1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v pondělí 4. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administranit
na měslo. . . . .
na čtvr leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
nšstc, . . . .
na čtvrt iota : . . . 7 K e2 h
ve úillálkáchi
za měsia . . . . . 2 K. 80n
Poštou:
aa měsle.
zčvr ietá : . . . ka
s dvojí zásilkou
něsle
rtisa: . . k ek
K Pošta
Praha
5
title
Válka na Balkáně.
Balkán
6
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání v Bukurešti beznadějné?
Z Petrohradu, 4. srpna. Ve zdejších
díplomatických kruzích jest domněnka, že
na bukurešťské konferencí nebude konflikt
mezi bývalými spojenci příznivě vyřízen
Okolnost tato vyvolá v život východní
mezinárodní konferenci, nebo
budou balkánské otázky o-
devzdány k definitivnímu roz
řešení londýnské konferenc
velevyslanců.
Jednání se prodlužuje.
Z Bukurešti, 3. srpna. (K. k.) Na dnešní
poradě delegátů spojenců s Bulhary stal s
pokus docíliti dohody o návrzích obou stran.
Porada však skončila bez konečnéh
výsledku. Řekové trvají rovněž
jako Bulhaři i nadále na držen
Kavaly. Srbové navrhli nové západní hra-
nice, které vycházejí z místa, kde tok Bregal-
nice a Strumy dotýká se starých bulharsko-
tureckých hranic, pak podél toku vedou k jihy
až do údolí Strumice, a odtud východním smě-
rem připojují se ke hranicím prvního návrhu.
Bulhaři tyto nové hranice za-
mítli.
Z Bukurešti, 3. srpna. (K. k.) Na zítřejší
dopolední schůzi konference bude s rumunské
strany navrženo prodloužiti příměří o tři dny
Jednání Bulharska s Tureckem.
Z Vídně, 4. srpna. Bulharská vláda je prý
ochotna povoliti Turecku opravu hranice
Midia-Enos a dáti záruky, že neopevní nových
hranic. V Drinopoli prý se připustí nábožen-
ský zástupce sultána a jeho residence bude
prohlášena za exteritoriální. V cařihr ad-
skýchkruzíchmluví se o úsilí Bul-
harska, aby dospělo s Tureckem
k dohodě, protože sblížení se Srb-
skem je nemožným.
Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Bulharský
zmocněnec Načevič měl odpoledne delš
poradu s velkovezírem.
Bulhar
Řek
Srba
Srb
Načevič
Bukurešť
Petrohrad
Bulharsko
Turecko
Vídeň
Cařihrad
údolí Strumice
7
article
O Drinopol.
Drinopol
8
article
Z Frankfurtu, 4. srpna. „Frankf. Ztg.
sděluje, že na kompetentním místě v Berlíně
není ničeho známo, že by Turecko souhlasilo
s rozdělením Drinopole. Bylo by věcí Ture-
cka, aby se o tomto návrhu dohodlo s Bulhar-
ske. Kdyby toto s tím bylo srozuměno, sotva
by velmoci měly příčinu se do jednání jejich
míchati.
Z Paříže, 4. srpna. „Echo de Paris“ ozna-
muje, že německý velevyslanec v Cařihradě
zpravil velkovezíra, že Německo nikdy nepři-
pustí obsazení tureckého území, i kdyby to
bylo v nejodlehlejší části Malé Asie.
Z Berlina, 4. srpna. Dle zpráv došlých
sem z Bukurešti jsou v kruzích delegátů kon-
ference přesvědčeni, že by obsazení čataldž-
ské linie ruským pozorovacím sborem všemi
velmocemi schválené donutilo Portu k bez-
podmínečnému vydání Drinopole. Vyslání ta-
kového sboru a postup armády, sestavené
z rumunských a bulharských divisí proti Dri-
nopoli přesvědčily by Turecko, že za tako-
vých okolností bylo by další trvání na zabrání
Drinopole bezvýsledným.
Z Berlína, 4. srpna. Z berlínských směro-
datných kruhů se oznamuje, že od ruské akce
proti Turecku není, jak se zdá, naprosto upu-
štěno, nýbrž se zvolna připravuje. Německé
stanovisko nese se směrem, že Rusko má ome-
ziti vojenské opatření pouze na evropské Tu-
recko. Jest však velmi pochybno, zda si Rusko
dá takovou formulí spoutati ruce.
Bulhar
Paris
Port
Frankfurt
Berlín
Turecko
Drinopol
Paříž
Cařihrad
Německo
Bukurešť
Dri
Rusko
9
article
Projev makedonské deputace.
Ze Sořije, 4. srpna. (Bulharská telegrafní agen-
tura.) Makedonská deputace zaslala dnes jménem
uprchlíků rumunskému ministerskému předsedovi
Majorescovi jako předsedovi mírové konfe-
rence, zástupcům velmocí v Bukurešti a státnímu
tajemníkovi siru Edvardu Greyovi telegramy
stejného znění, v nichž líčí se dlouholeté bojea
utrpení makedonských Bulharů v obraně jich ná-
rodnosti a získání jich politické svobody. Make-
donští Bulhaří, praví se dále, nepodrobí se nikdy
vnucenému posrbštění nebo pořečtění, kdyby s
dostali znovu pod cizí panství. Deputace žádá vel-
moci v zájmu míru na Balkáně a jménem sprave-
dlnosti, aby Makedoncům zřízením autonomní Ma-
kedonie, za niž makedonští Bulhaři již po léta bo-
jují a aní v budoucnosti bojovati nepřestanou, za-
ručily podmínky národního a politického vývoje.
Spis stejného obsahu byl zaslán také vyslancům
v Sofiji.
Grey
Bulhar
Makedonec
Bukurešť
Balkán
autonomní Ma
donský Bulhařit
10
article
Zdravotnické sbory v Sofiji.
Ze Sofije, 4. srpna. Princezna Alžběta
z Reuszu, sestra bulharské královny, zřídila
zde nemocnici k ošetřování bulharských vojí-
nů, kterou vydržuje ze svých prostředků. An-
glická zdravotní výprava přibyla do Sofije v
sobotu. Všechny nemocnice jsou přeplněny.
Poslední boje se Srby a Řeky byly velice
krvavé a do Sofije bylo dopraveno opět ně-
kolik tisíc raněných vojínů.
Náhrada Černé Hoře.
Z Paříže, 4. srpna. „Temps“ sděluje: Čer-
né Hoře bylo již vyplaceno 30 milionů franků.
které jí poskytly velmoci za vyklizení Skadru
Velmoci upustily od svého původního úmyslu
žádati od Černé Hory vysvětlení o použit
těchto peněz.
Srbské dementí.
Z Bělehradu, 4. srpna. (K. k.) Srbská tisková
kancelář je z povolaného místa zmocněna prohlá-
siti, že zprávy rozšířené bulharskou telegrafní agen-
turou v zahraničním tisku, jakoby srbští důstojníci
přes příměří dali rozkaz páliti na bulharské vojsko
jsou úplně smyšleny. Toto obvinění, které má jen
za účel snižovati vážnost srbských důstojníkůa
vzbuditi v Evropě domněnku, že Srbsko porušuje
ustanovení válečného práva, dlužno s rozhořčením
odmnítnouti.
Řecko žádá bezpodmínečně Kavalu i Thasos.
Z Paříže, 4. srpna. „Temps“ sdělujez
Athén: Řecká vláda se dověděla, že v posled-
ní schůzi velevyslanecké konference zástupce
jedné z trojspolkových velmocí zastával ná-
zor, aby ostrov Thasos zůstal majetkem Tu-
recka. Řecko oznámilo nyní notou velmocem
že osud ostrova Thasu spojen je bezprostřed-
ně s osudem přístavu kavalského a že Řecko
kromě Kavaly žádá bezpodmínečně i ostrov
Thasos.
Alžběta
Srba
Řek
Sofija
Paříž
Bělehrad
Evropa
Srbsko
Řecko
Atény
Thasos
Thasu
Thasos
11
article
Řecké parníky, zabavené Tureckem.
Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Porta ozná-
mila prostřednictvím jednoho velvyslanectv
Řecku, že se rozhodla vrátiti všechny řecké
obchodní parníky, které byly zadrženy v Ca-
řihradě před válkou a dovoliti plavbu úžinami
loděm, které zůstaly v Rusku.
Z Caříhradu, 4. srpna. (K. k.) Porta vy-
zvala Řecko, aby vyslalo znalce do zdejší ko-
mise pro zjištění stavu, v jakém jsou zaba-
vené řecké obchodní lodi.
Turecké válečné přípravy.
M. Z Kolína n. R., 4. srpna. (Zvl. telegr
„Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje z Caři-
hradu: V přístavu bosporském vyvijí se ho-
rečná činnost, konají se tu prý všechny pří-
pravy k uzavření vjezdu do Bosporu minami.
V Armenii a v okruhu armádních sborů caři-
hradských jsou povolávány do zbraně další
starší ročníky. Velké vzrušení budí, že dva
velké ruské křižáky zakotvily před vjezdem
do Bosporu, když před tím vylodily 200 ná-
mořníků s dělostřelectvem, kteří byli dopra-
veni do Pery.
Demise arménského patriarchy.
Z Cařihradu, 4. srpna. (K. k.) Arménské ná-
rodní shromáždění přijalo oznámenou již demisi ar-
ménského patriarchy, odůvodněnou trapným dojmem
posledních událostí v Rodostu.
Mírdický prínc ve Valoně.
Z Valony, 3. srpna. (K. k.) Dnes večer přije
sem mirdický prine Bib Doda.
Port
Köln
Doda
Turecko
Cařihrad
Řecko
Ca
Rusko
Kolín
Bospor
Armenia
Valon
carhrad
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Bar. Skerlecz na dovolenou.
Z Pešti, 4. srpna. (K. k. uh.) Král. komi-
sař Skerlecz přibyl sem dnes a odebral se do
chorvatského ministerstva, kde měl delší kon-
ference. Dnes nastupuje také čtyřtýdenní do-
volenou.
Řeč uherského mínistra obchodu.
Z Pešti. 4. srpna. (K. k. uh.) Ministr obchodu
baron Harkanyi promluvil včera ve Velkém Svatém
Mikuláši programovou řeč. Ministr vyslovil naději.
že oposice již příliš dlouho nebude se vzdalovati
zákonodárné činnosti. Dohoda s nemaďar-
zkými národnostmi a s Chorvaty je s
důležitým úkolem budoucnosti. Ministr
obchodu zmínil se také o nastávajícím zvýšení vo-
jenských břemen, jež však nemají hraženy býti re-
formou přímých daní. Neodkladné investice mají
býti provedeny i přes nutné šetření ve všech obo-
rech. Dále zdůraznil řečník důležitost nastávajících
vyrovnacích konferencí s Rakouskem, jakož i vy-
jednávání o obchodních smlouvách s balkánskými
státy a poukázal k tomu, že v důsledku úplné změ-
něných územních poměrů na Balkáně jest třeb
rovidovati dosavadní smlouvy s balkánskými státy
Cholera v Rumunsku.
Z Bukureští, 4. srpna. V obci Stefanestiu
Bukurešti onemocněli tři cikáni, vystěhoval
z Bulharska, cholerou. Další případy cholery
se dosud neudály.
Zmatky ve Venezuele.
Z Londýna, 4. srpna. Z Nového Yorku s
sem oznamuje: Bývalý president Castro vy-
dal proklamaci, ve které prohlašuje válku pre-
sidentovi Venezuely generálu Comezo-
vi. V proklamaci se dále praví, že Comez má
na čele Kainovo znamení a že Venezuela žá-
dala jej. Castra, o pomoc. Musí tudiž pospí
chati, aby znemožnil další anarchii v zemi.
Král
Harkanyi
Chorvat
Cikán
Castro
Comezo
Comez
Kainův
Pešť
Rakousko
Balkán
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
Venezuela
Londýn
Nový York
Stefanestius Bukurešť
14
article
Povstání v Číně.
Povstání v Číně.
Z Honkonu, 4. srpna. (K. k.) Oddíl indického
vojska byl vyslán do Kantonu, aby střežil čtvr
Šamen, kde bydlí Evropané. Generální guvernér vy
slal včera v noci silné čínské oddily do vnitrozemí
aby chránily tamější cizí usedliky. Francouzští na-
mořníci byli vyloděni na ochranu francouzských
koncesí. Velké čínské sbory byly vyslány z Kan-
tonu do Sam-Šui
Evropan
Čína
Sam
15
article
Boj o novou ústavnost
Boj o novou ústavnost
v Čechách.
V nedělním „Právu Lidu“ je úvaha „Pr
všeobecné, rovné právo hlasovací do zemské-
ho sněmu“, která, jak se nám zdá, napovídá
že ve věci volební opravy do sněmu král. Če-
ského chystá se něco, co vybočuje z mezí ná-
vrhu vládní opravy volební, která navrhuje zří-
zení čtvrté kurie k dosavadním třem ku-
riím, vyhražené vyděděncům z volebního prá-
va. Obsah článku „Práva Lidu“, který dolej
ve výtahu podáváme, není, jak soudíme, bez
příčinné souvislosti s jinými zjevy v politickém
životě v Čechách, zejména s hnutím mezi ně-
meckými sociálními demokraty a mezi něme-
ckými národními dělníky, a dlužno tudíž celou
tuto akci nejpozorněji sledovati
„Právo Lidu“ konstatuje nejprve, že proti-
právní zasažení vlády nevyvolalo v buržoasí
české všeobecné, živelní pobouření ihned,
spontanně, jako zrušení jazykových nařízen
Badenových a vyvozuje z toho, „že dosavadn
zemská ústavnost ani měšťáckému světu ne-
vrostla do krve a masa tak, aby ránu proti
němu považoval za ránu proti svému životu
aby všechny oběti byla odhodlána přinést k
odražení útoku.“ A pokračuje: „Moderní stát
nemůže se obejíti bez značné míry decentrali-
sace a samosprávy. Dnes je vidět, že zemská
autonomie nemůže se udržet, když jenom
buržoasie je její nositelkou“, proto, „kdo chce
aby z nynějšího měření sil s absolutismem zem-
ská autonomie vyšla vítězně, nemůže praco-
vati k ničemu jinému, než aby i do zemského
Badenův
Čechy
16
article
dámí-
sněmu bylo zavedeno všeobecné právo hlaso-
vací.“ A „Právo Lidu“ praví, že „dnes j sou
skupiny nikolivbezvlivné, ve kte-
rýchužvelmivážně začíná se pře
mýšlet o tom, jestli by bylo správným ře-
šením, kdyby v nejprůmyslovější a současně
národnostně nejrozvášněnější zemi nemělo by
býti zavedeno volební právo takové, které by
českému i německému, do kuriové klece ne-
zavřenému proletariátu umožnilo v boji
měřit se s buržoasními nacionál.
ními stranami a tím vykonávat n
ně vliv. Dosud sice tyto kruhy, které ne
hlediska přátelství k dělnictvu, ale s hlediska
státních zájmů vycházejí, zásadně stoji
proti rovnosti volebního práva v zemích, ale
nijak nemožným už jim nepřipadá.
že by se za určitých okolností do
zemské ústavy mohla vtělit na př
zásada taafovské volební předlo-
hy z r. 1893, při ponechání privile-
govaného zastoupení velkostat-
ku a obchodních komor aspoň d
kurií venkovské a městské zavá-
dějícívšeobecné rovné právohla-
sovací.
17
article
Tomuto prohlášení „Práva Lidu“ sluš
rozuměti tak, že vláda, s kterou minulý tý-
den ve věci volební opravy jednala deputac
vedení českoslovanské sociální demokracie v
Vídni, je patrně odhodlána učiniti hluboký
řez do starého sněmu českého a že
v té příčině projevila deputace sociálně demo-
kratické své názory. Plán, který „Právo Lidu“
tu napovědělo, není tak fantastický, aby se
něm nemělo uvažovati, právě naopak, myšlen-
ka v něm skrytá — zachovati državu
velkostatkářskou a obchodní ch
komor — ukazovala by k tomu, že velko-
statek by proti takové volební opravě asi ne-
byl. Reformnímu noži podlehly by pouze
kurieměstská a venkovská, jako re-
servoiry nacionalismu českého a německého
Na české straně jsme vůči této eventua-
litě připraveni: veškeré české strany, až n
nepatrné výjimky, vyslovily se nepokrytě pro
všeobecné, rovné právo hlasovací s ochranou
národnostních a politických menšin a návrhy
podané v této věci poslanci národní stran
svobodomyslné, daly tomuto směru volebn
opravy podnět i praktické zpracování celého
problému volební opravy.
Vídeň
národní stran
18
article
A co dále? Na tuto otázku odpovídá
jasně a určitě v příbramském orgánu naší stra-
ny nejmenovaný politik takto: „Prvním
úkolem naší strany bude pracovatio
odstranění zemské komise. K tomu
třeba nového sněmu. Na příštím sněmu
království Českého musí býti zastoupeny
všechny vrstvy českého národa
Vrstvy nezastoupené na sněmě mají plné prá-
vo, jak už stalo se v jiných zemích, býti částí
tohoto sboru zákonodárného. Až bude upra-
ven nový volební řád, musí dojít za úč ast
všech stran k dohodě česko-něme-
cké. Pro dohodu česko-německou nesmí však
trpěti žádná strana, zodpovědnost mus
převzíti jak radikál tak liberál,
přívrženec negativní i positivn
politiky české. Tu nesmí se opakovati
to, čeho jsme byli svědky, aby radikálové do
jednací komise vstoupili, ale zase vystupoval
a poctivé a věci znalé pracovníky podezíral
a napadali.
S vyrovnáním bude nutno řešiti spo-
lečně reformu ústavy zemské
Není přece ústavním zřízením, když sněm říd
předseda, ustanovený panovníkem, a ne před-
seda a místopředsedové, volení sněmem, nen
ústavní, že místodržitel český, nejvyšší repre-
sentant správy zemské, není zodpovědný sně-
mu českému, ale říšskému ministerstvu, nen
ústavní, když centrální parlament přebírá věc
sněmu zemskému atd. atd. V tom musí naše
strana, jejíž konečným cílem je dosažení če-
ského státního práva, také usilovati o ná-
V drobném prodejí
ranní čislo o sobě . . za sh
večernl
za dh
Ve ňliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní
. . . 5b
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a insorty přijím
sdministrace v Marinnské ul., a
Tam nacháneji se tel
redaken, tiskárna a expedle
„Národních Listů“
Bukopiny se nevrncst
Marinnský ulice
19
article
pravu. Náš národ je již silný hospodářsky
dosti vyspělý kulturně. Vládnouti proti němu
v Čechách je nemožno. Ústava Šmerlin-
gova, potíraná našimi předky, byla
odstraněna a vláda, která neměla, ač
bylo to jeji povinností, odvahy poraziti něme-
ckou obstrukci — neodvážila se dáti se zcela
do služeb německé obstrukce a respektovala
většinu českého obyvatelstva v zemi a kdy-
bychom byli připraveni na klidnou politiku.
mohli jsme býti při řešení krise vítězí my a ne
Němci. Nejvyšší úřad zemské samosprávyv
našem království sice odstraněn, ale proti síle
a moci českého národa nelze jíti. Léta sedm-
desátá nebudou se opakovati. Vyspěli jsme
hospodářsky. Je to zásluhou také naší
strany. Strana naše počala politicky se uplat-
ňovat za dob nejhorších, za největšího rozvoje
německé síly a sebevědomí a ač nedosáhl
všech ideálů, za nimiž šla, přece přivedla ná-
rod český tak daleko, že tento nemusí se báti
žádných převratů a pohrom. Nová, velká bu-
doucnost stojí před námi. Toho nechť si je
vědom každý příslušník naší strany a obětavě
pracuje k jejímu rozvoji.
Náš boj proti komisariátu nesmí být pou-
ze negativní, nýbrž musí být positivní; ne
za starou Schmerlingovskou ústavnost, nýbrž
za ústavnost novou, češtější, lido-
vější a trvalejšíl Tím, jak zřejmo, lišíme
se od stran radikálních, jež spokojují se pouze
negativními účely nynějšího bojel
Němec
Čechy
20
title
Politická hlídka.
21
article
Býv. poslanec dr. Jaroslav Preiss loučí se
s volíčstvem.
Býv. poslanec dr. Jaroslav Preiss loučí se
s volíčstvem.
Po vyhlášení císařských patentů o rozehnání
sněmu království Českého zaslal zemský poslanec
za městskou skupinu náchodskou dr. Jaroslav
Preiss ze svého letního sídla Orlíku na adresu
starosty města Náchoda dra. Josefa Čížka ná-
sledující přípis:
„Velectěný pane starosto! Nejvyšším paten-
tem rozpuštěn byl sněm království Českého. Tím
přestávám býti i zástupcem Vašeho, mně tak mi-
lého města na sněmu českém. Z upřímného srdce
děkují Vám, slavnému zastupitelstvu města i vše-
mu občanstvu za sympatie a důvěru, s nimiž jste
mi umožňovali dostávati úkolům poslaneckým
s nimiž vždy jste se na mne obraceli. Bohužel, po
celý čas, po který jsem konal mandát mi svěřený.
byla činnost sněmu mařena dobývačnou obstrukcí
německou a tak nemohl jsem zde uplatniti své
snahy ve prospěch měst, která mne volbou poctila
I dílo finanční reformy a nápravy zemské, na kte-
rém jedině mi přáno spolupůsobiti, zůstalo pouhým
návrhem. Snad příštímu sněmu království Českého
bude přáno pracovati za poměrů příznivějších.
doktor
Preiss
Čížek
Orlík
Náchod
22
article
Ale nechť jakkoli se situace utváří: zápas za
uhájení starých a dobrých práv naší
drahé vlasti bude jistě skončen ví-
tězně, budeme-li celou silou své prá-
ce i kultury v něm v jedno sťáti. Tu
pevnou víru v budoucno mám! Nehodlaje se
již ucházeti o mandát na sněm králov-
ství Českého, ježto jsem příliš zaneprázdněn,
než abych mohl cele dostáti poslaneckým povin-
nostem (a funkcí úplně nevykonávaných přejímati
nechci), loučím se s Vámi i vším občanstvem, ze
erdce mu přeje — aby jeho přání příštím sněmem
byla splněna. Vzpomínky na práci s Vámi budou
mi vždy drahé a prosím jen, abyste byli ujištění
ryzostí mých snah i úmyslů ve službách našeho
národa i Slovanstval V dokonalé úctě oddany
JUDr. Jaroslav Prei ss.
Němci žádají odstoupení hr. Thuna z úřadu
místodržitele král. Českého.
„Reichenberger Deutsche Volkszeitung
považuje dosazení zemské správní komise z
špatný vděk vlády Němcům v Čechácha
hlásá, že „nyní musí se „Deutschböhmen
obrátiti proti těm, kteří nynější situaci stvo-
řili: proti kn. Thunovi, duševnímu, a hr.
Stürgkhovi, materiálnímu otci zemské správn
JUDr
Dei
Němec
Thun
Stürgkh
Reichenberger Deutsche Volkszeitung
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kozí Hrádek.
24
article
Řada měst českých vzpomene r. 1915 pětisty-
letého výročí upálení Mistra Jana Husa vztyčením
pomníku a důstojnou oslavou. V Táboře vedle po-
stavení Husova pomníku oslavena bude památka
českého reformátora odevzdáním Kozího Hrádku
české veřejnosti. Nebude vznešenějšího památníku
nad tento. Význam jeho je tím větší, že památel
po Husovi máme tak málol Vždyť zloba pobělo-
horská rozmetala kapli Betlemskou a kameny je-
jími byl vydlážděn Karlův most. A ještě před 40
lety nebylo v Čechách o mnoho lépe. Až přímo
zaráží trpká stížnost Barákova („Svoboda“ r. VI.
č. 16.), že valná část desk travou porostlých z ka-
ple Betlemské leží podnes ve Veltrusích
Když v letech 90. vzrostl zájem o uctívání
památky Husovy, odhodlal se spolek akademiků
jihočeských „Štítný zřídili Husovi na Kozím Hrád-
ku mohylu. Začato s přípravami a chystána dů-
stojná oslava ke dni 6. července — ale politický
režim tehdejší zmařil konání slavnosti. Z příprav
tedy sešlo, „Štítný upustil od postavení mohyly
a sebrané peníze věnovány na upravení ruiny, je-
likož byla ve stavu opravdu žalostném. Tím vlast-
ně dán počátek k podrobnějšímu prozkoumání
zříceniny a zjišťování půdorysu, kterýchžto prací
obětavě ujal se p. řídící učitel Švehla ze Starého
Tábora. Téměř dvě decenia věnována této práci
a výsledky její chová museum táborské.
Hus
Husův
Betlemska
Barákův
Svoboda
VI
Štítná
Švehla
Tábor
Čechy
Veltrusy
Starý Tábor
spolek akademik jihočeský
Karlův most
kozí Hrád
25
article
Před dvěma léty zahájeny pak práce ke zre-
staurování celé zříceniny, k čemuž nákladem při-
spívá zejména král. město Tábor, městská spoři-
telna a v době nedávné podařilo se též získati
subvence od ministerstva. Všechny práce hlede
vstříc brzkému ukončení. Projekt vydařil se po
každé stránce. Hlavní snahou bylo, aby i staro-
bylý ráz zříceniny byl zachován, aby upravená zří-
cenina nepůsobila dojmem moderní stavby.
Vyjímaje poslední léta, kdy prováděny práce
restaurační, pořádán byl každoročně ke dni 6. čer-
vence velký tábor lidu na Kozím Hrádku. Tak
Tábor
26
article
vzpomínáno každoročně významné činnosti Hu-
sovy za doby jeho exilu v okolí Kozího Hrádku
ke kterémužto krají a jeho lidu tíhly i vzpomínky
Husovy, když přesídlil na hrad Krakovec u Rakov-
níka. Hus vřele a srdečně vzpomíná své působ-
nosti v této krajině: „Velmi mne žádají v tom kra-
ji, v němž jsem kázal, v městech, i ve vsech i na
polích i na hradiech, i pod hrady i v lese pod
lipů u hradu, jenž slove Kozí.“
Kéž by slova ta platila v plném rozsahu
dnesl
Úsilí protireformační zejména kraji táborské-
mu věnovalo plnou pozornost. Nebylo divu, nebot
kraj táborský považován za vlastní sídlo husit-
ských snah a ideí. Řád jesuitský zahájil intensivní
činnost. Albert Chanovský z Dlouhé Vsi, Václav
Raušar a Martin Bouda, členové řádu jesuitského
zahajují nepřehlednou řadu těch, kdož horlivě za-
sazovali se o to, aby lid v okoli táborském při-
vedli zpět do lůna církve katolické. Marně brání
dědictví otců statečný primátor Chvátal, po úpor-
ném boji podléhá sám. Rázovitá postava primátora
Chvátala a jeho zoufalý boj má mnoho obdobného
s Mistrem Kampanem.
Hu
Husův
Hus
Albert chanovský
Raušar
Bouda
Chvátal
Kampan
Krakovec
Rakov
kozí Hrádek
u hrad
27
article
Radniční síně oživly, výslechy a protokoly
zaváděny s těmi, kdo vzdorují jesuitům. Mnozí pře-
stoupíli, ale mnoho jich také odešlo na vždy za
hranice. Odešli, majíce v čele duševního vůdce
svého Daniela Hubela. A tak již 200 roků po zalo-
žení Tábora je město i okolí přeměněno k nepo-
znání. Brzy již viditelny byly výsledky usilovné
práce jesuitů. Táborští sříkají se své minulosti
ve smyslu nových proudů myšlenkových sám Žižka
je na přiště pro ně „nejničemnějším z lidí“, jenž
založil „hanebné hnízdo ohavných kaciřství“. Aby
vítězný postup církve katolické v Táboře a v okolí
byl zajištěn, zřízen r. 1642 klášter augustinianský
a Táborští ukázali se býti tak horlivými ve víře
katolické, že jsou dávání za vzor jiným. Vůkoln
lesy hemží se Petrovskými, řada vesnic a usedlostí
zanikla, pole spustla a obyvatelstvo zdivočelo. To
je bilance toho nešťastného období.
Hubel
Táborský
Žižek
Petrovský
Tábor
28
article
Podrobnější výzkum listinného materiálu ještě
ukáže, jakým způsobem prováděna protireformace
v kraji táborském. R. 1781 po vydání tolerančníh
patentu, zejména v krajích východočeských na-
stává ruch, život, nekatolíci hlásí se o svá práva
ale v kraji táborském je hrobové ticho, jen ne-
směle přerušované několika odvážnými jedincí.
Hrobové ticho po r. 1781 v kraji táborském je nej-
lepším důkazem a nejpádnější odpovědí na otázku
s jakým výsledkem potkala se protireformace ve
zdejším kraji, ale zároveň také těžkou obžalobou
těch, kdož protireformaci prováděli
Doba ta je zároveň dobou úpadku, zpustnutt
a zapomenutí Kozího Hrádku. Po staletích hlu-
bokého úpadku bude Kozí Hrádek zase vrácen
národu. Nebude to symbol nové doby? 500 let to-
mu, co velký Mistr procházel krajem a co ve zdech
Kozího Hrádku nalezl útočiště. Vzpomínáme-li této
významné chvile, nelze si odmysliti Husova slova-
„velmi mne žádají v tom kraji...“ Slova ta měla
i mají svůj význam a poslání. Nechť Tábor a kra
táborský dá na ně r. 1915 odpověd.
Karel Andrle.
Husův
Andrle
Tábor
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Vojenská oslava v Brně. Z Brna, 4. srpna
[K. k.) Pan arcivévoda František Salvator sem při-
jel a zúčastní se v zastoupení Jeho Veličenstva cí-
saře slavností, uspořádaných na počest Jeho 70-
letého jebilea jako Nejvyššího majitele dragoun-
ského pluku čís. 11.
— Zpronevěřil 11/4 milionu. Ze Štutgartu,3
srpna. Tajemník církevního úřadu, Friedmann,
zpronevěřil 11/4 milonu mk a prchl.
= Výbuch v továrně na chňostroje. Z Nea-
pole, 3. srpna. V továrně na ohňostroje, náležející
Antoniu Pietovi, nastalo včera několik výbuchů.
které zničily značné zásoby prachu, chovaného
jeskyni. Při tom byli dva dělníci zabiti a čtyři
těžce zranění
— Juanšíkalova rodina. President čínské repu-
bliky, vychytralý Juanšikai, má sedm žen a dvacet
tři děti. Pátá žena, asi třicetiletá, těší se největše
jeho přízni, protože je inteligentnější a vzdělanější.
nežli ostatní. Ale nemá Juanšikai všecky ženy u
sebe. Jen čtyři z nich jsou v pekinském paláci.
Dvě spravují soukromou jeho farmu v Čangtefua
jedna se stará o jeho dům v Tientsinu. Z dětí je
František Salvator
Friedmann
Antonius Piet
Brno
Štutgart
Tientsin
Nea
30
article
dvanáct dřvek a jedenáct hochů. Nejstarší sy
Juanšikajův. Juankotind, byl za revoluce stále po
boku otcově, jemuž prokázal dobré služby jako
soukromý sekretář; on a sedný svn jsou nejchy-
třejší děti Juanšikaiovy. Druhý, třetí a čtvrtý sy
jsou malými tajemníky státních úřadů, další tři
byli začátkem července poslání s hofmistrem do
Ameriky na studie a poslední tři, jakož i čtyři
nejmladší děvčátka, jsou se čtyřmi Juanšikaiovými
ženami v presidentském paláci v Pekinu. Nejstarší
čtyři dcery byly vychovány máislonářkami zcel
evropsky, mluví anglicky a hrají na klavír. Ne-
které už jsou provdány v Tientsinu, čtyři pro-
střřední dívky a jeden malý hoch jsou vychováváni
na farmě v Čangtefu. Juanšikai má velice rád své
děti a kdyby to mohlo být, měl by je nejraděii
všecky kolem sebe. To však bylo možno jen za
doby jeho vypovězení v Čangtefu, kde na svo
farmě trávil s dětmi celé dny, hraje si s nimi.
Juanšikaiův
Juanšikaiový
Amerika
Peking
Tientsin
Čangtef
31
article
— Změna vzduchu. Všeobecně se ví, že vzduch
je tím lepší, čím více se pohybuje a tím horší.
čím je klidnější. Člověk dělá si potřebný mu pohyí
vzduchu sám, vdychováním a vydychováním. Kro-
mě toho také člověk přispivá k pohybu vzduchu
tím, že se pohybuje, čímž také vzdaluje se místa.
kde vzduch vydýchal a přichází do vzduchu jiného.
Zajímavým způsohem vysvětluje potřebu změny
vzduchu dr. Heinrich Pudor, srovnávaje vzduch
pokrmem: Tak, jako nemůže člověk požívati stále
týž pokrm, nýbrž potřebuje změnu, tak se to má
také se vzduchem. Právě v tom prý je tajemství
zázračného sáčinku změny vzduchu. Dýcháním
vzduchu jiného složení je neobyčejně podporována
čirnost důležitých orgánů těla. Angličané, kteři
jsou považováni za národ hygienicky nejpokroči-
lejší, jsou prý instinktem puzeni k cestování
tím ke změně vzduchu. Také primitivní národové
jsou vesměs národově kočovní, kteří rovněž in-
stinktivně citi potřebu změny vzduchu. Lékaři prý
posílají nemocné do lázní a příznivý výsledek při-
pisují koupelím. kdežto zpravidla je to jen násle-
dek změny vzduchu
— Ložníce na střeše. V některých anglickýc
pensionátech spí chovanky za krásných nocí pod
širým nebem na ploché střeše pensionátu. Tak pr
si zvykly na spánek na svěžím vzduchu, že už se
jim ani nechce spáti v tzavřené ložnici.
= Potápěč se zadusil. Z Bremerhavenu. 3. srp-
ha. Politování hodnému neštěstí padl za obět po-
tápěč Otto Krause. Pokoušel se spraviti na ponoru
lodi poškozené místo; při práci praskla náhle rou-
ra, přivádějící potápěči vzduch a nebožák se u-
dusil.
doktor
Pudor
Angličan
Kraus
Bremerhaven
32
article
= Dante byl — Francouz. V Miláně vyšla
před nedávnem kniha různých zajímavostí o Dan-
tovi, z níž přináší „Persevranza“ některé výňatky.
Mezi jiným také fakt, že jistý francouzský list před
lety objevil, že Dante byl — Francouz. Catulle
Menděs, který byl považován za autoritu ve vě-
cech literárních, prý toto tvrzení bral zcela vážně.
Dante se jmenoval vlastně Durand nebo Durant
a pocházel z bohaté francouzské lichvářské rodiny.
Jakási divka, jménem Beatrice, usilovala o to, aby
dostala Duranta, tehdy asi třicetiletého, pod jho
manželské a tu básník, vebnán do úzkých, unikl
před Venušinými pouty do Florencie, kde, aby se
uživil, otevřel veřejnou písařskou kancelář. Catulle
Menděs prý kdysi při větší literární schůzce pro-
hlásil, že na základě svého pečlivého bádání může
tvrditi, že pravé jméno básníka, nazývaného Dan-
tem, bylo Durant; je prý to jasno z několika
exemplářů „Božské komedie“, tištěných brzy po
vynalezení tisku a z toho prý možno bezpečně
soudití, že Dante byl Francouz.
— Nepohoda v jižní Italii. Z Říma, 3. srpna
V okolí Brindisi řádily prudké bouře, které způ-
sobily mnoho škody. Ve Ferraře bylo poškozeno
elektrické osvětlení. Také v okolí Rimini a na
adriatickém břehu způsobily bouře značné škody.
Několik rybářských člunů utonulo a s nimi sedm
osob.
— Řádění šileného Japonce. Z Říma. 3. srp-
na. Ze San Francisca se oznamuje: Zde sešílel ma-
jitel velké exportní firmy. Japonec Sakes Jotu-
man, který před Port Arturem dosáhl hodnosti
setníka a etabloval se za čestný dar svých spolu-
občanů. V záchvatu zuřivosti probodl svou ženu
a tři syny, načež spáchal harakiri. Trpěl poslední
čas utkvělou myšlenkou, že je pronásledován
Rusy.
Dante
Francouz
dan
Catullus Menděs
Durand
Durant
Beatrice
Venušin
Japonec
Sakes
Rus
Milán
Florencie
Řím
Brindisi
Ferrara
Rimini
San Francisko
Port Artur