1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 27. května 19í
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí sa
V Praze v administraci:
na město, . . . . . 2 K —
6 K —k
s dvojí donáškou
na město, . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K osh
ve dliálkách
aa měsle. . . . 2 K 80
a máso Poštou.
na čtvr ieta : . . . S K eo
s dvoji zásilkou
k riet: . k
Pošta
Praha
5
article
V Praze, 27. května.
Praha
6
article
Konflikt mezi balkánskými spojenci, kter
přivedl již ke krvavým srážkám Bulharův
Řeků, pohnul francouzského ministra zahra-
ničních záležitostí Pichona k ostrým slovům
výstrahy. „Mezi národy, kteří spolu bojovali.
nesmí dojíti ke srážce; byla by to bratrovra-
žedná válka. Bude-li nutno, ujmeme se úlohy
rozhodčího soudce.
Francie sama již nabízí se tu ke smírč
úloze, které s větší energií mělo by se ujat
Rusko. Jinak ubezpečuje nás Pichon, že z bal-
kánských záležitostí nevzniknou evropské zá-
pletky. Velmoci horlivě se radí, jak si rozdě-
lit zájmové sféry v Turecku, ale snaží se
pokud možno, postupovat ve vzájemné shodě.
Pichon dosavadní úlohu velmocí v balkánské
válce posuzuje skoro týmiž slovy, jako učinilo
to již dříve ruské zahraniční ministerstvo
„velmoci lokalisovaly válku, zabránivše isolo-
vaným akcím a zachovavše evropskou do-
hodu.“ To stále znamená, že Rakousko-Uher-
sku bylo zabráněno v samostatné akci na Bl-
káně a tím bylo Rakousko-Uhersko zachrá-
něno od vlastní války, třeba že ne také o
válečných útrat.
Bulharův
Řek
Pichon
Francie
Rusko
Turecko
Rakousko
Uhry
Uhersko
7
article
Bojovná a nesmiřitelná nálada balkán-
ských spojenců, hotových, sotva skončili s Tu-
reckem, vrhnouti se na sebe, vyvolává vzpo-
mínku na společnou rakousko-pruskou výpra-
vu pro šlesvik-Holštýn. Démonický příkla
Bismarkův svádí patrně mnohého balkánské-
ho generála, který se beztak cítí malým Molt-
kem, k parodii „bratrovražedného boje“ zr
1866. Lze upřímně litovati, že na Balkáně do-
vedou následovat Bismarka pouze v tom, kdy
dovedl bezohledně vésti politiku proti spoje-
nému státu, že nedovedou ho následovat také
ve zdrželivosti, kterou projevil po Králové
Hradci proti pruským generálům i proti pru-
skému králi. Diplomat buduje dílo budoucno-
sti, musí být prozíravý a nesmí chvilkovým
úspěchem zničit možnosti společného postupu
dalšího. Na Balkáně umírněnosti a prozíra-
vosti nechtějí znáti ani na jedné straně.
Není naším úkolem obviňovat neb odsu-
zovat jednoho z rozvaděných bratří na Balká-
ně; vřele bychom si přáli, aby toho sporu ne-
bylo, a proto nestranně pozorujeme jen, co se
tam děje, nemohouce níjak zasáhnout ve pro-
spěch vzájemné dohody. Nemáme ani po ruce
přesných dat, ať filologických, ať hospodář-
ských či strategických, ani svých přímých zá-
jmů na Balkáně, abychom chtěli být rozhodčí-
mi mezi Bulhary a Srby a doufáme stále ještě
že optimistické zprávy o možnosti konečné
dohody mezi oběma slovanskými vítězi, třeb
že tak houževnatě jsou popírány ve Vídni.
přece jen se splní.
Bismarkův
Bismark
Bulhar
Srba
Balkán
Hradec
Vídeň
8
article
Srbové i Bulhaři postavili v poslední chví-
li do pole skoro všechny své síly. Bulhaři mo-
hou prý dnes účastnit se boje s více než půl
milionem bojovníků. Srbové nemají sice tolik,
ale jejich vojsko je výborně ozbrojeno a vším
opatřeno, kdežto bulharské vojsko následky
posledních bojů asi hodně cítí, a boj na dvě
fronty, proti Srbsku a Řecku, cítilo by tím ví-
ce. Srbsko stahuje svoje vojsko k Pirotu, aby
odtud v krajním případě mohla vtrhnouti rov-
nou cestou okolo Slivnice na Sofiji, potom
ke Kumanovu a na jihu k Dojranu. Bulhař
rádi by klínem se dostali mezi Srby a Řeky
aby si mohli vybrat, proti které straně obrá-
tit se dříve. Tak se situace přiostřila.
Boj vedl by se o to, kdo bude ovládat
cestu ze střední Evropy na Solun, na které
tolik záleželo Rakousku-Uhersku a jejíž vý
znam i pro Německo právě odůvodňuje Excel-
lence Sieghart ve „Frankf. Ztg.“ Srbové i Ře-
kové chtěli by tuto cestu na Balkáně ovlád-
nouti sami; Srbové proto, aby nebyli odvisl
na cestě k Egejskému moří i od Bulharů, ře-
kové proto, aby zajistili řeckému Solunu po-
zadí, které by jinak tarifní a celní politika bal-
kánská mohla odňat. Bulhaři mohou sice za-
jistiti si pro sebe přístav v Dedeagači, po při
padě v Kavale, kterou jim však Řeci také zá-
vidějí, ale nebude-li Solun ve slovanských,t
j. v bulharských rukou, nikdy asi nepůjde
transitní doprava ze střední Evropy na vý-
chod po bulharském území.
Srba
Bulhar
Řek
Frankf
Srbsko
Řecko
Pirot
Slivnica
Evropa
Rakousko
Uhersko
Německo
Balkán
Kavale
Soluna
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Z Londýna, 27. května. Velvysla ne-
eká koníerence neodročila se včera ja-
ko obvykle na čtvrtek, nýbrž až na pátek
Důvodem toho jest, že sir Edvard Grey po-
užije této příležitostí, aby krále, který ve stře-
du večer vrátí se z Berlína, jednak informo
val o stavu jednání, jinak aby přijal od krále
zprávu o jeho berlínské návštěvě.
Z Londýna, 27. května. Ve včerejší schů
zi vyslanecké konference vyskytla se myšlen
ka, aby mír, kdyby řecká obstrukce trval
dále, zjednal se tím, že by velmoci přiměly
Turecko k uzavření zvláštního míru s Bulhar-
skem a zaručily by se za ochranu proti dal-
ším řeckým útokům. Řecké operace proti Tu-
recku mohly by se provésti pouze na moř
a velmoci by je tudiž mohly lehce zmařiti.
Z Londýna, 27. května. („Zeit“.) Ve vče-
rejší vyslanecké konferenci předložil bulhar-
ský delegát dr. Danev jaksi ústní ulti-
matum. V bulharské notě se velmoci vy-
zývají, aby Řeky a Srby co nejdří-
ve přivedly k rozumu, protože dnešní
poměry jsou neudržitelny. Následkem vzpla-
nutí kmenové nenávisti armád proti sobě sto-
jících, jsou, nebude-li předběžný mír co nej-
rychleji podepsán, nejtěžší následky neod-
vratny a Bulharsko bude donuceno k vážným
krokům. Sir Edvard Grey odpověděl, že vel-
moci energicky zakročí.
Chystaný výklad Sazonova o ruské politice
balkánské.
Bulhar
doktor
Danev
Řek
Sazonov
Londýn
Berlín
Turecko
Bulharsko
Edvard Grey
11
article
Z Petrohradu, 27. května. („N. F. P.
V kruzích dumy se proslýchá, že Sazono
po slavnostech romanovských, nejspíše dne
9. června, při projednávání rozpočtu minister
stva pro zahraniční záležitosti podá vý-
klad o zahraniční politice Ruska
že při tom zmíní se o událostech, které přiho-
dily se před balkánskou válkou a prokáže, že
Rusko se vždy namáhalo, aby balkánským
spojencům zajistilo kořist jejich vítězství
Pozdní doba tohoto výkladu odůvodňuje se
tím, že lze se nadíti, že zatím bude prozatímn
mír podepsán a albanská otázka rozřešena.
Francouzský ministr zahraničních záležitost
o věcech balkánských.
Z Paříže, 26. května. (K. k.) [Senát.] Za roz-
pravy o rozpočtu zahraničních záležitostí prohlásí
senátor Gaudin-Villain (pravice), že máz
to, že trojdohoda hrála v balkánském kon
fliktu vůči trojspolku smutnou úlohu. Řeční
vyslovil obavy, že Rusko, Anglie a Německo
přes hlavu Francie zajišťují v Malé Asii čelné vý
hody.
Senátor Aunsy se táže, jaké stanovi
sko zanjme vláda při řešení výcho
ního koníliktu.
Odpovídaje na dotazy různých řečníků, prohlá-
sil ministr zahraničních záležitostí Picho n: D
ležitého výsledku bylo docíleno ve východní otáz
ce a možno říci, že z ní nevzejde žádný mezi
národní konflikt. Velmoci lokalisovaly válku, za-
bránivše isolovaným akeím a zachovavše evrop-
skou shodu. Londýnská konference vykonala velké
služby a pařížská konference je doplní tím, že roz-
řeší důležité finanční otázky, které vznikají z vál-
ky. Usilovali jsme ustavičně, abychom zachoval
jednomyslnost velmoci, i Ruska, v příčině Skadru
Francie jednala svým vlastním jménem a měla
také mandát Ruska. Mírové prelimináře přinášej
s sebou obtíže, které se dnes redukují na návrhy
Řecka. Ohraničení jižni Albanie uvád
Řecko do rozporu s Italií.
Sazono
Aunsa
Petrohrad
Rusko
Paříž
Anglie
Německo
Francie
Asie
Řecko
Albánie
GaudinVillain
12
article
Vynasnažíme se uplatniti to, co v obou opač-
ných stanoviscích jest oprávněno. Vážné políže
jsou mezi spojenými státy. Spory zostřují se v ji-
stých otázkách. Dlužno očekávati, že trapné di-
vadlo přestane. Mezi národy, kteří spolu
bojovali, nesmí dojíti ke konfliktu.
byla by to bratrovražedná válk a. B a-
de-li nutno, ujmeme se úlohy rozhod
čího soudce. Sledujíce tuto politiku, chceme
jednati současně ve francouzském i v evropském
duchu, poněvadž jsme ničeho nezanedbali ze svých
osobních a evropských zájmů a s velmocemi pra-
covali na zachování míru, který jest dobrem pro
všechny. Otázky, které nás zajímají v
asijském Turecku, nebudou uprave-
ny bez nás. Nevzdáme se akčních prostředků.
jež máme po ruce. Neuvedeme na přetřes otázky
kterým jest lépe odpočívati v klidu, ale dovedeme
obhájiti svá práva. Nynější vyjednávání nebude
skončeno, aniž bychom žádali, čeho si můžeme
přáti. Bagdadská dráha byla Německu koncedo-
vána, ale v sousedních krajích uplatníme svá
práva.
Rozpočet zahraničního úřadu byl pak schvá-
len.
spojený stát
Turecko
Německo
13
article
Napětí mezí Bulharskem a Srbskem.
Ze Sofije 27. května oznamuje se berlín-
ským novinám, že je stav věcí v Bulharsku
takový, jakoby již již propuknouti mč-
lo přímé, ozbrojené nepřátelstv
mezi Bulharskem a Srbskem. Bul-
harská vláda vysílá prý co den na srbskou
hranici vlaky, jejichž okna jsou uzavřena a za-
střena, takže ani železniční úřadníci sami ne-
vědí, co tyto transporty obsahují. Bulhar-
ské dělostřelectvo je shromážděno u
pohraničního města Carybrodu, pěchota
pak obsadila vyvýšené posice podél hranice.
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
Carybrod
14
article
Dne 22. května odešel ze Sofie do Carybrodu
38. pluk, jenž teprve byl utvořen a ponejvíce
z mladých vojáků sestaven. Několik jiných
pluků odebéře se co nejdříve přes Sofiji na
vyhlédnuté posice v pomezí. Koluje slech, že
byla v Makedonii svedena ostrá
bitka mezi vojsky bulharským a
srbským. V obyvatelstvu sofijském za-
vládlo prý veliké rozhořčení na Srby, jež hla-
sitými projevy všude propuká. Ujišťuje se, že
Srbsko uzavřelo s Řeckem spolek
na obranu nároků obou těchto zemí oproti
Bulharsku a na druhé straně tvrdí se s
nemenší určitostí, že Bulharsko uzavře-
lojiž mír s Tureckem a že je odhodláno
uzavříti s Tureckem také alianci politickou
válečnou. Vůbec považuje prý se v Sofiji si-
tuace za velmi vážnou a výbuch války bul-
harsko-srbské za téměř už jistý.
Z Berlina, 27. května. („N. F. P.“) V di-
plomatických zdejších kruzích se nevěří, že
by spor mezi státy balkánského spolku o roz-
dělení dobytých území mohl vésti k válce.
protože zejména kmotři balkánského spolku
Rusko a Francie, vše nasadí, aby zjednalí
smírné vyrovnání. Je však již předem zřejmo
že diplomatické porady, které nastanou po
uzavření předběžného míru, budou velmi ob-
tížné. Pařížská pak finanční konference do-
končí své práce stěží před podzimkem.
Ze Solije, 27. května. Zde se očekává, že
Rusko vzhledem na hrozicí nebez-
pečí rychle zakročí a zamezí pro-
puknuti války. Nacionalistické kruhy žá-
dají, aby sporné území bylo Srby bezpodmí-
nečně vyklizeno. Rozhodnutí očekává se v nej-
bližších dnech.
Sofie
Srba
Makedonie
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Turecko
Berlín
Rusko
Francie
Solij
16
article
Boje mezi Bulhary a Řeky.
Z Athén, 26. května. (Agence d'Athenes.
Při srážce mezi řeckým a bulharským voj-
skem u Panghajonu byli dle úřadního zjištění
na řecké straně 3 důstojníci a 56 vojáků za-
biti a 3 důstojníci a 134 vojáci rančni.
Z Berlína, 27. května. „Localanz.“ ozna-
muje ze Soluna: Řeckému vojsku podařilo s
zatlačiti Bulhary přes most Ligivanskí na ce-
stě k Seresu. Vrchní velitel srbské armády
generál Putnik nařídil pohotovost vojska
Bitolji, aby je, bude-li třeba, vyslal k Seresu
Z Athén, 27. května. Král Konstantin na-
řídil, aby ustaven byl bulharsko-řecký
smírčí soud k prozkoumání posledních
událostí. Srbské vojsko opustilo Bitolji a po-
stupuje k Prilepu a Köprülü, zatím co bulhar-
ské vojsko soustřeďuje se u Ištipu. Namnoze
soudí se, že výbuch nepřátelství
Bulharskem jest nevyhnutelný
Do Soluna přibyli četní uprchlíci, zejména mo-
hamedánští sedláci, kteří vypravují, že jeji ch
domy ipole byly spustošeny díl em
srbským, dílem bulharským voj-
skem.
Řecko-bulharské jednání o hraníce.
Ze Sofije, 27. května. („N. F. P.“) Řecko
zde včera oznámilo, že chce nyní neprodleně
vyjednávati s bulharskými delegáty o příštích
hranicích. Bulharský delegát Sarafov od-
jede dnes ze Soluna do Athén, aby s vyslan-
cem Miševem zahájil porady s řeckými de
legáty.
Bulhar
Řek
Athenes
Putnik
Konstantin
Atény
Berlín
Prilep
Köprülü
Bulharsko
Řecko
Soluna
Soluna
Sofij
17
article
Spor rumunsko-bulharský.
Z Bukurešti, 26. května. (K. k.) Dnes konal
se druhá tajná schůze senátu, ve které byl sdělen
obsah petrohradského protokolu.
Obnovený slech o změně na tureckém
trůně.
Z Londýna, 27. května. Zpráva, že nejvyšší kně.
furecký z města Konie v Malé Asii do Cařihrad
přibyl, vykládá se ve zdejších politických kruzíeh
jako známka, že se v Cařihradě chystá změna
trůně, t. j. že Mohamed V. bude sesazen a jiný sul
tán nastolen. Jest totiž starým tradičním zvykem
že při každé změně na trůnu nejvyšší duchovn
hodnostář z Konie nového sultána opásá mečem
Osmanovým. Jenom za tímto účelem přichází nej
vyšší kněz z Konie do Cařihradu. Jeho příchodem
posíleno starší už podezření, že se chystá změna na
sultánském trůně.
Řecké záměry v Solunu.
Ze Soluna, 26. kvčína. [K. k.) Rakouský spe-
cialista pro stavbu přistavů prof. Kummer sem při-
jel a měl poradu se zástupcem řecké vlády Rakti
vanem. Na základěvývodů Kummerových roz-
hodla se vláda učiniti ze Soluna v ob-
chodně-politickém směru svobodny
přístav s velmi rozsáhlými svobod-
nými pásmy, kde by bylo zboží beze cla uklá-
dáno a také průmysl mohl se vyvíjeti. Svobodné
pásmo bude v sobě zahrnovati nynější přístav
kdežto nový přístav má býti vystaven
směrem k ústí Vardaru. Tímto opatřenín
má býti zabezpečena obchodní budoucnost Sol
na a tento přístav má býti vybudován v důležite
obchodní místo pro Levantu.
Korunní princ řecký do Soluna.
Z Athén, 26. května. (Agence d'Athénes. ) Ko-
runní prine Jiří odejel do Soluna.
Mohamed
Osmanův
profesor
Kummer
Raket vanout
Kummerův
Athénes
Jiří
Bukurešť
Londýn
Cařihrad
Vardar
Atény
ko
Soluna
18
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
19
article
Český klub.
Český klub.
Z Vídně, 27. května. Český klub koná
schůzi zejtra ve středu o půl 10. hodině dopo-
lední.
Deputace učitelstva čes. škol pokračovacích
Z Vídně, 27. května. Deputace jednoty
učitelů českých pokračovacích škol v králov.
ství Českém: předseda Bedřich Šplíchal
místopředseda J. žlábek, dostavila se dne
do parlamentu, kde byla uvedena posl. drem
Lukavským k ministru veřejných prani
dru. Trnkovi, tlumočila mu požadavky jed-
noty a odevzdala příslušný pamětní spis
Ministr slíbil, že vzhledem na důležitost po-
kračovacího školství věnovati chce memoran-
du plný zřetel a že bude snahou jeho tlumoče-
ným přáním vyhověti.
Poslanec dr. Leo.
Z Vídně, 27. května. Předseda Kola pol-
ského dr. Leo se již uzdravil a příšel do par-
lamentu. Zítra promluví v politické debatě.
Nový trestní řád pro zeměbranu.
Z Vídně, 27. května. Štyrsko-hradecké „Tages
post“ oznamují, že nový trestní řád pro zeměbranu
bude aktivován 1. července tohoto roku.
Šplíchal
Lukavský
Trnka
doktor
Lea
Vídeň
Štyrsko
Český klub
český pokračovací škola
20
article
Posl. Klofáč v Bělehradě.
Z Vídně, 27. května. „Oesterr.-ungarisch
Corr.“ oznamuje, že chef policie v Zemunu
oznámil jí o zadrženi posl. Klofáče
toto: Při revisi pasu posl. Klofáče bylo mu
policejním úřadníkem sděleno, že další ce-
sta do Bělehradu nemůže mu být
povolena. Úřadník odvolával se na zostře-
né předpisy o průvodních listech a zároveř
podotkl, že by posl. Klofáč. nejlépe učinil
kdyby se vrátil. Posl. Klofáč však trval na
svém úmyslu, odcestovati do Bělehradu a žá-
dal policejního chefa Vukoviče, aby jeho přá
ní vyhověl. Posl. Klofáč tázal se také policej-
ního úřadníka, zdali jedná z vyššího rozkazu
obdržel však na tuto otázku naprosto zápor
nou odpověd.
Z Bělchradu, 27. května. Posl. Klo fá
sem přibyl již v neděli večer o 8. hod. Pro
dámí
hlásil, že důvody, proč byl na hranici zdržen
jsou mu neznámy. Na zakročení ministerského
předsedy hr. Stürgkha byl mu v neděli vydár
pas. Posl. Klofáč zúčastní se schůze národní
ekonomické komise obchodnictva.
Cívilní a vojenští hodnostáří haličtí u nového
místodržítele.
Posl
Klofáč
Vukovič
Stürgkh
Bělehrad
Vídeň
Bělchrad
21
article
Ze Lvova, 26. května. (K. k.) Místodržitel d
ryt. Korytowski dal si představiti dnes v při-
jímací dvoraně místodržitelského paláce státní
vojenské a samosprávné úřady. Především by
přijat zemský výbor za vedení zemského maršálk
hr. Goluchowského, jenž pronesl k místo-
držiteli proslov, na nějž místodržitel odpověděl
že počítal při převzetí úřadu v první řadě s nej-
účinnější podporou se strany samosprávných úřadi
a že jeho osobní styky se zemským maršálkem
se členy zemského výboru opravňují k naději, ž
společnou prací bude možno dostati se přes ny-
nější obtíže a zjednati opětně klid v zemi a nor-
mální poměry. Zemský maršálek hrabě Golu-
chowski zvolal: „Kéž se to stane pokud možn
nejdřível“
Na to místopresident rytíř Grodzícki v če-
le všech místodržitelských úřadníků uvítal místo-
držitele řečí, na kerou místodržitel odpo-
věděl prohlášením, že převzal vedení úřadu n
Goluchowský
Gola
Lvov
22
article
Nejvyšší přání, které jest zvyklý považovati vždy-
cky za rozkaz a kterému musí vyhověti a to jake
nástupce dlouholetého přítele a výtečného muže
který, bohužel, narazil na politické obtíže, jež
ho pohnuly k tomu, že odešel z úřadu. Nechce roz-
vinouti zevrubný politický program a sděliti da-
lekosáhlé programatické zásady, poněvadž jest
znám ze své jedenáctileté působnosti jako presi-
diální chef v ministerstvu financí, za své 15leté
činnosti jako vicepresident zemského finančního
ředitelství, dále z činnosti jako ministr financí.
jako říšský a zemský poslanec a proto ví, jak i
má vážiti postavení a význam úřadníků. Nastoupil
nový úřad za neobyčejných obtíží, v hospodářské
situaci, která se následkem posledních událoste
utvářila velmi nepříznivě. Nesmí se dále zapomí-
nati, že se nalézáme v obtižné politické situaci
Mezi stranami není žádné svornosti a jest nutno.
aby veškerá politická správa společně s ním půso-
bila k tomu, aby obtíže byly odstraněny, protivy
zmírněny a aby přivoděna byla vzájemná dohoda.
23
article
Chtěl by ještě naznačiti, že klade velikou váhu
na silné vystupování a na vážnost úřadů. To však
nevylučuje nikterak, aby v každém směru byla
osvědčována ochota a aby přispíváno bylo ku
pomoci obyvatelstvu, kde jest toho třeba. Místo-
držitel žádal konečně úřadníky, aby jej účinně pod-
porovali. Hned po nastoupení svého úřadu uděli
v oběžníku okresním hejtmanům s veškerou roz-
hodností pokyn, aby, pokud jde o provedení no-
vých voleb do zemského směru zachovali nejúpl-
nější zákonnost a nestrannost v každém směru.
Po představení generality přijal místodržitel
zemskou školní radu. Na proslov místopředsed
ryt. Debowského odpověděl místodrži-
tel, že v oboru vyučování musí býti v Haliči pro
obě národnosti ještě mnoho vykonáno, aby byly
postaveny v tomto směru na roveň jiným národům
Pak byla přijata ještě řada deputacl
Jednání uherské vlády s chorvatskými
důvěrniky.
Debowský
Halič
24
article
Z Pešti, 27. května. (K. k.). „Pester Lloyd“ pi-
še k nastávajícímu vyjednávání ministerskéh
předsedy dra. šl. Lukácse s chorvatskými důvěr-
níky: Úsilí uherské vlády směřuje k tomu, aby by.
la nalezena formule, která uvádí oprávněné rekla-
mace Chorvatů v soulad se zájmy uherského státu
Poněvadž pragmatika železničních zřízenců byla
východiskem konfliktu mezi uherskou vládou
majoritou chorvatského zemského sněmu, je samo-
zřejmo, že pokojné urovnání sporu musí začítiv
bodě, v němž spor vypukl.
Italsko-turecká shoda o ostrovech.
Z Cařihradu, 27. května. Jak se proslýchá, do-
cílila Italie s Tureckem dohody v pří-
čině ostrovů, a to v tom smyslu, že Italie vrát
všech 12 jí obsazených ostrovů i s Rhodem po u-
zavření míru Turecku.
Lloyd
Lukács
Chorvat
Pešť
Cařihrad
Turecko
Rhodos
Italia
25
article
Německý císař do Anglie
Z Londýna, 27. května. V námořních kru-
zích portmouthských se tvrdí, že císař Vílém
vykoná v srpnu návštěvu v Anglii.
Zákon proti vyzvědačství v Německu.
Z Berlína, 26. května. (K. k.) Říšskému sněmo
byla předložena osnova zákona o vyzvědačství
kterou se značně zostřují platná nyní ustanovení.
Nóta francouzského ministerstva financí
o nových daních.
Z Paříže, 26. května. (K. k.) Ve své note
trvá ministerstvo financí na nezbytnosti, aby se
obě sněmovny neprodleně vyslovily o nových da-
ních, nutných následkem schodku finančního roku
1913, tím spíše, že finanční rok 1914 bude zatíže
výdaji na nový zákon o tříleté služební době.
notě vysloven jest názor, že by bylo nespravedliv
příliš vysoko zdaniti pozemek a půdu a že by ne-
bylo na místě, žádati nové přirážky k přímým da-
ním, jichž změna v daň příjmovou projednávás
nyní v senátě. Kritické zdražení životních poměrů
vyslovuje se proti záměru ještě více zdaniti nej-
nutnější životní potřeby. Ministr chce sáhnout
pouze na výnosnější nyní daně. Nóta podává n
konec přehled o různých příjmových zdrojech stá-
tu, jichž celkový obnos odhaduje se na 195,900.00
franků. Ze surtax buďtež uvedeny surtaxy na al-
kohol, absinth a registrační poplatky. Daň na příjem
z pohyblivých hodnot bude činiti mezi 4 a 592 z
akcie a obligace a mezi 8 a 10%% za losy a zpětné
premie. Převodni poplatek za vlastnické papíry
bude činiti 0.20 až 0.35% a 29aní kolek na emis
zahraničních cenných papírů bude zvýšen na 3
Anglie
Londýn
Německo
Berlín
Paříž
26
article
Vojenské demonstrace ve Francií.
Z Paříže, 26. května. (K. k.) Skoro ve všech
posádkových městech vykonala policie prohlídku.
Bezpečnostní úřad nezná dosud všechny jejich
výsledky, může se však prohlásíti, že jest nyní
četnými listinami dokázáno podezření, že sdružen
Le Sou du Soldat podněcuje ke vzpourám.
Rozpočtový výklad ruského ministra
Soldat
Francie
Paříž
28
article
Z Petrohradu, 26. května. (K. k.) [Hosuda
stvenná duma.] V další rozpočtové de-
batě odpovidal ministr financí Kokovcov
3hodinné řeči na vývody předešlých řečníků
prohlásil m. i., že jest rozhodně předčasno pouka-
zovati k tomu, že vzrůst státních výdajů převyšuje
vzrůst příjmů. O tom bude možno podati úsudek
teprve po provedení rozpočtu. Výsledky prvních
čtyř měsíců tohoto roku vykazují v příjmech proti
loňskému roku přebytek 80 mil., kdežto na celý
rok jest rozpočteno 118 mil. Pokud jde o výtku.
že úděly na kulturní potřeby jsou nepatrné, může
tato otázka býti posuzována pouze u srovnání
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za Sh
večerní
za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerni . . . . . . . . 5
lnaoráts
plati se hotově napřed-
Přodplaceni a inserty příjíma
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházaji se táž
redakce, tiskárna a expeďiee
„Národních Listů
Rukopisy se novracsk
Petrohrad
29
article
daňovým zatížením. Kdežto ve Francii daňov
břemeno obnáší 41 a v Anglii 48 rublů na oby-
vatele, činí v Rusku daňové břemeno 11.23 rublů.
Kdyby v Rusku daňové zatížení dosáhlo takové
výše, stoupaly by také v rychlém tempu výdaje
na kulturní potřeby. Nevhodno jest také upírati
Rusku hospodářský rozmach. Rozvoj zemědělství
jest charakterisován zvýšeným přívozem hospo-
dářských strojů, který se od r. 1902 do r. 1911
ztrojnásobil. Všeobecný rozmach dokazuje vzrůst
lidových úspor, které v posledních desitiletích
stouply o 107% proti 57.72 ve Francil a 52 % %
Rakousku. Ve všech odvětvích obchodu a prů-
myslu konstatují příslušná místa posledních desíti-
letí vyvíjení velké činnosti. Za posledních 5 let
stoupla produkce kamenného uhlí o 30.7?% prot
202 v Německu a 10.79% v Anglii. Roční spotřeba
železa stoupla od r. 1906 o 60 mil. pudů. V dalším
průběhu své řečí pravil ministr financi, že o za-
hraniční politice učiní prohlášení ministr zahra-
ničních záležitostí, zmocní-li ho k tomu car
umožní-li to politické události. Pokud jde o otázku
vojenských výdajů, řekl již ministr ve své první
řeči, že budou nezbytně nutny nové velké oběti.
Bude věnovati plnou pozornost obraně země a při-
káže jí všechny možné prostředky.
Francie
Anglie
Rusko
Rakousko
Německo
30
article
Angličtí úřadnící do tureckých služeb.
Z Londýna, 26. května. (K. k.) Jak se dovídá
Reuterova kancelář, jest nepravdivou zpráva, že
Porta žádala britskou vládu, aby lord Milner ve
spojení s provedením reforem v Anatolit vstoupil
do tureckých služeb. Turecko obrátilo se nedávno
na zahraniční úřad se žádostí, aby mu bylo přene-
cháno několik britských úřadníků, kteří je mají
podporovati při provedení reformního programu
v Malé Asii. Žádosti této bylo již vyhověno. Výběr
úřadníků byl zůstaven úplně britské vládě. Až do-
sud nebylo jmenováno žádné určité jméno.
Japonský císař.
Z Tokia, 26. května. (K. k.) Zlepšení ve zdra-
votním stavu císaře japonského potrvalo též dnes.
Reuterův
Port
Milner
Londýn
Turecko
Asie
Tokio
32
article
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpr. „Nár. L
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpr. „Nár. L
Z Vídně, 27. května.
Sněmovna je dnes hojněji navštívena než
včera, ale pozornost přece, co se děje, není
větší. Zájem skoro všechen jest obrácen k
otázkám: bude sedělati malý finanč-
ní plán před velkými prázdninami letními a
bude-li, zdali se také dodělá?
Sociální demokrat posl. Leuthner jest
výborným spisovatelem a jako bývalý důstoj-
ník znalý věcí vojenských a také politických.
Celou nynější situaci Rakouska na Balkáně
považuje za důsledek chyb spáchaných minu-
lostí a vidí největší chybu hr. Achrenthala
resignací na sandžak novopazarský, jejž svého
času vrazil hr. Andrassy jako klín mezi Srbsko
a Černou Horu.
Leuthner
Vídeň
Rakousko
Balkán
Srbsko
Černá Hora
poslanecký sněmovna
33
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Stíny na jednotném klubu
českém sebrala dnes „Národní Politika“.
Shledala je v projektu taktického postupu
„Českého klubu“, kriticky posuzujícím na-
vržený postup oposiční, hlavně však v pro-
jevech stran národně-sociální a státoprávní,
jež chtějí do jednotného českého klubu vstou-
piti na dobu jeho oposice, ale chtějí z něho
vystoupiti, jakmile by od oposice upustil.
Vyslovivši se proti řečenému projektu
„Českého klubu“ — jejž však beze vší po-
chybnosti nevyložila správně — zamítá „Nár.
Politika“ opětně ohlášku národně-sociálnía
radikální, že do jednotného klubu vstoupí
jenom na dobu jeho oposice, že však z něho
vystoupí, kdyby se stal součástí útvaru vlád-
ního. Tuto ohlášku „Národní Politika“ na-
zývá jen sekerou předem přiloženou ke ko-
řenům jednotného klubu, a posuzuje ji jako
neslučitelnou s prospěchem národa, který vy-
žaduje toho, aby myšlenka jednotného klubu
přijata a provedena byla poctivě a všemí
stranami bez rozdílu a do všech důsledků.
tedy i pro případ nutné oposice i pro případ
podpory vlády, která by nám v budoucnu byla
přátelská. Jednotný klub — pokračuje „Nár.
34
article
Politika“ — má-li něco znamenat a státi se
národu našemu mocným orgánem jeho poli-
tiky, musí býti organisací trvalou, nikoliv or-
ganisací, kterou by každou chvíli mohl nějaký
zevní nebo vnitřní úder opět rozvrátit; tako-
vou organisací však může býti jen v případě,
bude-li zřízen na zásadě většiny, na základě
společného postupu pro to, o čem se kdy jeho
většína usnese. Kdo s usnesením většiny ne-
souhlasí, nemůže býti sice nucen, aby pro ně
osobně hlasoval v parlamentě, ale nesmi se
mu v parlamentě, aniž vůbec ve veřejnosti
opírat, a tím méně dělati proti němu revoltu.
Kdyby jednotný klub nemohl býti zřízen
na těchto základech, pak „Nár. Politika“ sou-
dí, že by bylo zbytečno, jednotný klub vůbee
nově tvořit; pak snad by bylo lépe, další roz-
třištěností přivolati další její hrozné důsled-
ky, neboť — doufá „Nár. Politika“ — potom
snad národ přece jednou prohlédne a udělá
si posléze žádoucí náležitý pořádek.
Těžko mysliti, že tato stať „Nár. Poli-
tiky“ bude míti účinek na ty, jichž se týká.
A rozvrat z roztříštěnosti hrozící a vlastně
částečně již se projevující má se nechat řádit
ještě čtyři roky, po kteréžto době teprve —
za normálních poměrů — by se národu do-
stalo příležitosti, aby udělal žádoucí pořádek.
a to jen za předpokladu, že do té doby sku-
tečně prohlédne?
Zoufalý projev záložníků na jižní hranici.
S tínito titulem uveřejnil sobotní večerní „Pra-
ger Tagblatt“ dopis, poslaný mu skupinou zálož-
níků na jižní hranici říšské. Patrně tedy jej na-
psali záložníci němečtí. „Prager Tagblatt“ byl pro
dopís ten konfiskován, ale poslanec K. V. Zenken
interpeloval včera konfiskaci tu, pojav do svě in-
Prager
K V Zenken