ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 994381a0-70b2-11dc-962e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 157, place 108, org 40, work 5
1 masthead
27. března 1903. Císlo 85.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
— Padesálé narozeniny pana prol. dra. J. Tk - mayera oslaveny byly v úzkém kruhu jeho přátela žáků způsobem prostým, neokázalým, za to tím upřímnějším. Tichá lato domácí slavnost na II. i- terní klinice navštívena byla hojně zástupci lékařské vědy. Za spolek českých lékařů promluvil okresní lékař pan dr. Skalička: „Dovol, milý příteli, abych Ti jménem spolku českých lékařů blahopřál k 50. na rozeninám, jakožto vynikajícímu členu českého l- kařstva, jemuž všechnu přízeň jsi věnoval a věnuješ snahy a úkoly jeho vřele podporoval a podporuješ a v nich zdárně pokračuješ. Prolož přijmi, milý. upřímný příteli, naše blahopřání, a žij i na dále př stálém zdraví ke cti a slávě českého lékařstva i vlasti naší mnogaja ljeta!“ Na to vyslovil blahopřání z spolek českých mediků starosta spolku pan MUC Trapl, dokládaje, že nejvroucnějším přáním všech nejmladšich žáků páně professorových, studentů, jest by pod pečlivým vodením jeho dlouhá řada generací zdatných lékařů národu našemu byla vychována. — Za českou polykliníku blahopřál pan doc. dr. Syl- laba, řka, by zdar jehož se pan professor na poly- klinice dopracoval, korunoval též nynější jeho práci na klinice. Ku přáním těmto připojil se za lékaře II interní české kliniky pan ass. dr. Pelnář. Kromě toho dostavil se s blahopřáním za českou sekci ko- mory lékalské pan doc. dr. Frankenberger, za tisk lékařský pan dr. Honzák, za české kliniky a oddě- lení pražské všeobecné nemocnice páni assistentia sekundáři, za pražské praktické lékaře páni dři. Ko- dym, Řepka, Červenka a mnozí jiní. — Úmrlí V Libni zemřel dne 25. t. m. ve věku 53 let pan Emil Kačenka, přednosta stanice spol. rakouherské státní dráhy v Libni. Pohřben bude zejtra o 1/24. hod. odpol. z budovy státní dráhy v Libni na hřbitov olšanský. — Dne 26. t. m. zemřela v Praze pí.
doktor Trapl pán docent Syl Pelnář Frankenberger Honzák Řepka Červenka Emil kačenka Skalička ko Libeň Olšanský Praha lékařský věda spolek český lékař všeobecný nemocnice
5 article
Julie Hofmannová roz. „Sechterova v 33. roce věku svého. Pohřbena bude v sobotu dne 28. t. m. z chrámu u Nejsv. Trojice (ve Spálené ulici) na hřbitov olšanský. — Na Novém městě pražském ze- mřel majitel kupeckého obchodu pan Vladislav Buriánek po těžké nemoci ve stáří 30 roků. Po hřeb koná se dnes o 4. hod. odpol. z českého pathologického ústavu na hřbitov olšanský. — Na Král. Vinohradech zemřela dne 24. t. m. ve věku 73 let paní Rosina Nováková, vdova po vreh- ním berním a majitelka domu. Pohřbena bude dnes o 4. hod. odpol. z domu ve Vávrově ul., čís 11 n. na hřbitov olšanský — Arcivévoda Ferdinand Karel včera večer přije z Vídně do Prahy — České vysloužilectvo a útoky Němectva. Z kru- hů vysloužileckých se nám píše: Sotva prošla denním listy pro národní obrod spolků vysloužileckých zprá- listy zpráva, že samostatná a od centralist. „Reichs- bundu“ neodvislá organisace Českého ústřed- ního sboru v Praze, vzdor všem překážkám vymohla si schválení nového kroje rázu občanského, již z mrzutosti nad tímto úspěchem ná- rodního směru probudilých spolků vysloužileckých žurnalistika německá a zvláště germanisující „Reichs- bund“ soustřeďují útoky své proti vysloužilectvu če- skému. Německé listy přirozeně nenávidí všecko če- ské a proto není divu, že „Prager Tagblatt“ i proti organisaci českého vysloužilectva zahájil v čísle z 11. března jízlivou kampaň. Zmíněný list pálí, že or- ganisace česká pro země koruny české schválená pů- sobí též na Moravě a ve Slezsku a proto s průhlednou narážkou nazývá ji „svazem pro tři země svatová- clavské“ a zlobí se, že vláda, třeba protežovaný
Hofmannová Nejsv Buriánek Král Rosin Nováková Ferdinand Karel Prager Olšanský Vinohrady Vávrův ulice Vídeň Praha Morava Český vysloužilectvo spolek vysloužilecký zprat
6 article
Relchsbund má svou vojenskou uniformu pro cele Rakousko schválenou, povolila Ústř. sboru vlastní kroj a poznamenává, že nyní zakládati se budou „ve- teránští Hejslované, kteří na státoprávní prapor při- sahati budou“. Zloba ta je nejlepším svědectvím, jak Němectvu na udržení vysloužileckých spolků v ná- rodní neuvědomělosti a v poddanství centialismu videňského záleželo. — Proto za poměrů nynějších je záhodno, aby česká veřejnost přestala s nepřátelsky stavěti proti snahám če- ské organisace, naopak ji uznávala, žurna- listika pak aby ji podporovala, protože v českém Ústředním sboru sdružené spolky brániti se musí jednak tlaku s hůry, zvláště ale, protože obranným postupem na Moravě stavěti musí hráz germanisaci a vlivům německého Reichsbundu ve Vídni, jenž činností svou láká utrakvistické spolky tamější, však s členstvem českým, ku přistoupení pod hegemonii německou. Vídeňský Reichsbund za účelem tím vydává v Hodonině nový časopis zvaný „Starý vojín“, jejž rediguje známý agitátor Reichs- bundu J Dostal ve Vídni, podporován odrodilci J.
Relchsbund Rakousko Morava Vídeň bund J Dostal
7 article
Tesařem v Jemnici, V. Střížem v Brně a mnoha jiný mi. List ten je německý vlk v českém rouše beránčím neboť ještě horší zkomoleninou češtiny píše, nežli redaktor jeho mluví, jsa pouhým překladem „Kame- radschaftsblattu“, jehož hlavní zásadou je „bez ohle- du na smýšlení národní sjednotit“, t. j. pod německou nadvládu přivésti. Spolky na Moravě, česky smýšlející, ať se proto vystříhají z da- leka listu toho, neboť jest jejich národní povin- ností všeliké pokusy, by se Reichsbund a jeho český tlumočník v důvěru jejich vloudil, co nejrozhodněju odmítnouti a spíše připojiti se k české organisaci, jak již čelnější spolky vělších měst moravských učinily. Též českým spolkům dosud nesdruženým (a jes jich valná řada) má býti povinností při vhodné pří- ležitosti schválení nového kroje úžeji přimknouti se k jednotnému středisku ústřednímu. — Odkaz národu dra. F. L. Riegra (výňatek ze závěti) s poslední podobiznou zesnulého vyšel v zvláštní úpravě, hodící se za protějšek k reskriptu ze dne 12. září 1871. Výtisk na křídovém kartoně ve formátě 35X 50 cm za 30 haléřů, v Praze—II. v Jindřišské ul. č. 9 nové (proli hlavní poště) — Městské zastupitelstvo na Smichově konalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví sta- rosty p. Al. Elhenického. Týž sdělil, že panovník dne 22. února povýšil obec Smíchov na město. Městská rada usnesla se, aby tříčlenná deputace u místodržitele tlumočila díky za toto povýšení a žádala, aby projev díků byl sdělen panovníkovi. Souhlas s tímto ná- vrhem dán byl povstáním z míst. — Pí. Marie Fleisch- mannová vzdala díky za projevenou soustrast nad úmrtím jejího chotě. — Z nařízení místodržitele vy- konána byla doplňovací volba tří čienů okresního zastupitelstva smíchovského na místa zesnulých členů pp. dra. Štěpničky, R. Kubíka a dra. Fleischmanna.
Tesař V Stříž F L Riegr Fleisch Štěpnička R Kubík Fleischmann Jemnice Brno Praha Jindřišská ulice Smíchov Kame spolek na Morava II centimetr
8 article
Zvoleni byli pp. P. F Krejčí, Josef Váňa a Antonín Šimek — Za důvěrníky při jednáních o doplnění po- zemkové knihy byli zvoleni pp. Josef Linhart. Frant. Cuřín. Josef Vondráček, Ant. Šimek a dr. Ant. Klíma. — Schválen byl návrh na pojištění povinného ručení úrazového u První rakouské všeobecné proti úrazům pojišťující společnosti za roční prémii 2129 korun. — Usneseno, aby v zahradě Kinského byla vystavena dřevěná veranda nákladem 1294 korun; veranda urče- na bude na ochranu dospělých i dítek. — Do svazku města Smíchova byli přijati 83 žadatelé, 65 žadatelů bylo odmítnuto. — Při volných návrzích p. Štefan přimlouval se za to, aby zbytek někdejší Královské louky mezi přístavem vorů a řečištěm Vltavy byl učiněn obecenstvu přístupným. — Řed. p. Kryšpín žádal, aby cesty v Kinského zahradě častěji byly kro- peny, poněvadž se tam zvedá spousta prachu. — Pan Zbuzek opětoval svůj návrh na zřízení levných lido- vých lázní na Smíchově. Pan Tykač odpověděl, že říční lázně nelze zřídit proto, poněvadž poděl celého břehu smíchovského jest Vltava přes 2 metry hluboká.
P F Krejčí Váňa Šimek Linhart František Cuřín Vondráček Antonín doktor Klím Kinský Štefan Kryšpín Zbuzek Tykač Zvolen Smíchov Vltava
9 article
Pan Krejči uvádí, že na Smíchově jsou parní lázně, ale dělnictvo jich málo používá, ač dělnické lístky jsou levnější. Pan Štěfan upozorňuje, že i tyto zlev- něné lístky jsou drahé a proto jeví se tak malá návště- va dělníků v těchto lázních. Pan Krupka pochybuje o tom, že by se parní lázně lidové na Smíchově vy- plácely a na doklad uvádí příjem z lidových lázní v Holešovicích. Pan Bušek praví, že Terschova plo- várna na Smichově českým obecenstvem je málo na- vštěvována z toho důvodu, že tam převládá němčina. Veškeré návrhy a přání odkázány radě městské. — Po vyřízení jednacího pořadu konala se důvěrná po- rada v záležitosti připojení Smíchova ku Praze. — Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi konané dne 18. března za předsednictví nejvyššího maršálka zemského Jiřího kníž. Lohkovice. Vzato na vědomí vzdání díků presidia rady král. hlav. města Prahy za svolení k vykonání pohřbu dra. Fr. Lad. Riezra z Pantheonu musea král. českého. — Jmieno- vání MUDra. Jindřicha Plumeka ordinačním lékařem veř. nemocnice všeobecně ve Friedlandu a Ed. Schil- lera prozat správcem nemocnice této bylo schváleno — Zemské školní radě vysloven souhlas k otevření německé školy pro dívky ve Hrádku a celoroční ex- positury české v Popelnici; ke zřízení dalších tříd na obecních školách v Horním Litvínově, v Starém Tá- boře, v Kraslicích, v Dolní Rothavě a v Šanově; ke zřízení místa druhého katechety v Rokycanech a místa ředitelského při měšť. škole v Mostě. Souhlas odepřen ke zřízení postupné Uřídy na obecné škole v Pertolici Odměna za sbírání chroustů pro dk 1903 stanovena za litr chroustů na 6ha za 1 litr ponrav na 12 h.
Krejča Štěfan Krupka Bušek Terschův Jiří kníž František Mudra Plumek Smíchov Holešovice Praha Friedland Hrádek Litvínov Tá Dolní Rothava Šanov Rokycany Most zemský výbor král . český pantheon muzeum král ha
10 article
— Úžasná rychlost úřadní u c. k. zemské školni rady v Praze. Píše se nám: Ještě jako učitel podal jsem žádost k c. k. zemské šk. radě o poukaz od- měny za subsidiární vyučování v jedné třídě na čes obec. škole v Hrobech u Duchcova dne 28. dubna 1900 prostřednictvím uvedené správy školy. Než, bohužel, do dnes, kdy tomu budou již plné třiroky, nemám ani potuchy o nějakém vyřízení. V záležitosti tě jsem již několikráte urgoval c. k. okres. šk. radu prostřednictvím uvedené správy školy, ale jak vidno, stale bezvýsledně. Tak plnily nadřízené úřady povin- nosti své vůči podřízenému učiteli. Tak zpříjemňo- valy trpké postavení učitele zvláště zde v uzavřeném území, kde musil zápasiti na základě nanejvýš ne příznivých drahotních poměrů o své byti se svým skrovným služným, které až do letošní úpravy směle se mohlo nazvati pouhou almužnou. V době učitelo- vání nemohl jsem důrazně zakročiti, neboť bych
Praha Duchcov obec . škola v hrob
11 article
byl upadl ještě do větší nemilosti, ve které jsem již byl na základě působení národního. Nemilost taková má pak v takém případě veliký zhoubný následek pro budoucí postoupení takového učitele. Prolo vzhledem k tomu jsem raději čekal, až se těm pánům nahoře uráčí vzpomenouli si také na plnění povinnosti k svému podřízenému a jeho právním požadavkům za- dost učiniti. Ale jako učitel, jsem se kýženého vyří- zení nedočkal. V novém svém stavu jako již nezávislý urgoval jsem přímo c. k. zem. šk radu od září m. r do dnes čtyřikráte důrazně s vyhrůžkou, že v případě nepříznivém jsem nucen si odměnu onu vymáhati právně, ale rovněž bezvýsledně. Nyní jako neučiteli skýtá se mi příležitost jednati bez ohledua také na toto jednání zvláště proti učitelstvu celé ve- řejnosti posvítiti a povolaným činitelům naň pouká- zali. Jestliže pak toto veřejně upozornění nepohne c. k. zem. šk. radu k plnění povinností, pohne ji snad pak přece upozornění jiné.
12 article
— Zavádějme všude národní kolek. Netušený rozvoj našeho národního a kulturního živola vyžaduje stále vzrůstající obětavosti všech českých lidí. Sbírky národní dávno již nestačí na běžné potřeby a třeba pomýšleti na jiné zdroje, jiné způsoby, jak získaii potřebných peněz k úkolům a potřebám národním. Proto Družstvo českého Národního divadla v Brně ujalo se návrhu p. redaktora Kuffnera na zařízení. které v budoucnosti tvořiti má spolehlivý zdroj příjmů všem našim předním národním ústavům, obranným spolkům a korporacím. Jest to zavedení nepatrného „národního kolku“. V Rusku všecky veřejně ústav lidumilné, nemocnice, chorobince a p. vydržovány jsou z výnosu takového kolku veřejné dobročinnosti Návrh na zavedení národního kolku uvítán byl sym- paticky celou českou veřejností a získává si horlivých příznivců, kteří národní tuto značku uplatňují v pod- nicích spolkových a ve svých závodech. Všeobecné zavedení národního kolku vedlo by v budoucnosti k velikému národnímu zřízení, jakého nám třeba k dalšímu rozvoji postupu a sesílení nejen národnímu, ale i hospodářskému. Nepatrný peníz 2 haléřů za národní kolek vzrostl by v milliony, kdyby myšlenky této ujaly se naše uvědomělé spolky, korporace, různe ústavy a neméně i naše vlastenecké obchodnictve a živnostnictvo a ji v závodech svých provádělo.
Kuffner Brno Rusko český národní divadlo
13 article
K účelu tomu bylo by třeba opatřovati národním kolkem vstupenky do zábav, produkcí, podniků spor- tovních, kratochvílí, plesů, divadel, koncertů, oká- zalostí, slavností a výstav, v obchodech pak účty od- běratelů. Při hotovém placení v obchodech bylo by třeba pouze připočítati nepatrný obnos 2 neb 4 haléřů za národní kolek. Vlastenecké obecenstvo zajisté rádo by svolilo k léto národní dani u vědomí, že pěkný mrav všeobecně přijat, stane se národnímu účelu zdro- jem millionových příjmů. Proto obrátil se výbor Druž- stva českého Národního divadla v Brně ke všem če- ským obchodníkům a živnostníkům a spolkům brněn- ským se zdvořilou žádostí, aby přispěli vzáenou svou ochotou k provedení této dalekosáhlé myšlenky a ve svém závodě zavedli nepalrný kolek národní. Soustře- děnou národní spolupomocí spolků, korporací obchod- nictva a živnostnictva brněnského stal by se tento kolek velkolepým zdrojem příjmů národnímu účelu a české Brno získalo by si zásluhu, že vykonalo ve- likou službu širokému zájmu národnímu. Značky národního kolku zakoupili dosud: Východočeská vý- stava v Pardubicích (10.000), v Brně: knihkupectví Arn. Píše (500), Vzděl. a výrobní spolek „Vesna (1000), Klub přátel umění (500), Kroužek divadelních ochotníků „J. Zeyer“ (1000), Matice školská (500 a knihkupectví J. Barviče (2100), mimo Brno: Spo- řitelna ve Slaném (1000), čtenářský spolek v Kyjově (2000), J. Burša ve Vídni (600), K. Frankenberger Chropini (100), koncertní mistr Em. Ondříček (pro- zatím 2000), P. J. Novotný, kaplan v Kobylí (100) Fr. Svoboda, učitel v Lesonicích (100), MUDr. Ant.
Píš Vzděl J Zeyer J Barvič J Burša K Frankenberger Ondříček P J Novotná Svoboda MUDr Antonín Brno Pardubice Vídeň Lesonice český národní divadlo český Brno knihkupectví Arn klub přátelit uměný Spo čtenářský spolek v Kyjov národní daň u vědomý Chropini
14 article
Straka, lékař v Dubňanech (2500), Spolek přátel vědy a literatury české v Plzni (500), Karel Frič v Praze (1000), Spolek akademiků chrudímských (2000), a A. Baťa ve Zlíně (300) a celá řada jednotlivců. Zna čky národního kolku lze objednati v kanceláři Druž- stva českého Národního divadla v Brně.
Straka Frič Dubňany Plzeň Praha Zlín spolek přátelit věda spolek akademik chrudímský český národní divadlo v Brno
15 article
— Národ Moravě a sobě. Okresní výbor v Rych- nově nad Kněžnou usnesl se věnovati na české Ná- rodní divadlo v Brně 1000 K; okresní výbor v Přelouč 500 K, vedle čehož z okresu přeloučského došly dary od hr. Jana Thuna v Cholticích 100 K a sbírkami obci Cholticích 31 K, v Urbanicích 10 K 90 h a v Jan kovicích 10 K; okresní výbor v Horažďovicích 400 K — Volby do hromady pomocnické při starám (německém) premin. Český volební sbor upozorňuje. že volby konají se již v pondělí dne 30. března. Jes nejvyšší čas, by každá firma, u které někdo z persa- nálu legitimaci neobdržel, lutéž u gremia důrazně po- žadovala. Přistoupil-li k některé firmě během vypsán voleb nový pomocník, budíž ihned dodatečně přihiá- šen a volební legitimace pro něho vyžádána. Český volební sbor plně doufá, že vykonají tentokráte i češt zaměstnavatelé svoji povinnost tím, že se nejen po starají o to, by každý z jich personálu měl volebn právo, ale i že v den volby ponechají svým pomocní- kům střídavě tolik času, aby titéž své stavovské po- vinnosti mohli dostáti. Ještě jednou vyzývám všechny ženy v těchto obchodech zaměstnaně by tentokráte dostavily se do jedné k volbám a ode vzdaly své hlasy pro české kandidáty. V neděli konaj se v obou sálech Českoslovanské obchodnické besedy dvě voličské schůze v 11 hodin dopol., k nimž se vo- ličové dostavtež v počtu největším. — Oslava výročí 50. narozenin Jaroslava Vrchli- ckého. Místní odbor Nár. jednoty česko-židovskév Karlíně pořádá slavnostní večer na počest padesátých narozenin Jaroslava Vrchlického v sobotu dne 28 března o 1/28. hodině večer „U města Petrohraduí (zimní zahrada). Při večírku účinkují sleč. Kamila Löwenbachova, sleč. Mat. Pickova, pan Villy Tábor ský-Neumann, holandské trio.
Thun Jan Jaroslav Vrchnout Vrchlický Löwenbachův Mat Pickův Morava Rych Kněžná Brno Přelouč Choltice Urbanice Horažďovice Karlín U město Petrohraduum Neumann rodný divadlo obec Choltice 31 K Villa Tábor
16 article
— Rádná valná hromada spolku českých úřadníků žolezničních konati se bude v sobotu dne 28. března 1903 o 7. hodině večerní ve velké dvoraně Měšťansk besedy pražské. O hojnou účast pp. členů se slušně žádá. — Týdenní schůze spolku českých lékařů konat se bude v pondělí dne 30. t. m. o 6. hodině večer Karolinu. Na pořadě je přednáška p. dra. Al. Brabce „O empyemu dutiny čelní.“ — „Radhošt“ v nebezpečí. Nesmírnými poža davky a neustálým stoupáním počtu žadatelů v Rad- hošti dostupuje vydání měsíční přes B000 K. Však příjmy se už loni umenšily a letos snížily se na mi- nimum, které věští, že „R.“ takovou výši podpory nevydrží a že již za měsíc duben bude je musiti aspoň o polovici snížiti a na květen pak zastaviti. Letos v lednu přijato o 580 K 10 h méně, ale za lo vydáno o 2805 K 97 h více; v únoru přijato o 324 K 14 h měně, ale vydáno o 579 K 63 h více než loni. Na rok 1902 bylo převedeno vydajného jmění 13.978 K 50 h, však na letošní rok pouze 8139 K 26 h, tedy o 5839 K 24 h měně než loni. Číslicemi těmi jesk pověděno všecko. Dnes má „Radhošt“ výdajného jmění 2287 K 82 h, čili obnos, který nestačí ani na jeden měsíc, zvláště budou-li příjmy „Radhoště“ tak chudé, jako první dva měsíce v tomto roce. Proto pomoz každý, kdo můžeš, sebe menší hřivnou, ale hned, neboť dnes už bída se všemi hrozivými pří- zraky otovírá dvéře budovy radhošťské, aby se v ní usídlila. A co potom si počne 237 podporovaných?
Brabec Radhošť spolek český lékař
17 article
Ať nikdo se nemýli myšlénkou, že má „Radhošť“ dost vysoké základní jmění. Dle stanov dnes ještě nesmí se na toto jmění sáhnouti, ježto nedostoupilo ještč výše stanovami předepsaně. Tolo jmění základní je fond pro studující z Moravy, Slezska a Slovenska, at studují na vysokých a odborných školách v Praze, nebo v Brně, fond, který se teprve zřizuje. A kdyby se tento fond už nyní měl rozebírati, pak by se už tak lehce nesebral, jak těžce se nashromáždil. Připo- mínáme tento neudržitelný stav v „R.“ zvláště všem bývalým podporovaným, aby dle možnosti své mě- stční splátky zvýšili; kteří dosud svých povinnosti oproti „Radhošti“ nechtěli chápali, ať se sami přihlásí a nečekají teprve vyzvání z „R.“ Tento bídný stav v „R.“ opravňuje dnes v plně míře výbor „R.“, aby upomínal všecky bývalé podporované a nebude se zajisté nikdo cítiti dolčeným a bude dle sil svých hle- děti vyjíti snahám výboru „R.“ vstříc. Cheky pošt spořitelny se zašlou na požádání. Adresa: Spolek „Radhošť“ Praha.
Morava Slezsko Slovensko Praha Brno Checa spolek „ Radhošť
18 article
— Přednášky. Při přednášce, pořádané ve pro- spěch Skuherského nadání, při které pan inž. Em Červenka docílil svým fotofonografem velkého úspěchu byla žofínská dvorana naplněna více než 1100 oso- bami; přítomno bylo zejmena bojně dam, professoř vysokých škol, representanti všech vrstev pražské společnosti, posluchači techniky atd. Čistý výnos přednášky jest značný a lze se nadíti, že i příst naleznou u obecenstva porozumění, jak toho také zasluhuje jich humanní účel -- Dary. K netění památky Riegrovy věnovalo vysloužilectvo české a sice organisace Ústředního sboru mimo obnos 50 K nouzi postiže- ným bratřím, též po 20 kor. k Riegrovu fondu a Ústřední Matici školské, sdružení pražských vy stoužilců pak Riegrovu fondu na radnici přispělo ob nosem 15 K a Ústřední Malici školské a Národní Jednotě severočeské po 5 korunách. — Fond Riegrovu, zřízenému při Ústřední Matici školské na uctění památky dra. Frant. Lad. Riegra věnovali (Pokračování.) Městská rada v Turnově společnou sbírku občanstva 774 K 40 h. Sbírka občanů obci Lukavci 12 K 80 h. Městský úřad v Kostelci nad Černými Lesy 100 K. Obecní důchod králov ského města Čáslaví 50 K. Dr. Šídlo ve Vídni 40 K Tím dostoupil fond Riegrův doposud výše 9897 97 h. — Kuctění památky člena mag rady j p. Karla Schwaba věnovala Jednota magistrátních a obecních úřadníků král. hlav. města Prahy Ústřední Matici školské 20 K. K témuž účelu odevzdána byla v matiční kanceláři částka 41 K 20 h jako sbírka některých úřadníků konceptníeh magistrátu hlav. města Prahy.
Skuherský Ing em Červenka Riegrův František Riegr doktor Šídlo Schwab Turnov Lukavac Kostelec nad Černá Čáslav Vídeň Praha městský úřad
19 article
— Odvod k vojsku. Při včerejším odvodu nováčků na Střeleckém ostrově včera ze 140 jinochů bylo 14 uznáno schopnými ke službě vojenské. — Vrahové hotuliera Wolfa a život v posádkov věznici v Praze. Příští měsíc bude tomu už rok, co veřejnost pražskou pobouřila zpráva o zločinu, spá- chaném za tak zvláštních okolností na hradbách stra- hovských. Vrazi byli po nedlouhé době vypátráni a dopraveni do posádkové věznice na Hradčany, kde jsou až do dnes držání. Několikráte již prohlášeno bylo v různých listech, jaký trest je stihl, nicméně o svém osudu jsou stále v nejistotě. Samovazba jev už hrozné očinky na celém jich vzezření. Dříve zdra- vím kypící tváře zbledly, tři mladé, statné postavy chřadnou. Nebude snad nezajímavo sděliti, jak vra- hové život ve vězení tráví. Po známém útěku tří vo- jínů, Bárka, Vosátky a Fejfara, učiněna byla opatření,
Wolf Bárek Vosátka Fejfar Praha Hradčany
20 article
aby se podobný „výlel“ neopakoval. Proto vrazi Wol- fa opatřeni jsou tak, aby mezi jich obytnými světni- čkami byla vždy jedna cela prázdna, takže ani klepá- ním na stěnu dorozuměti se nemohou. Na chodbě jsou stále 2 vojáci na stráži, kteří okénky ve dveřích do vnitř nanlížejí. Dosud oblečeni jsou všichní tř vězňové v uniformy vojenské, ale snad už brzy vy mění je za hnědý šat trestanců pevnostních, jemuž říká se všeobecně „opičína“. Dlouhou chvili zaháně, lepením papírových sáčků, v kteréžlo práci dosáhl již takové zručnosti, že vyrobí každý z nich tři a čtyři tisíce kornoutů za den. Nejsmutnější té doby je Čučko. Objevily se u něho totiž pověstné krimináln boule na krku, které byly lékařem rozřezány a jich stopy zůstanou mu už asi na vždy. Za to má prot svým druhům tu výhodu, že může při příležitosti lé- kařské prohlídky aspoň několik slov kradmo pro- mluvit s ostatními vězni, což po tak dlouhém odlou- čení od celého světa je mu zajisté vitané a vzácné
Čučka
21 article
Toho času obývá posádkovou věznici asi 80 trestaneů všech „branží“; vojsko řadové, reservisti, četníci „lantveráci“. Poddůstojníci, pokud nejsou degrado- váni, obývají sice světnice zvláštní, jinak ale mus konat všecky práce jako mužstvo oslatní. A vězňům není dovoleno kouřit. Každý voják takřka bez výjim- ky je kuřák a to velmi často kuřák náruživý. Náhl odejmutí této denní potřeby svádí ho k činům, kter by jinak nikdy neprovedl. Vždyť nejsou řídkými pří- pady, že vězeň, „vyfasovav“ nové prádlo, toto ihne pomocí tajného spojení prodá za paklíček 7krejcaro- vého tabáku! Také celý oběd nejednou dá se za kou- sek cigarety, v hrubém papíru zabalené, a že to ke zdraví vězňů neslouží, je samozřejmo. Dozor obsta- rávají tam 4 desátníci, kleří podřízeni jsou dvěma profousům. Z těchto jeden neumí česky ani slovička a dorozumívá se s trestanci pomocí tlumočníků.
22 article
— Jizda na zkoušku. Včera odpoledne byla ze smíchovského nádraží do Dobřichovic uspořádána jízda na zkoušku motorovým vozem systému Serpo- lett. Jízdy zúčastnili se místodržitel, vicepresidení Dörfel. dvor. r. Křikava, president dr. Wokaun, vl rada Marek, místodržitelští radové aj — Sedm bratří vojíny! Dne 6. t. m. odveden by v Chrudimi p. Emil Polivka, nejmladší ze 7 synů pan Ant. Polívkové v České Třebové, vdovy po zřízenc dráhy p. Jos. Polívkovi, který po 10 roků byl vojínem a prodělal 3 války a byl roku 1866 u Náchoda raněn Sedm dítek Polívkových byli vesměs chlapci a všichni jsou vojíny; 3 sloužili současně v jedněch kasárnech a všichni odevedeni byli k 21. pluku v Čáslavi. Šest z nich zaměstnáno jest u dráhy a sice jeden jako ex pedient, druhý jako dozorce stanice a 4 jsou vlak vedoucími. Sedmý jest strážmistrem u četnictva. — Americký kolel praskl. Na jámě báňské spo- lečnosti v Porubě u Orlové zkoušen byl nově sřive- zený kotel americké souslavy samotopné na vysoké napjetí a praskl. Společnost utrpí tím přes 100.000k škody.
Křikava doktor Wokaun Marek Emil polívka Antonín Polívka Polívkův smíchovský nádraží Dobřichovice Chrudim Český Třebová Náchod Čáslav Poruba Orlová
23 article
— Zachránil rodinu před uhořením. Dne 21. t. m o 11/2 hod. v noci vypukl oheň v usedlosti Františka Zemance v Jizbicích u Nymburka a ztrávil téměř cele obytné stavení. Poškozený čitá si škody na 2000 jest ale pojištěn. Prvním, který požár zpozoroval, byl domkář Jan Pospíšil, který také rodinu Zemancovu ihned vzbudil a polekané čtyři děti Zemancovy i jich matku, ač již světnice byla v plamenech, s nasazením vlastního života ven vynesl. K požáru dostavili se hasiči z Jizbic a Skrchleb. Příčina ohně není dosud zjištěna — Splokl slavíka. Frant. Kohout, osmiletý synek klempíře z čís. 272—I. ve svátek odpoledne koupi si na pouti „slavíka“ plechového, jímž vyluzoval zvu- ky až uší zaléhaly. Pojednou kdosi hošíka okřikl, te se lekl a slavíka spolkl. Neprodleně byl školák do- praven do nemocnice, kde se mu dostalo příslušné pomoci.
Zemanec Pospíšil Zemancův František Jizbice Nymburk Skrchleby
24 article
— Nohody a úrazy. V elektrárně Steinerověv Libní zaměstnaný 48letý Josef Černý včera u stroje upadl a zlomil pravou nohu. — Synek poklasného Josef Prokop v Měňanech skotačil na voze, s něhož spadl a zlomil levou nohu. — V lomech u Tetína za- městnanému 27letému lamači Josefu Kotěrovi včera vletěla střepina do pravého oka a těžce ho zranila. — Všichni zranění byli přivezeni k léčení do zdejší vše- obecné nemocnice — Otrávila se. Služka Božena Formánkova, 19 roků stará a u rolníka p. Císaře v Řteporejích zaměst- naná, včera v sebevražedném úmyslu požila kostiku ze tří krabiček obyčejných sirek. Důvod zoufalého činu není známý. Otrávená dívka byla převezena do zdejší všeobecně nemocnice. — Vlakem usmrcena. Píše se nám z Libšic n. Vl Na trati rak.-uh. státní dráhy, blíže stanice Libšic. nalezena byla dnes ráno mrtvola ženy as 20leté, která dle všech známek byla vlakem přejela. Má kaštanove vlasy, obočí černé, nos špičatý. Na sobě měla černý slaměný klobouk se zlutou ruží, jupičku tmavo
Černá Synek Prokop Kotěra Formánkův Císař Libeň Měňany Tetín Libšice
25 article
medrou, sukni zeleno-šedou jednobarevnou, černě punčochy, šněrovací lakované botky a kolem těla pas do zlata se žlutou přeskou. Nalezeno bylo u ní 1 K 10 h, bílý šátek kapesní s kvítkovou obrubou a černé rukavičky, tramwayový lístek ze dne 25. t. m.a lístek z Kralup do Libšic. Dle všeho je to služebná Bližší podrobnosti sděli obecní úřad. — Z Kostelce nad Labam. (Přednáška.) Místn odbor Národní jednoty severočeské koná v neděli dne 29. března t. r. o 2. hod. odpol. v hostinci „u Pře- mysla“ valnou hromadu, při níž promluví slč Anna Polákova, tamější odborná učitelka, „O výchově dítek — speciálně dívek — vzhledem k poměrům spo- lečenským“. Hosté jsou vítáni — Z Rekycan. (Vrchlického večer.) D řady oslav našeho básníka čestně zařaditi možno slavnostní večer, zdejším pilným čten.-zábav. spol- kem „Hálkem“ minulé neděle uspořádaný. Pořad zahájen byl vděčným Smetanovým „Věnem“, vzorně předneseným zpěv. spolkem „Zábojem“. Pan prol Ant. Smíšek v delší slavnostní řečí pojednal o ži- votě a literární tvorbě našeho básníka. Sl. Em. Kar líkova, dcera okr. starosty p. dra. Huga Karlíka, s vroucím cilem a oduševněním přednesla několik básní oslavencových, začež byla rovněž jako pan dr V. Jirman, který recitoval báseň „Duch a svět“ hojným potleskem odměněna. Písně na slova Vrchli- ckého přednesla pí. Jos. Culková za průvodu pí
Anna Polákův Vrchlický Hálek Smetanův Záboj Antonín Smíšek líkův Hug V Jirman Culková Kralupy Libšice Kostelec nad Labam obecní úřad duch a svět
26 article
Marie Písecké. Slavnostní večer, jenž byl při veliké návštěvě velice animovaným, zakončen Vrchlického komedií „K životul, již bezvadně sehrála přítomná zde společnost Muškova. Za zdar večera sluší všem účinkujícím jakož i pořadateli spolku „Hálku“ vy- sloviti uznání — Z Náchoda. (Herecké jubileum.) Dne 17. t. m. bylo u nás slaveno jubileum 30letého here ckého působení paní Košnerové, jedné z nejzaslou- žilejších sil českého herectva venkovského. Jubilantce uchystány byly upřímné ovace. Náchodská ochot. jed nota ústy svého ředitele p. JUDra. Čížka blahopřála paní Košnerové a věnovala ji skvostný dar, rovně i plhovská jednota „Tyl“, dále české herectvo, jeho tlumočníkem byl p. Doležal, režisér společnosti, mnozí jiní přátelé dram. umění, kteří buď telegraficky nebo písemně blahopřáli a skvostnými dary, věnci kylicemí své uznání osvědčili. — Loulková divadla. Stálé loutkové di vadlo Národní Jednoty pošumav sk »na Slovanech« potrvá jenom do konce tohote měsíce. Dnes v pátek hraje se o půl 6. hod. večerní »Loupežníci na Chlumu«, — Panorama. Perlu středozemního moře, Be nátky, lze si prohlédnouti v panoramatu Nár. Jednoty pošumavské Přesídlení. Pan Karel Janda, pražský archi tekt a stavitel, má nyní svou kancelář v Dlouhé tř. čís. 743—I. (nové 17).
Marie Vrchlický Muškův Košner Tyl Doležal Be Janda Náchod Chlum středozemní moře spolek „ Hálek Loulková divadlo Panorama
27 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Easké dvorní afféry. Římský jeden list ozna muje, že mezi králem saským a korunním princem existují vážné neshody ve příčině dvorní afféry. okoli korunního prince ozvaly se projevy, z nich? dlužno souditi, že odjezd korunního prince do Ne- apole, způsoben byl rozhodnutími, jež učinil král pře svou cestou do Gordone zároveň s uveřejněním ma- nifestu a s nimiž korunní prine nesouhlasil. Tato roz- hodnutí týkají prý se komonstva korunního prince jsou způsobilá, obmeziti samostatné jeho rozhodování Vypravuje se, že korunní princ dal právním zástup- cům a příbuzným své bývalé manželky ujištění, jež nyní, po nejnovějším rozhodnutí králově, naprosto nemůže splnit. Tím byl prý korunní princ nanejvýs rozmrzen a opustiv drážďanský dvůr, odebral se do Neapole, ačkoli by jinak bylo bývalo na snadě, te bude provázeti krále do Gordone = Generál Macdonald. Z Paříže, 26. hřezna. An- glický generál Str Hector Macdonald, nejmužnějšía nejstatečnější důstojník anghické armády, který se zde včera v holelu zastřelil, měl býti postaven před vojenský soud pro hrubý posklesek proti mravnosti. které se dopustil jako guverněr ostrova Ceylonu. Mac- donald, jenž požíval v Anglu velké popularity, vynikl poprvé hlavně ve válce s Bury r. 1881, v níž by u Majuby generálem Joubertem zajat. V poslední válce burské bojoval znovu proli Joubertovi. Take u Omdurmanu se Macdonald proslavil. Po poslední válce s Bury jmenován byl vrchním velitelem vojska na Ceylonu. Jako mladík zaměstnán byl v soukenni- ckém obchodě a vstoupiv k pěchotě jako prostý vojín postupoval v armádě stále, až stal se generálem = Padělané historické památky. Z Paříže se te- legrafuje: Dle soukromé zprávy z Oděsy zlatník Israe Rachmanowski se přiznal, že Saitaphernovu tiaru zho- tovil.
Gordon Macdonald Mac Joubert Omdurman Saitaphernův Neapol Paříž Ceylon Bura Israe Rachmanowski
28 article
— Šílenec ve sněmovně. Z Pešti, 26. března. Z schůze poslanecké sněmovny vloudíl se do zasedac slně starší, elegantně oděný, neznámý muž a sedl s do lavice chorvatských poslanců, kteří nebyli právě přítomni. Úřadník sněmovny zpozorovav jej, vyvol jej do kuloáru, kdež jej předvedl pres. hr. Apponyiovi Tento poznal, že muž je šílený. Nešťastník byl dopra ven policií do blázince. = Bouboj. Ze Lvova telegrařují: Dnes ve čtvrtek konal se v blízkém lese souboj mezi dvěma techniky na bambitky, při němž jeden ze zápasníků byl raněn K souboji zavdal podnět výstup v kavárně = Neštěstí v továrně. Z Norimberka se telegra- fuje: V Ejermannově továrně na výrobu aluminiaa bronze v Neumühlu u Steinu, nastal včera v poledne následkem přehřátí aluminia při mletí výbuch, pli kterém bylo 9 dělníků těžce zraněno a 4 z nich smr- telně. Tovární budova byla velice poškozena. — Rodinné drama. Z Pešti telegrafují: Ve středu odjela z Pešti slečna Leont. Rosenzweigova do Ma- lého Sebne usmířit svou sestru Bertu Friedmannovou s mužem, od něhož pro nesváry odešla. Večer sedlas slč. Rosenzweigova k posteli Friedmannové a spa- třivši připravený revolver, zmocnila se ho. V taha- nici, která pak mezi nimi povstala o revolver, vyšla z něho rána a kule zasáhla Rosenzweigovu do prsou. Friedmannová dopravila dnes svou těžce zraněnou se- stru do zdejší nemocnice a pak se v hotelu oběsila = Prudký požár zuřil v noci na 26. března ve vsi Crespi (Troyes, Francie) a zničil kostel, školu 30 jiných stavení. = Srážka lodí. V noci na 25. t. m. anglický par ník »Equity« srazil se s namburským vlečným parní kem »Jan Körner II.«, jenž se potopil. Kormidelník byl zachráněn, 2 lodníci se utopili.
Stein Leont Rosenzweigův Friedmannův Friedmann Friedmannová Crespi Troyes Körner Pešť Norimberk Neumühla Ma Francie poslanecký sněmovna
29 title
Z literatury.
30 article Tradice.
Tradice. 2 — Starší theoretikové literární nevěděl téměř o tradici — pokud se netýkala jich po- svátných antických vzorů, jichž imitace po drahnou dobu sváděla k tak neobyčejnému ne vkusu. Ještě Marmontel, hlava tak bystrá, moři se otázkami pokroku a úpadku krásné litera tury a odvislosti jejího rozkvětu od klassických vzorů. A Mme. de Staěl, která poprvé postřehla vývojový proud, jímž od věků plyne duševn život lidský, nedovedla ještě přesně vidět rozeznávat v tom moři lidských myšlenek, vě- deckých, praktických, literárních, uměleckých a nedovedla též osamostatnit je v pokrokovém proudu celého lidstva. Teprve Sainte- Beuve na šel formuli tradice, postihl, že literatura z tvůrčí fantasie vyvěrající má svoje zákony, svoji filine samostatnou, od jiné literatury odchylnou, a že souvisejí plody její navzájem dle jistých pravi del bez ohledu na odlehlost časovou nebo pro storovou. Dějinami lidstva táhne se pestré, často skryté a málo pozorované tkanivo látek, motivů povídek, vyrůstajících z tvůrčí fantasie od nej starších známých dob, kdy pohádkáři na dvo rech egyptských farnonů si vymýšleli nekonečné romány pro potěšení dvoru a kdy písaři Assur banipalovi ryli do hliněných tabulek příběhy cestách Izdubarových a o osudu krásné Istarv
jít Staět Assur Izdubarový
31 article
Vymyšlené přiběhy zachycují se veršem, zpě- vem, písmem, přecházejí z kraje do kraje. z pokolení na pokolení, od národu k národu, rozkvétají, mrou, rozpadávají se v drobné bez- významné smetí, jež stává se novou úrodnou prstí pro nové zárodky. A s látkami a s př- běhy rodí se, rozkvétají a odumírají idey, ideály, tužby, celý ten vysněný svět, do něhož milliony duší skládají si uskutečnění svých přání.A s látkami a s vůdčími myšlenkami putují také formy: formy románu, novelly, dramatu, prosy rozmanitého druhu, verše, plsně, to vše v ne- sčíslných variantech a proměnách. Jaká by to byla práce, sledovati široký ten proud myšlenek vytvořených lidskou fantasií po několik tisíciletí ne ve formě dějin různých lite- ratur, ale jako samostatné, o sobě se vyvíjející tradice! Ovšem pouhým principem vývojovým bychom nestačili. Často nejúmornější analysa látek a nejpečlivější hledání pramenů nestačí dokázati přímé přibuzenství nápadně a neoby- čejně si podobných literárních plodů různých dob a národů. Je však jiný důvod této nápadné příbuznosti: sama tvůrčí činnost duše. Tradice tak zvané krásné literatury plyne sice jednotným tokem s proudem dějin a rozlévá se tiše po všech kulturních zemích, tak že se zdá na po- hled, že to, co přichází později, nutně vyplývá z předchozího, staví jen z minulého materiálu — není však tomu tak. Tvořivá činnost dušt neustává, a často za podobných okolností z pří- buzně nadaných, třeba že staletími od sebe vzdá- lených duší, vyvírají stejně téměř duševní pro- dukty, jichž podobnost nemá jiné příčiny, nei duševní přibuznost tvůrců a shodu vnějších okol- nosti. Ovšem, že tvořivá duše při tom nevymyká se z vlivů tradice literární, jejíž součást tvoří
32 article
její práce. Je to tradice nejrozmanitější, tvořivé duši bývá otevřen celý ten minulý vysněný svět, bez ohledu na své stáří a na svůj vznik u ci- zího národu a z cizího okolí. Je tu volnost výběru, možnost přizpůsobit, přetvořit, odhodi látku vyvolenou dle libosti, dle vlastních intencí, a v tom spočivá možnost originality, možnost tvořit samostatně, původně, vzdor tomu, že je nutno opřít se o minulé výtvory tvůrčí fanlasie — o radici. Je to dosud těžký a neřešený problém — poměr genia k tradici. Množství učených i neučených přemýšlelo už o tom, jak vzniká genius a jaký je poměr jeho k jeho fysickému okolí, k společnosti, ze které vyšel — otázky více než problematické a málo kdy vědecky za- ložené. Otázka, mnohem přesněji položená určitěji vymezená, pokud je tvůrčí genius zá- vislý na tradici literární — a pokud sám má na ni vliv, poskytuje příležitost k přesnějšímu soustavnějšímu zkoumání — a přece ještě vyko- náno tu málo, maličko. Sainte Beure stavěl tradici krásné literatury a genialitu prostě vedle sebe. Dle něho tradice provozuje jakousi filtrační čin- nost. Slabé, nedokonalé plody odpadávají časem. do budoucna přenášejí se jen dokonalá a stále dokonalejší díla, až zbývá pevný kmen základní, složený z děl nejvzácnějších. Dnes zní však olázka jinak, nejedná se o to jen, co obsahuje poslední stadium tradice literární, v němž ucho- valy se vrcholy literární tvorby, ale jaký je celý běh její a jaké je postavení géniů v tomto šíro- kém, nesmírném proudu: jsou majáky, vzdo- rující vlnám, jsou to mohutné lodi, plující s prou- dom, či jen viny, jež nahodile vyšlehují výš nad ostatní? O obrazná rčení nebyla by nouze, ale přesné, vědecké řešení problému čeká dosud n literární historiky.
Sainte Beure
33 article
České splsy-
34 article
* Karla Havlíčka Borovskčho Politick spisy. Pořádá dr. Zdeněk Tobolka. Dílu IIl. část 1. V Praze. Nákladem J. Laichtra. Nynější generaci naprosto již cizí jest ruch, který Havlíček vzbudil z počátku r. 1850, když po zastavení „Národních Novin“ přeložil po mnohostranném jed- nání publicistickou činnost svou konečně do Kutné Hory. Havlíček nelekal se překážek a s největší obě- tavostí hmotnou i duševní založil v Kutné Hoře „Slo- vana“, dvakrát týdně vycházejícího, v němž neúpros- ně odhaloval znaky mocně valící se reakce. Jako je- diný strážce zájmů mladé, sotva probuzené národní idey třímal Havlíček hrdinsky prapor programu, spojujícího liberální instituce se slovanskou vzájem- ností a v pravdě praktickou politikou. Necelý rok přáno-bylo života „Slovanu“, ale politické články, v souborném vydání zde předkládané, osvědčují zplna Havlíčkův politický charakter i publicistickou geniál- nost. Všechny důležitosti národa měl ve stálém zření
Havlíček doktor Tobolka J Laichtra Slovan Havlíčkův Praha Kutná Hora Kutná hoře St
35 article
Neúnavně pátral, kdy dokončí se stav obležení v Pra- ze, kdy svolán bude český sněm, jehož statut již tehdy vešel ve známost, ovšem ne k radosti Hlavlíčkově, ne- boť oktroyovaný volební řád, jejž Schmerling v hlav- ních částech prostě opsal, zjednával Němcům umělou většinu. Pozoroval i pražské poměry, které při vol- bách r. 1850 zjednaly vítězství Haasovské „střední straně“ a vytlačily dra. Trojana a dra. Pinkasa ze stavovského výboru zemského. Všímal si bedlivě úka- zů vlády vídeňské, která právě tehdy zřízením kraj- ských vlád a nových úřadů soudních zjednávalas v odnárodnělé byrokracii ochotné proti nám nástroje, snášel konfiskace i obžaloby, které jej přivedly pře soud porotní, trpké činil výčitky tehdejší nečinnosti české šlechty, jíž jako zrcadlo před oči stavěl vlastní její jednání v posledních postulátních sněmích, al ve všech svých úvahách, které již po fysické stránc jsou dílo síly jednotlivcovy přesahující, ničím neuchý- lil se se svého demokraticky českého a obecně slovan- ského stanoviska. Jeho neodstrašily ani zákaz „Slo vana“ v Praze a v okolí, jejž vyřkla vojenská správa. ani vládní podnik „Vídeňský Denník“, k jehož vydž- vání propůjčili se bývalí spolupracovníci Havlíčko- vých „Národních Novin“, ani čelné konfiskace a soud- ní půhony — chtěla-li vláda zastaviti činnost neohro- ženého publicisty, nesměla se zaleknouti ani nej- hrubšího násilí. Svazek, jejž přehlížíme, zahrnuje spisy Havlíčkovy až k pollačení „Slovana“, kteréž stalo se skorem současně se zrušením oktroyované ústavy kroměřížské * Martina Koláře: Českomoravská heral- díka. I. Část všeobecná. Již upravil August Sedlá- ček. V Praze, 1902. Nákladem České Akademie.
Němec Trojan Havlíčkův Slovan Martino Kolář Praha St van Havlíčko národní novina Český akademie
36 article
Po více než dvacet let skromný, ale geniáln Martin Kolář žil v idešlném osobním i vědeckém přá- telství s kollegou svým v povolání, spisovatelem „Hradův a zámkův“ Augustem Sedláčkem. Právem svou dobou vyslovil se Kalousek, že Kolář a Sedláček sami o sobě representují historickou akademii če- skou. Ve hlavním úkole oba se sice rozcházeli. Kolár bádaje původně ve vývodu české šlechty v Plzeňště, kteráž studia znenáhia rozšířil na veškeru šlechtu českou, ano i na šlechtu moravskou, Sedláček pak vystihuje sídla panského a vladyčího života, ale methodě a ve sbírání pramenů šli cestou touž, vzá- jemně se doplňujíce. Energický Sedláček pobízel přítele, aby nesmírný materiál, který snesl z českých, moravských a vídeňských archivův, ano i z nepro- zkoumaných v té příčině dotud archivů mnichov- ských, drážďanských a polských, upravil do form veřejnosti přístupné. Skromný, sobě nedůvěřující Ko- lář váhal, až 15. května 1898 náhle zemřel. A tu pod- jal se Sedláček práce. S pílí a pietou pokusil se, aby rozptýlenému materiálu Kolářovu dodal přehledné for- my a tak přičiněním České Akademic vychází tu prvý obsáhiý díl, o všeobecných částech českomoravské heraldiky. Heraldika Kolářova spočívá na znalosti všeho českomoravského materiálu a na širokém srovnávánl jeho se všemi národy sousedními. Srovnávání uká- zalo, že heraldika česká s jedně strany stýká se s he- raldikou francouzskou. s druhé pak zvláště s polskou
Kolář Hradův Sedláček Kalousek Kolářův Plzeňště ko Český Akademic