ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 99f67ee0-8f10-11dd-a327-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 94, org 12, person 84, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 30. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 146.
4 article
Na ranní a večarní listy předplácí se: V Praze v administracit na měsle, . . . . . — na čtvrt leta . s dvojí donáškou a moěsle na čtort lota ve filiálkách na měsio . . . . . 2 K 80h a měsla. Foštou na čtvrtiet . . . . 3 K eo dvojí zásilkou měsl na tvrtieta: . . . keh
Praha
5 article Vecerní
Vecerní vamí- V drobném prodejir ranní čislo o sobě za Sh večerní . . . . . . . za 4 h Va filiálkách na venkověn ranni čislo večerni . . 5b lnseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inzerty přijíma sdmrnistrace v Marianské ul., a Tam nacházojí se táž redakce, tiskárna a oxpedlee „Národních Llstů“ Rukopisy se navracej
Virginie národní Llstus
6 article
V Praze, 30. května. Tiskové prameny, blízké literárnímu byro pana Kanie, ujišťují nás v posledních dnech. že válka mezi Srbskem a Bulharskem je na samém krajíčku. Překvapuje proto, když čte- me řeč Pašičovu, že v ní není žádné stopy po vášnivé rozhořčenosti, která by mohla být předzvěstí nastávajícího boje. Za to mnohem ostřeji obracel se tento veliký státník malého státu proti severnímu sousedovi, proti tomu státnímu útvaru, který v naší škole nazývají „širší vlastí“ Sám ctihodný „Fremdenblatt“ uznal za vhodné požádat literární byró pana Kanie, aby přiměřeně odpovědělo na výtky Pašičo- vy. Náš zahraniční úřad se diví, jak se opo- vážil Pašič mluvit tak málo zdvořile o naší zahraniční politice, jak mohl jí vytýkat krátko- zrakost, úzkoprsost. „Řeč srbského předsedy ministerstva nebyla prodchnuta tím smířlivým duchem vůči nám — píše „Fremdenbl.“ který bychom právem očekávali na základě svého chování za krise od celé Evropy uzna- ného.“ Literární byró ani v daném případě nemůže si odvyknout pochvalná uznání pro rakousko-maďarskou zahraniční politiku, roz- šiřovaná agenty literárního byró v cizině, vy- dávat za původní chválu.
Kanie Pašič Praha Srbsko Bulharsko Evropa I řeč Pašičův
7 article
Zároveň dovídáme se, co všechno rfaše politika za balkánské krise chtěla a co ne- chtěla: „Rakousko-Uhersko nedalo sice žád- ného prohlášení o své neutrálnosti a terito- riální beznáročnosti; ani nepřiznalo Srbsku Jaderský přístav na vlastním území, jak pan Pašič nejasné vyslovenou frásí tvrdí, ani t nebylo Rakousko-Uhersko, které nabídlo srb- ské vládě za dobrovolné zřeknutí se Jader- ského pobřeží Vardarskou dolinu se Solunem Monarchie ovšem trvala na svém desítilet starém programu a třeba že si na všechny strany ponechala volnou ruku, zdržela se v skutečnosti jakéhokoli teritoriálního rozšíření a nijak neztěžovala Srbům válčení. Do jisté míry fakticky má pravdu; ra- kousko-uherská vojenská opatření přes všech- nu svoji zbytečnou nákladnost, která vzbudíla ironickou poznámku ruského diplomata, že nemá nic proti tomu, když Rakousko si dovo- luje přepych vyhodit několik set milionů, pří- liš neztěžovala Srbům válčení. Směle obna své severozápadní hranice a táhli dolů Varda- rem a vzhůru přes albanské prahy až k Ja- derskému moři, aniž se ohlíželi na řinčení zbraní nad řekami Bosnou a Neretvou. Ale činili tak ne proto, že důvěřovali dnes hlá- sáné mírumilovné politice rakousko-uherské nýbrž proto, že důvěřovali pomocí kohos většího. Úspěch Rakousko-Uherska vůčí Srb- sku nebyl vojenský, leč diplomatický: diplo- macie zabránila Srbům zůstat na Jaderském pobřeži. S tohoto stanoviska dlužno též posu- zovat bez konce se vlekoucí mobilisační opa- tření naší říše: proč se to vše dělalo? Zač budeme tolik platit?
Pašič Srba Srb RakouskoUhersko Jadera Rakousko Bosna Neretva Uhersko
8 article
Dnes mluvčí rakouské diplomacie dovo- lává se zdravého rozumu srbského národa aby urovnal cesty ke smíru s rakousko-uher- skou monarchií a nešel na vějičku Pašičovi který prý chce nevoli Srbska proti Bulhar- sku převésti na Rakousko-Uhersko. Na šalmaji smíru hrají dnes i jiné vídeň- ské denníky. „N. W. Journal“ nejraději by smířil soustátí nad středním Dunajem se vše mi balkánskými státy, ačkoli je aspoň tal opatrný, že smír se Srbskem klade na posled- ní místo. Ve skutečnosti měl by stát na mí- stě prvém. Srbí jsou nejen našimi nejbližším sousedy, jsou vlastně jedinými sousedy, poně- vadž imaginární spojení mezi rakousko-uher- ským územím a bulharským mohlo by nastat jen v nadějné Albanii, bude-li Albanie oprav- du pod rakouským vlivem a budou-li bulhar- ské hranice dotýkat se Albanie, a s Řecken je tomu podobně. Srbi kromě toho mají věi šinu příslušníků svého národa v zemích habs- burských a jest pochopitelno, že vzájemný styk mezi jednotlivými částmi těla srbského národa nelze ani s pomocí Cuvajů a výjimeč- ných opatření v Uhrách a v Bosně i Herce- govině přerušiti. Rakousko-uherská monarchie jest jen umělou politickou organisací kdežto Srbi jsou živým národním organis- mem.
Pašič Bulhar N W Srb Cuvaj Srbsko RakouskoUhersko Albánie Uhry Boseň
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Ze Sofije, 29. května. (K. k.) Vláda uloži la dru. Danevu, aby se po podepsán smlouvy o míru vrátil do Sofije Týž pokyn dostal ministr financí Teodorov který dlí právě v Paříží. Ze Sofije, 29. května. (K. k.) Studenti zdej- ší university budou v neděli konati schůzi. která má zaujmouti stanovisko proti dal- šímu trvání balkánského spolku. Studentský spolek dosud horlivě podporoval myšlenku balkánského spolku. Z Cetyně, 30. května. Zdejší vláda naří- dila včera večer černohorskému delegátu Londýně, by podepsal předběžnou mirovou smlouvu. Z Londýna, 29. května. (K. k.) „Reute- rova kancelář“ dovídá se z informace, došlé jí pozdě večer, že Řecko rozhodlo se vzhledem k ujištění, jehož se mu dostalo od Turecka, podepsat mírovou smlouvu tak, jak jest, bez dodatků. Toto rozhodnutí, které bylo sdě- leno ve Foreign Office, stalo se po konfe- renci tureckých a řeckých delegátů, na níž prohlásil Nizami paša, že smlouvy a úmluvy mezi Řeckem a Tureckem, které byly před válkou a za války byly zrušeny, zítra po podepsání mírové smlouvy opět nabudou platnosti.
Teodorov Sofijá Paříž Cetyně Londýn Reut Řecko Turecko Foreign Office
11 article
Zostřený spor srbsko-bulharský. Z Londýna, 30. května. „Daily Mailu“ te- legrafují z Bělehradu: V politických kruzích jsou přesvědčeni, že válka s Bulharskem jest naprosto neodvratna. V Bělehradě samém jest klid. V městě není skoro žádného vojska. Úřady konají přípravy pro válku s větší ještě horlivostí než na podzím. Censura koná se nejpřisnějí. Občanské osoby nesmějí bez zvláštního povolení na nádraží a bez povolení úřadů nelze jezdíti železnící. Poslední záloha byla povolána do zbraně. Z Londýna, 30. května. „Daily Telegraph' oznamují z Athén: Srbsko již v nejblížších ho- dinách vypoví smlouvu s Bulharskem, ač jestli se to již nestalo. Srbská nota, odevzdaná bulharské vládě, vytýká, že smlouva sepsáne byla za mlčelivé podmínky, že v každý čas nějaký stát třetí, především Řecko, může při- stoupiti jako člen ke smlouvě plně platný, je- hož hlas jest hlasu Srbska a Bulharska rovno- cenný. Z Paříže, 30. května. „Matinu“ telegrafuj ze Sofije: Zde jest rozechvění nad řečí Paši- čovou, které možno nazvati ještě větším, než jaké bylo v předvečer války s Tureckem. Na vládních místech prohlašují, že nepovažuj pokojné rozřešení sporu se Srbskem za mož- né. Řeč Pašičovu možno pokládati za výpo- věď smlouvy. Oposiční vůdcové žádají, by ne- prodleně svolalo se sobrání, by zaujalo stano- visko ku provokaci Srbskem a kromě toho zvědělo, jaký jest obsah smlouvy bulharsko- srbské. Ze Sofije, 30. května. Naděje na pokojné rozřešení konflíktu se Srbskem posuzuje se
Matin Paša Pašičův Londýn Bělehrad Bulharsko Atény Srbsko Řecko Paříž Turecko Sofijá Daily Maila Daily Telegraph
12 article
dnes krajně skepticky. Vojenské připra- vy pokračují. Vzezření města So- fije a jiných měst bulharských jest stejné jako před válkou balkánskou. Jistá, vojenským kruhům blízká osobnost pro- hlásila, že posice Bulharska jsou tak jistéa bezpečné, že možno při srážce se Srbskem na- díti se rychlých a snadných úspě- chů. Nynější klid že jest klidem předválkou. Naproti tomu se sděluje, že boje Řeků a Bulharů před Solunem přestaly, poněvadž neutrální pásmo se respektuje obě- ma státy. Ze Sofije, 30. května. Podle zprávy sem došlé z Petrohradu chování Srbska na rozhodujících místech učinílo do- jem nepříznivý. Rusko žádati bu- de od Srbska, aby se mírnilo a re- spektovalo smlouvu. „Rěč“ praví, že tato mluva ruská snad k tomu přispěje, byv Bělehradě nabyli rozvahy. Z Paříže, 30. května. „Matinu“ telegrafu- jí ze Soluna: Všechna srbská posád- ka i dělostřelectvo opustily Bi- tolji. Zůstal tam pouze 7. pěší pluk. Z Bělehradu, 30. května. Pašič odje- de zejtra zvláštním vlakem do Ca- rybrodu, kde dopoledne bude míti schůzku s Gešovem. Schůzce přítomen bude také Ba- lajkovič.
Řek Bulhar Matin Pašič so Bulharsko Srbsko Sofijá Petrohrad Rusko Bělehrad Paříž Ca Soluna
13 article
Ze Solíje, 30. května. („Reichspost“.) Vše- chen bulharský tisk a politická veřejnost za- bývají se řeči Pašičovou a ostřej odmítají. „Večerna Pošta“, Radoslavův orgán „Národní Práva“, dále „Utro“, „Den“ ostatní časopisy prohlašují, že Pašič překonal i nejhorší očekávání. „Kdyby byl zamý- šlel,“ praví „Pošta“, „provokaci, ne- mohltolépeprovésti. Co řekl Pašič bulharské armádě, je tak neslýchané, že od- povědí na to může býti jenom od- volání se ke zbraním, aby se Srbům dokázalo, že bulharské vojsko i bez srbské po- moci může Srby zdolati. Udaje Pašičovy o jed- notlivostech smlouvy jsou nesprávny: O Adrii není ve smlouvě právě tak žádná zmín- ka, jako o moři Mramorovém a je tudíž ne- správným, dovolávati se náhrady za Albani z bulharského území.“ Časopisy prohlašují, že Pašič také sděleními o bulharské armádě chtěl nesprávnými udají dělati náladu: U Čatald- že nebyl nikdy žádný srbský vo- ják. Vše, co Pašíč řekl o bulharské armádě. je největší politickou lží, která kdy by- la pronesena. — „Národní Prava“ praví, žeje povinností kabinetu hned odstoupiti, neví-li. jak v této hodině každý Bulhar smýšlí. Z Paříže, 30. května. („Zeit“.) Ze Sofije se oznamuje: Král Ferdinand zaslal dva telegramy caru Mikuláši a císaři Vilé- movi, kteří mu odpověděli společným te- legramem z Berlina, ve kterém mu dů- razně radí, aby ničeho nepodni- kal, cobymohloohroziti mír. Ve své odpovědi král Ferdinand praví, že Bulhar- sko nikdy nikoho nechce vyzývati, a že on jeho vláda si nejupřímněji přejí, aby se vy- hnuli srážkám. Král doufá, že stejné smý- šlení a stejné úmysly mají takév Bělehradě a v Athénách. „Temps oznamují z Berlína, že císař Vilém, car Mi- kuláš a anglický král Jiří za svých po- sledních porad shodli se v tom, že vyrov nají neshody, vzniklé mezi bal- kánskými spojenci.
Pašičův Pošta Radoslavův Pašič Srba Albani Bulhar Ferdinand Mikuláš Vilý Vilém Jiří Solíje Paříž Berlín Bělehrad Atény U Čatald
14 article
Ze Solije, 30. května. (K. k.) Výkonný výbormakedonsko-drinopolských bratrstev vyzývá všecky Make- donce ve věku od 20—40 let, aby se shromáždili pod prapory make- donské domobrany. V apelu se praví, že makedonská vlast jest v nebezpečí. Jest svatou povinností každého Makedonce, aby ochránil vlast před novým jhem. Ze Sofije, 30. května. („N. W. J.“) Vůdč bulharská osobnost vyslovila se o řeči Pasi- čově, že Srbsko nikdy by se nebyl odvážilo mluviti takovým tónem kdyby čataldžská armáda byla již stála na srb- ských hranicích. Naděje na smirnou do- hodu proto silně poklesla. Ze Sofije, 29. května. (K. k.) Večerní listy kritisují ostře výklad ministerského předsedy Pašiče a tvrdí, že několik jeho výroků je na- prosto nesprávno. Oficiosní „Mir“ praví Srbové spálili všechny mosty. Kdyby bulhar- ská armáda nestála ještě u Čataldže a Bulairu měli by Srbové kdy odvahu takto vystupo Ze Soluna, 30. května. (K. k.) Srbský korunní prine odebral se včera do Velesu, aby přehlédl soustře- děné tam srbské vojsko, jehož počes udáván jest nyní asi na 90.000 až 100.000 mužů. vati?
Makedonec Pašič Srba Solija Sofijá Srbsko Mira Veles Soluna
15 article
Rakouský vládní hlas o Pašíčově výkladu Z Vídně, 30. května. [K. k.) O řeči mi- nisterského předsedy Pašíče píše „Fremden- blatt“: Nesplnilo se úplně očekávání, spojované s řečí touto, poněvadž se očekávalo, že do rozporů vášnivě vedených srbským a bulhar- ským tiskem bude vneseno konečně jasno Přes velké množství důkazů, které uvádí řeč na prokázání nezbytnosti revise smlouvy, zů- stává dlužna vysvětlení o nejdůležitějším bodě totiž o tom, co je minimem srbských poža- davků v příčině příštích hranic mezi oběma spojenci. Pouze všeobecnému srbskému sta- novisku dával Pašič při vší šetrnosti ve formě řeči vynikati s velkou rozhodností, stano- visku, že Srbsko musí za všech okolností trvati na revisi smlouvy. Teprve osobní vy- jednávání mezi srbským a bulharským mini- sterským předsedou, ohlášené na nejbližší dobu, vyjasní srbsko-bulharskou otázku. Že také Rakousko-Uhersko sleduje srsko-bulharský spor s největší pozorností, je přirozeným důsled- kem velkého zájmu, jaký má moc- nářství na takové nové úpravě poměru držav na Balkáně. Tento zá- jem byl dále stupňován okolností, že řeč srb- ského ministerského předsedy neřídila s k nám smířlivým duchem, jaký jsme byli na základě našeho sta- noviska za krise, celou Evropou uznaného, oprávněni očekávati
Pašíčův Pašič Vídeň Rakousko Uhersko Balkán Evropa
16 article
Rakousko-Uhersko neučinilo ani prohlá- šení o neutralitě, ani prohlášení o teritoriální bezzájemnosti. Také nepříznalo Srbsku jader- ský přístav na vlastním území. Nebylo to ani Rakousko-Uhersko, které srbské vládě za dobrovolné upuštění od jaderského pobřeží nabídlo vardarskou rovinu se Solunem. Sku- tečně se však mocnářství zdrželo vší teri- toriální expanse a nijak Srbsku neztěžovalo vedení války. List vyslovuje naději, že Srb- sko a Bulharsko povedou své vy- jednávání takovým zp ůsobem, aby tím zájmy velmocí, zejména sou- sedního mocnářství, nijak ne- v zaly újmy a konči: Myslíme, že s urči- tostí můžeme míti za to, že pokus u č init Rakousko-Uhersko zodpovědným za politováníhodné sváry mez balkánskými národy nebude mít nikde úspěchu. Jsme naopak přesvěd- čeni, že zdravý smysl srbského národa najde cestu, na níž by mohl býti obnoven dobrý poměr k mocnářství a tím i trvalá záruka klídu na Balkáně.
Srb Rakousko Uhersko Srbsko RakouskoUhersko Bulharsko Balkán
17 article
Spor bulharsko-řecký. Ze Soluna, 29. května. (K. k.) Předseda ministerstva Venizelos měl dnes opět delší poradu s králem. Praví se, že ještě není upuštěno od naděje v dohodu s Bulharskem, a že předseda minister- stva dává přednost pokojné dohodě. Dnes byl zatknut jistý bulharský knihkupec, učitel ob- chodní školy a tajemník bulharského metro- polity. Byly vykonány další domovní pro- hlídky, při čemžprý nalezeny byly pumy. Ze Soluna, 29. května. (K. k.) O čeká vá se zde bulharský generál Ivanov, který má zahájiti vyjednávání s řeckým gene- rálním štábem. Ministerský předseda Veni- zelos měl dnes delší rozmluvu s plukovní- kem Vasičem. Ze Soluna, 30. května. (K. k.) Řeckými- nisterský předseda Venizelos při- jal včera návštěvu Sarafovu a oplatil návště- vu generálu Esapčjevu. Tento oznámil řeckým úřadům, že dnes přibude generál Ivanov, aby porokoval s řeckým generálním štábem. Nepokoje na hoře Athosu. Ze Soluna, 29. května. (K. k.) V ruském klá- šteře Panteleimonu na hoře Athosu vypukly opět nepokoje. Opat kláštera byl ztýrán a obecní rada byla tudíž nucena zakročiti ozbrojenou mocí. Je obava, že se výtržnosti budou opakovati. Spor rumunsko-bulharský. Z Bukurešti, 29. května. (K. k.) Sněmovna projednávala dnes v důvěrné schůzi petro- hradský protokol. Nový kandidát na trůn albanský. Z Valony, 30. května. („Zeit“.) Mezi pro- zatímní vládou a Essadem pašou vyjednává se o společnou vládu, která by řídila správu země až do definitivního utvoření Albanie. Dále bylo usneseno, zakročiti u vel- mocí, abyjedenze synů býv. sultána Abdula Hamida jmenován byl kní- žetem Albanie.
Venizelos Ivanov Esapčjevo Hamid Soluna Bulharsko Athos Bukurešť Valon Albánie Vit Soluna Sarafovo
18 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Redlova aféra v parlamentě. Z Vidně, 30. května. Posl. dr. Gross a sou- druzí podali na ministra zeměbrany dotaz v příči- ně plukovníka Redla. Posl. Breiter a soudruzi podali v téže záležitosti dotaz na ministra země- brany. Z Vídně, 30. května. Ministerstvo vojenství hodlá v poslanecké sněmovně prostřednictvím bar. Georga zodpověděti dotaz, který byl učiněn v pří- padě plukovníka Redla. Z Vídně, 30. května. (K. k.) V dnešní schůzi poslanecké sněmovny podali posl. Breiter a soudr. na ministra spravedlnosti dotaz po vlivu gene- rálního advokáta u generální proku- ratury nejvyššího soudního a kasační- ho dvoru prvního státního zástupee dra. Viktora Pollaka na provedení se- bevraždy plukovníkem Redlem. V do- taze jsou tyto otázky: 1. Jaký úkol měl generální advokát při tomto čistě vojenském řízení? 2. Jak chce justiční správa vysvětliti so učinnost jmenovaného vysokého funkcionáře při aktu vojenského tresťu? Odpor proti výjímečným zákonům pro Elsasko a Lotrinsko. Z Berlína, 30. května. (Zeit.) Návrh elsasko- lotrinské vlády na zavedení výjimečných zákonů pro říšské země je, jak se proslýchá, z větší části dílem místodržitele Wedela. Ve spolkové radě, tak se aspoň praví, je velmi málo chuti přistoupiti na návrhy elsasko-
Redlův Posl doktor Gross Redl Georg Pollak Wedel Vídeň Lotrinsko Berlín poslanecký sněmovna Zeit
19 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Dobrovolné ošetřovatelky ve válce balkánské. Některé pražské časopisy otiskly úsudek pro Clairmonta o dobrovolných ošetřovatelkách ve válce balkánské. Úsudek ten vyzněl naprosto od- sudivě pro dobrovolné ošetřovatelky. Mezi řádky dotýká se prof. Clairmont též cetyňských poměrů. Proto považuji za svou povinnost pronésti úsudel svůj o dobrovolných ošetřovatelkách po témět sedmiměsíčním pobytu na Cetyní. Prof. Clairmont učinil smutnou zkušenost proto šmahem odsuzuje všechny dobrovolné oše- třovatelky. Nemohu v tomto s ním souhlasiti, a připoušlím, že vojenský personál má vědomí po- vinnosti mnohem více vyvinuté, a proto v dobách válečných hodí se muži mnohem lépe za per- senál ošetřovatelský; ovšem nikoli tak zvaní udo- brovolnici Pro noční služby na pokojích měli jsme „do- brovolníky“, většinou to rakouské sběhy. Zkuše- nosti s nimi byly co nejsmutnější, a až na jedinou výjimku, dobrovolníka barona Zajece ze Záhřeba. byla to čeládka, před níž nestačili jsme vše zaví- rati na zámek. Špinavýma rukama prohrabovati se ve sterilním mullu a vypíjet medicinální vina raněným, bylo u nich na denním pořádku. Trestati jsem jich nesměl, vždyť to byli „dobrovolníci“ , mezi nimí dokonce někteří t. zv. „inteligenti“. Pro- pustili jsme konečně téměř všechny, dospěvše ku přesvědčení, že nežli takovýto „dobrovolný“ per- sonšl. raději žádný. Za denní personál měli jsme ženy. Na počátku války všechny možné: dobro- velnice, placené ošetřovatelky, bývalou jeptišku i t. zv. sestru řádovou z Německa, svobodné vdané.
Clairmont profesor Zajec Záhřeb Německo
20 article
Zkušenosti naše byly různé, leč potvrdily mneu již dávno hájený názor, že rozhoduje jedině pvaha oroby, ale nikdy šat neb řád. Mizernou ežetřovatelkou zůstane osoba povahově slabá, at již je to jeptiška nebo ošetřovatelka dobrovolná A ve válce, kde nacvičená disciplina silně povo- luje, nejlépe vyniká povaha jednollivce. Nerozmýšlel jsem se dlouho; propustil jsem ihned polovinu personálu a poslal jej domů, a tak na konec zbyl personál, který naprosto se mi osvědčil. Když přehlédnu zbytek, zůstaly 3 dobro- volné ošetřovatelky a 4 klinické opatrovnice z Prahy na 450 raněných. A tu nemohu než projeviti jim největší uznání nad pílí a obětavostí jejich Ošetřovatelky z povolání stejně jako dobrovolnice sl. Šulcová, baronessa Helíertová, sl. Mer- hautová i Boučková osvědčily se jako vzorné ošetřovatelky.
Šulcová Helíertová Boučková Praha
21 article
Baronessa Helfertová nevzdálila se na př. an na den z Cetyně za celý její 6l/2měsíční pobytn a přes své mládí vycvičila sobě podřízený per- sonál tak, že oddělení její se 120 raněnými, kde po celý den samostatně pracovala, bylo nejvzor- nější. Když nastupovala do nemocnice, neměla ani ponětí o ošetřování raněných; všemu se musila teprve u nás naučiti. A sl. Šulcova, vrátivši s po tříměsíčním pobytu na Cetyni do Prahy, když zvěděla, v jakém octl jsem se nedostatku perso- nálu po bojích na Bardaňole, neváhala obětavě nastoupiti po druhé cestu na Černou Horu. A stej- ně i ostatní dobrovolné ošetřovatelky ukázaly do- brou vůli a brzy hladce překonaly těžké počátky. Na druhé straně vyškolená ošetřovatelka, bý- valá jeptiška, která při přijetí naslibovala hory doly, zklamala úplně. Oddechl jsem si, když zmi- zela z Cetyně. Za nedobrovolné propuštění ne- opomenula mi v „jemné formě“ vynadati v kleri- kálním „XX. věku“, což s radostí ovšem i jiné klerikální listy otiskly, z jakého důvodu, nevím. Byl jsem spokojen se svým personálem a ne- záviděl jsem kolegům z jiných nemocnic „dobro- volné dámy“, které se dle úsudku lékařů většinou naprosto neosvědčily. I mezi nimi byly ovšem čest- né výjimky, které s obětavostí úctyhodnou konaly těžké služby ošetřovatelské, jako pí. Vojvodi- čová a pí. Skerovičová, dvě do Cetyně pro- vdané Češky.
Šulcův Skerovičová Praha Černá Hora Cetyně
22 article
Pokud se týče přikrých slov Clairmontových že ošetřovatelky způsobily smrt raněného, my- slím, že přece jen je příliš silné svalovati neúspě- chy therapeutické na bedra opatrovníc. Ošetřovatelka není zde proto, aby sama pře- vazovala neb dokonce i ordinovala. Jest povin- ností lékaře, aby sám kontroloval, jak plní se jeho nařízení a nedovolil, aby ošetřovatelky pletly se do věcí, náležejících jen a jedině lékaři. A tak po zkušenostech, jež jsme ve své ne- mocnici se ženským personálem zažili, nemohu než znovu opakovati, že i ve válee může býti žena vzornou ošetřovatelkou, naprosto nerozhoduje, je-li to dobrovolnice, oše- třovatelka z povolání neb sestra řádová, ale roz- hoduje ladině povaha ženy a její inteligence. Zá- zeží pak na autoritě chefa nemocnice, aby bez vá- hání různý brak mravně slabý, který vždy připlete se do řad ošetřovatelských, dovedl co nejrychleji odstraniti, třeba by i na počátku proto trpěl ne- dostatkem personálu, neboť každý se dá nahraditi a nejsnáze ošetřovatelka špatná. = Dobrého prostředku proti opilství používá několik nizozemských obcí. Švědčí o velké shoví- vavosti s opilcem, ale za to tím větší přísnosti k tomu, kdo umožňuje opíti se, ku prodavačům liho- vin. Když strážník najde na ulici někoho, kdo už netrefí rovně domů, zavolá drožku, naloží zmo- ženého a jede s nim na strážnici. Tam se ho vy- ptají na jeho jméno a na jméno hostinského,č výčepníka, u něhož opičku získal, pak ho prohléd- ne lékař, který určí, jak dlouho si má zmožený od- počinouti a pak, když se probere z nejhoršího, za- veze ho strážník drožkou domů. Druhého dne do- stane hostinský nebo výčepník, u něhož se zadrže- ný opil, účet za drožku a lékaře a musí bez reptá- ní zaplatiti. Od té doby, co je toto zařízení zave- deno, ubývá prý opilců velmi značně.
23 article
= Pellagra je hojitelna. Jak se píše z Říma. konstatovali lékaři státního zdravotního institutu dři. Scala a Alessandrini na základě dlouholetých studii, že nemoc pellagra, zvaná také „milánskou růží“, která vyskytuje se zvláště často v severní Italii, je způsobena rozkladem pitné vody. obsahulicí kysličník křemičitý a proto možno se nemoci snadno vystři- hati. Pellagra je vyrážka, provázená poruchami zažívacího ústrojí a nervovými chorobami, z nichž povstane často šílenství. Dosud se myslilo, že je příčinou pellagry zvláštní plíseň, rostoucí na ku- kuřičných klasech, a že je tato strašná nemoc ne- zhojitelna, Pour mieux se connaitre. Takovýto název [K lepšímu poznání se“) má spolek německých francouzských vzdělanců různých povolání, který byl ustaven před rokem. Letos, ve dnech od 10. do 13. srpna, koná spolek v Ženevě první svůj kon- gres. Na kongresu přednese francouzský výbor studii „Německo ve francouzském polmu od roku 1900 a na to přednese německý výbor studi „Francie v německém pojmu od r. 1900“. Dále je ohlášena přednáška o madame de Stačl, jejíž kniha „LAllemagne“ vyšla právě před sto lety, dále bude promluveno o cestách, jež od dob pí. de Staěl podnikali Francouzové v Německu, o názorech Francouzů na německé slavné muže a zase naopak, Zkrátka, Němci a Francouzové budou si vzájemně otvírati svá nitra. Jak to asi dopadne, až se dů- kladně poznají? = Republikánská učitelka. Státní zastupitel- ství v Segedině obžalovalo učitelku Emmu Andras- syovou pro rušení ústavnosti. Slečna Andrassyová napsala v listě „Magyar Köztársaság“, vydávaném drem. Jiřím Nagyem. ohnivý článek s titulem „Ha férfi vagy...“ (Jsi-li mužem...), který vyzněl re- publikánsky propagačně. Autorka bude postavena před segedinskou porotu.
Pour Stačl LAllemagne jít Staět Francouz Němec Andrassyová Magyar Köztársaság Nagy Řím Scala Ženeva Německo Francie zdravotní institut Italia Emma Andras
24 article
= Řecký princ Jiří na cestách. Z Terstu 29. května. (K. k.) Řecký princ Jiří, bratr králův přijel sem s choti a dětmi na Lloydovém parníku odpoledne z Pyrea. Panstvo bude zejtra pokračo- vati v cestě do Paříže = Nález erbu Hohenzollernů na Kavkaze. Němci jsou radosti bez sebe, neboť svůj „Drang nach Osten“ mohou nyní znovu historicky odů- vodnit. V kterémsi kavkazském městě byla prý při kopání základů k nové budově nalezena řada válečných štitů, s erby francouzské a německé šlechty. Mezi jinými našel se také štít s erbem Hohenzollernů a proto Němci usuzují, že v krajině té zdržoval se delší dobu člen domu Hohenzoller- nů. Berlínská „Kreuzzeitung“ soudí, že je tímto ná- lezem vysvětlena řada zjevů, nad jejichž původem si dosud němečtí historikové lámali hlavy. V mno- hých krajinách Kavkazu, zvláště prý v Gruziňsku. je několik zámků, prozrazujících gotický sloh. Č- sto se učenci pozastavovali nad tím, jakým způso- bem sem mohla býti gočika zanešena. Nyní zdá se Němcům, že našli vysvětlení, neboť tyto stavby prý jistě souvisí s pobylem německých a francouz- ských Křižáků. Také okolnost, že na Kavkaze vy- skytuje se množství čistě francouzských jmén, co rovněž zavdalo už často podnět k historickým stu- diím, je tím vysvětlena. Rytíři se tam usadili a s nimi jejich průvody. Po čase vrátili se do svých vlastí, ale jejich lid tam zůstal a ponechal si svá původní jména. Na jeho potomcích během času prý už ovšem nezůstalo nic francouzského, stali se pl- nokrevnými Rusy. Němci najdou pomalu stopy svých předků ve všech dílech světa.
Jiří králův Němec Hohenzollern Rytíř Rus Terst Paříž Kavkaz Drang nach
25 article Dr. E. Rychlík.
Dr. E. Rychlík. Sensační rodinné drama ve Vídni. Z V í d- ně. 30. května. Dnes v noci událo se zde rodinné drama, jehož podrobnosti způsobily ve všech kru- zích vídeňských velkou sensaci. Pani Helena M a u- bachová, rozená baronka Bülovová, dru- há žena svého chotě, se kterým se nalézala v pro- cesu o rozvod, byla svojí nevlastní se- strou Eleonorou Türkovou smrtelně pobodána. Paní Türková se potom usmrtila. Pan Maubach, komerční rada, rozešel se před dvěma měsíci se svojí ženou, jež ubytovala se v hotelu. Její nevlastní sestra paní Türková se ubytovala s ní, aby ji těšila. Včera večer jedly obé s 88letou matkou. Dnes ráno po 6. hod. bylo slyšeti v hotelu ženský výkřik. Sběhnuvší se lidé spatřili paní Maubachovou neoblečenou s krvácejí- cími ranami na krku. V úryvcích byla s to vy- pravovati, co se událo. Vyprávěla, že si stěžovala své sestře, že nemůže déle žíti. Paní Türková po- bodala ji pak ve spánku, aby ji zavraždila. Lidé. vedrali se do sousedního pokoje, kde nalezli paní Türkovou krvácející z četných ran. Byla již mrtva.
doktor Pan M Bülovová Türkův Türková Maubach Maubachová Vídeň
26 article
Nalezeno na ní 10 ran naprosto smrtel- ných, které způsobeny byly velkou silou a jimiž zraněny byly vnitřní orgány. Paní Maubachová byla dopravena do sanatoria. Pan Maubach byl po druhé ženat již celých 17 let s baronkou Bülovovou, která pochází ze starého šlechtického rodu v ně- mecké říšt. Maubach mešká nyní v Alžíru. Na 9. července bylo stanoveno stání v příčině rozvodu. — Neštěstí při zákopnickém cvičení na Dunaji. Z Prešpurku, 29. května. (K. k.) Tři zákop- níci konali dnes na Dunaji za velení poručíka cvi- čení. Asi 50 m od břehu převrhl se člun, ve kte- rém se vojáci nacházeli, při cvičení ve spouštění kotvy. Vojáci spadli do vody. Zákopníci, stojící na břehu, jim spěchali na pomoc. Podařilo se však jen dva vojíny zachrániti, kdežto poručík jménem Turay a vojín Filip Hessoph zmizeli ve vlnách. Mrtvola Hessophova byla později nalezena, Výbuch v dynamitce. Z Port Vendres. 29. května. [K. k.) V dynamitce v Paulilles vybuchl nitroglycerinový aparát a přivodil výbuch čisticích a misicích strojů. Šest osob bylo zabito. Několik jiných bylo zraněno, některé z nich těžce. = Zabit splašenými koni. Z Berlína, 30. května. Včera večer splašilí se ve staré Jakubské třidě koně, zapřažení do řeznického povozu. Po- ručík Levandovský, který se vrhnul před koně. aby je zadržel, byl zabit.
Maubachová Maubach Bülovová Turay Hessoph Levandovský Alžír Dunaj Prešpurk Port Aires Berlín