Ročnik XXXXIII.

V Praze, v pondělí dne 30. března 1903

Číslo 83.

Na ranní a odpol. listy předlplácí se v Praze v alministraei Ba čtvrt hta . . . . 6 K —h s dvojí donáškeu na měs na tvrř iota. . . . 7 k 50 ve filialkácht na něsie . . . . . . 2 K 30h Poštout na měsíe. . . . .. na dtrrt lela . . . . 9 K o0 s dvojí zásilkos na měsíe . . . . na čtvrt leta

Telefonické zprávy„Nár. Listů. Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 30. března. Poslední týden předvelikonočního zasedání nadešel. Tato kampaň v pravém slova smyslu zkomírá. Zejtra svolává se plenum jediné za tím úče lem, aby mohl býti předložen zákon valu tový v příčině placení hotovými a v příčině pětikorun. První čtení předloh těch bude provedeno nejspíše po svátcích. Veškera mysl vládyse nese ke kampani jarní. Pro tu má býti roz- dělen čas mezi plenum a mezi výbory tak aby vyrovnací předlohy se vyřídily s nej větším urychlením. Pokud jde o vyrovnání, odbude se ve výboru napřed odborná debata o celnícha obchodních smlouvách a jejich součástech potom o bankovních a valutových předlohách Sociálně-demokratický tábor lidu v Pešti. Z Pešti, 30. března. Táboru sociálních demokratů, který konal se včera odpoledne. zúčastnilo se mnoho tisíc lidí. Počítá se do konce na 40.000. Poslanci Kaas, Gabrie Ugron, Mikuláš Bártha a Štěpán Ra kovszky byli pozváni, nepřišli však. Dr Goldner zahájiv shromáždění, pravil »V parlamentu z úkrytu, jako činívají zba bělí lotři, vznesena byla na vaše vůdce ob- žaloba. Tato hana padá také na vás. Všichni jste tam byli nazváni pod ochranou immu- nity nevlasteneckými lumpy. Praveno bylo že rozbíjíme okna; to není pravda, my roz bíjíme okovy.« Dr. Grossmann pravil »Nepřišli jsme sem se brániti, nýbrž vznášeti žaloby. Řekli o nás, že jsme prostými pa douchy. Kdo jsou však ti, kdo podporují tmářství, počínaje vévodou orleanským až po bar. Kaase, Bárthu, Rakovszkého, Úgrona ?e

Bárthu nazval řečník čestným mrzákem ná- roda. Kdyby ten chlap — pravil — mě jiskru cti v těle, byl by se dávno zprovodil se světa. Řečník navrhl, ať dá tábor Kaa- sovi týdenní lhůtu, buď aby odprosil, anebo nastoupil cestu práva. Buď odhodlá se uči- niti tak, anebo onak; dovedeme ho již po padnouti. Další řečník Bokanyi vykládal že v nové době pro každé padoušství nale zeno bylo filosofické vysvětlení, kleptomanie moral insanity atd. Jen pro dvě věci nema zákon ani společnost moderní žádné omluvy pro zemězradu a denunciantství. Cháska denunciantů vrhla na mne — pravil — v parlamentu jedem napojenou střelu. Tato střela pochází od klerikálů, ne- majících vlasti, za to však vynikajících de- nunciantstvím. Bar. Kraus poznal, že de nuncoval. Chci, aby tvrzení své odvolal. Když jsme hlasovali ex-lex, tiskl mi ruku a zpíval mar- seillesu. Dnes jest vedoucím žoldákem kleri Nejde o boj mezi mnou a jím, jestt boj sociální demokracie s klerikalismem. Na posledy řečník vyzýval k boji za svobodu dokud nebudou církevní statky sekulariso vány. Resoluce nebyla přijata žádná. Před seda však vyzval tábor, aby vyslovil poslan- cům Bárthovi, Kaasovi, Ugronovi a Ra- kovszkému opovržení. Na tuto výzvu odpověděl tábor bouřlivým voláním »abcůg- jmenovaným poslancům. Pak byl tábor pro hlášen skončeným. kálů.

Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 29. března. (C.-B.) Cís a přijel dnes v poledne do villy Hermes a zů stal u arcivévody Františka Salvatora na snídani. Panovník vrátil se odpoledne do dvorního hradu. Z Vídně, 29. března. (C B.) Arci věvoda František Ferdinand sem s chotí dopoledne přijel. Ze Štyrského Hradce, 29. března (C.-B) Ministr obchodu svob. pán Cal otevřel dnes vládou zřízený ústav pro pod porování průmyslu. Z Berlína, 29 března. (C. B.) Zpráva dnešní o stavu eísařovny zní: Noc ztrá vila císařovna dobře. Celkový stav je dobry Místních otoků a bolestí není. Z Berlína, 29. března. (C.-B.) Na hostinu, pořádanou rakousko-uherským vele vyslancem Szögyenyiem-Marichem dostavil se císař Vílěm v uniformě rakousko- uherského generála jízdy. Dále se dostavil princ Vojtěch Pruský, státní tajemník svob. pán Richthofen, státní podtajem ník dr. z Mühlbergu, četní dvorní hod- nostové, jakož i členové velevyslanectví se svými choťmi. Průběh hostiny byl veliee animovaný. Z Berlína, 29. března. (C.-B.) Císař ským nařízením ustanovují se německe říšské volby na 16. června. Z Paříže, 29. března. (C.-B) Sená- rokoval v odpolední své schůzi o článku 31. zákona finančního, dle kterého podlehá minerální olej dopravovaný do rafíi nerií výrobní dani 1 fr. 25 centimů na 100 kg. Waddington potíral tuto daň, která by paralysovala účinek cla z petroleje zničila petrolejové raffinerie. Po přimluvě ministra financí Rouviera byl čl. 31 při jat 171 hlasy proti 76. V odpolední schůzi projednal senát rezpočet do konce. Zejtra bude se sněmovna zabývat změnami, učiněnými v rozpočtu senátem.

Z Neapole, 29. března. (C.-B.) Říšský kancléř německý hr. Bülow sem přijela jel záhy dale do Sorrenta. Z Cařihradu, 29. března. (C.-B.) Ně mecký velevyslanec svob. pán Marschal onemocněl chřipkou a musí se z rozkazu lékařského nějakou dobu šetřiti. Zatím po- vede záležitosti velevyslanecké rada šl Wangenheim. Z Nového Yorku, 29. března. (C.-B- V departementu Chantales (Nicaragua) gypukla revoluce. Povstalci zajali oba Parníky, přerušili spojení s atlantickým oceánem a vnikli do departementu granadského. Situace jest vážná Revoluce jest podporována za hraničně. Vláda sbírá silné vojsko a na řídila půjčku z nouze v obnosu jednoho millionu pesů.

Události v Záhřebě. Ze Záhřeba, 29. března. (C. - B.) Noe minula úplně klidně. O půlnoci bylo vojsko i s policejní hotovosti odvoláno. Student konali schůzi, na které bylo usneseno svolati schůzi lidu pod širým nebem na ochranu práv chorvatského jazyka. Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Uherská tel. korr. kancelář oznamuje ze Záhřeba Skupiny čtyř až pěti mladíků odebraly se k jednotlivým obchodníkům se žádostí za odstranění německých nápis na firmách. Když obchodníci tak uči- nili, žádali mladíci, kteří byli vedeni studu- jícími zde Dalmatinci, za odstranění něme- ckých reklamních tabulek a etiket ve vy- kladních skříních. Také této žádosti bylo vyhověno. Nyní bylo žádáno, aby z knih- kupeckých krámů byly všechny německé knihy odstraněny. Na konec byli dvorní do- davatelé vyzváni, aby odstranili dvojitého orla, poněvadž jest na něm uherský znak. Někteří dvorní dodavatelé vyzvání tomu vy- hověli, ale policie nařídila ihned, hrozie zákonnými následky, aby odstranění dvojití orlové byli opět na stará místa umístěni. Dopoledne došlo v Ilici ke shlukům obe censtva, ale projevy nestaly se žádné. Úsil jednotlivých poslanců a občanů podařilo se zástupy rozptýliti. Policejní a četnické hlídky táhly městem. Vojsko má pohotovost. Policie zakázala pod trestem veškeré shromažďován v ulicích, jakož i všechny veřejné koncerty Ve městě je klid.

Schůze voličů v Domažlicích. Městská rada v Domažlieíc svolala na včerejšek schůzi voliču městské ku- rie do sálu hotelu »u Šumavy« a pozvala posl. p. dra. Ladislava Dvořáka, by promluvil poměrech na říšské radě. Do schůze dostavil se též zemský poslanec p. dr. M a šek starosta města Klatov, kdežto posl. Fresl Steidl se omluvili. Kromě voličů přítomni byli též národní dělníci a sociální demokraté a p. Ant. Hubka z Prahy. Schůzi zahájil po 2. hodině odpolední krátkým proslovem starosta města pan Pet Hana, který k návrhu řed. p. Hübnera zvolen byl jejím předsedou; místopředsed u zvolen pan Dufek a zapisovatelem důchodn p. Holý. Slova ujal se potom pan posl. dr. Ladi slav Dvořák, a pravil v podstatě: Dnešní jiste rozechvění je způsobeno velkým nedorozuměním. Do této chvíle klub náš na radě říšské ne změnil svého usnesení, že hlavní zá pas s vládou svede se při rak.-uherském vyrov- nání, nedostane-li se nám satisfakce za zrušení jazykových nařízení. Každé jiné tvrzení je v od- poru se stanoviskem klubu. Propustili jsme první čtení rak. -uherského vyrovnání, poněvadž byli jsme přesvědčeni, že vládě způsobíme větší obtíže, bude-li nu- cena se svým vyrovnáním nastoupiti mnohem komplikovanější a svízelnější cestu výbory vy- rovnacím a celním a zvláště druhým čtením v plenu, nežli když by se obstrukcí při 1. čten vytvořila vládě možnost, aby jedním rázem zba- vila se všech obtíží užitím § 14. a to ve chvíl ji příznivé. Nepřeme se o to umluvila li vláda Körbrova se Szellem možnost užiti § 14. My toho dojmu nabyli na základě úvah až přília patrných z průběhu celého jednání mezi oběma vládami a náhlé jich dohody o Sylvestru loň- ském, k níž došlo zakročením následníkovým u dra. Körbra.

Co se pak tkne obchodních s ma l uv. nelze přehlédnout, že v této chvili nejdůležitější smlouva, toliž s Německem, trvá dále a teprve rok po eventuální výpovědi musila by býti ob- novena. Italii říše naše sama smlouvu vypově děla a není jí tak interessována, aby bylo lze v tomto směru činit vážnější kombinace. Z celé kampaně od podzimku klub nemá příčiny, něco zakřidovat, vždyť sám z vlastního rozhodnutí začal zápas s vládou obstrukcí roz- počtu, tedy dříve ještě, než-li došlo ke stanovenému termínu rakousko-uherského vy rovnání. K nedorozumění přispěla snad stručná zpráva o klubovním usnesení, kterým jme noval řečníky k rozpočtové debattě. Bylo m řečeno, že čekalo se u nás odůvodnění, protože propuštění 1. čtení bylo považováno za upuštění od obstrukční taktiky vůbec. Ale klub nepřiči- nil důvodů úmyslně, neboť nezamýšlel puštěním 1. čtení vzdáti se obstrukce ve stadiu příhod- nějším a příčiny k odůvodnění domnělého obratu tedy nebylo. Ovšem mluvil p. dr. Stránský proti ob- strukci vůbec, ale hned po jeho řeči prohlási klub, že projevy jeho nutno považovati za osobní stenovisko řečníkovo, s nimž klub nesouhlasí

Konstatuji dle pravdy: klub žádného usne- sení ani pro foro interno neučinil, že při pro- jednání rakousko-uherského vyrovnání ve výbo- rech a v plenu nemá být obstruováno, naopak ostrý postup náš ve výborech i při 2. čten může nastat každé chvíle. Kdy tento oka- mžik nastane, klub, znaje zajisté sám na míste poměry nejlépe, dovedl rozhodnout. Kdyby pak jiný postup, nežli uvedený považoval klub za výhodný a prospěšný národu, věřte, že by musil míti k tomu vážné důvody, které by také nerozpakoval se sděliti a k rozhodnutí předem předložiti sboru k tomu povolanému. Jsem nepřítelem mnohomluvnosti, zvláště ve věcech taktických. Nejméně pak souhlasím s prohlášováním taktiky napřed, co bude z půl léta neb ještě později. Tím informujeme jen odpůrce a dáváme mu přiležitost, aby se při pravila. Toto prohlašování bude lze u nás s úspě chem obmeziti, budeme-li moci spoléhati na první podmínku politické činnosti: vaši dů věru Proroctví taktická jsou přece vždy jen koncessí veřejnému mínění, ježs přeje vědět, co bude zejtra, ale jsou i o bra nou proti soustavnému podezírání strany naš frakcemi, jež mají jen společný cil, aby se po- sadily tam, kde my dnes stojíme, jež ale no vých cest naznačiti a větších úspěchů zaru- čiti nemohou a nedovedou. Poslali jste nás přece do Vídně, abychom zájmy národní chránili a nových posic dobyl dle toho, jak na místě samém nejvhodněj pro lid náš bude se jeviti. Všech důvod kroků našich nelzé vždy sděliti, neboť slyšeli byste je nejen vy, ale i Němci a vláda. Proto důtklivě žádáme, aby veřejnost naše vůči ne- plodné a rozkladné, jizlivé a neodůvodněné kri tice odpůrců strany naší zachovala klid a sebevědomí. Není také nejmenší příčiny a nemůžeme dopustít, aby činnost naše byl snad označována bezůspěšnou.

Nebudu mluvit o tom, že, žádá-li se ob- strukční postup, jest nutno býti připravenu n útrapy, persekuce, ne na chvíli, ale třeba na léta. Nejméně lze pak volati po obstrukci a chtít současně úspěchy, na příklad reálku a poštu jako onen pan starosta města, který tímto poža davkem zakončil nedávno schůzi volající po nej rozhodnějším vystupování proti vládě. Ale dovolte mi, abych upřímně aspoň řekl že u nás nerozumí se s dostatek obtižím positivní, seriosní práce politické U nás přehližejí se skoro pravidlem úska li jimiž naše česká loď ve Vídni musí proplouti Vám snadno se tu snují tužby dle přímýe čar vašeho přesvědčení právního, citu mravního a nadšení ideálního, snadno se tu pronášejí výtky o chabosti postupu poslanců, proto že věřite, žee i ve Vídni každý tak spravedlivě ocení naše poža davky a žaloby dle míry našeho prá va jako trpce vy a my je cítíme. A zatím skoro vše, co ve Vídní moc má je zaujato proti nám, a čeká na vhodnou chvíli aby využilkovalo chybného kroku, který by po selstvo vaše učinilo, aby využitkovalo ho ješ ku posílení systému centrališujícího a němči cího, který je nám nesnesitelným a proti němuž bojujeme.

Kde bychom byli, kdybychom mohli stále ku předu postupovati jarou, neoslabenou silou, kdybychom nemusili mnoho energie ztrácet vmaření nástrah a odvracení ško uchystaných našemu lidul Uvědomění národní proudí bohu díky po všech vlastech našich a nechceme seslabovat vývoj jeho tím, že ukazovali bychom opět opět na nebezpečí mu připravovaná, poku sami můžeme jim třeba za cenu své popularity zabrániti. Proto o tuk mnohém šťastně překo- naném úkladu ani se nedovíte, protože o něm mlčíme. Jsou to úspěchy sice negativní, ale přece vítězné, neboť my ze zápasů těch vynesl věc naši neporušenu a bez pohromy a schopnu zvítězit ve chvíli nejbližší tam, kde nebezpeč dřive jí hrozilo.

Ale ani v positivním směru nemu síme se báti kritiky o výsledcích naší činnosti Co jest v tom směru úkolem české po litiky? Po mém soudu jest to úloha připraviti ná- rodu našemu stejné vývojové podmin- ky se soupeřem naším, a sice jak v oboru osvětovém, tak národním a politickém a takév hospodářském, pokud v tomto posledním směru parlamentní a zákonodárná moc ovšem vliv míti může. V rámci a na půdě stej- ných vývojových podmínek s Něm- ci nemusí se lid náš obávati o bu- doucnost a vítězství svých cílů státoprávních. V tomto rámci povede lid náš jeho činorodá vnitřní síla k novému a no- vému rozvoji a expansi. Kdo nejvíce těchto stejných podmínek vy vojových potřebuje, jest Morava a Slez s ko, Ale za to není správné heslo, dnes na mnoze oblibené, že stači vnitřní sila sama k všemu sesílení a rozvoji. Vizte Moravu, jež jádrem svým je tak mocna a přece úpí pod jhem uměle skonstru- ovaným; ve městech drží se umělé většiny ně mecké a neměli jsme v ni dostatek škol střed- ních, odborných a vysokých. Na Moravě strana naše vykonala mohutný kus práce, neboť vedla ke svržení německých zastupitelstev ve Valaš- ských Kloboukách, v Prostějově, ve Vyškově Litovli a přivádí teď k pádu německou správu Hranic a Lipníka. Strana naše dobyla pro Moravu 52 škol odborných a středních, mezi nimi vyšší školu průmyslovou a jako vrchol práce osvětové če skou techniku a vede akci ke zřízení druhé české university na Moravě, jež bohda brzy ke zdárnému povede konci zrovna jako vítězně

skončilo úsilí sestátniti české gymnasium v Opavě Kdo jest schopen zamysliti se jen chvili nad tím, jaké plody v budoucnosti tato selba naše ponese na Moravě, jež dle ministra Con- rada nesmí prý být poslovaněna, zaradu je se s námi nad úspěchy zdárné činnosti parla mentní. Kdo však vidí tyto zdárné výsledky čin nosti parlamentní, nemůže ignorovati sta no viska, jež v otázce naší taktiky zaujal naši krajané moravští. Patnáct jejich poslaneů netajilo se od počátku obavou, že obstrukční taktika povede k zadržení našeho rozvoje jak ve měslech, neboť ta dobyta byla jen pomocl 1. a 2. sboru a sice četnými hlasy úřadnický mi, taki v oboru osvětovém Naši přátelé moravšti osvěděili dosud námi solidaritu, již nutno oceniti, ale přece třeba jest pomýšleti, aby v otázce taktiky došlo i příště ke shodě. Vidíte, že otázka taktiky je spředena z jemných a citlivých tkaniv, jichž porušení způsobit může bolest a nemo na vlastním těle. A to nejen na těle českém, ale i slovanském. Není jediného ná roda slovanského v Rakousku, jehož zástupei by nás nezapřisáhali v zájmu společné věe- slovanské, abychom neznemožnili jim obstruke svou dobývati nároků jejich v parlamentě. Zvláště Slovinci a Chorvaté ukazují na zlotřilé křivdy, jichž byrokracie vůči nims dopouští, kdy oni v parlamentu svých práv kontrolních nevykonávají a tužeb svých nehájí Zminil-li jsem se o úspěšné činnosti naší na Moravě, nepotřebuji na pokrok náš v Čechách zvláště ukazovati. Učinil tak již z části dr Kramář v Táboře.

Leč mluvím-li již o poměrech na říšsk radě a uznávám-li ve mnohém správnost stano viska našich krajanů moravských a slovanských. nemohu mlčením pominouti jedné strany histori s námi tak spřízněné. Máme málo upřím ných přátel ve vídeňské sněmovně a vyse jistě ptáte, jak v té chvili podporuje naši poli tiku naše tak zv. historická šlechtah Česká šlechta zapomíná, že mocné spolupůsobila při zahájení a setrvání na nešťastné politice passivního odporu, jež centralismu jen sesilila. Politika jejího »ryc anebo nies zklamala a škodila. Šlechta necíti dnes, že má již z toho důvodu mravní a politicko povinnost podporovati nás v boji národním a politickém. Liberální velkostatek německý neměl takových mravních závazků k německému lidu a byl přece s lidovými jeho poslanci soli- dárním i v éře obstrukce nejvášnivější, což bylo právě jednou z nejmocnějších opor něme- cké politiky, od Badeniho až do Thuna Körbral My za své obstrukce takové solidarity od našich velkostatkářů nežádali, ale s trpkostí vi- dime dnes, že šlechta nás v jazykovéma politickém zápase opustila, nebo jen tak nutno jest kvalifikovati její čin, kterým bez náhrady postoupila ku přání vlády liberálnímu velkostatku německému na sněmu českém 21 mandátů, ač dobře věděla, že při pravila nás tím o cenný objekt, který mohl s Němcům jako eventuální koncesse ukazovat dostane li se nám české vnitřní řeči úřadní plném rozaahu.

Naše šlechta dobře snáší se s tím,ž jednotné šiky české delegace jsou rozráženy hnutím stavovským a vynikající člen její je i nspirátorem agrárního hnuti na- šeho, k němuž nebylo věcné příčiny, protože strana naše vždy hájila a hájit neustane opráv- něné tužby zemědělstva, z něhož vyšla a s nímž srostla. Dnes pak vyvrcholil vývoj věcí v faktu, že říšská delegace velkostatkářská je vedle liberálního velkostatku nejoddanéjs oporou vlády dra. Körbra. Český lid s údivem sleduje tento postu směru, jehož mluvčími jsou bar. Parish dr. Mettal, a nemůže pochopiti, že staré vlastenecké rody šlechty české pohlížejí mlčky k témto zjevům Misto šlechty je v jejím národě. Dnes ne- může již šlechta si hráti na povýšeného soudce bez národnosti mezi rozvaděnými národy. Ná- rodu upřímně oddanou šlechtu, jež osudy štěstí i strasti obětavě s nimi snáší a solidárn s ním se cití, by lid náš přivítal rád a s nadšením Nemůžeme tedy v parlamentu s pole ha ani na „naši“ šlechtu“, ani na druhé strany slo vanské, nejméně na bývalou pravici, nebo katoličtí Němci již příliš nasákli jednostrannost národní předpojatosti, aby dali se získat pro ideu rovného práva a o Polácích je známo, že nejméně ochotni jsou pro solidaritu s námi obě tovati zájmy vlastní. Parlament je rozkou skován ve strany, jež nemohou neb ne chtějí vytvořiti většiny, ke vládě schopné

To je posilou úřadnické vlády dra. Körbra, který tohoto rozkouskování ve strany užívá k tomu aby jednu stranu stavěl proti druhé, čili aby dle Bismarka zachoval rovnováhu či protiváhu stran a jejich požadavků Ač dr. Körber je mužem levice a ač v něn je ztělesněno vítězství její obstrukce, přece na- léhají naň Němci, aby požadavky jejich po územ uzavřeném a rozdělení správy v Čechách proved pevným, administrativním předpisem. Rozkousko vání sněmovny a pevná posice naše v parlamentu dosud skřížila plány Němců Nuže, měli jsme v době nedávné, kdy Němci obnovili s dvojnásobným úsilím útok na jednotu našeho království, přispěti k takému vy- tvoření poměrů, aby naše české menšiny byly obětovány a správa království rozdělena? Ob strukcí rozbiti parlament, znamenalo, učinit dra Körbra všemoeným a přáním Němců přístup nějším. Úkol náš, opatřiti lidu našemu stejné pod mínky vývojové, týká se v Čechách předem na šich menšin a my k této ochraně jejich v drobněm prodeji ranni číslo o zob5 . . . za 9h odpolodni . . . . . . . za 2h Ve šlialkách na venkově ranní čí-lo. . . odpolední . . . . . . . . 3h Iuserát platí se hotově napře Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marinnské ulici č. 3 Tam nachésnjí se též redakee Uskárna a expedice „Márodnich Listá“ Bukopkey ze novraceji

odvrácením nového nebezpečí pro jich budouc- nost učinili jsme úspěšný krok,- který bohda i příště zdaru se nemine. — Ne v přívalu a vodopádu laciných slova jízlivého podezírání spatřujeme úkol svůj jako mnohý náš odpůrce. Práce politická je těžká, nevděčná a druhdy málo srozumitelná i přátelům našim nejlepším. Leč my na výspě své v ne- přátelské Vídni nestojíme proto, abychom pro denní popularitu žili a pracovali. Práce naše je svízelna a odpovědna. Každý krok nutno dvakráte vážiti, neboť i ti, kteří dnes volají nás do obstrukce, byli by první, kteří by kámen na nás zdvihli, kdybychom boj ztratili národu a vám újmy způsobili. Proto vypuďte z duší svých mátohy po- chyb, uměle vám vštěpované a věřte nám úplně a upřímně, jako my s plnou oddaností očeká- váme a věříme, že potřeba celého národa a zdravý rozum jeho zvítězí i teď i příště a spojí nás vzájemným svazkem sebedůvěrya pevné naděje v naše vítězství. (Pochvala potlesk.) Na dotaz předsedy přihlásil se ke slovu p. Ant. Hubka. Předseda pan Hana: Panu Hubkovi n- mohu uděliti slova, poněvadž není zdejším voličem a schůze je voličská. (Odpor u národních a sociálně-demokratických dělníků. Různé vý- křiky.) Pan Hrabí a p. Hubk a volají: V minulé schůzi dal jste čestné slovo, že bude moci každý mloviti. Předseda pan Hana: Schůze je voličská pozvání poslanci, aby podali zprávu voličům. Ne- mohu p. Hubkovi dáti slovo. (Hluk.) Hlasy: Pak se bojíte slyšeti pravdu. Předseda pan Hana: Nebojíme! Žádá ně- který volič slovo? Pan Hrabí: Dal jste čestné slovo Předseda pan Hana: Pak jste mně ne- rozuměli. (Hlasy: Jsou na to svědci.) Jsem před- sedou a neztrpím, aby zde bylo mluveno, co nenl pravda. Pan HIubka žádá, by přítomní hlasováním rozhodli, smí-li mluviti neb ne.

Předseda pan Hana to odmítá a znova se táže, žádá-li některý volič o slovo, načež po krátkém vyčkání prohlašuje: „Jelikož se žádný volič o slovo nehlásí, končím schůzi a děkuji za účastenství a pozornost, kterou jste věnovali p. poslanci. Když prohlášeno, že je schůze skončena, pozvedl ruky volič, typograf p. Martinov- ský, ale předseda upozornil jej, že schůze je již skončena. V sále potrval hluk ještě delší dobu. „Česká spořitelna“. V nedělním čísle našem vypočetli jsme podle pomůcek, po ruce jsoucích, příbližný poměr darů, věnovaných k českým a k něme- ckým účelům, k čemuž nám posloužil klíč, vy- šetřený ne základě seznamu z r. 1895, jedině zevrubně známého, až na zamlčených 36.500 zl. Poměr ten obnáší 1,777.986 K 98 h na české účely k 16,001.880 K 87 h, a bude se pravdě rovnati co nejblíže, bez ohledu na to, že mezi obmýšlenými ústavy nacházejí se také tak zv. utrakvistické, oboujazyčné. I kdy- bychom k těmto brali jednou třelinou rozdaně sumy zřetel, zbytek pak dělili podle získaného klíče 1:10, zůstal by skandál, tižíci zednářskou loži v České spořitelně týž. Od této korrektury upustili jsme pro její značnou nespolehlivost a z té příčiny, že národnostní poměr v ústavech vtrakvistických a zejmena šetrnost a ohledy k národnosti české budou příbližny našemu klíči vůbec. V té příčině stačí připomenouti pravzor všech utrakvistických ústavů, v nichž Č. spoři- telna rozhoduje, ústav pro slepce!

Než, ať již se dostalo českým účelům dva milliony korun, německým millionů 16, anebo tak zvaným utrakvistickým, v nichž vládne ně- mecké úřadnictvo a duch německý, 6 mill., a ze zbytku million korun Čechům a devět millionů korun Němcům, finanční skandál, ztropený Če- skou spořitelnou za předsednictví Jich Excellenci pánů místodržitelů pražských za čyřicet let ční jako hora z oblaků této její německo-nacionální minulosti. Co této hoře dodává vrchole zvlášt imponujícího, jest ta okolnost, že rozdílení tak zvaných darů České spořitelny děje se podle ustanovení statutu jenom na výslovné schválení c. k. místodržitelství. Uvážíme-li tedy, že každý z těch seznamu byl v c. k. místodržitelských rukou, a že toto měření pověstným loktem musilo dojíti schválení vrchního kurátora, úžas náš, který za tyto neděle odhalování příšerné pravdy v České spořitelně. ovšem ještě daleko ne celé, byl vystaven toli- kerým zkouškám, prostírá se daleko za obvyklé meze schopnosti lidského podivu. Patronátu státního nebylo dosud zneužito k věci mizer- nější, než jak ho využitkovala Česká spořitelna a mrzkost je tak veliká, že bychom byli upřímně rádi, kdyby uveřejněním skutečných seznamů a výkazů o darech České spořitelny, aspoň za po- sledních 25 let, byl náš vlastní výpočet uveden na míru, jen poněkud snesitelnější.

Neboť je-li někdo napálen, a řekněme sito zcela upřímně a bez sebelichocení, vla stn pyramidální hloupostí napálen, vždy palčivá trýzeň z takového odhalení bude menší, pakliže se ukáže, že suma, o kterou při- šel slepou důvěrou, není konečně přece tak obromná, jak se z prvu za to mělo. Už z tohoto důvodu měl by vrehní kurá- torský úřad naříditi České spořitelně, aby spl- nila český požadavek spravedlnosti svou zrovn omračující, a uveřejnila žádané seznamy! Ne- stane-li se tak, zůstává náš odhad prozatím v platnosti, neboť další tajení sku- tečné pravdy musíme považovati za potvrzení našipříbližné pravdy. Než c. k. místodržitelství mělo by záležeti na veřejném konstatování pravdy ještě z jiných