojsko. Srbové ovšem věří, že by zvítězili a proko mnoho nedbají na nátlak Ruska, podobně jako nedbali ruských výstrah před počátkem balkánské války, poněvadž byli přesvědčeni, že mohou Tu- recko poraziti. Dle toho, co říkají oficiální osob- nosti srbské, nepočítá se na součinnost armády řecké. Řekové by zůstali v Solunu, ale tím prý by vázali asi 100.000 až 150.000 Bulharů, takže by Srbové měli asi stejný počet jako Bulhaři. Na straně bulharské je, jak se zdá, v úmyslu, vypořádati se předně s Řeky a zabrati opět celé území, které Bulhaři obsadili na pochodu na Solun, a kterého se pak zmocnili Řekové, když bulharské vojsko bylo nuceno táhnouti k Bulairu.
Napoleon Srba Řek Bulhar Drina Rusko Italia
19 article
Soudí se, že tento postup bude snadný, nebo posud se Řekové jako za války řecko-turecké vy- hýbali vážnému boji a ustupovali. Srbové očekávají, že pak Bulhaři se obrátí stejně proti nim a proto rozložili celou svou armádu podél hranic od Gevgeli ke Skoplji k Egri Palance. Druhá armáda je soustředěna mez Pirotem a Niší, aby zabránila odtržení makedonské armády od Srbska. Pro případ, že by válka byla nevyhnutelna. jsou důsledky její posud nejisty. Kdyby Šebsko bylo poraženo, je možno, že by přes to zůstalo v spolku, aby v něm mělo oporu proti Rakousku Spolek rakousko-srbský je nyní vyloučen, poně- vadž ve Vídni mají vůči Šrbům velkou nedůvěru Kdyby však bylo poraženo Bulharsko, je věc kom- plikovanější, neboť Bulharsko má jinou sítuaci mohlo by pak hledati novou politickou orientaci ve sblížení s Rakouskem a Rumunskem. K těmto možnostem nutno přihlížetí a zatím doufati, že smírné vyřízení posud není vyloučeno. V . . ..
Řek Srba Bulhar Palance Šebsko Gevgel Srbsko Rakousko Vídeň Bulharsko Rumunsko
20 article
Z Londýna, 2. června. (Reuter.) Předseda so- brání dr. Danev odcestoval na pokyn své vlády věera pozdě večer do Sofije. Z Bělehradu, 2. června. Srbská tisková kan celář uveřejňuje o schůzce obou předsedů mini- sterstva komuniké, souhlasné se zprávou »Ag Tel. Bulgare«. Ze Soluna, 2. června. (K. k.] Dosavadní roz- pravy mezi bulharským generálem Ivanovem náčelníkem řeckého generálního štábu obmezuj- se prý zatím na vytčení vzájemného stanoviska Vyslovuje se však naděje, že dohoda bud možna Řecký obrnéný křižák »Averov« příplu sem s minonoskou a byl slavnostně uvítán. Z Paříže, 2. června. „Matin“ oznamuje z Bě- lehradu: Pašič obdržel od Gešova přípis, ve kterém tento vyslovuje politování nad posledním šarvátkami, které se udály bez vědomí bulharské vlády a generálního štábu. Uděleny byly příslušné rozkazy, aby takové šarvátky byly zamezeny Bulharsko zůstane věrno spojencům Korespondent dodává k tomu, že přátelé mí- ru spatřují v dopíse vážný symptom zlep šení srbsko-bulharských styků. Z Vídně, 2. června. „W. Allg. Ztg.“ oznamuje Jak se dovídáme, stalo se usnesení bulharského srbského ministerského předsedy na podnět řecké- ho m.-p. Venizela. Bulharský m.-p. vyslovi zásadní souhlas s tímto návrhem,
Danev Ivanov W Allg Venizel Londýn Bělehrad Paříž Bulharsko Vídeň Reuter
21 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české.
22 article Ku polítické sítuaci
Ku polítické sítuaci Z kruhů poslaneckých přináší plzeňsk orgán nár. strany svobodomyslné pozoruhod ný článek, jehož autor zabývá se pokusy jednotný klub na říšské radě s principem ma- jority, i ujíšťuje, že jsme byli a vždy budeme pro takovou formací, přes to, že skutečnost vyvedla nás z našich nadějí, jež vedly nás př posledních říšských volbách, že se nám podař- sjednotiti českou delegací pro jednotnou poli- tiku, Článek ukazuje k nestejnosti názorů poli- tických stran v té věci a zejména pokud se týče nár. sociální strany, ukazuje k tomu, že posl. Klofáč jest o tom docela jiného mínění než jeho spoluvůdce posl. Choc. „Poslanec Klofáč chce parlamentarisaci, jejími úkolem by bylo upraviti jazykovou otázku v Če- chách a české školství ve Vídni, a strana národné sociální by se nechovala ku parlamentárnímu ka- binetu nepřátelsky, posl. Choc ohlašuje oposící stá- lou, věčnou, ať je příští kabinet pro nás pokrokem nebo ne. Tyto oba programy tlumočí oba vůdcové téže strany v téže schůzil Strana agrární není rovněž jednotna v cílech oposice, nedomyslila svých kroků a nedomýšlí. Snad pouze v tom, co hlásá posl. Prášek, to jest, činiti vše, co by „ztě- žovalo“ postavení vlády. Co potom, bude-li to lepší než teď, je věcí vedlejší. Posl. Masaryk ve schůzi předsedů klubů neřekl nic určitého, snad jen to, že je třeba, aby se čeští poslanci dále ra- dili, ve své řeči rozpočtové stanovil však konkrét- ní program pracovní. To věak opěl nevadilo, aby o denním pořádku ve čtvrtek hlasováno bylo jeho klubem jistě ne v souhlase s pracovním programem prof. Masaryka.
Klofáč Choc Prášek Posl Masaryk profesor Vídeň
23 article
Pestrost těchto názorů dovozuje článel velmi názorně na čtvrtečním hlasování o den- ním pořádku, kdy tytéž oposiční strany hlasa- valy různě, čásí poslanců pro, část proti. Vy- stoupení českých stran pro italskou fakults vyvolala u Slovinců — s nimiž se chce zaklá- dati Slovanská jednota — překvapení ne-l rozhořčení. Proti návrhu posl. Seitze, ačkol znamenal skutečné ohrožení finančního plánu a provedení úřadnické pragmatiky, nehlaso- vali aní agrárníci ani čeští radikálové, ač my- slí-li to vážně s oposicí proti fin. plánu, byle jejich první povinnosti připojiti se k soc. demo- kratům. Proti návrhu Finkovu hlasovala část radikálů a agrárníků a část vyšla ven. Dojem takového hlasování musel býti ubohý a písatel upozorňuje českou oposici, že měli-li v úmyslu vskutku zadržeti letní program, měla tak uči- niti i positivně, protinávrhy, což však neuči- nila. Je-li však cilem oposice, aby hr. Stürgkha nahradil ministr Hussarek, sebevědomý, ne- bezpečný německý nacionál s jádrem konser- vativně-klerikálním, který se v ministerstvu vyučování chová k českým požadavkům da- leko neobjektivněji než se choval hr. Stürgkh.
Seitz Finkův Stürgkh Hussarek
24 article
takže se ve svých žalobách a stescích v zále- žitostech minoritních musí poslanci naší strany utikati spíše k němu, než k min. Hussarkovi — pak by to byl skutečně zajímavý pokrok v naší politice. Má-li česká politika něco vy těžiti z případné změny systému, musí připra- viti půdu s přesně stanoveným programem, z nímž by stál co největší počet českých po- slanců, musí také vyrazití z ruky každému příštímu premieru argu- ment, že na německé straně jest 170 poslan- ců, stojících semknutě k disposici, na české straně několik stran, nemohoucích se sjedno- titi k jednotnému postupu politickému v nej- základnějších rysech. Jisto jest, že to takticky jíž nesesiluje naši posici do budoucna, ohla- šuje-li se část české delegace oposice pro opo- sici ad infinitum. Většina české delegace bude státi na levém křídle, a ti ostatní aby vytaho- vali politickou káru z mělčin, jimiž ji levý bol vleče.
25 article
Politická píseh.
26 article
»V neděli konečně dospěli německosmeričt pěvci z Milwaukce na svém vítězném tažení Ně- meckem po svém posledním radostiplném pobyt ve Vídni také do Prahy, aby tu jakožto hosté pě- veckého spolku »Tauwitz« vyměnili se zdejšími pěvci německá slova, německé písně a německý ruky stisk .. .« Takovými a ještě jinými patheti- ckými slovy uvítala »Bohemia« americké hosty jimž se dostalo v německém kasině krom toho ještě politické apostrofy, pro kterouž jsme si této události vůbec povšimli. Rečnici, kteří vítali v ka- sině americké hosty, byli by rádi podškrtli vý- znam německé menšiny pražské (tiskovou chybou »Bohemie« povýšena dokonce na skrovnou vět- šinu!) nějak zvlášť důrazně — ale všady, kde se o to pokusili — ocili se v tvrdé kolisi s pravdou. Tak president kasina Forchheimer namlouval pěvcům z Ameriky, že přicházejí do města, kdež národnostní boj zuří a Němci nacházejí se v stálém zápasu s národnostním příkořím. Ve sku- tečnosti nikdo tou dobou neví nic o nějakém zu- řivém národnostním boji v Praze, který de facto jest tu již definitivně vybojován. Stálý zápas Němců s národnostním protivníkem v Praze omezuje se n několik resolucí Ortsratu anebo Vereinu ročně. jež národnostní prolivník zaznamená, aniž by jin dále připisoval nějaký zvláštní význam, anebo na sestavování německého katastru či nalepován výstřižků českých listů někdy o pražských Něm- cích a t. p. Výrok Forchheimerův o tom, že ame- ričtí Němci stojí zde na tak »dobré německé půdě« jako nikde, mohl se ovšem týkat výhradně parketů německého kasina, ačkoliv ani o tom nejsou Němci v Čechách, ba ani v Praze vesmě téhož přesvědčení.
Forchheimer Němec Forchheimerův Vídeň Praha Amerika Německo Čechy Bohemia
27 article
U drobném prodeji ranni čislo o sobě . . za Bk večerni . . ča tk Ve fliálkách na yenkově ranni čislo . . . . . . . le večerní . . . . Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přilímá adminlstrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejl se téš redakc, tiskárna a oxpodice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejí
28 article
Nepravdu měl ostatně i dv. rada dr. Pfersche jenž americké pěvce klamal předstíráním, že Němci v severních Čechách mají své středisko, svůj ži- votní čiv v Praze. Není vyloučeno, že se z Liberce a odjinud ozve proti tomu ostrý protest s řížností, jaké jsme se jíž v liberecké »D. Volkszeitung tak často dočetli. Zájímavý jest výrok dvor. rady Pfersche, že na severu Čech sdva miliony« Němců pěstují německý život a kulturu nefalšovanou a bez přimísení cizím živlem, kdežto v Praze Němci jsou jenom nepatrnou menšinou. Podle kolegů Pferschových Rauchberga a Wiesera jest německý život a kultura Němců, pokud se sami pokládají za ryzi Němce, promísena »cizím živlem« do té míry, že 75 procent obyvatelů přistěhovalých z če- ských okresů se stále poněmčuje a zbylých nepo- němčených 25 procent tvoří »bolestný klín v ži- vém německém těle«. Dvorní rada Pfersche tvrdí tedy něco jiného. Vůdce německých pěvců z Ame- riky dr. Lünning uvěřil snad mluvčímu kasina, že Němci v Praze musí bojovati za své němectví pravil, že také Němci v Americe musí za své ně- mectví zápasiti a že jejich stezky nejsou růžemi posety. Také na stezkách pražských Němců ne- rostou samé růže, jak dokázala »Bohemia« v ne- děli, rvouc si vlasy s hlavy nad tím, že u vstupu do praesidia obchodního soudu jest jenom český nápis »Obuv čistit-l Polácí na Ostravsku a volby do moravského
doktor Pfersch Němec D Volkszeitung Wieser Lünning Čechy Praha Liberec Praha Němec ame Amerika Ostravsko Pferschový Rauchberg Bohemia
29 article
zemského sněmu.
30 article
Před nedávnem jsme se zmínili o stanovisku Poláků na Ostravsku k zemským volbám morav- ským. Uvedli jsme obsah článků sociálně demo- kratickéo „Robotníka slaskiego“ i radikálně nacio- nálního týdenníku „Glosu ludu slaskiego“, v nichž požadováno, aby se polština stala třetím zemským jazykem, aby moravské soukromé školy polsk byly nahraženy školami veřejnými a aby konečne Polákům na Moravě poskytnuto bylo zastoupení na sněmu zemském.
Polák Ostravsko Morava
31 article
Požadavky tyto, zejména druhý a třetí, spo- jeny jsou se značnými obtížemi. Postavení Poláků na Ostravsku jest asi obdobné, jako postavení Čechů dolnorakouských i jest na jevě, že zájmem naším, jako většiny, jest, abychom byli instančn cestou donuceni zřídit veřejné polské školy, poně- vadž jest jasno, že stejných prostředků, jakých použilo by se proti nám na Moravě v zájmu pol- ského školství, musilo by býti použito proti Něm- cům v Dolních Rakousích v zájmu skolství če- ského.A pokud jde o zemský mandát polský, jest věc ještě horší. Poláků na Moravě jest ztěží tolik že by stačili na jeden mandát. Ale kdyby i stačili má věc další háček a sice ten, že by takovýto man- dát těžko bylo odhlasovat, poněvadž i moravský zemský sněm, pokud se jeho složení týče, jest vy- budován na podkladě zastoupení zájmového a na- cionálních kurií. I musilo by tedy při rozhodováni o polském požadavku býti rozhodnuto především o tom, že se zavádí nová národnostní kurie. Dále musila by se řešiti otázka mandátu samotného.z důvodů malého počtu moravských Poláků nedá se mysliti, že by polský mandát mohl odpovídat dosavadním všeobecným 20 skupinám. Polský man- dát ještě méně mohl by býti zařaděn do skupin mandátů městských, ježto zde mají Polácl teprve jen zcela nepatrný počet voličů a ještě měně do skupiny obcí venkovských, kde se polští voličové i na Ostravsku vyskytují takořka jen sporadicky.
Čecho Polák Ostravsko Morava Německo Dolní Rakousy obec venkovský
32 article
Z toho, co bylo řečeno, jest jasno, že ev. polský mandáť mohl by býti vybudován jen na podkladě všeobecného hlasovacího práva (ovšem také jen se značnými obtížemi.) Tím by ale byla prolomena zásada zájmového zastoupení, na němž volební řá- dy zemské jsou vybudovány, což by asi narazilo na odpor jak vlády, tak velkostatkářských poslanců. Z toho, co výše bylo řečeno, jest patrno, na jakých základech polské požadavky na Ostravsku basírují. Zdá se ostatně, že Polácí sami jsousi dobře vědomi těžké své posíce a proto z nedávno vytýčených požadavků slevili již jen na zemskou subvenci na své soukromé školy, jež až dosud byla jim odpírána. Z toho, že by jim země poskytla subvenci, chtějí pak dovozovat nutnost polských škol na Ostravsku a na tom chtějí pak založit svů- požadavek veřejných škol. Prozatím hledali z dosa- vadních kandidátů některého, jenž by jim zaručil účinnou pomoc ve vymáhání zemské subvence začež jsou ochotni mu své hlasy odevzdat. Jest to německý nacionál inženýr Rudolí Jung, kterého našli a „Glos ludu“ ho v posledním svém čísle pol- ským voličům doporučuje na tomtéž místě, na něm před čtrnácti dny rozvinul své požadavky . Jest ovšem otázka, jak se k Jungovi zachovají polští sociální demokraté. Ti, zdá se nám podle nedávného jejich projevu, podle „Glosovy“ píšťalky tančit nebudou, což by pro p. Junga i pro „Glos bylo nepříjemným, ježto politických stoupenců „Gtos“ mezi moravskými Poláky má velmi málo
Polácet Jung Glos Glosův Polák Ostravsko všeobecný hlasovací práv
33 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Volební projev bískupů maloruských. Hned, když římsko-katoličtí biskupové s arménským arcibiskupem vydali své volební provolání, v němž opětně potírají volební re- formu, smluvenou mezi většinou polských stran a Ukrajincí, a vyzývají polské volíče. aby hlasovali proti přivržencům této volební opravy, jakož i proti všem „radikálům“, ohlá- sili tři unitští (maloruští) biskupově, že se také veřejně vysloví o nastávajících haličských vol- bách. Svůj projev nyní vydali a „Dilo“ a „Nov Ref.“ přinášejí z něho delší výňatky. Pastýřský list maloruských biskupů uzná- vá, stejně jako katoličtí biskupové, potřebu národního smíru v Haliči. Ale naprotí katoli- cké hierarchii praví dále: Jsme přesvědčeni že zástupci polského národa najdou prostřed- ky, aby dostálidanému slovu a přece nevydali v nebezpečí katolickou víru a polský národ. Podotýkáme s důrazem, že se cítíme za jedno s naším lidem. U nás neozval se žád- ný hlas, který by rušil tuto harmonii. Jen ti. kdo jsou nepřáteli katolické víry a polského národa, pracovali proti vyrovnací akci a ne- chtějí připustiti provedení spra- vedlivého díla, jakýmje smluvená volebníreforma. (Tím pastýřský list na- ráží sice na odpor Starorusů z tábora Dudy- kevičova, ale nepřímo bije též do katolických biskupů a jich spojenců, Všepoláků a Podolá- ků. Pozn. red.) V dalším odstavci pastýřský list se omlou- vá, že mluví o volební akci, tedy o otázce či- stě politické. Ale se stanoviska církevníhol unitští biskupové varují voliče, aby nevolili za poslance odpůrce víry katolické, tedy i ře- cko-sjednocené. Nový volební řád má býti vy- budován na zásadě spravedlnosti. Dokud nenabude platnosti tato zásada, nebude v Haliči pořádku ani pokoje. Nový volební zá-
Ref RakouskoUhersko Halič