1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 30. května 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večarní listy
předplácí se:
V Praze v administracit
na měsle, . . . . . —
na čtvrt leta .
s dvojí donáškou
a moěsle
na čtort lota
ve filiálkách
na měsio . . . . . 2 K 80h
a měsla. Foštou
na čtvrtiet . . . . 3 K eo
dvojí zásilkou
měsl
na tvrtieta: . . . keh
Praha
5
article
Vecerní
Vecerní
vamí-
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě
za Sh
večerní . . . . . . . za 4 h
Va filiálkách na venkověn
ranni čislo
večerni
. . 5b
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a inzerty přijíma
sdmrnistrace v Marianské ul., a
Tam nacházojí se táž
redakce, tiskárna a oxpedlee
„Národních Llstů“
Rukopisy se navracej
Virginie
národní Llstus
6
article
V Praze, 30. května.
Tiskové prameny, blízké literárnímu byro
pana Kanie, ujišťují nás v posledních dnech.
že válka mezi Srbskem a Bulharskem je na
samém krajíčku. Překvapuje proto, když čte-
me řeč Pašičovu, že v ní není žádné stopy
po vášnivé rozhořčenosti, která by mohla být
předzvěstí nastávajícího boje. Za to mnohem
ostřeji obracel se tento veliký státník malého
státu proti severnímu sousedovi, proti tomu
státnímu útvaru, který v naší škole nazývají
„širší vlastí“
Sám ctihodný „Fremdenblatt“ uznal za
vhodné požádat literární byró pana Kanie,
aby přiměřeně odpovědělo na výtky Pašičo-
vy. Náš zahraniční úřad se diví, jak se opo-
vážil Pašič mluvit tak málo zdvořile o naší
zahraniční politice, jak mohl jí vytýkat krátko-
zrakost, úzkoprsost. „Řeč srbského předsedy
ministerstva nebyla prodchnuta tím smířlivým
duchem vůči nám — píše „Fremdenbl.“
který bychom právem očekávali na základě
svého chování za krise od celé Evropy uzna-
ného.“ Literární byró ani v daném případě
nemůže si odvyknout pochvalná uznání pro
rakousko-maďarskou zahraniční politiku, roz-
šiřovaná agenty literárního byró v cizině, vy-
dávat za původní chválu.
Kanie
Pašič
Praha
Srbsko
Bulharsko
Evropa
I řeč Pašičův
7
article
Zároveň dovídáme se, co všechno rfaše
politika za balkánské krise chtěla a co ne-
chtěla: „Rakousko-Uhersko nedalo sice žád-
ného prohlášení o své neutrálnosti a terito-
riální beznáročnosti; ani nepřiznalo Srbsku
Jaderský přístav na vlastním území, jak pan
Pašič nejasné vyslovenou frásí tvrdí, ani t
nebylo Rakousko-Uhersko, které nabídlo srb-
ské vládě za dobrovolné zřeknutí se Jader-
ského pobřeží Vardarskou dolinu se Solunem
Monarchie ovšem trvala na svém desítilet
starém programu a třeba že si na všechny
strany ponechala volnou ruku, zdržela se v
skutečnosti jakéhokoli teritoriálního rozšíření
a nijak neztěžovala Srbům válčení.
Do jisté míry fakticky má pravdu; ra-
kousko-uherská vojenská opatření přes všech-
nu svoji zbytečnou nákladnost, která vzbudíla
ironickou poznámku ruského diplomata, že
nemá nic proti tomu, když Rakousko si dovo-
luje přepych vyhodit několik set milionů, pří-
liš neztěžovala Srbům válčení. Směle obna
své severozápadní hranice a táhli dolů Varda-
rem a vzhůru přes albanské prahy až k Ja-
derskému moři, aniž se ohlíželi na řinčení
zbraní nad řekami Bosnou a Neretvou. Ale
činili tak ne proto, že důvěřovali dnes hlá-
sáné mírumilovné politice rakousko-uherské
nýbrž proto, že důvěřovali pomocí kohos
většího. Úspěch Rakousko-Uherska vůčí Srb-
sku nebyl vojenský, leč diplomatický: diplo-
macie zabránila Srbům zůstat na Jaderském
pobřeži. S tohoto stanoviska dlužno též posu-
zovat bez konce se vlekoucí mobilisační opa-
tření naší říše: proč se to vše dělalo? Zač
budeme tolik platit?
Pašič
Srba
Srb
RakouskoUhersko
Jadera
Rakousko
Bosna
Neretva
Uhersko
8
article
Dnes mluvčí rakouské diplomacie dovo-
lává se zdravého rozumu srbského národa
aby urovnal cesty ke smíru s rakousko-uher-
skou monarchií a nešel na vějičku Pašičovi
který prý chce nevoli Srbska proti Bulhar-
sku převésti na Rakousko-Uhersko.
Na šalmaji smíru hrají dnes i jiné vídeň-
ské denníky. „N. W. Journal“ nejraději by
smířil soustátí nad středním Dunajem se vše
mi balkánskými státy, ačkoli je aspoň tal
opatrný, že smír se Srbskem klade na posled-
ní místo. Ve skutečnosti měl by stát na mí-
stě prvém. Srbí jsou nejen našimi nejbližším
sousedy, jsou vlastně jedinými sousedy, poně-
vadž imaginární spojení mezi rakousko-uher-
ským územím a bulharským mohlo by nastat
jen v nadějné Albanii, bude-li Albanie oprav-
du pod rakouským vlivem a budou-li bulhar-
ské hranice dotýkat se Albanie, a s Řecken
je tomu podobně. Srbi kromě toho mají věi
šinu příslušníků svého národa v zemích habs-
burských a jest pochopitelno, že vzájemný
styk mezi jednotlivými částmi těla srbského
národa nelze ani s pomocí Cuvajů a výjimeč-
ných opatření v Uhrách a v Bosně i Herce-
govině přerušiti. Rakousko-uherská monarchie
jest jen umělou politickou organisací
kdežto Srbi jsou živým národním organis-
mem.
Pašič
Bulhar
N W
Srb
Cuvaj
Srbsko
RakouskoUhersko
Albánie
Uhry
Boseň
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Ze Sofije, 29. května. (K. k.) Vláda uloži
la dru. Danevu, aby se po podepsán
smlouvy o míru vrátil do Sofije
Týž pokyn dostal ministr financí Teodorov
který dlí právě v Paříží.
Ze Sofije, 29. května. (K. k.) Studenti zdej-
ší university budou v neděli konati schůzi.
která má zaujmouti stanovisko proti dal-
šímu trvání balkánského spolku.
Studentský spolek dosud horlivě podporoval
myšlenku balkánského spolku.
Z Cetyně, 30. května. Zdejší vláda naří-
dila včera večer černohorskému delegátu
Londýně, by podepsal předběžnou
mirovou smlouvu.
Z Londýna, 29. května. (K. k.) „Reute-
rova kancelář“ dovídá se z informace, došlé
jí pozdě večer, že Řecko rozhodlo se
vzhledem k ujištění, jehož se mu
dostalo od Turecka, podepsat
mírovou smlouvu tak, jak jest, bez
dodatků. Toto rozhodnutí, které bylo sdě-
leno ve Foreign Office, stalo se po konfe-
renci tureckých a řeckých delegátů, na níž
prohlásil Nizami paša, že smlouvy a úmluvy
mezi Řeckem a Tureckem, které byly před
válkou a za války byly zrušeny, zítra po
podepsání mírové smlouvy opět nabudou
platnosti.
Teodorov
Sofijá
Paříž
Cetyně
Londýn
Reut
Řecko
Turecko
Foreign Office
11
article
Zostřený spor srbsko-bulharský.
Z Londýna, 30. května. „Daily Mailu“ te-
legrafují z Bělehradu: V politických kruzích
jsou přesvědčeni, že válka s Bulharskem jest
naprosto neodvratna. V Bělehradě samém
jest klid. V městě není skoro žádného vojska.
Úřady konají přípravy pro válku s větší ještě
horlivostí než na podzím. Censura koná se
nejpřisnějí. Občanské osoby nesmějí bez
zvláštního povolení na nádraží a bez povolení
úřadů nelze jezdíti železnící. Poslední záloha
byla povolána do zbraně.
Z Londýna, 30. května. „Daily Telegraph'
oznamují z Athén: Srbsko již v nejblížších ho-
dinách vypoví smlouvu s Bulharskem, ač
jestli se to již nestalo. Srbská nota, odevzdaná
bulharské vládě, vytýká, že smlouva sepsáne
byla za mlčelivé podmínky, že v každý čas
nějaký stát třetí, především Řecko, může při-
stoupiti jako člen ke smlouvě plně platný, je-
hož hlas jest hlasu Srbska a Bulharska rovno-
cenný.
Z Paříže, 30. května. „Matinu“ telegrafuj
ze Sofije: Zde jest rozechvění nad řečí Paši-
čovou, které možno nazvati ještě větším, než
jaké bylo v předvečer války s Tureckem. Na
vládních místech prohlašují, že nepovažuj
pokojné rozřešení sporu se Srbskem za mož-
né. Řeč Pašičovu možno pokládati za výpo-
věď smlouvy. Oposiční vůdcové žádají, by ne-
prodleně svolalo se sobrání, by zaujalo stano-
visko ku provokaci Srbskem a kromě toho
zvědělo, jaký jest obsah smlouvy bulharsko-
srbské.
Ze Sofije, 30. května. Naděje na pokojné
rozřešení konflíktu se Srbskem posuzuje se
Matin
Paša
Pašičův
Londýn
Bělehrad
Bulharsko
Atény
Srbsko
Řecko
Paříž
Turecko
Sofijá
Daily Maila
Daily Telegraph
12
article
dnes krajně skepticky. Vojenské připra-
vy pokračují. Vzezření města So-
fije a jiných měst bulharských jest
stejné jako před válkou balkánskou.
Jistá, vojenským kruhům blízká osobnost pro-
hlásila, že posice Bulharska jsou tak jistéa
bezpečné, že možno při srážce se Srbskem na-
díti se rychlých a snadných úspě-
chů. Nynější klid že jest klidem
předválkou. Naproti tomu se sděluje, že
boje Řeků a Bulharů před Solunem přestaly,
poněvadž neutrální pásmo se respektuje obě-
ma státy.
Ze Sofije, 30. května. Podle zprávy sem
došlé z Petrohradu chování Srbska na
rozhodujících místech učinílo do-
jem nepříznivý. Rusko žádati bu-
de od Srbska, aby se mírnilo a re-
spektovalo smlouvu. „Rěč“ praví, že
tato mluva ruská snad k tomu přispěje, byv
Bělehradě nabyli rozvahy.
Z Paříže, 30. května. „Matinu“ telegrafu-
jí ze Soluna: Všechna srbská posád-
ka i dělostřelectvo opustily Bi-
tolji. Zůstal tam pouze 7. pěší pluk.
Z Bělehradu, 30. května. Pašič odje-
de zejtra zvláštním vlakem do Ca-
rybrodu, kde dopoledne bude míti schůzku
s Gešovem. Schůzce přítomen bude také Ba-
lajkovič.
Řek
Bulhar
Matin
Pašič
so
Bulharsko
Srbsko
Sofijá
Petrohrad
Rusko
Bělehrad
Paříž
Ca
Soluna
13
article
Ze Solíje, 30. května. („Reichspost“.) Vše-
chen bulharský tisk a politická veřejnost za-
bývají se řeči Pašičovou a ostřej
odmítají. „Večerna Pošta“, Radoslavův
orgán „Národní Práva“, dále „Utro“, „Den“
ostatní časopisy prohlašují, že Pašič překonal
i nejhorší očekávání. „Kdyby byl zamý-
šlel,“ praví „Pošta“, „provokaci, ne-
mohltolépeprovésti. Co řekl Pašič
bulharské armádě, je tak neslýchané, že od-
povědí na to může býti jenom od-
volání se ke zbraním, aby se Srbům
dokázalo, že bulharské vojsko i bez srbské po-
moci může Srby zdolati. Udaje Pašičovy o jed-
notlivostech smlouvy jsou nesprávny: O
Adrii není ve smlouvě právě tak žádná zmín-
ka, jako o moři Mramorovém a je tudíž ne-
správným, dovolávati se náhrady za Albani
z bulharského území.“ Časopisy prohlašují, že
Pašič také sděleními o bulharské armádě chtěl
nesprávnými udají dělati náladu: U Čatald-
že nebyl nikdy žádný srbský vo-
ják. Vše, co Pašíč řekl o bulharské armádě.
je největší politickou lží, která kdy by-
la pronesena. — „Národní Prava“ praví, žeje
povinností kabinetu hned odstoupiti, neví-li.
jak v této hodině každý Bulhar smýšlí.
Z Paříže, 30. května. („Zeit“.) Ze Sofije
se oznamuje: Král Ferdinand zaslal dva
telegramy caru Mikuláši a císaři Vilé-
movi, kteří mu odpověděli společným te-
legramem z Berlina, ve kterém mu dů-
razně radí, aby ničeho nepodni-
kal, cobymohloohroziti mír. Ve své
odpovědi král Ferdinand praví, že Bulhar-
sko nikdy nikoho nechce vyzývati, a že on
jeho vláda si nejupřímněji přejí, aby se vy-
hnuli srážkám. Král doufá, že stejné smý-
šlení a stejné úmysly mají takév
Bělehradě a v Athénách. „Temps
oznamují z Berlína, že císař Vilém, car Mi-
kuláš a anglický král Jiří za svých po-
sledních porad shodli se v tom, že vyrov
nají neshody, vzniklé mezi bal-
kánskými spojenci.
Pašičův
Pošta
Radoslavův
Pašič
Srba
Albani
Bulhar
Ferdinand
Mikuláš
Vilý
Vilém
Jiří
Solíje
Paříž
Berlín
Bělehrad
Atény
U Čatald
14
article
Ze Solije, 30. května. (K. k.) Výkonný
výbormakedonsko-drinopolských
bratrstev vyzývá všecky Make-
donce ve věku od 20—40 let, aby se
shromáždili pod prapory make-
donské domobrany. V apelu se praví,
že makedonská vlast jest v nebezpečí. Jest
svatou povinností každého Makedonce, aby
ochránil vlast před novým jhem.
Ze Sofije, 30. května. („N. W. J.“) Vůdč
bulharská osobnost vyslovila se o řeči Pasi-
čově, že Srbsko nikdy by se nebyl
odvážilo mluviti takovým tónem
kdyby čataldžská armáda byla již stála na srb-
ských hranicích. Naděje na smirnou do-
hodu proto silně poklesla.
Ze Sofije, 29. května. (K. k.) Večerní listy
kritisují ostře výklad ministerského předsedy
Pašiče a tvrdí, že několik jeho výroků je na-
prosto nesprávno. Oficiosní „Mir“ praví
Srbové spálili všechny mosty. Kdyby bulhar-
ská armáda nestála ještě u Čataldže a Bulairu
měli by Srbové kdy odvahu takto vystupo
Ze Soluna, 30. května. (K. k.) Srbský
korunní prine odebral se včera
do Velesu, aby přehlédl soustře-
děné tam srbské vojsko, jehož počes
udáván jest nyní asi na 90.000 až 100.000
mužů.
vati?
Makedonec
Pašič
Srba
Solija
Sofijá
Srbsko
Mira
Veles
Soluna
15
article
Rakouský vládní hlas o Pašíčově výkladu
Z Vídně, 30. května. [K. k.) O řeči mi-
nisterského předsedy Pašíče píše „Fremden-
blatt“: Nesplnilo se úplně očekávání, spojované
s řečí touto, poněvadž se očekávalo, že do
rozporů vášnivě vedených srbským a bulhar-
ským tiskem bude vneseno konečně jasno
Přes velké množství důkazů, které uvádí řeč
na prokázání nezbytnosti revise smlouvy, zů-
stává dlužna vysvětlení o nejdůležitějším bodě
totiž o tom, co je minimem srbských poža-
davků v příčině příštích hranic mezi oběma
spojenci. Pouze všeobecnému srbskému sta-
novisku dával Pašič při vší šetrnosti ve formě
řeči vynikati s velkou rozhodností, stano-
visku, že Srbsko musí za všech okolností
trvati na revisi smlouvy. Teprve osobní vy-
jednávání mezi srbským a bulharským mini-
sterským předsedou, ohlášené na nejbližší
dobu, vyjasní srbsko-bulharskou otázku. Že
také Rakousko-Uhersko sleduje
srsko-bulharský spor s největší
pozorností, je přirozeným důsled-
kem velkého zájmu, jaký má moc-
nářství na takové nové úpravě
poměru držav na Balkáně. Tento zá-
jem byl dále stupňován okolností, že řeč srb-
ského ministerského předsedy neřídila s
k nám smířlivým duchem, jaký
jsme byli na základě našeho sta-
noviska za krise, celou Evropou
uznaného, oprávněni očekávati
Pašíčův
Pašič
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Balkán
Evropa
16
article
Rakousko-Uhersko neučinilo ani prohlá-
šení o neutralitě, ani prohlášení o teritoriální
bezzájemnosti. Také nepříznalo Srbsku jader-
ský přístav na vlastním území. Nebylo to ani
Rakousko-Uhersko, které srbské vládě za
dobrovolné upuštění od jaderského pobřeží
nabídlo vardarskou rovinu se Solunem. Sku-
tečně se však mocnářství zdrželo vší teri-
toriální expanse a nijak Srbsku neztěžovalo
vedení války. List vyslovuje naději, že Srb-
sko a Bulharsko povedou své vy-
jednávání takovým zp ůsobem, aby
tím zájmy velmocí, zejména sou-
sedního mocnářství, nijak ne-
v zaly újmy a konči: Myslíme, že s urči-
tostí můžeme míti za to, že pokus u č init
Rakousko-Uhersko zodpovědným
za politováníhodné sváry mez
balkánskými národy nebude mít
nikde úspěchu. Jsme naopak přesvěd-
čeni, že zdravý smysl srbského národa najde
cestu, na níž by mohl býti obnoven dobrý
poměr k mocnářství a tím i trvalá záruka
klídu na Balkáně.
Srb
Rakousko
Uhersko
Srbsko
RakouskoUhersko
Bulharsko
Balkán
17
article
Spor bulharsko-řecký.
Ze Soluna, 29. května. (K. k.) Předseda
ministerstva Venizelos měl dnes opět delší
poradu s králem. Praví se, že ještě není
upuštěno od naděje v dohodu
s Bulharskem, a že předseda minister-
stva dává přednost pokojné dohodě. Dnes byl
zatknut jistý bulharský knihkupec, učitel ob-
chodní školy a tajemník bulharského metro-
polity. Byly vykonány další domovní pro-
hlídky, při čemžprý nalezeny byly
pumy.
Ze Soluna, 29. května. (K. k.) O čeká vá
se zde bulharský generál Ivanov,
který má zahájiti vyjednávání s řeckým gene-
rálním štábem. Ministerský předseda Veni-
zelos měl dnes delší rozmluvu s plukovní-
kem Vasičem.
Ze Soluna, 30. května. (K. k.) Řeckými-
nisterský předseda Venizelos při-
jal včera návštěvu Sarafovu a oplatil návště-
vu generálu Esapčjevu. Tento oznámil řeckým
úřadům, že dnes přibude generál Ivanov, aby
porokoval s řeckým generálním štábem.
Nepokoje na hoře Athosu.
Ze Soluna, 29. května. (K. k.) V ruském klá-
šteře Panteleimonu na hoře Athosu vypukly opět
nepokoje. Opat kláštera byl ztýrán a obecní rada
byla tudíž nucena zakročiti ozbrojenou mocí. Je
obava, že se výtržnosti budou opakovati.
Spor rumunsko-bulharský.
Z Bukurešti, 29. května. (K. k.) Sněmovna
projednávala dnes v důvěrné schůzi petro-
hradský protokol.
Nový kandidát na trůn albanský.
Z Valony, 30. května. („Zeit“.) Mezi pro-
zatímní vládou a Essadem pašou vyjednává se
o společnou vládu, která by řídila
správu země až do definitivního utvoření
Albanie. Dále bylo usneseno, zakročiti u vel-
mocí, abyjedenze synů býv. sultána
Abdula Hamida jmenován byl kní-
žetem Albanie.
Venizelos
Ivanov
Esapčjevo
Hamid
Soluna
Bulharsko
Athos
Bukurešť
Valon
Albánie
Vit
Soluna
Sarafovo
18
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Redlova aféra v parlamentě.
Z Vidně, 30. května. Posl. dr. Gross a sou-
druzí podali na ministra zeměbrany dotaz v příči-
ně plukovníka Redla. Posl. Breiter a soudruzi
podali v téže záležitosti dotaz na ministra země-
brany.
Z Vídně, 30. května. Ministerstvo vojenství
hodlá v poslanecké sněmovně prostřednictvím bar.
Georga zodpověděti dotaz, který byl učiněn v pří-
padě plukovníka Redla.
Z Vídně, 30. května. (K. k.) V dnešní schůzi
poslanecké sněmovny podali posl. Breiter a soudr.
na ministra spravedlnosti dotaz po vlivu gene-
rálního advokáta u generální proku-
ratury nejvyššího soudního a kasační-
ho dvoru prvního státního zástupee
dra. Viktora Pollaka na provedení se-
bevraždy plukovníkem Redlem. V do-
taze jsou tyto otázky: 1. Jaký úkol měl generální
advokát při tomto čistě vojenském řízení? 2. Jak
chce justiční správa vysvětliti so učinnost
jmenovaného vysokého funkcionáře
při aktu vojenského tresťu?
Odpor proti výjímečným zákonům pro Elsasko
a Lotrinsko.
Z Berlína, 30. května. (Zeit.) Návrh elsasko-
lotrinské vlády na zavedení výjimečných zákonů
pro říšské země je, jak se proslýchá, z větší části
dílem místodržitele Wedela. Ve spolkové
radě, tak se aspoň praví, je velmi málo
chuti přistoupiti na návrhy elsasko-
Redlův
Posl
doktor
Gross
Redl
Georg
Pollak
Wedel
Vídeň
Lotrinsko
Berlín
poslanecký sněmovna
Zeit
19
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Dobrovolné ošetřovatelky ve válce
balkánské.
Některé pražské časopisy otiskly úsudek pro
Clairmonta o dobrovolných ošetřovatelkách ve
válce balkánské. Úsudek ten vyzněl naprosto od-
sudivě pro dobrovolné ošetřovatelky. Mezi řádky
dotýká se prof. Clairmont též cetyňských poměrů.
Proto považuji za svou povinnost pronésti úsudel
svůj o dobrovolných ošetřovatelkách po témět
sedmiměsíčním pobytu na Cetyní.
Prof. Clairmont učinil smutnou zkušenost
proto šmahem odsuzuje všechny dobrovolné oše-
třovatelky. Nemohu v tomto s ním souhlasiti, a
připoušlím, že vojenský personál má vědomí po-
vinnosti mnohem více vyvinuté, a proto v dobách
válečných hodí se muži mnohem lépe za per-
senál ošetřovatelský; ovšem nikoli tak zvaní udo-
brovolnici
Pro noční služby na pokojích měli jsme „do-
brovolníky“, většinou to rakouské sběhy. Zkuše-
nosti s nimi byly co nejsmutnější, a až na jedinou
výjimku, dobrovolníka barona Zajece ze Záhřeba.
byla to čeládka, před níž nestačili jsme vše zaví-
rati na zámek. Špinavýma rukama prohrabovati
se ve sterilním mullu a vypíjet medicinální vina
raněným, bylo u nich na denním pořádku. Trestati
jsem jich nesměl, vždyť to byli „dobrovolníci“ ,
mezi nimí dokonce někteří t. zv. „inteligenti“. Pro-
pustili jsme konečně téměř všechny, dospěvše ku
přesvědčení, že nežli takovýto „dobrovolný“ per-
sonšl. raději žádný. Za denní personál měli jsme
ženy. Na počátku války všechny možné: dobro-
velnice, placené ošetřovatelky, bývalou jeptišku
i t. zv. sestru řádovou z Německa, svobodné
vdané.
Clairmont
profesor
Zajec
Záhřeb
Německo
20
article
Zkušenosti naše byly různé, leč potvrdily
mneu již dávno hájený názor, že rozhoduje jedině
pvaha oroby, ale nikdy šat neb řád. Mizernou
ežetřovatelkou zůstane osoba povahově slabá, at
již je to jeptiška nebo ošetřovatelka dobrovolná
A ve válce, kde nacvičená disciplina silně povo-
luje, nejlépe vyniká povaha jednollivce.
Nerozmýšlel jsem se dlouho; propustil jsem
ihned polovinu personálu a poslal jej domů, a tak
na konec zbyl personál, který naprosto se mi
osvědčil. Když přehlédnu zbytek, zůstaly 3 dobro-
volné ošetřovatelky a 4 klinické opatrovnice z
Prahy na 450 raněných. A tu nemohu než projeviti
jim největší uznání nad pílí a obětavostí jejich
Ošetřovatelky z povolání stejně jako dobrovolnice
sl. Šulcová, baronessa Helíertová, sl. Mer-
hautová i Boučková osvědčily se jako
vzorné ošetřovatelky.
Šulcová
Helíertová
Boučková
Praha
21
article
Baronessa Helfertová nevzdálila se na př. an
na den z Cetyně za celý její 6l/2měsíční pobytn
a přes své mládí vycvičila sobě podřízený per-
sonál tak, že oddělení její se 120 raněnými, kde
po celý den samostatně pracovala, bylo nejvzor-
nější. Když nastupovala do nemocnice, neměla ani
ponětí o ošetřování raněných; všemu se musila
teprve u nás naučiti. A sl. Šulcova, vrátivši s
po tříměsíčním pobytu na Cetyni do Prahy, když
zvěděla, v jakém octl jsem se nedostatku perso-
nálu po bojích na Bardaňole, neváhala obětavě
nastoupiti po druhé cestu na Černou Horu. A stej-
ně i ostatní dobrovolné ošetřovatelky ukázaly do-
brou vůli a brzy hladce překonaly těžké počátky.
Na druhé straně vyškolená ošetřovatelka, bý-
valá jeptiška, která při přijetí naslibovala hory
doly, zklamala úplně. Oddechl jsem si, když zmi-
zela z Cetyně. Za nedobrovolné propuštění ne-
opomenula mi v „jemné formě“ vynadati v kleri-
kálním „XX. věku“, což s radostí ovšem i jiné
klerikální listy otiskly, z jakého důvodu, nevím.
Byl jsem spokojen se svým personálem a ne-
záviděl jsem kolegům z jiných nemocnic „dobro-
volné dámy“, které se dle úsudku lékařů většinou
naprosto neosvědčily. I mezi nimi byly ovšem čest-
né výjimky, které s obětavostí úctyhodnou konaly
těžké služby ošetřovatelské, jako pí. Vojvodi-
čová a pí. Skerovičová, dvě do Cetyně pro-
vdané Češky.
Šulcův
Skerovičová
Praha
Černá Hora
Cetyně
22
article
Pokud se týče přikrých slov Clairmontových
že ošetřovatelky způsobily smrt raněného, my-
slím, že přece jen je příliš silné svalovati neúspě-
chy therapeutické na bedra opatrovníc.
Ošetřovatelka není zde proto, aby sama pře-
vazovala neb dokonce i ordinovala. Jest povin-
ností lékaře, aby sám kontroloval, jak plní se
jeho nařízení a nedovolil, aby ošetřovatelky pletly
se do věcí, náležejících jen a jedině lékaři.
A tak po zkušenostech, jež jsme ve své ne-
mocnici se ženským personálem zažili, nemohu
než znovu opakovati, že i ve válee může
býti žena vzornou ošetřovatelkou,
naprosto nerozhoduje, je-li to dobrovolnice, oše-
třovatelka z povolání neb sestra řádová, ale roz-
hoduje ladině povaha ženy a její inteligence. Zá-
zeží pak na autoritě chefa nemocnice, aby bez vá-
hání různý brak mravně slabý, který vždy připlete
se do řad ošetřovatelských, dovedl co nejrychleji
odstraniti, třeba by i na počátku proto trpěl ne-
dostatkem personálu, neboť každý se dá nahraditi
a nejsnáze ošetřovatelka špatná.
= Dobrého prostředku proti opilství používá
několik nizozemských obcí. Švědčí o velké shoví-
vavosti s opilcem, ale za to tím větší přísnosti k
tomu, kdo umožňuje opíti se, ku prodavačům liho-
vin. Když strážník najde na ulici někoho, kdo už
netrefí rovně domů, zavolá drožku, naloží zmo-
ženého a jede s nim na strážnici. Tam se ho vy-
ptají na jeho jméno a na jméno hostinského,č
výčepníka, u něhož opičku získal, pak ho prohléd-
ne lékař, který určí, jak dlouho si má zmožený od-
počinouti a pak, když se probere z nejhoršího, za-
veze ho strážník drožkou domů. Druhého dne do-
stane hostinský nebo výčepník, u něhož se zadrže-
ný opil, účet za drožku a lékaře a musí bez reptá-
ní zaplatiti. Od té doby, co je toto zařízení zave-
deno, ubývá prý opilců velmi značně.
23
article
= Pellagra je hojitelna. Jak se píše z Říma.
konstatovali lékaři státního zdravotního institutu
dři. Scala a Alessandrini na základě dlouholetých
studii, že nemoc pellagra, zvaná také „milánskou
růží“, která vyskytuje se zvláště často v severní
Italii, je způsobena rozkladem pitné vody.
obsahulicí kysličník křemičitý a
proto možno se nemoci snadno vystři-
hati. Pellagra je vyrážka, provázená poruchami
zažívacího ústrojí a nervovými chorobami, z nichž
povstane často šílenství. Dosud se myslilo, že je
příčinou pellagry zvláštní plíseň, rostoucí na ku-
kuřičných klasech, a že je tato strašná nemoc ne-
zhojitelna,
Pour mieux se connaitre. Takovýto název
[K lepšímu poznání se“) má spolek německých
francouzských vzdělanců různých povolání, který
byl ustaven před rokem. Letos, ve dnech od 10.
do 13. srpna, koná spolek v Ženevě první svůj kon-
gres. Na kongresu přednese francouzský výbor
studii „Německo ve francouzském polmu od roku
1900 a na to přednese německý výbor studi
„Francie v německém pojmu od r. 1900“. Dále je
ohlášena přednáška o madame de Stačl, jejíž kniha
„LAllemagne“ vyšla právě před sto lety, dále
bude promluveno o cestách, jež od dob pí. de Staěl
podnikali Francouzové v Německu, o názorech
Francouzů na německé slavné muže a zase naopak,
Zkrátka, Němci a Francouzové budou si vzájemně
otvírati svá nitra. Jak to asi dopadne, až se dů-
kladně poznají?
= Republikánská učitelka. Státní zastupitel-
ství v Segedině obžalovalo učitelku Emmu Andras-
syovou pro rušení ústavnosti. Slečna Andrassyová
napsala v listě „Magyar Köztársaság“, vydávaném
drem. Jiřím Nagyem. ohnivý článek s titulem „Ha
férfi vagy...“ (Jsi-li mužem...), který vyzněl re-
publikánsky propagačně. Autorka bude postavena
před segedinskou porotu.
Pour
Stačl
LAllemagne
jít Staět
Francouz
Němec
Andrassyová
Magyar Köztársaság
Nagy
Řím
Scala
Ženeva
Německo
Francie
zdravotní institut
Italia
Emma Andras
24
article
= Řecký princ Jiří na cestách. Z Terstu
29. května. (K. k.) Řecký princ Jiří, bratr králův
přijel sem s choti a dětmi na Lloydovém parníku
odpoledne z Pyrea. Panstvo bude zejtra pokračo-
vati v cestě do Paříže
= Nález erbu Hohenzollernů na Kavkaze.
Němci jsou radosti bez sebe, neboť svůj „Drang
nach Osten“ mohou nyní znovu historicky odů-
vodnit. V kterémsi kavkazském městě byla prý
při kopání základů k nové budově nalezena řada
válečných štitů, s erby francouzské a německé
šlechty. Mezi jinými našel se také štít s erbem
Hohenzollernů a proto Němci usuzují, že v krajině
té zdržoval se delší dobu člen domu Hohenzoller-
nů. Berlínská „Kreuzzeitung“ soudí, že je tímto ná-
lezem vysvětlena řada zjevů, nad jejichž původem
si dosud němečtí historikové lámali hlavy. V mno-
hých krajinách Kavkazu, zvláště prý v Gruziňsku.
je několik zámků, prozrazujících gotický sloh. Č-
sto se učenci pozastavovali nad tím, jakým způso-
bem sem mohla býti gočika zanešena. Nyní zdá se
Němcům, že našli vysvětlení, neboť tyto stavby
prý jistě souvisí s pobylem německých a francouz-
ských Křižáků. Také okolnost, že na Kavkaze vy-
skytuje se množství čistě francouzských jmén, co
rovněž zavdalo už často podnět k historickým stu-
diím, je tím vysvětlena. Rytíři se tam usadili a s
nimi jejich průvody. Po čase vrátili se do svých
vlastí, ale jejich lid tam zůstal a ponechal si svá
původní jména. Na jeho potomcích během času prý
už ovšem nezůstalo nic francouzského, stali se pl-
nokrevnými Rusy. Němci najdou pomalu stopy
svých předků ve všech dílech světa.
Jiří
králův
Němec
Hohenzollern
Rytíř
Rus
Terst
Paříž
Kavkaz
Drang nach
25
article
Dr. E. Rychlík.
Dr. E. Rychlík.
Sensační rodinné drama ve Vídni. Z V í d-
ně. 30. května. Dnes v noci událo se zde rodinné
drama, jehož podrobnosti způsobily ve všech kru-
zích vídeňských velkou sensaci. Pani Helena M a u-
bachová, rozená baronka Bülovová, dru-
há žena svého chotě, se kterým se nalézala v pro-
cesu o rozvod, byla svojí nevlastní se-
strou Eleonorou Türkovou smrtelně
pobodána. Paní Türková se potom
usmrtila. Pan Maubach, komerční rada, rozešel
se před dvěma měsíci se svojí ženou, jež ubytovala
se v hotelu. Její nevlastní sestra paní Türková se
ubytovala s ní, aby ji těšila. Včera večer jedly
obé s 88letou matkou. Dnes ráno po 6. hod. bylo
slyšeti v hotelu ženský výkřik. Sběhnuvší se lidé
spatřili paní Maubachovou neoblečenou s krvácejí-
cími ranami na krku. V úryvcích byla s to vy-
pravovati, co se událo. Vyprávěla, že si stěžovala
své sestře, že nemůže déle žíti. Paní Türková po-
bodala ji pak ve spánku, aby ji zavraždila. Lidé.
vedrali se do sousedního pokoje, kde nalezli paní
Türkovou krvácející z četných ran. Byla již mrtva.
doktor
Pan M
Bülovová
Türkův
Türková
Maubach
Maubachová
Vídeň
26
article
Nalezeno na ní 10 ran naprosto smrtel-
ných, které způsobeny byly velkou silou a jimiž
zraněny byly vnitřní orgány. Paní Maubachová
byla dopravena do sanatoria. Pan Maubach byl po
druhé ženat již celých 17 let s baronkou Bülovovou,
která pochází ze starého šlechtického rodu v ně-
mecké říšt. Maubach mešká nyní v Alžíru. Na
9. července bylo stanoveno stání v příčině rozvodu.
— Neštěstí při zákopnickém cvičení na Dunaji.
Z Prešpurku, 29. května. (K. k.) Tři zákop-
níci konali dnes na Dunaji za velení poručíka cvi-
čení. Asi 50 m od břehu převrhl se člun, ve kte-
rém se vojáci nacházeli, při cvičení ve spouštění
kotvy. Vojáci spadli do vody. Zákopníci, stojící
na břehu, jim spěchali na pomoc. Podařilo se však
jen dva vojíny zachrániti, kdežto poručík jménem
Turay a vojín Filip Hessoph zmizeli ve vlnách.
Mrtvola Hessophova byla později nalezena,
Výbuch v dynamitce. Z Port Vendres.
29. května. [K. k.) V dynamitce v Paulilles vybuchl
nitroglycerinový aparát a přivodil výbuch čisticích
a misicích strojů. Šest osob bylo zabito. Několik
jiných bylo zraněno, některé z nich těžce.
= Zabit splašenými koni. Z Berlína, 30.
května. Včera večer splašilí se ve staré Jakubské
třidě koně, zapřažení do řeznického povozu. Po-
ručík Levandovský, který se vrhnul před koně.
aby je zadržel, byl zabit.
Maubachová
Maubach
Bülovová
Turay
Hessoph
Levandovský
Alžír
Dunaj
Prešpurk
Port Aires
Berlín