1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 28. května 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí sa
V Praze v administracii
na něsio, . . . . . 2 K —
S K —h
s dvojí donáškou
na měsle
na čtvrt leta : . . . 7 K ezh
ve filialkách
na město. . .. 2 K so
Poštou.
měske.
na čtvrt ieta : . . . 3 k oo
něsja.vojí zásilkou
k vrieta : . . . k
Pošta
Praha
5
article
Vecerni
Vecerni
dání.
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě . . za 8h
večornl
za d
Ve filiálkách na venkově
ranmi islo . . . . . . . je
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a inserty příjíme
administrace v Marinnské ul., a
Tam nacházejí se táš
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Listů-
Rukopiny se nevracej.
Marinnský ulice
6
article
V Praze, 28. května.
Všechny zprávy z londýnské porady vysla
necké znamenají obyčejně jen nový odklad
Velmoci patrně nechvátají. Není dosud přesně
určena ani severní ani jižní hranice Albanie.
není dosud rozhodnuto ani o budoucím stát-
ním zřízení této nám tak „drahé“ země, neví
se dosud, zda to bude samostatné či nesamo-
statné království, není dosud stanoveno, zda
všechny Egejské ostrovy obdrží Řecko, či si
některé podrží Italie a Turecko. Není divu,
že rozmrzelému „Zeitu“ dnes přechází trpěli-
vost. Co dělá evropská diplomacie s Albanií,
je prý unikum. Evropská diplomacie založí
stát a po dlouhých měsících neuradí se ani
tom, jak bude aspoň na papíře vypadat. Z ce-
lého albanského státního zřízení je prý dosud
hotova jen „provisorní vláda“, která ve Va-
loně sedí bez peněz a ústy svého ministra
pošt si naříká, že albanská pošta nemá ani na
poštovní známky.
Praha
Albánie
Řecko
Turecko
Virginie
7
article
Ale zdá se, že vyslanecká porada a jme-
novitě anglický zahraniční úřad cítí se dobře
přes všechny průtahy. Čím déle se vleče vy-
jednávání o rozdělení Balkánu, který beztak
již svěřilo Turecko péči osudu a velmocí, tím
větší zisk z toho má Anglie, která pomalu
dává si vyplácet všechny svoje požadavky na
blízkém východě. Pod ochranou válečného
lomozu a mírového jednání Anglie zmocnila
se Perského zálivu, posunula sféru svého vli-
vu až po Bagdad, na Středozemním moři defi-
nitivně anektovala Cypr, zabezpečila si vliv
v územi po obou stranách Suezského prů-
plavu a nyní dokonce byla „požádána“ ture-
ckou vládou, aby vyslala do Anatolie angli-
cké civilní úřadníky, kteří by provedli refor-
my občanské správy v osmanské říši. Podle
zpráv „Voss. Ztg.“ Německu dostalo se v Ana-
tolii jen tolik, že vojenští instruktoři budou
povoláni z Německa. Němce to teď velmi
mrzí, poněvadž měli sami zálusk na celou
Anatolii a z vojenských instruktorů nebudou
míti ovšem těch hospodářských výhod, jako
Angličané budou míti ze svých správních
úřadníků. Angličané vyšlou v čelo správy
v Armenii lorda Millnera, který se tak skvěle
osvědčil jako organisátor po burské válcev
Jižní Africe, a v Mesopotamii lorda Curzona.
bývalého místokrále Indie. Tak rozdělení vli-
vu v Anatolii mezi Německem a Anglií Něme
si nepředstavovali a lze proto pochopit němou
zlost „Hamb. Nachr.“, kterým to přípomíná
dělbu obilí mezi čertem a Araby, kde Arab
si podrželi stěblo s klasy a čertu nechali strni-
šté, aby si mohl v pekle zatopit.
Cypr
Voss
Němec
Anatolie
Angličan
Millner
Curzon
Balkán
Turecko
Anglie
blízký východ
perský záliv
Bagdád
Anatólie
Německo
Ana
Armenia
jižní Afrika
Mesopotamia
Indie
8
article
Anglie má své maloasijské obilí již pod
střechou, proto začíná teď ráznějším tónem,
jak vidno z včerejšího rozhovoru sira Greye
s balkánskými zástupci. Doufejme tedy, že
aspoň za tuto cenu bude vyřízení balkánských
záležitostí urychleno a že snad tím předejde
se i válečné srážce mezi balkánskými spojen-
ci. Situace dnes je velmi hrozivá. Na všech
stranách stahují se vojska; včerejší spojenci
jsou odhodláni znovu krvácet, ale tentokráte
ne v boji vedle sebe, nýbrž proti sobě.
Srbská vláda prostřednictvím svého listu
„Samoupravy“ ještě jednou vypočítává, pro
Srbsko má právo žádat revisi smlouvy, a uka-
zuje na nepoměr, že by za dnešních poměrů
s vynaložením stejných obětí, kdy Srbsko
značně více vykonalo, než k čemu bylo smlou-
vou zavázáno, nabylo 85.000 km2, kdežto
Bulharsko 150.000 km?. Srbsko žádá, aby mu
tedy Bulharsko ustoupilo ještě asi 12.000 km'z
území západní Makedonie. V Bulharsku do-
končují se přípravy k válce se Srbskem. Ge-
nerál Savov, který je stoupencem bojovné
strany, nabývá prý stále většího vlivu. Jak
„N. F. P.“ oznamuje ze Sofije, válka se Srb
bude tam velmi populární. Zvláště prý rozčilila
Bulhary zpráva o srbských násilích na bulhar-
ských obyvatelích vesnice Zagari, zpráva.
která byla se srbské strany popřena. Sám
známý básník V azo v ohnivě píše pro válku
Vídeňské listy pochutnávají si na těchto
zprávách o nesvornosti jižních Slovanů a vět-
šinou staví se na stranu Bulharů, v nichž by
rády získaly spojence proti nenáviděnému srb-
skému sousedovi.
Grey
Savov
Srb
Bulhar
Zagari
Anglie
Srbsko
Bulharsko
Makedonie
Slovan
km 2
km
9
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Jednání o mír.
Balkán
10
article
Z Londýna, 28. května. (Pův. telegr. „Nár
Listů“.) Státní sekretář zahraničních záležito-
sti sir Edvard Grey přijal včera jednotlivě
vůdce balkánských delegací a prohlásil jim
že všichni velevyslanci se doho-
dli žádati spojence, aby podepsa-
li text preliminarií tak jak je st
Srbský delegát Novakovič mi sdělil
že mu sir Edvard Grey řekl: „Podepište nebo
odjeďte!“ Srbští a řečtí delegáti odpověděli
že si musí vyžádati na své vládě nových in-
strukcí. Uvedená shora trochu brutální for-
mule zahraničního úřadu působí jakýsi roz-
ruch — snad jde o pouhé nedorozumění, ježte
sir Edvard Grey neovládá důkladně frančinu
Přes to však je jisto, že Evropa dává spojen-
Coudurier.
cům přímo ultimatum.
Z Paříže, 27. května. (K. k.) Německo vy
slovilo přání, aby velmocenští delegáti pře
oficiálním začátkem konference konali před
porady.
Z Londýna, 27. května. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že prohlášení státního ta-
jemníka Greye různým delegátům byla identi-
cká. Mimo zprávu o rozhodnutí velvyslanců
obsahovala také osobní poznámky Greye jako
zástupce země zvolené delegáty ku vyjedná-
vání. Bylo dáno delegátům na sroz-
uměnou, že ti z nich, kteří si přejí
podepsati prelimináře, maji tak
učiniti, žeby však proostatníbylo
bezúčelno zůstávatidélev Anglii.
Novakovič
Reuterův
Grey
Londýn
Evropa
Paříž
Německo
Anglie
Edvard Grey
11
article
Dle jiné informace Reuterovy kanceláře dluž-
no důvod pro rozhodnutí velvyslanců hledati
spíše v průtahu, jejž působí modifikace, než
povaze modifikací samých. Mimo to jsou prý
modifikace jako reservace bezúčelny, poně-
vadž nemohou míti vliv na rozhodování vel-
vyslanců v otázkách jich rozhodnutí ponecha-
ných.
Z Londýna, 28. května. („N. W. T.“ V bal-
kánské krisi nastane neprodleně obrat, který
přivodí konečné rozhodnutí. Dle zprávy z okol
Daneva podepíše dr. Danev dnes be
ohledu na rozhodnutí ostatní ch
balkánských států smlouvu o mí-
ru s Tureckem a turečtí delegát
učiní totéž. Podepsán bude jimi návrh vy-
pracovaný velmocemi. Toto rozhodnutí. Bul-
harska je výsledek konference, kterou měl
včera různí balkánští delegáti se sirem Edvar-
dem Greyem. Podepsání smlouvy ve formě vel-
mocemi navržené bez jakékolí změny, pro kte-
ré Řecko a Srbsko svými námitkami tolik času
zmařily, odpovídá úplně stanovisku zaujatému
ve vyslanecké konferenci Italií a Rakousko-
Uherskem. Francie a Rusko naproti tomu sou-
dily, že z porad o navržených změnách docíliti
by se mohl leckterý praktický výsledek.
doktor
Danev
Londýn
Turecko
Řecko
Srbsko
RakouskoUhersko
Francie
Rusko
dema Grey
Italia
12
article
Spor bulharsko-srbský.
Z Bělehradu, 27. května. (K. k.) „Samo-
uprava“ konstatuje ve stati, nadepsané „Na
osudném rozcestí“, že Srbsko zdvojnásobil
v zájmu balkánského spolku svoje smluvní zá-
vazky, kdežto Bulharsko nesplnilo ani své
smluvní povinnosti. Dle nyní obsazených
území obdrželo by Srbsko territorium celkem
85.000 čtverečních kilometrů. Bulharsko však
150.000 čtverečních kilometrů. Přes to však
nezávidí Srbsko svému sesterskému státu.
Bulharsku, vážné zvětšení. Musí proto apelo-
vati na svědomitost a čest svých spojenců,
aby uznali přinesené oběti. Nikdo nemá práva
žádati na Srbsku, i když se odvolává na nut-
nost zachovati balkánský svaz, aby se zřeklo
své státní neodvislosti a bezpečnosti pokoj-
ného života uvnitř svých hranic. Nejméně
může býti donuceno k takovému ponížení
smlouvou, která byla druhou stranou svévolně
změněna tím, že se vymkla ze závazků, ale
Srbsku uložila dvojnásobné povinnosti a oběti
To jest bezpráví, před kterým se Srbsko ne-
může skloniti bez donucení. Na to musí pa-
matovati přátelé Srbska a Balkánu.
Ze Sofíje, 28. května. („Reichspost“.
Vláda připravuje notu velmocem, ve které vy-
světlí své stanovisko v rozporu s Řeckem
Srbskem. Bulharská vláda prohlašuje, žev
otázce, komu má připadnouti Solun, podrobí
se rozhodnutí všech velmocí. Ministerský
předseda Gešov prohlásil ruskému vyslanci.
že Bulharsko žádá od Srbska naprosté splně-
ni smlouvy a vyslovil očekávání, že Rusko
bude v Bělehradě naléhati na loyální splnění
převzatých závazků. Bulharsko je ochotno
podrobíti se v otázce sporného území rozhod-
nutí Ruska.
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Řecko
Rusko
Soluna
Gešov
13
article
Boje mezi Bulhary a Řeky.
Z Athén, 27. května. (Ag. d'Athénes.) O
srážek, udavších se v obvodu panghajonském
dne 21., 22. a 23. t. m., nedošlo již k žádnému
dalšímu vážnému konfliktu. Dne 24. t. m. však
narazil silný bulharský oddíl nedaleko vsi
Messoropi na řeckou setninu. Oba oddíly vy-
měnily navzájem několik výstřelů. V týž den
obsadilo 250 bulharských vojínů vesnici Bu-
juköi, jihozápadně od Doiranu. Stojící tam
řecký oddil 26 mužů musil ustoupiti na okol-
ní výšiny. Dle zpráv z dobrého pramene zu-
častnilo se bojů u Panghajonu dne 21. a 22.
t. m. na bulharské straně celkem 18.000 muží
se 24 děly, jakož i 500 dobrovolníků.
Vyjednávání mezí Bulharskem a Řeckem.
Ze Sofije, 27. května. (K. k.) Na kompe-
tentním místě se ujišťuje, že Řekové svolil
vejíti ve vyjednávání o rozdělení obsazených
krajů bez přizvání srbských dele-
gátů. Sarafov byl jako bulharský delegát
vyslán do Athén. Proslýchá se, že ministerský
předseda Pašič přijede do Sofije, aby vyjed-
nával přímo s Gešovem o rozdělení sporných
krajů.
Ruské prostřednictví.
Z Berlína, 28. května. („N. Fr. Pr.“) „Lo-
cal Anzeiger“ dovídá se z Petrohradu: Bul-
harská vláda požádala nyní Rusko oficielně
za zprostředkování a ruská vláda k němu svo-
lila za těchto podmínek: Demobilisa ce
v Bulharsku, jestlíže součašně ke-
cko a Srbsko odzbrojí a vážné, právo-
platné porady o rozdělení dobytého území me-
zi Bulharsko a Řecko, při čemž zprostředkován
zpřátelených velmocí není vyloučeno. Rusko
považuje žádoucím, aby Srbsko bez ohledu na
smlouvu obdrželo určité kompensace, by se
tak balkánský spolek udržel.
Bulhar
Řek
Sarafov
Pašič
Sofij
Anzeiger
Ruska
Atény
Bulharsko
Řecko
Berlín
Francie
Petrohrad
Rusko
Srbsko
Lo
Aga . d ' Athéne
Sofij
14
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Propouštění záložníků.
Z Vídně. 28. května. (K. k.) Námořní zá-
ložníci ročníku 1905 a 1906 dostanou v nej-
bližších dnech trvalou dovolenou.
Zvýšené platy obecních hodnostů ve Vídní.
Z Vídně, 28. května. (K. k.) Ve včerejší schůzi
obecní rady byly za hlučného odporu oposice
schváleny referentské návrhy na zvýšení funkčníc
platů starosty, náměstků, městských radnícha
okresních přednostů. Dále byl přijat návrh ná-
městka starostova Hosse, aby postiženým požární
kátastrofou v Prešpurce byla povolena subvence
5000 K: návrh obecního radního Schäfera, aby dar
byl zvýšen na 10.000 K, byl zamífnut.
Ze španělské sněmovny.
Z Madridu, 27. května. (K. k.) Villanuev
byl zvolen presidentem poslanecké sněmovny.
Schäfer
Villanuev
Vídeň
Madrid
španělský sněmovna
poslanecký sněmovna
15
article
Episoda z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 28. května. (»Reichspost«.) Za vče-
rejší debaty ve sněmovně poslanců došlo k rozči-
lujícímu výstupu mezi ministrem vojenstv
Etiennem a social. posl. Rouanetem. Posl
Brousse ve své řeči káral, že se v minulých
letech příliš zneužívalo úvěru a že nábojnice byly
dodány za dvojnásobnou cenu. Posl. Rou a ne
při tom zvolal: „Pan Etienne je zhotovuje!“ Mi-
nistr Etienne vyskočil ze sedadla a chtěl se —
jak se zdálo — na Rouaneta vrhnouti. Četn
poslanci však zakročili a odvedli ministra zpět n
jeho křeslo, při čemž střed a část levíce bouřlivě
mu tleskali.
Boje v Maroku.
Z Paříže, 27. května. (K. k.) Z Mazaganu s
sděluje ze 26. t. m.: Harky maghzenovy obklíčily
úplně Tarudant a jsou připraveny stříletí na město
Notáblové, jak se praví, také el Hiba, opustii
město již před vypršením lhůty, povolené ke kapi-
tulaci.
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 27. května. (P. t a.) Hosudar-
stvenná duma skončila povšechné rokování o roz-
počtu a usnesla se po doslovu předsedy rozpočtov
komise Alexějenka všemi proti hlasům socialistů
a dělnické strany zahájiti podrobnou rozpravu.
Posl
Roa
Etienne
Paříž
Maroko
Petrohrad
16
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Nová zemská výpůjčka,
v sobotu schválená zemským výborem král. če-
ského, způsobila u Němců v Čechách skřípání zubů.
dosud trvající. To je konečně pochopitelno, nebot
zemský výbor nabyl způsobem úplně zákonným
nových nutných peněz zrovna 48 hodin přede
dnem, kdy dle německých výpočtů měla země če-
ská upadnout ve finanční ku tastrofu. Zrovna chtěli
Němci zajásat vítězoslavně, ale nejásají, nýbrž
skřípou zuby dálel
A tak se jako popeleční kázání čte dnešní člá-
nek „Bohemie“ o drahé zemské výpůjčce. Starému
orgánu pražského kasina je nová zemská výpůjčk
proto drahá, že politický stav, za jakého nabyla
platnosti, prý znamená pokoření zemské samo-
správy. Dojemná by byla tato německo-centrali-
stická péče o blaho zemské autonomie, kdyby ne-
byla — falešná. Je, věru je falešná, neboť nová
zemská půjčka najisto neznamená pokoření zem-
ské samosprávy. Naopakl Kdyby nebylo šlo o po-
sílu jejího postavení, kdož ví, byla-li by se vý-
půjčka ta zdařila! A mimo to zemská samospráva
znamená nejvyšší správní stolíci v oboru správy
autonomní, a po této stránce je přece neodvislá
od finančního stavu zemské pokladny, jak dosvěd-
čuje sněmovní pětiletí, již dovršené.
Němec
Čechy
Bohemia
17
article
Proto každý může souditi, že „Bohemia“ skří-
pá zuby ne tak z bázně o blaho žemské samosprá-
vy, nýbrž z hněvu z nezdaru německé obstrukce,
která nemůže zapřiti, že nová zemská výpůjčka je
nepřímo novou její porážkou. Snadno tedy lze roz-
uměti povzdechu „Bohemie“, že by obstrukce ně-
mecká rázem zmlkla, a že by země dostala úpra-
vu svých financi, kdyby byl svolán sněm, a kdyby
na pořad jeho jednání byla jako první dána změna
zřízení zemského, dále jazykový zákon antonomní.
a jako třetí předmět záležitosti finanční. Jen prý
ať se do toho nemísí, co tam nepatří, t. j. jazykový
zákon pro státní úřady.
Nuže, když „Bohemia“ znovu dnes pověděla
jak Němcům záleží na provedení reformy zemské-
ho zřízení, tož snad i ona, i její důvěrníci uznají
že jazykový zákon pro státní úřady může býti pro-
jednán stejně brzy, jako zemské zřízení a auto-
nomní zákon jazykový, o němž se přece stala do-
hoda, že bude sestaven jako důsledek jazykového
zákona pro úřady státníí
Němec
Bohemia
19
article
Němci v Rumburku
Němec
Rumburk
20
article
měli v neděli velikou schůzi německo-radikální
Neméně než čtyři německo-radikální poslanciv
ní mluvili. První řečník, zemský poslanec Hirsch
zástupce města Rumburka na sněmě českém, v ži-
votě občanském c. k. berní správce v Teplicích.
jenž prý se poslancem stal proto, že byl vhod
správě ústecko-teplické dráhy, žádal různé libe-
rální reformy správní, mezi nimi vybudověhí sa-
mosprávy, zvláště obecní, a zřízení ministerstva
vyučování, aby jako samostatné bylo odloučeno
od konservativních záležitostí kultu.
Poslanec Hütter opakoval německo-radikální
požadavky sněmovní: neprodlené rozpuštění sně-
mu, nové volby a resignaci německých přísedících
zemského výboru. Přiznav, že tyto požadavky
byly ostatními dvěma stranami německého svazu
zemského (pokrokovci a agrárníky) zamítnuty.
posl. Hütter vybízel voliče, aby se přípravovali
již nyní na nové zemské volby. Poněvadž si země
výpůjčkou opatřila nových 8 mil. K, žádal posl
Hütter, aby se němečtí přísedící zem. výboru as-
poň nyní vzdali těchto svých míst.
Hirsch
Hütter
Rumburk
Teplice
21
article
Posléze mluvil posl. Wolf. Vytkl rakouské za-
hraniční politice krátkozrakost, neboť prozíravá
zahraniční politika byla by se postarala o to, aby
zřízen byl balkánský svaz s Rakouskem v čele:
ale rakouská zahraniční politika dala se překva-
piti balkánským svazem, jejž vede Rusko. Úden
balkánského svazu do Turecka byl úder do pytle.
při čemž však míněn byl osel, nesoucí pytel ten.
Co tu posl. Wolf mínil, je zřejmo z. jeho výroku.
že na místě přátelského nám Turecka nyní na Bal-
káně vládne revoluční útvar nám nepřátelskýl
Vnitřní politice vídeňské vytýkal posl. Wol
polovičatost a váhavost, která se projevila i při
ochraně státních reservátů. Němcům zazlival, že
se dopustili těžké národní chyby tím, že ve Vídni
nevytvořili těžiště pro svou nacionální politiku.
Vídeň prý tedy musí býti pro ni získána, držitelé
moci ve Vídni musejí k tomu býti přinuceni. Tak
patrně posl. Wolf opodstatňoval vídeňský kom-
promis německých radikálů s křesťanskými so-
ciály.
Wolf
Němec
Rakousko
Rusko
Turecko
Bala
Vídeň
22
article
Cuvajův odchod.
Cuvajův
23
article
Vídeňská »Reichspost« zabývá se výrokem mi-
nistra pro Chorvatsko Gezy šl. Josipoviček
redaktoru časopisu „Az Est“ námi včera již sdě-
leným. Na otázku redaktora, co je s Cuvajem, min.
šl. Josipovič odpověděl: „JJak se dovidám, po-
děkoval se.“ »Reichspost« k tomu podotýká: „Tim
octli jsme se konečně před zakončením oné smutnt
epochy, která vyznačena je jménem komisariátu
Cuvajova, epochy politických rozvratů v Chorvat-
sku, které budou moci být poněkud vyrovnány te-
prve dlouhými dobrými lety.“ Zmíniv se o zavedení
komisariátu a zrušení ústavních práv v Chorvat-
sku, pokračuje »Reichsposts: „Absolutismusv
Chorvatsku pracoval nejen drakonicky, nýbrž i
bláznivě. Počal pronásledováním hochů pro vele-
zradu, roztrpčil obyvatelstvo hnusnými činy osobní
msty a přede vším: systém Cuvajův nebyl čistý.
Jeho strýčkovské hospodářství kompromitovalo
královského komisaře před celou zemí. Atentát
rozrušeného studenta upevnil nešťastným způso-
bem postavení Cuvajovo v okamžiku, když učinil
se již nemožným a jeho odvolání bylo přede
dveřmi. Tím přihodilo se neštěstí, že monarchie
vkročila do období balkánské války, zatížena Cu-
vajovým komisariátem a musila chybu této uher-
ské vynalézavosti draze zaplatiti ztížením jihoslo-
vanské otázky v četných případech. Půl roku ž
dlí Cuvaj „na zotavené“ a jeho zástupce dr. Unkel-
hšusser snaží se napraviti, co je možně. Brzké
definitivní odstranění systému Cuvajova je — končí
list — absolutní potřebou pro uzdravení naší vnitřní
jihoslovanské politiky, ale také požadavkem nasí
politíky zahraniční.
šl
Josipovič
Cuvajův
Chorvat
Cuvaj
doktor
Unkel
Chorvatsko
Aza Est
24
article
Obecní dávka z nájemného
na základě zákona z 5. května 1908
č. 32 z. z. pro král. hlav. město
Prahu.
V pondělní schůzi sboru obecních starších král.
hlav. města Prahy bude rozhodováno o zavedení
nové dávky obecní a sice z nájemného. Členům
sboru byl zaslán návrh pravídel o vybírání této
dávky, vypracovaný mag. radou p. drem. F. Her-
manem. Vlastníky domů zajisté bude tento elaborát
zajímati, rovněž i nájemníky, kteří budou nuceni
dávku platit. Proto z Pravidel některé odstavce
uvádíme-
Vlastník
Praha
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Letní byty pro malé úřadníky.
Přes to, že letní pobyt měšťáků na ven-
kově stal se již takřka částí našeho života.
je přece jenom množství rodin malých úřad-
níků, kterým není možno popřáti si tohoto.
čím dále tím dražšího požitku. V posledních
letech zvykli si v některých krajích dívati se
na „lufťáky“ jako na dojné krávy, kterých
za těch několík letních měsíců musí náležitě
využitkovati. Avšak nejsou takovéto poměry
jen u nás, ale jak možno souditi z různých
zpráv z ciziny, je tomu tak i jinde.
Poměrům hledí se různým způsobem od-
pomoci. Tak x Kodani utvořil se na podnět
jistého železničního úřadníka spolek, kterýv
krásné lesnaté krajině vystavěl deset dřevě-
ných vilek s celým zařízením, které se budou
pronajímati po celé léto vždy na čtrnáct dni
rodinám malých úřadníků. Vilka i se zaříze-
ním stála 2000 mk. a náklad na celý pobyt
je rozpočtěn tak, aby nikterak nezatížil pří-
jmy malého člověka. Nájemné za celou vilku
na 14 dni činí 25 mk. a aby také hospodyně
měly opravdové prázdniny, je uprostřed vilek
pro kolonii zřízena restaurace, kde stravování
rodiny nebude dražší, než kdyby se stravovala
doma. Celodenní strava pro dva lidi na 14 dní
bude státi 40 mk. a celý 14denní letní pobyt
rodiny se 2—3 dětmi nebude státi více než
100 mk, což může si jistě obětovati i ten nej-
menší úřadník. Toto léto ztráví už v kolonii
100 kodaňských rodin. Snad i u nás šlo by
provésti při trochu dobré vůle cos podobného
Kodaň
mk
26
article
Rakouská tabáková režle. „Westermansch
Monatshefte“ přináší článek o rakouské tabákové
režii z odborného péra sekčního chefa a generál-
ního ředitele, dra. z Scheuchenstuelů. Z článku
vídno, že rakouská tabáková režie pracuje se ži-
skem 200% a proto nikterak nepřekvapí fakt, že
na příklad r. 1912 činil čistý zisk přes 229 mil. K.
Rakousko má celý tabákový monopol ve svých ru-
kou; spravuje samo: pěstění, zpracování a prodej
tabáku. Pěstování tabáku je dovoleno v Haličia
Bukovině, kde se pěstuje obyčejně kuřlavý, cigare-
tový a šňupavý tabák. V Dalmacii se pěstuje tabák
cigaretový. Tabáková žeň musí býti do určité doby
státu odevzdána. V tuzemsku je celkem 54.000
pěstitelů tabáku, jimž se zaplatí ročně asi pět mi-
lionů korun za dodaný tabák. Vedle toho se osévá
v Uhrách rpčně asi 24.000 hektarů půdy tabákem.
Sklizený zde tabák má cenu asi 13 milionů korun
Rakouská tabáková režie kupuje však ještě skoro
za 40 miltonů cizího tabáku. Z Turecka, Brasilie
Manily, Havany. Kuby. Severni Ameriky. Sumatry
a Jávy získává se tabák jednak velkými aukcemi
a jednak přímou koupí na tabákovém trhu.
doktor
Scheuchenstuel
Rakousko
Haličia Bukovina
Dalmacie
Uhry
Turecko
Havana
Kuba
Sumatra
Jáva
Westermansch Monatshefte
Brasilia Manila
Severni Amerika
27
article
Zpracováním tabáku jest zaměstnáno 30 tová-
ren. Ročně se vyrobí okrouhle 1200—1800 milionů
doutníků. 6 miliard cigaret. 250.000 metr. centů
kuřlavého tabáku a 11.000 metr. centů šňupavého
tabáku. Nyní vyrábí rakouská tabáková režie 39
druhů doutníků. 22 druhů cigarel, 28 druhů kuřla-
vého a 24 druhy šňupavého jabáku. Tabáková
režie zaměstnává 750 úřadniků, 450 sluhů a 40.000
dělníků, z nichž je asi 86% žen. Z doutníků těší
se největší spotřebě „krátké“ (6 hal.), portorika
(8 hal.) a kuba [11 hal.), které tvoři skoro třetinu
veškeré doutníkové výroby. Krátkých se prodá
380, portorik 200 a kuba 150 milionů kusů. Z ci-
garet jsou na prvním místě „uherské“ (1300 mil.
kusů). „drama“ (1100 mil. kusů) a „memphis“ (300
mil. kusů). Největší oblibě se těšily cigarety
„sport“ před tím, než byly zdraženy na 3 hal
Tehdy se jich vyrobilo 3 miliardy ročně, největší
to počet výroby, již cigarety na celém světě do-
sáhly. Kdyby se tyto tři miliardy sportek“ polo-
žily po délce za sebou, obepnul by se jimi sedm-
krát rovník naší země. I dnes náleží „sportka
přes své nepoměrné zdražení k oblíbeným cigare-
tám. Dnes vyrábí se 1600—2000 milionů „sportek
28
article
— Prach velkoměsta. Z berlinských ulic vyvez
se denně 450 vozů smetí, hlavně prachu a bláta.
Odkud se bere denně takové množství? Vše kolem
nás opotřebováná obrací se v prach. Dláždění, ko-
lejníce, podrážky naší obuví atd. a při milionovém
množství obyvatelů velkoměsta činí to pak snadno
celé fúry prachu a bláta.
— Ostrov, jenž nepatří nikomu. Při annekto-
vání dunajského ostrova Ada Kalé vyskytl se na
různých stranách náhled, že jde tu o ostrov, který
hraje tak velkou úlohu ve známém románu uher-
ského romanopisce Moříce Jokale „Zlatý muž“,o
ostrov, „nepatřící nikomu“. Prof. Abel v Barabas
však nyní dokazuje, že ostrov, který měl Jokai na
mysli, je na Dunaji mezi Dubrovicou a Novou Pa-
lankou a jest nazýván Maďary „Temes“ a Srby
„Ostrovo“. Tento ostrov je také mnohem větší než
Ada Kalé, neboť je dlouhý 22 km.
Prach
Jokale
profesor
Ábel
Barabas
Maďar
Srba
Ostrův
Dunaj
uher
km
29
article
— Naftalin je škodlivý. Začátkem května kaž-
dá dobrá hospodyně ukládá zimní obleky, kožešiny
atd. k letnímu spánku do skřiní a různým způso-
bem se zabezpečí, aby nestaly se věci útulkem
molů. Někdo dává proti molům chmel, jiný pepi
nebo kafr, ale většina libuje si v užívání naftalinu.
jistě proto, že věří v účinek, jeho pronikavého zá-
pachu. Na zimu, kdy věci vynesou se opět na boží
světlo a mají se nositi, nelze z nich odstraniti nafta-
linový zápach ani několikadenním větráním, k ne-
malé mrzutosti těch přednostů domácností, kterým
je i ten nejprotivnější zápach tabáku rajskou vůní
proti zápachu naftalinu. Ale přes to se každý rok
historie opakuje, neboť ženy jsou pevně přesvěd-
čeny, že jinak nelze zimní oděv uchrániti od zkázy
molů. Nyní však věda touto vírou otřásla do zá-
kladů. Je dokázáno, že naftalin nemá žádnou
přisuzovaných mu užitečných vlastností, ale má
naopak samé necnosti. Nechrání před molem, ale
nesnesitelně zapáchá a u velké míře škodi lidské-
mu zdraví. Chemik Francis Marre napsal o nafta-
linu v „Nature“: „Naftalin nemá antiseptických
vlastností. Zahání jen málo hmyzu a zvláště moly
nikterak neruší v jejich rušivé práci. Nad to je
však jedem, který může miti zlé následky. Výroba
naftalinu děje se různým způsobem. Nejobvyklejší
methodou je destilování uhelného dehtu. V dílnách.
kde se tato výroba provádí, je předepsáno živno-
stenskými inspektory všechno možné ventilování
vzhledem k parám, jež se při tom vyvinují. V do-
mácnostech se však k tomu nepřihlíží a následel
toho je bolení hlavy a někdy ještě i horší příznaky.
Marre
Zaháň
Nature
30
article
Před několika léty konstatoval dr. Geluje případ
stálé nevolnosti s prudkou migrénou a častým
zvracením, jehož obětí byl mladý muž, který spá-
val na pohovce, jejíž polštář byl silně naftalinován
Před krátkým časem ošetřoval dr. Lefěvre v Caenu
nemocného, který zápasil se smrtí následkem toho.
že spal v pokoji, kde byly rozvěšeny pytličky
naitalinem. Členové pařížské akademie věd. Gaube
a Tribot dokázali, že naftalin rozkládá se na vzdu-
chu rychle v naftal a kysličník uhelnatý a přivádí
otravu. Hospodyně jsou sice, pokud se týče vedení
domácnosti, hodně konservativní, ale dovědí-li se.
že ohrožuje to zdraví jejich milých, jistě přestanou
užívati naftalinu.
— Slepý vrah. V Ohiu byl v minulých dnecl
popraven elektřinou slepec, který spáchal vraždu
na ženě, do níž se byl nešťastně zamiloval. Byl
chovancem měst. ústavu slepců, ale bylo mu do-
voleno na malém vozíčku, taženém psem, jezdit
městem, prodávati různé drobnosti a předpovídai
lidem budoucnost. Vydělal si tak na slušné živo-
byří a ještě ušetřil. Se slepcem chodívala cizí, na-
jatá dívka ke které slepý přilnul celou svou by-
tostí. Tu stalo se jednou, že děvče nepříšlo. Sháněl
se po něm a zvěděl, že má milence. Slepec nechtěl
ji dopřáti nikomu a rozhodl se, že ji zabije. Když
s ní byl jednou u její příbuzné, kterou někdy spola
navštěvovali, vyčkal chvíle, kdy se stařena vzdá-
lila z pokoje, a zavraždil ničeho netušící děvče
dýkou.
Lefěvre
Gaube
Tribot
Caen
Ohio
pařížský akademie věda
31
article
— Do jaké výše sahá atmosféra naší země-
koule? Různé světelné zjevy, zvláště pak padání
létavic, zářících již ve výši 200 km, dávaly už dáv-
no tušiti jsoucnost jakési atmosféry, byť i velmi
zředěné v těchto výších. Jako výsledek svých dlou-
hých výzkumů dr. Wagner udává, že ajmosféra
naší zeměkoule zasáhá až do výše 500 km, kde
nalézá se ještě jakýsi nám dosud neznámý plyn
mnohem menší hustoty, nežli jakou má vodík
— Neznámý hukot v atmosféře. Časem možno
slýchati zvláštní hukot v atmosféře, jehož nedo-
vede si nikdo vysvětliti. Podobné hukoty vysky-
tují se často na pobřeží moře v Belgii a také ně-
kdy, ale již mnohem řídčeji, bývají slyšeny ve
Francii. Hukot podobá se vzdálenému hřmění, nč
někdy o bouři není ani potuchy a obloha jest jasná.
doktor
Wagner
Belgie
Francie
km
32
article
Minulého roku podobný hukot uslyšel Flamaricn
ještě s několika svými známými. Obloha byla sice
pod mrakem, bylo to však na podzim a povětrnost
při panujícím chladnu neukazovala ani dost málo
na bouři. Z počátku domnívali se všichni, že jest
to ozvěna dělostřeleckých cvičení v Havru, které
od místa pozorování vzdáleno bylo vzdušnou ča-
rou asi 54 km. Avšak, jak později bylo zjištěno.
toho dne ani v nejbližších dnech, kdy úkaz ten
byl pozorován, se vůbec cvíčení dělostřelecká ne-
konala a záhada ta nebyla opětně vysvětlena,
— Při výstavě svatebních darů pruské prin-
cezny Viktorie Louisy udály se různé trapné vý-
jevy přes to, že nával tisice zvědavců, hlavně o-
všem žen, byl mírněn policejní hlídkou, sestávající
ze 65 pěších a 16jízdních strážníků. Zdravotní
služba měla prý stále pilno. Dary byly vystaveny
v berlínském umělecko-průmyslovém museu.
= 16 osob onemocnělo po požití sekaniny. V
Berlíně onemocnělo za příznaků otravy 16 osob
po požití sekaniny, koupené u řezníka. Zbytek ma-
sa, z něhož byla sekanina připravena, byl pro-
zkoumán, ale nebylo zjištěno nie závadného.
Flamaricn
Havre
Berlín
Viktoria Louis
průmyslový muzeum
km
33
article
—Srážka vlaků před stanicí. Z Košice, 27.
května. [K. k. uh.) Bohumínský rychlik čís. 3, který
asi ku půlnoci přijíždí do Obišovců, vjel v minulé
noci před stanicí do nákladního vlaku čís. 355,
jehož poslední vůz byl rozbit. Také lokomotiva
rychliku byla poškozena. Z cestujících nebyl nikdo
zraněn; pouze strojvůdce utrpěl nepatrné zranění.
Do dnešního rána byla překážka již odstraněna
aobnovena pravidelná doprava.
— Divadelní poměry v Německu. Úpadky ně-
meckých divadel v poslední době mají za násle-
dek, že je nyní v Německu na 4000 here
bez místa. Neuchytí-li se jako filmoví herci.
musí se chytati všech možných zaměstnání, aby ob-
hájili živobytí. Herci známějších jmen zařídilis
dramatické školy a školy společenské výchovy, ale
nikterak nepřekvapí, stane-li se dobrý dramatický
umělec nájemcem lázní, jak je tomu na příklad se
známým hercem Grossnaannem z Bytomi.
Grossnaann
Košice
Německo
Bytom
mecký divadlo